25 C 33/2020-94

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 54 967 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 17.2.2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 245 033 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 17. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 25. 2. 2020 domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši 300 000 kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 17. 2. 2020 do zaplacení s tím, že bylo porušeno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 47 Cm 69/2007. Řízení bylo zahájeno návrhem žalobce návrhem na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 250 000 Kč dne 30. 12. 2003. Řízení není dosud skončeno. Řízení je přerušeno do doby právní moci rozhodnutí vedeném po zemřelém výstavci směnek Mgr. [anonymizována dvě slova]. Žalobce poukazuje na dosud extrémní délku řízení, navíc směnečné řízení má být co do charakteru řízením rychlým. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Význam řízení považuje za značný vzhledem k uplatněné částce a inflaci od roku 2003. Žalobce se obrátil se svým nárokem na žalovanou, která jej v zákonné lhůtě nevyřídila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou skutečnost, že žalobce dne 16.8.2019 uplatnil u žalované žádost viz výše. K projednání žádosti došlo dne 19. 5. 2020, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro ldská práva je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Řízení se vyznačuje vysokým stupněm zejména procesní složitosti, kdy žalobce uplatnil návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, doručenému soudu 30.12.2003, nárok na zaplacení 1.250.000 Kč z pěti směnek vystavených Mgr. [jméno] [příjmení], které byly splatné v lednu 2001. Žaloba vedená pod 47 Sm 165/2003 byla podána proti dědicům výstavce, který dne 23.8.2003 tragicky zemřel. Dědické řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 20 D 1112/2003 a dosud není skončeno. Podáním ze dne 26.4.2004 upřesnil žalobce žalované tak, že jde o Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], MVDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Proti posledně dvěma uvedeným vzal žalobu podáním ze dne 27.3.2006 zpět, protože dle sdělení soudu projednávajícího dědictví jsou dědici po zemřelém výstavci směnek pouze Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Usnesením soudu ze dne 3.9.2004 (právní moc ke dni 1.2.2006) bylo řízení přerušeno do skončení právě souvisejícího dědického řízení. Usnesením ze dne 25.6.2006 čj. 47 Sm 165/2003-39 bylo řízeni proti MVDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastaveno. Věc byla převedena pod sp.zn. 47 Cm 69/2007, protože návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nebylo možno vyhovět, neboť nebyl znám rozsah dědické podstaty. Usnesením ze dne 6.4.2007 čj. 47 Cm 69/2007-61 byla věc spojena s věcí 50 Cm 60/2002, v níž bylo nařízeno ústní jednání o námitkách podaných ještě zemřelým proti směnečnému platebnímu rozkazu, kterým bylo vyhověno žalobě na zaplacení směnky indosované žalobcem o odškodnění na Ing. [příjmení]. Jelikož konečný rozsah dědické podstaty a podíly najisto postavených dědiců na dědické podstatě, tj. Mgr. [anonymizováno] a Ing. [anonymizováno] nebyl znám, byla věc usnesením ze dne 23.11.2011 čj. 50 Cm 60/2002-411 ze společného řízení vyloučena k samostatnému řízení pod původní sp.zn. a řízení o zaplacení směnečných pohledávek opětovně přerušeno do doby právní moci rozhodnutí v dědickém řízení vedeném po zemřelém výstavci směnek. Mgr. [jméno] [příjmení], matka zemřelého výstavce předmětných směnek, byla ustanovena správkyně dědictví po zemřelém a jen u Městského soudu v Praze soudu iniciovala mnoho řízení, jejichž výsledek se týká rozsahu dědické podstaty. Jelikož stav dědického řízení se nezměnil, nemůže soud v řízení pokračovat do doby, kdy bude znám rozsah dědické podstaty a podíly na ní najisto postavených dědiců. Posuzované řízení je tedy prakticky od roku 2004 přerušeno z důvodu neskončeného dědického řízení, které je velmi komplikované a ovlivněné řadou souvisejících řízení. Nelze dle žalovaná než konstatovat, že v rámci posuzovaného řízení pod sp.zn. 47 Cm 69/2007 nedošlo k průtahům či bezdůvodné nečinnosti na straně soudu.

3. Obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 47 Cm 69/2007 má soud prokázáno: Dne 30. 12. 2003 podává žalobce žalobu proti žalovaným, dědicové v dědickém řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 20 D 1112/03, návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, kdy vystavením pěti vlastních směnek, každou na 250 000 Kč se Mgr. [jméno] [příjmení] zavázal, že po předložení směnek zaplatí žalobci směnečnou pohledávku. Žaloba je tedy na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 1 250 000 Kč s úrokem z prodlení a dále částku ve výši 1/3 procent směnečného peníze. Dne 12. 1. 2004 soud vyzývá žalobce, aby upřesnil žalované a předložil prvopis směnky. Dne 18. 2. 2004 žalobce uvádí, že mu není znám dosud okruh dědiců z řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 D 1112/03. Dále dne 9. 4. 2004 soud opětovně ukládá žalobci, aby upřesnil žalované s tím, že žalobce upřesňuje žalované dne 29. 4. 2004, že je to Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [anonymizována dvě slova], MVDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Dále dne 30. 4. 2004 soud vyzývá žalobce k zaplacení soudního poplatku, který zaplatil dne 25. 5. 2004. Dále dne 2. 7. 2004 žalobce navrhuje přerušení řízení do dědického řízení s tím, že soud činí dne 28. 7. 2004 dotaz na Obvodní soud pro Prahu 8, který dne 19. 8. 2004 sděluje, že dědické řízení není skončeno. Dne 3. 9. 2004 soud řízení přerušuje do skončení dědického řízení. Do toho rozhodnutí podává MVDr. [jméno] [příjmení] odvolání dne 29. 9. 2004. Soud vyzývá odvolatelku dne 15. 12. 2004 k odstranění vad odvolání, které doplňuje dne 23. 3. 2005. Spis předložen odvolacímu soudu dne 7. 4. 2005. Tento rozhoduje dne 22. 8. 2005 tak, že usnesení soudu I. stupně se potvrzuje s právní mocí dne 1. 2. 2006. Spis předložen zpět Městskému soudu v Praze dne 25. 8. 2005. Dne 10. 11. 2005 sděleno, že dosud dědické řízení není skončeno. Dne 9. 2. 2006 sděluje Obvodní soud pro Prahu 8, že dědici jsou Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] [příjmení]. Soud vyzývá žalobce dne 10. 2. 2006 k upřesnění žalovaných. Žalobce upřesňuje žalované dne 8. 3. 2006, dne 4. 4. 2006. Soud rozhoduje dne 25. 4. 2006, že řízení zastavuje proti 3. a 4. žalovanému. Odvolání 1. a 2. žalovaného do usnesení o zastavení řízení dne 16. 5. 2006. Spis předložen dne 10. 10. 2006 odvolacímu soudu, kdy doplňují odvolání žalovaní dne 9. 2. 2007. Odvolání se odmítá jako osobou neoprávněnou dne 21. 2. 2007. Dále Městský soud v Praze rozhoduje dne 6. 4. 2007, že vedlejší účastenství [celé jméno žalobce] se připouští ve věci sp. zn. 50 cm 60/2002 a věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 Cm 60/2002 a 47 Cm 69/2007 se spojují ke společnému řízení a bude to vedeno pod sp. zn. 47 Cm 60/2002, kdy směnečným platebním rozkazem ze dne 9. 1. 2002 bylo vyhověno žalobě, kterou se [jméno] [příjmení] domáhala proti Mgr. [jméno] [příjmení], zemřelému synu Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [anonymizována dvě slova] směnečného závazku z titulu směnky vlastní vystavené jmenovaným dne 30. 3. 2000 na řad [celé jméno žalobce], která byla splatná dne 27. 1. 2001 a na žalobce indosována dne 16. 6. 2001. Žalobkyně je [jméno] [příjmení]. Dne 10. 5. 2007 soud rozhoduje, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. [jméno] [příjmení] není vyloučena z projednání a rozhodování věci. Dále dne 21. 5. 2007 soud opravuje usnesení ze dne 6. 4. 2007, že správně zní, věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 50 Cm 60/2002 a 47 Cm 69/2007 se spojují ke společnému řízení, v němž bude nadále pokračováno pod sp. zn. 50 Cm 60/2002 Obvodní soud pro Prahu 8 žádá dne 4. 3. 2013 na stav dědického řízení a podíly na jisto postavených dědiců v této podstatě. Tento sděluje dne 8. 3. 2013, že dědické řízení se nezměnilo, Mgr. [jméno] [příjmení] je správkyně dědictví a rozsah dědictví a podíl dědictví nejsou určené. Dále dne 17. 5. 2013 návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované [příjmení] [příjmení] spol. s r.o. Soud vyzývá právního zástupce [právnická osoba], aby doložil úředně ověřenou kopii plné moci k zastupování dne 27. 5. 2013. Dále soud lhůtuje spis, že dědické řízení dosud není skončeno. Dále soud sděluje, že řízení je přerušeno usnesením ze dne 23. 11. 2011 do dědického řízení, dědické řízení není dosud skončeno. Dále se soud dotazuje na stav dědického řízení dne 2. 7. 2015. Dále se dotazuje dne 1. 12. 2015 s tím, že 10. 12. 2015 odpověď dědického soudu, že dědická podstata a podíl dědiců není dosud znám. Dále se soud dotazuje dne 31. 12. 2015 na stav dědického řízení. Dědické řízení dosud není skončeno, sděluje soud 20. 1. 2016. Dne 9. 3. 2016. Dále se soud dotazuje dne 9. 9. 2016, dne 10. 1. 2017, dne 23. 1. 2017 13. 4. 2017, 27. 4. 2017 Obvodním soudem pro Prahu 2 sděleno dne 28. 7. 2017, že bylo pravomocně dědické řízení usnesením ze dne 8. 1. 2006, č.j. 25 D 1144/2015-161, v právní moci dne 24. 12. 2016. [příjmení] usnesení, kdy právní moc dne 24. 11. 2016, kdy potvrzuje se nabytí pozůstalosti jedinému dědici v I. dědické třídě pozůstalé dceři MVDr. [jméno] [příjmení]. Po pozůstalém Ing. [jméno] [jméno] [příjmení], narozenému dne 5. 6. 1945 Obvodní soud pro Prahu 8 sděluje dne 21. 9. 2017, že pozůstalostní řízení po [jméno] [příjmení], narozeném dne 4. 11. 1972, zemřelém dne 23. 8. 2003, které bylo vedeno pod sp. zn. 25 D 1144/2015 Okresního soudu Praha-východ a bylo v něm dne 8. 11. 2016 vydáno usnesení o pozůstalosti, které přiloženo usnesení o pozůstalosti po Ing. [jméno] [jméno] [příjmení], sp. zn. 25 D 1144/2015-161 ze dne 8. 11. 2016, že řízení není dosud skončené. Soud se dotazuje znovu na skončení řízení dne 15. 10. 2018. Odpověď dne 13. 11. 2018, že dědické řízení není skončeno. Dále znovu se soud dotazuje na stav dědického řízení 28. 3. 2019. Odpověď na dědické řízení, že dědické řízení dosud není skončeno dne 30. 4. 2019. Dále se soud dotazuje dne 16. 9. 2019, 8. 10. 2019. Odpověď Obvodního soudu pro Prahu 8 dědického oddělení dne 10. 10. 2019, že dědické řízení není skončeno. Opětovný dotaz soudu dne 3. 2. 2020. Odpověď dědického oddělení dne 10. 2. 2020, že dědické řízení není skončeno.

4. Obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 20 D 1112/2003 má soud prokázáno, že dne 23. 8. 2003 došlo k úmrtí [jméno] [příjmení], dne 5. 9. 2003 soudem bylo zahájeno dědické řízení a byl pověřen notář JUDr. [příjmení]. Dne 9. 9. 2003 matka zůstavitele [jméno] [příjmení] podala návrh na předběžné opatření ustanovení správkyně majetku, dne 12. 9. 2003 k výzvě soudu se dostavila sestra zůstavitele s tím, že byla seznámena s návrhem matky zůstavitele na určení správkyně majetku firmy [právnická osoba] [právnická osoba], ze strany policie soudu byly postoupeny dle přípisu z 11. 9. 2003 klíče od bytu zůstavitele spolu s úředním záznamem o incidentu ze dne 11. 9. 2003, klíče ze strany soudu byly přijaty a převzaty do úschovy 12. 9. 2003, dne 8. 9., 2003 pak notář provedl předběžné šetření, dne 8. 9. 2003 matka zůstavitele podala žádost o změnu notáře, dne 25. 9. 2003 bylo zrušeno jednání u notáře s ohledem návrh na vyloučení notáře ze strany matky zůstavitele, spis byl předložen soudu k rozhodnutí o námitce s tím, že 30. 9. 2003 soud rozhodl, že pověřený soudní komisař není vyloučen z předmětného řízení. Ze strany soudu byli vyzváni otec zůstavitele, zda souhlasí s návrhem matky na správcovství dědictví ze strany matky, ze strany sestry zůstavitele byl dán návrh na neodkladné opatření dne 29. 9. 2003, ze strany matky byla podána další žádost o předběžné opatření dne 6. 10. 2003, ze strany soudce byl spis předložen čekateli, aby došlo ke zpřístupnění bytu s ohledem na žádost sestry zůstavitele, kdy ke zpřístupnění bytu došlo dne 9. 10. 2003 s tím však, že nebyla poskytnuta ze strany sestry zůstavitele součinnost, ze strany policie byl soud vyzván k součinnosti dne 16. 10. 2003 s ohledem na stížnosti matky zůstavitele, soud reagoval dne 20. 10. 2003, k stížnosti matky zůstavitele se vyjádřila místopředsedkyně soudu dne 20. 10. 2003, rovněž předsedkyně soudu dne 20. 10. 2003, policie vznášela dotazy ve vztahu k předmětnému bytu 30. 10. 2003, kdy ze strany soudu byla policie informována, dne 21. 10. 2003 matka zůstavitele podala námitku podjatosti k rozhodující soudkyni, dne 3. 11. 2003 došlo k přihlášení nynějšího žalobce [celé jméno žalobce] jako věřitele do dědického řízení, další věřitel se přihlásil 3. 11. 2003, ze strany soudce ve věci 50 Cm 60/2002 byl 21. 10. 2003 učiněn dotaz na stav řízení, družka zůstavitele doložila plnou moc pro advokáta dne 29. 9. 2003, ze strany matky, otce a sestry zůstavitele pak došlo k neuznání nároků ze strany Ing. [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], věc byla předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti dne 13. 11. 2003 s tím, že spis byl doručen Městskému soudu v Praze, kterým bylo dne 28. 11. 2003 rozhodnuto o tom, že rozhodující soudkyně nebude vyloučena z rozhodování ve věci, ze strany matky zůstavitele došlo k dalšímu podání dne 15. 1. 2004, policie žádala o poskytnutí součinnosti 16. 1. 2004, ze strany soudu došlo k vyjádření k policii 20. 1. 2004, dne 23. 1. 2004 k výzvě soudu pak odůvodnila matka zůstavitele návrh na přikázání dědické věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, návrh byl zaslán právnímu zástupci družky zůstavitele k vyjádření, soudu pak ze strany Městského soudu v Praze dne 10. 2. 2004 bylo doručen dovolání matky zůstavitele proti rozhodnutí o námitce podjatosti ze strany vyššího soudu, ze strany soudce byla vyzvána matka zůstavitele k zaplacení soudního poplatku za dovolání dne 11. 2. 2004, matka podala návrh na osvobození od soudních poplatků 17. 2. 2004, dne 19. 2. 2004 matka podala návrh na předběžné opatření, ze strany soudu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání dne 20. 2. 2004, družka zůstavitele se vyjádřila dne 25. 2. 2004, ze strany soudu návrh na vydání předběžného opatření dne 8. 3, 2004 ve věci zákazu nakládání s akciemi pod pořadovým číslem 51-100 byl zamítnut, rozhodnutí nabylo právní moci 23. 10. 2004, 10. 3. 2004 ze strany matky byl podán návrh na vyloučení soudního komisaře, zároveň 15. 3. 2004 bylo podáno odvolání proti zamítnutí předběžného opatření, odvolání pak bylo doručeno právnímu zástupci družky zůstavitele, Městský soud v Praze žádal o zapůjčení předmětného spisu 22. 3. 2004 s tím, že ze strany soudu byl zapůjčen 1. 4. 2004, Městský soud v Praze pak dne 30. 4. 2004 zamítl návrh matky zůstavitele na opravu usnesení ze dne 28. 11. 2003, a opravil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2004 dne 31. 5. 2004, spis byl vrácen Obvodnímu soudu [obec a číslo] dne 10. 6. 2004, družka zůstavitele se vyjádřila dne 8. 4. 2004 k vydání předběžného opatření, soud ve věci 50 Cm 60/2002 se dne 7. 4. 2004 dožadoval sdělení stavu řízení, na které mu bylo zodpovězeno 14. 4. 2004, soudní komisař požádal o zproštění mlčenlivosti soudem, k čemuž byl tedy zproštěn 15. 4. 2004, urgence ze strany matky zůstavitele byly 5. 5. 2004, dne 20. 5. 2004 došlo k odejmutí plné moci matce zůstavitele otcem zůstavitele, dne 24. 5. 2004 do spisu byla vložena žaloba na určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti majitelem akcií [právnická osoba] [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení], která byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, k výzvě policie se vyjadřoval soudce 10. 6. 2004 s tím, že dědické řízení není skončeno, zároveň ze strany OSZ v [obec] byl soud vyzýván k součinnosti, ze strany soudu 15. 6. 2004 bylo vydáno opravné usnesení do usnesení týkající se o návrhu pozůstalé matky na vydání předběžného opatření, ze strany matky zůstavitele byl návrh na neodkladné opatření podán 29. 6. 2004, ze strany soudu pak byla vyzvána sestra zůstavitele 14. 7. 2004, aby se vyjádřila k tomu, že matka zůstavitele by vykonávala funkci správce dědictví ohledně akciové společnosti, sestra zůstavitele se vyjádřila 26. 7. 2004, soud v senátě Cm se pak dotazoval na stav řízení, na které mu bylo zodpovězeno ze strany rozhodujícího soudce, dne 10. 8. 2004 matka zůstavitele dala námitku podjatosti, aby věc byla odejmuta soudnímu komisaři, věc byla předložena Městskému soudu v Praze 19. 8. 2004 s odvoláním pozůstalé matky do zamítnutého návrhu na vydání předběžného opatření ohledně nakládání s akciemi 51-100, kdy usnesení prvého stupně bylo potvrzeno odvolacím soudem dne 31. 8. 2004 a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Praha 8 dne 5. 10. 2004. Ze strany policie byl soud dotazován dne 6. 10. 2004, ze strany soudu pak došlo k rozeslání rozhodnutí a vyjádření ve věci dne 12. 10. 2004 spolu s přehledem úkonů v dědickém řízení, ze strany Městského soudu v Praze dne 14. 10. 2004 byl předložen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, podaný matkou zůstavitele k Městskému soudu v Praze 7. 9. 2004, a věc byla rozhodnuta Městským soudem v Praze 1. 11. 2004 s tím, že návrh na určení lhůty byl zamítnut, spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 4. 11. 2004, soudní komisař se dne 19. 10. 2004 dožadoval soudu na stav řízení a zaslal zprávu - žádost o podání zprávy ze strany Ministerstva vnitra, soudce v senátu 50 Cm 60/2002 požadoval sdělení stavu řízení, dne 20. 10. 2004 ze strany matky zůstavitele byl dán návrh na neodkladné opatření, týkající se opět akcií s pořadovým číslem 51-100. Věc pak byla 18. 11. 2004 předložena Nejvyššímu soudu ve vztahu k návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, kdy Nejvyšší soud dne 15. 12. 2004 věc nepřikázal Okresnímu soudu v Karviné, spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Praha 8 dne 6. 10. 2005, soud ve sp. zn. 50 Cm 60/2002 se dotazoval na stav řízení, rovněž se dotazoval dne 26. 11. 2004, matka zůstavitele žádala o sdělení dalších skutečností dne 24. 1. 2005, dále žádala o opravu v dědické věci dne 25. 1. 2005, ze strany soudu usnesením ze dne 27. 1. 2005 byla vyzvána družka zůstavitele, zda uplatňuje či nikoliv své dědické právo, dne 2. 2. 2005 tak ze strany soudního komisaře byla dána žádost o vyloučení notáře, ze strany policie pak soud byl vyžadován ke sdělení informací 1. 2. 2015, ze strany soudu bylo reagováno na žádost matky zůstavitele na opravu informace ze dne 28. 1. 2005 s tím, že soud není oprávněn opravovat sdělení jiných subjektů. Usnesením ze dne 3. 2. 2005 byl zamítnut návrh pozůstalé matky na určení okruhu dědiců, návrh na ustanovení správcem majetku, a bylo zastavení řízení o návrhu na vydání neodkladného opatření. Zároveň dne 3. 2. 2005 byl soudní komisař vyloučen z úkonů, a byl ustanoven nový soudní komisař JUDr. [jméno] [příjmení]. Rovněž 3. 2. 2005 pak byli vyrozumění o postupu věci pozůstalá matka, pozůstalá sestra a právní zástupce družky zůstavitele, matka zůstavitele podala vyjádření 7. 2. 2005, tato se rovněž dostala do spisu dne 16. 2. 2005, zároveň podala odvolání do usnesení ze dne 3. 2. 2005 a to 15. 2. 2005. Rozhodující soudkyně ve věci 50 Cm 60/2012 se dotazovala na stav řízení, ze strany matky zůstavitele pak bylo dáno návrh na osvobození od soudních poplatků v předmětné věci 18. 2. 2005, dne 25. 2. 2005 pak byly doloženy doklady o důchodu matky zůstavitele, ze strany soudu 2. 3. 2005 pak bylo rozhodnuto o osvobození od soudních poplatků matky zůstavitele a zároveň jí byl ustanoven právní zástupce. Věc odvolacímu soudu byla předložena 31. 3. 2005, ze strany odvolacího soudu dne 29. 4. 2005 pak rozhodnutí soudu prvého stupně ze dne 3. 2. 2005 ve výrocích I. a III. bylo potvrzeno, ve výroku II. bylo zrušeno. Ze strany soudu dne 18. 5. 2005 usnesením byla vyzvána družka zůstavitele, aby podala žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 8, že je dědičkou zůstavitele, ze strany matky zůstavitele k Městskému soudu v Praze byly dány urgence vyřízení jejího odvolání v podání ze dne 5. 5. 2005, listiny byly postoupeny Obvodnímu soudu pro Prahu 8, soudce ve sp. zn. 50 Cm 60/2002 se dotazoval na stav řízení dne 19. 5. 2005, načež mu bylo soudem zodpovězeno, ze strany matky zůstavitele 27. 5. 2005 byla dána žádost o okamžité ustanovení její osoby správcem majetku zesnulého, ze strany soudce pak byli dotazováni advokáti, zda jsou ochotni vykonávat funkci správce části dědictví po zůstaviteli, a to akciové společnosti, kdy se jednalo o 5 advokátů, kdy žádosti jim byly doručeny v měsíci červnu 2005, následně se advokáti vyjadřovali v červnu 2005 s tím, že k výzvě soudu se rovněž vyjadřovali možní dědici zůstavitele ve vztahu správce dědictví, kdy usnesením ze dne 26. 7. 2005 správcem části dědictví byla ustanovena matka zůstavitele, usnesení nabylo právní moci dne 5. 12. 2005, kdy družka zůstavitele si dne 19. 8. 2005 proti tomuto usnesení podala odvolání, kdy věc odvolacímu soudu byla předložena dne 11. 10. 2005 s tím, že odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvého stupně ve vztahu k určení osoby správce dědictví, a ve výroku II. pak ve vztahu obsahu pověření správce změnil v tom směru, že se matka zůstavitele byla ustanovena správcem části dědictví, veškerých práv a povinností zůstavitele v [právnická osoba] [právnická osoba] Rozhodnutí bylo ze dne 31. 10. 2005, spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 29. 11. 2005. Soudce ve věci Cm z Městského soudu v Praze, JUDr. [příjmení] učinil dotaz na stav řízení dne 8. 11. 2005, na který ze strany soudu bylo zodpovězeno dne 9. 11. 2005, ze strany komisařky pak soudu dne 20. 12. 2005 byly podány podání ze strany matky zůstavitele, usnesením ze dne 22. 12. 2005 podání matky ze dne 20. 1. 2004 bylo pro neobsažení důvodu přípustnosti dovolání a dovolací důvody, pro tyto skutečnosti byla matka zůstavitele vyzvána k odstranění vad, aby uvedla důvody přípustnosti dovolání a dovolací důvody. Matka zůstavitele podala návrh na vydání předběžného opatření dne 22. 12. 2005, dne 5. 1. 2006 podala žádost o povolení soudu správci části majetku uzavřít smlouvu s advokátem se znalostí obchodního práva o poskytnutí právní pomoci, kdy ze strany soudu tento návrh byl zamítnut dne 9. 1. 2006 s tím, že nabyl právní moci dne 31. 1. 2006, soud se v lednu 2006 vyjadřoval k žádosti různých subjektů, že řízení dosud není skončeno, dne 16. 1. 2006 matka podala návrh na vydání neodkladného opatření zajištění dědictví akcií 051-100, ze strany Městského soudu v Praze dne 21. 12. 2005 bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně ze dne 20. 9. 2005, který se týkal žalobkyně [jméno] [příjmení] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 13 C 164/2005, jednalo se žalobu družky zůstavitele, aby byla dědičkou v předmětném dědickém řízení. Dne 19. 1. 2006 se pak rozhodující soudkyně ve věci předsedkyni soudu Obvodního soudu pro Prahu 8 sdělila, že ve věci se cítí nadále vyloučena, věc dne 19. 1. 2006 byla k rozhodování přidělena Mgr. [jméno] [příjmení], správkyně z části dědictví pak podal zprávu dne 20. 1. 2006, další podání ve věci dne 30. 1. 2006, rozhodující soudce ve věci sp. zn. 51 Cm 60/2002 se dotazoval na stav řízení, usnesením ze dne 31. 1. 2006 pak byl zamítnut návrh pozůstalé matky na neodkladné opatření, zároveň byly vyzvány konkrétní osoby, aby složily do úschovy předmětné akcie 51-100, zároveň byla vyzvána pozůstalá matka k doplnění návrhu o povolení z prodeje [právnická osoba] [právnická osoba], ze strany Policie ČR soud byl vyzván k součinnosti, na což soud reagoval 31. 1. 2006, dne 6. 2. 2006 pak pozůstalá matka žádala, aby byla oprávněna k ukončení smluv ve vztahu k vytvoření autorského díla a uzavření určitých budoucích smluv, týkající se akciové společnosti, usnesením ze dne 10. 2. 2006 pak matka byla ustanovena správkyní celého dědictví po zůstaviteli. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 2. 2006, družka zůstavitele informovala soud dne 9. 2. 2006, že opět podala novou žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, dne 16. 2. 2006 se dostavila zmocněnkyně – sestra zůstavitele s tím, že se vzdala práva odvolání do vyhlášeného usnesení týkající se správkyně dědictví, dne 20. 2. 2006 se vyjadřoval [právnická osoba] ve vztahu některých věcí, které dle pozůstalé matky by měly spadat do předmětného dědictví s tím, že s tímto nesouhlasí, pozůstalá matka se opětovně vyjadřovala dne 23. 2. 2006, 27. 2. 2006 pak ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] se pak vyjadřoval rozhodující soudce s tím, že nelze v dědickém řízení řešit spor, který byl vznesen ze strany této společnosti, dále pak se soud vyjadřoval k žádosti správkyně dědictví ve vztahu k výpovědi či odstoupení od licenčních a souvisejících smluv, kdy dne 7. 3. 2006 pozůstalá matka žádala souhlas soudu k podpisu licenčních smluv a možnému prodeji zdrojových verzí autorského díla zůstavitele, dne 8. 3. 2006 byla dána žádost fyzické osoby o uložení finančních prostředků při projednání dědického řízení, ze strany soudu dne 14. 3. 2006 pak bylo zrušeno ustanovení advokáta jako zástupce pozůstalé matky, s tím, že pozůstalá matka nesouhlasila s jeho postupem a nyní dal souhlas se zrušením svého ustanovení zástupcem, neboť popsaným chováním byla porušena vzájemná důvěra. Zároveň ze strany soudu ze dne 14. 3. 2006 přípisem byla pozůstalá matka vyzývána, zda trvá na svém dovolání ze dne 20. 1. 2004, ve vztahu k soudkyni, která by se měla vyloučit z projednávaného dědictví, když věc rozhoduje jiný soudce, dále se soud vyjadřoval ve věci uzavření smluv o užití autorského díla. Zároveň soud dne 14. 3. 2006 sdělil konkrétní osobě, na jaký účet lze složit do soudní úschovy peněžní prostředky náležející do dědictví, dne 20. 3. 2006 byl soudu dán návrh k průběžné úhradě nezbytných nákladů správkyně dědictví, ze strany soudu dne 28. 3. 2006 zástupcem pozůstalé matky byl ustanoven jiný advokát s ohledem na vyloučení Mgr. [jméno] [příjmení], ze strany soudu pak správkyně dědictví byla upozorněna ohledně náhrady hotových výdajů s tím, že soud nemusí mezitím nijak rozhodovat, zároveň k žádosti rozhodujícího soudce 50 Cm 60/2002 byl sdělen stav řízení, zároveň bylo dne 27. 3. 2006 ze strany účtárny sděleno, že došla částka do dědictví po zůstaviteli, ze strany soudu dne 27. 4. 2006 byla správkyně dědictví vyzvána k doplnění skutečností, jakým způsobem bude čerpat případné částky z účtů týkající se správy dědictví, aby byly zasílány pravidelné zprávy s tím, pokud by se nejednalo o běžný výdaj, je nutný souhlas všech ostatních dědiců a svolení soudu. Ze strany správkyně byla založena zpráva č. 2 dne 3. 5. 2006, zpráva č. 3 byla založena rovněž 3. 5. 2006, zpráva č. 4 byla předložena rovněž 3. 5. 2006. Dne 2. 5. 2006 byl sepsán protokol před soudním komisařem za účasti právního zástupce pozůstalé matky, kdy pozůstalá matka neodmítla dědictví. Soudní komisař se pak dotazoval soudu, jaká částka byla připsána na účet týkající se předmětu dědictví, na žádost soudního komisaře bylo reagováno soudem dne 26. 5. 2006, kdy zároveň dne 26. 5. 2006 ze strany ustanoveného advokáta byla podána žádost o zproštění, kdy byla vyzvána pozůstalá matka, aby se k této žádosti vyjádřila téhož dne, dne 10. 5. 2006 se pak před soudním komisařem konalo jednání, kdy pozůstalá matka předložila originál osvědčení úřadu průmyslového vlastnictví, zároveň zaslala doporučeným dopisem další informace k přihlášeným pohledávkám do dědictví a účtu v [anonymizováno] bance. K žádosti soudní komisařky se pak vyjadřoval úřad průmyslového vlastnictví 11. 5. 2006, k dotazu Městského soudu v Praze se vyjadřoval soud, že dědické řízení není skončeno, zároveň ze strany soudu dne 26. 5. 2006 složená hotovost byla poskytnuta ve prospěch účtu správkyně dědictví. Ze strany správkyně dědictví předložena zpráva č. 5 dne 29. 5. 2006, ze strany soudní komisařky dne 21. 6. 2006 byl soudu předložen návrh na usnesení dle § 175r o.s.ř. a originály žádostí dědiců o uvolnění účtu před skončením řízení ze dne 21. 6. 2006 a prohlášení o neodmítnutí dědictví téhož dne. Usnesením ze dne 29. 6. 2006 pak ze strany soudu bylo svoleno, aby pozůstalá matka nakládala s částkou 250 000 Kč patřící do pozůstalosti a uloženou na přesně uvedeném konkrétním účtu, zpráva správkyně dědictví byla založena dne 4. 7. 2006, zpráva č. 6 dne 1. 8. 2006, zpráva č. 7 dne 29. 8. 2006 a usnesením ze dne 15. 9. 2006 bylo zrušeno ustanovení advokáta pozůstalé matce a zároveň byla ustanovena jiná zástupkyně. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 10. 2006. Ze strany soudu pak bylo odpovídáno na dotaz správkyně dědictví ohledně běžného provozu, údržby a užívání motorových vozidel dne 15. 9. 2006, ze strany soudní komisařky byly založeny listiny dne 18. 9. 2006, soudní komisařka pak činila dotazy na Městský soud v Praze ohledně několika řízení týkající se věcí spadající do pozůstalosti dle dědiců, soud se pak vyjadřoval dne 6. 11. 2006 ve vztahu k různým dotazům týkající se skončení dědického řízení či postupu soudu, zpráva č. 9 soudu byla doručena 3. 11. 2006, téhož dne byla doručena i zpráva č. 8, zpráva č. 10 byla doručena 5. 12. 2006, kdy zároveň byl soud žádán ze strany správkyně dědictví o součinnost 8. 12. 2006, kdy žádost správkyně byla zaslána Městskému soudu v Praze – oddělení [ulice], a zároveň bylo zodpovězeno správkyni dědictví, zpráva č. 11 byla soudu doručena 16. 1. 2007, do spisu pak nahlížel původní soudní komisař 12. 1. 2007. Ze strany soudního komisaře pak dne 26. 1. 2007 bylo sděleno ohledně zjištění účtu akciové společnosti u [právnická osoba] a rovněž účtu týkající se zůstavitele, kdy ze strany soudního komisaře byly vyžádány zprávy týkající se tohoto účtu v lednu 2007, ze strany správkyně dědictví pak dne 26. 1. 2007 byl vyzýván soud k součinnosti, soud pak žádal dne 19. 2. 2007 součinnost od [anonymizováno] banky, [právnická osoba] a.s. ve vztahu k několika účtům, ze strany soudní komisařky dne 22. 2. 2007 pak do spisu bylo zakládáno sdělení [anonymizováno], dotazy na Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy], [anonymizováno] se vyjádřila notářce podáním ze dne 8. 2. 2007 ohledně zůstatku na předmětném účtu, kdy účet patřil zůstaviteli, [anonymizováno] se pak vyjadřovala k žádosti soudu ze dne 7. 3. 2007, kdy zaslala výpisy z předmětných účtů, kdy se jednalo nejen o účty zůstavitele, ale i jiné společnosti, [anonymizováno] banka se pak vyjádřila dne 6. 3. 2007. Výpisy byly ofoceny a zaslány správkyni dědictví na základě pokynu soudce ze dne 29. 3. 2007. Správkyně dědictví se vyjádřila a další zprávu podala dne 25. 4. 2007, dne 25. 5. 2007 soud zasílal přípisy správkyni dědictví, rovněž Městskému soudu v Praze ve vztahu k jednotlivým řízením, k dotazům, jaká částka byla vyplacena správci dědictví a ve vztahu k jednotlivým řízením. Zároveň soud učinil dne 25. 5. 2007 dotaz na soudní komisařku, kdy lze očekávat předložení soupisu aktiv a pasiv dědictví, dne 2. 7. 2007 pak notářka soudu předložila protokol o jednání sepsaný v notářské kanceláři dne 28. 6. 2007 z něhož vyplývá, že pozůstalá matka dědictví neodmítla, rovněž pozůstalý otec dědictví neodmítl, pozůstalá sestra dědictví neodmítla, zároveň bylo zjištěno, že probíhají soudní řízení, v nichž jsou řešeny otázky, které mají význam pro rozhodnutí soudu v tomto řízení o dědictví, kdy se jedná o řízení vedené pod sp. zn. 21 Cm 184/2004, 47 Cm 6/2006, 47 Cm 113/2005, 26 Cm 167/2005, 14 Cm 177/2005, 34 Cm 163/2005, 32 C 116/2005, 50 Cm 60/2002, 34 C 109/2006, s tím, že všechna řízení mají probíhat u Městského soudu v Praze. Zároveň byl podán návrh usnesení na přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. u Obvodního soudu pro Prahu 8. Správkyně dědictví pak podala zprávu dne 11. 7. 2007, ze strany soudu dne 24. 7. 2007 ustanovena zástupkyně pozůstalé matce o řízení z dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2003. Napadnuté usnesení se týkalo skutečnosti, že původní rozhodující soudkyně nebyla vyloučena z projednání a rozhodnutí ve věci. Poté soud dne 24. 7. 2007 učinil dotazy na Městský soud v Praze na řízení týkající se uvedených spisových značek dle protokolu o jednání před soudní komisařkou. Zároveň do spisu bylo založeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 týkající se určení družky zůstavitele, že je dědičkou zůstavitele s tím, že žaloba byla zamítnuta, rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 12. 2006. Ze strany Městského soudu v Praze pak soudu byly sdělovány stavy jednotlivých řízení, na něž byl vznesen dotaz, zároveň do spisu byla zakládána průběžná rozhodnutí v těchto věcech, příp. žaloby, rovněž notářka činila na stav předmětných řízení dle přípisu ze dne 19. 7. 2007. Dne 3. 9. 2007 pak bylo podáno dovolání pozůstalé matky, dovolání pak bylo rozesláno dalším účastníkům řízení na základě pokynu soudce ze dne 11. 9. 2007, dále soudnímu komisaři téhož dne bylo sděleno, že dědické řízení přerušeno nebude, když v drtivé většině jsou předmětná řízení ve fázi před meritorním rozhodnutím. Ze strany Městského soudu v Praze – pracoviště Slezská bylo 24. 9. 2007 žádáno o zapůjčení dědického spisu s tím, že spis byl zapůjčen na krátkou dobu dne 18. 10. 2007 aby byl obratem vrácen s tím, že byl vrácen dne 8. 11. 2007, zpráva správkyně dědictví byla doručena dne 12. 11. 2007, se strany soudu byl vznesen dotaz na soudní komisařku, kdy budou předloženy podklady potřebné pro rozhodnutí, a to přípisem soudce ze dne 16. 1. 2008, ze strany komisaře bylo reagováno dne 31. 1. 2008 s tím, že dne 29. 1. 2008 proběhlo ve věci jednání, ve věci bylo konstatováno, že jaké skutečnosti patří do dědictví, a to jak aktiva tak pasiva s tím, že nadále probíhá devět řízení u Městského soudu v Praze, přičemž se jedná o tato řízení: sp.zn. 21 Cm 184/2004, 47 Cm 6/2006, 47 Cm 113/2005, 26 Cm 167/2005, 14 Cm 177/2005, 34 Cm 163/2005, 32 C 116/2005, 50 Cm 60/2002, 34 C 109/2006 Soudní komisař pak dále žádal bankovní domy, týkající se stavebního spoření, ke sdělení dle jeho přípisu ze dne 29. 1. 2008, ve věci zůstatku stavebního spoření zůstavitele ke dni úmrtí, zároveň byly dotazovány i jiné bankovní instituce, rovněž pojišťovny. Soudní komisař se pak dotazoval na stav řízení ve věci sporných řízení u Městského soudu v Praze na základě podání ze dne 29. 7. 2007. Ze strany [anonymizováno] banky k žádosti soudu došlo k vyjádření dne 5. 2. 2008, dále ze strany soudního komisaře byly výsledky jeho dožádání soudu předloženy dle jeho přípisu dne 26. 2. 2008. Ze strany soudního komisaře pak byl urgován dotaz, který byl vznesen již 27. 2. 2008, urgence pak byla z 11. 4. 2008 týkající se bankovního účtu u [právnická osoba] a.s., zároveň bylo nařízeno jednání na den13. 5. 2008 ve věci pozůstalostního řízen, kdy z tohoto jednání se omluvila pozůstalá matka z důvodu jiného soudního jednání dne 21. 4. 2008, zároveň sdělila notářce, že vypověděla plnou moc advokátce JUDr. [příjmení]. Ze strany soudu, resp. ze strany soudní komisařky pak dne 12. 5. 2008 byla informována právní zástupkyně správkyně dědictví, že původně sjednaný termín dne 13. 5. 2008 se mění k žádosti dědičky, [právnická osoba] [anonymizováno] se pak vyjádřila ve vztahu k účtům a k výši částek na těchto účtech dne 5. 6. 2008. Dne 13. 6. 2008 pak ustanovená zástupkyně požádala o zrušení svého ustanovení pro ztrátu důvěry, kdy ze strany soudu byla pozůstalá matka vyzvána k vyjádření dne 18. 6. 2008 ve vztahu ke sdělení advokáta. Dne 1. 7. 2008 ze strany soudu byla vyzvána soudní komisařka ke sdělení, co brání skončení dědického řízení, kdy zároveň dne 1. 7. 2008 bylo zrušeno ustanovení ustanoveného zástupce a zároveň pozůstalé matce byla ustanovena jiná zástupkyně. Soudní komisař se pak vyjádřil dne 15. 7. 2008 s tím, že termín dalšího jednání bude stanoven poté, co nabude právní moci rozhodnutí o ustanovení zástupce pozůstalé matky. Ze strany soudu byla notářka informována přípisem soudce ze dne 24. 7. 2008, že pravomocné ustanovení zástupce došlo dne 23. 7. 2008, ze strany soudního komisaře nařízeno jednání na den 21. 8. 2008, tohoto dne jednání proběhlo, kdy účastníci byli seznámeni se sdělením bankovních ústavů ve vztahu k výši jednotlivých zůstatků na účtech zůstavitele, zároveň byla vyzvána matka zůstavitele, aby sdělila, zda bude vyžadovat vypracování znaleckého posudku ve věci pohledávky zůstavitele za Městskou částí Praha 8 z titulu zhodnocení předmětného bytu stavebními úpravami provedenými na náklady zůstavitele. Zpráva správkyně dědictví došla dne 20. 11. 2008, o zapůjčení dědického spisu pak žádal Obvodní soud pro Prahu 8 k jiné věci, k dotazu soudu pak soudní komisařka sdělila, že v dědickém řízení byla zjištěna ještě další aktiva ve vztahu k právům a povinnostem ze smlouvy o stavební spoření a pohledávky za Městskou částí [obec a číslo]. Ze strany jiného senátu Obvodního soudu pro Prahu 8 byl vrácen dědický spis dne 15. 12. 2008 soudní komisařce. K dotazu soudní komisařky pak soud sdělil dne 12. 2. 2009, že spis prozatím k Nejvyššímu soudu ČR nebyl předložen, kdy výsledek dovolacího řízení nemá na dědickou věc vliv, kdy dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není ex lege přípustné, usnesením ze dne 1. 4. 2009 pak bylo zrušeno ustanovení ustanoveného zástupce a byl ustanoven jiný zástupce, a to Mgr. [jméno] [příjmení], ze strany ustanoveného zástupce dne 20. 4. 2009 došlo k vyúčtování odměny, ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 pak bylo žádáno o zapůjčení dědického spisu, a to dne 5. 6. 2009, zároveň se zjišťuje, že ve svazku č. 4, který má následovat až za svazkem č. 3, pak je pod číslem 1021 uvedeno, že dne 6. 2. 2009 soudu došla žádost o zproštění funkce právní zástupkyně pozůstalé matky, a to Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 6. 2. 2009 žádost o zproštění funkce právní zástupkyně pozůstalé matky. Dále 1. 4. 2009 zpráva správkyně dědictví za období 1. čtvrtletí 2009. Dne 1. 4. 2009 soud zrušuje ustanovení Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, zástupkyní pozůstalé matky a soud ustanovuje zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále 1. 4. 2009 došlo k vyčíslení odměny advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále dne13. 5. 2009 stížnost Mgr. [jméno] [příjmení] na průtahy řízení, podáno, kdy toto sděluje Ministerstvu spravedlnosti, Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Odpověď soudce ze dne 14. 5. 2009, kdy sděluje, že dědické řízení po zůstaviteli a synu stěžovatelky Mgr. [jméno] [příjmení] není dosud pravomocně skončeno, originál spisu je u notářky, spis již od ledna roku 2006 nevyřizuje JUDr. [příjmení], která byla na svůj podnět vyloučena z projednávání celé věci pro opětovné útoky stěžovatelky, následné podání trestného oznámení a civilní žaloby na náhradu škody vedené posléze u Obvodního soudu pro Prahu 1, spis převzal jako zastupující soudce senátu 20 D. Co se týče průtahů s opožděním ustanovení soudního komisaře, tak celé řízení bylo zahájeno dne 5. 9. 2003, zůstavitel zemřel dne 23. 8. 2003. Již dne 8. 9. 2003 byl po návštěvě stěžovatelky sepsán protokol předběžného šetření poté, co se notář dozvěděl, že je ustanoven soudním komisařem v celé věci. Zůstavitel byl bezdětný. Poté, co stěžovatelce notář sdělil, že jako účastník dědického řízení musí být prozatím brána v úvahu i [jméno] [příjmení], která tvrdila, že je družkou zůstavitele, podala ihned návrh na jeho změnu již dne 18. 9. 2003. Posléze nebylo možno spis předložit notáři pro opakované návrhy stěžovatelky na různá neodkladná opatření, na rozhodnutí o návrhu stěžovatelky na vyloučení notáře jako soudního komisaře, v dědickém řízení neřešitelné návrhy na vyloučení [jméno] [příjmení] z okruhu dědiců, opakované útoky stěžovatelky přestal notář do února 2005, kdy sám podal návrh na své vyloučení z projednávané věci s ohledem na to, že na něj stěžovatelka podala trestní oznámení. Obratem byla jmenována nová notářka. Ohledně návrhu na ustanovení správkyní dědictví, byl podán pravděpodobně dne 4. 3. 2004. Pak byl zamítnut dne 3. 2. 2005, po odvolání stěžovatelky bylo v této části usnesení zdejšího soudu zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Posléze byla stěžovatelka ustanovena správkyní dědictví v červenci 2005. Ohledně zmínky o nepředložení spisu dovolacímu soudu s opravným prostředkem, je pravdou, že Nejvyššímu soudu České republiky spis předložen nebyl, a do skončení dědického řízení, ani předložen nebude. Dovolání stěžovatelky totiž směřovalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze o tom, že soudkyně JUDr. [příjmení] není vyloučena z projednávané celé věci pro stěžovatelkou tvrzenou podjatost. Jedná se o usnesení soudu, proti němuž není dovolání přípustné, takže bude odmítnuto. Navíc JUDr. [příjmení] se pro pokračující následné ataky stěžovatelky vyloučila z projednávané celé věci. Takže mimořádný opravný prostředek stěžovatelkou zmíněný je v podstatě bezpředmětný. Předložení spisu dovolacímu soudu za takovéto situace by byl zbytečný průtah řízení. Protokol o jednání před soudním komisařem ze dne 21. 8. 2008. Dále vyjádření předchozí právní zástupkyně ze dne 15. 6. 2009 o odmítnutí poskytnutí právních služeb. Zpráva správkyně dědictví ze dne 30. 6. 2009. Dále rozhodnutí o přiznání odměny dřívější právní zástupkyně matky dne 22. 7. 2009. Zpráva správkyně dědictví ze dne 5. 11. 2009. Zpráva správkyně dědictví ze dne 30. 3. 2010. Soud se dotazuje správkyně dědictví, zda souhlasí s prodejem automobilu značky Škoda spadající do dědictví, tedy resp. navrhuje to správkyně dědictví a dotazuje se případných dědiců ze dne 13. 4. 2010. Souhlas ze dne 30. 4. 2010. Dále soud vyzývá správkyni dědictví o sdělení identifikačních údajů o vozidle značky Škoda ze dne 6. 5. 2010, dále činí dotaz na stav řízení ze dne 11. 6. 2010 u notářky. Urguje odpověď dne 30. 8. 2010. Zpráva o stavu dědictví od správkyně dědictví ze dne 3. 9. 2010. Doložení technického průkazu správkyní dědictví ze dne 20. 9. 2010. Notářka sděluje, že dědický spis byl zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 9. 2010. Není zřejmé, kdy tento zaslán. Dne 29. 9. 2010 upřesněno, že byl zaslán dne 15. 6. 2009. Žádost o vrácení spisu dne 7. 10. 2010. Dále je, co se týče okruhu dědiců, je tady přípis ze dne 2. 12.2010 spolehlivě zjištění zákonný dědici [příjmení] [jméno] [příjmení], otec [příjmení] [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení začal uplatňovat dědické právo sestra zůstavitele MVDr. [jméno] [příjmení]. [příjmení] se zůstavitelem, žila před jeho smrtí v domácnosti déle než jeden rok. Zda rodiče zůstavitele dědické právo MVDr. [anonymizováno] uznali či ne, není soudu známo. Žádost o vrácení spisu opětovně ze dne 14. 12. 2010. Dále urgence o vrácení spisu 14. 2. 2011. Odpověď Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 3. 2011, že jejich spis je na Městském soudě v Praze s odvoláním a dědický spis je u tohoto spisu připojen. Dále soudce sděluje dne 10. 3. 2011 k dotazu Okresnímu soudu v Opavě zda je dědické řízení skončeno, že skončeno není vzhledem na množství návrhů Mgr. [jméno] [příjmení] a souvisejících soudních sporů. Notářka podklady pro skončení dědického řízení soudu nepředložila. Zpráva o dědictví ze dne 8. 3. 2011. Urgence o vrácení spisu Obvodní soud pro Prahu 1 ze dne 20. 5. 2011. Zpráva správkyně dědictví ze dne 14. 6. 2011. Odpověď Obvodního soudu pro Prahu 1, že spis je stále s odvoláním u Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2011. Urgence o vrácení spisu Obvodní soud pro Prahu 1 ze dne 20. 9. 2011. Sděleno dne 14. 10. 2011, že nařízeno jednání, spis nelze zaslat. Urgence o vrácení spisu dne 20. 9. 2011. Ukončení právního zastoupení pozůstalé matky [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 2. 11. 2011. Zpráva dědictví o stavu dědictví ze dne 11. 11. 2011. Rozhodnutí soudu o zrušení zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení] a ustanovení nového zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 12. 2011. Pozůstalá matka podává odvolání dne 29. 12. 2011. Spis předložen Městskému soudu v Praze dne 19. 1. 2012, odvolání pozůstalé matky, kdy rozhodnuto dne 29. 2. 2012, že usnesení soudu se zrušuje ve výroku II. o ustanovení JUDr. [jméno] [příjmení] a vrací věc k dalšímu řízení, ve výroku I. o zproštění Mgr. [příjmení] zůstává potvrzeno. Dále Městský soud v Praze upozorňuje Obvodní soud pro Prahu 8, že na podání pozůstalé dcery na č.l. 890, kterým uplatňuje dědické právo z důvodu společné domácnosti ze zůstavitelem. Vráceno Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 15. 3. 2012. Dále rozhodnutí ze dne 23. 5. 2012 soud pozůstalé matce ustanovuje zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokátku. Pozůstalá matka podává odvolání, spis předložen odvolacímu soudu dne 17. 7. 2012. Dosud nebyl proveden ke dni 16. 8. 2012 soupis aktiv a pasiv, nebyla určena obvyklá cena dědictví, je rozhodováno o ustanovování nových zástupců správkyní dědictví. Rozhodnuto o zamítnutí návrhu na určení lhůty k ustanovení zástupce správkyně dědictví ze dne 24. 7. 2012 Městským soudem v Praze. Dále dne 31. 8. 2012 Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrzuje usnesení, kterým byla pozůstalé matce ustanovena JUDr. [jméno] [příjmení], advokátka. Byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 žaloba 24. 5. 2004, žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na určení, že Mgr. [jméno] [příjmení] byl ke dni své smrti majitelem akcií [právnická osoba] [právnická osoba] řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 12. 1. 2004, stejně tak odvolací řízení ze dne 9. 3. 2005 usnesení. Dále byl spis zapůjčen Okresnímu soudu v Ostravě, který jej vrátil dne 5. 11. 2012, dědický spis. Zpráva správkyně dědictví o činnosti ze dne 7. 12. 2012. Soud rozhoduje o přiznání odměny Mgr. [jméno] [příjmení] dne 12. 12. 2012. Pozůstalá matka podává námitku podjatosti dne 20. 12. 2012 a námitky průtahů řízení. Soudce Mgr. [jméno] [příjmení] uvádí, že nemá žádný vztah k dědickému řízení ani k účastníkům. Spis předložen nadřízenému soudu Městskému soudu v Praze dne 10. 1. 2013, který rozhoduje dne 31. 1. 2013, že soudce Mgr. [jméno] [příjmení] není vyloučen z projednávané věci. Dále se vyjadřuje k délce řízení na pokyn Ministerstva spravedlnosti dne 30. 4. 2013, že délka řízení přesahuje obvyklou délku dědického řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8, pověřená notářka není osobou, jejíž činnost či nečinnost by primárně způsobovala prodlužování řízení. Dne 2. 5. 2013 soud rozhoduje o zrušení ustanovení JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, a ustanovuje zástupce pozůstalé matky [příjmení] [jméno] [příjmení], když advokátka požádala o zproštění z funkce z důvodu ztráty důvěry mezi klientem a ní. Dále pozůstalá matka podává žádost o urychlené rozhodnutí ve věci. Dne 17. 7. 2013 soud rozhoduje o zrušení ustanovení Mgr. [jméno] [příjmení], který požádal o zproštění z funkce a ustanovení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, neboť Mgr. [jméno] [příjmení] má informace o jiném klientovi a mohla by znevýhodnit pozůstalou matku. Pozůstalá matka podala odvolání proti usnesení ze dne 17. 7. 2013 a Mgr. [jméno] [příjmení] podává žádost o zrušení ustanovení zástupcem pozůstalé matky. Spis předložen odvolacímu soudu dne 3. 10. 2013. Zpráva správkyně dědictví ve spise založena ze dne 27. 12. 2013. Tento rozhoduje dne 29. 12. 2013, že usnesení soudu prvého stupně zrušuje a vrací k dalšímu řízení a soud prvého stupně má vyzvat Mgr. [jméno] [příjmení], aby důvody, které podle něj vedou ke zrušení jeho ustanovení zástupcem pozůstalé matky, blíže specifikoval, aby soud mohl posoudit, zda jeho tvrzení důvod pro zrušení zastoupení pozůstalé matky bylo shledáno opodstatněným. Dne 21. 2. 2014 Obvodní soud pro Prahu 8 rozhoduje, že soud pozůstalé matce odmítá osvobození od soudních poplatků a zrušuje ustanovení Mgr. [jméno] [příjmení], zástupce pozůstalé matky. Proti tomuto podává pozůstalá matka odvolání a opakovanou námitku podjatosti proti Mgr. [příjmení]. Dále pak zpráva o dědictví za období 1. čtvrtletí roku 2014 ze dne 26. 4. 2014. Spis předložen odvolacímu soudu dne 29. 4. 2014. Dále žalobkyně, tedy [jméno] [příjmení], podává návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu rozhodnutí o odvolání. Spis předložen Vrchnímu soudu v Praze 12. 6. 2014 s návrhem na určení lhůty k rozhodnutí. Návrh na určení lhůty se zamítá, rozhoduje Vrchní soud v Praze ze dne 27. 6. 2014. Dále rozhodnutí Městského soudu v Praze o tom, že usnesení soudu prvého stupně o tom, že bylo odňato pozůstalé matce osvobození od soudních poplatků a soud zrušil ustanovení Mgr. [jméno] [příjmení], se potvrzuje ze dne 31. 7. 2014. Notářka činí 14. 1.2015 dotazy na dosud neskončená řízení u Městského soudu v Praze. Stejně tak 2. 2. 2015. A zasílá rovněž obvodnímu soudu 2. 2. 2015 spis Obvodního soudu pro Prahu 1 dědický spis. Zpráva správkyně dědictví o činnosti ze dne 17. 11. 2014. Dále soud rozhoduje dne 21. 5. 2015 s tím, že zamítá žádost pozůstalé matky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta. Proti tomuto pozůstalá matka podává dne 1. 6. 2015 odvolání. Zpráva správkyně dědictví ze dne 23. 5. 2015. Dále soud rozhoduje dne 22. 9. 2015, že dřívějšímu zástupci pozůstalé matky [příjmení] [jméno] [příjmení] určuje zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů. Dále zpráva notářky JUDr. [jméno] [příjmení] na dotaz místopředsedy soudu o stavu řízení ze dne 25. 8. 2016. Sděluje, že spis převzala jako ustanovená náhradník JUDr. [jméno] [příjmení], která byla odvolána ke dni 30. 6. 2016. V rámci dědické agendy bylo převzato dne 1. 8. 2016 bylo přibližně 150 dědických spisů. Vykonává jako náhradník přednostně úkony, které nesnesou odkladu, takže poslední úkon ve spise byl 27. 10. 2015. Dále sděluje, že spis je velmi objemný, má téměř 1 700 listů. Část čtvrtá spisu končí na č.l. 1 644 a začíná na č.l. 1 021. Zpráva správkyně dědictví pozůstalé matky ze dne 21. 10. 2015. Spis předložen odvolacímu soudu dne 10. 11. 2015, který dne 30. 11. 2015 usnesení soudu prvého stupně o zamítnutí žádosti pozůstalé matky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] potvrdil. Zpráva správkyně dědictví dne 3. 6. 2016. Dne 9. 11. 2016 se soud dotazuje notářky JUDr. [jméno] [příjmení] na úkony provedené v poslední době směřující k vyřízení věci. Zpráva správkyně dědictví ze dne 2. 2. 2017, 9. 8. 2017 založena. Dále rozhodnutí ze dne 27. 9. 2017, kdy byla zamítnuta žádost pozůstalé matky o osvobození do soudních poplatků, zamítnuta žádost pozůstalé matky o ustanovení právního zástupce, dále rozhodnuto, že v řízení se na místo zemřelého Ing. [jméno] [jméno] [příjmení] pokračuje jako s účastnicí řízení s MVDr. [jméno] [příjmení], dále že notářka Mgr. [jméno] [příjmení] je vyloučena z úkonů dědického řízení, dále že k provedení úkonů dědického řízení se ustanovuje JUDr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu podjatosti. Odvolání pozůstalé matky ze dne 17. 10. 2017. Spis předložen odvolacímu soudu dne 30. 1. 2018. Tento rozhoduje dne 23. 2. 2018, že se v napadených výrocích o zamítnutí žádosti pozůstalé matky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce a že v řízení se na místo zemřelého Ing. [jméno] [jméno] [příjmení] pokračuje jako s účastnicí řízení MVDr. [jméno] [příjmení] potvrzuje. Zpráva správkyně dědictví ze dne 8. 8. 2018. Notářka dne 25. 4. 2019 činí dotaz na bytové družstvo [anonymizováno] ohledně práva nájmu bytu, garáže, zda je spojeno s členstvím bytu a ohledně družstevního podílu ve spoluvlastnictví a zda je tam nesplacená pohledávka. Dne 10. 6. 2019 bylo nařízeno jednání u notářky. Zpráva správkyně dědictví ze dne 9. 6. 2019. Dne 10. 6. 2019 proběhlo jednání, byl proveden soupis aktiv, kdy účastníci soudu zašlou soudní komisařce soupis soudních řízení probíhajících u Obvodního soudu pro Prahu 8, kdy zaslány řízení ve věci 5 Cmo 350/2018, 7 Cmo 347/2018, 3 Cmo 226/2018, 3 Cmo 6/2019, 11 Cmo 13/2019, 11 Cmo 23/2018, 3 Cmo 20/2018, 6 Cmo 312/2018, 6 Cmo 313/2018, 11 Cmo 26/2018 všechno neskončená. Sdělení o činnosti správce ze dne 9. 6. 2019. Nařízeno jednání na den 26. 9. 2019. Přeodročeno dne 4. 11. 2019. Proběhlo ne 18. 11. 2019, přítomna pozůstalá matka a pozůstalá sestra MVDr. [jméno] [příjmení]. Dále probíhající řízení, jehož účastníkem je Mgr. [jméno] [příjmení]. Pozůstalá matka prohlašuje, že musí být ukončena soudní řízení, aby mohlo být ukončeno dědické řízení. Odročeno na neurčito. Zpráva správkyně dědictví dne 29. 11. 2019. Dále soudní komisařka sděluje dne 24. 4. 2020 Obvodnímu soudu pro Prahu 8, že dědička správkyně dědictví je již od podzimu loňského roku nemocná, nemohla chodit a brala antibiotika. Z tohoto důvodu nebylo dosud založeno vyjádření k listinám převzatým při jednání dne 18. 11. 2019 týkajících se soudních sporů vedených ohledně aktiv a pasiv dědictví. Bez součinnosti dědiců nebo bez ukončení soudních sporů nelze určit úplný rozsah aktiv a pasiv dědictví. Pozůstalá matka nesouhlasí s ukončením dědictví dříve, než budou ukončena všechna soudní řízení. Žádost o sdělení úkonů místopředsedou soudu adresovaná notářce dne 30. 4. 2020. Tato sděluje, dne 26. 9. 2019 bylo nařízeno jednání za účasti obou dědiců. Dne 23. 9. 2019 sdělen telefonicky pozůstalá matka, že se nemůže dostavit k jednání. S účastníky poté byly telefonicky náhradní termín dne 8. 11. 2020, uskutečněno jednání s tím, dne 28. 11. 2019 bylo do spisu účastnicí e-mailem zasláno částečné vyjádření k převzatým listinám při jednání dne 18. 11. 2018. Ze zdravotních důvodů bylo řízení až dne 28. 4. 2020 e-mailem zasláno další částečné vyjádření k převzatým listinám při jednání dne 18. 11. 2019. Cílem dědického řízené zjištění dědiců zůstavitele jeho majetků a dluhů, okolí dědiců je postaven najisto. Nyní je nutné zjistit rozsah majetku a dluhů. Vzhledem k výše uvedeným neskončeným soudním sporům nelze v tuto chvíli určit úplný rozsah aktiv a pasiv dědictví a z tohoto důvodu nelze dědické řízení ukončit. Dále dne 30. 6. 2020 činí soudní komisařka dotazy na soudní řízení, zda jsou ukončena, co se týče majetku aktiv a pasiv dědictví. Zpráva správkyně dědictví ze dne 25. 7. 2020. Dne 18. 9. 2020 soud vyzývá pozůstalou matku k opravě svého doplnění, opravě svého podání, které je neurčité, nesrozumitelné, zda žádá ustanovení advokáta pro řízení. Končí na č.l. 2 821.

5. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 1, § 5 písm. a), b), § 13 odst. 1, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Dále podle čl. 6 odst. 1 věty první a čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále " Úmluva“). Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou OdpŠk, provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a OdpŠk). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Při stanovení výše odškodnění je nutné vycházet z kritérií ustavených judikaturou ESLP. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud I. stupně posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).

7. Soud po provedeném dokazování dospěl závěru, že doba trvání řízení u Městského soudu v Praze, sp.zn. 47 Cm 69/2017, 17 let a 2 měsíce (od doby podání žaloby žalobcem do doby rozhodnutí soudu, neboť řízení není dosud skončeno) je vzhledem ke všem okolnostem případu nepřiměřeně dlouhá. Již s ohledem na dobu dosavadního neukončeného řízení soud uzavírá, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, za nějž stát odpovídá, a žalobci v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla nemajetková újma, jsou tak splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu dle zákona OdpŠk. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

8. Soud má za to, že vzhledem délce dosud neskončeného řízení nepostačuje poskytnutí zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, ale je namístě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk. Je pak věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 958/2009).

9. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4590/2010). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

10. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 17 let a 2 měsíce přiznal soud žalobci základní částku ve výši 274 834 Kč, když vycházel z částky 17 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), z částky 17 000 Kč za každý další rok řízení a z částky 1 471 Kč za každý další měsíc řízení (částku 17 000 Kč za každý rok řízení zvolil soud z důvodu délky dosud neskončeného řízení, kdy není zřejmé kdy bude skončeno).

11. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení a jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. K otázce složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, uvedl, že„ složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání. Řízení je složité po skutkové stránce, neboť řízení je přerušeno do dědického řízení, které nemůže být skončeno, když není znám rozsah aktiv a pasiv dědictví i přes snahu notáře a dědického soudu. Soud proto vzhledem ke skutkové složitosti věci ponížil základní částku o 40 %. Dále soud ponížil základní částku o 30 % z důvodu procesní složitosti věci s ohledem na velmi časté návrhy správkyně dědictví, o kterých musí být rozhodnuto nejen soudem I. stupně, ale i soudem odvolacím. Nakonec soud ponížil částku o 10 % z důvodu právní složitosti věci, kdy věc není právně jednoduchá s ohledem na předmět řízení.

13. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) Nejvyšší soud vysvětlil, že„ poškozený může přispět k prodloužení délky projednávání věci podáním vadné či neúplné žaloby nebo jiného procesního úkonu, které si vyžádá potřebu jeho opravení či doplnění, častými změnami předmětu sporu nebo upřesněním či doplňováním svých podání (viz rozsudek ESLP ve věci Patta proti České republice ze dne 18. 4. 2006, č. 12605/02, § 67). Může k délce řízení přispět rovněž tím, že využívá žádostí (např. o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce), námitek (například podjatosti, místní či věcné nepříslušnosti soudu) a opravných prostředků (řádných či mimořádných), které mu právní řád poskytuje. Může také přispět k prodloužení řízení tím, že podá žalobu u nepříslušného soudu. Tyto skutečnosti však nelze účastníkovi přičítat k tíži (rozsudek ESLP ve věci Patta proti České republice ze dne 18. 4. 2006, č. 12605/02, § 69), nelze je ale přičítat k tíži ani státu (rozsudek ESLP ve věci Vladimír Dostál proti České republice ze dne 25. 5. 2004, č. 52859/99, § 220), je-li na vzniklou situaci ze strany soudu adekvátně reagováno.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). K tíži (ve smyslu hodnocení kritéria jednání poškozeného) lze poškozenému přičítat zejm. nečinnost (nereagování na výzvy soudu), kterou přispěl k prodloužení délky řízení. Procesní aktivitu, jakkoliv objektivně vedla k prodloužení řízení, lze naopak poškozenému k tíži přičítat jen výjimečně (typicky v případech obstrukčních aktivit a tedy zneužívání procesních práv); to však neznamená, že by zvýšenou procesní aktivitu účastníků, projevivší se zpravidla jeho vyšší složitostí, nebylo možné hodnotit v rámci kritéria složitosti řízení podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3725/2014). Žalobce se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Žalobci nelze upírat možnost využití procesních prostředků k uplatnění jeho práv. Žalobce reagoval na výzvy soudu k doplnění včas, jeho jednání nelze označit za obstrukční. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani snížení, ani navýšení hodnoty odškodnění.

14. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk) soud neshledal žádné průtahy na straně soudu. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení ani snížení hodnoty odškodnění.

15. Při posouzení kritéria významu řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk) soud řízení neposoudil jako řízení se zvýšeným významem. Nejvyšší soud již dříve dovodil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, že určité druhy řízení mají pro účastníky větší význam, než řízení jiná. Jde především o věci trestní, které v obecné rovině negativně ovlivňují a zatěžují osobní život trestně stíhaného (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/ 2005), věci opatrovnické (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právní spory (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédskuze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, § 39). Mezi tato řízení předmětné řízení nepatří. Hodnotil řízení proto se standartním významem pro žalobce, základní částku nijak nezvyšoval, ani nesnižoval.

16. Soud po zhodnocení veškerých výše uvedených kritérií dospěl k závěru, že žalobci náleží odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 57 967 Kč (základní částka 274 834 Kč pokrácená o 40 % skutkové složitost, o 30 % procesní složitost a 10 % právní složitost), žalovaná dosud nezaplatila ničeho. Žalobce má tak ve smyslu § 1968 věty první a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk u žalované (k tomu srov. bod 10. Stanoviska). Žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne 16. 8. 2019, šestiměsíční lhůta uplynula dne 16. 2. 2020, žalovaná je v prodlení s plněním dluhu od 17. 2. 2020.

17. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souzeném případě byl zcela úspěšný žalobce, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/ 2014).

18. Žalobci vznikly náklady vynaložené na soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a na náklady právního zastoupení ve výši 24 684 Kč, které se sestávají z 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika ze dne 4. 6. 2020, účast na jednání před soudem dne 17. 6. 2020, 16. 11. 2020 4. 2. 2020 ve smyslu § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ze 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, zvýšené o 21 % DPH. Celkem 26 684 Kč, jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal žalobci úkon právní služby - předběžné uplatnění nároku žalované v souladu s § 31 odst. 4 OdpŠk.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Poučení