25 C 288/2021 - 319

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně [Jméno žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně], zastoupené [Anonymizováno], proti žalovanému [Jméno žalovaného A], státnímu příslušníkovi Německa, naposledy pobytem [Anonymizováno], zastoupenému [Jméno žalovaného B], o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje: a) pozemek parc.č.[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno], zahrada, zapsaného na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], katastrálního pracoviště [adresa], v ceně 6.328.000,- Kč. b) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc.č.[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, zapsaného na LV č.[hodnota] pro k.ú. u [adresa] [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa][Anonymizováno]v ceně 135.000,- Kč. c) dům č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] o rozloze [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV č.[hodnota] [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrálního pracoviště [adresa] ceně 7.000.000,- Kč.

II. Z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje: a) pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, zapsaného na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] v ceně 5.663.000,- Kč. b) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc.č[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, zapsaného na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] v ceně 135.000,- Kč. c) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] jednotce číslo [Anonymizováno] garáži, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsané na LV č.[hodnota] [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v ceně 680.000,- Kč. d) obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa] v ceně 0,- Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 3.133.730,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení státu částku 29.646,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení státu částku 32.976,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12.11.2021 došlou soudu dne 12.11.2021 domáhá vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. V návrhu uvádí, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] který nabyl právní moci dne [datum]. Účastníci žili společně v České republice, takže režim společného jmění manželů se řídí českým právem. Za trvání manželství uzavřeli manželé dne [datum] ve formě notářského zápisu sepsaného notářem [tituly před jménem][jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno] smlouvu o manželském majetkovém režimu, ve kterém sjednali zúžení zákonného majetkového režimu tak, že do výlučného majetku žalobkyně budou nadále náležet tyto nemovitosti: a) jednotka č. [Anonymizováno], jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, byt, v budově čp. [Anonymizováno], bytový dům, která stojí na pozemku pare. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, b) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu čp. [Anonymizováno], c) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku pare. č. [Anonymizováno] a pozemku pare. č. [Anonymizováno], d) jednotka č. [Anonymizováno] jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, jiný nebytový prostor, v budově čp. [Anonymizováno], bytový dům, která stojí na pozemku pare. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, e) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu čp. [Anonymizováno], f) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku pare. č. [Anonymizováno] a pozemku pare, č. [Anonymizováno], g) jednotka č. [Anonymizováno], jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, jiný nebytový prostor, v budově čp. [Anonymizováno], bytový dům, která stojí na pozemku pare. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, h) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu čp. [Anonymizováno], ch) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku pare. č. [Anonymizováno] a pozemku pare, č. [Anonymizováno] i) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, garáž, v budově čp. [Anonymizováno], bytový dům, která stojí na pozemku pare, č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří (se spoluvlastnickým podílem je spjato výhradní právo užívat garážové stání č. [hodnota]), j) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu čp. [Anonymizováno], k) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku pare. č. [Anonymizováno] a pozemku pare. č. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] (jednotky), [Anonymizováno] (garáž) a [Anonymizováno] (budova a pozemky) pro katastrální území [Anonymizováno], obec [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa].

2. Ostatní majetek pořízený manželi za trvání manželství náleží do společného jmění manželů. Do společného jmění manželů tak žalobkyně zahrnula: 1. pozemek v k.ú. [adresa], pare. č. [Anonymizováno] zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] v ceně 2.638.000,- Kč; 2. pozemek v k.ú. [adresa], pare. č. [Anonymizováno] zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] v ceně 2.361.000,- Kč; 3. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zapsaný na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] v ceně 1.950.000,- Kč; 4. dům čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] v ceně 6.500.000,- Kč; 5. podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce číslo jednotky [Anonymizováno], garáž, s podílem na společných prostorách [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] v ceně 300.000,- Kč; 6. osobní vozidlo [Anonymizováno] SPZ [adresa], rok výroby [Anonymizováno], uvedené vozidlo užívá žalovaný, který jej má ve svém držení, žalobkyně nemá zájem, aby přešlo do jejího výlučného vlastnictví v ceně 1.100.000,- Kč; 7. osobní vozidlo [Anonymizováno], SPZ [Anonymizováno] rok výroby [Anonymizováno], vozidlo žalobkyně neužívá, nemá je ve svém držení a nemá zájem, aby přešlo do jejího výlučného vlastnictví v ceně 400.000,- Kč; 8. motocykl [právnická osoba], uvedené vozidlo užívá žalovaný, který jej má ve svém držení, žalobkyně nemá zájem, aby přešlo do jejího výlučného vlastnictví v ceně 300.000,- Kč; 9. podíl o velikosti 50% s vkladem 100.000,-Kč na společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [Anonymizováno],[Anonymizováno]vložka [Anonymizováno], s ohledem na to, podíl je veden na žalovaného, jako společníka, žalovaný ve společnosti vykonává také funkci jednatele v ceně 100.000,- Kč; 10. pohledávka za společností [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa] ve výši přesahující částku 4.250.000,-Kč, kterou představují cizí zdroje poskytnuté společnosti společníky v rozsahu tak, jak jsou v účetní závěrce společnosti uvedeny pod položkou dlouhodobé závazky řádek 026. Vzhledem k tomu, že žalovaný je veden jako společník a jednatel společnosti a pohledávka je vedena v účetnictví na něj jako na společníka, měla by v celém rozsahu připadnout do jeho výlučného vlastnictví.

3. Žalobkyně navrhla, aby se stala výlučným vlastníkem položek 2., 4., 5. a z položky 3. spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]tedy pozemek parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], dům č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], garáž v k.ú. [Anonymizováno]), do výlučného vlastnictví žalovaného pak navrhovala položky 1., 6., 7., 8., 9. a 10. a z položky 3. spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] (tedy pozemek parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], osobní automobil [Anonymizováno], osobní vozidlo [Anonymizováno], motocykl [právnická osoba], obchodní podíl a pohledávku za společností) s tím, že by žalovanému uhradila na vyrovnání podílů částku 136.000,- Kč.

4. Žalovaný se vyjádřil tak, že učinil nesporné, že dne 14.10.2016 uzavřeli účastníci ve formě notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem][jméno FO] [Anonymizováno] smlouvu o manželském majetkovém režimu, ve kterém sjednali zúžení jejich společného jmění manželů tak, že do výlučného majetku žalobkyně připadly nemovitosti nabyté za manželství účastníků v hodnotě okolo 11.500.000,-Kč. Součástí společného jmění manželů, které by mělo být předmětem vypořádání, je však vybavení bytové jednotky, jež byla předmětem notářského zápisu. Toto vybavení oceňuje žalovaný na částku [právnická osoba]. Do společného jmění manželů zahrnuje žalovaný položky č.[právnická osoba], 4, 5, jak jsou uvedeny v žalobě a vybavení bytové jednotky [Anonymizováno] vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, byt nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, který stojí na pozemku parc.č. [Anonymizováno], zastavěná ploch a nádvoří, spoření u [Anonymizováno], jež bylo vedené na jméno žalobkyně, investice ze společného jmění manželů do bytové jednotky na adrese [adresa], jež je ve výlučném vlastnictví žalobkyně a podíl o velikosti 50% v obchodní společnosti [právnická osoba], závazky společnosti [právnická osoba] Naopak žalovaný nesouhlasí s tvrzeními žalobkyně, že do společného jmění manželů patří osobní vozidlo [Anonymizováno] SPZ [SPZ], rok výroby [Anonymizováno], neboť se jedná o vozidlo ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], a osobní vozidlo [Anonymizováno] SRZ [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno], neboť s tímto vozidlem žalobkyně havarovala, žalovaný jej nechal za částku 80.000,- Kč opravit a následně bylo prodáno za 400.000,-Kč, přičemž za utržené finance bylo uhrazeno školné společným dětem účastníků, a motocykl [právnická osoba], jelikož se jedná o majetek otce žalovaného.

5. Žalobkyně v reakci na to uvedla, že dům čp. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v obci [adresa] je postavený na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Osobní vozidlo [Anonymizováno] bylo prodáno, avšak až po právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství účastníků. Pokud jde o pohledávku za společností, v účetní závěrce za rok 2017 je uvedena pohledávka ke společníkům společnosti [jméno FO] s.r.o. ve výši 7.142.000,- Kč, přičemž v průběhu roku 2018 došlo k navýšení té pohledávky, a proto do vypořádání zařadila částku 4.250.000,- Kč.

6. Podáním ze dne 8.11.2022 (č.l. 87) žalovaný doplnil, že kupní smlouvou se společností [adresa] ke koupi vozidla [Anonymizováno] do vlastnictví společnosti [právnická osoba] za kupní cenu ve výši 1.466.000,-Kč v dubnu roku 2018. Další kupní smlouvou došlo k prodeji osobního vozidlo [Anonymizováno] rok výroby [Anonymizováno] společnosti [jméno FO] a.s. za částku 400.000,-Kč. Motocykl [právnická osoba] je ve vlastnictví otce žalovaného. Součástí společného jmění manželů je naopak vybavení bytové jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se v budově č. [hodnota], bytový dům stojící na pozemku parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří a náklady na její rekonstrukci, a to a) náklady na kuchyň pořízenou od společnosti Höffner za částku 19.290,- Eur (kuchyň byla pořizována v roce 2010, cenová nabídka kuchyně je od společnosti Höffner a doklad o zaplacení částky 19.890,- Eur), b) vybavení koupelny od společnosti [právnická osoba]. (cenová nabídka společnosti je ze dne 26.1.2010 na částku 541.068,29 Kč, žalovaný při objednání uhradil částku 216.427,31 Kč, fakturou č. [hodnota] od společnosti [právnická osoba]. ze dne 31.1.2010 žalovaný uhradil částku 108.958,- Kč za saunové vybavení), c) náklady na podlahu do celé bytové jednotky ve výši 452.838,- Kč (cenová nabídka od pana [jméno FO] formou emailu na montáž parket z amerického ořechu, pan [jméno FO] následně podlahu i zhotovil, žalovaný hradil finance přímo panu [jméno FO]), d) vybavení koupelny od společnosti [jméno FO] (skříň pod umyvadlo, 2D skřínka se zrcadlem, vysoká skřínka vše za 40.765,-Kč (doklad od spol. [jméno FO] [právnická osoba]. ze dne 21.12.2010), e) skleněné dveře od firmy HOLZ RENTSCH za částku 2.155,14 Eur (potvrzení objednávky od společnosti HOLZ RENTSCH ze dne 10.1.2011), f) dveře do celé bytové jednotky kupované dne 10.1.2011 od firmy HOLZ RENTSCH za částku 4.544,- Eur (potvrzení objednávky od společnosti HOLZ RENTSCH ze dne 10.1.2011) g) nábytek do ložnice v bytové jednotce pořízený za částku v celkové výši 5.124,- Eur od společnosti Höffner, a to skříň, poličky, model skříně ořech, dveře skříně, kolejnice na dveře s brzdným systémem (kupní smlouva a zároveň doklad o zaplacení od spol. Höffner ze dne 15.1.2011), h) nábytek pořízený od společnosti Möbel Martin v říjnu roku 2010 za částku 6.465,- Eur, a to 2x skříň, 2x regály, 2x psací stůl, 2x postel, 2 x komoda, 2x matrace, 2 x rošt (smlouva a účet od společnosti Möbel Martin ze dne 28.10.2010), ch) tapety do dětských pokojů pořízené od firmy HAMMER za částku 359,61 Eur v roce 2010 (faktura od společnosti HAMMER). Dále byla provedena rekonstrukce bytové jednotky za částku 899.824,- Kč (položkový rozpočet od společnosti [právnická osoba].). Součástí rekonstrukce bytové jednotky byly i instalatérské a topenářské práce, které byly realizované instalatérstvím DUPAL (soupis provedených prací a dodávek s celkovou částkou 72.879,09 Kč). Pokud jde o investice do bytové jednotky na adrese [adresa], žalovaný kupoval veškeré vybavení bytové jednotky, ale nedisponuje žádnými doklady, neboť tyto jsou v dispozici žalobkyně. Žalovaný do vypořádání SJM zařazuje náklady na podlahu z dubových parket v obývacím pokoji a kuchyni v hodnotě 150.000,-Kč zhotovenou panem [jméno FO]. Pokud jde o pohledávku společníků za společností [právnická osoba], žalovaný sám nepůjčil společnosti žádné finance, žádnou pohledávkou proto nedisponuje, když všechny finanční prostředky byly zapůjčeny druhou společnicí paní [jméno FO]. Žalovaný však vložil do společnosti pekárenské a chladící zařízení, které dostal od společnosti, která podnikala ve stejném oboru a kde dříve žalovaný působil.

7. Žalobkyně učinila nesporné náklady na kuchyň od společnosti Höffner ve výši 19.290,- Eur pořizovanou v roce 2010, náklady na nábytek do ložnice ve výši 5.124,- Eur od společnosti Höffner a nábytek od společnosti Möbel Martin pořízený v říjnu 2010, což je nábytek do dětského pokoje. Žalovaný si tento nábytek odvezl a má ho v držení. Pokud jde o ostatní částky uváděné v podání žalovaným, jednalo se o investice do bytu č. 691/9, který byl ale předmětem vypořádání manželů v souvislosti se zúžením společného mění manželů ještě před rozvodem manželství v roce 2016, přičemž podle tohoto zúžení byt připadl do výlučného vlastnictví žalobkyně a předmětné částky tak není možné učinit předmětem vypořádaní společného jmění manželů. Předmětem zúžení společného jmění manželů nebyly movité věci – vybavení tohoto bytu. Žalovaný však chce do vypořádání zařadit investice přímo do bytu, např. náklady na podlahu, dveře, dlaždičky, tapety, což jsou věci, které se staly součástí bytu a nelze je tak zařadit do vypořádání jako samostatné věci. [právnická osoba] proběhla v roce 2010, tedy před zúžením společného jmění manželů.

8. Při jednání dne 21.2.2024 a v závěrečném návrhu pak žalobkyně uvedla, že se jí podařilo opatřit si finanční prostředky pro vyplacení žalovaného ze spoluvlastnictví domu v k.ú. [adresa] půjčkami částečně od rodinných příslušníků, částečně i od známého. Nepotřebuje zvláštní prodlouženou lhůtu pro výplatu vypořádacího podílu. Kapitalizaci pohledávky zvýšením vlastního kapitálu společnosti upravuje zákon o obchodních korporacích v ustanoveních §§ 162-166 jako příplatek. Zákon rozlišuje tzv. povinný příplatek, pokud to výslovně upravuje společenská smlouva a tzv. dobrovolný příplatek dle § 163 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Vzhledem k tomu, že společenská smlouva [právnická osoba] neupravuje výslovně příplatkovou povinnost společníků a společnost nedisponuje rozhodnutím valné hromady o příplatku, mohla by společnost zaúčtovat zánik závazku jedině na základě uzavření smlouvy o příplatku mezi jednatelem a společníkem dle ustanovení § 163 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, tedy jako o dobrovolném příplatku. V takovém případě by měl společník povinnost uhradit peněžitý příplatek, který by mohl být společnosti splacen zápočtem závazku společnosti vůči společníkovi ve výši 3.451.270,- Kč. Žalobkyně se domnívá, že nešlo o platné naložení s pohledávkou za společností, protože společnost nedisponuje žádným dokumentem, žádnou smlouvou o příplatku. V řízení to nebylo prokázáno a žalovaný v průběhu řízení popíral, že by vůbec za společností znaleckým posudkem prokázanou pohledávku měl. V řízení tedy bylo prokázáno, že ke dni rozvodu manželství měl žalovaný pohledávku 3.451.270,-Kč za společností. Nebylo naopak prokázáno, že by k zániku takové pohledávky po rozvodu manželství platně došlo. I v případě, když by mezi jednatelem společnosti a společníkem byla uzavřena platně smlouva dle § 163 odst. 1 zákona o obchodních korporacích a došlo k zápočtu proti pohledávce za společností, tedy pohledávce, která patřila do společného jmění manželů, muselo by platit, že šlo o jednání nad rámec obvyklého hospodaření s majetkem, který náležel do SJM. Rozhodnutí o příplatku, který je splacen pohledávkou za společností ve výši 3.451.270,-Kč, výrazně převyšuje částky, se kterými účastníci běžně nakládají. Žalobkyně proto namítla neplatnost právního úkonu, kterým žalovaný bez souhlasu žalobkyně provedl příplatkovou povinnost a především neplatnost zápočtu pohledávky za společností [právnická osoba] ve výši 3.451.270,-Kč proti závazku žalovaného z příplatkové povinnosti ke společnosti [právnická osoba], kterým měl závazek splatit. Pohledávka za společností [právnická osoba] tak náleží do SJM účastníků. Žalobkyně tedy žádá o přikázání do svého výlučného vlastnictví jednoho pozemku v [Anonymizováno], poloviny spoluvlastnického podílu na pozemku představujícím přístupovou cestu k pozemkům v [Anonymizováno], tedy parcelní číslo 106/81, dům na pozemku v k.ú. [adresa]. O garáž v k.ú. [adresa] již zájem nemá a navrhuje její přikázání do vlastnictví žalovanému. Navrhla, aby soud do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal položka 1) pozemek v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] a položku 4.) dům čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] s tím, že si zajistila financování, do výlučného vlastnictví žalovaného položku 2.) pozemek v k .ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] – východ, položku 5.) podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce číslo jednotky [Anonymizováno], garáž, s podílem na společných prostorách [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], položku 9.) podíl o velikosti 50% s vkladem 100.000,- Kč na společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno], vedený na žalovaného jako společníka a položku 10.) pohledávku za společností [právnická osoba], IČO [IČO], ve výši 3.451.270,- Kč. Do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného pak každému z navrhuje přikázat položku 3.) spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zapsaný na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] s tím, že na vyrovnání podílů je povinna zaplatit žalovanému částku 3.387.335,- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

9. Žalovaný v závěrečném návrhu navrhl, aby soud z pozemků parc.č. č.[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] jeden přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně a druhý do výlučného vlastnictví žalovaného, kdy se oba účastníci shodli na tržní hodnotě 6.000.000,-Kč. Dále požádal o přikázání do svého výlučného vlastnictví poloviny spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, zapsaného na LV č. [hodnota] [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj představující přístupovou cestu k výše uvedeným pozemkům v [Anonymizováno] a do vlastnictví žalobkyně spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na jednotce č[Anonymizováno] garáži, s podílem na společných prostorách [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro Katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hl.m. Prahu. Dále by měl zájem o přikázání do svého výlučného vlastnictví rodinného domu č.p.[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], avšak je si vědom toho, že tento dům se nachází na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a nezbývá mu, než navrhnout, aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně včetně příslušenství, jež se nachází na pozemku žalobkyně parc. č. [Anonymizováno], zahrada (dětský altán, pergola, bazén s technologií, dětský domek, stromy keře atd ), které je součástí SJM účastníků, kdy tržní hodnota příslušenství činí dle znaleckého posudku [tituly před jménem][jméno FO] částku 950.000,-Kč. Žalovaný dále navrhuje, aby byl do jeho vlastnictví přikázán obchodního podíl o velikosti 50% na společnosti [právnická osoba] Podle něj součástí SJM nemůže být žalobkyní tvrzená pohledávka žalovaného za společností [právnická osoba] ve výši 3.427.270,-Kč, neboť ze znaleckého posudku č. [č. účtu] znalecké kanceláře [právnická osoba]. vyplývá, že společnost [právnická osoba] ke dni 30.6.2023 neeviduje za žalovaným žádný závazek z půjčky, tedy pohledávka neexistuje a nelze ji proto vypořádat. Navíc došlo k pravděpodobné kapitalizaci pohledávek společníků, která vedla jednak k zániku pohledávky žalovaného za společností [právnická osoba], ke zvýšení rozvoje společnosti a především ke zvýšení hodnoty obchodního podílu společnosti. Žalovaný reálně z tohoto započtení ničeho nenabyl a tímto postupem pouze zvýšil účetní a tržní hodnotu společnosti [právnická osoba] a ve svém důsledku tedy i hodnotu dnes vypořádávaného společného jmění manželů, aniž by tím zároveň společné jmění jakkoliv poškodil. Považuje za nesmyslné, aby žalobkyně požadovala při vypořádání SJM polovinu neexistující pohledávky a k tomu navíc polovinu hodnoty obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba]

10. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného se vztahy účastníků řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Ze sdělení [právnická osoba] z 3.prosince 2021 soud zjistil, že žalovaný pobýval na území České republiky od 18.8.2006 do 31.12.2019 na základě potvrzení o přechodném pobytu. Poslední známá adresa byla [adresa]. V současné době není v evidencích cizineckého informačního systému hlášen k pobytu. Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalobkyně se zdržuje na území ČR, má bydliště v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., přičemž zdejší soud je soudem výlučně místně příslušným podle § 88 písm. a) o.s.ř. Dále zakládá pravomoc českých soudů též ustanovení § 68 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, podle něhož rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Rovněž podle článku 6 písm. b) nařízení Rady EU č. 2016/1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství lze dovodit pravomoc českých soudů, neboť na území ČR měli manželé poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí.

11. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech znalkyně [tituly před jménem][jméno FO], výslech znaleckého ústavu [právnická osoba]., informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], informace o pozemku parc. č. [adresa] v k.ú. [adresa], informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], informace o pozemku parcelní č. st. [Anonymizováno] a v k.ú. [adresa], rozvaha ve zkráceném rozsahu společnosti [jméno FO] s.r.o. k 31.12.2017 a v plném rozsahu s datem 1.12.2017, výpis z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] s.r.o., rozsudek zdejšího soudu z [datum] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] o rozvodu manželství účastníků s doložkou právní moci [datum], potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobkyně, sdělení [právnická osoba] ohledně žalovaného z 3.12.2021, úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] s.r.o., výpis z katastr nemovitostí k.ú. [adresa] LV číslo [hodnota], výpis z katastru nemovitostí k.ú. [adresa] LV číslo [hodnota], výpis z katastru nemovitostí k.ú. [adresa] LV číslo [hodnota], výpis z katastru nemovitostí k.ú. [adresa] LV číslo [hodnota], informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno].ú. [adresa] na č.l. 67 a parc. č. st [Anonymizováno] k.ú. [adresa], údaje z evidence registru silničních vozidel od [Anonymizováno], odboru dopravněsprávních činností z 5.10.2022, rozvaha ve zkráceném rozsahu společnosti [jméno FO] s.r.o. k 31.5.2018, výkaz zisku a ztráty společnosti k 31.12.2018, kupní smlouva mezi prodávajícím žalovaným a společností [právnická osoba]. jako kupujícím ze dne 10.11.2019, faktura společnosti Porsche [adresa], osvědčení o registraci vozidla sám [Anonymizováno] SPZ [SPZ], faktury, respektive potvrzení společnosti Holzrentsch, e-mailová komunikace, soupis provedených prací a dodávek, kupní smlouvy a faktury společností Möbel Martin, Höffner, [jméno FO] a Hammer, rozpočet, daňový doklad – faktura č. [hodnota] společnosti [právnická osoba]. ze 31.1.2011 včetně cenové nabídky, znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze 16.12.2022 číslo 627/65/2022, sdělení znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze 17.1.2023, dodatek číslo [hodnota] ke znaleckému posudku číslo 627/65/2022 z 20.2.2023 [tituly před jménem][jméno FO], účetní závěrky společnosti [jméno FO] s.r.o. za rok 2017-2021, notářský zápis [tituly před jménem][jméno FO] z [datum] číslo [Anonymizováno] znalecký posudek společnosti [právnická osoba]. číslo [č. účtu] ze 13.10.2023, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [Anonymizováno], a to zejména žaloba o rozvod manželství a rozsudek z 16.10.2018, č. j. [Anonymizováno] s doložkou právní moci 19.11.2018, jakož i protokol o jednání dne 16.10.2018.

12. Z provedených důkazů soud po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] plyne, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

13. Z notářského zápisu [tituly před jménem][jméno FO] z [datum] číslo [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 14.10.2016 účastníci jako manželé učinili souhlasné prohlášení, že mají ve svém společném jmění manželů nemovitosti, a to jednotku číslo [Anonymizováno]/byt v budově č.p. [Anonymizováno], bytovém domě v obci [adresa] na pozemku parc.č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří s přináležejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti [Anonymizováno], dále jednotku číslo [Anonymizováno], jiný nebytový prostor v budově č.p. [Anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [Anonymizováno] jednotku číslo [Anonymizováno], jiný nebytový prostor v budově č.p. [Anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [Anonymizováno] a dále spoluvlastnický podíl o velikosti jedné [Anonymizováno] na jednotce číslo [Anonymizováno], garáži v budově č.p. [Anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné [Anonymizováno] z [Anonymizováno], vše na společných částech domu a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří a [Anonymizováno] ostatní plocha v katastrálním území [adresa], obci [adresa], přičemž byty a nebytové prostory jsou zapsány na LV číslo [hodnota], garáž na LV číslo [hodnota] a budova s pozemky na LV číslo [hodnota]. Vlastnické právo vzniklo nabytím za trvání manželství ze společných prostředků. Zároveň účastníci uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu, podle níž prohlašují, že je mezi nimi nesporné, že ve společném jmění manželů mají mimo jiné nemovitosti popsané v tomto notářském zápise. V souladu s § 716 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednávají manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, a to režim zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu tak, že popsané nemovitosti přestávají být součástí společného jmění manželů a připadají do výlučného vlastnictví [Jméno žalobkyně]. Dále se účastníci dohodli, že žádnému z nich nevzniká ani v budoucnu nevznikne v důsledku tohoto notářského zápisu nárok na finanční ani jiné vyrovnání a tím považují své společné jmění manželů ohledně majetku popsaného shora v části A tohoto notářského zápisu za zcela vypořádané.

14. Mezi účastníky není sporu a z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je veden jako vlastník ideální [Anonymizováno] jednotky číslo [Anonymizováno], garáže zapsané LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], když vlastnické právo nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 21.3.2012 s právními účinky vkladu ke dni 29.3.2012. Žalobkyně je pak vlastníkem pozemku parc. číslo st. [Anonymizováno] o výměře 104 m zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m zahrada zapsaných na LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], když vlastnické právo nabyla na základě smlouvy o převodu nemovitosti [Anonymizováno]. Mezi nimi není pak sporu, že jsou vlastníky v SJM rodinného domu č.p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně a žalovaný jsou pak spoluvlastníky id.[Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, ostatní plocha, v k.ú. [adresa], obec [adresa] zapsaného na LV číslo [hodnota], který nabyli na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Dále jsou pak vlastníky pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zahrada, a [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zahrada, zapsaných na LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], které nabyly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

15. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem][jméno FO] číslo 627/65/2022 z 16.12.2022 soud zjistil, že pokud jde o cenu pozemků parc. číslo [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], stanovila znalkyně obvyklou cenu pozemků ve výši 12.000,- Kč za m2. Pokud jde o přístupovou cestu k těmto pozemkům představovanou pozemkem parc. č. [Anonymizováno], respektive obvyklou cenu spoluvlastnického podílu velikosti [Anonymizováno], zde znalkyně stanovila obvyklou cenu ve výši 400,- Kč za m2, tedy při rozloze pozemku [Anonymizováno] m a spoluvlastnickém podílu ve výši [Anonymizováno] činí cena 270.000,- Kč. U spoluvlastnického podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na jednotce číslo [Anonymizováno], garáži pak znalkyně dospěla k ceně 27.000,- Kč za metr čtvereční, takže celkovou tržní hodnotu garážového stání vyčíslila na 680.000,- Kč. Rodinný dům č.p. [Anonymizováno] v [adresa] v obci a katastrálním území [adresa], obec [adresa], pak znalkyně došla k závěru, že obvyklá cena za metr čtvereční podlahové plochy domu činí 79.000,- Kč, takže obvyklá cena rodinného domu č.p. [Anonymizováno] bez příslušenství činí 12.529.400,- Kč. Samostatně pak znalkyně vyčíslila cenu příslušenství v podobě zahradního domku, bazénu včetně technologií, pergoly, domku [právnická osoba], terénních úprav, stromů a keřů v celkové výši 1.200.000,- Kč. Z Dodatku číslo jedna ze dne 20.února. 2023 ke znaleckému posudku číslo 627/65/2022 soud zjistil čárka, že obvyklá cena pozemku parc.číslo [Anonymizováno] o výměře 1101 m, zahrada, zapsaného na LV číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], činí 5.500.000,- Kč. Cena pozemku parc. číslo st. [Anonymizováno] o výměře 104 m, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], pak činí 500.000,- Kč. Do ceny zjištěné i ceny obvyklé (ve výši 14.000.000,- Kč) domu č.p. [Anonymizováno] byla zahrnuta i hodnota pozemku. Cena obvyklá samotných pozemků parc. číslo st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] bez stavby domu č.p. [Anonymizováno] a bez příslušenství činí 6.000.000,- Kč. U pozemků parc.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] existuje stavební uzávěra, která snižuje obvyklou cenu těchto pozemků, přičemž s ohledem na současnou situaci na trhu nemovitostí jsou srovnatelné oceňované pozemky nabízeny v částce 9.000,- Kč za m2.

16. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem][jméno FO] soud zjistil, že v tabulce na str. 51 znaleckého posudku z 24.11.2022 v horní polovině jsou ceny zjištěné, tj. ceny úředně stanovené dle cenového předpisu. Cena rodinného domu čp. [Anonymizováno] v [adresa] ve výši cca 5.700.000,- Kč je cenou za dům včetně všech pozemků a příslušenství, tedy i včetně pozemku ve vlastnictví žalobkyně. V tabulce níže jsou pak ceny obvyklé, tedy tržní hodnoty, u nichž rovněž platí, že cena za rodinný dům v [adresa] je cenou za celek, tj. za dům se všemi pozemky a příslušenstvím. Pokud je v tabulce uveden podíl na nebytové jednotce v Troji ve výši 680.000,- Kč s poznámkou v závorce, že je to tržní hodnota, postupovala tak znalkyně z toho důvodu, že se jednalo pouze o spoluvlastnický podíl. Ke zjištění ceny obvyklé nebyl dostatek podkladů, tedy srovnatelných prodejů, proto znalkyně neuvedla cenu obvyklou, ale pouze tržní hodnotu. Rozdíl mezi cenou obvyklou a tržní hodnotou spočívá v tom, že cena obvyklá se stanovuje na základě realizovaných prodejů, kdežto tržní hodnota se stanovuje na základě nabídkových cen, tedy na základě inzerce. V tomto případě se tedy jednalo skutečně o stanovení tržní hodnoty na základě inzerce. Pokud jde o cenu pozemku v k.ú. [adresa], vycházela z realizovaných prodejů, které uvedla na str. 3 dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku, kde jsou uvedeny prodeje v okolí, ve [Anonymizováno], [Anonymizováno], u [Anonymizováno] a [adresa] a z těchto realizovaných cen v posudku vycházela. Cena domu č. p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je 7.000.000,- Kč a cena pozemků je také 7.000.000,- Kč, dohromady tedy 14.000.000,- Kč. Cena pozemků je včetně příslušenství. V [adresa] došla k závěru, že obvyklá cena pozemku je 5.000,- Kč/m2. Na str. 6 dodatku tedy hodnota pozemků vyšla na 6.000.000,- Kč, dalších 950.000,- Kč pak vyšlo ocenění příslušenství tohoto pozemku, jak vyplývá ze str. 7-13 dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku. Jako příslušenství je zahradní altán a vrtaná studna, porosty, zahradní domek s přístřeškem, venkovní bazén a pergola, jak vyplývá ze str. 13 dodatku č. [hodnota]. U oceňování pozemků v [Anonymizováno] vyšla cena za m2 na 12.000,- Kč. Pokud jde o rozdíl mezi cenou pozemku v [adresa], ze srovnávacích nemovitostí vyplynulo, že opravdu je tam velký rozdíl v ocenění, že ty pozemky nejsou srovnatelné. Znalkyně vycházela z realizovaných prodejů a prostě pozemky ve [adresa], což je tedy širší okolí těch Brnek, se prostě za tu cenu takhle prodávají. Ve [adresa] se poslední dobou hodně stavělo, pozemky se tam za tuto cenu prostě realizovaly. [adresa] je součástí Mnichovic, je to tedy na jih od Prahy. Je pravdou, že v [Anonymizováno] je stavební uzávěra, která existuje a je sice dočasná a nikdo neví, jak dlouho bude trvat, protože další výstavba v lokalitě je podmíněna vybudováním komunikace. To znalkyně ověřovala na stavebním úřadě a vychází tedy z ověřených informací. Pokud by posudek dělala nyní, dostala by se už na částku menší, protože v mezidobí došlo k poklesu cen z důvodu poklesu poptávky. Inzerovaných pozemků k prodeji je tam nyní mnohem více, než bylo před pár měsíci. Dostala by se tedy na částku asi 9.000,- Kč/m2. Nějaké prodeje se tam v nedávné době za sníženou cenu realizovaly. Pokud je poukazováno, že ta uzávěra je tam už asi 15 let a že účastníci tohoto řízení nabízeli pozemky k prodeji realitním kancelářím, které odmítaly inzerovat za více než 8 000 Kč/m2, nabídkové ceny v současné době jsou zhruba 7.500,- až 15.000,- Kč/m2. Ta stavební uzávěra tam může být sice třeba 15 let, ale může třeba už za půl roku tam nebýt. Prostě se v té lokalitě pozemky uvádějí v těch cenách uvedených ve znaleckém posudku. Ve srovnávaných pozemcích byly jak pozemky s uzávěrou, tak pozemky bez uzávěry. Inzerované ceny u pozemků s uzávěrou byly v rozpětí 7.500,- až 9.000,- Kč/m2. U nemovitostí na trhu dochází k poklesu, ale k poklesu dochází u bytů a u rodinných domů. U pozemků spíše k poklesu nedochází. Nejvýraznější pokles lze zaznamenat u rekreačních objektů, u chat. Pokud jde o ceny pronájmů bytů, ty neklesají. Cena pozemků v [adresa] se nezměnila, tam zůstává 5.000,- Kč/m2.

17. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních činností z 5.10.2022 soud zjistil, že na žalovaného není v registru vozidel vedeno žádné vozidlo. Pokud jde o automobil [Anonymizováno] SPZ [SPZ], od 26.4.2018 je jeho vlastníkem vedena společnost [právnická osoba] [Anonymizováno], SPZ [SPZ], bylo vlastnicky vedeno na žalovaného od 22.9.2010 do 13.11.2019, kde bylo převedeno na společnost [právnická osoba]. a 16.11.2019 bylo odhlášeno do ciziny. Žalovaný pak byl veden jako vlastník vozidla [jméno FO] 220 CDI od 21.10.2010 do 25.1.2018. Z kupní smlouvy mezi žalovaným jako prodávajícím a společností [právnická osoba]. jako kupujícím vyplývá, že žalovaný prodal dne 10.11.2019 vozidlo [Anonymizováno], SPZ [SPZ] za kupní cenu 400.000,- Kč. Z faktury společnosti [Anonymizováno] [adresa] číslo [hodnota] z 5.4.2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zaplatila za vozidlo [Anonymizováno] částku 1.466.000,- Kč včetně DPH. Z kopie osvědčení o registraci vozidla číslo UI 719 265 vyplývá, že se jedná o vozidlo SPZ [SPZ].

18. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný je jediným jednatelem a dále je společníkem v obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa]. Jako společník vlastní obchodní podíl ve výši 50 %, [právnická osoba] podíl ve výši 50 % vlastní [jméno FO].

19. Ze znaleckého posudku čísla [č. účtu] znalecké kanceláře [právnická osoba]. z 15.října 2023 soud zjistil, že cenu obvyklou obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] k 19.11.2018 nebylo možné stanovit. Pro ocenění tedy použil znalec standard tržní hodnoty. Vzhledem k historickým ztrátám společnosti a neexistenci indikace zlepšení hospodaření společnosti, pro ocenění použil majetkovou metodu likvidační hodnoty ve zjednodušené podobě, na základě níž došli k závěru, že tržní hodnota padesátiprocentního obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] k 19.11.2018 činila 0,- Kč. Pokud jde o ocenění obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] k 30.6.2003, použil opět standard tržní hodnoty. Vzhledem k tomu, že společnost v posledních letech snižovala ztrátu, byl v kalendářním roce 2020 posílen její vlastní kapitál a ta za rok 2022 dosáhla zisku. Znalec proto využil pro ocenění výnosovou metodu DCF. Na základě provedeného ocenění pak došel k závěru, že tržní hodnota padesátiprocentního obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] k 30.6.2023 činila 1.224.000,- Kč. Pokud jde o zaúčtování pohledávky žalovaného za společností, pohledávka žalovaného jako společníka vznikla na základě dohody společníků ze dne 30.10.2013 a dodatku číslo jedna ze dne 5.6.2015. Další smluvní dokumenty zakládající vznik této pohledávky nebyly znalci k dispozici. Podle inventarizace zápůjčky finančních prostředků společníka [jméno FO] a [Jméno žalobkyně] a obratové předvahy k 30.6.2023, společnost k 30.6.2023 již neeviduje závazek za žalovaným. Na základě provedené analýzy došel znalec k závěru, že ke snižování hodnoty společnosti, převádění majetku nebo snižování obratu a zisku nedocházelo. Zákon č. 151/1997 Sb. upravující ocenění majetku neobsahuje specifické postupy pro ocenění obchodního podílu, test ocenění dle cenových předpisů nevede k jiným hodnotovým závěrům.

20. Z výslechu znalce [právnická osoba]. soud zjistil, že k datu právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. k [datum], evidovala společnost [jméno FO] závazek za společníkem panem [jméno FO]. Společnost závazek evidovala za oběma manžely, je to tedy nazváno jako závazek [jméno FO]/[jméno FO]. Znalec vycházel primárně z obratové předvahy, podle níž k 31.12.2017, pokud jde o závazky společnosti vůči společníkům, společnost evidovala závazek vůči společníkovi ve výši 1.232.000,- Kč, který v průběhu roku [Anonymizováno] narůstal až na částku 3.451.270,- Kč k 31.12.2018. K 30.6.2023 už společnost neeviduje žádný závazek za společníkem panem [jméno FO]. Přesnou hodnotu, respektive stav toho závazku k datu 19.11.2018 zjistit nelze. Ačkoliv účetnictví má zachycovat všechny operace s majetkem a financemi společnosti, některé věci společnost účtuje až k určitému datu, postupuje tedy v určitých krocích. Takto například k 30.6.2023 společnost nemá zaúčtovanou spotřebu materiálu, výdej materiálu. Některé kroky tedy společnost dělá až v rámci účetních závěrek. Tím, že společnost není auditována, tak průběžné informace můžou být nespolehlivé. Závazek vznikl na základě dohody společníků ze dne 30.10.2013 ve znění dodatku číslo [hodnota] ze dne 5.6.2015 nazvané jako „dohoda jednatelů“, což je samo o sobě zvláštní. Obsahem této dohody bylo, že se společníci zavazují krýt ztrátu této společnosti vzniklou v letech 2013-2020 formou bezúročných půjček, jejichž splatnost byla prodlužována dodatky. V inventarizaci zápůjčky finančních prostředků za rok 2018 poukázal znalec na to, že počáteční stav na začátku roku byl 1.232.000,- Kč, v účetnictví jsou zaneseny vklady do pokladny pana [jméno FO] ve výši 7 × po 100.000,- Kč, tedy celkem za rok 2018 ve výši 700.000,- Kč, přesto celková výše pohledávky ke konci roku 2018 je 3.452.270,- Kč. Z účetnictví tedy není jasné, jak k této částce došli. Z účetnictví není vysledovatelné, z jakého důvodu k 30.6.2023 je tato pohledávka ve výši 0,- Kč. Znalec k tomu neměl právní podklady, o které žádal, nicméně se domnívá, že došlo k využití pohledávek společníků ke zvýšení vlastního kapitálu společnosti. Z účetnictví totiž vyplynulo, že narostl vlastní kapitál společnosti.

21. Právní zástupce žalobkyně k tomu vysvětlil, že nedošlo ke zvýšení základního kapitálu společnosti, proto se to nezapisovalo do obchodního rejstříku. Není také potřeba rozhodnutí valné hromady k takovémuto zvýšení vlastního majetku, stačí pouze rozhodnutí společníků o zvýšení vlastního kapitálu společnosti a vložení pohledávky do vlastního kapitálu společnosti. Tímto způsobem vlastně dochází k vylepšení obrazu společnosti, neboť dochází k zániku závazku společnosti, a na místo toho se zvýší majetek společnosti, přesněji vlastní kapitál. Tato forma pak umožňuje při zlepšení hospodářské situaci společnosti si zase tyto peníze ze společnosti vzít zpět.

22. Z výslechu znalce [právnická osoba]. soud dále zjistil, že pokud by si pak chtěl společník vzít peníze ze společnosti zpátky, dělá se to tím způsobem, že se rozhodne o snížení ostatních kapitálových fondů a společník si pak může ty peníze vzít zpátky nezdaněné. Pokud se vyplácí podíly na zisku společnosti, tyto podléhají už zdanění. Operace měla na hodnotu obchodního podílu společnosti ten vliv, že tím, že pravděpodobně došlo ke kapitalizaci pohledávek společníků do vlastního kapitálu společnosti, tak došlo ke snížení závazků společnosti a tím také ke zvýšení hodnoty společnosti a následně i obchodního podílu ve společnosti. Společnost byla dlouhodobě ve ztrátě. I podle stavu v roce 2018 to nevypadalo, že by byla schopna generovat nějaké zisky, takže už v období před covidem byla v problematickém stavu, přičemž samozřejmě období covidu se v jejím hospodaření projevilo, neboť je to společnost provozující pekařství zaměřené na prodeje z ulice. Nicméně v roce 2020 uzavřeli ztrátovou pobočku v [Anonymizováno] a v roce 2021 na [jméno FO], čímž došlo ke zlepšení hospodaření společnosti a mimo jiné i tou kapitalizací pohledávek společníků došlo k celkovému zlepšení finanční situace společnosti, která v roce 2022 vygenerovala zisk, takže znalec mohl její ocenění provést výnosovou metodou. Znalec se nedomnívá, že by účetnictví nějak nadhodnocovalo závazky společníků, pouze neví, jakým způsobem ten závazek v účtované výši vznikl, nicméně jeho celkovou výši považuje za věrohodnou. Je možné, že část toho závazku vznikla tím způsobem, že žalovaný koupil vozidlo Tuareg za své peníze, vozidlo pak poskytl společnosti, takže navýšil svou pohledávku za společností o hodnotu tohoto vozidla. Z účetnictví tedy úplně přesně nevyplývají všechny detaily, nicméně v majetku společnosti to vozidlo přibylo. Znalec se domnívá, že věrohodnost toho zvyšuje skutečnost, že v té společnosti jsou 2 společníci, přičemž ten druhý společník [tituly před jménem][jméno FO] je výrazně více finančně angažovaný. Žádné podezřelé operace znalci nezaznamenali, nedocházelo k umělému snižování hodnoty společnosti, naopak hodnota společnosti byla zvýšena touto kapitalizací pohledávek společníků.

23. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. Další důkazy účastníky navrhovány nebyly, když žalovaný vzal návrh na výslechy svědků pana Dupala, [jméno FO] a svého otce zpět. [Anonymizovaný odstavec]

25. Po právní stránce soud režim vypořádání společného jmění manželů posoudil podle zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) účinného od 1.1.2014. Rozsah SJM, tj. rozsah aktiv a pasiv, které tvoří součást SJM a mohou být předmětem vypořádání, soud v případě majetku nabytého do 31.12.2013 posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen „občanský zákoník“), a to v souladu s § 3028 odst. 2 o.z. Podle § 143 odst. 1 občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle § 143 odst. 2 občanského zákoníku stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Podle § 703 odst. 2 občanského zákoníku vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

26. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství trvalo od 6.9.2002 do 19.11.2018. Za součást společného jmění manželů účastníci shodně označili pozemky v k.ú. [adresa] parc.č. 106/136, 106/137 a spoluvlastnický podíl o velkosti 12/48 na pozemku parc.č. 106/81, dále dům č.p. 149 stojící na pozemku parc.č. st.541 v k.ú. [adresa] (ten je však ve výlučném vlastnictví žalobkyně), spoluvlastnický podíl o velikosti 1/20 na jednotce číslo 679/130 garáži v k.ú. [adresa], obchodní podíl o velikosti 50 % na společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. Dále do SJM patřilo i vozidlo Audi Q7 SPZ [SPZ]. V řízení bylo prokázáno, že ho žalovaný prodal, tudíž nemohlo být zařazeno do vypořádání a soud pouze zohlednil jeho prodejní cenu ve vypořádacím podílu. Nebylo sporu ani o způsobu rozdělení majetku mezi manžele.

27. Spornými otázkami naopak zůstalo, zda do společného jmění manželů náleží pohledávka za společností [právnická osoba], IČO [IČO] a též hodnota obchodního podílu na této společnosti.

28. Při vypořádání společného jmění manželů účastníků se řídil soud následujícími úvahami. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky je soud vázaný okruhem věcí, které účastníci do vypořádání zařadí. Podal-li jeden z nich návrh na vypořádání jen části SJM, je soud tímto rozsahem vázán, není ovšem vázán navrženým způsobem vypořádání (rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2433/99). Postupem doby se totiž prosazuje názor, že manželé nemusí pro vypořádání SJM zvolit jediný způsob, ale že můžou různé způsoby kumulovat, například ohledně části majetku uzavřít dohodu, část učinit předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky (například rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1283/2003). Soud tedy nemusí a ani nemůže zjišťovat, co vše do SJM patří a má být vypořádáno; v tomto směru je vázán tím, že může vypořádat pouze to, co označí účastníci řízení. Proto také platí, že je na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věci náleží do SJM, důkazní břemeno, že bylo nabyto za trvání manželství. Pokud se toto prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které věc ze společného jmění vylučují, leží na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 183/2008). Řízení o vypořádání společného jmění manželů je sporné řízení, v němž je povinností účastníka, aby tvrdil, a to s náležitou konkrétností, všechny potřebné skutečnosti. Současně je účastník povinen označit důkazy k prokázání jím tvrzených skutečností (§ 101 odst. 1 o.s.ř.). Pokud účastník tyto povinnosti neplní, je důsledkem pro něj nepříznivé rozhodnutí ve věci.

29. Pokud jde o vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, mezi účastníky ve valné většině otázek panovala shoda, přičemž způsob vypořádání vyplývá do velké míry i ze zjištěných rozhodných skutečností. Mezi účastníky tak není sporu, že do společného jmění manželů náleží pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id.[Anonymizováno] na pozemku parc. číslo [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který představuje přístupovou cestu k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Rovněž je mezi nimi nesporné, že náleží do SJM i dům č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. číslo st.[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], i jednotka číslo [Anonymizováno] garáž, respektive spoluvlastnický podíl o velikosti id.[Anonymizováno] na této garáži včetně podílu na společných částech domu a pozemcích. Naopak dokazováním bylo zjištěno, že do SJM nenáleží osobní automobil [Anonymizováno] [SPZ], neboť tento je ve vlastnictví obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. Do SJM nenáleží ani motocykl [právnická osoba], když v řízení nebylo prokázáno, že by byl nabyt za trvání manželství jedním z účastníků řízení. Naopak do SJM náleželo vozidlo [Anonymizováno] [SPZ], které však bylo prodáno, takže ho nelze nyní vypořádávat. Soud proto do vypořádání zařadil pouze částku získanou z prodeje tohoto vozidla, tedy kupní cenu ve výši 400.000,- Kč, která náleží do SJM jako hodnota získaná z prodeje společné věci, neboť k prodeji došlo po zániku manželství. Naopak do společného jmění manželů dále náleží obchodní podíl o velikosti 50 % na společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], jakož i pohledávka za touto společností, o níž společnost účtuje, resp. účtovala, neboť se jednalo o finanční prostředky investované ze SJM do společnosti představující pohledávku obou účastníků za společností.

30. Pokud žalovaný navrhoval zařadit do vypořádání další položky (podáním z 9.11.2022 na č.l. 87), soudu nezbývá než konstatovat, že tyto položky do vypořádání zařadit nejde. [právnická osoba], svítidla, vestavěné skříně, podlahy a další věci (sprchový kout, sanitární keramika apod.) jsou součástí či příslušenstvím bytu (srov. § 505 a § 510 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) a jsou v soudní praxi oceňovány nikoli jako samostatné věci, ale pouze v rámci ocenění bytu jako jediné věci. V soudním sporu by je tedy bylo možné zařadit do vypořádání samostatně toliko jako vnos ze společného jmění manželů do výlučné věci jednoho z manželů. Jelikož však šlo o investice do bytu – bytové jednotky číslo [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. číslo [Anonymizováno], který byl součástí společného jmění manželů, nemůže se jednat o investici ze společného majetku do výlučného majetku. Kromě toho účastníci notářským zápisem [tituly před jménem][jméno FO] ze [datum], číslo [Anonymizováno] provedli zúžení SJM, v rámci něhož si sjednali, že výlučným vlastníkem tohoto bytu se stává žalobkyně, přičemž žádný z nich do budoucna nemá nárok na finanční ani jakékoliv jiné vyrovnání ohledně tohoto majetku. I pokud by toto vypořádání přesto chtěli provést, běžela by jim tříletá lhůta k podání takové žaloby od okamžiku, kdy k zúžení SJM došlo. V principu se tedy jednalo o investici ze společného jmění manželů do společného jmění manželů, nejednalo se tedy o vnos z výlučného majetku někoho z manželů do společného jmění manželů či ze společného majetku do výlučného. Veškeré investice do této bytové jednotky tedy nelze v rámci tohoto řízení vypořádat.

31. Naopak součástí společného jmění manželů byly movité věci v tomto bytě se nacházející. Žalovaný nicméně movité věci označil za předmět vypořádání až podáním z 9.11.2022 (č.l. 87), přičemž manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu z 16.11.2018, který nabyl právní moci 19.11.2018, takže žalovaný chtěl tyto movité věci zařadit do vypořádání až po uplynutí tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství, což současná judikatura Nejvyššího soudu České republiky nepřipouští. V judikatuře se totiž prosadil názor, že soud může vypořádat pouze ty hodnoty tvořící součást SJM, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě 3 let od zániku společného jmění manželů (rozsudek NS ČR ze dne 26.11.2009 sp. zn. 22 Cdo 1192/2007 nebo usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2881/2008). Za této situace je soud nemohl zohlednit v rámci vypořádání a zařadit je do vypořádání.

32. Obdobné platí i pro příslušenství znalkyní přiřazené k rodinnému domu účastníků č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] o [Anonymizováno] m, zahrada v k.ú. [adresa]. Dům č.p. [Anonymizováno] je rodinný dům ve společném jmění manželů účastníků stojící na pozemku st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Toto příslušenství (zahradní domek, bazén včetně technologií, pergola, domek [právnická osoba], terénní úpravy, stromy a keře) je součástí, popř. příslušenstvím pozemku žalobkyně, proto ho nelze považovat za samostatnou věc. Vzhledem k tomu, že ho nikdo z účastníků nezařadil do vypořádání, resp. tak žalovaný učinil až v závěrečném návrhu ze dne 10.3.2024 (č.l. 305), ač se tedy zjevně jednalo o investici ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalobkyně, neboť ona je výlučným vlastníkem pozemku pod rodinným domem i zahrady. Soud proto k hodnotě tohoto příslušenství při vypořádání nepřihlížel.

33. Pokud jde o samotné rozhodnutí, kterým soud rozdělil majetek nacházející se ve společném jmění manželů, soud se řídil jednak zásadou, že podíly obou manželů mají být přibližně stejné, jednak se řídil hlediskem účelného využití věci, přičemž ve své podstatě není mezi stranami sporu, jakým způsobem mají být věci náležející do společného jmění manželů rozděleny. Jedinou otázkou či sporným bodem by mohl být dům č.p. [Anonymizováno] v [adresa], o který měla zájem žalobkyně i žalovaný. Tento dům se však nachází na pozemku parc. číslo st. [Anonymizováno] o rozloze [Anonymizováno] m, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a proto z hlediska rozumného uspořádání vztahů nepřipadá v úvahu v zásadě jiná varianta, než jeho přikázání do výlučné vlastnictví žalobkyně. Jinak mezi účastníky není sporu, že každému z nich by měl být přikázaný jeden z pozemků v k.ú. [adresa] ([Anonymizováno]) s částí spoluvlastnického podílu na pozemku parc. číslo [Anonymizováno] představujícího přístupovou cestu. Ani jeden z účastníků pak neměl zájem o garáž (jednotka číslo [Anonymizováno], soud ji nicméně přikázal do vlastnictví žalovaného, aby snížil výši vypořádacího podílu, který je žalobkyně povinna žalovanému vyplatit. Mezi účastníky pak nebylo sporu, že obchodní podíl má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného, který je jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba], IČO [IČO].

34. Při vyčíslení vypořádacího podílu pak soud zohlednil vedle majetku, který byl zařazen vypořádání, i majetek, který už nemohl být předmětem vypořádání, což byl osobní automobil [Anonymizováno] [SPZ], jenž byl v mezidobí prodán. Soud proto při výpočtu vypořádacího podílu zohlednil výtěžek z tohoto prodeje, tedy žalovaným inkasovanou kupní cenu ve výši 400.000,- Kč. Dále pak při vyčíslení vypořádacího podílu zohlednil soud i pohledávku žalobkyně a žalovaného za obchodní společností [právnická osoba], IČO [IČO], ve výši 3.451.270,- Kč k 19.11.2018. Soud u této pohledávky zohlednil, že se jednalo o pohledávku SJM účastníků za touto společností, jak vyplývala z účetnictví společnosti. Soud přihlédl k tomu, že ke dni rozhodování soudu sice pohledávka neexistovala, nicméně k datu právní moci rozsudku o rozvodu manželství existovala. To, jakým způsobem s pohledávkou bylo naloženo, jde k tíži (neboť bylo ku prospěchu) žalovaného. Soud přihlédl k tomu, že pohledávka byla použita k účetnímu navýšení jmění společnosti a tedy i hodnoty společnosti. Soud proto hodnotu společnosti, respektive obchodního podílu žalovaného na této společnosti i výši pohledávky stanovil ke stejnému datu, tedy k 19.11.2018, což je datum právní moci rozsudku rozvodu manželství. K tomuto dni měla společnost nulovou hodnotu. Pokud v současné době nulovou hodnotu nemá, je to způsobeno i účetními operacemi, mimo jiné s pohledávkou účastníků za touto společností. Pokud by soud pohledávku zohlednil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství a zároveň by obchodní podíl žalovaného na společnosti oceňoval v současných cenách, byla by pohledávka účastníků za společností zařazena do vypořádání duplicitně.

35. Ohledně hodnoty věcí (nemovitostí a obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]) soud vycházel ze znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně, resp. znalce (proti jejich závěrům nebyly vzneseny žádné námitky), s tou vyjímkou, že u pozemků parc.č.[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] znalkyně ve své výpovědi hovořila o aktuálním cenovém rozpětí pozemků v dané oblasti 7.500,- až 15.000,- Kč za m2 pozemků, účastníci navrhovali ocenění na 6 mil. Kč. Soud vycházel z částky 7.000,- Kč za m2, když účastníci sice ve svých podáních (závěrečných návrzích) shodně označili cenu předmětných pozemků 6.000.000,- Kč, avšak jeden pozemek je větší než druhý (904 vs. 809 m2), takže lze očekávat, že i výsledná cena obou pozemků se mírně liší. Ocenění částkou 7.000,- Kč za m2 umožňuje cenově pozemky od sebe odlišit a zároveň se blíží k ocenění účastníky.

36. Při určení výše vypořádacího podílu soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, když například v rozhodnutí z 29.6.2016 sp. zn. 22 Cdo 5441/2015 (nebo 22 Cdo 3382/2012, 22 Cdo 4509/2011 či 22 Cdo 367/2013) určil Nejvyšší soud České republiky následující postup:

1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen „výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnos.

2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) Od výchozí částky celkové masy SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy obou účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podíl je to polovina uvedené částky (zbytek představuje „dluh“ SJM vůči oběma účastníkům). Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku. c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil po zániku SJM na společný dluh – s tou je třeba nakládat jako s vnosem). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem – je druhý účastník povinna nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá [bod 2 b)], zvýšený o hodnotu jeho vnosu [bod 2 c)] a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně [bod 2 d)], porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

37. Celkovou hodnotu majetku soud určil jako součet těchto položek: 6.328.000,- Kč (pozemek parc.č.[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada v k.ú. [adresa]), 5.663.000,- Kč (pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada v k.ú. [adresa]), 270.000,- Kč (spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] pozemku parc.č.[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, v k.ú. [adresa]), 7.000.000,- Kč (dům č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] o rozloze [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa]), 680.000,- Kč (spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na jednotce číslo [Anonymizováno], garáži, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa]), obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa] v ceně 0,- Kč. Dále je třeba přičíst výnos z prodeje vozidla [Anonymizováno] [SPZ] ve výši 400.000,- Kč (jedno, jak s ním žalovaný naložil, žalobkyně má právo podílet se na výtěžku z jeho prodeje) a částku 3.451.270,- Kč představující pohledávku za obchodní společností [právnická osoba], IČO [IČO], k 19.11.2018. Celkem tak činí hodnota SJM účastníků částku 23.792.270,- Kč. Žalobkyně obdržela hodnotu 13.463.000,- Kč, žalovaný obdržel hodnotu 10.329.270,- Kč, tedy o 3.133.730,- Kč méně. Soud proto uložil žalobkyni zaplatit žalovanému částku 3.133.730,- Kč na vyrovnání jeho podílu. O lhůtě k plnění v délce třiceti dnů rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., který umožňuje určit delší lhůtu k plnění, než jsou obvyklé tři dny. Soud takto postupoval, aby žalobkyni s ohledem na výši částky poskytl větší časový prostor pro její zaplacení, přičemž žalobkyně s touto lhůtou k plnění souhlasila (výrok III.) a delší lhůtu nežádala.

38. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu činí částku 125.952,- Kč představující znalečné přiznané [tituly před jménem][jméno FO] podle usnesení ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] ve výši 45.860,- Kč, částku 3.330,- Kč představující znalečné přiznané téže znalkyni usnesením ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], znalečné přiznané znalci [právnická osoba]. podle usnesení ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] ve výši 75.431,- Kč a částku 1.331,- Kč představující znalečné přiznané témuž znalci usnesením ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]. Celkové náklady státu tak činí 125.952,- Kč, z čehož 63.330,- Kč bylo uhrazeno zálohami žalobkyně ve výši 33.330,- Kč a žalovaného ve výši 30.000,- Kč, takže zbývá uhradit 62.976,- Kč. Soud uložil povinnost k jejich náhradě každému z účastníků rovným dílem co do jedné poloviny (125.952,- Kč : 2, tj. 62.976,-Kč), při zohlednění toho, co zaplatili na zálohách, tedy žalobkyni soud uložil uhradit částku 29.646,- Kč (neboť na zálohách uhradila o 3.330,- Kč více než žalovaný), žalovanému pak částku 32.976,- Kč, ve lhůtě dle § 160 o.s.ř. (výroky IV. a V.).

39. O náhradě nákladů řízení účastníků pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení o vypořádání společného jmění manželů má povahu (stejně jako řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) tzv. iudicia duplex. Jedná se o řízení, v němž má každý z účastníků řízení postavení žalobce i žalovaného zároveň, soud není vázán podaným návrhem, návrh (žalobu) může podat kterýkoli z manželů (spoluvlastníků). Obtížně tedy lze v tomto případě hovořit o úspěchu v řízení, zejména za situace, kdy soud rozhodl o přikázání věcí účastníkům tak, jak navrhovali a současně neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí o nákladech řízení (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne 1.12.2020 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 404/22 ze dne 5.4.2022). Proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků (výrok VI.).