25 C 320/2023 - 134

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.Miloslava Sládka a přísedících Jany Lorenzové a Jaroslavy Mühlmannové v právní věci žalobkyně [Žalobkyně] proti žalovanému [Žalovaný] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení poměru daného žalobkyni dopisem žalovaného ze dne 19.10.2023, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 16.800,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného [Anonymizováno] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15.12.2023 došlou soudu dne 15.12.2023 domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 19.10.2023 dané žalobkyni původním žalovaným [Anonymizováno] z důvodu podle § 55 písm. b) zákoníku práce je neplatné.

2. V žalobě uvádí, že žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 13.9.2021 ve znění pozdějších dodatků vykonávala u žalovaného práci provozního pracovníka v oddělení veřejných toalet s nástupem do práce dne 15.9.2021. Dne 3.11.2023 obdržela od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne 19.10.2023 pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, kterého se měla dopustit při pracovní směně dne 18.října 2023 tím, že poplatek za toalety vybírala od klientů v hotovosti, ručně otevírala vstupní turniket, a takto vybranou hotovost si ponechala, tedy krátila tržby veřejných toalet a zaměstnavateli tak způsobila škodu na majetku ve výši nejméně 100,- Kč. Žalobkyně vymezený důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru považuje za zcela neurčitý, neboť žalovaný v předmětné listině vůbec nevymezil blíže, v který přesný časový okamžik a u kterých konkrétních klientů se tak mělo stát, jakým způsobem tedy byly tržby kráceny a jaké výši, když uvádí pouze velmi vágně, že byly kráceny tržby ve výši nejméně 100,- Kč. Okamžité zrušení pracovního poměru považuje za nepřezkoumatelné, neurčité, a tedy neplatné. Dále žalovaný žádným způsobem svá tvrzení žalobkyni nedoložil, a to ani na vzájemné schůzce dne 24.11.2023 ani později do 30.11.2023, jak se zavázal. Žalobkyně má za to, že takto neurčitě vymezený skutek sám o sobě neobstojí, neboť žalovaný přesně neuvádí, kdy se tak mělo stát, u kterých klientů a jakým způsobem. Skutek tak není vymezen řádně a určitě. Kromě toho důvody pro okamžité zrušení neexistují, neboť žalobkyně žalovanému žádné tržby nekrátila a okamžité zrušení pracovního poměru je pouze účelové. Žalobkyně na předloženou listina reagovala dopisem ze dne 3.11.2023 s tím, že s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Mezi žalobkyní a žalovaným byl pracovní smlouvou ze dne 15.září 2021 založen pracovní poměr na dobu určitou do dne 31.srpna 2022. Doba trvání pracovního poměru byla následně opakovaně prodloužena až do 31.srpna 2024. Místem výkonu práce byla sjednána [Anonymizováno]. Druhem práce žalobkyně byl sjednán provozní pracovník, konkrétně obsluha veřejných toalet provozovaných žalovaným, kdy pracovní náplní bylo mj. vybírání poplatků za užití toalet od zákazníků prostřednictvím automatizovaného turniketu (zákazníci vhazují mince do turniketu). Žalobkyně byla v souvislosti se vznikem pracovního poměru řádně poučena o svých právech a povinnostech spojených s výkonem práce v pracovním poměru, byla seznámena s vnitřními předpisy včetně dokumentu Pracovní postupy zaměstnanců veřejných toalet a vnitřního předpisu vztahujícího se ke zpracování osobních údajů kamerovým systémem v prostorech provozovaných žalovaným. O pořizování záznamu z kamerového systému v prostorech vstupu na veřejné toalety (z prostor vstupního turniketu) v objektu žalovaného na [Anonymizováno], kde žalobkyně dle pokynu žalovaného vykonávala svou práci, byla žalobkyně v souladu s právními předpisy řádně informována; kamerový systém byl již 19.února 2009 řádně registrován u [Anonymizováno] Dne 18.října 2023 byla na popud auditora žalovaného pana [jméno FO] a hlavní účetní žalovaného paní [jméno], kteří se v návaznosti na události z července 2023, kdy bylo zjištěno krácení tržeb zaměstnanci pracujícími na toaletách, dotázali ředitelky dopravně turistické divize žalovaného paní [jméno], jakým způsobem je prováděna kontrola toku finanční hotovosti na pracovišti veřejných toalet (zejména zda s ohledem na rizika probíhá kontrola), provedena namátková kontrola pracoviště žalobkyně náhledem na záznam z kamerového systému (v době od 9 do 10) z prostor turniketu na pracovišti žalobkyně u vstupu do prostor toalet. V rámci kontroly bylo zjištěno, že žalobkyně se dopustila úmyslného přímého útoku na majetek žalovaného v postavení zaměstnavatele, když opakovaně ručně otevřela vstupní turniket do prostor předmětných veřejných toalet (způsobem, aby nedošlo k započítání vstupu - tedy aby nebylo zjištěno, že došlo ke vstupu bez zaplacení) a poplatek, který vyinkasovala od osob, které je využily, si nechala pro sebe; dle zjištění žalovaného činil konečný inventární schodek, který je přičitatelný žalobkyni za směnu 18.října 2023, celkem 1.450,- Kč. V okamžitém zrušení pracovního poměru byla žalobkyni vytknuta v tu chvíli bez pochyby zjištěná hodnota odcizených peněžních prostředků ve směně 18. října 2023 v době mezi 9 a 10 hodinou, tj. 100,- Kč, když žalobkyně vpustila na toalety v uvedené době za pomoci protočení turniketu 5 lidi, od nichž poplatek za použití toalet inkasovala pro sebe. Závažnost jednání žalobkyně zvyšuje fakt, že v návaznosti na shodné jednání zjištěné v července 2023 u jiné zaměstnankyně žalovaného byli všichni zaměstnanci žalovaného vykonávající druhově shodnou práci včetně žalobkyně poučeni o správném pracovním postupu a byli upozorněni na to, že prostor turniketu je monitorován kamerovým systémem se záznamem. V návaznosti na toto zjištění, jelikož došlo k nezhojitelnému narušení důvěry žalovaného v žalobkyni (po žalovaném nebylo za daných okolností spravedlivé požadovat, aby žalobkyni dále zaměstnával), žalovaný s žalobkyní okamžitě zrušil pracovní poměr bezvadným písemným okamžitým zrušením pracovního poměru, v němž nezaměnitelně skutkově vymezil důvod, kvůli kterému je pracovní poměr okamžitě rušen, doručeným žalobkyni způsobem předepsaným zákonem (ust. § 334 zákoníku práce) do vlastních rukou. Žalobkyně dne 19.října 2023 po konfrontaci ohledně zjištěného porušení pracovní kázně opustila své pracoviště před koncem směny. Následně dne 20.října 2023 bylo žalovanému doručeno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně s počátkem dočasné pracovní neschopnosti ode dne 19.října 2023. S ohledem k okolnostem se žalovaný pokusil okamžité zrušení pracovního poměru doručit dne 23.října 2023 v místě bydliště žalobkyně na adrese [adresa]. Žalobkyně však odmítla si písemnost převzít. Tímto okamžikem bylo v důsledku neposkytnutí součinnosti okamžité zrušení pracovního poměru doručeno. Následně žalovaný žalobkyni pro forma zaslal okamžité zrušení pracovní poměr prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Listina byla žalobkyni doručena dne 3.listopadu 2023.

4. Žalovaný považuje okamžité zrušení pracovního poměru za včasné (podané ve dvouměsíční lhůtě podle § 58 zákoníku práce), dostatečně určité ve smyslu § 60 zákoníku práce, platné a důvodné, když bylo žalobkyni doručeno ve smyslu § 334a odst. 2 zákoníku práce odmítnutím převzetí žalobkyní. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 1496/2013, sp. zn. 21 Cdo 379/2011, sp. zn. 1522/2011 či sp. zn. 21 Cdo 2596/2011), podle níž „útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.10.2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl uveřejněn pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013)“ a sp.zn. 21 Cdo 1899/99, podle níž „Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru proto musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 53 odst. 1 zák. práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr, a že důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.“ 5. Při jednání dne 18.9.2024 soud zjistil, že k 1.8.2024 došlo k zániku původního žalovaného [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa] fúzí sloučením se společností [anonymizováno] a se společností [anonymizováno] čímž vznikla společnost [anonymizováno], se sídlem [adresa] jakožto společnost nástupnická, která se ještě téhož dne přejmenovala na společnost [anonymizováno] tuto společnost přešlo jmění shora uvedených zanikajících společností, která tak vstoupila do jejich právního postavení. Usnesením ze dne 9.10.2024 č.j. 25 C 320/2023 – 120 proto soud rozhodl podle § 107 o.s.ř. tak, že v řízení bude nadále pokračováno na straně žalovaného se společností [anonymizováno]

6. Při jednání dne 18.9.2024 žalovaný doplnil, že pro okamžité zrušením není podstatné, zda došlo i ke krácení tržeb, neboť žalovaný měl k dispozici podklady, ze kterých vyplývalo, že žalobkyně postupovala v rozporu s interními předpisy žalovaného a žalovanému způsobila škodu minimálně ve výši 100,- Kč. Ale skutečně došlo i ke krácení tržeb, které bylo nějakým způsobem vyčísleno, stalo se tak, ale později. Žalovaný chtěl zareagovat okamžitě na to, co zjistil, proto v době okamžitého zrušením pracovního poměru nebyly ještě k dispozici všechny informace. Později došlo ke změně technologie a na záchod byly umístěny brány, které nahradily turniket a které se otvírají a zavírají po zaplacení, přičemž došlo k výraznému nárůstu tržeb denně o tisíce korun, přičemž lze předpokládat, že nárůst tržeb není důsledkem zvýšení počtu návštěvníků toalety, ale právě změny technologie, která neumožňuje krácení tržeb.

7. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech svědkyně [jméno], kamerový záznam, dopis žalobkyně žalovanému z 3.11.2023 včetně doručenky a podacího lístku z 7.11.2023, dodejky, okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného žalobkyni z 19.10.2023, pracovní smlouva mezi žalobkyní jako zaměstnancem a [právnická osoba]. jako zaměstnavatelem z 13.9.2021, dodatek k pracovní smlouvě číslo [hodnota] ze 14.8.2023, výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba]. k 18.12.2023, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobkyně, dodatek číslo [hodnota] k pracovní smlouvě ze 17.8.2022, pracovní postupy zaměstnanců veřejných toalet z 1.10.2019, pracovní postupy zaměstnanců veřejných toalet z 1.12.2021 s podpisem žalobkyně ze 4.12.2021, okamžité zrušení pracovního poměru z 19.10.2023, doručenka, informace [právnická osoba] o vzniku dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně od 19.10.2023, podpisový arch o seznamování zaměstnanců s vnitřními předpisy žalovaného, směrnici generálního ředitele číslo S25/01/2013 k provozování kamerového systému z 1.12.2014, prohlášení [jméno FO] z 24.10.2023, opis událostí k provedené kontrole od [jméno FO] z 20.10.2023, náplň práce žalobkyně 13.9.2021, pracovní smlouva mezi žalobkyní a zaměstnavatelem [právnická osoba]. z 13.9.2021, dodatek číslo [hodnota] ze 17.8.2022 a dodatek číslo [hodnota] ze 14.8.2023, detail zprávy ze systému datových schránek k odeslané zprávě z 12.3.2024 a z 12.3.2024, úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [anonymizováno]., finanční uzávěrka směny korunová spolu s účtenkami výběru pokladny, projekt vnitrostátní fúze sloučením z 22.5.2024 nástupnické společnosti [jméno FO] akviziční s.r.o., úplný výpis obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] akviziční s.r.o., nyní [anonymizováno] kopie evidence příchozích návštěvníků toalet dle videozáznamu.

8. Pokud byly účastníky navrhovány další důkazy (žalobkyní výslechy svědků [anonymizováno] a [anonymizováno]) a žalovaným ([anonymizováno] a [anonymizováno]), dospěl soud nakonec k závěru, že jsou nadbytečné, neboť z již provedených důkazů považuje soud skutkový stav za prokázaný v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí.

9. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z pracovní smlouvy soud zjistil, že dne 13.9.2021 uzavřela žalobkyně jako zaměstnanec s právním předchůdcem žalovaného společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako zaměstnavatelem pracovní smlouvu na funkci provozního pracovníka s místem výkonu práce v Praze a se dnem nástupu do práce 15.9.2021. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.8.2022. Dodatkem č.[hodnota] ze dne 17.8.2022 byl pracovní poměr prodloužen do 31.8.2023, dodatkem č.[hodnota] ze dne 14.8.2023 byl pracovní poměr prodloužen do 31.8.2024. Z náplně práce ze dne 13.9.2021 vyplývá, že žalobkyně pracovala na pozici k zajištění provozu a řádné údržby a úklidu veřejných toalet [anonymizováno].

10. Dopisem ze dne 19.10.2023 dal žalovaný (jeho právní předchůdce) žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu podle § 55 odst. 1 písm. c) zákoníku práce odůvodněné tím, že se na pracovní směně dne 18.10.2023 dopustila porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když bylo prokázáno, že poplatek za toalety vybírala od klientů v hotovosti, ručně otevírala vstupní turniket a takto vybranou hotovost si ponechala, tedy krátila tržby veřejných toalet a zaměstnavateli tak způsobila škodu na majetku ve výši nejméně 100,- Kč. (okamžité zrušení ze dne 19.10.2023) Žalobkyně si dopis odmítla převzít dne 23.10.2023 od svědkyně [jméno FO] (výpověď svědkyně [jméno FO] i její prohlášení ze dne 24.10.2023), proto jí byl ještě následně doručen poštou dne 3.11.2023, kdy si ho osobně převzala. Reagovala na něj dopisem ze dne 3.11.2023, v němž vyjádřila nesouhlas s tím, že trvá na dalším přidělování práce a žádá úhradu mzdy. Dopis byl žalovanému doručen dne 10.11.2023. (podací lístky, doručenky, dopis žalobkyně ze dne 3.11.2023) Dne 19.10.2023 proto nastoupila žalobkyně do dočasné pracovní neschopnosti. (informace [právnická osoba] o vzniku dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně od 19.10.2023) Žalobkyně byla dne 15.9.2021 seznámena s Pracovními postupy zaměstnanců veřejných toalet účinnými od 1.10.2019 a dne 4.12.2021 s Pracovními postupy zaměstnanců veřejných toalet účinnými od 1.12.2021. Potud je mezi stranami skutkový stav nesporný.

11. Z vnitřního předpisu nazvaného Pracovní postupy zaměstnanců veřejných toalet (č.l. 27) účinného od 1.12.2021 soud zjistil, že žalobkyně s ním byla seznámena dne 4.12.2021. Podle článku III. písm. a) bodu v. zaměstnankyně od každého zákazníka vybírá poplatek za využití služby v hotovosti v CZK nebo EUR dle aktuálního ceníku, který obdrží účtenku. V případě možnosti využít turniket pro výběr poplatku dohlíží nad řádným placením do turniketu, v případě potřeby poskytuje zákazníkům součinnost. Podle písm. c) je zakázáno jakýmkoliv způsobem přijatou hotovost krátit nepřiznat nebo zadržovat, vpouštět zákazníky do prostor veřejných toalet bez zaplacení, apod. Podle článku V. písm. c) bodu i. v případě nefunkčnosti turniketů obsluha neprodleně kontaktuje vedoucího pracovníka. Dále vybírá peníze od zákazníků hotově a tyto dává do pokladničky. Veškerou přijatou tržbu řádně eviduje.

12. Z popisu událostí k provedené kontrole ze dne 20.10.2023 [jméno FO] (č.l. 37) soud zjistil, že dne 18.10.2023 po telefonátu vedoucí ekonomického úseku [adresa] a auditora [jméno FO] namátkově kontrolovala probíhající směnu žalobkyně mezi 15. – 16. hodinou, přičemž nabyla dojmu, že něco není v pořádku. Proto si vybrala delší časový úsek mezi 9.00 – 10.00 hod stejného dne, přičemž z kamerového záznamu zjistila, že v čase 9.03 hod. přichází dvě zákaznice do vestibulu toalet, v 9.03.28 hod. jedna zákaznice podává žalobkyni bankovku v hodnotě 100,- Kč, na kterou jí žalobkyně vrací mince, pracovnice však nevhodí poplatek za použití toalet do turniketu, ale uschová jej do šuplíku. [právnická osoba] 9.03.49 hod. protočí pracovnice zpětně turniket a vpustí tak první zákaznici bez zaznamenání turniketem, v čase 9.03.53 hod. protočí pracovnice zpětně turniket a vpustí tak druhou zákaznici bez zaznamenání turniketem, v čase 9.28 – 9.30 hod přichází jiná zákaznice, která v čase 9.30.35 hod. předává pracovnici poplatek za užití toalet, přičemž pracovnice nevhodí poplatek za použití toalet do turniketu, ale uschová jej v šuplíku. [právnická osoba] 9.30.40 hod. protočí pracovnice zpětně turniket a vpustí zákaznici bez zaznamenání turniketem. Následně [jméno FO] dokončila namátkovou kontrolu časového úseku 9.00 – 10.00 hod., kdy zjistila minimálně další krácení tržby v čase 9.42 – 9.45 hod., a časového úseku 12.00 - 13.00 hod., kdy rovněž namátkově našla případ krácení tržeb ve 12.39 hod. Druhý den 19.10.2023 při osobní schůzce s paní [jméno FO], panem [anonymizováno] a paní [jméno FO] opět zkontrolovali uvedené případy a shodli se, že dochází ke stejnému krácení tržeb jako v červenci 2023. Z tohoto důvodu [jméno FO] s [tituly před jménem][jméno FO] provedly kompletní kontrolu vstupů osob na veřejné toalety proti odvedené tržbě od paní [jméno FO] za celou její pracovní směnu, tedy od převzetí směny až po provedené uzávěrky. [jméno FO] základě celkové kontroly zjistily, že žalobkyně kromě uvedených případů vybrala peníze ještě od několika desítek dalších osob, které za tyto peníze vpustila na toalety popsaným způsobem a peníze nepřiznala.

13. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně paní [jméno FO] je její bývalou podřízenou. V současné době je zaměstnána u společnosti [anonymizováno], neboť došlo k fúzi společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]. Pracuje jako vedoucí provozu [anonymizováno] a mimo jiné pod ni spadá i oddělení veřejných toalet. Nebyla přímou nadřízenou žalobkyně, neboť mezi nimi byla na pozici hospodyně hostelu a vedoucí veřejných toalet paní [jméno FO], která už ve společnosti nepracuje. K okamžitému zrušení pracovního poměru žalobkyně došlo v návaznosti na to, že svědkyni dne 18.10.2023 kontaktovala její nadřízená slečna [jméno FO], která je ředitelkou dopravní divize společnosti, s tím, že namátkou kontrolovala kamerové záznamy z toho dne a zjistila, že pravděpodobně dochází ke krácení tržeb. Toho dne pracovala na pozici obsluhy toalet na pracovišti [adresa] žalobkyně. Slečna [jméno FO] svědkyni poprosila o zkontrolování kamerových záznamů ve čtyřech časech, kdy paní [jméno FO] vybírala hotovost nedovoleným způsobem, tedy jiným způsobem, než to bylo sjednáno v interních předpisech. Slečna [jméno FO] udělala kontrolu kamerových záznamů z toho důvodu, že byla kontaktována účetním oddělením s dotazem, zda byly zpřísněny kontroly vybírání úplaty na záchodcích, protože společnost v předchozích měsících měla obdobný problém, kdy řešili stejnou situaci, kdy jiná zaměstnankyně podobným způsobem krátila tržby. [jméno FO] základě toho zkontrolovala kamerový záznam z 18.10.2023, přičemž zjistila, že dochází k pochybením a z tohoto důvodu svědkyni požádala, aby také zkontrolovala kamerové záznamy z časů mezi devátou a desátou hodinou, konkrétně se mělo jednat kolem 9. hodiny, 9:30, 9:45 a pak kolem půl jedné. Svědkyně tedy kamerové záznamy prošla a zjistila, že paní [jméno FO] v jednom případě zákaznici rozměnila papírovou stokorunu na mince, co už samotné bylo v rozporu s předpisy, protože se snažili minimalizovat nakládání zaměstnanců s hotovostí a za tímto účelem byly zřízeny rozměňovací automaty, kde si zákazníci mohli sami rozměnit papírové bankovky na mince. Žalobkyně tedy rozměnila zákazníci papírovou stokorunu, vrátila jí nějaké mince, přičemž nedošlo k vhození mincí do turniketu, a to ani zákaznicí, ani paní [jméno FO] a naopak žalobkyně umožnila zákazníci průchod s turniketem bez toho, že by došlo k pootočení turniketu a započítání průchodu zákazníka. K tomu pak došlo ještě v několika dalších případech toho dne, už bez rozměnění bankovky. Peníze, které paní [jméno FO] od zákazníků obdržela, si pak dávala někam stranou a nedošlo k jejich vhození do turniketu. Dne 19.10.2023 tedy svědkyně prošla ty kamerové záznamy z popudu slečny [jméno FO], zjistila chyby žalobkyně a na základě toho se v jednu hodinu odpoledne ten den sešli svědkyně, slečna [jméno FO], přímá nadřízená žalobkyně paní [jméno FO] a dále pan [jméno FO], což je pracovník odpovědný za odvod tržeb. Společně se podívali na ty kamerové záznamy ještě jednou a na základě toho učinili rozhodnutí, že dochází k nepovolené manipulaci s hotovostí a pravděpodobně ke krácení tržeb. Rozhodli se proto dát paní [jméno FO] výtku pro hrubé porušení pracovních povinností. Slečna [jméno FO] se tedy obrátila na paní [jméno FO], což je právnička společnosti, která připravila text výtky, který svědkyni předala a svědkyně tuto výtku osobně předávala paní [jméno FO], kterou ještě toho dne 19.10.2023 odpoledne vyhledala na jiném pracovišti. Stáhly ji ze směny, neboť se jednalo o její pracovní den, a výtku jí svědkyně společně s paní [jméno FO] předávala. [jméno FO] ji odmítla převzít, odmítla, že by se dopustila jakéhokoliv porušení svých povinností a krácení tržeb, nicméně přiznala, že špatně manipulovala s hotovostí. Svědkyně poslala pro paní [jméno FO] paní [jméno FO] s pokynem, aby uzavřely pokladny a aby si paní [jméno FO] vzala všechny věci z pracoviště i ze skříňky. Ten den už se na pracoviště nevracela, odešla domů. Následně paní [jméno FO] se slečnou [jméno FO] prohlédly celý kamerový záznam z 18.10.2023, tedy celých těch 12 hodin pracovní doby a zjistily, že paní [jméno FO] se stejného jednání dopouštěla opakovaně. Nechaly si zkontrolovat údaje z turniketů, kde se na konci směny večer vyjíždí počet osob, které turniketem prošly, i inkasovaná tržba z turniketů, to měl na starosti pan [jméno FO], z kamerového záznamu pak spočítaly počet osob, které toalety navštívily a zjistily, že docházelo k podstatně většímu krácení tržeb, že těch osob, které prošly turniketem bez zaznamenání, tedy bez pootočení turniketu, bylo podstatně více. [jméno FO] základě toho tedy učinily rozhodnutí, že paní [jméno FO] bude dáno okamžité rušení pracovního poměru. Dne 20.10.2023 jim do datové schránky bylo žalobkyní doručeno potvrzení o pracovní neschopnosti, nicméně svědkyně žalobkyni volala, zda by byla ochotná se dostavit na pracoviště a ona souhlasila s tím, že si dohodly schůzku na 25.10.2023. Následně si to ale rozmyslela s tím, že nemá vycházky. Svědkyně proto konzultovala situaci s právničkou paní [jméno FO], která ji požádala, aby výpověď doručila paní [jméno FO] domů. Asi tedy dne 25.10.2023 se svědkyně vydala za žalobkyní domů do [adresa]. Došla k ní před dům, zvonila na ni, nicméně u domu bylo upozornění na nefunkční zvonky. Volala tedy zase paní [jméno FO], jak má postupovat, a ona jí doporučila, ať žalobkyni ještě pošle zprávu. Předtím paní [jméno FO] opakovaně volala, ale ona telefon nezvedala. [jméno FO] radu paní [jméno FO] jí tedy poslala zprávu, na kterou prakticky obratem žalobkyně vykoukla z okna a sešla dolů, kde spolu hovořily. Připustila, že se dopustila nesprávného postupu ohledně hotovosti, nicméně s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasila a odmítla si okamžité zrušení i výtku převzít. Druhý den tedy svědkyně písemnosti předala právničce paní [jméno FO], která doručovala dokumenty paní [jméno FO] následně ještě poštou. Pokud jde o kamerové záznamy, pánské toalety se nachází za rohem, kamera snímá vstupní vestibul, který je společný pro pánské i dámské toalety, nicméně na kamerovém záznamu je vidět pouze turniket vstupu na dámské záchody. Vstup i výstup na záchody je možný pouze jednou cestou, a to přes turniket, není možné záchody opustit jinou cestou. V roce 2024 došlo ke změně turniketu, když na pracoviště [adresa] dali stejnou technologii, jakou měli ve staré odbavovací hale. Jedná se o turniket, který není otočný, ale má bránu, která i signalizuje, zda bylo či nebylo zaplaceno vstupné, přičemž umožňuje platby jak v hotovosti, tak i bezhotovostní, a dokonce i placení nejen v českých korunách, ale také v eurech. Zůstává tam stále dohlížející zaměstnanec, který však nemanipuluje s hotovostí, ale je tam proto, aby uklízel a případně poskytoval asistenci zákazníkům. Jedinou výjimkou, kdy musí zaměstnanec vybírat hotovost, je za sprchu, neboť turniket umožňuje pouze vybírání jedné částky. Tato sprcha je však k dispozici pouze ve staré hale. U starého otočného turniketu to probíhalo tím způsobem, že na konci směny odevzdávali zaměstnanci tzv. výčetku spolu s pytlíkem peněz a s výjezdem z turniketu, ze současného turniketu vybírá peníze pan [jméno FO] nebo jiná pověřená osoba, nikoliv zaměstnanci vykonávající dohled na záchodech. Od nového turniketu došlo k nárůstu tržeb, což připisují mimo jiné i možnosti zavedení plateb kartou a v eurech. [jméno FO] pracovišti byly dvanáctihodinové směny, celou směnu absolvoval vždy tedy jeden zaměstnanec, nicméně na stejné pozici se točilo asi 10 zaměstnanců podle rozpisu směn, tzv. směnáře, který připravovala svědkyně, respektive paní [jméno FO]. Každý zaměstnanec byl při nástupu proškolen, obdržel oblečení, byl seznámen s pracovními postupy, poučen, že jeho povinností je si při nástupu na pracoviště převzít pracoviště, zkontrolovat si stav tržeb, stav hotovosti v turniketu a směnné, které měl v tu chvíli v pokladně, byl poučen o povinnostech na konci směny tržbu odevzdat, řádně zkontrolovat a sečíst. Vzhledem k tomu, že v červenci 2023 řešili obdobnou událost, tak všichni zaměstnanci po této události byli ještě znovu poučováni a proškolováni paní [jméno FO], která je buď osobně nebo telefonicky poučovala, byly vyvěšeny na nástěnky příslušné informace a zaměstnanci podepisovali tuto informaci. Mezi nimi obdržela toto poučení i žalobkyně. [jméno FO] videozáznamu nebylo vidět, že by zákaznice či žalobkyně vhazovaly do turniketu příslušný obnos, a naopak je tam zaznamenáno, že paní [jméno FO] umožnila zákazníci projít turniketem bez otočení turniketu. Slečna [jméno FO] vyčíslovala rozdíl mezi počtem zákazníků na videozáznamu a počtem lidí zaznamenaných turniketem, vyčíslovala i výši schodku v tržbách, přičemž se jednalo o částku mezi 1.000,- Kč a 1.500,- Kč za ten jeden den. Ví, že si na papír čárkovala počet osob a pak to porovnávala s počtem osob dle turniketů a tímto způsobem vyčíslila výši schodku, který činil asi 1.400,- Kč za jeden den. Všechny zaměstnankyně byly instruovány, že při problémech s turnikety mají volat panu Boháčkovi, který věděl, jaký je vnitřní mechanismus turniketu, a pokud by došlo k zaseknutí mincí, tak mu měly volat, aby to odstranil. Také mu měly volat v případě, že by došla hotovost v měničce peněz. V ten den nikdo žádnou závadu na turniketu nehlásil. Svědkyně neviděla celý videozáznam z 18.10.2023, dívala se na ty konkrétní časy, které jí byly sděleny. Viděla třeba celou hodinu od těch 9 do 10 hodin. Slečna [jméno FO] provedla porovnání počtu osob s odevzdanými tržbami. U toho svědkyně nebyla, takže přesný výsledek neví, nicméně byla přítomna paní [jméno FO], právnička společnosti. [jméno FO] videozáznamu je vidět, že platba za vstup nešla do turniketu, ale šla do šuplíku, kam si ji žalobkyně dávala. V tom šuplíku měli zaměstnankyně to směnné, tu přihrádku s hotovostí, která bývá v pokladnách. To svědkyně zaznamenala v těch časech, které jí byly řečeny, aby se podívala. Mezitím byli i platící zákazníci, kteří normálně peníze vložili do turniketu a turniket fungoval. Pokud jde o výši schodku, vychází z toho, co jí řekla nadřízená slečna [jméno FO], která to přepočítávala a zhlédla celý videozáznam z celého dne. V povinnostech zaměstnankyň bylo při převzetí pracoviště zkontrolovat i stav hotovosti v turniketu, tedy otevřít turniket, vysypat z něj peníze, zkontrolovat to a zase uvést do provozu. Vzhledem k tomu, že pracoviště přebíraly v době, kdy bylo zamčeno, tak to technicky možné samozřejmě bylo. V turniketu byly peníze zamčeny. Pracovnice měly od turniketu klíč, protože na konci směny počítaly a odevzdávaly tržby, takže musely mít i klíč od turniketu, aby mohli peníze z něj vyndat a přepočítat. Ve výtce bylo uvedeno, že se dává za hrubé porušení pracovních povinností spočívající v manipulaci s hotovostí v rozporu s pracovními povinnostmi. Výše schodku nehraje zásadní roli. V interním předpisu je popsáno, jakým způsobem má být manipulováno v hotovostí a postupováno u pracovníků veřejných toalet. Jsou tam i popsány případy hrubého porušení pracovních povinností. Krácení tržeb spadá pod hrubé porušení pracovních povinností, neboť se jedná o poškození zaměstnavatele.

14. Z videozáznamu soud zjistil, že žalobkyně opakovaně na kamerovém záznamu zajišťovala průchod zákaznic turniketem bez protočení turniketu, přičemž od zákaznic přijala peníze na poplatek za použití toalety, které si ale uložila stranou a nevhodila je do turniketu. 15. [jméno FO] tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Podle § 2401 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Podle odst. 2 na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele. Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 27.12.2023 novely provedené zákonem č. 413/2023 Sb. (dále jen ,,zákoník práce“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce musí v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Podle § 301 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Podle § 72 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Podle § 334a odst. 1 z.č.262/2006 Sb. zákoníku práce písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou a) jejím předáním na pracovišti zaměstnavatele, b) jejím předáním, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, c) prostřednictvím datové schránky, d) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo e) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb může zaměstnavatel doručit písemnost zaměstnanci pouze v případě, není-li možné doručení na pracovišti zaměstnavatele. Podle odst. 2 odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost doručovanou způsobem podle odstavce 1 písm. a) nebo b), považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy zaměstnanec její převzetí odmítl.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná.

17. Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23.5.1995 sp. zn. 6 Cdo 137/94 okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f), části věty před středníkem, zákoníku práce výjimečným opatřením (srov. dikci ustanovení § 53 odst. 1 zákoníku práce „Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně...“). K okamžitému zrušení pracovního poměru podle tohoto ustanovení proto může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.2.2001 sp. zn. 21 Cdo 379/2000 publikovaného ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně (vymezení pojmů „méně závažné porušení pracovní kázně“, „závažné porušení pracovní kázně“ a „porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“) může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením musí vzít na zřetel, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

19. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.01.2000 č.j. 21 Cdo 1228/99 při hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.11.2016 sp. zn. 21 Cdo 5727/2015) se zaměstnancem, který porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, lze okamžitě zrušit pracovní poměr jen tehdy, dosáhlo-li jednání zaměstnance (na základě posouzení všech rozhodných okolností) intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a odůvodňují-li okolnosti případu závěr, že se zaměstnancem nelze rozvázat pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. g) části věty před středníkem zák. práce, neboť po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

21. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda byla žaloba podána včas. Žalobkyni bylo doručeno okamžité zrušení dne 23.10.2023, kdy ho odmítla od svědkyně [jméno FO] převzít (srov. § 334a odst. 2 zákoníku práce; viz č.l. 29). Zdejšímu soudu byla žaloba doručena prostřednictvím datové schránky dne 15.12.2023, tedy ve lhůtě podle ustanovení § 72 zákoníku práce.

22. Následně se soud zabýval určitostí okamžitého zrušení pracovního poměru daného dopisem žalovaného ze dne 19.10.2023 a dospěl k závěru, že neshledává na něm žádné formální nedostatky, neboť je z něj zřejmé, kým je činěno (právním předchůdcem žalovaného), komu je adresováno (žalobkyni), kdy se měla žalobkyně závadného jednání dopustit (18.října 2023) a konečně je v něm uvedeno nezaměnitelným způsobem, čeho se žalobkyně dopustila (poplatek za toalety vybírala od klientů v hotovosti, ručně otevírala vstupní turniket a takto vybranou hotovost si ponechala, tedy krátila tržby veřejných toalet a zaměstnavateli tak způsobila škodu na majetku ve výši nejméně 100,- Kč). I popis jednání považuje soud za dostatečně určitý, neboť nemá žádné pochybnosti, co je žalobkyni vytýkáno a popis tak umožňuje soudu přezkoumat věcně, zda se vytýkaného jednání žalobkyně dopustila a jeho závažnost. Ostatně lze odkázat na žalovaným uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1899/99, podle něhož „důvod okamžitého zrušení pracovního poměru proto musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 53 odst. 1 zák. práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr, a že důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.“ 23. Konečně se pak soud zabýval důvodností okamžitého zrušení pracovního poměru. Zákoník práce de lege lata rozlišuje tři úrovně intenzity porušení povinností zaměstnance ve vztahu k zaměstnancem vykonávané práci, a to zvlášť hrubé porušení, závažné porušení a soustavné méně závažné porušování ([Anonymizováno] Závažnost porušení povinností zaměstnancem. Právní rozhledy, 2022, č. [hodnota], s. 53-59). Okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci může zaměstnavatel jen v prvně uvedeném případě, tedy pro porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Pod pojmem právní předpis v daném případě sice podřazujeme i interní předpisy zaměstnavatele, hodnocení intenzity hrubého porušení je ale vždy na soudu, který své úvahy aplikuje na konkrétní případ, aniž by byl vázán tím, jak zaměstnavatel konkrétní jednání zaměstnance sám hodnotí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.1.2000 č.j. 21 Cdo 1228/99). Soud tak může přihlédnout např. k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, a jejímu společenskému významu, k jeho výkonnosti, postoji k plnění pracovních úkolů, k míře zavinění a intenzitě porušení právní povinnosti, k aspektu, zda zaměstnanec svým jednáním způsobil škodu, případnému spoluzavinění zaměstnavatele či jiných osob atd. ([jméno]. Závažnost porušení povinností zaměstnancem. Právní rozhledy, 2022, č. [hodnota], s. 53-59). Je tak úkolem soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy a zkoumal intenzitu porušení pracovní kázně (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.2.2001 sp. zn. 21 Cdo 379/2000). Základní premisou přitom je, že okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je výjimečným opatřením, které je na místě pouze v případě, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23.5.1995 sp. zn. 6 Cdo 137/94, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.11.2016 sp. zn. 21 Cdo 5727/2015).

24. Okamžité zrušení pracovního poměru tak lze vnímat jako nejpřísnější sankci zaměstnavatele vůči zaměstnanci, méně intenzivní sankcí je výpověď z pracovního poměru, nejméně závažnou sankcí je pak např. výtka. Ustálená rozhodovací praxe (kterou ostatně nezpochybňuje ani žalobkyně; lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR uváděná žalovaným, např. sp. zn. 21 Cdo 1496/2013, sp. zn. 21 Cdo 379/2011, sp. zn. 1522/2011 či sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, „útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý /např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod./, nebo nepřímý /např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění/, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.10.2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011“) považuje jakýkoliv útok na majetek zaměstnavatele (zpronevěra, krádež, poškození věci) za nezpochybnitelný důvod pro nejpřísnější sankci vůči zaměstnanci, tedy pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně v řízení připouštěla, že se dopustila nesprávné manipulace s tržbou (když ji osobně přebírala od zákaznic namísto toho, aby byla zákaznicemi vhazována do turniketu), nicméně popírala, že se dopustila krácení tržeb. Z kamerového záznamu skutečně nelze učinit závěr, že žalobkyně peníze vybrané mimo turniket odvedla do své kapsy (zpronevěřila), nicméně je zcela nepochybné, že opakovaně velice dbala na to, aby nebyly zaznamenány průchody zákaznic dámské toalety turniketem, a to za situace, kdy ze záznamu vyplývá, že turniket fungoval bezvadně a kdy dle sdělení žalovaného nebyla hlášena žádná závada turniketu. Za takové situace lze učinit jediné logické vysvětlení, proč takto postupovala, a to právě z toho důvodu, aby žalovaný nemohl snadno pouhým porovnáním odevzdané tržby a počtu protočení turniketu (turniketem zaznamenaných průchodů) ověřit, zda nedochází ke krácení tržby žalobkyní. Ověření správnosti odvedené tržby totiž jinak vyžadovalo důkladné zhlédnutí celodenního kamerového záznamu, provedení součtu zákazníků toalet a porovnání odevzdané tržby, což je práce časově nesmírně náročná a nebylo možné ji provádět pravidelně. Z popisu [jméno FO] ze dne 20.října 2023 a kopie evidence příchozích návštěvníků toalet dle videozáznamu však vyplývá, že i to žalovaný nakonec provedl a zjistil vcelku očekávatelné krácení tržby, a to nikoli nevýznamné. Soud I.stupně pak nepovažuje za důležité znát přesnou výši zpronevěřené částky, neboť pro závěr o důvodnosti okamžitého zrušení postačuje, že žalobkyně skutečně krátila tržby a část peněz z vybraných poplatků za použití toalet si ponechávala, čímž působila žalovanému škodu. Po žalovaném jako zaměstnavateli tak rozhodně nelze spravedlivě požadovat zaměstnávání žalobkyně až do uplynutí výpovědní doby.

25. Za shora popsané situace se tak soudu I.stupně jeví další dokazování jako nadbytečné, když je zřejmé, že okamžité zrušení žalovaného doručené žalobkyni dne 23.10.2023 je platné a důvodné. Soud proto žalobu žalobkyně zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za šest úkonů právní služby po 2.500,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 30.9.2024, účast u jednání dne 18.9.2024 přesahujícího dvě hodiny a dne 13.11.2024) a šest režijních paušálů po 300,- Kč. Doklad o registraci k platbě DPH právní zástupce žalovaného nepředložil, a proto soud navýšení o 21 % DPH částkou 3.528,-Kč nepřiznal. Celkem tedy náleží žalovanému na náhradě nákladů řízení částka 16.800,-Kč.

Poučení