25 C 3/2022 - 124

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [Žalobce] proti žalovanému [Žalovaný] o zaplacení pojistného plnění ve výši 10.996.939,-Kč s přísl., takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 10.996.939,- Kč spolu s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19.1.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou ze dne 23.12.2021 došlou soudu dne 3.1.2022 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 10.996.939,- Kč s 9,75 procentním úrokem z prodlení p. a. od 19.1.2019 do zaplacení. V žalobě uvádí, že uzavřel dne 27.3.2015 se žalovanou pojistnou smlouvu o životním pojištění PERSPEKTIVA podle sazby 7 BN č. [hodnota], v níž bylo dohodnuto pojištění pro případ úrazu žalobce při dopravní nehodě s trvalými zdravotními následky; pro toto pojištění byla sjednána pojistná částka 3.000.000,- Kč s progresivním plněním (šestinásobek) od 10,1% (dále jen „úrazové pojištění“). Dne 30.10.2015 utrpěl žalobce při dopravní nehodě úraz s trvalými zdravotními následky. V důsledku úrazu podstoupil několik operací, nemůže se sám pohybovat a je trvale proto upoután na kolečkové křeslo a byl z tohoto důvodu uznán invalidním v rozsahu 70%. Žalobce oznámil úraz žalovanému jako pojistnou událost z úrazového pojištění a požádal o výplatu pojistného plnění. Žalovaný nikdy právo žalobce na pojistné plnění z úrazového pojištění nezpochybnil a žalobci na pojistné plnění postupně celkem třikrát plnil, a to dne 29.3.2017 částku 330.000,- Kč, dne 4.1.2019 částku 4.665.000,- Kč a dne 6.11.2019 částku 2.008.061,- Kč, tzn. že celkem vyplatil žalobci na pojistném plnění z úrazového pojištění částku 7.003.061,- Kč. I přes prohlášení žalovaného v dopisu ze dne 3.1.2019, že ukončil „všechna nezbytná šetření ve věci … pojistné události“, na jejichž základě mu doplácí na pojistném plnění částku 4.665.000,- Kč, poskytl žalovaný žalobci dne 6.11.2019 na pojistném plnění další částku ve výši 2.008.061,- Kč. Žalovaný k tomuto poslednímu plnění v dopisu ze dne 1.11.2019 adresovaném zástupci žalobce uvedl, že jej poskytuje „na základě provedené kontrolní prohlídky soudním znalcem“. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky žalovaného, mimo jiné i Zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění ZPPÚP O-932/14, které upravují úrazové pojištění vzniklé na základě pojistné smlouvy. Ustanovení čl. 8 těchto pojistných podmínek upravuje způsob stanovení výše pojistného plnění, kterého se má dostat žalobci od žalované v důsledku úrazu. Pojistné plnění se podle čl. 8 odst. 1 „stanoví jako procentní podíl stanovený pro příslušné tělesné poškození v příslušné oceňovací tabulce z pojistné částky uvedené pro toto pojistné plnění v pojistné smlouvě“. Podle čl. 8 odst. 1 „procentní podíl se pro účely … pojistného plnění stanoví v závislosti na rozsahu trvalých následků úrazu po jejich ustálení, zpravidla do dvou let ode dne úrazu. Pojistitel může hodnocení trvalých následků posunout až ke třem letům ode dne úrazu, a to vzhledem k charakteru tělesného poškození způsobeného úrazem a možnostem další léčby. Pokud se však trvalé následky neustálí do tří let ode dne úrazu, pak se procení podíl stanoví podle jejich stavu bezprostředně po uplynutí této lhůty“. Příslušnou oceňovací tabulkou, na kterou odkazuje čl. 8 odst. 1 Pojistných podmínek, vydal žalovaný v prosinci 2013 pod názvem „Oceňovací tabulky pro likvidaci pojistných událostí oznámených pojišťovně od 1.1.2014 ze samostatného i doplňkového úrazového pojištění a pojištění pro případ pracovní neschopnosti sjednaného v rámci životního pojištění nebo komerčního zdravotního pojištění“. Oceňovací tabulky oceňují pro účely stanovení výše pojistného plnění z úrazového pojištění jednotlivá zdravotní poškození, resp. jejich trvalé následky procentním podílem z pojistné částky (dále jen „procentní podíl“). Dojde-li v důsledku úrazu například ke zlomenině přepážky nosní, činí procentní podíl 4% a v případě, že pojistná částka byla sjednána ve výši 3.000.000,- Kč s progresivním plněním (šestinásobek) od 10,1% procentního podílu, činí pojistné plnění 120.000,- Kč (3.000.000,- Kč x 4%), neboť procentní podíl tohoto zdravotního poškození nedosáhl 10,1%. V případě úrazového roztržení bránice by však pojistné plnění při pojistné částce 3.000.000,- Kč s progresivním plněním (šestinásobek) od 10,1% procentního podílu (jako je tomu v dané věci) činilo 3.960.000,- Kč (3.000.000,- Kč x 22% x 6). Jestliže však následkem úrazu vzniknou pojištěnému dva či více trvalé následky (zdravotní poškození), čl. 8 odst. 5 pojistných podmínek uvádí, že pojistitel „stanoví celkové hodnocení součtem procentního hodnocení jednotlivých trvalých následků, nejvýše však sto procenty“. Činí-li tedy například při pojistné částce 3.000.000,- Kč s progresivním plněním (šestinásobek) od 10,1% procentního podílu (jako je tomu v dané věci) součet procentních podílů čtyř trvalých následků pojištěného celkem 121%, použije se pro výpočet pojistného plnění pouze procentní podíl ve výši 100% (k procentům nad se tedy nepřihlíží) a výše pojistného plnění činí 18.000.000,- Kč (3.000.000,- Kč x 100% x 6). Podle čl. 8 odst. 4 pojistných podmínek „rozsah trvalých následků zpravidla hodnotí příslušný odborný lékař určený pojistitelem na základě prohlídky pojištěného a podle příslušné oceňovací tabulky. Konečné hodnocení trvalých následků úrazu následně stanoví pojistitel po případné konzultaci se svým posudkovým lékařem“. Z uvedeného je patrné, že stanovení výše pojistného plnění z úrazového pojištění žalobce je odbornou otázkou, neboť je třeba, aby v souladu s čl. 8 odst. 4 pojistných podmínek rozsah trvalých následků úrazu (zdravotních poškození žalobce, jakožto poškozeného) podle Oceňovacích tabulek stanovil odborník, tj. lékař. V dané věci žalovaný nejprve dopisem ze dne 3.1.2019 žalobci podle § 2797 odst. 1 občanského zákoníku oznámil, že ukončil „všechna nezbytná šetření ve věci … pojistné události“ s tím výsledkem, že mu v důsledku trvalých následků úrazu doplácí na pojistném plnění z úrazového pojištění částku 4.995.000,- Kč. Bez ohledu na výsledek tohoto šetření však žalovaný deset měsíců poté dne 6.11.2019 vyplatil žalobci na pojistném plnění z úrazového pojištění v důsledku trvaných následků úrazu další částku 2.008.061,- Kč s tím, že tak učinil „na základě provedené kontrolní prohlídky (žalobce) soudním znalcem“ (dopis žalované ze dne 1.11.2019). Z uvedeného vyplývá, že doplatek pojistného plnění ze dne 4.1.2019 ve výši 4.665.000,- Kč, který byl výsledkem „všech nezbytných šetření (žalované) ve věci … pojistné události“ ve smyslu § 2797 odst. 1 občanského zákoníku, byl nižší než skutečný (objektivně daný) nárok žalobce na doplacení pojistného z úrazového pojištění. Skutečná (objektivně daná či zjištěná) výše tohoto nároku může být sice stanovena pouze na základě lékařského ohodnocení, avšak jen za předpokladu, že závěry lékařského ohodnocení jsou správné. Poskytnutím třetího plnění ze dne 6.11.2019 ve výši 2.008.061,- Kč žalovaný tedy potvrdil, že první dvě plnění ve výši 4.995.000,- Kč a zejména pak druhé plnění ze dne 4. 1. 2019 ve výši 4.665.000,- Kč (jež bylo nepochybně rovněž stanoveno na základě lékařského ohodnocení, zřejmě však lékařského ohodnocení nesprávného) neodpovídala skutečnému (celému) nároku žalobce na pojistné plnění, tj. nároku, který vyplývá z Oceňovacích tabulek. Právě z tohoto důvodu vyplatil žalovaný žalobci dne 6.11.2019 dalších 2.008.061,- Kč. Podle názoru žalobce poskytl-li žalovaný žalobci na pojistném plnění z úrazového pojištění druhé plnění na základě nesprávného, tj. podhodnoceného lékařského ohodnocení, nesplnil vůči žalobci celý její dluh, nýbrž jen jeho část. Dále žalobce dovozuje, že částečným plněním dluhu ze dne 4.1.2019 uznal žalovaný vůči žalobci ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku celý dluh k výplatě pojistného plnění, tj. i tu jeho zbylou část, na kterou žalobce měl a podle názoru žalobce i nadále má objektivně nárok podle Oceňovacích tabulek. Žalobce se proto domnívá, že jeho právo vůči žalovanému na výplatu pojistného plnění z úrazového pojištění, resp. jeho zbylá část, jejíhož zaplacení se domáhá touto žalobou, není promlčen, neboť dluh žalovaného odpovídající tomuto právu žalobce byl žalovaným dne 4.1.2019 ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku uznán poskytnutím částečného plnění ve výši 4.665.000,- Kč (což pak potvrdil tím, že žalovaný poskytl žalobci dne 6.11.2019 na pojistném plnění dalších 2.008.061,- Kč). V důsledku tohoto uznání počala dne 4.1.2019 běžet k uplatnění práva žalobce na výplatu pojistného plnění u soudu nová desetiletá promlčecí podle § 639 věta první občanského zákoníku. Žalobce dále poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2006 sp. zn. 32 Odo 616/2005, podle něhož „jde za situace, kdy dlužník poskytl věřiteli na plnění svého závazku pouze část předmětu plnění, aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu rozdělení na takové části vyplývalo“. Částečné plnění musí být přitom dlužníkem poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek závazku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2006 sp. zn. 32 Odo 956/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2007 sp. zn. 32 Odo 1251/2006). Žalovaný rovněž nikdy nedal žalobci při poskytnutí druhého a třetího plnění jakýmkoliv způsobem zřetelně najevo, že právo žalobce na vyplacení pojistného plnění z úrazového pojištění v rozsahu, v jakém jej doposud neuspokojil, nehodlá uspokojit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.10.2014 sp. zn. 23 Cdo 2272/2014), resp. že toto právo žalobce zpochybňuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2014 sp. zn. 23 Cdo 405/2013). V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2017 sp. zn. 33 Cdo 1377/2017 soud uzavřel, že „jestliže dlužník částečně plní na svůj závazek, aniž by současně zpochybnil jeho (zbývající) výši, přičemž se jedná o povšechně známý závazkový vztah, jakým smlouva o úvěru bezpochyby je, pak nelze než dovodit, že částečné plnění na zbytek zesplatněného úvěru představuje současně uznání závazku v celé jeho zbývající výši“. Pojistná smlouva je stejně povšechně známý závazkový vztah, jako smlouva o úvěru. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 19.3.2019 sp. zn. 21 Cdo 6073/2017, v jehož odůvodnění již interpretoval a aplikovat ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce zadal proto v roce 2021 u soudního znalce [jméno FO] vypracování nového lékařského ohodnocení trvalých následků úrazu podle Oceňovacích tabulek ve formě znaleckého posudku. Podle znaleckého posudku soudního znalce [jméno FO] ze dne 15.7.2021 č. [hodnota] a jeho doplňku ze dne 31.7.2021 procentní podíl trvalých následků všech tělesných poškození, které žalobce utrpěl při úrazu, na pojistné částce činí 147%, přičemž podle znalce „vzhledem k charakteru poranění a průběhu léčení lze důvodně předpokládat, že funkční omezení a tíže trvalých následků byly v roce 2018, tedy tři roky od úrazu, stabilizovány a obdobného charakteru, jako při klinickém vyšetření provedeném znalcem při vyšetření v roce 2021“. Vzhledem k tomu činí výše nároku žalobce vůči žalovanému na pojistné plnění z úrazového pojištění v důsledku úrazu 18.000.000,- Kč (jde o úrazové pojištění s pojistnou částkou 3.000.000,- Kč s progresivním plněním na šestinásobek od 10,1% procentního podílu a protože součet trvalých následků všech zdravotních poškození žalobce v důsledku úrazu činí 147%, použije se pro výpočet pojistného plnění pouze procentní podíl ve výši 100%: 3.000.000,- Kč x 100% x 6). Žalovaný vyplatil doposud na pojistném plnění žalobci částku 7.003.061,- Kč. Zbylý nárok žalobce vůči žalovanému tedy činí 10.996.939,- Kč. Splatnost pojistného plnění nastala podle § 2798 odst. 1 občanského zákoníku dne 18.1.2019, neboť žalovaný dopisem ze dne 3.1.2019 žalobci podle § 2797 odst. 1 občanského zákoníku oznámil, že ukončil „všechna nezbytná šetření ve věci … pojistné události“. Žalobce požádal žalovaného o doplacení pojistného plnění dopisem ze dne 23.11.2021. Žalovaný dopisem ze dne 8.12.2021 pojistné plnění doplatit odmítl. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinil nesporné, že uzavřel se žalobcem pojistnou smlouvu číslo [hodnota] a že žalobce dne 30.10.2015 utrpěl úraz při dopravní nehodě s trvalými následky, když v důsledku se stal invalidním. Žalobce dále obdržel pojistné plnění v celkové výši 7.003.061,- Kč. Součástí pojistné smlouvy jsou na str. 2 taxativně vymezené dokumenty, s nimiž byl žalobce seznámen. Předmětné pojištění je upraveno zejména v článcích 2 a 8 zvláštních pojistných podmínek pro úrazové pojištění ZPPÚP 0-923/14. Žalovaný poskytl žalobci pojistné plnění na základě znaleckého posudku soudního znalce z oboru zdravotnictví [tituly před jménem][jméno FO]. Tento posudek ze dne 30.8.2019 obsahuje doložku dle § 127a občanského soudního řádu. Znalec ohodnotil rozsah trvalých následků úrazu na 66%, což s ohledem na shora uvedené skutečnosti a tabulku obsaženou v příloze č. [hodnota] ZPP představuje pojistné plnění jako 234% z pojistné částky 3.000.000,- Kč, tedy 7.020.000,- Kč. Tato částka byla žalobci uhrazena. Podle § 626 občanského zákoníku počne u práva na pojistné plnění promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. Pokud je podle předmětné pojistné smlouvy pojistnou událostí úraz pojištěného ze dne 30.10.2015 a žalobce svůj nárok u soudu uplatnil až dne 3.1.2022, je jeho nárok promlčen a žalovaný vznáší námitku promlčení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 749/2019 nebo 25 Cdo 2221/2020). Žalovaný nesouhlasí s argumentací žalobce promlčecí lhůtou 10 let podle § 639 občanského zákoníku, neboť žalovaný nikdy svůj dluh neuznal a nikdy žalobci nesdělil, že rozsah trvalých následků činí 100%, tak jak to tvrdí žalobce. Usnesením ze dne 16.března 2022 č. j. 25 C 3/2020-93 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12.května 1022 č. j. 53 Co 152/2022-105 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 95 %. V podání z 26.7.2022 pak žalobce doplnil, že poskytnutím druhého částečného plnění ve výši 4.665.000,- Kč dne 4.1.2019 došlo ze strany žalovaného podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku k uznání i zbytku jejího dluhu k poskytnutí pojistného plnění tak, jak by byl stanoven případným jiným (dalším) lékařským ohodnocením (k čemuž posléze, vzhledem k závěrům znaleckého posudku znalce [jméno FO] došlo). V důsledku tohoto uznání dluhu proto počala podle žalobce dne 4.1.2019 běžet nová desetiletá promlčecí doba k uplatnění práva žalobce na výplatu pojistného plnění u soudu (§ 639 věta první občanského zákoníku). Podle názoru žalobce tedy žalobou uplatněný nárok promlčen není. Žalovaný doplnil, že vyplatil pojistné plnění v souladu s oceněním dle znaleckého posudku [jméno FO]. Nikdy nesdělil, že rozsah trvalých následků činí 100 %, nikdy tedy k žádnému uznání dluhu ze strany žalovaného nedošlo. Žalobci byla vyplacena částka 7.020.000,- Kč představující 234 % z pojistné částky 3.000.000,- Kč. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: ústřižek složenky pro výplatu důchodu žalobci ve výši 21.085,- Kč pro invaliditu 3. stupně ze dne 4.8.2021, prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, předžalobní výzva z 23.11.2021 právního zástupce žalobce žalovanému, sdělení žalovaného z 8.12.2021, oprava předžalobní výzvy právního zástupce žalobce z 6.prosince 2021, znalecký posudek v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie a odškodňování nemateriální újmy č. [jméno FO] z 15.7.2021, sdělení žalovaného k pojistné události č.[hodnota] z 1.11.2019, sdělení žalovaného z 1.11.2019, pojistná smlouva o životním pojištění Perspektiva podle sazby 7BN z 27.3.2015, sdělení žalovaného z 3.1.2019, oceňovací tabulky pro likvidaci pojistných událostí oznámených od 1.1.2014, oznámení žalovaného z 3.1.2019, zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění ZPP ÚP O – 2023/14, pojistná smlouva o životním pojištění Perspektiva podle sazby 7BN z 27.3.2015, zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění ZPP ÚP O – 923/14, oceňovací tabulky pro likvidaci pojistných událostí oznámených od 1.10.2016, znalecký posudek [jméno FO] z 30.8.2019, lékařská zpráva Fakultní nemocnice v Motole traumatologické ambulance z 9.7.2021, protokol o nehodě v silničním provozu z 30.10.2015 č. j. GRPS – 368696/PŘ/2015-010306, prohlášení žalobce z 15.února 2022, potvrzení [jméno FO] z 4.4.2022, [jméno FO] z 6.4.2022, [jméno FO] z 8.4.2022 a [jméno FO] ze 4.4.2022. Pokud žalobce navrhoval doplnit dokazování o výslechy znalců [tituly před jménem][jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO], případně ustanovením nového znalce k vypracování dalšího znaleckého posudku, považuje soud tyto důkazy s ohledem na níže zaujatý právní názor soudu za nadbytečné. Podle § 132 o. s. ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky je nesporné, že žalobce uzavřel dne 27.3.2015 se žalovanou pojišťovnou pojistnou smlouvu o životním pojištění Perspektiva podle sazby 7 BN číslo [hodnota], kterou bylo sjednáno pojištění pro případ závažného úrazu při dopravní nehodě s trvalými zdravotními následky na pojistnou částku 3.000.000,- Kč. V pojistné smlouvě bylo sjednáno pojištění trvalých následků závažného úrazu s progresivním plněním na šestinásobek od 10,1 %. Podle pojistné smlouvy byl počátek pojištění sjednán od 1.4.2015. Součástí smlouvy byly zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění O-923/14, jakož i oceňovací tabulky pro likvidaci pojistných událostí oznámených pojišťovně od 1.1.2014 ze samostatného, doplňkového úrazové pojištění a pojištění pro případ pracovní schopnosti sjednaného v rámci životního pojištění nebo komerčního zdravotního pojištění. V části K) pojistné smlouvy žalobce jako pojistník potvrdil, že před uzavřením pojistné smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě dokumenty uvedené v části smlouvy označené jako přílohy pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. Je si vědom, že tyto dokumenty tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy a upravují rozsah pojištění, jeho omezení (včetně výluk), práva a povinností účastníků pojištění a následky jejich porušení a další podmínky pojištění a pojistník je jimi vázán stejně jako pojistnou smlouvou. Podle čl. 2 bod 1 těchto zvláštních pojistných podmínek pro úrazové pojištění ZPP ÚP 0-923/14 dojde-li pojistnou událostí, poskytne pojistitel pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených níže. Podle čl. 2 těchto zvláštních pojistných podmínek pro úrazové pojištění ZPP ÚP 0-923/14 bodu 2 pojistnou událostí je úraz pojištěného, to jest neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly pojištěného nezávisle na jeho vůli, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno tělesné poškození nebo smrt. Podle čl. 3 bodu 1 je-li příslušné pojištění sjednáno v pojistné smlouvě, poskytne pojistitel v případě úrazu pojištěného pojistné plnění za b) trvalé následky úrazu. Podle čl. 8 bodu 1 pojistné plnění za trvalé následky úrazu se stanoví jako procentní podíl stanovený pro příslušné tělesné poškození v příslušné oceňovací tabulce z pojistné částky uvedené pro toto pojistné plnění v pojistné smlouvě; procentní podíl se pro účely tohoto pojistného plnění stanoví v závislosti na rozsahu trvalých následků úrazu po jejich ustálení, zpravidla do dvou let ode dne úrazu. Pojistitel může hodnocení trvalých následků posunout až ke třem letům ode dne úrazu, a to vzhledem k charakteru tělesného poškození způsobené úrazem a možnostem další léčby. Pokud se však trvalé následky neustálí do tří let ode dne úrazu, pak se procentní podíl stanoví podle jejich stavu bezprostředně po uplynutí této lhůty. V případě, že příslušná oceňovací tabulka nestanoví konkrétní procentní podíl, ale jeho rozpětí, stanoví pojistitel pojistné plnění tak, aby v rámci takového rozpětí odpovídalo povaze a rozsahu trvalých následků úrazu. Podle bodu 2 pojistné plnění bude poskytnuto pouze za podmínky, že hodnocení trvalých následků úrazu dosáhne alespoň procenta pro vznik práva na pojistné plnění za trvalé následky úrazu uvedeného v pojistné smlouvě. Podle bodu 3 je-li v pojistné smlouvě sjednáno progresivní pojistné plnění, zvyšuje se procentní podíl pro stanovení pojistného plnění v souladu s tabulkou uvedenou v příloze číslo [hodnota] těchto zvláštních pojistných podmínek, a to v závislosti na tom, jaká varianta progresivního pojistného plnění byla v pojistné smlouvě sjednána (čtyřnásobná nebo šestinásobná progrese). Podle bodu 5 pokud následkem úrazu vzniknou pojištěnému dva či více trvalé následky úrazu, pojistitel stanoví celkové hodnocení součtem procentního hodnocení jednotlivých trvalých následků, nejvýše však 100 %. Podle bodu 6 pokud následkem úrazu či více úrazů vzniknou pojištěnému 2 či více trvalé následky na jedné končetině, orgánu nebo jejich části, ohodnotí pojistitel trvalé následky při zohlednění všech takových následků, maximálně však do výše procentního ohodnocení stanoveného v příslušné oceňovací budce pro anatomické nebo funkční ztrátu příslušné končetiny či její části nebo orgánu. Podle bodu 7 v případě omezení rozsahu pohybu kloubů oproti jeho fyziologickému rozsahu se zkoumá stupeň takového omezení s tím, že jako lehký stupeň se hodnotí omezení hybnosti kloubu do 33 %, jako střední stupeň do 66 % a jako těžký stupeň nad 66 % odchylky od fyziologického rozsahu ve všech rovinách. Podle čl. 8 bodu 4 rozsah trvalých následků úrazu zpravidla hodnotí příslušný odborný lékař určený pojistitelem na základě prohlídky pojištěného a podle příslušné oceňovací tabulky. Konečné hodnocení trvalých následků úrazu následně stanoví pojistitel po případné konzultaci se svým posudkovým lékařem. Podle čl. 16 odst. 2 pojistné plnění z pojištění pro případ úrazu při dopravní nehodě se stanoví podle čl. 5-9, 11, 12, 15, a to podle toho, co je sjednáno v pojistné smlouvě. Dopisem z 3.1.2019 pak žalovaný žalobci stanovil trvalé následky hodnotou 58,5 %, což při progresivním plnění představovalo 166,5 %, od kterých bylo odečteno vyplacené zálohové plnění ve výši 11 % a v likvidaci byla poskytnuta částka 4.665.000,- Kč představující 155,5 %. Dopisem z 1.11.2019 pak žalovaný sdělil žalobci, že na základě provedené kontrolní prohlídky soudním znalcem byly shledány trvalé následky, které byly hodnoceny podle platné oceňovací tabulky položkami představující v souhrnu celkem 66 % a při progresivním plnění na šestinásobnou progresi, tedy činilo pojistné plnění 234 %. Vzhledem k tomu, že pojistná částka činila 3.000.000,- Kč, bylo již vyplaceno pojistné plnění ve výši 166,5 %, zbývá k likvidaci pojistné plnění ve výši 67,5 %, tedy částka 2.025.000,- Kč, kterou žalovaný poukázal žalobci bankovním převodem. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný vyplatil žalobci pojistné plnění v celkové výši 7.003.061,- Kč, a to dne 29.3.2017 částku 330.000,- Kč, dne 4.1.2019 částku 4.665.000,- Kč a dne 6.11.2019 částku 2.008.061,- Kč. Z protokolu o nehodě v silničním provozu Policie České republiky Krajského ředitelství policie Středočeského kraje územního odboru [adresa] z 30.října 2015 č. j. KRPS-368696/TŘ-2015-010306 soud zjistil, že dne 30.10.2015 došlo k nehodě osobního automobilu [jméno FO] C SPZ [SPZ] řidiče a vlastníka [Jméno žalobce A], který byl při nehodě zraněn těžce. K nehodě došlo tak, že žalobce s vozidlem nepřizpůsobil rychlost své jízdy zejména svým schopnostem a vlastnostem vozidla a profilu komunikace a po projetí mírné pravotočivé zatáčky již na rovném úseku přejel do protisměru, kde následně vyjel mimo komunikaci a narazil čelně do kmene stromu. Při nehodě utrpěl zlomeninu obou dolních končetin. Dále pak byly soudu předloženy znalecké posudky [jméno FO] z 30.8.2019 a [jméno FO] a z 15.7.2021 číslo 468. Na tato zjištění ostatní provedené důkazy neměly vliv. Podle § 2758 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále též „občanský zákoník“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2761 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2797 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. Podle § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2 nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle § 2800 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Podle § 609 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 626 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle § 629 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce zcela zjevně není důvodná. Žalobce se podanou žalobou domáhá na žalované pojišťovně zaplacení částky 10.996.939,- Kč představující pojistné plnění, respektive doplatek pojistného plnění. Ve smyslu § 2798 odst. 1 občanského zákoníku je pojistné plnění splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření, není-li splatnost pojistného plnění ujednána jinak v pojistné smlouvě. Účastníci netvrdí, že by splatnost pojistného plnění v pojistné smlouvě či v pojistných podmínkách byla sjednána odlišně, pojistné plnění tedy bylo splatné do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události žalovaným. K pojistné události došlo 30.10.2015, ve smyslu § 626 občanského zákoníku tedy promlčecí lhůta začala běžet 1 rok od pojistné události, tedy 30.10.2016. Ve smyslu § 629 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku je promlčecí lhůta tříletá a uběhla dne 30.10.2019. Žalobce se podanou žalobou domáhá doplatku pojistného plnění, žaloba došla soudu 3.1.2022, tedy téměř 3 roky po uplynutí promlčecí lhůty. S ohledem na to, žalovaný vznesl námitku promlčení, přičemž soud nezjistil nic, co by mohlo vést k závěru, že vznesení námitky promlčení žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, nezbývá soudu než uzavřít, že případný nárok žalobce je promlčen a žalobě tak nelze vyhovět (srov. § 610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). Žalobce tvrdil, že poskytnutím pojistného plnění žalovaným (ve třech částkách, nejprve byla žalobci poskytnuta záloha, poté bylo poskytnuto plnění na základě dopisu ze dne 3.1.2019 ve výši 4.665.000,- Kč, následně pak dopisem ze dne 1.11.2019 ve výši 2.025.000,- Kč) došlo k uznání dluhu žalovaným a k prodloužení promlčecí lhůty. Podle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal zbytek dluhu. Toto ustanovení však na danou situaci naprosto nedopadá, neboť ani z jednoho oznámení žalovaného o poskytnutí pojistného plnění nelze usuzovat, že by žalovaný tímto plněním uznával jakýkoliv další nárok žalobce kromě těch částek, které tímto oznámením žalovaný žalobci vyplácel. Ostatně stejnou argumentaci žalobce odmítl odvolací soud např. i v usnesení ze dne 16.9.2021 č.j. 25 Co 218/2021-87 (řízení vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. 25 C 8/2021). V neposlední řadě částečné plnění lze považovat za uznání zbytku dluhu pouze v těch případech, kdy je výše dluhu v okamžiku poskytnutí částečného plnění známa, kdy tedy dlužník si je vědom toho, kolik činí celková pohledávka věřitele za dlužníkem. V tomto případě však žalobce uplatnil nový nárok vůči žalovanému teprve dopisem právního zástupce žalobce z 23.11.2021, přičemž se jedná pouze o nové zhodnocení dříve již známých skutečností. Těžko tedy mohl žalovaný poskytnutím pojistného plnění v roce 2019 uznávat nárok, který žalobce neuplatňoval a se kterým přišel až v roce 2021. Ostatně právní názor zastávaný žalobcem by zcela popíral smysl institutu promlčení, který má vést strany, aby své záležitosti řešily včas, dokud lze opatřit důkazy. Stejně nelogický je požadavek žalobce na úrok z prodlení z žalované částky už od 19.1.2019, kdy s ohledem na shora řečené nemohl být žalovaný ani v prodlení. Pojistné plnění se totiž stanoví na základě podkladů shromážděných (za součinnosti pojištěného) během šetření pojistné události, a pokud z těchto podkladů nevyplývá nárok na pojistné plnění ve vyšší částce a pojištěným není pojistné plnění ve vyšší částce uplatňováno, pak ani nelze dovodit vznik prodlení na straně pojistitele. Ze shora uvedených důvodů tedy nezbývá než uzavřít, že případný nárok žalobce na doplatek pojistného plnění je již promlčen a za situace, kdy žalovaný vznesl námitku promlčení, nelze žalobci ani případný doplatek pojistného plnění přiznat. Soud proto žalobu žalobce zamítl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300,- Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u jednání dne 7.9.2022), celkem tedy 900,-Kč. Žalovaný se však náhrady nákladů řízení vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení