25 C 239/2018-326

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Soni Virguľové a Emila Šnapky ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec] proti; žalované; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] o odškodnění pracovního úrazu ve výši 833 405 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Ve věci, aby žalovaná zaplatila žalobci 5 154 Kč, se řízení zastavuje.

II. Změna žaloby ze dne 14. 5. 2021 ohledně požadovaných úroků z renty se připouští.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 48 812,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci 8,50% úrok z prodlení od 5. 5. 2018 do zaplacení z částky 30 062,50 Kč a 8,50% úrok z prodlení od 5. 5. 2018 do zaplacení z částky 18 750 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci 1 137 195,50 Kč s 8,50% úrokem z prodlení z částky 90 457,50 Kč od 5. 5. 2018 do zaplacení s 8,50% úrokem z prodlení z částky 586 502 Kč od 5. 5. 2018 do zaplacení s 8,50% úrokem z prodlení z částky 114 873 Kč od 5. 5. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 115 701 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 16 602 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 16 602 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 16 602 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 16 602 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 16 602 Kč od 20. 12. 2018 do zaplacení s 9,00% úrokem z prodlení z částky 14 682 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 3. 4. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 4. 4. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 13. 4. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 14. 8. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení s 9,75% úrokem z prodlení z částky 15 012 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 12 122 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení 38 700 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení 1 612 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Dne 2. 7. 2018 soud obdržel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, na základě kterého se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 833 405 Kč s příslušenstvím, a to jako bolestné ve výši 120 000 Kč (správně 120 250 Kč) ohodnocené 481 body po 250 Kč, ve výši 587 252 Kč za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, ve výši 5 000 Kč za znalečné zaplacené MUDr. [jméno] [příjmení] a ve výši 120 633 Kč za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017. Žalobu odůvodňoval tím, že žalobce byl zaměstnán u žalované jako elektromontér a dne 2. 12. 2016 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, kdy žalobce při ořezávání větví za účelem odstranění poškození vedení vysokého napětí v obci [obec] žalobce vypadl z vysokozdvižné plošiny a následkem pádu utrpěl poranění zad včetně páteře a zádových obratlů. Žalovaná rozhodla, že za tento pracovní úraz odpovídá pouze ve výši 25 %, když spoluvina žalobce představuje 75 %, jelikož žalobce nepoužil prvky ochrany proti pádu při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Žalobce nesouhlasil s krácením odškodnění tohoto pracovního úrazu z důvodu, že žalovaná do doby pracovního úrazu nevydala žádné pokyny, týkající se práce s vysokozdvižnou plošinou, závazné pokyny pro práci s vysokozdvižnou plošinou nebyly obsahem školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a školení práce s vysokozdvižnou plošinou. Takový pokyn byl žalovanou vydán až poté, co se žalobci pracovní úraz stal, a to právě v reakci na nastalý pracovní úraz žalobce. Žalobce žádné pokyny a postupy neporušil. Žalovaná nijak neprokázala, že by ke krácení náhrady škody ve výši 75 % došlo neoprávněně, když žalovaná neprokázala, že by k pracovnímu úrazu opravdu došlo v důsledku nedodržení stanovených postupů pro práci a obsluhu pohyblivé pracovní plošiny, v důsledku nedostatečně vyhodnoceného rizika vypadnutí z koše pohyblivé pracovní plochy, či v důsledku nepoužití prostředků osobní ochrany. Nedošlo k porušení interního předpisu Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

2. Dne 11. 9 2018 soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 168054/2018-7, proti kterému v zákonné lhůtě podala odpor žalovaná, čímž došlo ke zrušení výše uvedeného platebního rozkazu a ve věci bylo zařízeno jednání.

3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou s odůvodněním, že žalobce utrpěl pracovní úraz dne 2. 12. 2016, když se jako vedoucí práce po dohodě s hasiči rozhodl sám odstranit z vysokozdvižné plošiny větve zasahující do vedení nízkého napětí. Žalobce tvrdil, že při provádění ořezů byla dvířka na plošině otevřená nebo se během provádění ořezů otevřela. S tímto tvrzením však žalovaná zásadně nesouhlasila. Dvířka vysokozdvižné plošiny PALFINGER TKA 16, kterou žalobce při provádění ořezů používal, se otevírají dovnitř, takže není možné, aby se během provádění prací dvířka otevřela. Dvířka navíc udržuje v uzavřené poloze pružina a dále aretace. Skutečnost, že dvířka byla po pádu žalobce zavřena, potvrdil i svědek pracovního úrazu [celé jméno svědka], který spolu s žalobcem ořezy prováděl, jak je uvedeno v protokolu o výpovědi [celé jméno svědka] ze dne 5. 12. 2016. Žalovaný prováděl pravidelné revize plošiny (poslední dne 14. 9. 2016). Při šetření Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek] a [územní celek], které proběhlo dne 12. 12. 2016 v místě vzniku pracovního úrazu, bylo zjištěno, že zavírací mechanismus vstupních dvířek koše plošiny byl v pořádku a při zkoušce se dvířka po otevření vždy automaticky zavřela. Žalovaná při této kontrole předložila zároveň doklady o pravidelných revizních prohlídkách a pravidelné údržbě, jak je uvedeno v protokolu o kontrole ze dne 12. 12. 2016. Žalobce nedodržel stanovené postupy pro práci a obsluhu pohyblivé pracovní plošiny, nedostatečně vyhodnotil riziko vypadnutí z koše pohyblivé pracovní plošiny a nepoužil prostředky osobní ochrany. Tímto svým zaviněním porušil žalobce právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen. Žalobce porušil § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Žalobce měl použít postroj nebo karabinu, kterou by se připoutal, což neprovedl, a spoléhal pouze na kolektivní zabezpečení. Dále porušil vnitřní předpis Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou ze dne 1. 7. 2014, a to pracovní postup č. 2 uvedený v příloze 2. Žalobce měl použít prostředky osobního zajištění, které nepoužil. Žalobce byl řádně proškolen pro práci s vysokozdvižnou plošinou a absolvoval všechna potřebná školení. Žalovaná dále namítala, že na uvedený případ nelze použít Metodiku Nejvyššího soudu České republiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jak požaduje žalobce. Odškodnění z titulu náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání je poskytováno podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Pro účely odškodňování byl vydán prováděcí předpis k zákoníku práce a to, nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání, podle kterého se s účinností od 26. 10. 2015 posuzují nároky na bolest a ztížení společenského uplatnění. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1084/2009. Žalovaná rovněž považovala za nedůvodný nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, neboť je to žalobce, kdo je v prodlení s dodáním dokladů potřebných pro to, aby žalovaná mohla plnit.

4. Po jednání dne 3. 12. 2018 žalobce upřesnil žalobu tak, že úrazový děj se stal tak, že dole nastoupil na plošinu, otevřel dvířka plošiny, zavřel je za sebou, zvedl plošinu nahoru. Měl za úkol odstranit strom, který byl na vedení. Postupně ho ořezal, jednalo se o smrk. Chtěl nakonec uřezat dvě větve. Jednu větev uřezal, a když chtěl uřezat poslední větev, tak šlápl do prázdna, když se potřeboval trochu posunout a vypadl z plošiny dvířky, která byla otevřena. Dvířka se otevřela tím, jak přetahoval větve, které byly o délce asi 4 metry. Dvířka jsou zajištěná pouze pružinou. Pružina by měla držet, aby byly zavřené dvířka. Není tam řádné zajištění dvířek. Dvířka se otvírala dovnitř. Žalobce když vypadl, tak dvířka byla otevřená dovnitř. Ven se dvířka otevřít nedají. Bylo na vedoucím práce, což byl žalobce, aby rozhodl, zda použít prostředky osobního zajištění. Tyto prostředky se nepoužijí, když se jedná o jednoduchou práci, jak tomu bylo v daném případě. K dispozici jsou v každém autě prostředky osobního zajištění. Dle žalobce stačila kolektivní ochrana, tj. koš, který je vysoký půl metru. Prostředky osobní ochrany se použijí v případě, že se zaměstnanec vyklání z koše a žalobce tvrdil, že se nevyklápěl z koše.

5. U jednání dne 8. 9. 2020 žalobce vzal žalobu zpět ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017 o částku 5 760 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 5. 5. 2018 do zaplacení, přičemž byla původně žalována částka 120 633 Kč a žalobce nadále požadoval zaplacení částky 114 873 Kč s příslušenstvím. Dále žalobce vzal žalobu zpět ohledně částky 5 000 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 5. 5. 2018 do zaplacení, když se jedná o zaplacené znalečné, které představuje náklady řízení. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Usnesením č. j. 25 C 239/2018-181 ze dne 19. 11. 2020 soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil. Usnesení nabylo právní moci dnem 8. 12. 2020. Žalobce nadále po žalované požadoval celkem zaplacení částky 822 645 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 5. 5. 2018 do zaplacení.

6. Podáním ze dne 22. 2. 2021 žalobce rozšířil žalobu o částku 368 517 Kč s příslušenstvím jako doplatek renty za období od 1. 12. 2017 do 31. 10. 2019 s odůvodněním, že žalovaná v návaznosti na tvrzené spoluzavinění žalobce na vzniku pracovního úrazu ve výši 75 % prostřednictvím [právnická osoba], vyplácela žalobci v tomto období pouze rentu ve výši 25 %, ačkoli dle názoru žalobce k tomu nebyl důvod, když žalobce popírá, že by na svém úrazu nesl nějakou spoluvinu. Usnesením č. j. 25 C 239/2018-305 ze dne 31. 3. 2021 soud v souladu s § 95 odst. 1 o. s. ř. tuto změnu žaloby připustil. Soud na rozdíl od názoru žalované nemá za to, že nelze připustit změnu žaloby, když dosavadní výsledky řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Usnesení nabylo právní moci dnem 15. 5. 2021. Žalobce nadále po žalované požadoval zaplacení částky 1 191 162 Kč s úrokem z prodlení.

7. Podáním ze dne 14. 5. 2021 ve spojení s upřesněním tohoto podání u jednání dne 19. 5. 2021 žalobce vzal žalobu ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020 o částku 5 154 Kč, a pokud se týká úroku z prodlení, tak žalobce provedl celkovou změnu úroku z prodlení ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020 z částky 363 Kč. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. ohledně částky 5 154 Kč řízení zastavil a v souladu s § 95 o. s. ř. změnu žaloby ze dne 14. 5. 2021 ohledně požadovaných úroků z renty připustil.

8. Po provedených dispozičních změnách žalobce po žalované požadoval zaplacení celkem částky 1 186 008 Kč s příslušenstvím, a to bolestné ve výši 120 520 Kč s příslušenstvím, ztížení společenského uplatnění ve výši 587 252 Kč s příslušenstvím, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017 ve výši 114 873 Kč s příslušenstvím a jako náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020 ve výši 363 363 Kč s příslušenstvím.

9. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem 2. 4. 1989. Žalobce byl zařazen u žalované jako elektromontér sítí I. Dne 2. 12. 2016 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Došlo ke zranění páteře bederní, obratle 1-15, páteře hrudní, obratle TH1-TH12. Svědkem úrazu byl spolupracovník žalobce [jméno] [jméno]. Vedoucí práce dne 2. 12. 2016 byl žalobce. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou ze dne 7. 11. 2017 ke dni 30. 11. 2017 na základě mimořádné lékařské prohlídky ze dne 25. 10. 2017, dle které žalobce nemůže dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz ze dne 2. 12. 2016. Délka pracovního zařazení žalobce, při kterém došlo k pracovnímu úrazu: 27 let 7 měsíců. Žalobce byl v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 2. 12. 2016 práce neschopen od 3. 12. 2016 do 19. 10. 2017. Nadřízeným žalobce byl [celé jméno svědka], vedoucí střediska. Žalobce byl vybaven ochranným pracovními pomůckami: zachycovací postroj, polohovací prostředek, tlumič pádu, dvěma karabinami KONG, ocelovou karabinou a popruhovou smyčkou. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017 činila celkem 153 165 Kč v hrubé mzdě. Pojišťovna s ohledem na spoluzavinění žalobce zaplatila částku 38 292 Kč (25 %), krácení ve výši 75 % představuje částku 114 873 Kč.

10. Soud provedl důkaz záznamem o provedením školení a ověření znalosti - BOZP pro zaměstnance ze dne 6. 1. 2016, záznamem o provedení školení a ověření znalosti – obsluha přenosných řetězových pil ze dne 29. 1. 2014, záznamem o provedení školení a ověření znalosti – práce ve výškách na zařízení distribuční soustavy ze dne 13. 10. 2015, záznamem o provedení školení a ověření znalosti – obsluha pohyblivých pracovních plošin pro segmentové centrum řízení bezpečnosti divize distribuce a zahraničí ze dne 26. 1. 2016, protokolem o periodické kontrole POZ ze dne 24. 3. 2016, záznamem o provedení školení a ověření znalosti – den BOZP, PO a OŽP ze dne 18. 5. 2016, pověřením k výkonu pracovní činnosti zaměstnance ze dne 6. 6. 2016, zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení – pojízdná montážní plošina TKA16 [příjmení] [jméno] [registrační značka] ze dne 14. 9. 2016, protokolem č. 16140 o revizní zkoušce zdvihacího zařízení ze dne 3. 10. 2016, záznamem o úrazu ze dne 2. 12. 2016, výpovědi [celé jméno svědka] ze dne 2. 12. 2016, protokolem o kontrole provedené Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne 12. 12. 2016, lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 10. 2017, zdůvodněním krácení náhrady škody ze dne 10. 2. 2017, vyrozumívacím dopisem poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016 pojišťovny [anonymizováno] ze dne 7. 4. 2017, nesouhlasem s provedeným krácením náhrady škody ze dne 5. 6. 2017, vyjádřením žalované ze dne 31. 7. 2018, sdělením zástupce žalobce ze dne 29. 8. 2017, posudkem o invaliditě ze dne 20. 9. 2017, rozhodnutím ČSSZ ze dne 17. 10. 2017, oznámením o překážkách v práci na straně zaměstnavatele ze dne 7. 11. 2017, nároky zaměstnance při skončení pracovního poměru ze dne 7. 11. 2017, potvrzením o ztrátě na výdělku ze dne 15. 11. 2017, znaleckým posudkem vypracovaným před podáním žaloby na žádost žalobce znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 29. 3. 2018, výpisem z účtu ze dne 9. 4. 2018, předžalobní výzvou ze dne 11. 4. 2018, vyjádřením žalované ze dne 4. 5. 2018, vyjádřením žalované ze dne 2. 5. 2018, požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad hloubkou ze dne 1. 1. 2017, přílohou č. 2 body 7 a 8, zajištěním provozu zdvíhacích zařízení, systém bezpečné práce ze dne 11. 11. 2011, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, zprávou o incidentu (závěrečnou zprávou) ze dne 9. 1. 2017, záznamem o dopravní nehodě ze dne 21. 4. 2017, zajištěním provozu zdvihacích zařízení ze dne 11. 11. 2011, aktualizací 1. 8. 2015, fotografií zajišťovacího mechanismu dvířek plošiny, deníkem zdvihacího zařízení od 14. 7. 2016 do 11. 1. 2017, výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], zpráva o klimatických podmínkách dne 2. 12. 2016 Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 12. 3. 2019, osvědčením o schválení technické způsobilosti, hlášením o shodě, velkým technickým průkazem vozidla s nadstavbou typu plošina, přílohou č. 2 (pohyblivé pracovní plošiny), volné přílohy B15 (požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou) k dokumentu SDS_SM_ [číslo] aktualizovanou dne 14. 12. 2017 a výtahem z návodu k provozu zvedací pracovní plošiny Palfinger, fakturou od [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2017, znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru bezpečnosti práce se specializací zdvihací zařízení ze dne 29. 12. 2019, výpovědí znalce [příjmení] [celé jméno znalce] u jednání dne 8. 9. 2020, vyrozumívacím dopisem pojištěného pracovního úrazu ze dne 6. 4. 2017 a 24. 11. 2017, příkazem generálního ředitele [právnická osoba] – cíle a kontrolní činnost v oblasti kvality bezpečnosti a ekologie v [anonymizováno] v roce 2015 účinný od 22. 1. 2015, příkazem generálního ředitele [právnická osoba] – cíle a kontrolní činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí účinného od 1. 1. 2016, záznamem o provedené kontrole BOZP a PO ze dne 6. 8. 2015 včetně 26 doložených fotografií, e-mailovou zprávou ze dne 17. 9. 2015 od [celé jméno svědka] pro [celé jméno svědka] ve věci odstranění závady z kontroly žalobce ze dne 27. 8. 2015, záznamem o provedených kontrolách ze dne 25. 9. 1994, záznamem o provedeném školení a ověření znalostí ze školení 9. 3. 2016, výpovědí svědka [celé jméno svědka], doplňující výpovědí [celé jméno svědka] u jednání dne 9. 2. 2021, vyrozumívacím dopisem ze dne 3. 9. 2018 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 1. 10. 2018 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 1. 11. 2018 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 18. 12. 2018 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 11. 2. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 2. 4. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 2. 4. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 10. 4. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 15. 5. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 10. 6. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 12. 8. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 12. 8. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 6. 9. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 6. 10. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, vyrozumívacím dopisem ze dne 6. 11. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 10. 2018, oznámením České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 12. 2018, rozhodnutím ČSSZ ze dne 10. 9. 2019, úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 25. 1. 2016 [číslo jednací] pořízený Policií ČR 2. oddělením obecné kriminality v [anonymizována dvě slova], zprávou ze dne 8. 2. 2016 zachycující podrobnosti úrazu [jméno] [příjmení], seznámením se zásadami bezpečnosti práce při užívání pohyblivých pracovních plošin a riziky při těchto činnostech z března 2016, záznamy o provedené kontrole BOZP a PO týkající se žalobce ze dne 21. 8. 2012, 14. 6. 2013, 18. 6. 2013, 6. 8. 2015 a 9. 8. 2016, záznamy o provedené kontrole BOZP a PO týkající se ostatních zaměstnanců ze dne 12. 1. 2016, 27. 1. 2016, 29. 1. 2016, 4. 2. 2016, 11. 2. 2016, 16. 2. 2016, 18. 2. 2016, 22. 2. 2016, 22. 2. 2016, 23. 2. 2016, 23. 2. 2016, 25. 2. 2016, 25. 2. 2016, 25. 2. 2016, 10. 3. 2016, 10. 3. 2016, 14. 4. 2016, 14. 4. 2016, 14. 4. 2016, 19. 4. 2016, 19. 4. 2016, 20. 4. 2016, 20. 4. 2016, 24. 4. 2016, 20. 4. 2016, 21. 4. 2016, 21. 4. 2016, 5. 5. 2016, 11. 5. 2016, 16. 5. 2016, 19. 5. 2016, 26. 5. 2016, 1. 6. 2016, 2. 6. 2016, 28. 6. 2016, 8. 7. 2016, 13. 7. 2016, 19. 7. 2016, 19. 7. 2016, 21. 7. 2016, 26. 7. 2016, 11. 8. 2016, 11. 8. 2016, 11. 8. 2016, 18. 8. 2016, 23. 8. 2016, 24. 8. 2016, 13. 10. 2016, 13. 10. 2016, 26. 10. 2016, 2. 11. 2016, 9. 11. 2016, 9. 11. 2016, 1. 12. 2016, 1. 12. 2016, 9. 12. 2016 a 13. 12. 2016, doplňující výpovědí svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021, doplňující výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ze dne 31. 1. 2021, doplňující výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2021, doplňující výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2021, doplňující výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2021, videozáznamem natočeným s [jméno] [příjmení], který byl promítán na školení dne 9. 3. 2016, záznamem o provedení školení a ověření znalostí ze dne 28. 4. 2015 včetně prezenční listiny, záznamem o provedení školení a ověření znalostí ze dne 9. 3. 2016, záznamem o provedení školení a ověření znalostí ze dne 18. 5. 2016, doplňující výpovědí svědka [celé jméno svědka] ze dne 19. 5. 2021, doplňující výpovědí svědka [celé jméno svědka] ze dne 19. 5. 2021, doplňující výpovědí svědka [celé jméno svědka] ze dne 19. 5. 2021.

11. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem 2. 4. 1989. Žalobce byl zařazen u žalované jako elektromontér sítí I. Dne 1. 4. 2014 žalobce byl poučen k činnosti – obsluha pohyblivých pracovních plošin. Dne 1. 4. 2014 byl pověřen k činnosti – práce výškách a nad volnou hloubkou. Dne 29. 1. 2014 žalobce absolvoval školení – obsluha přenosných řetězových pil, což potvrdil svým podpisem. Dne 13. 10. 2015 žalobce absolvoval školení práce ve výškách na zařízení distribuční soustavy, což potvrdil svým podpisem, dne 6. 1. 2016 žalobce absolvoval školení BOZP pro zaměstnance, došlo k ověření jeho znalostí, což žalobce potvrdil svým podpisem, dne 26. 1. 2016 žalobce absolvoval školení obsluha pohyblivých plošin pro segmentové centrum zařízení bezpečnosti divize distribuce a zahraničí, což potvrdil svým podpisem, dne 24. 3. 2016 byla provedena kontrola zachycovacího postroje polohovacího prostředku, tlumiče pádu karabiny KONG, ocelové karabiny a popruhové smyčky uživatele – žalobce s tím, že u dvou karabin KONG a ocelové karabiny je uvedeno, že„ omezení funkčnosti (poškození) opotřebením“ dne 18. 5. 2016 žalobce absolvoval školení, v jehož rámci byl seznámen s pokyny na BOZP při použití PP ZP – Pokyny pro seznámení s bezpečnostními požadavky při provozu plošiny a riziky. Ze zprávy o pravidelné revizi elektrického zařízení – pojízdná montážní plošina TKA16 [příjmení] [jméno] [registrační značka] ze dne 14. 9. 2016 bylo zjištěno, že toto elektrické zařízení bylo schopno bezpečného provozu. Z protokolu [číslo] o revizní zkoušce zdvihacího zařízení ze dne 3. 10. 2016 bylo zjištěno, že technický stav pojízdné pracovní plošiny vyhovoval podmínkám bezpečného provozu. Dne 2. 12. 2016 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, došlo ke zranění bederní páteře, obratle 1-15 páteře hrudní, obratle TH1 – TH12. Svědkem úrazu byl spolupracovník žalobce [jméno] [jméno]. Úrazový děj byl zjištěn následovně:„ Při odstraňování poruchy, kdy na vedení nízkého napětí byl spadlý strom, měli pracovníci za úkol tento strom uvolnit z vedení a provést další ořez stromů v blízkosti nízkého napětí vedení. Práci s motorovou pilou z koše plošiny prováděl žalobce a při této činnosti došlo k vypadnutí postiženého z koše plošiny z výšky cca 3 metrů. Svědek pád přímo neviděl, když se ohlédl, postižený ležel už na zemi“. Vedoucí práce dne 2. 12. 2016 byl žalobce. V době, kdy došlo k tomuto pracovnímu úrazu, žalobce pracoval 27 let a 7 měsíců. Nadřízeným žalobce byl [celé jméno svědka], vedoucí střediska. Žalobce byl vybaven ochrannými pracovními pomůckami: zachycovacím postrojem, polohovacím prostředkem, tlumičem pádu, dvěma karabinami KONG, ocelovou karabinou a popruhovou smyčkou. Žalobce byl v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 2. 12. 2016 práce neschopen od 3. 12. 2016 do 19. 10. 2017. Ve dnech 12. 12. 2016, 16. 12. 2016, 8. 1. 2017, 20. 1. 2017 a 10. 2. 2017 byla provedena u žalované kontrola Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] a [územní celek] se zaměřením na prošetření pracovního úrazu žalobce ze dne 2. 12. 2016. V protokole o kontrole byl popis události popsán následovně:„ K pracovnímu úrazu došlo dne 2. 12. 2016 v 13:15 hod v místě odstraňování poruchy na vedení distribuční soustavy nízkého napětí v [obec], [ulice a číslo]. Žalobce prováděl v prostoru koše plošiny TKA 16 [příjmení] [jméno] [registrační značka] pomocí ruční řetězové motorové pily STIHL MS 260 ořez větví stromů nacházející se v blízkosti vedení distribuční soustavy. Při uvedené činnosti došlo k vypadnutí žalobce z prostoru koše na zem z výšky cca 3 m. Bylo zjištěno, že zavírací mechanismus vstupních dvířek koše plošiny byl v pořádku. Provozovaná plošina byla podrobena pravidelným prohlídkám a údržbě. Poslední revizní zkouška plošiny byla provedena 14. 9. 2016“. Žalobce při svých výpovědích uvedl, že při ořezávání větví stromů nacházejících se v blízkosti vedení nízkého napětí ořezával nejprve větvě v blízkosti koše plošiny a poté větve nacházející se dál od koše plošiny. Ořezávání větví stromů prováděl žalobce pouze pomocí ruční motorové pily, se kterou se musel pohybovat také mimo pracovní prostor koše plošiny. Při ořezávání větví stromů tedy muselo ze strany žalobce zřejmě docházet k občasnému vyklánění přes zábradlí koše plošiny. Kontrola dospěla k závěru, že žalobce nepoužíval ochranné pracovní prostředky proti pádu. Dne 1. 8. 2017 u žalobce byla zjištěna invalidita III. stupně. Na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti práce ze dne 25. 10. 2017 žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce elektromontér sítí I pro pracovní úraz ze dne 2. 12. 2016. Žalovaná rozhodla o míře odškodnění za pracovní úraz ve výši 25 % s odůvodněním, že žalobce nedodržel stanovené postupy pro práci obsluhy vysokozdvižné plošiny, nedostatečně vyhodnotil riziko vypadnutí z koše plošiny a při práci nepoužil prvky ochrany proti pádu (nepoužití prvků osobního zajištění pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou). Žalobce s mírou odškodnění nesouhlasil. Z vyrozumívacího dopisu poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016 pojišťovny [anonymizováno] ze dne 7. 4. 2017 bylo zjištěno, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce od„ 2. 12. 2016 – 31. 1. 2017“ činí 30 300 Kč. Od této částky bylo odpočteno krácení 75 % ve výši 22 747 Kč, plnění pojišťovny činí 7 583 Kč, po odpočtu daně 6 443 Kč. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou ze dne 17. 11. 2017 ke dni 30. 11. 2017 na základě mimořádné lékařské prohlídky ze dne 25. 10. 2017, dle které žalobce nemohl dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz ze dne 2. 12. 2016. Ze zprávy o incidentu (závěrečná zpráva ze dne 9. 1. 2017 – Šetření příčin a okolností vzniku pracovního úrazu ze dne 2. 12. 2016 byla zjištěna analýza úrazového děje (bod III):„ S ohledem na prostorové uspořádání koše plošiny a provedené rekonstrukce komise konstatuje, že není možné, aby si postižený nevšimnul, že jsou dvířka koše plošiny otevřené, ale zároveň také konstatuje, že není schopna prokázat, zda v době pádu byly skutečně otevřené či nikoliv.“ Dne 21. 4. 2017 došlo k dopravní nehodě na vozidle [registrační značka], je uvedeno poškození:„ Díra v koši 3 x 3 cm kulatý průměr a dále se rozjíždí, prasklý horní lem“. V poznámce řidič vozidla uvádí:„ Nejsem si vědom poškození koše“. Z faktury od [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2017 bylo zjištěno, že došlo k výměně koše předmětné plošiny až v srpnu 2017 (tedy 8 měsíců po té, kdy žalobce utrpěl pracovní úraz). Žalobci od 21. 10. 2017 byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 16 306 Kč. Povinnost použít ochranný postroj s příslušenstvím ve všech případech, kdy byla plošina vybavena funkčními kotvícími body, byla zavedena změnou přílohy č. 2 (pohyblivé pracovní plošiny) volné přílohy B15 (Požadavky na způsoby organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou) k dokumentu SDS_SM_ 0002 aktualizované dne 14. 12. 2017 (viz příloha č. 2 – Pohyblivé pracovní plošiny bod 6 str. 17). Dokument byl účinný od 14. 12. 2017 a od tohoto data bylo kontrolováno dodržování tohoto předpisu. Zároveň ale následovalo půlroční přechodné období, během kterého případné nedodržení této povinnosti nebylo zaznamenáno jako závada, a to s ohledem na skutečnost, že během tohoto období byli zaměstnanci s tímto dokumentem seznámeni. Od 1. 7. 2018 bylo, kromě kontroly dodržování tohoto předpisu, možné též postihnout porušení této povinnosti. Bylo stanoveno:„ Zaměstnanec odepne zajištění proti pádu od stožáru, až po bezpečném návratu koše plošiny.“ Dne 29. 3. 2018 na žádost žalobce vypracoval znalec z oboru zdravotnictví – chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví znalecký posudek. Žalobce za vypracování tohoto znaleckého posudku zaplatil částku 5 000 Kč. V deníku zdvihacího zařízení od 14. 7. 2016 do 11. 1. 2017 není žádný záznam. Dne 2. 12. 2016, kdy se žalobci přihodil pracovní úraz. Ze zprávy Českého hydrogeologického ústavu ze dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, že dne 2. 12. 2016 bylo zataženo, déšť, v době 13:10 byl čerstvý západoseverozápadní vítr s maximem rychlosti 8,4 m/s v 13:20 dosti čerstvý severozápadní vítr s maximem 6,8 m/s. Z osvědčení o schválení technické způsobilosti prohlášení o shodě a z velkého technického průkazu vozidla s nadstavbou typu plošina bylo zjištěno, že zdvihací plošina vyhovuje normám EU, je určená pro evropský trh a byla schválena její technická způsobilost. Žalobce u žalované uplatnil předžalobní výzvu ze dne 11. 4. 2018.

12. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že žalobce u žalované vykonával práci elektromontéra sítě I. Žalobce potvrdil, že byl pravidelně proškolován ohledně bezpečnosti práce při práci s plošinou. Byl vybaven bezpečnostními prostředky, které mělo každé vozidlo. V den, kdy se mu přihodil pracovní úraz, byl zařazen jako vedoucí práce. Otom, zda použije prostředky osobního zajištění, rozhoduje vedoucí práce. V den, kdy se žalobci přihodil pracovní úraz, jako spoluzaměstnanec byl [jméno] [jméno]. Žalobce potvrdil, že prostředky osobního zajištění nepoužil, protože si myslel, že nejsou třeba použít. To odůvodňoval tím, že nebyl vysoko a neměl pocit, že by měl z koše vypadnout. Za úkol měl ořezat větve z výsuvné plošiny, na které byl koš. Smrk byl vysoký asi 20 metrů, ležel na vedení. Pomalu sjížděl s košem a ořezával smrk. Tvrdil, že se nemusel vyklánět. Při ořezávání použil ruční motorovou pilu. Když dole nastupoval, tak musel otevřít dvířka, vlezl do koše, zvedl si žebřík a dvířka se zavřela. Tvrdil, že péro bylo slabé a dveře si dělaly, co chtěly. Vyjel s plošinou nahoru a začal postupně ořezávat větve. Zbyla poslední větev, kterou chtěl ořezat a tuto již neřezal. Vypadl z plošiny otevřenými dvířky plošiny, tvrdil, že neví, jak se mohly otevřít. Procitl až dole, když spadl. Žalobce tvrdil, že dveře plošiny se samovolně otevíraly, a to i za jízdy. Potvrdil, že nikomu před úrazem nesdělil, že dvířka nejsou v pořádku, že se otevírají, nežádal jejich opravu.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je zaměstnán jako technik skupiny sítě u žalované, žalobce nebyl jeho podřízeným. Svědek měl v pracovní náplni řízení montérů v [obec] a zároveň měl na starosti knihu k plošinám – provozní deník. U data 2. 12. 2016 v deníku je uvedeno:„ levá zadní patka, ulomené světlo“. Není tam nepsáno nic o funkčnosti či nefunkčnosti uzavíracího mechanismu plošiny. Tato plošina byla nadále používána do 30. 12. 2016 i v lednu 2017. Není zde žádný záznam, že by plošina po datu 2. 12. 2016 byla nefunkční ve vztahu k dvířkám koše. Z deníku vyplývá, že plošina byla nadále po dni 2. 12. 2016 používaná 5. 12. 2016, 12. 12. 2016, 23. 12. 2016, 27. 12. 2016, 28. 12. 2016, 29. 12. 2016 a 30. 12. 2016 a dále. Nikde není uvedeno, že by plošina byla nefunkční. Při funkční zkoušce plošiny pracovník vyjede z garáže s plošinou, obejde si plošinu, která se skládá z koše, vozidla a nohou. Zkontroluje, zda něco není povolené. Aby se dostal do koše, je tam žebřík, ten se povolí a sklopí. Při kontrole by měl vejít do koše. Jsou tam dvířka, která se otvírají dovnitř. Otevře dvířka a vleze dovnitř. Zavře dvířka, potáhne žebřík zpátky. Na žebříku je čidlo, které blokuje pohyb ramena. Zavře dvířka. Dvířka jsou zajištěna tzv. učkem a držákem, do kterého se držák zasune. Pokud by se dvířka neuzavřela, takto zapíše do deníku a zaměstnanec použije jinou plošinu. V manuálu plošiny je uvedeno, jak se dvířka zajišťují a zavírají, to by si měl každý zaměstnanec přečíst. Není nikde konkrétně stanoveno, z čeho se funkční zkouška skládá. V případě, kdyby dvířka koše nedoléhala, má v takovém případě obsluha použít zajišťovací postroj. Otom by měla být obsluha proškolována.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek zařazený jako vedoucí oddělení sítě [obec] byl přímým nadřízeným žalobce. Žalobce byl zaměstnán na pozici elektromontéra I. Nebylo určeno, kdo má řídit vozidlo. Kontrolu plošiny má provést ten, kdo bude plošinu obsluhovat, v deníku zdvihacího zařízení uvede, že plošina je v pořádku, popř. uvede závady, že plošina není schopna provozu. Provede kontrolu vizuálně a funkční zkouškou dle návodu. Zaměstnanci jsou k tomu školeni. Pokud plošina je v pořádku, může ji použít, pokud není v pořádku, musí to zapsat do deníku a nesmí ji použít. O pracovním úrazu se dověděl telefonicky následující den v sobotu ráno. Svědek provedl záznam o úrazu, přitom vycházel z informací, které zjistil od spolupracovníka žalobce [celé jméno svědka], kterého kontaktoval druhý den po úraze. Písemně sepsal výpověď [celé jméno svědka], výpověď žalobce si zapisoval v nemocnici Příčiny, proč žalobce vypadl z plošiny, měla zjistit šetřící komise, ve které svědek nebyl. Svědek se dotazoval žalobce, co se mu přihodilo, zajímal ho popis úrazového děje. Žalobce mu sdělil, že vypadl otevřenými dvířky, která pravděpodobně odtlačila větev. Úraz nebyl nahlášen nikomu v den, kdy se přihodil. Úraz nahlásila telefonicky manželka žalobce. Následně se domluvil s [celé jméno svědka] na rozvodně v [obec], kde parkovala předmětná plošina. Plošinu viděl v sobotu dopoledne po úraze. Nechal si předložit provozní deník plošiny. Dále si nechal ukázat, jestli fungují prvky zabezpečovací – blokování ramene plošiny, v případě sklopení vylézacích schůdků a funkčnost automatického zavíraní dveří koše plošiny. Vše bylo v pořádku. Funkčnost automatického zavírání dveří plošiny byla v pořádku. Dále si nechal předložit motorovou pilu, s kterou žalobce pracoval v době úrazu a zda jsou k dispozici neprořezné montérky pro práci s motorovou pilou. Informoval svého nadřízeného a technika bezpečnosti práce, že se stal úraz, o kterém se dozvěděl až v sobotu po úrazu, když pracovní úraz se přihodil v pátek. Zakázal provoz plošiny a odvezl si deník s sebou do kanceláře. Dále byla ustanovena komise, která daný úraz řešila. Provoz plošiny byl zakázán. Byla prováděna rekonstrukce úrazu, kde svědek vystupoval pouze jako pozorovatel. V případě, že zaměstnanec zjistí závadu na zdvihacím zařízení v průběhu práce má postupovat tak, že rozhodne na základě návodu k použití, jestli plošinu může i nadále za použití bezpečnostních zařízení používat, nebo musí ukončit práci s plošinou a informovat nadřízeného. Dveře plošiny, když se plošina užívá, musí být vždy zavřená. Není přípustná žádná aretace v otevřené poloze. Plošina se používala dál po úraze, byla zkontrolována a tak se používala dále. Používá se dodnes. V srpnu, svědek nevěděl, kterého roku, byl vyměněn koš v souvislosti s nějakým mechanickým poškozením izolačního stavu. Na nefunkčnost zavíracího mechanismu předmětných dvířek plošiny si nikdo po úraze nestěžoval.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že v době úrazu žalobce pracoval jako elektromontér I. Vedoucím práce byl v době úrazu žalobce. Kontrolu zdvihacího zařízení v den úrazu prováděl svědek. S plošinou vyjeli z garáže a vyzkoušel, zda plošina funguje. Nebylo co kontrolovat, nebylo vizuálně žádné poškození. Svědek vlezl do koše, bylo vyzkoušeno zvedací zařízení. Na koši jsou schůdky, které se sklopí a otevřou se dveře, vejde se dovnitř koše, schůdky se zvednou zpět a zavřou se dveře. Dveře se zavírají samy, jsou na pružinu. Dveře byly zavřeny. Nebyl žádný problém s dveřmi koše. Byly funkční. Normálně se automaticky zavřely, nebyl žádný problém. Pak jeli na pracoviště. Řídil žalobce. Ořezávaní větví prováděl žalobce. Na místě již nekontrolovali zařízení, když kontrola byla provedena před tím. Svědek viděl žalobce, jak nastupoval do plošiny. Svědek mu podával ruční pilku a nastartovanou motorovou pilu. Žalobce nastoupil do koše, před tím otevřel dvířka, pak ustoupil dozadu a dvířka byla uzavřená. Svědek mu podal nářadí, jak uvedl a žalobce vyjel s plošinou nahoru a prováděl ořezávání větví. Svědek čekal dole u auta. Občas se díval na žalobce. Práce trvala asi 2 hodiny. Byl tam starý jehličnan, suchý, a visel na vedení. Celý se musel postupně seřezat. Pak tam zůstaly ještě nějaké větve od dalších stromů, které žalobce ořezával. Pak svědek žalobce viděl dole, jak spadl do zahrady. Svědek přelezl plot, šel se podívat, co se děje. Žalobce byl rozrušený. Svědek se ho zeptal, zda zavolají lékaře. Na to mu žalobce řekl, ať počká, že si musí zakouřit. Následně mu řekl, že lékaře volat nemusí. Plošina zůstala nahoře. Svědek použil žebřík, který opřel o koš a vlezl dovnitř do koše. Musel si vzít třímetrový žebřík z auta. Svědek si pamatoval, že schůdky byly dole a dveře koše byly zavřené. Svědek musel vlézt do koše, otevřel si dveře koše, vlezl, pak musel vytáhnout schůdky, co jsou na koši a až potom spustil plošinu. Při odjezdu řídil vozidlo s plošinou svědek a žalobce jel služebním automobilem. Na pracoviště přijeli obráceně, žalobce s plošinou a svědek se služebním vozidlem. Úraz nebyl nahlášen, od koho se zaměstnavatel dozvěděl o úrazu, svědek nevěděl. Žalobce, během práce v koši, si nestěžoval na nefunkčnost dvířek koše. Svědek potvrdil, že když vlezl do koše, poté co si přistavil žebřík, dveře koše se automaticky za ním uzavřely. V době úrazu nefoukal žádný silný vítr.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek pracuje na jiném oddělení, rovněž jako elektromontér I. Svědek používal plošinu stejného typu jako žalobce, a to BISON PALFINGER. Svědek byl proškolen o tom, že je nutno udělat vizuální kontrolu, a pak vyzkoušet plošinu. Vizuálně nutno zkontrolovat plošinu a pak je nutno vlézt do koše plošiny. Zaměstnanec vyleze po žebříku do koše, dvířka se zavírají automaticky, je to stejné, jako u plošiny, kterou užívá žalobce. Když foukal silný vítr, tak se otevíraly dvířka koše. Pokud by se dvířka otevřely, je nutno je přitlačit a ony se zavřou a jde pokračovat v práci. V případě, že došlo k přitlačení větve na dvířka, mohlo dojít k jejich otevření, pak bylo nutno popojet s vozidlem i s košem, aby větev netlačila na dvířka a dvířka se zavřela. Po úraze žalobce byl dán ze strany žalované příkaz k přivazování obsluhy v koši popruhy.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán od roku 2005 jako provozní elektrikář. V roce 2016 byl zařazen jako elektromontér I. Občas s žalobcem pracoval, bylo nutno vždy provést kontrolu plošiny, tj. obejít plošinu, zda jsou závady na ní, vyzkoušet funkčnost, zda jsou v pořádku všechny ovladače. Pak zaměstnanec musí vlézt dovnitř do koše, kdy dveře se za ním zavřou. Pak se zkouší ovládání plošiny. Pokud by byla zjištěna závada, nutno o tom provést záznam do deníku a použít jinou plošinu a plošinu se závadou odstavit. Svědek připustil, že během práce docházelo k otevření dvířek při silném větru, nebo při nárazu větve se mohly otevřít. Pokud větev tlačila na dvířka koše a zaměstnanec si toho všiml, pak je nutno posunout plošinu dál tak, aby dvířka byla zavřena.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od 1. 9. 2017 je svědek zaměstnán u žalované jako technik. Před tím byl zaměstnán jako elektromontér I. Svědek používal stejný typ plošiny jako žalobce. Před výjezdem se provádí obhlídka plošiny vizuálně. Svědek tvrdil, že nevstupovali do koše. Občas se dveře v koši otevřely při silném nárazovém větru nebo tlakem větví. V případě tlaku větví bylo nutno popojet s plošinou, aby větev netlačila na dvířka koše. Není povoleno pracovat s otevřenými dvířky.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je zaměstnán u žalované jako elektromontér. Pracoval v jiné skupině, než s žalobcem. Při práci používali plošinu stejného typu jako žalobce. Svědek připustil, že v případě silného větru se otevíraly dveře koše, nebo při najetí do vegetace se dvířka otevřela vlivem tlaku větví. V případě, že na koš tlačila větev, tak bylo nutno posunout plošinu. Není povoleno pracovat s otevřenými dvířky v koši.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán od roku 1994 jako elektromontér. Před úrazem žalobce svědek pracoval s kolegou [celé jméno svědka]. Používali zařízení stejného typu i stejnou plošinu jako žalobce. Dvířka se otevírala sama při silném větru. Při ořezu větví je možné, že dvířka tlakem větve se pootevřou. Nyní jsou zaměstnanci v koši připoutáni, k čemuž došlo až po úraze žalobce.

21. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované pracuje od roku 2016 jako elektromontér I. S žalobcem svědek nepracoval. Dveře koše se otevírají, když se na ně tlačí. Pokud větev tlačí na dveře koše, tak je nutno popojet s plošinou dále od stromu a dveře se samy zavřou. Po úraze žalobce bylo přijato opatření ze strany žalované s tím, že se v koši musí zaměstnanci vázat, a to od 1. 7. 2018. Není dovoleno pracovat s otevřenými dvířky.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán od roku 2010 jako elektromontér I. S žalobcem pracoval pouze výjimečně. Pracoval v této době s [jméno] [příjmení]. Používal stejný typ plošiny, jako žalobce. Stávalo se za jistých okolností, že se dvířka otevírala, např. za silného větru a při zatlačení větve stromu. Nebylo možno pracovat při otevřených dvířkách plošiny. Když se dvířka otevřela kvůli tlaku větví, bylo nutno popojet s plošinou a dvířka se zavřela. Po úraze bylo přijato opatření a zaměstnanci museli používat zajištění proti pádu.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované byl zaměstnán od roku 1976 jako elektromontér I. V minulosti pracoval s žalobcem. Používal stejné i obdobné zařízení jako žalobce. Dvířka koše se otvírala dovnitř a zpětným tlakem se zavřely samy zpátky. Při tlaku zvenku se mohly pootevřít nebo otevřít. Byla tam pružina. Po úraze se dál používala souprava, kterou používal žalobce. Od 1. 7. 2018 se začali vázat zajišťovacím popruhem. Svědek připustil, že se mohlo přihodit, že při zajíždění ke stromu se dvířka mohly otevřít tlakem větve. Zaměstnanec si toho nemusel všimnout. Toto svědek uváděl pouze teoreticky. Svědkovi se nikdy nestalo, že by došlo k otevření dveří koše, poloha zvedacího zařízení se volí tak, aby nezasáhla do větví, ale to vždy úplně nejde, je to podle okolností.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán od roku 2002 jako elektromontér I. S žalobcem spolupracoval pouze občas. Používal stejné zařízení a stejného typu. Svědek polemizoval s tím, že dvířka koše se mohly otevřít, ale jemu se to nikdy nestalo. Po úraze žalobce bylo přijato opatření, že se zaměstnanci musí poutat v koši.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán od roku 1982 jako elektromontér I. S žalobcem pracoval společně i před úrazem. Používal stejné, i stejného typu zdvihací zařízení jako žalobce. Vozidlo je nutno postavit tak, aby větve při ořezávání netlačily na koš. Po úraze žalobce se zaměstnanci v koši musí vázat od 1. 7. 2018.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který působil u žalované na oddělení bezpečnosti práce a životního prostředí od roku 1996 do konce roku 2018, bylo zjištěno, že prostředky osobního zabezpečení proti pádu z plošiny se mají používat v případě, že zaměstnanec, který na plošině pracoval, se při práci dostane mimo obvod této plošiny rukama, v případě, že je možné, aby vypadl, je povinen použít tento prostředek proti pádu z plošiny. Pracovníci takto byli proškolováni, protože obdobný případ pracovního úrazu se přihodil na jaře roku 2016. K tomu byla zpracována i prezentace. V případě žalobce byl žalobce proškolen svým nadřízeným. Ke změně předpisů došlo až v roce 2018 (1. 7. 2018), kdy bylo rozhodnuto, že zaměstnanec je povinen při práci na plošině použít postroj ve všech případech. Na základě tohoto opatření byla zpřísněna kontrola. Před touto změnou pracovník pracující na plošině musel použít osobní ochranné pomůcky, když hrozilo, že jeho těžiště se dostane mimo kolektivní jištění, tedy mimo rám plošiny. K pracovnímu úrazu, kdy zaměstnanec vypadl z plošiny, došlo na jaře roku 2016 a pak se jednalo o případ žalobce, který si nepamatoval žádný jiný případ zaměstnance, který by vypadl z plošiny při práci. Kvůli těmto dvěma zaměstnancům bylo přijato nové opatření o povinnosti použít vždy postroj v případě práce na plošině nebo v koši. Kontroly zaměstnanců pracujících v koši vysokozdvižné plošiny prováděli bezpečnostní technici anebo přímo nadřízení.

27. Z doplňující výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání dne 19. 5. 2021, že svědek prováděl kontroly v rámci pravidelných i mimořádných kontrol, které měl naplánované příkazem společnosti a samozřejmě podle toho, jaké byly provozní možnosti. Jednalo se mimo jiné o kontroly používání prostředků osobního zajištění při práci na plošinách. Kontroly provedl tak, že když dojel na místo, kde bylo pracováno z plošiny, a viděl, zda zaměstnanci potřebují postroj či nikoliv. V té době nebyla ještě postroj povinná. O kontrole provedl zápis. Nepamatoval si, zda kontroloval žalobce při práci s plošinou. Jiné zaměstnance kontroloval, kteří byli zařazeni v této samé kategorii jako žalobce. Svědek si nevybavil žádnou kontrolu při činnosti, kde zaměstnanec prováděl ořez větví z koše plošiny. Kdyby svědek potvrdil, že kdyby viděl žalobce při této práci, tak by práci přerušil, donutil by ho, aby si vzal postroj nebo by práce musela být dokončena jiným, kdo by postroj použil. Svědek neviděl žádného zaměstnance, kterého by musel upozorňovat, že nepoužívá osobní zajištění při práci v koši. V záznamech o provedeném školení ze dne 9. 3. 2016 a ze dne 18. 5. 2016 jsou zachyceny prezenční listiny ze dnů BOZP, jsou tam informace o předchozích dvou pracovních úrazech při pádu z plošiny, je tam informace o zjištěných závadách z kontrol provedených svědkem nebo jinými vedoucími. Na konci byla provedena diskuze k těmto jednotlivým tématům. Diskuze probíhala i v průběhu školení. Svědek popřel, že se zaměstnanec nemusel zúčastnit školení, ale stačilo pouze podepsat svou účast na školení.

28. Z doplňující výpovědi svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že přímým nadřízeným svědka byl [celé jméno svědka]. Pokud se týká vlastní kontroly práce přímo na plošině, tak tyto kontroly prováděl přímý nadřízený [celé jméno svědka] anebo bezpečnostní technik. Přijeli neohlášeně a provedli kontrolu. Tyto kontroly nebyly časté, byly tak jednou za dva roky. Byly prováděny namátkově. Kontroloři pozorovali, jak zaměstnanci pracují na plošině. Svědek si nevzpomínal, zda přímo svědka kontrolovali, když byl na plošině. Kontrola se zajímala o zajištění plošiny. Svědek potvrdil, že zaměstnanci byli informováni ohledně pracovního úrazu zaměstnance, který vypadl z plošiny na nějakou stříšku schodů. Svědek potvrdil, že v jednom nebo dvou případech nebyl na školení bezpečnosti práce přítomen, byl seznámen s obsahem školení a pak podepsal, že byl proškolen. Svědek potvrdil, že při ořezu větví, když bylo potřeba se s pilou nachýlit před zábradlí koše, tak bylo nutno posoudit situaci, zda je nutno použít postroj.

29. Z dodatečné výpovědi svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že nadřízeným svědka byl [příjmení] a bezpečnostním technikem byl pan [celé jméno svědka]. Kontrolu ze strany nadřízeného či bezpečnostního technika ohledně práce na plošině zažil jednou, přičemž tato kontrola byla prováděna panem [celé jméno svědka]. Svědek měl za to, že to bylo před rokem 2016. Svědek si pamatoval na případ pracovního úrazu, kdy zaměstnanec vypadl z plošiny a poranil si hlavu o stříšku. Svědek si nepamatoval, že by nastal případ, kdy nebyl na školení a někdo chtěl, aby podepsal, že se školení zúčastnil. Svědek prováděl ořez větví z plošiny, při této činnosti nebyl ze strany nadřízených kontrolován. Svědek potvrdil, že měl k dispozici ochranné popruhy, tyto byly určeny mimo jiné k připoutání při práci na plošině. Před pracovním úrazem žalobce bylo na zvážení zaměstnance, že nastala situace, kdy je nutno používat popruhy. Po úrazu žalobce bylo přijato opatření, že při práci na plošině je třeba se poutat ochrannými popruhy vždy.

30. Z dodatečného výslechu svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že nadřízeným svědka je [celé jméno svědka]. Kontrolu bezpečnostních předpisů u svědka prováděl právě [celé jméno svědka]. Svědek si vzpomněl, že kontrolu při práci s plošinou prováděl v jednom případě [celé jméno svědka], jednalo se o kontrolu v okamžiku, kdy již v podstatě práci končili, předtím prováděli ořez stromů. Ořez větví stromů se provádí obyčejně motorovou pilou a v případě, že se nejde z plošiny dostat k místu, tak se provádí ruční pilkou, která je prodloužena nastavitelnou trubkou. S pomocí tyče se dá dosáhnout z plošiny dva až tři metry. Každý pracovník měl k dispozici postroj a použití postroje před pracovním úrazem žalobce záleželo na zaměstnanci, jak posoudí situaci sám. Svědek potvrdil, že byl seznámen s úrazem nějakého zaměstnance, který vypadl z koše. Svědek potvrdil, že se někdy stávalo, že nebyl přítomen na školení a poté podepsal školení dodatečně s tím, že byl seznámen s obsahem vlastního školení, že toto seznámení nebylo tak obšírné jako na vlastním školení.

31. Z dodatečné výpovědi svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že přímým nadřízeným svědka byl technik [anonymizováno] a [celé jméno svědka]. Jako bezpečnostního technika si svědek pamatoval [celé jméno svědka]. Pokud pracovali v terénu a přijel někdo z nadřízených na kontrolu, tak kontrolovali v podstatě všechno. Svědek si nepamatoval na kontrolu při práci ořezávání větví. Svědek potvrdil, že na nějakém školení se dozvěděl o pracovním úrazu, kdy někdo vypadl z koše při vystupování na stojící plošině, kdy zakopl o rantl. Zaměstnanci byli poučeni, že si mají dávat pozor při výkonu takové práce. Svědek dodatečně nepodepisoval prezenční listinu ze školení bezpečnosti práce, kterého by se nezúčastnil. Dle svědka pokud při ořezávání větví je nutno se vyklánět z koše, je možno použít ruční pilku s násadou, a to v případě, že nebylo možno provést ořez nůžkami nebo motorovou pilou. O použití postroje rozhoduje každá osoba, která zodpovídá za bezpečnost, pokud není dostatečná kolektivní ochrana, nutno provést práci jiným způsobem nebo zajistit se postrojem.

32. Z dodatečné výpovědi svědka [jméno] [příjmení] u jednání dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že v roce 2016 byl přímým nadřízeným svědka [celé jméno svědka]. Bezpečnostním technikem v této době byl [celé jméno svědka] [anonymizováno]. Svědek potvrdil, že byl seznámen s úrazem zaměstnance, který vypadl z plošiny a spadl na stříšku. Pokud se zaměstnanec musel při práci z plošiny vyklonit, tak i před pracovním úrazem žalobce musel použít postroj. Ořez větví se prováděl motorovou pilou. Pokud se z plošiny nedalo k větvím dostat, měli zaměstnanci k dispozici ruční pilku s násadou, která se dala použít podle potřeby. Svědek konkrétně při práci při ořezávání větví nebyl osobně kontrolován.

33. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek od roku 2006 doposud je zaměstnán u žalované jako bezpečnostní technik. Svědek osobně prováděl kontrolu žalobce v terénu dne 6. 8. 2015. Při této kontrole prováděl žalobce mimo jiné práci v koši, prováděl zajištění pracoviště, viděl, jak žalobce prováděl práci v koši, bylo vše v pořádku. Před pracovním úrazem žalobce a předtím, než bylo přijato opatření, zaměstnanec musel použít postroj, když hrozilo riziko. Osobně svědek nikdy neviděl žádného zaměstnance, který by byl připoutaný popruhy na plošině.

34. Z dodatečné výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání dne 19. 5. 2021 bylo zjištěno: pokud se týká činnosti při ořezech větví, tak svědek si pamatoval, že v jednom případě byla u něho prováděna kontrola. Svědek si nepamatoval, zda bylo zjištěno nějaké pochybení. Svědek připustil, že ve dvou nebo třech případech za celou dobu jeho pracovního poměru se stalo, že museli odjet ze školení.

35. Z dodatečné výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání dne 19. 5. 2021 bylo zjištěno, že školení bezpečnosti práce bylo organizováno tak, že svědek po dohodě s vedoucími pracoviště vybrali vhodný termín a čas, aby byli přítomni všichni zaměstnanci. V průběhu školení svědek rozeslal prezenční listiny, na kterých se zaměstnanci podepsali. Svědek zkontroloval, zda prezenční listiny jsou podepsané, pokud někdo v prezenční listině nebyl podepsán, tak na začátku dalšího školení byla vždy zpětně probírána tématika z předchozího školení a opětovně poslal prezenční listinu z předchozího školení, aby se mohli pracovníci podepsat, že byli proškoleni. Současně je požádal, aby vždy uváděli konkrétní datum, kdy k proškolení došlo, v případě, že byli proškoleni dodatečně. Dodatečné školení bylo kratší, protože bylo většinou bez diskuze. Školení dne 9. 3. 2016 prováděl svědek jako školitel. Dva účastníci se nezúčastnili pro nemoc. Co se týká žalobce, tak žalobce je podepsán na prezenční listině a školení tedy absolvoval. Svědek si vzpomněl, že na tomto školení zaměstnancům bylo umožněno shlédnout videozáznam z pracovního úrazu týkající se pádu z výšky. K provedenému školení dne 28. 4. 2015 svědek uvedl, že žalobce nebyl na tomto školení, v prezenční listině jsou uvedeni zaměstnanci, kteří se školení 28. 4. 2015 nemohli zúčastnit a zúčastnili se tohoto školení v jiném termínu. Ke školení provedenému dne 18. 5. 2016 svědek sdělil, že žalobce na tomto školení nebyl a v prezenční listině jsou uvedeni zaměstnanci, kteří se školení nemohli zúčastnit a zúčastnili se školení v jiném termínu.

36. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru bezpečnost práce se specializací zdvihací zařízení ze dne 29. 12. 2019 bylo zjištěno, že předmětem znaleckého posudku bylo posouzení příčin vzniku pracovního úrazu žalobce, ke kterému došlo při obsluze zdvižné plošiny typu BISON PALFINGER dne 2. 12. 2016. Znalec dospěl k závěru, že postup žalobce i jeho spolupracovníka [celé jméno svědka] před vznikem předmětného úrazu odpovídal interním předpisům„ Práce s motorovou pilou“,„ Zajištění provozu zdvihacích zařízení – Systém bezpečné práce“ a návodům výrobce zdvižné plošiny. Tuto činnost upravuje § 103 odst. 2 a 3 a § 104 odst. 1 zákoníku práce v oblasti zajišťování školení zaměstnanců a jejich vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky, § 106 odst. 4 písm. c), d) a f) zákoníku práce v oblasti péče o vlastní bezpečnost, dodržování předpisů, s nimiž byli seznámeni, dodržování stanovených pracovních postupů a oznamování závad na pracovištích nadřízeným, nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, které zaměstnavatel zapracoval do interního předpisu, a to požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou, přílohy B15 k dokumentu SDS_SM_ 0002 ze dne 1. 7. 2014, ve kterých mimo jiné řeší zajištění proti pádu osobními ochrannými prostředky a podmínky pro jejich použití a zajištění provozu zdvihacích zařízení – Systém bezpečné práce, příloha A k dokumentu ČDS_ME_0034 ze dne 11. 11. 2015, ve kterém mimo jiné stanoví pravomoci a odpovědnost zaměstnanců, kteří zajišťují provoz pojízdných zdvihacích pracovních plošin a kontrolu jejich technického stavu. Před vznikem předmětného úrazu i bezprostředně po něm bylo prokázáno, že funkce dvířek koše byla plně funkční v souladu s dokumentací výrobce. Vzhledem k tomu, že automatické zavírání dveří je realizováno pružinou, ale nikoliv mechanickým pohonem, je technicky vyloučeno, že by k otevření dvířek došlo jejich technickou poruchou. Varianta prezentovaná žalobcem, že mohlo dojít ke krátkodobému otevření dvířek koše pracovní plošiny, buď působením nárazového větru, nebo tlakem silnějších větví ořezávaných stromů při nevhodném přiblížení koše plošiny ke kmeni stromů, je značně nevěrohodná, působením větve při najetí koše ke kmeni – pokud by větev způsobila otevření dvířek, zůstala by ve vstupním otvoru, žalobce by si ji musel všimnout a reagovat poodjetím koše od kmene a zvolit jinou polohu koše vůči kmenu nebo odtlačení větve od koše. Působení nárazového větru vyloučilo vyjádření Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 12. 3. 2019 Ani v jednom záznamu v deníku zdvihacího zařízení od 14. 7. 2016 do dne úrazu dne 2. 12. 2016 se neobjevil žádný záznam o nechtěném otvírání dveří při práci s plošinou. Klíčovým předpisem, který se týká základní problematiky, která bezprostředně souvisí s předmětným úrazem žalobce, je nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, který zaměstnavatel zpracoval do interního předpisu Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou, přílohy B15 k dokumentu SDS_SM_ 0002 ze dne 1. 7. 2014. V souvislosti s činností, při které došlo k pracovnímu úrazu, žalobce porušil požadavky stanovené pro provádění pracovní činnosti z pohyblivé pracovní plošiny – pracovní postup č. 2, kde pro úkon práce prováděné z koše pohyblivé pracovní plošiny podle bezpečnostních požadavků bod 7 a 8 tím, že nepoužil osobní zajištění proti pádu, které měl k dispozici v případě, že kolektivní zajištění při práci nemuselo být dostatečné nebo nefunkční při ořezávání větví stromu v blízkosti vedení z důvodu, kdy podle vlastního vyjádření mohlo dojít ke krátkodobému otevření dvířek koše plošiny najetím do větví stromu, což v minulosti při práci s plošinou žalobce zjistil. Tím současně žalobce porušil následující ustanovení § 106 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, který stanovil zaměstnanci podle odst. 4 povinnost dbát o svou vlastní bezpečnost i o bezpečnost fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci podle odst. 4 písm. c) povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, podle odst. 4 písm. d) povinnost dodržovat stanovené pracovní postupy. Dále žalobce porušil přílohu A k dokumentu [anonymizováno] ze dne 11. 11. 2015 interní předpis pro zajištění provozu zdvihacích zařízení – Systém bezpečné práce. V souvislosti s činností, při které došlo k pracovnímu úrazu, žalobce porušil povinnosti obsluhovatele pojízdných zdvihacích pracovních plošin uvedené v kapitole 2 Pravomoc a odpovědnost, čl. 2 tím, že při provozu plošiny při zjištění opakovaných případů otevření dvířek koše plošiny neohlásil tuto skutečnost jako závadu ohrožující bezpečnost příslušné pověřené osobě a po ukončení provozu nezapsal zjištěné nedostatky do deníku zdvihacího zařízení. Tím současně žalobce porušil § 106 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce podle odst. 4 písm. f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo poruchy ochranných systémů určených k jejich zamezení. Ve vztahu k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016 žalovaná, popřípadě další zaměstnanci žalované, svým zaviněním neporušili právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zajištění dvířek koše zdvižné plošiny PALFINGER TKA 16 plně odpovídá platným předpisům a harmonizovaným normám a v době vzniku předmětného úrazu byly plně funkční a při standardním používání plně vyhovovaly požadavkům na kolektivní ochranu zaměstnanců pro práci ve výšce. Dále znalec dospěl k závěru, že je technicky vyloučeno, aby k otevření dvířek koše pracovní plošiny došlo v důsledku jejich technické poruchy, zajištění dvířek koše zdvižné plošiny PALFINGER TKA 16 plně odpovídá platným předpisům a harmonizovaným normám a v době vzniku předmětného úrazu byly plně funkční a při standardním používání plošiny plně vyhovovaly požadavkům na kolektivní ochranu zaměstnanců při práci ve výšce. Základním pochybením z bezpečnostního hlediska v souvislosti s předmětným pracovním úrazem je skutečnost, že při práci s plošinou při ořezávání stromů v blízkosti vedení sítí obsluhovatelé opakovaně zjišťovali krátkodobou nefunkčnost kolektivní ochrany (dvířek koše plošiny) způsobenou větvemi ořezávaných stromů, které při přiblížení koše plošiny ke kmeni ořezávaného stromu způsobily dočasné otevření dvířek koše, což potvrdil žalobce i svědci. Přitom interní předpis SDS_SM_ [číslo] v pracovním postupu č. 2, požadoval pro úkon – práce prováděné z koše pohyblivé pracovní plošiny podle bezpečnostního požadavku bod 7 a 8 použití osobního zajištění proti pádu, které měl k dispozici žalobce v případě, že kolektivní zajištění při práci nemuselo být dostatečné nebo funkční.

37. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] u jednání dne 8. 9. 2020 bylo zjištěno, že znalec vyloučil samovolné otevření dveří plošiny z technických důvodů. Jediná možnost, která mohla způsobit pád žalobce, je v rámci vyklonění při zvětšeném dosahu v rámci ořezávání větví a následného pádu z koše plošiny. Žalovaná neporušila žádnou svou povinnost ve vztahu k pracovnímu úrazu. Při ořezávání větví stromů žalobce měl použít ochranné pomůcky proti pádu z výšky.

38. U jednání dne 19. 5. 2021 žalobce navrhl, aby soud nařídil vyšetřovací pokus na příslušném zařízení, na kterém se přihodil úraz žalobce. Soud tento důkaz nepřipustil, když tento důkaz byl navržen po provedené koncentraci a ve věci byl již předtím vypracován písemný znalecký posudek znalcem z oboru bezpečnosti práce Ing. [celé jméno znalce], který k vypracování tohoto znaleckého posudku nepotřeboval, aby byl nařízen vyšetřovací pokus, jak k úrazu žalobce došlo.

39. Vzhledem k tomu, že k pracovnímu úrazu žalobce došlo 2. 12. 2016, je nutno v tomto případě aplikovat ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. v účinném znění (dále jen,,z. p.“).

40. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 269 odst. 1 z.p.).

41. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobci, který byl zaměstnán u žalované jako elektromontér sítí I. se dne 2. 12. 2016 přihodil pracovní úraz při plnění pracovních úkolů. Žalovaná prostřednictvím pojišťovny odškodňuje předmětný pracovní úraz žalobce ve výši 25 %, když žalovaná dospěla k závěru, že žalobce spoluzavinil pracovní úraz ve výši 75 % a v této části se žalovaná zprostila odpovědnosti za tento pracovní úraz.

42. Sporným mezi účastníky je úrazový děj. Žalobce v žalobě tvrdil, že k pracovnímu úrazu došlo při ořezávání větví za účelem odstranění poškození vedení vysokého napětí v obci [obec]. Při této činnosti vypadl žalobce z vysokozdvižné plošiny a následkem pádu utrpěl zranění. Žalobce jako vedoucí práce se rozhodl sám odstranit z vysokozdvižné plošiny větve zasahující do vedení nízkého napětí, a to z vysokozdvižné plošiny PALFINGER TKA 16. Přímo úrazový děj nikdo neviděl, když spolupracovník [celé jméno svědka] se nacházel pod vysokozdvižnou plošinou a žalobce viděl až po pádu z plošiny. U jednání dne 3. 12. 2018 žalobce upřesnil úrazový děj tak, že při nastupování na plošinu otevřel dvířka plošiny, zavřel je za sebou a zvedl plošinu nahoru. Měl za úkol odstranit větve stromů, které byly nad vedením. Ke konci chtěl uřezat poslední dvě větve, jednu větev uřezal, a když chtěl řezat poslední větev, tak šlápl do prázdna, když se potřeboval trošku posunout a vypadl z plošiny dvířky, která byla otevřená. Dvířka se otevřela tím, že přetahoval větve, které byly o délce asi 4 metry. Dvířka byla zajištěna pouze pružinou a otevírala se dovnitř. Když vypadl, tak dvířka byla otevřená dovnitř. Dvířka ven se otevřít nedají. Žalobce byl vedoucím práce, z čehož vyplývá, že v jeho kompetenci bylo se rozhodnout, zda použít prostředky osobního zajištění. Rozhodl se prostředky osobního zajištění nepoužít. Prostředky se použijí v případě, že se zaměstnanec vyklání z koše a žalobce tvrdil, že se nevychyloval, ani nevykláněl z koše. Ve výpovědi jako účastník řízení žalobce uvedl, že vypadl z plošiny otevřenými dvířky, nebylo mu známo, jak se mohly otevřít, procitl až dole pod plošinou, kde spadl, dveře plošiny se samovolně otevíraly, a to i za jízdy. Nikomu před úrazem nesdělil, že dvířka nejsou v pořádku, že se otevírají, nežádal o jejich opravu. Dle jeho mínění tam jsou od toho ti, kteří se o plošinu měli starat. Tvrzení žalobce, že vypadl otevřenými dveřmi koše plošiny, vyvrátil svědek [celé jméno svědka], který provedl kontrolu plošiny před započetím prací. Potvrdil, že plošina byla funkční, poté, co žalobce vypadl z koše plošiny, zkontroloval plošinu a zjistil, že dveře koše byly zavřené, otevřel si dveře plošiny, vlezl na plošinu. Dále potvrdil svědek [celé jméno svědka], že žalobce během práce v koši si nestěžoval na nefunkčnost dvířek koše. Pokud by žalobce zjistil nefunkčnost kolektivní ochrany plošiny, tj. zábradlí a dvířek, bylo jeho povinností, aby toto zapsal do deníku, oznámil závadu a nemohl by dále pracovat z plošiny, která nebyla v dobrém technickém stavu. Rovněž při šetření Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek] a [územní celek], které proběhlo dne 12. 12. 2016 v místě vzniku pracovního úrazu, bylo zjištěno, že zavírací mechanismus u vstupních dvířek koše plošiny byl v pořádku a při zkoušce se dvířka po otevření vždy automaticky zavřela. Což také rovněž vyvrací tvrzení žalobce o tom, že se dvířka otevřela a on vypadl z plošiny.

43. Jak vyplývá z protokolu o kontrole provedené Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne 10. 2. 2017, kdy byla provedena kontrola dne 12. 12. 2016, tak žalobce při svých výpovědích uvedl, že při ořezávání větví stromů nacházejících se v blízkosti vedení nízkého napětí, nejprve ořezával větve v blízkosti koše plošiny a poté větve nacházející se dále od koše plošiny. Ořezávání stromů prováděl žalobce pouze pomocí ruční motorové pily, se kterou se musel pohybovat také mimo prostor koše plošiny. Při ořezávání větví stromů tedy muselo ze strany žalobce zřejmě docházet k občasnému vyklánění přes zábradlí koše plošiny. Žalobce nepoužíval osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, tj. zachycovací postroj LX 5, pracovní polohovací prostředek, tlumič pádu s dvojitým spojovacím prostředkem ABM-2L, ocelovou karabinou a popruhovou smyčkou.

44. Žalovaná s úrazovým dějem, jak ho uvádí žalobce, nesouhlasí. V záznamu o úrazu ze dne 2. 12. 2016 je úrazový děj uveden následovně:,,Při odstraňování poruchy, kdy na vedení nízkého napětí byl spadlý strom, měli pracovníci za úkol tento strom uvolnit z vedení a provést další ořez stromů v blízkosti nízkého napětí vedení. Práci s motorovou pilou z koše plošiny prováděl žalobce a při této činnosti došlo k vypadnutí žalobce z koše plošiny z výšky cca 3 metrů. Svědek pád přímo neviděl, když se ohlédl, žalobce ležel už na zemi.“ Jako svědek je uveden [celé jméno svědka]. V protokolu o kontrole provedené Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] a [územní celek] ze dne 10. 2. 2017, která byla provedena 12. 12. 2016 je popis události uveden následovně:,,K pracovnímu úrazu došlo dne 2. 12. 2016 v 13:15 hodin v místě odstraňování poruchy na vedení distribuční soustavy nízkého napěti v [obec], [ulice a číslo]. Žalobce prováděl v prostoru koše plošiny TKA 16 BISON PALFINGER [registrační značka] pomocí ruční řetězové motorové pily STIHL MS 260 ořez větví stromů nacházející se v blízkosti vedení distribuční soustavy. Při uvedené činnosti došlo k vypadnutí žalobce z prostoru koše na zem z výšky cca 3 m. Bylo zjištěno, že zavírací mechanismus vstupních dvířek koše plošiny byl v pořádku. Provozovaná plošina byla podrobena pravidelným prohlídkám a údržbě. Poslední revizní zkouška plošiny byla provedena 14. 9. 2016“. Znalec při své výpovědi u soudu uvedl, že popis úrazového děje, jak je prezentován žalobcem, tj. neočekávaný výkrok do neznáma, považuje za maximálně nevěrohodný, neodpovídá technickým i jiným možnostem. Jediná možnost, která mohla způsobit pád žalobce dle znalce je v rámci vyklonění při zvětšeném dosahu v rámci ořezávání větví a následného pádu z koše plošiny. Navíc z výpovědí svědku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pokud se zaměstnanec z plošiny musel naklánět při ořezu větví, které byly delší, měli použít k ořezávání ruční pilku, která byla spojena s prodlužovací tyčí tak, aby zaměstnanec se nemusel naklánět z koše a dosáhl i ke vzdálenějším větvím.

45. Pokud žalobce tvrdil, že mohlo dojít k otevření dvířek zábradlí plošiny působením nárazového větru nebo tlakem silnějších větví ořezávaných stromů při nevhodném přiblížení koše plošiny ke kmeni stromu, tak toto tvrzení nepotvrzuje zpráva Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 7. 3. 2019 a hlavně svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že bezprostředně po pádu žalobce z koše plošiny v blízkosti dvířek nebyly žádné větve, dveře koše byly zavřené a v době úrazu nefoukal žádný silný vítr. Tato varianta prezentovaná žalobcem je značně nevěrohodná, působením větve při najetí koše ke kmeni, pokud by větev způsobila otevření dvířek, zůstala by ve vstupním otvoru, žalobce by si jí musel všimnout a reagovat poodjetím koše od kmene a zvolit jinou polohu koše vůči kmenu nebo odtlačení větve od koše.

46. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli svědci a účastníci, soud dospěl k závěru, že při pracovní úraz dne 2. 12. 2016 byl se vší pravděpodobností následující:,,Žalobce, který byl vedoucím prováděné práce stál na pojízdné pracovní plošině na automobilovém podvozku PALFINGER TKA 16 ve výšce cca 3 m. Plošina byla zajištěna kolektivní ochranou, zábradlím a dvířky, které se otevíraly dovnitř a byly zajištěné pružinou s aretací, která byla plně funkční a automaticky se zavírala dovnitř do uzavřené plochy. Žalobce prováděl z plošiny ořezávání větví pomocí ruční motorové pily STIHL MS 260. Při ořezávání posledních větví se žalobce musel pohybovat mimo prostor koše plošiny, v rámci vyklonění z koše plošiny při zvětšeném dosahu při ořezávání větví, se žalobce překlonil přes zábradlí plošiny koše, tíhou ruční motorové pily a tíhou vlastního těla a vypadl přes zábradlí koše plošiny na zem pod pojízdnou pracovní plošinu. Žalobce nepoužil prostředky osobního zajištění proti pádu, ačkoli byly k dispozici“.

47. Dále se soud zabýval tím, zda žalovaná jako zaměstnavatel se zprostila odpovědnosti k náhradě škody a nemajetkové újmy.

48. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány (§ 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

49. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu z části, prokáže-li, že vznikla v důsledku skutečností uvedených v odst. 1 § 270 písm. a) zákoníku práce a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy (§ 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce). Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech je tzv. objektivní odpovědností zaměstnavatele a umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých v zákoně uvedených podmínek zcela nebo z části zprostil. Důvodem, pro který se zaměstnavatel může za splnění zákonem stanovených předpokladů zcela zprostit je porušení bezpečnostních předpisů, jestliže tyto důvody byly jedinou příčinou škody. Z části se zaměstnavatel z povinnosti zprostí, prokáže-li, že sice příčin škody bylo více, ale že uvedené důvody přesto byly jednou z příčin škody.

50. Žalovaná tvrdila, že žalobce v příčinné souvislosti se vznikem předmětného pracovního úrazu nedodržel stanovený postup pro práci a obsluhu pohyblivé pracovní plošiny, nedostatečně vyhodnotil riziko vypadnutí z koše pohyblivé pracovní plošiny a nepoužil prostředky osobní ochrany. Žalobce tedy svým zaviněním porušil právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a to § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky:,,Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu se použijí v případě, kdy práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelně nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné“. Dále žalobce v návaznosti na toto ustanovení porušil interní předpis a jeho přílohu B15 k dokumentu SDS SM [číslo] na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou“, příloha č. 2,, pracovní plošiny“, ve kterých je stanoveno:,,V případě, že není kolektivní zajištění dostatečné, tak se použije osobní zajištění proti pádu, což je bezpečností zachycovací postroj a tlumič pádu se zajišťovacím lanem/popruhem, popřípadě se zatahovacím zachycovačem pádu“ a dále,,Osobní zajištění použije zaměstnanec v těchto případech, kdy se zaměstnanec vyklání přes zábradlí koše plošiny“. U žalobce se jednalo o zkušeného zaměstnance, který pracoval u žalované jako montér a opravář silnoproudých elektrických vedení po dobu 27 let a 7 měsíců a lze tedy předpokládat, že žalobce je schopen dostatečně vyhodnotit riziko.

51. Žalovaná rozhodla o míře odškodnění za pracovní úraz ve výši 25 % s odůvodněním, že žalobce nedodržel stanovené postupy pro práci obsluhy vysokozdvižné plošiny, nedostatečně vyhodnotil riziko vypadnutí z koše plošiny a při práci nepoužil prvky ochrany proti pádu (nepoužití prvků osobního zajištění při práci ve výškách a nad volnou hloubkou).

52. Znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací na zdvíhací zařízení Ing. [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že klíčovým předpisem, který se týká základní problematiky, která bezprostředně souvisí s předmětným úrazem žalobce je nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo hloubky, který žalovaná zapracovala do interního předpisu,,Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou“ přílohy B15 k dokumentu SDS SM [číslo] ze dne 1. 7. 2014. V souvislosti s činností, při které došlo k pracovnímu úrazu žalobce, porušil žalobce požadavky interního předpisu žalované ze dne 1. 7. 2014, a to požadavky stanovené na provádění pracovní činnosti z pohyblivé pracovní plošiny – pracovní postup č. 2, kdy pro úkon práce prováděné z koše pohyblivé pracovní plošiny podle bezpečnostního požadavku bod 7 a 8 tím, že nepoužil osobní zajištění proti pádu, které měl k dispozici v případě, že kolektivní zajištění při práci nemuselo být dostatečné nebo nefunkční při ořezávání větví stromů v blízkosti vedení. Soud nesouhlasí se závěrem znalce, že žalobce porušil další předpisy, když neohlásil opakované případy otevření dvířek koše plošiny jako závadu ohrožující bezpečnost příslušné pověřené osobě, když soud má za to, že příčinou pracovního úrazu není skutečnost, že se otevřely dvířka koše pracovní plošiny, ale příčinou je vypadnutí žalobce z koše plošiny při nahýbání se z plošiny při činnosti ořezávání větví. Soud nepřihlížel ani k výpovědím svědků, kteří uváděli, že docházelo k otevírání dvířek rovněž ze stejného důvodu, jak je výše uvedeno.

53. Žalobce od 1. 4. 2014 byl písemně pověřen k výkonu obsluhy pohyblivých pracovních plošin a práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Žalobce před předmětným pracovním úrazem byl ohledně předpisů a práce ve výškách, popřípadě z předpisů ohledně obsluhy pohyblivých plošin proškolován, například dne 13. 10. 2015, 6. 1. 2016, 26. 1. 2016, 9. 3. 2016 a 18. 5. 2016. Pokud žalobce tvrdil, že nebyl proškolen dne 9. 3. 2016, tak toto tvrzení neprokázal. Rovněž neprokázal, že zaměstnanci žalované byli proškolováni pouze formálně, když v případě, že se nemohli zúčastnit školení, pouze podepsali, že byli proškoleni. Na školení dne 9. 3. 2016 bylo promítáno video ohledně pracovního úrazu při pádu z plošiny zaměstnance [příjmení], což potvrdil i svědek, přímý nadřízený žalobce [celé jméno svědka] a rovněž potvrdil, že v případě dodatečného školení, byl vždy vyznačován konkrétní termín, kdy školení proběhlo, a zaměstnanci byli seznámeni s obsahem předcházejícího školení, kterého se nemohli zúčastnit. Rovněž bylo prokázáno, že zaměstnanci žalobce byli při výkonu práce s pojízdnými plošinami kontrolováni, když se nejednalo o kontrolu při vlastním ořezávání větví stromů z plošiny.

54. V době, kdy se žalobci přihodil pracovní úraz, byl od 1. 7. 2014 účinný vnitřní předpis žalované,,Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou“ volná příloha B15 dokumentu SDS SM [číslo] ze dne 1. 7. 2014 včetně přílohy 2 – pohyblivé pracovní plošiny, ze které vyplývá, že prostředky osobního zajištění obsluha pohyblivé pracovní plošiny použije pouze v případě potřeby, o čemž rozhoduje uživatel, popřípadě vedoucí práce. Při práci prováděné z koše pohyblivé pracovní plošiny dle bodu 7 této přílohy – v případě, že není kolektivní zajištění dostatečné, tak se použije osobní zajištění proti pádu, což je bezpečností zachycovací postroj a tlumič pádu se zajišťovacím lanem/popruhem, popřípadě se zatahovacím zachycovačem pádu a dle bodu 8 této přílohy – osobní zajištění použije zaměstnanec mimo jiné v případě, že se zaměstnanec vyklání před zábradlí koše plošiny. Žalobce s tímto vnitřním předpisem žalované byl seznámen a měl k dispozici prostředky osobního zajištění. Žalobce, přestože byl dlouhodobým a zkušeným zaměstnancem, nedostatečně vyhodnotil riziko vypadnutí z koše pohyblivé pracovní plošiny, když nepoužil prostředky osobní ochrany. V souvislosti s pracovním úrazem žalobce žalovaná neporušila žádné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S účinností od 14. 12. 2017 s možností sankcionování od 1. 7. 2018 došlo ke změně přílohy č. 2 (pohyblivé pracovní plošiny) volné přílohy B15 (Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou) v dokumentu SDS SM [číslo] k její aktualizaci, kdy v bodu 6 je stanoveno:,,Pokud je plošina vybavena funkčními a řádně označenými kotvícími body, tak zaměstnanec v koši plošiny je povinen používat postroj s příslušenstvím, pokud není stanoveno jinak“ a v bodu 9 je stanoveno:,,Zaměstnanec odepne zajištění proti pádu od stožáru až po bezpečném návratu do koše plošiny“, tak toto opatření bylo přijato na základě předmětného pracovního úrazu žalobce jako přijaté opatření žalované, aby bylo stanoveno, že zaměstnanec vždy použije postroj s příslušenstvím při práci na plošině na zvedací pracovní plošině PALFINGER. Předtím bylo používání postroje v koši zvedací pracovní plošiny na základě zhodnocení situace zaměstnancem tak, aby nedošlo k pracovnímu úrazu a pádu z plošiny, například při vyklánění se z plošiny. Toto ustanovení neznamená, že před aktualizací přílohy 2 nebylo potřeba používat osobní ochranu v případech, kdy zaměstnanci hrozilo nebezpečí pádu z plošiny. Tento vnitřní předpis žalované je konkrétní upravující určitý způsob jednání týkající se práce ve výškách v koši zvedací plošiny. Žalovaná se zprostila odpovědnosti v rozsahu 75 % a takto pracovní úraz žalobce i dobrovolně odškodňuje. Soud dospěl k závěru, že žalovaná se částečně zprostila odpovědnosti za předmětný pracovní úraz, a to v souladu s § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Žalovaná prokázala existenci předpokladu pro částečné zproštění se odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu při tomto pracovním úrazu.

55. Žalobce požadoval jako odškodnění pracovního úrazu ze dne 2. 12. 2016 bolestné za 481 bodů po 250 Kč ve výši 120 250 Kč, a to dle znaleckého posudky vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 29. 3. 2018 a ztížení společenského uplatnění ve výši 587 252 Kč rovněž na základě znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] dle metodiky Nejvyššího soudu a k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.

56. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytne zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 § 271c odst. 1 zákoníku práce (§ 271c odst. 1 zákoníku práce).

57. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupech při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (§ 271c odst. 2 zákoníku práce).

58. Dle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen,,nařízení vlády“), bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené: a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvyklé doprovázející poškození zdraví b) léčením a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

59. Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen,,trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jejich trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních služeb (§ 1 odst. 2 vyhlášky).

60. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení: a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení (§ 2 odst. 1 vyhlášky).

61. Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o hodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění (§ 2 odst. 2 nařízení vlády).

62. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč (§ 3 odst. 1 nařízení vlády).

63. Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou jednoho bodu v korunách českých (§ 3 odst. 2 nařízení vlády).

64. Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění, která je svoji podstatou náhradou i materiální újmy zaměstnance v souvislosti s poškozením zdraví následkem pracovního úrazu se poskytuje zaměstnanci jednorázově. Výši, do které je možno poskytnout náhradu obou dílčích nároku, práva na náhradu škody, zákon svěřuje vyhlášce č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 29. 3. 2018 ohodnotil bolestné celkem 300 body, přičemž hodnota 1 bodu činí dle nařízení vlády 250 Kč. Celkem tak ztížení společenského uplatnění je ohodnoceno 75 000 Kč. Při zastávaném stanovisku soudu, že žalovaná se zprostila odpovědnosti z předmětného pracovního úrazu ve výši 75 %, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 25 % z částky 75 000 Kč a pak bolestné představuje částku 30 062,50 Kč. Tedy žalovaná je povinna zaplatit žalobci odškodnění za bolest z předmětného pracovního úrazu ve výši 30 062,50 Kč. Žalovaná s vyčíslením bodového ohodnocení bolestného dle znaleckého posudku souhlasila a neměla žádné připomínky.

65. Žalobce požadoval náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 587 252 Kč tak, jak jej ohodnotil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 29. 3. 2018 dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.

66. Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu je třeba vyčíslit na základě § 271c zákoníku práce účinném od 1. 10. 2015 a podle sazby odpovídající konkrétnímu způsobu poškození zdraví a stanovené v příloze vyhlášky č. 276/2015 Sb. tak, aby výsledná částka přiznaného odškodnění co nejvíce odpovídala okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které žalobce utrpěl v důsledku pracovního úrazu (viz nález IV. ÚS 3122/2015). Ve vztazích k úpravě povinnosti k odčinění újmy na zdraví podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 došlo k celkové koncepční změně právní úpravy, která stanovení konkrétní výše zcela ponechává na posouzení soudu. Jako nezávazné vodítko byla následně nejvyšším soudem vydána metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), která sice zavádí určitou podobu bodového ohodnocení, avšak pouze pro oblast odčinění bolesti. Pro oblast ztížení společenského uplatnění metodika bodový systém opouští a vymezuje obecný rámec vlivu na dosavadní aktivity a participace, přičemž vychází z mezinárodní kvalifikace funkčních schopností disability a zdraví vypracované Světovou zdravotnickou organizací.

67. Soud má za to, že v daném případě nelze použít metodiku Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jak požaduje žalobce. Odškodnění z titulu náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání je poskytováno podle zákona č. 262/ 2006 zákoníku práce. Pro účely odškodňování byl vydán prováděcí předpis zákoníku práce, a to nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, podle kterého se s účinností od 26. 10. 2015 posuzují nároky na bolest a ztížení společenského uplatnění. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání tedy podléhá režimu zákoníku práce a nikoliv režimu občanského zákoníku a proto na daný případ nelze aplikovat metodiku Nejvyššího soudu.

68. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 29. 3. 2018 ohodnotil dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ztížení společenského uplatnění 300 body, přičemž hodnota jednoho bodu činí 250 Kč dle § 3 odst. 1 nařízení vlády. Pak finanční vyčíslení hodnocení ztížení společenského uplatnění poškození zdraví žalobce v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem činí 75 000 Kč. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění bylo určeno se zřetelem k povaze a rozsahu poškození zdraví anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho dalšího uplatnění v životě. Vzhledem k tomu, že žalovaná se zprostila odpovědnosti za předmětný pracovní úraz ve výši 75 %, za odškodnění pracovního úrazu odpovídá pouze ve výši 25 %, tak z celkového finančního vyčíslení ztížení společenského uplatnění ve výši 75 000 Kč 25 % představuje částku 18 750 Kč, tedy soud žalovanou zavázal k zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 18 750 Kč.

69. Celkem soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 48 812,50 Kč představující 25 % bolestného ve výši 30 062,50 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 25 % odpovídající částce 18 750 Kč.

70. Vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil žalované lékařský posudek o ohodnocení bolesti a lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění vydaný v souladu s § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., soud žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci úrok z prodlení týkající se bolestného a úrok z prodlení zamítl. Povinnost zaplatit bolestné a ztížení společenského uplatnění vznikla až na základě soudního rozhodnutí, v němž je určena doba plnění. Teprve uplynutím takto určené doby plnění dochází k prodlení dlužníka.

71. Soud jako nedůvodnou zamítl žalobu ohledně částky 1 173 195,50 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje částku 90 957,50 Kč s příslušenstvím, když žalobce požadoval bolestné ve výši 120 520 Kč a byla přiznána částka 30 062,50 Kč, částku 568 502 Kč, když žalobce požadoval náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 587 252 Kč a byla přiznána částka 18 750 Kč, částku 114 873 Kč, když žalobce požadoval náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017 ve výši 114 873 Kč a ve výši 363 363 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020 Tyto částky byly zamítnuty s ohledem na to, že bylo přiznáno bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 25 % a žalovaná zaplatila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 2. 12. 2016 do 19. 10. 2017 a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020 ve výši 25 % a soud dospěl k závěru, že žalovaná se zprostila odpovědnosti za pracovní úraz z části, a to ve výši 75 % jak bylo odůvodněno výše.

72. U jednání dne 31. 3. 2021 žalovaná vznesla námitku promlčení ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 2017 do 30. 10. 2020. Soud se touto námitkou nezabýval, když nebyla potřebná pro rozhodnutí v této věci.

73. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalované vznikly náklady řízení za 30 paušálních náhrad dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Jedná se o 30 úkonů po 300 Kč za každý úkon (odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 14. 2. 2018, odůvodnění odporu ze dne 25. 10. 2018, vyjádření žalované ze dne 21. 11. 2018, vyjádření žalované ze dne 18. 12. 2018, vyjádření žalované ze dne 20. 3. 2019, vyjádření žalované ze dne 5. 2. 2020, vyjádření žalované ze dne 4. 9. 2020, vyjádření žalované ve věci samé ze dne 29. 9. 2020, vyjádření žalované ve věci samé ze dne 9. 3. 2021, vyjádření žalované ve věci samé ze dne 15. 3. 2021, vyjádření žalované ve věci samé ze dne 27. 4. 2021, účast žalované na soudním jednání dne 3. 12. 2018 od 12:00 hodin do 14:00 hodin, účast žalované na soudním jednání dne 19. 2. 2019 od 8:00 hodin do 14:15 hodin – 4 úkony, účast žalované na soudním jednání dne 8. 9. 2020 od 12:00 hodin do 14:40 hodin – 2 úkony, účast žalované na soudním jednání dne 9. 2. 2021 od 12:30 hodin do 14:40 hodin – 2 úkony, účast žalované na soudním jednání dne 31. 3. 2021 od 7:30 hodin do 10:45 hodin – 2 úkony, účast žalované na soudním jednání dne 19. 5. 2021 od 7:30 hodin do 11:20 hodin – 2 úkony, příprava k účasti na jednání dne 3. 12. 2018, 19. 2. 2019, 8. 9. 2020, 9. 2. 2021, 31. 3. 2021 a 19. 5. 2021). Dále žalované vznikly náklady řízení za cestovní náklady zástupců žalované k jednání 3. 12. 2018 z [obec] do [obec] a zpět, kde jízdné činilo 800 Kč, v roce 2019 19. 2. 2019 bylo použito osobní vozidlo o průměrné spotřebě 4,1 litrů nafty na 100 km při ujetí 54 km z [obec] do [obec] a zpět, náhrada za použití vozidla činí 221 Kč při sazbě 4,10 Kč za km, náhrada za PHM činí 74 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 33,60 Kč za litr. Dne 8. 9. 2020 bylo použito vozidlo o stejné spotřebě jako v předcházejících případech z [obec] do [obec] a zpět, náhrada za použití vozidla činí 227 Kč při sazbě 4,20 Kč za km a náhrada za PHM činí 70 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 31,80 Kč. V roce 2021 bylo nařízeno jednání dne 9. 2. 2021 a 31. 3. 2021 a dále 19. 5. 2021, bylo použito motorové vozidlo o stejné spotřebě z [obec] do [obec] a zpět, při ujetí 54 km tam a zpět, náhrada za použití vozidla činí 713 Kč při sazbě 4,40 Kč za km a náhrada za PHM činí 181 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 27,20 Kč za litr. Celkem žalované vznikly náklady řízení 13 176 Kč. Žaloba celkem činila 1 211 912 Kč, úspěch žalobce činil 48 812,50 Kč, což představuje 4 % a úspěch žalované činil 1 153 099,50 Kč, což představuje 96 %. Žalovaná pak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 92 % (96 % - 4 % = 92 %). Žalované vznikly náklady řízení v celkové výši 13 176 Kč, 92 % tedy představuje částku 12 122 Kč, tedy žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 12 122 Kč.

74. Podle § 148 odst. 1 stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U účastníků nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci vznikly náklady řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků soudu, a to za znalečné vyplacené znalci [celé jméno svědka] 1 263 Kč, za svědečné vyplacené svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 738 Kč, za svědečné vyplacené svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 726 Kč, za vyplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 955 Kč, za svědečné vyplacené svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 1 143 Kč, za vyplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 1 004 Kč, za vyplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 769 Kč, za vyplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 756 Kč, za vyplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 710 Kč, za zaplacené znalečné znalci [příjmení] [celé jméno znalce] z rozpočtu ve výši 27 700 Kč a ve výši 3 102 Kč a za zaplacené svědečné svědkovi [celé jméno svědka] ve výši 1 346 Kč Celkem z rozpočtu byly zaplaceny náklady řízení ve výši 40 312 Kč. Žalobce měl ve věci neúspěch ve výši 96 %, čemuž odpovídá částka 38 700 Kč a žalovaná měla ve věci neúspěch ve výši 4 %, čemuž odpovídá částka 1 612 Kč.