25 C 41/2022- 150

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] [celé jméno žalobce], narozeným [datum], a [jméno] [příjmení], nar. [datum], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], všech právně zastoupených [titul] [anonymizováno], advokátem se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] proti žalovanému [údaje o účastníkovi], o zaplacení 1.650.000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce a) [celé jméno žalobce], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 300.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce a) [celé jméno žalobce], [datum narození], je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 300.000 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 300.000 Kč, se zamítá.

VI. Žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žaloba žalobce d) [celé jméno žalobce], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 300.000 Kč, se zamítá.

VIII. Žalobce d) [celé jméno žalobce], [datum narození], je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žaloba žalobkyně e) nezl. [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 150.000 Kč, se zamítá.

X. Žalobkyně e) nezl. [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XI. Žaloba žalobce f) nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 150.000 Kč, se zamítá.

XII. Žalobce f) nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XIII. Žaloba žalobkyně g) nezl. [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 150.000 Kč, se zamítá.

XIV. Žalobkyně g) nezl. [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou ze dne [datum] došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhají na žalované pojišťovně zaplacení celkové částky 1.650.000 Kč jako pojistného plnění z pojistné události [číslo] z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy blízkých osob, a to žalobce a) částky 300.000 Kč, žalobkyně b) částky 300.000 Kč, žalobkyně c) částky 300.000 Kč, žalobce d) částky 300.000 Kč, žalobkyně e) částky 150.000 Kč, žalobce f) částky 150.000 Kč a žalobkyně g) částky 150.000 Kč. V žalobě uvádí, že se domáhají uhrazení odpovídající části doplatku pojistného plnění, neboť jsou přesvědčeni, že žalovaný nedůvodně zkrátil nárok každého ze žalobců na odškodnění jejich duševních útrap jakožto pozůstalých po poškozeném [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem [adresa žalobkyně], který tragicky zahynul při dopravní nehodě dne [datum] na dálnici D0 v 10,98 km. Pojistná událost byla následně žalovaným šetřena pod [číslo] kdy pojištěným vozidlem byl MERCEDES-BENZ, ACTROS, [registrační značka] na základě pojistné smlouvy [číslo]. V žalobě dále uvádí, že žalobci jsou fyzickými osobami, pozůstalými po zesnulém panu [celé jméno žalobce], nar. [datum], když část žalobců jsou děti po zesnulém, a to konkrétně pan [celé jméno žalobce], [datum narození], paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a pan [celé jméno žalobce], [datum narození], a dále pak vnoučata po zesnulém, a to konkrétně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], přičemž žalobci a) až d) se domáhají na žalovaném každý zaplacení částky 300.000 Kč, žalobci e) až g) pak každý částky 150.000 Kč, jakožto pojistného plnění z pojistné události [číslo] z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy blízkým osobám. Pojistná událost byla žalovaným šetřena pod [číslo] kdy pojištěným vozidlem byl MERCEDES-BENZ, ACTROS, [registrační značka] na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalobci své nároky na náhradu majetkové i nemajetkové újmy vzniklé nehodou již v roce 2019 řádně uplatnili u žalovaného jakožto nárok z pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) vozidla, které nehodu zavinilo. Přípisem právního zástupce žalobců ze dne [datum] část žalobců žádala po žalovaném náhradu újmy při usmrcení poškozeného v té době ještě neznámým pachatelem. Požadované částky činily 1.000.000 Kč u žalobců a), c) a d) a současně částku 1.200.000 Kč u žalobkyně b), kdy zde byl zohledněn mimořádný vztah a hmotná závislost žalobkyně na poškozeném. Žalovaný po prošetření pojistné události zaslal žalobcům oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinného ručení) ze dne [datum], ze kterého vyplývalo vyplacení krácených částek pozůstalým dětem. Oznámení vycházelo při stanovení výše pojistného plnění u žalobců a), c) a d) ze základní částky 600.000 Kč, u žalobkyně b) pak z částky 700.000 Kč. V tomto oznámení bylo však plnění pro všechny pozůstalé děti výrazně zkráceno do výše 50 %, neboť žalovaným byla shledána údajná míra spoluzavinění poškozeného na nehodě právě ve výši 50 %, kterou žalovaný dovozoval výhradně z toho, že poškozený„ neopustil vozidlo na frekventované komunikaci a setrval v něm dle znaleckého posudku 13 minut z důvodu technické závady na spojkovém ústrojí.“ Žádné bližší odůvodnění oznámení neobsahovalo. Žalovaný na svém závěru setrval i po přípisu právního zástupce žalobců ze dne [datum], kdy odkazoval na rozhodnutí sp.zn. Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. 25 Cdo [číslo] či ze dne 29.1.2014 sp.zn. 25 Cdo 3171/2013 a roveň uplatnil nárok na pojistné plnění pro žalobkyni e) a žalobce f) ve výši 580.000 Kč za každého. Žalovaný na to reagoval nejdříve přípisem ze dne [datum], kterým i po opětovném posouzení shledal míru spoluzavinění poškozeného ve výši 50 %, neboť poškozený setrval ve vozidle ve frekventovaném pravém jízdním pruhu. Následně žalovaný informoval přípisem ze dne [datum] o přiznání pojistného plnění pro žalobkyni e) a žalobce f) opět v krácené výši 50 % ze základní částky 300.000 Kč. Přípisem ze dne [datum] byl pak právním zástupcem žalobců ještě uplatněn pojistný nárok poslední pozůstalé vnučky – žalobkyně g) rovněž ve výši 580.000 Kč. Žalovaný přípisem ze dne [datum] informoval o přiznání kráceného pojistného plnění pro žalobkyni g) ze základní částky 300.000 Kč na polovinu. Žalovaný tak poskytl žalobcům z pojistného plnění částky 300.000 Kč žalobcům a), c) a d), žalobkyni b) částku 350.000 Kč a vnoučatům poškozeného e) až g) částku 150.000 Kč každému. Žalobci nesouhlasí s krácením plnění na odškodnění jejich nemajetkové újmy v důsledku nehody. Žalobci zejména zdůraznili svou silnou citovou vazbu k poškozenému. Všichni žalobci pociťují smrt poškozeného jako citelnou ztrátu, kdy pozůstalé děti přišli o otce a pozůstalá vnoučata o dědečka, jehož ztrátu není možné nahradit. Žalobci, i přesto, že s poškozeným nežili v jedné domácnosti (vyjma žalobkyně b)), s ním byli v pravidelném kontaktu, ať už osobním nebo telefonickém, trávili s ním každou volnou chvíli, podnikali společné výlety, jezdili spolu na dovolené, trávili spolu vánoční svátky, slavili životní události apod. Žalobci teprve z protokolů Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor vyšetřování dopravních nehod ze dne [datum] v řízení vedeném pod [číslo jednací] – Poučení poškozené fyzické osoby a oběti v trestním řízení poprvé zjistili, že viníkem nehody, a tedy škůdcem je pan [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa], kdy proti škůdci bylo následně zahájeno trestní stíhání. Do tohoto okamžiku nebylo žádnému ze žalobců známo, kdo byl škůdcem a nemohla tak začít běžet promlčecí lhůta nároků žalobců na odškodnění jejich újmy, která tedy započala běžet až okamžikem, kdy se žalobci dozvěděli, kdo je viníkem nehody. V průběhu trestního řízení byl mimo jiné vypracován znalecký posudek [číslo] 2019 [titul] [příjmení], soudním znalcem v oboru dopravy, ekonomiky a strojírenství, ze kterého jednoznačně vyplynul závěr, že jediným viníkem nehody vedoucí ke smrti poškozeného byl právě škůdce, a tedy poškozený neměl na zavinění nehody žádný podíl. [příjmení] škůdce jako viníka nehody pak byla v trestním řízení jednoznačně prokázána a v odůvodnění rozsudků popsána a vysvětlena. Soudy v trestním řízení zásadně odmítly argumentaci škůdce a následně žalovaného, že poškozený a později v důsledku zranění zesnulá paní [jméno] [příjmení], jež byla spolujezdkyní poškozeného, měli vozidlo opustit. Soudy dospěly k jednoznačnému závěru, podle kterého poškozený a paní [příjmení] učinili veškerá okolnostem přiměřená opatření v podobě zapnutí výstražných světel a nevystavení se fyzickému střetu s projíždějícími vozidly. Žalobci jsou přesvědčeni, že by jim mělo být žalovaným vyplaceno pojistné plnění v nekrácené výši, neboť poškozenému není možné přičítat jakoukoliv míru spoluzavinění na nehodě, neboť ten učinil vše, co bylo v okamžiku nehody v jeho silách a možnostech, aby jakékoliv dopravní nehodě zabránil, když postupoval při řešení nepojízdnosti vozidla na frekventované silnici zcela racionálně a nadto i v souladu se zákonem. Podle § 26 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích lze totiž„ otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.“ Na frekventované silnici, kterou dálnice D0 – [ulice] ve směru jízdy od Komořanského tunelu k Lochkovskému tunelu bezpochyby je, nebylo pro poškozeného a jeho spolujezdkyni bezpečné vozidlo opustit. Tímto opuštěním vozidla by totiž bezpochyby došlo k ohrožení bezpečnosti účastníků provozu na této pozemní komunikaci. Zároveň z údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR o Celostátním sčítání dopravy z roku 2016 a 2020, které je volně dostupné na webových stránkách ŘSD vyplývá, že na úseku, na němž došlo k Nehodě, byla průměrná denní intenzita 36 839 vozidel za den v obou směrech, v roce 2020 pak byla průměrná denní intenzita v tomto úseku komunikace 35 954 vozidel za den v obou směrech, což svědčí o značné frekventovanosti dané silnice. Jelikož umístění výstražného trojúhelníku nebylo s ohledem na § 26 odst. 1 zákona o provozu na komunikacích z výše uvedených důvodů možné, poškozený v souladu s § 26 odst. 3 zákona o provozu na komunikacích alespoň použil výstražná světla a nechal je zapnutá po celou dobu stání až do předmětné nehody. Řádné použití výstražných světel na vozidle prokazuje i Znalecký posudek. Žalobci jsou přesvědčeni, že požadavek na opuštění vozidla poškozeným a jeho spolujezdkyní je tak v přímém rozporu se zákonnými povinnostmi poškozeného dle zákona o provozu na komunikacích, kdy opuštěním vozidla by byla vážně ohrozena bezpečnost a zdraví poškozeného a jeho spolujezdkyně. Podle žalobců opustit vozidlo na frekventované silnici by současně znamenalo nemožnost úniku z vozovky. S ohledem na věk a zdravotní kondici poškozeného a jeho spolujezdkyně nebylo v jejich možnostech a ani bezpečné pokoušet se za plného provozu překonat betonovou bariéru ve výšce přesahující 100 cm, která předmětnou komunikaci ohraničovala. Znalecký posudek zároveň obsahuje fotografie betonové bariéry (str. [číslo] znaleckého posudku). Jiná možnost, jak se v dané situaci dostat z frekventované silnice zde nebyla. Poškozený i spolujezdkyně a partnerka poškozeného byli osoby v důchodovém věku, kdy paní [jméno] [příjmení] byla v invalidním důchodu. Nebylo myslitelné, aby poškozený vozidlo opustil sám, nebo s invalidní spolujezdkyní překonával betonovou bariéru na frekventované silnici. Ke kritériím pro posuzování míry spoluzavinění poškozeného se opakovaně vyjádřil i Nejvyšší soud České republiky (např. rozhodnutí ze dne 30.9.2009 sp. zn. 25 Cdo 2451/2007 či rozhodnutí ze dne 29.1.2014 sp. zn. 25 Cdo 3171/2013), který judikoval jako možnou až 50% míru spoluúčasti poškozeného v případech, kdy poškozený věděl o podnapilosti řidiče, a přesto s ním v tomto stavu dobrovolně podstoupil jízdu. Žalobci mají za to, že poškozenému nelze přisuzovat stejnou míru spoluzavinění, jako v případech dobrovolné jízdy s podnapilým řidičem. I s respektováním § 2918 občanského zákoníku neexistují žádné okolnosti, v důsledku kterých by vznikla nebo se zvětšila škoda a které by se mohly jakýmkoliv způsobem přičítat poškozenému. Žalovaný se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Uvedl, že nehodový děj je mezi stranami nesporný, přičemž k dopravní nehodě došlo na Pražském okruhu D0 na území [obec a číslo] a byla způsobena v souvislosti s provozem vozidla tov. zn. Mercedes Benz [registrační značka] s přívěsem tov. zn. Lohr Eurolohr [registrační značka], jehož řidičem byl v době nehody [jméno] [příjmení] a provozovatelem společnost [právnická osoba], [IČO], která uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo]. Žalovaný zaregistroval pojistnou událost pod [číslo] přistoupil k likvidaci nároků pozůstalých. Dne [datum] byl u žalovaného uplatněn nárok žalobců a), b), c) a d), který je předmětem sporu v této věci. Dne [datum] byl žalovanému doručen dopis, kterým svůj nárok na odškodnění nemajetkové újmy dle § 2959 občanského zákoníku uplatnili žalobce e) a f). Dne [datum] pak uplatnila svůj nárok žalobkyně g). Žalovaný po prošetření uplatněných nároků o okolností vzniku předmětné pojistné události uznal v části nároky žalobců, a to pozůstalých dětí poškozeného, tedy žalobců a), b) a d), ve výši 600.000 Kč každému. U dcery poškozeného žalobkyně c) shledal s ohledem na její soužití s poškozeným ve společné domácnosti odůvodněnou výši nároku v částce 700.000 Kč. Pokud se jedná o žalobce e), f) a g) tito byli vnoučaty poškozeného a s ohledem na tuto skutečnost pak žalovaný přiznal těmto žalobcům odškodnění ve výši 300.000 Kč každému. Žalovaný však současně shledal spoluzavinění na straně poškozeného ve výši 50 %. Při stanovení míry spoluzavinění vycházel zejména z výsledků šetření Policie ČR a trestního řízení vedeného proti řidiči [jméno] [příjmení]. Z dostupných podkladů totiž bylo prokázáno, že poškozený po odstavení svého vozidla v pravém jízdním pruhu z důvodu závady neučinil krom zapnutí výstražných světel žádná opatření k tomu, aby zabránil střetu s jiným vozidlem, a navíc setrval více než 12 minut se spolujezdkyní v tomto odstaveném vozidle v pravém pruhu ve frekventovaném provozu. Takové počínání lze označit za velmi riskantní. Například odvolací soud v rámci trestního řízení shledal oprávněnou námitku, podle níž, pokud by poškozený telefonicky vyrozuměl tísňové linky integrovaného záchranného systému, mohly být z dispečinku Národního dopravního informačního centra aktivovány výstrahy na proměnném dopravním značení. Spoluodpovědnost poškozeného tak soudy shledaly na samotném střetu vozidel. Pokud jde však o vznik újmy na zdraví, lze konstatovat, že pokud by poškozený se spolujezdkyní takto odstavené vozidlo opustili, nemuselo vůbec k žádné újmě na zdraví dojít. Z pohledu žalované pak lze konstatovat, že míra spoluzavinění poškozeného na vzniku újmy na zdraví s následkem smrti významná, resp. rovna podílu spoluzavinění řidiče [jméno] [příjmení]. V návaznosti na shledanou míru spoluzavinění poškozeného pak žalovaný přistoupil ke krácení pojistného plnění v rozsahu 50 % a vyplatil žalobcům a), b) a d) částku 300.000 Kč každému. Žalobkyni c) uhradil pojistné plnění ve výši 350.000 Kč. Žalobcům e), f) a g) pak vyplatil částku [číslo], - Kč každému. Dopisem ze dne [datum], tedy cca rok po poslední výplatě pojistného plnění a déle jak 3 roky po vzniku dopravní nehody, žalobci vyzvali žalovaného k poskytnutí doplatku pojistného plnění. Žalovaný na svém stanovisku setrval a rovněž upozornil na promlčení nároku. Úprava promlčení se řídí občanským zákoníkem, zejména jeho ustanoveními § 626, § 629 a § 635. Na základě § 629 trvá promlčecí lhůta 3 roky. Podle § 629 počne promlčecí lhůta běžet u práv na plnění z pojištění za jeden rok po pojistné události. Ustanovení § 635 odst. 2 pak konkretizuje úpravu promlčení pro pojištění odpovědnosti, když uvádí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Toto ustanovení tak sjednocuje konec běhu promlčecích lhůt pro uplatnění nároků vůči škůdci a vůči pojistiteli. V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplácí pojistitel poškozenému pojistné plnění za pojištěného (§ 6 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), je tudíž zřejmé, že v případě, kdy, již je promlčen nárok vůči pojištěnému (škůdci), nelze se domáhat práva vůči pojistiteli, který je povinen plnit za něj. Žalovaný proto vznesl námitku promlčení, jelikož k dopravní nehodě došlo dne [datum], avšak předmětná žaloba byla u nadepsaného soudu podána až dne [datum]. Dále žalovaný namítl, že dle § 2959 občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze – li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Dle žalovaného však relutární kompenzace nikdy nemůže ani částečně, natož plně, vyvážit utrpení, které prožívají pozůstalí po zemřelé osobě. Je tedy třeba postupovat dle druhé věty § 2959 občanského zákoníku, dle kterého má být výše náhrady stanovena dle zásad slušnosti. K otázce, jak vykládat pojem„ zásady slušnosti“, se vyjadřuje Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 2844/14 ze dne [datum], v němž konstatuje, že při stanovení výše relutární náhrady je nutno použít princip proporcionality. Dle Ústavního soudu se soud při rozhodování o výši nemajetkové újmy musí v každém konkrétním případě opírat alespoň o judikaturu vyšších soudů, a to zejména co se týká skutkově podobných věcí. Pokud má být rozhodování v těchto otázkách považováno účastníky za spravedlivé, nelze tyto částky přiznávat nahodile bez jejich porovnání s jinými případy. § 2959 občanského zákoníku představuje komplexní úpravu nároků, které byly před účinností nového občanského zákoníku upraveny v ust. § 444 odst. 3 a § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný dále odkázal především na Tiskovou zprávu Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] týkající se nároků na náhradu nemajetkové újmy, kdy dle názoru Nejvyššího soudu ČR se vzhledem k dosavadní judikatuře, k cenovému vývoji i s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem jako základní rozpětí pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy doporučuje 240.000 Kč až 500.000 Kč u nejbližších osob (manželé, rodiče, děti) v typově neutrálních případech. Tisková zpráva se odvíjí od rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 4 Tdo 1402/2015, kde soud přiznal nezletilé„ Kopretině“ na náhradě nemajetkové újmy za smrt matky, které byla přítomna, částku 700.000 Kč namísto původně přiznaných 4.500.000 Kč. Při úvahách o výši úhrady nemajetkové újmy je pak třeba důsledně vycházet z principu proporcionality. Na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4 Tdo 1402/2015 (tzv.„ Kopretina“) navazuje např. další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 6 Tdo 1421/2015 (tzv.„ Tulipán a Petrklíč“), kterým byly přiznány částky manželce a dceři 500.000 Kč a vnukům 300.000 Kč. Dále lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 4715/2017, kterým byla přiznána matce nezletilého syna částka 510.000 Kč, a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 894/2018, kterým bylo přiznáno matce zemřelého dítěte 750.000 Kč, otci zemřelého dítěte 500.000 Kč, prarodičům zemřelého dítěte pak částky 70.000 Kč a 100.000 Kč. Žalovaný při stanovení výše újmy vycházel z popisu nemajetkové újmy žalobců a zohlednil specifika daného případu se zaměřením na veškeré známé okolnosti, které mají vliv na vnímání duševních útrap a dopadu protiprávního jednání. Závažnost dopadů tragické dopravní nehody do sféry žalobců lze jen těžko vykompenzovat jakoukoliv finanční částkou, nicméně stanovené plnění považuje žalovaný za plnění adekvátní, které odpovídá zásadám slušnosti a je plně v souladu se zněním zákona a dostupnou judikaturou. Žalobci nesporují stanovenou celkovou výši přiznaného odškodnění za duševní útrapy, spornou je mezi stranami pouze otázka krácení pojistného plnění v návaznosti na spoluzavinění poškozeného. Podáním ze dne [datum] žalobci oponovali, že objektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 636 odst. 1 občanského zákoníku běžet okamžikem, kdy ke škodě došlo a uplyne nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Subjektivní promlčecí lhůta naopak v souladu s § 619 odst. 2 občanského zákoníku počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se dozvědět měla a mohla o všech okolnostech relevantních pro běh promlčecí lhůty. Dle § 620 odst. 1 občanského zákoníku jsou pak těmito relevantními okolnostmi vědomost o škodě a dále o osobě povinné k její náhradě (škůdci). Judikaturou pak bylo dovozeno, že znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy poškozený obdržel informaci, na jejímž základě si mohl učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.11.2019 sp. zn. 25 Cdo 1979/2019, ze dne 28.5.2020 sp. zn. 25 Cdo 1510/2019 výkladu § 635 občanského zákoníku, ze dne 27.6.2012 sp. zn. 25 Cdo 1440/2010 a usnesení ze dne 16.12.2021 sp. zn. 25 Cdo 3367/2021). Osoba oprávněná uplatnit nárok na náhradu škody nebo újmy u soudu by tak měla mít k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby za dostatečně pravděpodobnou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2020 sp. zn. 25 Cdo 1510/2019). Tato vědomost poškozeného o osobě škůdce tedy musí být taková, jaká je zapotřebí k podání žaloby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2019 sp. zn. 25 Cdo 2930/2019). V případě fyzické osoby škůdce by tedy poškozenému muselo být známo jméno, příjmení a bydliště škůdce, neboť jen se znalostí těchto údajů se může poškozený domáhat náhrady škody podáním žaloby věcně a místně příslušnému soudu. Zletilí žalobci se teprve v období po [datum], kdy jim bylo policejním orgánem poprvé doručováno poučení poškozené fyzické osoby a oběti v trestním řízení ze dne 30.8.2019 [číslo jednací], prokazatelně dozvěděli alespoň jméno a datum narození osoby viníka – škůdce, kterým je v dané věci pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. K míře spoluzavinění poškozeného pak poukázali na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.9.2009 sp. zn. 25 Cdo 2451/2007 a ze dne 29.1.2014 sp. zn. 25 Cdo 3171/2013 ohledně spoluzavinění poškozeného u dopravních nehod způsobených podnapilým řidičem, kdy poškozený, ačkoliv věděl o podnapilosti řidiče, přesto s ním v tomto stavu dobrovolně podstoupil jízdu ve voze a zároveň nepoužil bezpečnostní pásy, kdy v důsledku tohoto svého jednání a samotného vývoje dopravní nehody, utrpěl smrtelné zraněn, a ze dne 29.11.2017 sp. zn, 25 Cdo 4463/2017, kdy se soud zabýval posouzením míry spoluzavinění připadající na nevhodně užitou autosedačku, kdy dle odborného závěru dovodil, že v případě užití odpovídající autosedačky s vlastním systémem bezpečnostních pásů by v posuzovaném případě s největší pravděpodobností nedošlo k trvalým následkům na zdraví nezletilé poškozené. [jméno] spoluzavinění zde byla soudem shledána nanejvýš v rozsahu 20 %, kdy byla zohledněna i skutečnost, že nešlo o absenci jakéhokoli zádržného systému, nýbrž jen o použití nevhodného. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání a za účelem písemných závěrečných návrhu a vyhlášení rozsudku bylo jednání odročeno na [datum]. Po skončení dokazování v rámci závěrečného návrhu nedatovaným podáním došlým soudu dne [datum] navrhli žalobci změnu žaloby s tím, že„ zletilí žalobci“ žádají rozšíření žaloby o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 2.12.2022 č.j. 25 C 41/2022-142 soud změnu žaloby nepřipustil. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: účastnický výslech žalobce a), dopis právního zástupce žalobců žalovanému ze dne [datum] nazvaný uplatnění nároku [celé jméno žalobkyně], oznámení žalovaného o poskytnutí pojistného plnění z [datum], znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019, poučení poškozené fyzické osoby a oběti v trestním řízení ze dne 30.srpna 2019 Policie České republiky [číslo jednací], uplatnění nároků za [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] ze dne [datum], oznámení žalovaného o poskytnutí pojistného plnění z [datum], reakce na oznámení o poskytnutí pojistného plnění dopisem právního zástupce žalobců ze dne [datum], dopis žalovaného právnímu zástupci žalobců ze dne [datum], ze dne [datum], potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalobců, sdělení Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 64 T 40/2019, návrh na udělení souhlasu s nakládáním se jměním nezletilého dítěte za nezletilou [celé jméno žalobkyně], rodný list nezl. [celé jméno žalobkyně], návrh na udělení souhlasu s nakládáním se jměním nezletilého dítěte za nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], rodný list nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], návrh na udělení souhlasu k nakládání se jměním nezletilého dítěte za nezl. [celé jméno žalobkyně], rodný list nezl. [celé jméno žalobkyně], uplatnění nároku z povinného ručení, potvrzení žalovaného rodině [příjmení] ze dne [datum] o registraci škodné události z pojištění odpovědnosti, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.září 2020 sp. zn. 44 To 307/2020 ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení], oznámení žalovaného o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne [datum], ze dne [datum], z [datum], z [datum], dotaz Okresního soudu v Kladně sp. zn. 20 Nc 1901/2021, rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 18.března 2022 č. j. 20 Nc 1901/2021-35 ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně] s doložkou právní moci [datum], rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 25.dubna 2022 č. j. 24 Nc 1902/2020-83 ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně] s doložkou právní moci [datum] a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 2.května 2022 č. j. 25 Nc 19002/2022-62 s doložkou právní moci [datum], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. 9 C 139/2020 ve věci [anonymizována dvě slova] [země] proti [pojišťovna] o zaplacení 3.226.369 Kč s příslušenstvím a to zejména žaloba, vyjádření žalovaného, podklady, znalecký posudek a protokoly z jednání, kopie ze spisu 27 C 197/2019 zdejšího soudu ve věci žalobců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] staršího a [jméno] [příjmení] mladšího proti žalované [pojišťovna] o zaplacení 1.690.733 Kč s příslušenstvím a to zejména žaloba, listiny z trestního řízení, vyjádření k žalobě, likvidace ve věci [příjmení], fotodokumentace, protokol o nehodě, lékařské zprávy [jméno] [příjmení], replika žalobců, změna žaloby, doporučení [obec] lékařské komory, protokoly z hlavního líčení, potvrzení o invaliditě [příjmení], protokoly z hlavního líčení a trestní rozsudek, vyjádření žalovaného ke změně žaloby, trestní rozsudek Městského soudu v Praze, další replika žalovaného, vyjádření, usnesení Nejvyššího soudu České republiky o trestním dovolání, vstup [anonymizováno] do řízení, usnesení o nepřipuštění vstupu vedlejšího účastníka, usnesení Městského soudu ohledně vstupu vedlejšího účastníka, vstup dědiců, usnesení z dědického řízení, usnesení o nástupnictví, protokol z ústního jednání, rozsudek soudu I. stupně, zrušující usnesení Městského soudu v Praze a znalecký posudek. Podle § 132 o. s. ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze [datum] soud zjistil, že dne [datum] v pondělí v 10:47 hodin došlo na pražském okruhu ve směru na [obec] mezi komořanským a lochkovským tunelem v místě rampy k dopravní nehodě nákladního automobilu s přívěsem [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka], řidiče [jméno] [příjmení] s osobním automobilem GM Daewoo Kalos Klas, [registrační značka], řidiče [celé jméno žalobce], narozeného [datum], se spolujezdkyní [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. Řidič [celé jméno žalobce] byl při nehodě usmrcen. K nehodě došlo tak, že řidič [jméno] [příjmení] řídil nákladní motorové vozidlo značky Mercedes Benz, [registrační značka], s přívěsem tovární značky Lohr Eurolohr, [registrační značka], po pražském okruhu D0 v [obec a číslo] ve směru od komořanského tunelu k lochkovskému, kde v blízkosti kilometru 10,9 směr Barrandov se plně nevěnoval řízení vozidla a následně došlo k nárazu zezadu do stojícího osobního motorového vozidla značky Daewoo Kalos, [registrační značka], které řídil [celé jméno žalobce]. Vozidlo [registrační značka] bylo nárazem zezadu odhozeno na svodidla po pravé straně vozovky. Řidič tohoto vozidla byl na místě nehody usmrcen. Ve vozidle jela dosud nezjištěná spolujedoucí, která byla RZS převezena do FN [část obce] k ošetření. Zranění nebylo na místě nehody ostatními účastníky uplatněno, měření na alkohol provedené u řidiče [příjmení] bylo s negativním výsledkem. Na přívěsu [registrační značka], a nákladu hmotná škoda nevznikla. Pojistitelem vozidla [jméno] [příjmení] [jméno] je [právnická osoba] V době ohledání místa nehody bylo denní světlo a teplota kolem bodu mrazu. K nehodě došlo ve třetím jízdním pruhu, na přemostění jsou ochranná čirá skla, pravá i levá strana vozovky je ohraničena betonovými svodidly. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21.května 2020 č. j. 64 T 40/2019-720 soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], byl uznán vinným, že dne [datum] kolem 10:53 hodin v [obec a číslo] po dálnici D0 – pražském okruhu ve směru jízdy od komořanského tunelu k lochkovskému tunelu řídil nákladní motorové vozidlo tovární značky Mercedes Benz Actros, [registrační značka], s přívěsem tovární značky Lohr Eurolohr, [registrační značka], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], přičemž v blízkosti 10,9 km po přejetí do pravého jízdního pruhu se plně nevěnoval řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemní komunikaci před sebou, v důsledku čehož neregistroval a nijak nereagoval na osobní motorové vozidlo tovární značky Daewoo Kalos, [registrační značka], ve vlastnictví poškozené [jméno] [příjmení], narozené [datum], s nímž jako řidič poškozený [celé jméno žalobce], [datum narození], stál z důvodu poruchy vozidla při pravém okraji pravého jízdního pruhu se zapnutými výstražnými světly oranžové barvy, a v plné rychlosti narazil přední částí jím řízeného nákladního motorového vozidla tovární značky Mercedes Benz Actros do zadní části stojícího osobního motorového vozidla tovární značky Daewoo Kalos, které bylo odraženo na po pravé straně komunikace přilehlá betonová svodidla ve vlastnictví Ředitelství silnic a dálnic České republiky a následně sunuto před přední částí nákladního vozidla až do jeho zastavení, čímž obžalovaný kromě hmotné škody na obou vozidlech a betonových svodidlech způsobil poškozenému [celé jméno žalobce] mnohačetná poranění více orgánových systémů, kterým poškozený na místě nehody podlehl a dále spolujedoucí z vozidla poškozené [jméno] [příjmení], narozené [datum], vpáčenou zlomeninu čelní kosti, tříštivou zlomeninu nosních kůstek, zlomeninu stropu obou očnic, podílnou zlomeninu spodiny lební ve všech levostranných jámách, ložiskové pohmoždění mozku, subdurální krevní výron temene vpravo, protrahovaný otok mozku s dlouhodobě trvajícím bezvědomím, pohmoždění plic, zlomeninu 12. žebra vpravo, natržení okraje jater a sleziny s nevelkým lemem krve v okolí, pohmoždění závěsu tenkého střeva, roztržení močového měchýře s obsahem moči a krve v malé pánvi, zlomeninu postranního výběžku druhého bederního obratle, zlomeninu křížokyčelního skloubení vpravo, zlomeniny obou ramének stydké kosti vlevo a úrazový šok, tedy závažná mnohačetná poranění s poškozením důležitých orgánů, především mozku, v důsledku, kterých byla poškozená od nehody ve vegetativním (apalickém) stavu, přičemž v přímé souvislosti s utrpěným zraněním poškozené, zvláště v důsledku těžkého nezvratného poškození mozku došlo u poškozené dne [datum] ve 20:25 hodin k selhání základních životních funkcí s úmrtím poškozené, a svým jednáním obžalovaný porušil ustavení § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tedy jinému z nedbalosti způsobil smrt proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho postavení a uloženou mu podle zákona, čímž spáchal přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 odst. 2 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 143 odst. 2 zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání sedmi roků a peněžitý trest ve výši 70.000 Kč vyměřený jako 350 denních sazeb po 200 Kč. Soud dospěl k závěru, že obžalovaný provoz před sebou nesledoval, jinak by vozidlo poškozený musel nutně zaregistrovat. Obžalovaný jel v jízdním pruhu před střetem po dobu 11 vteřin, během kterých ujel 271 metrů stále konstantní rychlostí 89 a 88 km/hod. až do střetu. Obžalovanému nebránila výhledu na stojící vozidlo žádná překážka. Spoluzavinění na straně poškozených trestní soud I.stupně žádné neshledal. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.září 2020 sp. zn. 44 To 307/2020 pak soud zjistil, že Městský soud v Praze projednal v neveřejném zasedání odvolání obžalovaného a státní zástupkyně podaná proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21.5.2020 č. j. 64 T 40/2019-720, přičemž odvolání státního zástupce podle § 256 trestního řádu zamítl a k odvolání obžalovaného podle § 258 odst. 1 písm. d), písm. e) odst. 2 trestního řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o uloženém trestu zákazu činnosti, peněžitém trestu a náhradním trestu odnětí svobody a podle § 250 odst. 3 trestního řádu při nezměněném výroku o vině a o trestu odnětí svobody podmíněně odloženém na zkušební dobu v trvání pěti roků podle § 73 odst. 1 trestního řádu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání pěti roků. Při úvaze o trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel se odvolací soud ztotožnil s odvolacími námitkami obžalovaného, přičemž přihlédl k určité spoluodpovědnosti poškozených na dopravní nehodě, kteří neumístili výstražný trojúhelník, neopustili nepojízdné vozidlo, neučinili žádná opatření k tomu, aby zabránili střetu s jiným vozidlem. Poškozený [celé jméno žalobce] nevyrozuměl tísňové linky integrovaného záchranného systému, aby mohly být z dispečinku náhradního dopravního informačního centra aktivovány výstrahy na proměnné dopravní značení. Určitá spoluodpovědnost poškozených na střetu vozidla je tedy dána, avšak není natolik výrazná, aby mohla vyvinit obžalovaného ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 trestního zákoníku. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 soud zjistil, že po přejetí do pravého jízdního pruhu nebránilo žádné jiné vozidlo nebo jiná překážka ve výhledu řidiči [příjmení] předmětné návěsové soupravy na stojící vozidlo Daewoo Kalos. [ulice] příčinou vzniku předmětné dopravní nehody pak je absence jakékoliv reakce řidiče předmětné návěsové soupravy na stojící vozidlo. Z provedené analýzy nehodového děje znalce vyplynulo, že po najetí do uvedeného jízdního pruhu pokračoval řidič v jízdě ještě 271 metrů, respektive 11 sekund a až poté došlo ke střetu se stojícím vozidlem Daewoo Kalos. Z poučení poškozené fyzické osoby a oběti v trestním řízení soud zjistil, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], byli Policií České republiky poučováni podle data těchto poučení nejdříve [datum]. Z dopisu nazvaného Uplatnění nároků soud zjistil, že dopisem z [datum] právní zástupce žalobců se obrátil na žalovanou pojišťovnou. Z dopisu vyplývá, že škodnou událost z pojistné smlouvy [číslo] pojišťovna eviduje pod číslem jednacím [číslo], přičemž již dopisem z [datum] zasílala potvrzení o registraci škodné události z pojištění odpovědnosti. Dále právní zástupce žalobců sděluje v dopise, že prozatím nejsou k dispozici potvrzení od Policie České republiky, znalecký posudek pro ukončení vyšetřování se očekává přibližně koncem srpna 2019. Z oznámení žalovaného o poskytnutí pojistného plnění z plnění z pojištění odpovědnosti (povinného ručení) soud zjistil, že žalovaný stanovil pojistné plnění k synovi poškozeného [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] mladšímu ze 100% částky 600.000 Kč 50 % ve výši 300.000 Kč, dále náklady pohřbu + květiny ze 100% částky 24.416 Kč 50 % ve výši 11.208 Kč, náklady na hrob ze 100% výše 8.940 Kč 50 % částkou 4.470 Kč, tedy celkem částkou 316.678 Kč. Pozůstalému synovi [celé jméno žalobce] ze 100% částky 600.000 Kč pak částkou 300.000 Kč. Pozůstalé dceři [celé jméno žalobkyně] ze 100% částky 700.000 Kč 50 % částkou 350.000 Kč. Dceři [celé jméno žalobkyně] ze 100% částky 600.000 Kč 50 % částkou 300.000 Kč. Ze strany pojistitele byla shledána míra spoluzavinění ze strany poškozeného ve výši 50 % z důvodu, že poškozený neopustil vozidlo na frekventované komunikaci a setrval v něm dle znaleckého posudku 13 minut z důvodu technické závady na spojkovém ústrojí. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobců vyslovil nesouhlas s výpočtem pojistného plnění a nově uplatnil také nárok za nezletilou [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] a nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum]. Žalovaný na to reagoval dopisem z [datum], ve kterém setrval ve svém výpočtu pojistného plnění žalobců a následně dopisem z [datum] vyčíslil pojistné plnění za duševní útrapy blízkých osob pro nezletilou [celé jméno žalobkyně] (vnučku poškozeného [celé jméno žalobce]) ze 100% částky 300.000 Kč 50 % částku 150.000 Kč. [příjmení] způsobem pak žalovaný rozhodl i ohledně vnuka [jméno] [celé jméno žalobce]. Z výpisu evidence obyvatel, rodných listů i rozsudku opatrovnických soudů soud zjistil, že žalobci a) [celé jméno žalobce], [datum narození], b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], c) [celé jméno žalobkyně], rozená [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a d) [celé jméno žalobce], [datum narození], jsou dětmi poškozeného [celé jméno žalobce], narozeného [datum], nezletilí žalobci e) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], f) [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a g) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jsou pak vnoučaty poškozeného. Z uplatnění nároku z povinného ručení soud zjistil, že pojistná událost byla nahlášena žalovanému dne [datum] paní [příjmení] ze servisu. Žalovaný dopisem z [datum] potvrdil, že přijal hlášení škodné události z pojistné smlouvy [číslo] ke škodné události dne [datum] týkající se pojištěného vozidla [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Dopis byl zaslán na adresu rodiny [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Dále žalovaný zasílal právnímu zástupci žalobců dopisy z [datum] a [datum], ve kterých vysvětloval své výpočty pojistného plnění. Dopisem z [datum] pak žalovaný právního zástupce žalobců upozornil, že nárok žalobců je ve smyslu § 626, 629 a 635 občanského zákoníku již promlčen. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 27 C 197/2019-312 soud zjistil, že žalobci a) [příjmení] [příjmení], [datum narození], b) [jméno] [příjmení], [datum narození], c) [jméno] [příjmení], [datum narození], d) [jméno] [příjmení], [datum narození], a e) [jméno] [příjmení], [datum narození], se žalobou proti [pojišťovna], domáhají zaplacení částky 1.699.733 Kč. Žaloba byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne [datum] z titulu náhrady škody pozůstalých podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. Ze spisu vyplývá, že žalobci jsou rodinnými příslušníky poškozené [jméno] [příjmení], která byla při dopravní nehodě dne [datum] vážně zraněna, když žalobci a) a b) jsou dětmi poškozené, žalobci c) a d) jsou rodiči poškozené a žalobkyně e) je sestrou poškozené. Mezitímním rozsudkem ze dne 3.května 2022 č. j. 27 C 197/2019-312 soud rozhodl, že nároky žalobců jsou po právu v rozsahu 75 %. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud přisvědčil tvrzení žalované, že se řidič [celé jméno žalobce] poškozená podíleli na vzniku škodlivého následku tím, že neopustili vozidlo. Dále soud uvedl, že řidič vozidla Daewoo [celé jméno žalobce] porušil povinnost stanovenou § 26 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., totiž užít trojúhelník po dobu nouzového stání, protože vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Jedná se o důležitou povinnost řidiče, která je stanovena pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Z poslední věty uvedeného ustanovení plyne, že umístění výstražného trojúhelníku má přednost před výstražným světelným zařízením, které musí řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce. Ustanovení zákona nestanoví žádnou výjimku s ohledem na typ pozemní komunikace, naopak ji výslovně stanoví i pro umístění trojúhelníku na dálnici. Zákon tak počítá s rizikem, které umístění trojúhelníku na dálnici s sebou nese. Soud poukázal na to, že řidič mohl u stojícího vozidla překonat svodidla, bezpečně ukrytý za svodidly mohl ujít 100 metrů za vozidlo a tam umístit trojúhelník a stejným způsobem se vrátit ke stojícímu vozidlu. Nelze samozřejmě vyloučit, že řidič nákladního automobilu by trojúhelník nezaregistroval. Dále pak soud poukázal na to, že podle znalce poškozená i řidič odstaveného vozidla byli v době střetu připoutáni bezpečnostními pásy, což svědčí o tom, že ani jeden neměli v úmyslu opustit vozidlo. Tvrzení o neschopnosti [jméno] [příjmení] přelézt svodidla je tak založeno na nepravděpodobné skutečnosti, že poškozená byla v úmyslu přelézt svodidla. Konečně i kdyby poškozená nemohla z automobilu vystoupit a přelézt svodidla, nemohly by tyto okolnosti jít k tíži řidiče nákladního vozidla [jméno] [příjmení], nýbrž by šly k tíži poškozené. Poškozený totiž nese následky náhody, která jej postihla, jak vyplývá například z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.4.2020 sp. zn. 25 Cdo 2810/2019. Soud tak uzavřel, že [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] tím, že neopustilo vozidlo, se podíleli na vzniku škodlivého následku. Soud však zdůraznil, že z technického hlediska hlavní příčinou dopravní nehody byla absence reakce řidiče nákladního vozidla [jméno] [příjmení] na stojící vozidlo Daewoo. Nelze dávat rovnou míru spolu způsobení škodlivého následku řidiče nákladního vozidla a osádce vozidla Daewoo. Na druhou stranu soud považoval míru spoluzpůsobení škody ze strany poškozených vyšší než 10 %, když řidič [celé jméno žalobce] porušil významnou povinnost umístit výstražný trojúhelník, řidič [celé jméno žalobce] poškozená tak porušili obecnou prevenční povinnost vystoupit z auta a přemístit se na bezpečné místo, naopak zůstali v autě na místě ve zvlášť nebezpečném prostoru připojovacího pruhu, aniž by vyrozuměli tísňovou linku integrovaného záchranného systému, aby mohli být v dispečinku Národního dopravního informačního centra aktivovány výstrahy na proměnné dopravní značení. Kdyby ve vozidle Daewoo nebyli, neutrpěli by žádnou újmu. Přitom prevenční povinnost opustit vozidlo, zejména na dálnici je všeobecně známá, patří mezi jednak doporučení poskytované policí a vyučuje se i v autoškolách. Ústavní soud ve svém usnesení ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3546/12 uvedl, že Okresní soud v Karviné hodnotil přičinění poškozeného v případě neumístění výstražného trojúhelníku, pohybu ve vozovce bez reflexního oděvu a dalších na 10 %, čímž se ztotožnil i Krajský soud v Ostravě a doplnil, že se jedná o poměrně nepatrné spoluzavinění, které zcela zohledňuje i skutečnost, že vozidlo poškozeného bylo osvětleno zapnutím potkávacích světel. V daném případě soud vyhodnotil zavinění řidiče [celé jméno žalobce] a poškozené [jméno] [příjmení] v rozsahu 25 %. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.července 2022, č. j. 58 Co 244/2022-333 byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3.května 2022, č. j. 27 C 197/2019-312 zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, když při rozhodování mezitímním rozsudkem o základu nároku musí být vyřešeny všechny sporné otázky existence všech uplatněných nároků, včetně promlčení, solidární povahy plnění při pluralitě účastníků i spoluzpůsobení si újmy poškozeným ve smyslu § 2918 občanského zákoníku kromě výše plnění. Po právní moci mezitímního rozsudku nelze totiž žalobu ohledně některého z uplatněných nároků zamítnout z důvodu chybějící podmínky odpovědnosti (rozsudky Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 3829/2007, 20 Cdo 1442/2018 či 25 Cdo 3287/2019). Soud však při rozhodování nezohlednil některé námitky žalovaného, žádným způsobem se s ním nevypořádal a nevyřešená tak zůstala nejen otázka výše plnění, ale i samotného základu nároku. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 18.března 2022 č. j. 20 Nc 1901/2021-35 ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně] s doložkou právní moci [datum], rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 25.dubna 2022 č. j. 24 Nc 1902/2020-83 ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně] s doložkou právní moci [datum] a rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 2.května 2022 č. j. 25 Nc 19002/2022-62 s doložkou právní moci [datum] pak soud zjistil, že opatrovnické soudy udělily za nezletilé žalobce e) až g) souhlas s podáním žaloby vůči žalovanému. Z výslechu žalobce a) [celé jméno žalobce], narozeného [datum], soud zjistil, že jeho otec [celé jméno žalobce] se [jméno] [příjmení] byli v ten den u něj v práci dát do opravy auto Škoda Octavia. Žalobce a) pracuje v servisu [příjmení] [příjmení] v [obec]. Odjížděli od něj asi tak 20 minut předtím, než mu táta volal, autem [jméno] [příjmení]. Vyjížděli k němu z [obec], jeli dvěma auty, u něj pak sesedli do auta [jméno] [příjmení] a tím odjeli. Asi 20 nebo 25 minut poté, co odjeli, mu otec volal, že má poruchu na vozidle, že to vypadá na spojku. Řekl, že je na okruhu mezi tunely v místě, kde se připojuje pruh ze Strakonické. Bohužel stál v místě, kde už není odstavný pruh ani pruh připojovací. Žalobce a) mu řekl, ať zapne výstražná světla a dá trojúhelník, že hned zavolá odtahovku. [příjmení] za ředitelem, který žalobci a) schválil výjezd, poté běžel za člověkem z odtahové služby, neboť v rámci autoservisu mají vlastní odtahovku. Když pak tátovi volal, tak už mu to nezvedal. Otec žalobce a [jméno] [příjmení] byli partneři, udržovali spolu vztah. Ještě spolu nežili, táta měl byt ve [obec] a pracoval v Kladně, [jméno] [příjmení] měla dům v Kladně nedaleko od místa, kde táta pracoval. Navázali známost asi tak půl roku před tou nehodou, ještě spolu nebydleli, teprve řešili, jakým způsobem se budou sestěhovávat, když byli rozhodnuti, že budou spolu bydlet v domě [jméno] [příjmení] v Kladně. Pokud jde o zdravotní stav [jméno] [příjmení], žalobce a) ji znal, ale nikdy se ní o jejím zdravotním stavu nebavil. Ví, že měla nějaká pohybová omezení, protože to bylo vidět, když se pohybovala, že se hůře pohybuje. Měla pomalejší chůzi, nemohla se tak rychle otáčet, nemohla nosit těžké věci. Žalobce je přesvědčený, že jí ani táta nemohl pomoci s překonáním té zábrany, protože byl menšího vzrůstu než je žalobce a), měl kratší nohy a neměl takovou sílu, aby ji přes tu překážku přehodil. Na místo té nehody se žalobce a) nakonec vydal sám. Nejprve tam poslal odtahovku, která uvízla v koloně, která se od místa nehody táhla až k nájezdu na D1. Žalobce si pak vzal svoje auto a vydal se tam také sám. Na místě už byl jenom ten kamion a policisté, kterých se ptal a kteří mu řekli, že neví o žádném porouchaném vozidle na okruhu. Projel tedy všechny sjezdy a pátral po vozidle táty. Když mu nebral telefon, tak si myslel, že má vybitou baterii, tak zkoušel volat i [jméno] [příjmení], která ale také telefon nezvedala. Až po nějaké době se mu ozvala policie, která ho informovala o tom, co se stalo. Byl vyslýchaný nejenom u soudu, ale podával vysvětlení i na policii asi několik týdnů po té nehodě, když šel vyzvednout osobní věci táty. V trestním spise byl i kamerový záznam toho střetu, díval se na něj. Pokud jde o rodinné poměry, [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] jsou sestry žalobce a), [celé jméno žalobce] je bratr, všichni jsou plnorodí sourozenci. Nezl. [celé jméno žalobkyně] je dcerou bratra [celé jméno žalobce], nezl. [jméno] [celé jméno žalobce] je synem sestry [celé jméno žalobkyně] a nezl. [celé jméno žalobkyně] je dcerou žalobce a). žalobce a), sestra [celé jméno žalobkyně] a bratr [celé jméno žalobce] bydleli sami, s tátou v bytě ve [obec] bydlela ještě sestra [celé jméno žalobkyně], která v době nehody ještě studovala v učilišti na kuchařku/číšnici. Rodiče žalobců a) až d) již mnoho let spolu nežijí, ale nerozvedli se, protože táta žalobce a) nakonec na to rezignoval. Nicméně sestra [celé jméno žalobkyně] žila jenom s tátou, máma žije odděleně a nestýká se s nimi. Táta tedy žil v bytě pouze s sestrou žalobce a) [celé jméno žalobkyně]. Placení výživného na ní nepožadoval. Poprvé se žalobce a) identitu řidiče pana [příjmení] dozvěděl z toho oznámení policie v srpnu 2019. Videozáznam střetu z té nehody viděl, když mu ho přehráli policisté při podávání vysvětlení. Kdo ten kamion řídil, mu neřekli. Na tato zjištění ostatní provedené důkazy neměly vliv. Podle § 2758 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále též „občanský zákoník“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 6 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ či„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle § 7 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel nehradí a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena, b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a), c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit, d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla, e) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena, g) újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, h) újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí. Podle § 9 odst.1 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u [anonymizováno], jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2797 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § [číslo] šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. Podle § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Podle odst. 2 nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Podle § 609 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 626 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Podle § 629 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Podle § 635 odst. 2 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Podle § 26 odst. 3 z.č.361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením, musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce. Podle § 2900 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2903 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Podle § 2918 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Podle § 2959 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2961 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku škůdce nahradí tomu, kdo je vynaložil, přiměřené náklady spojené s pohřbem v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny veřejnou dávkou podle jiného právního předpisu. Přitom se přihlédne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivého případu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců není důvodná. Žalobci se podanou žalobou domáhají zaplacení pojistného plnění představujícího náhradu za škodu za smrt poškozeného pana [celé jméno žalobce], narozeného [datum], podle § 2959 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku (tzv. útrpného). Žalovaný v řízení vznesl námitku promlčení (kterou mimochodem uplatnil vůči žalobcům již v písemné komunikaci předcházející podání žaloby ze strany žalobců), soud se proto v první řadě zabýval otázkou, zda je nárok žalobců promlčen, či nikoli. Žalovaný odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 či č. j. 25 Cdo 79/2020-190, z nichž vyplývá, že právo na pojistné plnění se ve smyslu § 635 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčuje současně s uplynutím promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, tedy uplynutím tříleté subjektivní promlčecí lhůty. Ke škodní události a smrti předka žalobců pana [celé jméno žalobce], narozeného [datum], došlo při dopravní nehodě dne [datum]. Soud se tak zcela ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, že ustanovení § 630 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku sjednocuje běh promlčecích lhůt u práv na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti s promlčecí lhůtou práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Jelikož žalovaný je pojišťovnou, žalobci vůči němu uplatňují nárok na pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Je tudíž zřejmé, že v případě, kdy je promlčen nárok na náhradu škody vůči škůdci, je promlčen i nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, který je povinen plnit za něj. Stejně tak lze souhlasit s odkazem žalovaného na ustavení § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1510/2019, podle něhož ustanovení § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku upravuje obecně počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nároků vymahatelných u orgánu veřejné moci. Lhůta počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla, nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh subjektivní lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásada, že práva patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Jde o ustanovení obecné, jež se uplatní při výkladu ustanovení, jež upravují počátek běhu promlčecí lhůty ve zvláštních případech, a to jak u nároků podle občanského zákoníku (§ [číslo]), tak i o nároků podle zvláštních předpisů. Jak vyplývá z obsahu soudního spisu včetně výpovědi žalobce a), o dopravní nehodě pana [celé jméno žalobce], narozeného [datum], i o jeho úmrtí dne [datum] se žalobci dozvěděli ještě téhož dne. Ještě téhož dne byla známa i osoba řidiče škodícího vozidla pana [příjmení], neboť dopravní nehoda byla šetřena Policií České republiky, byl sepsán protokol o dopravní nehodě a bylo zahájeno trestní řízení pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Není pochyb, že žalobci měli právní zájem na získání informace o osobě podezřelého a jako poškození pak měli možnost podle § 65 odst. 1 trestního řádu nahlížet do trestního spisu, a to i v přípravném řízení. Kromě toho již od počátku byli zastoupeni právním zástupcem, u kterého se předpokládá znalost práva. Od prvního dne tedy měli možnost se dozvědět bližší údaje o osobě škůdce, neboli se mohli a měli dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, když jim bylo známo, že došlo ke škodní události a mohli zjistit i osobu odpovědnou za škodu. V každém případě pak již dopisem žalovaného z [datum] byli vyrozuměni o tom, že pojistitelem škodícího vozidla je žalovaná pojišťovna. Jen na okraj lze poukázat na to, že žalobci pro uplatnění nároku na pojistné plnění vůči žalovanému vlastně ani osobu škůdce znát nepotřebovali. Stačila jim totiž pouhá vědomost o tom, kdo je pojistitelem škodícího vozidla, u něhož mohou uplatňovat nároky z povinného ručení. Této informace se jim pak dostalo právě dopisem žalované pojišťovny z [datum]. Skutečnost, že případného poučení o možnosti uplatnění nároku v rámci trestního řízení se jim pak dostalo až poučením poškozeného policií v srpnu 2019, je z hlediska běhu promlčecí lhůty zcela nerozhodná. Promlčecí lhůta tak začala běžet prvním dnem následujícím po dni, k níž došlo k události, od níž se odvíjí počátek běhu promlčecí lhůty, tedy dne [datum] a tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku tak doběhla dne [datum]. Vzhledem k tomu, žaloba žalobců byla soudu doručena až [datum], není pochyb o tom, že žaloba byla podána po lhůtě a nárok žalobců je promlčen. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení, nezbylo soudu než žalobu žalobců zamítnout. Pokud by odvolací soud zaujal jiný právní názor na otázku promlčení, pak pouze pro úplnost soud I.stupně uvádí, že výše nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobců vyčíslená žalovaným vychází z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, 6 Tdo 1421/2015, 25 Cdo 4715/2017, a 25 Cdo 894/2018 a její základní částky dle žalovaného byly stanoveny podle zásad slušnosti a principu proporcionality ve smyslu § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. i nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2844/14 ze dne [datum]. Ostatně samotná základní částka dle tvrzení účastníků je mezi stranami nesporná, sporná byla toliko otázka spoluzavinění poškozeného [celé jméno žalobce], narozeného [datum], kterou žalovaný stanovil ve výši 50 % a v tomto poměru také pokrátil žalobcům vyplacená pojistná plnění. V otázce posouzení výše spoluzavinění poškozeného [celé jméno žalobce] se soud I.stupně ztotožňuje s rozhodnutím zdejšího soudu ve věci sp.zn. 27 C 197/2019 v rozsudku ze dne 3.května 2022 č. j. 27 C 197/2019-312 a odkazuje na argumentaci zdejšího soudu tam uvedenou. Z rozsudku vyplývá, že soud při rozhodování vycházel z toho, že spoluzavinění poškozeného či podíl náhody na vzniku škody vylučuje odpovědnost škůdce v tom rozsahu, v jakém se na vzniku škody podílela právě tato náhoda či zavinění poškozeného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2216/2019 zavinění dokonce může absentovat, přičemž nemusí jít ani o porušení právní povinnosti, neboť ve smyslu zásady casum centi dominus poškozený nese i následky náhody, která jej postihla. [ulice] úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený a tedy, v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od konkrétních okolností konkrétního případu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1063/2017). Spoluzpůsobení újmy spočívá buď v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě, kdy poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Z tohoto ohledu tedy není podstatné, zda se jedná o řidiče [celé jméno žalobce], či spolucestující [jméno] [příjmení], neboť pochybení řidiče vozidla Daewoo [celé jméno žalobce] dopadá i na spolujezdkyni [jméno] [příjmení], neboť vylučuje odpovědnost řidiče škodícího vozidla. Jak konstatovaly již soudy v dalších řízeních (trestní soud, zdejší soud v řízení 27 C 197/2019 i koneckonců Městský soud v Praze jako soud odvolací, řidič vozidla [celé jméno žalobce] porušil povinnost zakotvenou v § 26 odst. 3 zákona č.361/2000 Sb., která stanoví řidiči vozidla tvořícího překážku na pozemní komunikaci umístit výstražný trojúhelník. Tato povinnost je v zákoně zakotvena právě z toho důvodu, aby byli varováni řidiči ostatních vozidel a nedošlo ke srážce s vozidlem tvořícím překážku na pozemní komunikaci. Tato povinnost je tedy v zákoně zakotvena právě proto, aby zabránila vzniku takové nehody, k níž došlo v tomto případě. Je samozřejmě možné, že by řidič škodícího vozidla přehlédl i výstražný trojúhelník, stejně tak je ale možné, že by právě výstražný trojúhelník zaregistroval, neboť se jedná o cizorodý prvek na komunikaci, který vědomě i podvědomě upoutá pozornost řidiče. Nehledě na to, že i v případě, že by tento trojúhelník řidič nákladního vozidla [jméno] [příjmení] přehlédnul a přejel, mohl by jeho sražením vyvolat zvuk, na který by reagoval. Je pravdou, že jakýkoliv pohyb po komunikaci, zvláště na dálnici, představuje určité riziko, nicméně povinnost je v zákoně zakotvena i přes toto riziko a umístění výstražného trojúhelníku bylo možné provést tím způsobem, že by řidič [celé jméno žalobce] z vozidla vystoupil a za oddělující betonovou zábranou se přesunul proti směru jízdy a výstražný trojúhelník opět po přelezení zábrany na komunikaci umístil. Výslovně se pak počítá s umístěním výstražného trojúhelníku i na dálnici, jakkoli je to samozřejmě spojeno s určitým rizikem. Rovněž tak lze spatřovat spoluzavinění poškozeného v tom, že vozidlo neopustil a že nevaroval složky záchranného systému. Byť se u těchto dvou možností nejedná o povinnosti výslovně zakotvené zákonem, jako je tomu v případě požadavku na umístění výstražného trojúhelníku, jedná se o povinnosti, které lze dovodit z obecné preventivní povinnosti (srov. § 2900 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku - vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného; podle § 2903 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit); zvláště opuštění vozidla tvořícího překážku provozu na dálnici či rychlostní silnici je výslovně doporučováno policií a široce medializováno. Pokud jde o námitky, že poškozená [jméno] [příjmení] byla díky zdravotním omezením neschopná přelézt betonovou zábranu vedle vozidla oddělující pruh od komunikace, soud podotýká, že nepochybuje o tom, že i přes doložená zdravotní omezení, pokud by čistě hypoteticky někdo posádce vozidla Daewoo řekl, že jim hrozí smrt, pokud vozidlo neopustí a zábranu nepřelezou, nepochybně by i s pomocí svého druha pana [celé jméno žalobce] staršího zábranu překonat dokázala, obzvláště za situace, kdy mohla chodit (viz výpověď žalobce a) a její výška zcela nepochybně přesahovala výšku 100 či 110cm betonové bariéry, takže minimálně by zábranu překonala s pomocí poškozeného [celé jméno žalobce]. Ostatně neschopnost spolujezdkyně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu opustit vozidlo a překonat betonovou zábranu by bylo nutno považovat za náhodu, která by šla k tíži poškozených. Za této situace se jako odpovídající jeví soudu prvního stupně 25% spoluzavinění poškozených, neboť nelze dávat rovnou míru spoluzpůsobení škodlivého následku řidiči nákladního vozidla a osádce vozidla Daewoo. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u jednání dne [datum]), celkem tedy 900 Kč. Vzhledem k tomu, že nároky jednotlivých žalobců jsou zcela samostatné, jedna se fakticky o samostatné žaloby spojené do jednoho řízení. Žalovanému tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči každému ze žalobců. Soud proto uložil každému ze žalobců zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč.

Poučení