25 C 290/2020 - 271

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], zastoupený advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A], proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupená advokátem [Jméno advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k budově č. p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaná u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa], se zrušuje.

II. Nemovitost uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazuje do výučného vlastnictví žalované.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Řízení o vzájemném návrhu žalované, aby jí byl přikázán k úhradě úvěrový závazek ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]-[Anonymizováno], uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba] spořitelnou, a. s. (v současné době [Anonymizováno] v částce [částka] s příslušenstvím, aby na ni přešly práva a povinnosti vážící se k vkladovému účtu č. [hodnota], vedeného [Anonymizováno], a o povinnosti žalobce zaplatit žalované částku [částka], se zastavuje.

VI. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek za změnu žaloby ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever jím zálohované náklady v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ve výši [částka] do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci.

IX. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení o návrhu žalobce ze dne [datum] ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

X. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladu řízení o vzájemném návrhu žalované ze dne [datum] ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání k nemovitosti, domu č.p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Každý z účastníků je vlastníkem podílu v rozsahu ve vztahu k celku. Žalobce již nadále neměl zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví a žalované nabídl, aby nemovitost nabyla do svého výlučného vlastnictví a žalobci vyplatila odpovídající plnění. Žalovaná souhlasila s tím, že dům převezme do svého výlučného vlastnictví, zpochybnila však plnění, která by měla být žalobci vyplacena. Žalobce proto navrhoval na vypořádacím podílu uhradit žalované částku [částka]. Na nemovitosti vázne hypoteční úvěr. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že poskytnutý hypoteční úvěr splácí od okamžiku jeho poskytnutí, tj. od [datum] do současnosti výlučně on, žalovaná se na jeho splácení nijak nepodílí. [adresa] zaplatil částku [částka] a požadoval tuto částku zohlednit v rámci vypořádání.

1. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, nicméně nesouhlasí s návrhem žalobce uvedeným v žalobě. Mezi účastníky probíhala poměrně dlouho mimosoudní jednání, která žalobce bez udání důvodu ukončil. Žalovaná akceptovala návrh žalobce, že se stane výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí a vyplatí žalobci vypořádací podíl, kdy jeho výše zůstala mezi účastníky nedořešena. Žalovaná uvedla, že mezi účastníky panovala v rámci mimosoudních jednání neshoda ohledně toho, zda má být zohledněno úrokové příslušenství, které přiroste k úvěru v budoucnu, když žalovaná měla v úmyslu daný úvěr převzít i s povinností toto úrokové příslušenství uhradit. Dále by dle žalované mělo být zohledněno to, že dům stojí na pozemku jiného vlastníka, a to žalované, a tato skutečnost ji činí v podstatě neobchodovatelnou. Žalovaná stanovila hodnotu nemovitosti na základě odborného vyjádření realitní kanceláře ve výši [částka], kdy měla v úmyslu vyplatit žalobci polovinu, přičemž budou zohledněny další skutečnosti, kdy nezaplacená část úvěru činila dle tvrzení žalované ke dni podání částku [částka], tuto částku žalovaná požadovala započíst na hodnotu nemovitosti a z rozdílu [částka] vyplatit žalobci polovinu, tedy částku [částka]. S nárokem žalobce na kompenzaci částky [částka] žalovaná nesouhlasila, když uvedla, že účastníci žili v poměru druh a družka, žalovaná se starala o rodinnou domácnost a žalobce byl výdělečně činný. Každý tedy přispíval na potřeby rodinné domácnosti podle svých možností a schopností tak, aby byla životní úroveň členů rodiny shodná. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení, přičemž uvedla, že splátky hrazené za 3 roky a více od doby podání žalobce ze dne [datum] jsou z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení promlčeny.

2. Mezi účastníky nebylo sporu o vlastnickém právu k předmětné nemovitosti, ani o tom, že nemovitost užívá žalovaná s nezletilými dětmi a že nemovitost nelze rozdělit na polovinu tak, aby části odpovídaly podílům účastníků. Oba účastníci projevili vůli, aby zrušené spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že dům č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] nabude do výlučného vlastnictví žalovaná, která žalobci vyplatí odpovídající vypořádací podíl s tím, že bude zohledněn dluh, který se k nemovitosti váže.

3. Zdejší soud rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k budově č. p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsané u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa], a výlučným vlastníkem této nemovitosti určil žalovanou, které uložil povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka]. Dále žalované uložil povinnost od právní moci rozsudku plnit povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] spořitelna, a.s. (v současné době [právnická osoba].), až do úplného splacení dluhu a povinnost zaplatit žalobci částku [částka].

4. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 56 Co 89/2023-185 ze dne 29. 11. 2023 byl k odvolání žalované výše uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Dle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci panovala mezi účastníky řízení shoda, pokud jde o zrušení a způsob vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ke sporné nemovitosti, spornou však byla výše vypořádacího podílu a vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu podle § 1148 občanského zákoníku. K námitce žalované vůči dodatku znaleckého posudku, podle níž měla být obvyklá cena nemovitosti stanovena se zohledněním zástavního práva, odvolací soud uvedl, že otázka nakolik zástavní právo snižuje obvyklou cenu nemovitosti, je otázkou skutkovou a odbornou z oboru oceňování nemovitostí, vycházející ze stavu trhu s nemovitostmi. I když ve smyslu ustanovení § 16c zákona č. 151/1997 Sb. se zástavní právo pro účely tohoto zákona za závadu nepovažuje, lze k této skutečnosti přihlédnout při stanovení přiměřené náhrady ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku, neboť stanovená náhrada nemusí kopírovat zjištěnou obvyklou cenu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti této projednávané věci, kdy zástavní právo se vztahuje k budově, která je spoluvlastnictvím účastníků, ale také k pozemku, na kterém dům stojí, který je ve vlastnictví jen žalované, a současně zajišťuje závazek jen žalobce, nikoliv obou účastníků. Je tedy na soudu prvního stupně, aby v součinnosti se znalcem aktualizoval cenu sporné nemovitosti a posoudil vliv zástavního práva na cenu nemovitosti, či výši vypořádacího podílu, a poté znovu rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke sporné nemovitosti. Odvolací soud dále spatřoval nesprávnost rozhodnutí, pokud soud na vypořádací podíl, náležející v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k sporné nemovitosti žalobci, započetl polovinu dluhu, jehož doplacení přikázal žalované. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, který vyslovil: „Pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o. z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o. z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu.“ a také uvedl, že rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, který práva a povinnosti teprve zakládá, a proto před nabytím právní moci rozsudku není proti nároku z něj plynoucímu možné započtení; účinky započtení totiž nastanou až v okamžiku, kdy se pohledávky setkají, stanou se způsobilými k započtení, tedy nejdříve k okamžiku právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zatímco soud musí vycházet z právního stavu v době vyhlášení rozhodnutí, kdy ještě pohledávka na zaplacení vypořádacího podílu neexistuje. Jelikož se v projednávané věci se oba účastníci domáhali tzv. širšího vypořádání ve smyslu § 1148 občanského zákoníku, lze tento nárok v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uplatnit samostatným návrhem či vzájemným návrhem. Návrh žalobce ani návrh žalované ve smyslu ustanovení § 1148 o. z., aby souběžně s vypořádáním podílového spoluvlastnictví byly vypořádány i dluhy, však neměly náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení ve smyslu ustanovení § 79 o. s. ř., zejména neobsahovaly konkrétní částky, o kterých má soud prvního stupně rozhodnout. V tomto směru měli být oba účastníci soudem prvního stupně vyzváni, aby jednoznačně sdělili, zda podávají návrh či vzájemný návrh na vypořádání dle § 1148 o. z., a pokud je tomu tak, aby uvedli konkrétní částku, o které má soud jednat a rozhodnout. Pokud bude předmětem řízení tzv. širší vypořádání, posoudí soud prvního stupně znovu námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná, i z pohledu ustanovení § 646 občanského zákoníku, které upravuje běh promlčecí lhůty mezi osobami žijícími ve společné domácnosti tak, že mezi těmito osobami nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud tyto osoby žijí ve společné domácnosti. Za nesprávný považoval odvolací soud i výrok IV. rozsudku, kterým soud zavázal žalovanou splnit povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba] spořitelnou, a.s. Vzhledem k tomu, že se nejedná o společný dluh účastníků, nelze jeho uhrazení přikázat žalované, existenci tohoto závazku žalobce lze však zohlednit v rámci širšího vypořádání jako investici do společné nemovitosti.

5. V dalším řízení vyzval zdejší soud usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] žalobce i žalovanou, aby sdělili, zda jsou jejich nároky vznesené v průběhu řízení návrhy či vzájemnými návrhy na tzv. širší vypořádání podle § 1148 občanského zákoníku. V případě, že se o takové návrhy jedná, aby účastníci uvedli, o jakých konkrétních částkách má soud jednat a rozhodnout, a to ve smyslu § 79 o.s.ř. a také dle odst. 14 odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 56 Co 89/2023-185.

6. Podáním ze dne [datum] vznesla žalovaná vzájemný návrh, aby jí byl počínaje právní mocí rozsudku přikázán k úhradě úvěrový závazek ze Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]-[Anonymizováno], uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba] spořitelnou, a.s. (nyní [právnická osoba].), v částce [částka] s příslušenstvím. Souběžně navrhla, aby soud rozhodl, že na žalovanou přechází právní mocí rozsudku práva a povinnosti vážící se k vkladovému účtu č. [hodnota], vedenému [právnická osoba]., a aby v samostatném výroku soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalované částku [částka]. Uvedený nárok žalovaná odůvodnila tím, že u [právnická osoba]. je veden jednak meziúvěrový účet č. [hodnota], který vykazuje stále stejný záporný zůstatek [částka] (měsíčně jsou spláceny pouze úroky) a jednak vkladový účet č. [hodnota], kde byla v rámci pravidelných měsíčních splátek ke dni [datum] naspořena částka [částka], ze které pak bude v době výročí úvěr splacen. Případné platby žalobce na úvěrový závazek žalovaná kompenzovala svoji osobní péčí, když účastníci žili do května 2019 v poměru druh a družka, žalovaná se starala o domácnost a o nezletilé dcery a žalobce byl výdělečně činný. Zároveň odkázala na ustanovení § 690 občanského zákoníku s tím, že účastníci uzavřeli dohodu o fungování rodinné domácnosti, kdy každý z nich přispíval na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla v zásadě srovnatelná. Žalovaná dále požadovala, aby byla v součinnosti se soudním znalcem aktualizována cena vypořádávané nemovitosti se zohledněním právní závady (zástavního práva) na ni váznoucího. Dle žalované by cena obvyklá vypořádávané nemovitosti měla být snížena nejméně o částku [částka] a ve prospěch žalobce by pak měla být přičtena polovina z částky [částka], tj. [částka].

7. Žalobce podáním ze dne [datum] navrhl ve smyslu ust. § 1148 odst. 1 občanského zákoníku, aby soud v samostatném výroku určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka]. Tento návrh žalobce odůvodnil tím, že z titulu úvěrové smlouvy č. [hodnota]-[Anonymizováno] zaplatil k březnu 2024 částku v celkové výši [částka], jedná se o finanční prostředky, které do podílového spoluvlastnictví vložil výlučně on a vzhledem k výši jeho spoluvlastnického podílu k budově č.p. 130 požaduje úhradu této částky jako nárok na vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu.

8. V průběhu dalšího řízení vzala žalovaná návrh ze dne [datum] v celém rozsahu zpět, žalobce se zpětvzetím souhlasil, soud proto řízení o vzájemném návrhu žalované podle § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o.s.ř. zastavil.

9. V řízení byly provedeny důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu.

10. Z listin provedených k důkazu, a to z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že dům č.p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa], je v podílovém spoluvlastnictví účastníků a každému z nich náleží ideální . Uvedené učinili účastníci nesporným.

11. Dle znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne [datum] o obvyklé ceně nemovitostí, vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem pro obor ekonomika, odvětví, ceny a odhady, specializace – nemovitosti, činila hodnota rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] částku [částka]. Uvedený znalecký posudek však neobsahoval doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř., a měl tak pro účely tohoto řízení důkazní hodnotu pouze listinného důkazu.

12. Z odborného vyjádření realitní kanceláře [Anonymizováno] soud zjistil, že tato stanovila hodnotu domu č. p. [Anonymizováno] se zohledněním toho, že dům stojí na pozemku jiného vlastníka, ke dni [datum] na částku [částka].

13. Ve věci byl soudem ustanoven znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který ve znaleckém posudku č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu domu č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] na částku [částka], k uvedenému znaleckému posudku byl znalec během ústního jednání dne [datum] vyslechnut, kdy závěry znaleckého posudku vysvětlil. Následně byl stejným znalcem vypracován dodatek znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne [datum], ve kterém znalec stanovil obvyklou hodnotu domu v místě a čase na částku [částka]. Znalec hodnotu nemovitosti stanovil s ohledem na to, že pozemek, na kterém leží, náleží jinému vlastníku. Obvyklá cena včetně pozemku byla stanovena na částku [částka] a znalec následně od této částky odečetl obvyklou hodnotu pozemku v místě a čase a následně stanovil hodnotu budovy na částku [částka]. Ke stanovení ceny užil znalec metodu komparace se srovnatelnými nemovitostmi.

14. K návrhu žalobce byl znalec během ústního jednání dne [datum] vyslechnut. Tento setrval na závěrech znaleckého posudku, přičemž uvedl, se jedná o atypický případ, kdy se oceňuje pouze objekt bez pozemku. Uvedl, že užitá metoda, tedy stanovení obvyklé hodnoty i s pozemkem a následné odečtení hodnoty pozemku je nejlepší variantou, jak spočítat a stanovit obvyklou hodnotu objektu. Cenu nelze stanovit aritmetickým průměrem.

15. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo znalci [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo, aby znovu stanovil hodnotu nemovitosti v místě a čase obvyklou a posoudil vliv zástavního práva na cenu nemovitosti. Dodatkem č. [hodnota] znaleckého posudku č. [hodnota]-058/21 ze dne [datum] stanovil znalec obvyklou cenu nemovitosti ve výši [částka], přičemž použil variantu odečtu hodnoty pozemku, která je vzhledem k účastníky navrhovanému způsobu vypořádání, kdy dojde ke sjednocení vlastnictví domu i pozemku, vhodnější oproti výnosové hodnotě, zohledňující nákup hlavně ze spekulativních důvodů. Znalec v dodatku č. [hodnota] dále uvedl, že zástavní právo nemá na cenu obvyklou žádný vliv. V průběhu výslechu znalec potvrdil správnost a úplnost závěrů svého znaleckého posudku a setrval na svých odborných stanoviscích, která v něm uvedl. Dále odpovídal na doplňující otázky týkající se zejména vlivu zástavního práva na cenu nemovitosti a své závěry podrobně vysvětlil. Dle vyjádření znalce minimálně 90 % nemovitostí se zástavním právem jsou nemovitosti se zástavním právem nějakého peněžního ústavu. Když pomineme nemovitosti, které se obchodují za hotové peníze, tak všechny ostatní nemovitosti se obchodují za nějaké hypoteční úvěry a 90 % hypotečních úvěrů chodí přes nějaké finanční instituce, zejména banky nebo stavební spořitelny. Takže to je celkem běžná praxe a v okamžiku, kdy dochází k obchodování nemovitosti se zástavním právem, tak 90 % těchto nemovitostí je v majetku té jednotlivé banky. Pokud si klient jako kupující bere úvěr u té samé banky, je situace jednoduchá. Když si bere úvěr u jiné banky, tak se banky mezi sebou domluví s tím, že ta banka, která vydá hypoteční úvěr kupujícímu, pošle prodávajícímu kupní cenu sníženou o aktuální hodnotu toho hypotečního úvěru, který pošle na účet té banky, která dříve nemovitost financovala nebo ji měla v zástavě. To je celkem běžný stav a jsou to celkem jednoduché kroky, které dokáží případné riziko eliminovat, a proto nemá dle znalce zástavní právo obecně na cenu obvyklou nemovitosti vliv oproti jiným rizikům. Například věcné břemeno doživotního užívání na celý rozsah nemovitosti má nepochybně na cenu nemovitosti vliv velice výrazný, až tak výrazný, že ta nemovitost má nulovou hodnotu, že si jí nikdo nekoupí.

16. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] spořitelnou, a.s., dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byl poskytnut meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru ze stavební spoření na účtu č. [hodnota] do výše [částka] a ke dni přidělení cílové částky úvěr ze stavebního spoření do výše [částka] na základě smlouvy o stavebním spoření žalobce do výše rozdílu mezi cílovou částkou [částka] a zůstatkem na účtu, nejméně [částka], k datu přidělení cílové částky. Vkladový a úvěrový účet je označen číslem [hodnota].

17. Z výpisů z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], výpisu vybraných pohybů na účtu za období od [datum] do [datum], z informace o pohybu na účtu za období od [datum] do [datum] a z výpisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce splácel [Anonymizováno] měsíční splátky ve dvou platbách, a to převodem na účet č. [č. účtu] a na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. V období od ledna do června 2013 platil žalobce na závazek dle smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření celkem částku [částka] měsíčně, od července do září 2013 částku [částka] měsíčně, v říjnu 2013 uhradil [částka], od listopadu 2013 do května 2019 platil částku [částka], v červnu 2019 částku [částka], v období od července 2019 do ledna 2022 platil měsíčně částku [částka] a [datum] zaplatil částku [částka]. Podle výpisů vybraných pohybů z účtu žalobce platil od února 2022 do ledna 2025 měsíčně částku [částka] a dne [datum] zaplatil částku [částka]. Celkem tak žalobce zaplatil na úvěrovou smlouvu do doby vyhlášení tohoto rozsudku částku [částka].

18. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve fázi meziúvěru jsou na vkladový účet hrazeny splátky dospořování [částka] a na meziúvěrový účet splátky úroku z meziúvěru ve výši [částka], následně po splnění všech podmínek budou po přidělení řádného úvěru hrazeny umořovací splátky úvěru [částka]. Od 2/2021 do přidělení řádného úvěru [datum] má být na vkladový účet uhrazeno [částka], na meziúvěrový účet má být uhrazeno [částka]. Od 11/2024 do úplného splacení [datum] má být uhrazeno na úvěrový účet [částka], uvedené je dle nezávazného modelového výpočtu.

19. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo zjištěno, že k uvedenému dni vykazoval vkladový účet č. [hodnota] částku [částka]. Meziúvěrový účet č. [hodnota] vykazoval částku – [částka]. Dále bylo sděleno, že ve fázi meziúvěru jsou hrazeny pouze účtované úroky z meziúvěru, jistina je po celou dobu trvání meziúvěru ve stejné výši, po přidělení řádného úvěru je meziúvěrový účet splacen naspořenou částkou a úvěrem.

20. Dle sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] byl vkladový účet č. [hodnota] dne [datum] ukončen, úvěrový případ je již ve stavu úvěru (nikoliv meziúvěru) a ke dni [datum] vykazoval úvěrový účet č. [hodnota] stav -[částka].

21. Ke schopnosti žalované vyplatit žalobci odpovídající vypořádací podíl bylo k důkazu provedeno potvrzení o vedení účtu č. [č. účtu] ze dne [datum] vedený na jméno žalované u [právnická osoba]., bylo zjištěno, že tato ke dni [datum] disponovala částkou [částka].

22. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník).

23. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

24. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

25. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

26. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

27. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

28. Podle § 1148 odst. 1 občanského zákoníku při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

29. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

32. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

33. Podle § 646 občanského zákoníku mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

34. Mezi účastníky nebylo sporné, jakým způsobem by mělo proběhnout vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, když oba účastníci tvrdili, že předmětná nemovitost, rodinný dům, nelze reálně rozdělit a shodně navrhovali, aby nemovitost připadla do výlučného vlastnictví žalované, která žalobci zaplatí vypořádací podíl. Schopnost žalované žalobci vypořádací podíl vyplatit byla zjištěna z jejího zůstatku na účtu. Proto bylo výrokem I. spoluvlastnictví zrušeno a II. výrokem byla nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalované, neboť soud neshledal žádné zákonné překážky, které by uvedenému bránily, a uvedené bylo rovněž v souladu s návrhy účastníků.

35. Spornou byla mezi účastníky výše vypořádacího podílu, kdy žalovaná namítala, že obvyklá cena nemovitosti by měla být stanovena se zohledněním právní závady, smluvního zástavního práva váznoucího na nemovitosti. Ve vztahu k vadě váznoucí na společné nemovité věci soud učinil zjištění, že je zatížena zástavním právem pro pohledávku za žalobcem, kdy z potvrzení [Anonymizováno], [Anonymizováno]., dále zjistil, že ke dni [datum] činila nesplacená výše úvěru žalobce [částka] a dle výpisů z účtu žalobce je tento úvěr řádně a včas splácen. Při stanovení přiměřené náhrady ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku se přihlíží především k cenám, za něž by byly v daném místě a čase v souladu s nabídkou a poptávkou prodány nemovitosti obdobných kvalit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod C 1225], a náhrada tak musí vyjadřovat cenu závislou nejenom na konstrukci a vybavení, ale i na poptávce a nabídce v daném místě a čase (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 356/2000, publikovaný v Souboru pod C 110). Pro účely rozhodování soudů v konkrétních řízeních je pak pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitostí v době jejich vypořádání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, publikovaný v Souboru pod C 3421). Existence podílového spoluvlastnictví pak podle judikatury není sama o sobě důvodem, pro který by měla být obecná cena nemovitosti stanovená pro účely vypořádání spoluvlastnictví snížena (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 539/2003, publikovaný v Souboru pod C 2199). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007 (rovněž publikovaném v Souboru pod C 6296), vyložil dovolací soud mimo jiné zásadu, že má-li být účastníku vylučovanému ze spoluvlastnictví poskytnuta přiměřená náhrada, odpovídající majetkové újmě, která mu nastane v důsledku zániku podílového spoluvlastnictví, je třeba vzít v úvahu všechny významné okolnosti, které mají vliv na stanovení obvyklé ceny, která je i cenou „tržní“. Dle právní teorie lze při řešení tohoto problému zřejmě vycházet z myšlenky, že právní vady mají na cenu věci ve spoluvlastnictví stejný vliv jako jiné vady. Jestliže je např. pozemek zatížen věcným břemenem, snižuje to jeho cenu. Je-li zatížen podíl, snižuje to cenu podílu i celé věci. Pokud tedy bude vyloučen spoluvlastník se zatíženým podílem, měla by se snížit jeho náhrada oproti stavu, kdy by tu zatížení nebylo; jinak by tomu bylo zřejmě tehdy, pokud by byl vylučován „nezatížený spoluvlastník“. Vždy by mělo jít o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady.“. Odvolací soud v souvislosti se stanovením náhrady odkázal v odst. 10. odůvodnění usnesení na ustanovení § 16c odst. 2 písm. b) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, dle kterého se zástavní právo pro účely tohoto zákona za závadu nepovažuje, zároveň však uvedl, že stanovená náhrada nemusí kopírovat zjištěnou obvyklou cenu, a to s ohledem na zvláštní okolnosti této projednávané věci, kdy zástavní právo se vztahuje k budově, která je spoluvlastnictvím účastníků, ale také k pozemku, na kterém budova stojí, který je ve vlastnictví jen žalované, a současně zajišťuje závazek jen žalobce, nikoliv obou účastníků. Zdejší soud proto uložil znalci [tituly před jménem] [jméno FO], aby aktualizoval cenu sporné nemovitosti a posoudil vliv zástavního práva na její cenu. Jmenovaný znalec v dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu rodinného domu ve výši [částka] a dále se zabýval také otázkou nakolik zástavní právo snižuje obvyklou cenu nemovitosti. V závěru znaleckého posudku i během svého výslechu znalec uvedl, že zástavní právo nemá na cenu obvyklou žádný vliv. Znalecký posudek a jeho doplněk č. [hodnota], ze kterého soud pro rozhodnutí vycházel, je naprosto srozumitelný a znalec své závěry logicky obhájil během výslechů před soudem, kdy u takto atypického případu, kdy budova není součástí pozemku, na kterém leží, a náleží jinému vlastníku než tento pozemek, zvolil znalec vhodný postup pro stanovení obvyklé ceny, když pro stanovení obvyklé ceny postupoval tak, že stanovil hodnotu pozemku včetně budovy [částka] a z této částky následně odečetl prostou hodnotu pozemku bez budovy obvyklou v místě a čase a cenu rodinného domu tak ohodnotil částkou [částka]. Soud při stanovení základu pro určení výše přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalobce zástavní právo zohlednil, zvážil všechny relevantní okolnosti, zejména výši zůstatku úvěru žalobce v porovnání s jemu náležící náhradou za spoluvlastnický podíl, dále skutečnost, že úvěr je žalobcem po celou dobu jeho trvání řádně a včas splácen, a proto se ke snížení výše náhrady nepřiklonil. S ohledem na uvedená skutková zjištění, citovaná zákonná ustanovení a judikaturu lze uzavřít, že zástavní právo váznoucí na oceňované nemovitosti a zatěžující podíl každého z účastníků nemá v tomto konkrétním případě vliv na výši obvyklé ceny, která je natolik vysoká, že žalobce z poskytnuté náhrady zůstatek svého úvěru bez problémů zaplatí, to za stavu, kdy je hypotéka řádně splácena. Žalované tak soud uložil povinnost uhradit žalobci vypořádací podíl odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu na aktuální obvyklé ceně vypořádávané nemovitosti ve výši [částka].

36. Pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků považoval soud prokázaný skutkový stav za dostatečný, další dokazování již neprováděl, a proto zamítl důkazní návrh žalované ohledně zjištění sporné hodnoty domu na provedení revizního znaleckého posudku, když o této hodnotě bylo možné rozhodnout na základě znaleckého posudku, dodatku znaleckého posudku znalce ing. [jméno FO] a jeho ústního doplnění.

37. V souladu s návrhem žalobce bylo dále rozhodnuto o dluhu, který splácí výlučně žalobce a souvisí se společnou věcí. Žalobce v tomto řízení uplatnil nárok na zaplacení poloviny zaplacené částky od počátku splácení, tj. poloviny z částky [částka]. Žalovaná však namítla promlčení tohoto nároku žalobce. Odvolací soud v této souvislosti poukázal na ustanovení § 646 občanského zákoníku, podle kterého mezi osobami žijícími ve společné domácnosti nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud společné soužití těchto osob trvá. Účastníci se shodli na tom, že společné soužití ukončili v květnu 2019. Žalobce již v žalobě podané u zdejšího soudu dne [datum] zmínil, že požaduje vypořádat i závazek z hypotéčního úvěru, k výzvě soudu pak vznesený nárok na tzv. širší vypořádání dle § 1148 občanského zákoníku doplnil podáním z [datum]. Z uvedeného plyne, že 3letá promlčecí lhůta k uplatnění nároku žalobce počala běžet od května 2019 a podáním žaloby došlo ke stavení běhu, proto k promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení nedošlo. Argumentaci žalované, která tvrdila, že splátky žalobce kompenzovala péčí o rodinnou domácnost, soud nepřisvědčil, neboť uvedené lze užít v případě vypořádání zaniklého společného jmění manželů, nikoli u zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ustanovení § 690 občanského zákoníku, na které žalovaná v této souvislosti odkazovala, se totiž vztahuje na hospodaření manželů a neuplatní se na osoby žijící ve společné domácnosti jako druh a družka. Jelikož žalobce výlučně splácel dluh váznoucí na společné věci účastníků, má právo na zaplacení částky odpovídající podílu žalované, tedy poloviny zaplacené částky, když žalobce za její podíl plnil, co měla po právu plnit sama. Pro stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel soud ze splátek zaplacených do ledna 2025 v celkové výši [částka], žalovaná je proto povinna z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobci polovinu z uvedené částky, tj. [částka].

38. V průběhu jednání dne [datum] soud k návrhu žalobce připustil změnu žaloby dle § 95 odst. 1, 2 o.s.ř., proto bylo žalobci výrokem VI. tohoto rozsudku uloženo zaplatit soudní poplatek podle položky č. [hodnota] bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši [částka].

39. O náhradě nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo výrokem VIII. rozhodnuto ve smyslu nálezu ÚS ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22, podle kterého má toto řízení povahu iudicium duplex, nelze tedy vycházet ze zásady úspěchu ve věci, ale je třeba postupovat ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., pro řízení odvolací dle § 224 odst. 3 o.s.ř., a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

40. Výrokem VII. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu podle § 148 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo znalci za vypracování znaleckého posudku a jeho dodatků přiznáno a vyplaceno znalečné v celkové výši [částka]. Žalobce uhradil na náklady důkazu znaleckým posudkem zálohy v celkové výši [částka] a žalovaná v celkové výši [částka]. Soud proto uložil žalobci zaplatit státu zbývající částku [částka].

41. O nákladech řízení o vydání bezdůvodného obohacení žalované byl rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady úspěšného žalobce představují soudní poplatek za návrh ve výši [částka], [částka] a [částka], tj. celkem [částka], odměna advokáta za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] (změna žaloby podáním ze dne [datum]), dále odměna za 2 úkony po [částka] (účast při jednání a rozšíření žaloby dne [datum] a [datum]), 2x režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do [datum] po [částka], 1 režijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (dále jen „a.t.“) ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas dle § 14 a. t. ve znění účinném do [datum] za 6 půlhodin ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas dle § 14 a.t. ve znění účinném od [datum] za 6 půlhodin ve výši [částka] a cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové výši [částka], kterou zástupce žalobce požadoval za výdaje v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] mezi městy [adresa] a zpět o celkové vzdálenosti 212 km v částce [částka] (při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km, ceně paliva [částka]/l a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a dále v souvislosti s cestou k jednání dne [datum] za ujetých 212 km mezi městy [adresa] a zpět v částce [částka] (při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km, ceně paliva [částka]/l a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). Zástupci žalobce náleží podle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ze základu [částka] v částce [částka]. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o vydání bezdůvodného obohacení žalované v celkové výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

42. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu žalované, které bylo z důvodu zpětvzetí zastaveno, přiznal soud žalobci dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu ve výši [částka] jako odměnu advokáta za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6. a.t. ve výši [částka] (účast při jednání dne [datum]) a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce [částka]. Náhrada za promeškaný čas, cestovní náhrada a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s účastí při jednání dne [datum] již byla zástupci žalobce přiznána ve výroku IX. tohoto rozsudku.

43. Lhůty k plnění ve výrocích VI., VII., IX. a X. byly stanoveny podle § 160 o.s.ř. Ke splnění povinností uložených žalované výrokem III. a IV. tohoto rozsudku však soud stanovil pariční lhůtu delší, než je uvedena v § 160 odst. 1 o.s.ř., a to do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku, kterou považoval za přiměřenou pro to, aby žalovaná včas zajistila převod prostředků ze svého bankovního účtu.

Poučení