25 C 405/2020 - 879

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B], narozená [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] proti žalované: ČR - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] zastoupené advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalované] [IČO žalované] (dále jen „převádějící“) a [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa], a [Jméno advokáta B], nar. [Datum narození advokáta B], bytem nám. [Jméno advokáta C]. [adresa], (dále jen „nabyvatelky“) u z a v í r a j í podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) smlouvu o převodu pozemku Čl.I. [Jméno žalované] (dále jen „SPÚ“) jako převádějící ve smyslu zákona o půdě, je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na listu vlastnictví [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno], pro jednotlivá níže specifikovaná katastrální území. SPÚ převádí touto smlouvou do spoluvlastnictví nabyvatelek, a to id. každé z nich, následující pozemky, včetně trvalých porostů v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (LV č. [hodnota]): - parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveného společností [právnická osoba] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] (hodnota [částka]) - parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] (hodnota [částka]) Čl. [jméno FO]. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě vznikl pravomocným rozsudkem obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO], č. j. [spisová značka]. Z uvedeného nároku nabyvatelek bude touto smlouvou vypořádáno celkem [částka]. Čl.

III. Převádějící převádí nabyvatelkám pozemky, uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelky je do svého vlastnictví přijímají, přičemž každá z nabyvatelek obdrží id. každého jednotlivého výše uvedeného pozemku. Čl.

IV. Správní poplatky se za podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě této smlouvy dle ustanovení § 21a odst. 1 zákona o půdě a ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nevyměřují. [jméno FO]. Řízení se částečně zastavuje, a to ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa].

III. Žaloba se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhaly nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyň.

V. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a vedlejšími účastníky se právo na náhradu nákladů nepřiznává.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa]-sever náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se původní žalobce [právnická osoba] domáhal proti žalované nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků se žalobcem s odůvodněním, že je dle rozhodnutí Státního notářství v [adresa] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jediným dědicem po paní [jméno FO], zemřelé dne [datum], která byla původním vlastníkem pozemků p. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a která byla v roce 1949 a znovu v roce 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést předmětné pozemky na Československý stát. Žalobce dne [datum] uplatnil u Pozemkového úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [jméno FO] nárok na vydání zemědělského majetku podle § 9 zákona o půdě. Pozemkový úřad vydal dne [datum] Rozhodnutí PÚ, ve kterém rozhodl, že žalobce není vlastníkem pozemků v k.ú. [adresa], obci [adresa]: p.č. část [Anonymizováno] o výměře 8 036 m2, a že mu za tyto pozemky bude poskytnut jiný pozemek podle § 11a zákona o půdě, případně finanční náhrada dle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Na základě rozsudku Obvodního soud pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] č. j. [spisová značka], má původní žalobce nárok na vydání jiných pozemků podle zákona o půdě za nevydané pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovaná pochybila, když nezohlednila veškeré skutečnosti relevantní pro ocenění pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], nerespektovala charakter nevydaného pozemku a judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu k ocenění nevydaných pozemků a nevydané pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ocenila v nesprávné výši, což svědčí o svévoli žalované. Žalovaná tak nesprávně ocenila nevydané pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž skutečná cena, zjištěná v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu, dle znaleckého posudku činí [částka]. Žalovaná, resp. její právní předchůdci, rozhodovali o restitučním nároku původního žalobce více než 25 let. Délka řízení sama o sobě svědčí o liknavosti žalované. Nerespektování závěrů judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu ze strany žalované při ocenění pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], resp. nesprávné určení výše restitučního nároku žalobce žalovanou, lze považovat za svévoli žalované. Původní žalobce byl v důsledku svévole a liknavosti žalované diskriminován oproti jiným restituentům, kteří se mohli o náhradní pozemky ucházet mnohem dříve než původní žalobce, a měli tak šanci získat kvalitnější pozemky, vůči restituentům, jejichž restituční nárok žalovaná ocenila správně. Žalovaná ocenila restituční nárok původního žalobce dle pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve výši téměř 33x nižší, než měl být správně oceněn. Ustálená judikatura dovodila, že je možné domáhat se nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků soudní cestou, pokud lze jednání žalované posoudit jako diskriminační, liknavé a svévolné. Všechny znaky byly v tomto případě splněny. Strana žalující je proto oprávněna domáhat se žalobou nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétního pozemku, jakožto pozemku náhradního, čímž dojde k uspokojení části žalobcova restitučního nároku. Původní žalobce rovněž uvedl, že ze svého restitučního nároku v celkové výši [částka] v okamžiku podání žaloby vyčerpal zatím částku [částka], a to na základě rozsudků [Anonymizováno] v [adresa] ([částka]), OS v [adresa] ([částka]) a [právnická osoba]-východ ([částka]).

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu s tím, že rozpor v celkové původní hodnotě restitučního nároku mezi účastníky řízení spočívá v rozdílném ocenění pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], když ohledně výše restitučního nároku dle rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]1 a [Anonymizováno] [č. účtu]- [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] by mezi účastníky nemělo být sporu, že na tento nárok zbývá nevypořádaná částka [částka]. Ohledně pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [adresa] žalovaná eviduje výši restitučního nároku žalobce v částce [částka], zatímco žalobce tvrdí, že jeho restituční nárok dle rozsudku č. j. [spisová značka] činí [částka]. Žalovaná ocenila nevydané pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] na základě objektivních skutečností, řádně a v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou, kdy cena nevydaného pozemku odráží jeho stav a hodnotu ke dni odnětí dle příslušného cenového předpisu. Dle žalované je ocenění provedené znaleckým ústavem [Anonymizováno] v [jméno FO] (na jehož ocenění žalobkyně následně netrvaly) nesprávné, neboť je zde nesprávně posuzována otázka charakteru odňatého pozemku (pozemek je oceněn jako stavební na základě směrného územního plánu, který však nemůže být podkladem pro ocenění nevydaného pozemku jako pozemku stavebního), a dále pak žalovaná namítala, že znalec byl povinen použít příslušné srážky dle oceňovací vyhlášky, což však neučinil. Žalovaná se bránila i proti tvrzení o liknavém a svévolném přístupu k nároku původního žalobce. Smyslem a účelem restitučních předpisů je dle žalované snaha částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, nikoliv napravit je zcela. Z podstaty věci ani není možné uspokojit všechny oprávněné osoby ve stejném katastrálním území, neboť řada pozemků byla, a dosud je zatížena zákonnými překážkami převoditelnosti, tj. předběžnými opatřeními, soudními spory, vyloučením z převodu či blokována. Žalovaná uvedla, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné, a tedy nepřevoditelné. Důvodnost podání žaloby tvrzenou původním žalobcem, a to neúspěch ve veřejných nabídkách, není opodstatněná, když se žalobcem bylo v rámci těchto zacházeno, s ohledem na další oprávněné osoby, rovnocenným způsobem, nicméně jeho neúspěšnost spočívala v tom, že nebyl za požadované pozemky ochoten nabídnout vyšší nárok než ostatní oprávněné osoby. Žalovaná se dále vyjádřila k převoditelnosti původním žalobcem požadovaných náhradních pozemků, které nepovažovala k uspokojení jeho nároku na převod jiného pozemku za vhodné. V průběhu řízení původní žalobce zemřel a v řízení bylo na straně žalující dále pokračováno s [Jméno žalobkyně], jako s žalobkyní a) a s [Jméno advokáta B], žalobkyní b).

3. Okresní soud [adresa] – sever rozsudkem ze dne ze dne [datum], č. j. [spisová značka], uložil žalované povinnost uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků z vlastnictví státu do spoluvlastnictví žalobkyň, a to ideální každé z nich. Předmětem smlouvy byly pozemky v k. ú. [adresa], k. ú. [adresa], k. ú. [adresa], k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], čímž bylo z restitučního nároku žalobkyň (vzniklého na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO], č. j. [spisová značka]) touto smlouvou vypořádáno celkem [částka] (výrok I, Čl. [jméno FO].). V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhaly nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok [jméno FO]). Žalované dále uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyním a také náhradu nákladů státu. Mezi účastníky nebylo sporné, že právní předchůdce žalobkyň byl oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), a to jako jediný právní nástupce oprávněné osoby [jméno FO], které nebyly vydány pozemky parc. č[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], ačkoli jí byly odňaty ve smyslu zákona o půdě v období od [datum] do [datum]. V průběhu řízení však původní žalobce zemřel a na jeho místo vstoupily žalobkyně jako jeho právní nástupkyně. Restituční řízení bylo zahájeno na počátku devadesátých let minulého století, kdy se původní žalobce poprvé ucházel o restituci nevydaných pozemků. Předmětné řízení se sice nedotýkalo pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno], nárok na náhradu za pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] mu však původně nebyl přiznán, o tom bylo rozhodnuto až rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Tedy po téměř 30 letech se původní žalobce domohl rozhodnutí o tom, že mu jako oprávněné osobě i za tyto pozemky přísluší náhrada. V této nepřiměřeně dlouhé době vyřizování restitučního nároku i v chybném ocenění odňatých pozemků lze shledat svévoli a liknavost žalované. Tento postoj neumožňoval původnímu žalobci domoci se restitučního nároku prostřednictvím veřejných nabídek. Pozemky je třeba ocenit jako stavební, když k tomuto závěru došli zpracovatelé obou ve věci zpracovaných. Charakter odňatých pozemků posoudil soud prvního stupně jako stavební dle znaleckých posudků [adresa] školy technická a ekonomické [právnická osoba] (dále jen „VŠTE“) i znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a také na základě výměru KNV v [jméno FO] ze [datum], kterým byl určen stavební obvod pro stavbu opravárny strojů, do nějž byly zahrnuty i předmětné pozemky. Pozemky sice v době přechodu na stát byly evidovány jako zemědělské, byly však určeny (a bezprostředně též využity) k výstavbě, za tím účelem byly také vykoupeny. Výše nároku žalobkyň byla při vyčerpání nároku ve výši [částka] dostatečná, a to podle obou výše uvedených znaleckých posudků. Žaloba byla zamítnuta pouze ohledně převodu dvou pozemků[adresa], které jsou v bezprostředním sousedství komunikace či její součástí, což bránilo jejich vydání.

4. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s opravným usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl k odvolání žalované výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změněn, ohledně převodu pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byl zrušen a zrušen byl také ve výrocích III a IV, a proto byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně jsou právními nástupci oprávněné osoby dle § 4 zákona o půdě, když jsou právními nástupci původního žalobce [právnická osoba]. Ten byl právním nástupcem původní vlastnice pozemků [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [jméno FO]. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně o svévolném a liknavém přístupu státu k uspokojení restitučního nároku žalobkyň i o charakteru odňatých pozemků, kdy žalovaná ocenila pozemky v nesprávné výši jako zemědělské a znemožnila tím původnímu žalobci účastnit se úspěšně veřejných nabídek. V této souvislosti odvolací soud poukázal na to, že prakticky shodné skutkové a právní otázky byly vyřešeny v předcházejících řízeních. O tom, za jakých okolností a jakým způsobem byly pozemky v k. ú. [adresa] vlastněné původně [jméno FO] převedeny na stát a jaký byl postoj žalované k restituci, bylo soudy opakovaně rozhodnuto; stejně tak se soudy opakovaně zabývaly charakterem pozemků. Ohledně postoje žalované ve všech případech dospěly k závěru, že postup žalované byl svévolný a liknavý. Odvolací soud souhlasil také se závěrem, že pozemky odňaté právní předchůdkyni žalobkyň sice byly v okamžiku přechodu na stát evidovány jako zemědělské, je však třeba je ocenit jako stavební, neboť se vychází především z účelu, pro který byly pozemky odňaty. Pokud pozemky byly odňaty za účelem výstavby, která byla v přiměřené době i realizována, pak pro stát měly pozemky hodnotu stavebního pozemku. Tento závěr vychází z již ustálené judikatury a skutková zjištění soudu prvního stupně jim poskytují dostatečnou oporu. Přestože již bylo řadou soudů opakovaně rozhodnuto o tom, jak mají být pozemky oceněny (co do jejich charakteru) a žalovaná si sama nechala zpracovat znalecký posudek, jehož závěr svědčil pro ocenění pozemků jako stavebních, nezměnila svůj postoj a setrvávala na tom, že pozemky odňaté právní předchůdkyni žalobkyň mají hodnotu [částka]. V průběhu tohoto soudního řízení uvedla, že by nepřipustila účast žalobkyň ve veřejných nabídkách nad (jí uznávanou) částku [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka]. Ze všech uvedených důvodů s přihlédnutím k aktuálnímu postoji žalované, odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že postup žalované vůči žalobkyním, resp. jejich právnímu předchůdci byl svévolný, liknavý a diskriminační, a že se žalobce mohl domáhat svého nároku soudní cestou i přesto, že se v souvislosti se svým restitučním nárokem vztahujícím se k pozemkům [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] neúčastnil veřejných nabídek. Pokud jde o pozemky, jichž se jako náhradních žalobkyně domáhaly, nebylo vlastnické právo státu, resp. právo [právnická osoba] s nimi hospodařit, zpochybňováno. Jednalo se o pozemky, které by mohly být využity k zemědělskému hospodaření, a kromě tří z nich odvolací soud neshledal žádné důvody, pro které by byly vyloučeny z převodu. U pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] však odvolací soud shledal, že dosud není dostatek informací, které by mohly důvody bránící uzavření smlouvy tvrzené žalovanou potvrdit či vyvrátit, a že v této části nejsou splněny podmínky pro potvrzení ani změnu odvoláním napadeného rozsudku. Odvolací soud proto v této části rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Podáním ze dne [datum] do tohoto řízení vstoupili [jméno FO] a [jméno FO] jako vedlejší účastníci, přičemž soudu sdělili, že jsou spoluvlastníky pozemku parc.č.st. [Anonymizováno][Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a že k tomuto pozemku přiléhají pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které jsou rovněž v jejich vlastnictví. Kromě těchto pozemků užívají i stavbu na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a stavbu nezapsanou v katastru nemovitostí, která je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. Jediná přístupová cesta k uvedeným nemovitostem vede částečně přes pozemek parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a také přes pozemek parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ze severní strany pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází pozemek parc.č. [hodnota], který je ve vlastnictví jejich syna, [jméno FO]. K jeho pozemku není jiný přístup než po cestě na pozemku parc.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Vedlejší účastníci v minulosti žádali Státní pozemkový fond, aby jim pozemek přilehlý k pozemkům v jejich vlastnictví prodal, ale bylo jim sděleno, že není určen k prodeji. Vlastnické právo vedlejších účastníků k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno], jak plyne z informace o pozemku. Žalobkyně i žalovaná souhlasily se vstupem vedlejších účastníků do řízení na straně žalované.

6. Během řízení pak došlo ze strany žalující k dalším dispozicím se žalobou. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhly změnu žaloby, čímž se v návaznosti na sdělení vedlejších účastníků domáhaly nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemku vzniklého na základě geometrického plánu oddělením z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], tj. parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a vzhledem k projednávané změně územního plánu [adresa] požadovaly také převod pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vzniklého na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveného společností [právnická osoba] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Soud tuto změnu žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř. usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] připustil. Usnesením č.j [spisová značka] ze dne [datum] pak bylo se souhlasem žalované a vedlejších účastníků řízení částečně zastaveno ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa].

7. Soud dále provedl dokazování týkající se převoditelnosti pozemků požadovaných stranou žalující k vydání. 8. [adresa] šetřením dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda, je skutečně zemědělsky užíván a nenachází se zde žádné stavby. [adresa] tohoto pozemku není žádným způsobem oddělena, v terénu na severozápadní straně, kde sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byl mezi pozemky patrný pouze rozdíl v porostu, na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nízký a rovnoměrně udržovaný, ale na sousedním pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla tráva značně přerostlá. Část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je pravidelně užívána vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vedlejšími účastníky, jako přístupová cesta k jejich nemovitostem Asi v délce 300 m je uvedený pozemek udržovaný, byl zde nízký nerovnoměrný travní porost, dále na něm byla geodetickými kolíky vytyčena hranice nově vzniklého pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a za těmito kůly nebyl pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] asi v délce 15 m udržován, rostly zde nízké dřeviny a divoká tráva. V další části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] již bylo patrné zemědělské užívání shodné jako na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je v katastru nemovitostí evidován jako zahrada, je na severovýchodní a východní straně oplocen pletivem, na jižní straně dřevěným plotem. Na severozápadní straně nebyla hranice pozemku nijak patrná. Ohledáním se dále potvrdilo, že kromě úzké části podél jižní hranice pozemku, která je neudržovaná a značně zarostlá, je tento pozemek skutečně udržován, je užíván jako zahrada u staveb na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a s těmito stavbami a zahradou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je spojen. Na místě bylo zřejmé, že uvedené nemovitosti tvoří jeden funkční celek. V průběhu ohledání výše uvedených nemovitostí byla také pořízena fotodokumentace zachycující skutečný stav pozemků.

9. V návaznosti na zjištění situace při ohledání pozemků vzaly žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu ohledně převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] (hodnota [částka]) částečně zpět, proto bylo výrokem [jméno FO]. tohoto rozsudku řízení ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř. částečně zastaveno.

10. Ohledně pozemků v k. ú. [adresa] se tedy žalobkyně nadále domáhaly převodu pozemků parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda a jak bylo zjištěno ohledáním na místě, je zemědělsky obděláván. Sousedí s požadovaným pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a k tomu přilehlým pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyň, které jsou rovněž užívány jako orná půda. Z geometrického plánu a místním šetřením bylo také zjištěno, že po rozdělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mají vedlejší účastníci možnost využívat tento pozemek k přístupu a příjezdu k nemovitostem v jejich vlastnictví a ani žalovaná zde již neshledávala žádné další překážky k vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

11. Ohledně pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] bylo vlastnické právo České republiky zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí. Požadovaný pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda a dle fotografie pozemků žalobkyň je zemědělsky obděláván. Pozemek vznikl na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveného společností [právnická osoba] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], oddělením z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], kde se nachází obslužná a příjezdová komunikace, a je určen k dalšímu rozvoji obce. Žalobkyně žádaly žalovanou o směnu a dopisem ze dne [datum] o odkup požadovaného pozemku či jeho části, přípisem ze dne [datum] jim však bylo sděleno, že se v současné době provádí revize procesu směn a připravují se nová pravidla pro jejich realizaci a že do doby vypracování nové metodiky pro směnu pozemků je přijímání nových žádostí pozastaveno. Žalobkyně na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne ze dne [datum], č. j. [spisová značka], již vlastní sousední pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ale dle [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] je tento požadovaný pozemek veden jako páteřní místní komunikace (označení plochy [Anonymizováno]). Za účelem ověření možnosti využití daného území nechaly žalobkyně zpracovat územní studii a architektonická kancelář připravila pracovní verzi architektonické studie, která komunikaci původně navrženou na pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přesune na jiné místo, kde bude navazovat na projekt výstavby plánovaný obcí v jižní části a lépe zajistí plynulost dopravy i celkovou bezpečnost lokality. Dle tvrzení žalobkyň jim starosta obce [adresa] sdělil, že obec již uzavřela smlouvu na zpracování nového územního plánu obce, kde se nepředpokládá využití pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] jako komunikace, jeho příprava je však teprve na počátku a nepředpokládá se jeho brzké schválení. Navrhované řešení bylo doloženo architektonickou situací daného území ze dne [datum].

12. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně vyčíslení aktuálního stavu čerpání nároku žalobkyněmi ve výši [částka] (pravomocné i nepravomocné) a ani ohledně ceny požadovaných pozemků v celkové výši [částka], která vycházela ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum].

13. Svévolný a liknavý přístup žalované byl již i v tomto řízení soudem shledán a spočívá také v setrvalém a neměnném postoji žalované k ocenění odňatých pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], který přetrvával téměř do samého konce. K jejich přecenění přistoupila až během posledního jednání, kdy již bylo nesporné, že žalobkyně na základě soudních rozhodnutí čerpaly nárok přesahující hodnotu zjištěnou znaleckým posudkem ing. [jméno FO] ve výši [částka]. Žalovaná až v závěru tohoto řízení uznala, že v době přechodu na stát měly uvedené pozemky charakter stavební, i nadále však trvá na přihlížení ke srážkám dle jí předloženého posudku ing. [jméno FO]. Tento postoj žalované jednoznačně vyloučil žalobkyně, a v minulosti i původního žalobce, z možnosti domoci se uspokojení restitučního nároku prostřednictvím veřejných nabídek, jelikož by žalovaná ani v nich nerespektovala vyšší ocenění odňatých pozemků.

14. Vzhledem k výši čerpání nároku žalobkyněmi již bylo v dalším řízení rozhodné, zda pozemky měly být oceněny ve výši [částka], stanovené ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], či ve výši [částka], k níž v posudku dospěla [Anonymizováno]. Rozdíl při stanovení hodnoty odňatých pozemků závisel z podstatné části na tom, zda přichází v úvahu aplikace srážek či nikoliv. Zdejší soud se touto otázkou dosud podrobně nezabýval, pokud by však měly být pozemky oceněny nižší z uvedených částek, vydáním požadovaných pozemků by došlo k překročení restitučního nároku žalobkyň.

15. Ke stavebnímu charakteru odňatých pozemků soud zjistil např. z pozvánky [Anonymizováno] v [jméno FO] z [datum], zn. [Anonymizováno]-[právnická osoba]-[Anonymizováno]-[jméno FO]/2, že obcím [adresa] byla adresována pozvánka k ústnímu jednání a místnímu ohledání s ohledem na to, že dle prováděcího plánu ve stavebnictví na rok [Anonymizováno], schváleného usnesením vlády [Anonymizováno] z [datum], měla být v obci [adresa] provedena pozemní novostavba – opravárna strojů pro Československé stavební závody, přičemž dle návrhu tohoto stavebníka měly být do stavebního obvodu pojaty také předmětné pozemky [Anonymizováno] Dle protokolu ze dne [právnická osoba] byly při ústním jednání a místním ohledání ve vztahu k obci [adresa] zjištěny jako podklady přehledný zastavovací plán potvrzený bývalým ministerstvem veřejných prací z [datum] [Anonymizováno] Podle uvedených plánů byly pozemky, které měly být pojaty do stavebního obvodu, tehdy označeny jako nezastavitelné, přičemž v roce 1947 a 1948 nebyly v obcích [adresa] stanoveny žádné stavební obvody podle zákona č. [Anonymizováno] Situační plán pro výstavbu závodu [Anonymizováno], předložený stavebníkem ČSSZ, dokládal, že větší část stavebního obvodu má být v katastru zličínském, menší v řepském, záměrem bylo vybudování ústřední opravny pro celý Pražský kraj, v důsledku toho rozšíření stavebních objektů (původně jen bývalá cihelna) na stavební komplex takového rozsahu, že ovlivní i své okolí. Stavební obvod byl navržen ve svém určení tak, jak bylo následně uskutečněno výměrem [Anonymizováno]. Z výměru [Anonymizováno] v [jméno FO] ze dne [datum], [Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[jméno FO]/[Anonymizováno] soud zjistil, že [Anonymizováno] určil podle § 3 odst. 1 vlád. nař. č. 296/48 Sb. na základě výsledku místního šetření shora uvedeného a po slyšení příslušných stran stavební obvod [právnická osoba] [adresa] pro shora specifikovanou stavbu opravárny strojů tak, že obvod zahrnuje území ohraničené komunikacemi, jež jsou navrženy v platných přehledných zastavovacích plánech obou obcí, když přesné hranice obvodu jsou vyznačeny ve fotokopii přehledného a zastavovacího plánu pro obec [adresa], zmenšené do měřítka [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] červenou čarou spojující body [právnická osoba], D, [právnická osoba], přičemž fotokopie byla nedílnou součástí výměru. V důvodech výměru bylo výslovně popsáno, že pro novostavbu byly pojaty pozemky mj. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Zahrnutí těchto pozemků do uvedeného stavebního obvodu a do území pro stavbu opravárny bylo dále patrné ze zmíněného přehledného a zastavovacího plánu. Zápisem č. [hodnota] ze dne [datum] („[Anonymizováno] [Anonymizováno]“), jakož i zápisem o prohlídce živnostenské provozovny ze dne [datum] byla prokázána tvrzení žalobce o tom, že bezprostředně po vydání výměru [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [jméno FO] ze dne [datum] byly na předmětných pozemcích [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] realizovány kroky vedoucí k výstavbě opravárny strojů.

16. Z foto snímků pozemků odpovídajících původním pozemkům [Anonymizováno] soud zjistil jejich podobu v letech 1988/1989 a v době současné. Dále byla podoba předmětných pozemků v průběhu let zjištěna také z ortofotomap z různých časových období. Na těchto listinách je zachyceno, že na předmětných pozemcích [Anonymizováno] původně kolem roku 1949 nebyla přítomna zástavba, ale tyto těsně přiléhaly k zastavěné ploše zahrnující též původní cihelnu. Postupně došlo k výraznému zabrání těchto pozemků stavbou opravárny a v přilehlých komunikacích či zázemí. Soudu byl k dispozici dále i situační plán obce [adresa].

17. Ocenění odňatých pozemků soud zjistil ze znaleckých posudků předložených účastníky, a to ze znaleckého posudku ze dne [datum], [adresa] v [adresa], jehož předmětem bylo ocenění pozemků [Anonymizováno] [adresa]. Znalec poukázal na skutečnost, že je nutné si uvědomit, že se nejedná se o standardní přístup k ocenění, jehož výsledkem by byla tržní hodnota nebo obvyklá cena. Výsledkem měla být cena zjištěná podle cenového předpisu tehdy platného, který má svá specifika a neslouží k určování tržní ceny nebo obvyklé ceny tržní hodnoty. V některých případech lze tyto výsledky ztotožňovat, obecně je to ale jakýsi nástroj ke zjištění ceny, tedy tržní principy tam ne úplně bezezbytku platí. Je to sada metod a výpočtů, které jsou upraveny legislativně, jak mají být aplikovány. Znalecký posudek jako takový byl zpracován ve dvou rovinách, a to jakožto pozemky zastavitelné a pozemky zemědělské. Výsledkem je ocenění podle varianty pro zastavitelné pozemky [částka] a pro zemědělské pozemky [částka], přičemž při zpracování znaleckého posudku byly uváženy jednotlivé informace, které znalci měli k tomu, aby posudek mohli vypracovat. Ohledně aplikace srážek uvedl, že dle něj je vyhláška, která se má na ocenění aplikovat, konstruována tak, že uvádí: Všechny pozemky v daném katastrálním území mají základní přehled bez rozdílu kvality, všechny mají jednu cenu, a pokud je pozemek nějakým způsobem horší, než ve stanovené vyhlášce, tak jsou aplikovány srážky. Jinými slovy, pokud je jednoznačně prokázána důvodnost aplikace srážek, budou aplikovány, pakliže lze mít o aplikaci srážek pochybnosti, takové srážky aplikovány nebudou. Postupem času se vyhláška proměnila a zabudovala si v sobě přirážky a srážky, proto dnes existuje v oceňovacím předpisu i možnost aplikace přirážek na průměrnou cenu v lokalitě nebo v daném katastrálním území. Tehdy to vyhláška neumožňovala, tehdy říkala, že všechny pozemky stojí stejně, a pokud byl některý pozemek významně horší, a to právě v těchto kritériích, a víme, že je významně horší, tak aplikujeme srážku. V daném případě nebylo prokázáno to, že by měly být srážky aplikovány, proto se neaplikovaly. Znalec se dále vyjádřil k podkladům, které měl k dispozici při vypracování posudku. Odůvodnil, proč z některých pokladů nevycházel, když tyto byly v rozporu s jinými, které považoval za relevantní. Některé podklady odpovídají tomu, že historicky v dané lokalitě existoval zličínský vodovod. Nějaké historické prameny o tom existují, existují i záznamy o kolaudaci stavebního díla, které vzniklo na předmětných pozemcích, byla tam vodovodní kanalizace. Proto se znalec například neřídil vyjádřením současného provozovatele inženýrské sítě. Pochybností se navzdory tomu ocitl minimálně v té rovině, že je to sporná otázka, existence vodovodu je minimálně sporná a není jednoznačné, jestli ta srážka bude nebo nebude aplikována, kdy se znalec v takovém případě přiklání k tomu srážku neaplikovat, k čemuž směřuje i vyhláška. Tudíž tento rozpor, i bez hodnocení věrohodnosti důkazů, svědčí ve správnost posudku jako takového. Ohledně napojení na elektrickou rozvodnou síť, uvedl, že z podkladů vyplývalo, že ta možnost na místě byla prokazatelně od [datum], tzn., měsíc, dva měsíce po datu ocenění. S ohledem na složitost takové výstavby, je zřejmé, že k datu ocenění tam musely být evidentní kroky směřující k tomu, aby tam ta možnost připojení byla. Tedy už minimálně v rozhodné době pro ocenění muselo být zřejmé, že ta možnost tam bude nebo byla. Časová blízkost data ocenění a vedle toho potvrzeného data spuštění vedla znalce k neaplikování srážky. Ohledně umístění sítí uvedl, že i ve chvíli, kdy přesné umístění nezná, pokud nevyplývá, a není prokázáno to, že možnost napojení tam není daná, z bezpečnostních důvodů se srážka neaplikuje. Znalec byl vyslechnut i v řízení před Okresním soudem v Českém Krumlově dne [datum], kde vypovídal ve stejném duchu, kde navíc poukázal na těsnou blízkost cihelny vedle odňatých pozemků, u které lze předpokládat, že tam sítě zavedeny byly. Cenu následně korigoval znalecký ústav v přípisech ze dne [datum] a [datum]. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v [adresa] bylo zjištěno, že tento si nechal v průběhu řízení ke znaleckému posudku vypracovat dodatek č. [hodnota] ze dne [datum], ve kterém bylo korigováno ocenění pozemků [Anonymizováno] na částku [částka], kdy k pokynu zadavatele zhotovitel zohlednil, že pozemky nebylo možné napojit na veřejnou kanalizaci (7% snížení z jednotkové ceny [částka] za m2 dle přílohy 7, položky 4 oceňovací vyhlášky).

18. Ze strany žalované byl soudu předložen znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [hodnota][Anonymizováno] Znalec dospěl k závěru, že předmětné pozemky [Anonymizováno] [adresa] má hodnotu celkem [částka]. Znalec zjistil, že se původně jednalo o zemědělské pozemky, které byly, dle výměru KNV [adresa] ze dne [datum], zařazeny do stavebního obvodu [právnická osoba] [adresa]. V rozhodné době nebyly dostupné inženýrské sítě s výjimkou elektřiny. Znalec uzavřel, že k pozemkům nebyl zajištěn přístup po nezpevněné komunikaci, proto uplatnil srážku z ceny ve výši 10 %, dále nebylo možné napojení na veřejný vodovod a uplatnil srážku ve výši 5 %, nebylo možné napojení na veřejnou kanalizaci a uplatnil srážku ve výši 7 % podle přílohy 7 shora citované vyhlášky č. 182/1988 Sb. Základní cenu stavebního pozemku stanovil podle oceňovacího předpisu ve výši [částka] za m2. Znalec uzavřel, že se jedná o pozemky stavební (zastavitelné), přičemž takový charakter měly v době přechodu na stát.

19. Žalovaná soudu dále předložila část dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], provedeného k důkazu v jiném řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. [spisová značka], kterým byla stanovena cena pozemků v k.ú. [adresa] a [adresa]. Znalec se v tomto dodatku vyjádřil k tomu, zda byly dány skutkové okolnosti pro použití srážkových položek dle přílohy č. [hodnota] k vyhlášce č. 182/1988 Sb. Dospěl mj. k závěru, že v místě nebyla veřejná splašková kanalizace a jsou tedy naplněny skutkové okolnosti použití srážkové položky č. [hodnota] podle § 147 odst. 1 přílohy č.[hodnota], tabulka I. K tomu žalovaná poukázala, že žalobkyně přehlíží rozdíl mezi kanalizací a veřejnou kanalizací, přičemž je zřejmé, že každý objekt má a i ve zkoumané době měl nějakým způsobem řešen odvod splaškové vody. Je však třeba odlišovat odvod odpadní vody do uzavřené jímky a veřejnou kanalizaci, která odpadní vodu odvádí do čistírny odpadních vod a v zásadě se na ni mohou volně připojit i další uživatelé. V k.ú. [adresa] v předmětné době neexistovala veřejná kanalizace a přesto např. závodiště muselo mít nějakým způsobem řešenu otázku odvodu odpadních vod.

20. Dle sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] byla stavba opravárenských strojů na pozemcích [Anonymizováno] povolena dne [datum] na základě stavebního povolení Okresního národního výboru [adresa] zřizovat, stavební povolení k následně vybudované stavbě se v dokumentaci nenachází, nicméně nejpozději v roce 1953 byla komunikace již postavena. Z výřezu z mapy z roku 1963 včetně legendy byl zjištěn průběh komunikací, nicméně nebyla z něj zjištěna přesná podoba těchto komunikací, a nebyla [Anonymizováno] ani z ortofotomap z roku 1938 a 1951.

21. Soudu byly dále k dispozici rozsudky dalších soudů týkající se nároku žalobkyň, a to v některých případech včetně protokolů z jednání v těchto věcech.

22. Dle sdělení společnosti [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne [datum] v lokalitě [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nachází trafostanice č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], která byla zapnuta dne [datum], přes uvedenou lokalitu vedl kabel pro rozvod elektřiny od [datum], bylo tedy možné se v daném místě připojit do elektrické sítě. Ze zprávy Středočeské elektrárny ze dne [datum] bylo zjištěno, že probíhalo jednání o vedení elektrovodu na pozemcích [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které sousedí s pozemky [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z předložených dobových ortofotomap rovněž bylo zjištěno, že předmětné pozemky svou severní stranou přímo navazují na areál cihelny a západním směrem ve vzdálenosti do 200 m se nachází souvislá obytná zástavba. Lze tak uzavřít, že napojení na rozvod elektřiny bylo v místě možné ve vzdálenosti menší než 200 m.

23. Ohledně vodovodu bylo zjištěno z mapy zobrazení hranic dle bývalého pozemkového katastru k roku 1945, že přes pozemek [Anonymizováno] tento vedl. V publikaci s názvem „Po stopách Pražského vodárenství“ od autorů [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], je zmínka o Košířském vodovodu, později označovaném jako Zlínský vodovod. Další zmínka o takovém vodovodu je v knize „Vodovody předměstských obcí před vznikem [adresa]“ od autorů [jméno FO] a [jméno FO]. Z těchto publikací vyplývá, že [Anonymizováno] vodovod byl navržen již v roce 1905 firmou [Anonymizováno]. V roce 1921 převzalo toto vodohospodářské dílo Hlavní město [adresa]. Od té doby je označován jako tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z těchto publikací dále vyplývá, že ještě v roce 1973 zásoboval tento vodovod objekt [právnická osoba], [Anonymizováno] a vojenskou posádku ve [adresa] včetně několika obytných domů a řepskou část [adresa] a [jméno FO][Anonymizováno] ze dne [datum]. Dle sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] vedl nejstarší vodovod v dané lokalitě od roku 1983 přes ulici [Anonymizováno]. Dle sdělení stejné společnosti ze dne [datum] se v dané lokalitě s vysokou pravděpodobností v roce 1949 veřejná kanalizace nenacházela, neboť zde nebyla žádná veřejná zástavba. Uvedené vyplývá i ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] před Okresním soudem v [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], kde svědek uvedl, že po prostudování dostupných podkladů lze uzavřít, že kanalizace v roce 1949 v místě nebyla. K této otázce byl před Okresním soudem v [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum] jako svědek vyslechnut zástupce [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO]. Z jeho výslechu bylo zjištěno, že v roce [Anonymizováno] bylo započato s výstavbou tzv. Košířského vodovodu, který byl veřejným vodovodem pro [adresa]. Tento vodovod vedl v těsné blízkosti parcely [Anonymizováno] Bylo tedy možné napojení těchto parcel na veřejný vodovod. Svědek předložil soudu dokumentaci, z níž bylo zjištěno, kudy vedla trasa vodovodu. Stavební povolení pro výstavbu vodovodu bylo vydáno [datum]. Z výkresu k projektové dokumentaci bylo zjištěno, že předmětné pozemky se mohly na veřejný vodovod napojit kdekoliv v místě vyznačených hydrantů i odboček. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že předmětné pozemky bylo možné v roce 1949 napojit na veřejný tzv. [Anonymizováno] vodovod. Svědek uvedl, že při podání výše uvedené písemné zprávy soudu neměl k dispozici kompletní dokumentaci k tomuto vodovodu. Po hlubším vyhledání informací v archivu však zjistil, že Košířský vodovod skutečně v rozhodné době v dané lokalitě byl vybudován. Z výslechu svědka soud dále zjistil, že kanalizace byla v dané lokalitě vybudována až v roce 1980. K tomu předložil kolaudační rozhodnutí ze dne [datum]. Počátek stavby byl v roce 1973. Uvedl, že později vybudované strojírenské závody měly vlastní čistírnu odpadních vod. Svědek předložil soudu k nahlédnutí mapu areálu strojíren, dle které byl areál napojen na biologickou čističku odpadních vod. Ta byla umístěna v těsné blízkosti vjezdu do areálu při pohledu na mapu vlevo. V areálu byla vybudována vlastní kanalizace pro potřeby závodu. Jednalo se o splaškovou kanalizaci a dešťovou kanalizaci. Podle předložené mapy měla být dešťová kanalizace vyvedena vně areálu směrem k velkému rybníku ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). I vyčištěná splašková voda byla svedena do rybníka. Podle legendy na mapě bylo zjištěno, kudy vedla trasa splaškové kanalizace a dešťové kanalizace v tomto areálu. Napojení závodu strojíren na veřejnou kanalizaci bylo možné až v roce 1977.

24. Z předložených ortofotomap i z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro Obec [adresa] (příloha znaleckého posudku [Anonymizováno]) jsou patrné komunikace zpřístupňující posuzované pozemky, ze severního směru byly přístupné přes areál bývalé cihelny a druhý přístup byl možný ze západního směru, kde byla trasována samostatná pozemní komunikace vedoucí do středu obce [adresa]. Z ortofoto snímků předložených stranou žalující zachycujících stav v roce 1945 bylo zjištěno, že objekt bývalé cihelny i pozemky [Anonymizováno] byly napojeny na hlavní, zcela zřejmě zpevněnou komunikaci spojující [adresa] s dalšími částmi [jméno FO].

25. Podle § 11a odst. 13 věta první zákona o půdě se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební.

26. Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

27. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém Úřadu (dále jen zákon č. 503/2012 Sb.), zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury, v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování.

28. Výsledky dokazování provedeného v tomto řízení již potvrdily stavební charakter pozemků [Anonymizováno] [adresa], které lze ocenit dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a podle § 28a zákona o půdě jako pozemky hlavního města [jméno FO] ve výši [částka]/m2. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5249/2016, dle kterého i „V situaci, kdy byly pozemky v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.“. Výše uvedená cena byla vyčíslena i v předložených znaleckých posudcích a stejný názor vyslovil Nejvyšší soud ČR v obdobné věci v rozhodnutí z [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého je pozemek třeba ocenit podle jeho administrativního začlenění ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k datu [datum]. V této věci se pozemky k datu odnětí (převodu pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek) nacházely v severovýchodní části k. ú. [adresa], které zatím nebylo součástí Hlavního města [jméno FO], ale samostatné obce [adresa]. Katastrální území [adresa] bylo k Hlavnímu městu [jméno FO] připojeno až v roce 1974 a k datu účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. se jednalo o část města stavebně srostlou s ostatními částmi Hlavního města [jméno FO]. Také žalovaná v závěru řízení připustila, že odňaté pozemky lze ocenit jako pozemky stavební, přičemž k tomuto závěru došli i zpracovatelé obou v řízení hodnocených znaleckých posudků, tedy posudku [Anonymizováno] v [adresa] i posudku ing. [jméno FO], který byl zpracován na základě objednávky žalované. Žalovaná však nadále setrvala na uplatnění srážek a přecenila restituční nárok žalobkyň na částku [částka], přičemž tento nárok byl již v jiných soudních řízeních vedených mezi účastníky vyčerpán.

29. Soud se proto zabýval otázkou, zda jsou dány podmínky pro aplikaci srážek ze stanovené ceny pozemků podle tabulky I. přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., zejména pak z důvodu žalovanou tvrzené absence přístupu po zpevněné komunikaci a nemožnosti napojení pozemků na veřejnou kanalizaci.

30. Ohledně napojení odňatých pozemků na elektrickou rozvodnou síť, má soud z vyjádření [právnická osoba]. ze dne [datum], ze znaleckých posudků i dalších předložených listin za prokázané, že zde možnost připojení se k síti byla od [datum], tzn. asi dva měsíce po datu jejich přechodu na stát, a že bylo ve vzdálenosti menší než 200 m. Také dle vyjádření znalce ing. [jméno FO] tam s ohledem na složitost takové výstavby, již k datu ocenění musely být činěny evidentní kroky směřující k tomu, aby tam možnost připojení byla. Tato časová blízkost data ocenění a potvrzeného data spuštění také vedla znalce k neaplikování srážky, s čímž soud souhlasí.

31. V souzené věci soud dále dospěl k závěru, že nelze aplikovat ani srážku za přístup k pozemkům po nezpevněné komunikaci, když dle předložené ortofotomapy předmětné pozemky navazují na areál bývalé cihelny a do areálu bývalé cihelny byl zajištěn přístup po zpevněné komunikaci vedoucí ve směru [adresa].

32. S ohledem na obsah listin provedených k důkazu a výpověď svědka soud dále uzavřel, že předmětné pozemky [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo možné k datu [datum] napojit na veřejný vodovod. Později vybudované strojírenské závody však měly vlastní čistírnu odpadních vod a veřejná kanalizace zde byla vybudována až mnohem později. Jedinou srážkou, kterou lze v této věci aplikovat pro ocenění předmětných pozemků, je proto srážka za nemožnost napojení pozemku na veřejnou kanalizaci. Při aplikaci této srážky byla cena odňatých pozemků dle dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] znaleckého posudku [Anonymizováno] v [adresa] stanovena ve výši [částka], která i nadále významně převyšuje částku stanovenou znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Při vyčerpání nároku žalobkyň ve výši [částka] tak nedojde rozhodnutím zdejšího soudu o převodu dalších pozemků k vyčerpání či přečerpání nároku žalobkyň.

33. Za účelem zjištění charakteru pozemků požadovaných k vydání soud provedl další dokazování a ohledně pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] Žalobě [Anonymizováno] bylo v rozsahu pozemků v k.ú. [adresa], jichž se žalobkyně žalobou domáhaly, vyhověno.

34. Ohledně pozemku parc.č. [Anonymizováno] [adresa] shledal soud překážku převoditelnosti, neboť je dle platného [právnická osoba] obce veden jako místní komunikace. Dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, totiž platí, že zemědělské pozemky určené územním plánem k zastavění stavbami dopravní infrastruktury jsou vyloučeny z převodu. Výrokem III. tak byla žaloba v této části zamítnuta.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a dle § 224 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o náklady odvolacího řízení, když předmětem byla žaloba o nahrazení projevu vůle z důvodu liknavosti a svévole žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyň a bylo dovozeno jejich právo oprávněných osob domáhat se uspokojení restitučního nároku v soudním řízení. Procesní neúspěch žalobkyň nelze spatřovat ve skutečnosti, že řízení bylo soudem zčásti zastaveno z důvodu shledané nepřevoditelnosti náhradních pozemků, a nelze tak tuto skutečnost vykládat jako částečný neúspěch ve věci. Ve sporu vyvolaném po dlouholetém neúspěšném jednání se žalovanou nelze po žalobkyních spravedlivě požadovat, aby zevrubně a dlouhodobě ověřovaly faktický a právní stav nemovitostí, jejichž vydání se domáhají v soudním řízení, když faktický a právní stav nemovitostí často ani není z veřejně přístupných informací zjistitelný a žalobkyně tak nemohly objektivně bez součinnosti žalované, která je ze strany žalované realizována až po podání žaloby, otázku převoditelnosti náhrady pozemků řádně posoudit. Až následně po zahájení řízení docházelo opakovaně k částečným zpětvzetím žaloby, čímž reagovaly žalobkyně na argumenty žalované, vedlejších účastníků či dotčených obcí, které se objevovaly v průběhu řízení, a tím v podstatě zjednodušily řízení. V tomto směru lze poukázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 686/2019, Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3157/19 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019, č. j. 28 Cdo 1278/2019-344. V těchto citovaných rozhodnutích byla žaloba pro konkrétní pozemky také částečně vzata zpět a navržena změna žaloby v souvislosti s označením jiných náhradních pozemků, aniž by tento procesní úkon žalobců byl promítnut v otázce náhrady nákladů řízení jako dílčí neúspěch ve věci. Je tedy namístě postupovat při posuzování úspěchu žalobkyň dle shora uvedených ustanovení, přičemž je třeba vycházet z hodnoty předmětu řízení, když se v dané věci (nahrazení projevu vůle žalované k bezúplatnému převodu pozemků) jedná o nemovitosti, jejichž hodnota je známá (viz. např. nález Ústavního sodu ČR sp. zn. IV. ÚS 2688/15 ze dne 19. 12. 2017). Přiznaná odměna zástupce původního žalobce tak byla stanovena dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 726 263 Kč sestávající z [Jméno žalobkyně] § 160 odst. 1 o.s.ř.

36. Vedlejší intervence nezpůsobila žalobkyním žádné zvláštní náklady, proto soud výrokem V. rozhodl, že vůči vedlejším účastníkům náklady nepřiznává.

37. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů, které platil. V řízení bylo vyplaceno znalečné vzniklé v souvislosti s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], a to ve výši [částka], přičemž tato částka byla uložena k zaplacení žalované, která byla v řízení co do jeho základu neúspěšná, přičemž výslech znalce byl prováděn zejména k ocenění pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž právě k jejich přecenění odmítá žalovaná, navzdory přibývajícím rozhodnutím soudů, přistoupit, a náklady vzniklé s dalším dokazováním ohledně ocenění odňatých pozemků svým přístupem zaviňuje.

Poučení