25 C 461/2018 - 763

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce], usazeným evropským advokátem sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 9 994 340 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 965 365 Kč s úrokem z prodlení z částky 8,05 % ročně z této částky od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 028 975 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 028 975 Kč ve výši 8,05 % ročně od 13. 11. 2017 do zaplacení a dále úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z tohoto úroku z prodlení počítaného od 18. 12. 2018 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 671 283,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady státem zálohovaného znalečného ve výši 15 219 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady státem zálohovaného znalečného ve výši 6 523 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala žalobou podanou k soudu dne 17. 12. 2018 zaplacení částky 9 994 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 11. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že vlastnictví k předmětným nemovitostem – pozemkům parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7 757 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 379 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 209 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 416 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 918 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 268 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 967 m2 – orná půda, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 10 863 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 21 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 211 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 343 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 165 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 267 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 530 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 053 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 435 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 518 m2 – ostatní plocha a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 315 m2 – ostatní plocha, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen předmětné pozemky), nabyla kupními smlouvami z roku 2007, přičemž vstoupila do všech práv, které k pozemkům vykonávali předchozí vlastníci. Stavby nacházející se na pozemcích jsou přitom ve vlastnictví žalované, jedná se o budovu č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], budovu č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že skutečnost, že žalovaná předmětné pozemky užívala a dodnes užívá, je nesporná, což má vyplývat jednak z jejího postoje k tomu, že se na pozemcích nacházejí budovy v jejím vlastnictví (což plyne rovněž z evidence nemovitostí) a také z toho, že pozemky spolu s budovami tvoří oplocený areál pekáren (pozemky žalobkyně tvoří veškerou plochu tohoto areálu, ale také jedinou přístupovou komunikaci k němu, parkoviště apod.). Mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného titulu opravňujícího žalovanou k užívání pozemků, žalovaná tak užívá předmětné pozemky bez právního důvodu, přičemž pro stanovení výše bezdůvodného obohacení si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek. Z něho plyne, že za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 se žalovaná obohatila o částku 9 569 363,20 Kč (pokud jde o pozemky s účelem užití nerušící výroba a služby) a částku 424 976,80 Kč (pozemky s účelem zeleň), když celkově užívala pozemky o výměře 47 672 m2. Žalobkyně podáním ze dne 13. 4. 2022 žalobu rozšířila o úroky z úroků z prodlení, neboť tím, že žalovaná bezdůvodně užívá její pozemky, dochází k protiprávnímu činu. Soud tuto změnu usnesením ze dne 22. 11. 2022 připustil.

2. Svá tvrzení žalobkyně doplnila v tom smyslu, že žalovaná v rozhodném období užívala pozemky jak uvnitř oploceného areálu, tak i pozemky umístěné vně. Mezi účastníky bylo sporné pouze užívání pozemků mimo oplocený areál žalované, přičemž například u pozemků parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] lze poukázat na to, že spojují výrobní areál žalované s hlavními komunikacemi a jsou jedinými přístupovými cestami zajišťujícími dopravní obslužnost pro podnikatelskou činnost žalované, a to jak pokud se týká přístupu jako takového, tak pokud jde o parkování zákazníků žalované a jejích pracovníků. Není tak pravdou, že by pozemky mimo oplocený areál nebyly žalovanou vůbec využívány. Žalobkyně rovněž považovala posudek předložený žalovanou za vadný a pro řízení nepoužitelný, naopak odkazovala na výši bezdůvodného obohacení, která plyne z posudků předložených žalobkyní.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně neprokazuje tvrzení, že žalovaná v rozhodném období užívala pro svou podnikatelskou činnost pozemky o celkové výměře 47 672 m2, když tyto pozemky (spolu s budovami ve vlastnictví žalované) mají údajně tvořit oplocený areál pekáren v jednom funkčním celku. Žalovaná naopak prokazuje, že pozemky v celém jejich v žalobě zmiňovaném rozsahu nikdy, tedy ani v rozhodném období, neužívala. Nesporuje, že užívá pozemky (a užívala i v rozhodném období) pouze v rozsahu několika parcel o celkové výměře 30 414 m2, na nichž je umístěn její výrobní areál ohraničený v terénu oplocením a budovami v jejím vlastnictví, zahrnující i parcelu, na které stojí trafostanice. Mezi účastníky je tak sporný rozsah údajného užívání pozemků žalovanou, ale také výše údajného bezdůvodného obohacení, kterou účastníci kalkulují podle různých znaleckých posudků. Posudky předložené žalobkyní jsou pro vyčíslení žalobou uplatněných nároků nepoužitelné, naopak posudky předložené žalovanou vycházejí z realizovaných cen v místě a čase a ze správné výměry pozemků. Tvrzení žalobkyně o užívání pozemků mimo výrobní areál jsou nepravdivá, naopak vyšlo najevo, že žalovaná pozemky mimo areál nikdy neužívala, když tyto pozemky spadají do režimu bezplatného obecného užívání účelových komunikací nebo je na nich situována veřejně přístupná zeleň, cyklostezka či je užívá sama žalobkyně, resp. s ní spřízněné subjekty. Pozemky mimo výrobní areál žalované byly také vždy veřejně přístupné, ať již jako veřejně přístupná zeleň nebo veřejné komunikace. Žalovaná v souvislosti se sporem o rozsah užívání pozemků a výši bezdůvodného obohacení poukázala na paralelně probíhající řízení u podepsaného soudu, v nichž soud (včetně odvolacího) dal jejím skutkovým tvrzením a právním závěrům opakovaně za pravdu.

4. Soud ve věci nejprve rozhodl rozsudkem ze dne 3. 3. 2020, č.j. 25 C 461/2018-349, kterým žalobu zamítl pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně k jejímu podání, když vycházel z (tehdy důkazně podloženého) závěru, že žalobkyně nebyla v roce 2016 vlastníkem předmětných pozemků.

5. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 3. 2022, č.j. 68 Co 301/2020-444, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že (po v rozhodnutí popsaných soudních rozhodnutích) jeho závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace neobstojí, neboť došlo ke změně skutkového stavu, kdy žaloba na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům ve prospěch České republiky byla pravomocně zamítnuta.

6. Podáním ze dne 26. 4. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 2 965 365 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná tuto částku v březnu 2024 zaplatila (jednalo se o plnění na bezdůvodné obohacení za rok 2016 ve výši 2 965 365 Kč a na úroky z prodlení za dobu od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024). Žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto řízení ve shora uvedeném rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) zastavil.

7. Soud se tak po zrušení prvního rozsudku nárokem žalobkyně znovu zabýval, provedl dokazování listinnými důkazy a rovněž obsahem znaleckých posudků, jejichž zpracovatele vyslechl.

8. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

9. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7 757 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 379 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 209 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 416 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 918 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 268 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 967 m2 – orná půda, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 10 863 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 21 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 211 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 343 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 165 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 267 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 530 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 053 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 435 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 518 m2 – ostatní plocha a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 315 m2 – ostatní plocha, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen předmětné pozemky). Není ani sporu o tom, že předmětné pozemky nabyla kupními smlouvami z roku 2007 a že vstoupila do všech práv, které k pozemkům vykonávali předchozí vlastníci. Dále není sporné, že stavby nacházející se na pozemcích jsou ve vlastnictví žalované, konkrétně jde o budovu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako jiná stavba, budovu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako stavba ubytovacího zařízení, budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako průmyslový objekt a budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako stavba technického vybavení.

10. Dále mezi stranami není sporu o tom, že pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] tvoří oplocený areál, v němž se nacházejí právě uvedené budovy ve vlastnictví žalované. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2, který se nachází mimo tento areál, je umístěna trafostanice ve vlastnictví žalované.

11. V řízení bylo prokázáno místním šetřením provedeným dne 27. 4. 2023 v řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 79/2010, a to ve spojení s ortofotomapou a nespornými tvrzeními ve vztahu k trafostanici, že na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), parc. č. [Anonymizováno] se nachází veřejná zeleň, na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále [Anonymizováno] se nachází účelová komunikace, na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nachází parkoviště. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází komunikace, která je z obou stran přístupná pro chůzi nebo jízdu, a to až před vrátnici vedoucí do areálu žalované. Jde o veřejně přístupnou komunikaci v [adresa], na které je umístěna obousměrná vozovka a chodník, jsou zde také umístěny sloupy veřejného osvětlení. Komunikace neslouží pouze pro cestu k areálu žalované, ale zajišťuje také dopravní obsluhu přilehlého území. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] vede příčně přes silnici v [adresa], na němž se nachází účelová veřejně přístupná komunikace zajišťující dopravní obsluhu přilehlého území. Za pozemkem parc. č. [Anonymizováno] se nachází pozemek parc. č. [Anonymizováno], na jehož menší části se nachází chodník pro pěší a větší část je zatravněna až k plotu. V současné době se na pozemku nachází billboard, pozemek je zatravněný a sousedí s plotem. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] není zasažen komunikací, je přístupný přes komunikaci na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a nachází se naproti vchodu vrátnicí do areálu žalované. Pozemek je zčásti zpevněn, je na něm štěrkový povrch a funguje jako plocha pro parkování vozidel, na části pozemku je zeleň. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází parkoviště se štěrkovým povrchem. Toto parkoviště zčásti přesahuje na pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je umístěn billboard s reklamou na vozidla [Anonymizováno]. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází reklamní plocha. Za uvedeným pozemkem je pozemek parc. č. [Anonymizováno], na kterém se nachází velký billboard s reklamou. Na pozemku [Anonymizováno] se nachází zeleň, která hraničí s plotem areálu žalované. Vedle zeleně se nachází betonová cesta, následuje asfalt a panelová cesta. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází účelová veřejně přístupná komunikace [Anonymizováno] – vozovka a chodník zajišťující dopravní obsluhu přilehlého území. Také na tomto pozemku jsou umístěny sloupy veřejného osvětlení. Po obou stranách vozovky parkují osobní automobily. Z této komunikace jsou vjezdy do autosalonu [jméno FO]. Na druhé straně komunikace na hranici pozemku je postavena řada budov, do nichž je vstup pouze z areálu žalované přes vrátnici. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] hraničí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a je na něm panelová cesta, kterou lze z obou směrů přijít nebo přijet před vrátnicí vedoucí do areálu žalované. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] není součástí komunikace [Anonymizováno], nachází se před areálem žalované. Je na něm zpevněná plocha a je veřejně přístupný.

12. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nachází vozovka s přilehlým chodníkem, které jsou komunikací III. třídy. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace (zjištěno ze sdělení [adresa], ze dne 4. 1. 2023 na čl. 576).

13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši z titulu užívání pozemků vlastněných žalobkyní ve výměře 47 672 m2 za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016, a to do 7 dnů ode dne doručení dopisu (prokázáno výzvou k zaplacení ze dne 3. 11. 2017).

14. Protože předmětem sporu zůstala nejen otázka rozsahu pozemků, které měla žalovaná užívat bez právního důvodu, ale zejména výše náhrady za toto užívání v rozhodném období roku 2016, soud vycházel zejména z odborných posudků, které byly v řízení zpracovány.

15. Časově první byl znalecký posudek [jméno FO] ze dne 12. 10. 2017, zpracovaný na žádost žalobkyně, z něhož plyne, že znalkyně oceňovala všechny pozemky vlastněné žalobkyní, tedy nejen ty uvnitř areálu, ale rovněž pozemky nacházející se mimo oplocený areál závodu žalované. Cenu pozemků stanovila porovnáním s nabídkovými cenami, od které odečetla 10 % s odůvodněním, že cena realizovaná na trhu, tj. cena obvyklá, je o 10 % nižší než cena nabídková. Pozemky uvnitř areálu v jednotném funkčním celku mají výměru 37 207 m2, vně areálu 10 465 m2. Cenu obvyklou komerčních pozemků s účelem nerušící výroba a služby znalkyně stanovila částkou 8 550 Kč/m2 (po odečtení 10 %) a cenu obvyklou komerčních pozemků s účelem zeleň stanovila částkou 1 350 Kč/m2 (po odečtení 10 %). Cena obvyklá pozemků v areálu v jednotném funkčním celku tak podle znalkyně činila 318 119 850 Kč a cena obvyklá pozemků mimo areál činila 14 127 750 Kč. Při aplikaci 3% sazby se pak jedná o roční nájemné za rok 2016 ve výši 9 569 363,20 Kč (pozemky – účel užití nerušící výroba a služby) a 424 976,80 Kč (pozemky – účel užití zeleň).

16. Z výpovědi této znalkyně si soud ověřil, že všechny pozemky, které jsou v posudku uvedeny, posuzovala jako jednotný funkční celek. Podle znalkyně nehraje roli, že část pozemků se nachází uvnitř oploceného areálu a část za plotem. Při stanovení ceny vůbec neřešila, jaké pozemky a v jakém rozsahu jsou užívány žalovanou, neboť i pozemky, které se nacházejí před oplocením, má uživatel k dispozici. Pozemky uvnitř a vně areálu znalkyně prostě rozdělila podle katastrální mapy, na kterou si položila územní plán a to, co je v územním plánu, se promítlo do katastrální mapy. Tím došlo k rozdělení na pozemky, které jsou v plochách nerušících a ty, které jsou v plochách izolační zeleně. Otázkou plotu se znalkyně vůbec nezabývala. Při stanovení ceny pozemků vycházela z cen nabídkových, protože realizované prodeje jí známy nebyly. Jako znalec areály ve své praxi vždy oceňovala podle nabídkových cen. Z opatrnosti ale tyto nabídkové ceny snížila o 10 %. Při stanovení výše nájemného vycházela z ceny pozemků a z té odvodila 3 % jako cenu nájmu, vycházela přitom z vyhlášky o oceňování nemovitostí, kdy zvolila nižší hodnotu. Místní šetření při zpracování posudku neprováděla s tím, že lokalitu dobře zná, proto nepovažovala návštěvu jednotlivých pozemků za podstatnou.

17. Žalovaná předložila soudu posudek ústavu [Anonymizováno] ze dne 25. 5. 2022 č. [Anonymizováno], z něhož soud zjistil, že znalecký ústav posuzoval obvyklou cenu pozemků pouze v rozsahu 30 414 m2 (jedná se o pozemky v rámci oploceného areálu a pozemek parc. č. [Anonymizováno]) a výši ročního nájemného tohoto souboru pozemků za rok 2016 při aplikace sazby nájemného ve výši 3 %, přičemž vycházel ze skutečně realizovaných prodejů na základě šesti kupních smluv uzavřených v období let 2015 až 2021. Znalecký ústav dospěl k ceně nemovitých věcí pro rok 2016 v celkové výši 98 845 500 Kč, přičemž při aplikaci výše uvedené procentní sazby jde o nájemné ve výši 2 965 365 Kč. Porovnávané pozemky se nacházely v oblasti [adresa], do vzdálenosti 3 km vzdušnou čarou od pozemků předmětných, čtyři z nich byly areály s rozdílným vlastnictvím pozemků a staveb (tedy shodně jako v případě oceňovaných pozemků), způsob využití dle platného územního plánu byl nerušící výroba a služby, tedy jako u oceňovaných pozemků.

18. Dodatek tohoto posudku soud pro nadbytečnost neprovedl, když jeho obsahem je obhajoba výpočtu použitého v původním posudku a polemika s posudky zbývajícími.

19. Ve shora uvedeném posudku ústav uvedl, že znalkyně [jméno FO] zpracovávala svůj posudek v době, kdy platil zákon o oceňování majetku, z něhož plynulo, že obvyklou cenou je cena, která byla dosažena při prodejích stejného nebo obdobného majetku. Obvyklá cena se má potom stanovit vyhodnocením vzorku minimálně 5 obdobných případů prodeje srovnatelného majetku. Takové realizované prodeje však znalecký ústav ve zmíněném posudku nenalezl.

20. Zástupce znaleckého ústavu soud poté vyslechl, kdy z výslechu zjistil, že znalci při místním šetření posuzovali areál převážně za plotem, pouze jeden z pozemků byl mimo tento oplocený areál, jednalo se o trafostanici, která ale k areálu provozně patří. Takto určené pozemky tvořily jeden funkční celek. Za ten ústav považuje pozemky, které jsou užívány k výrobní činnosti, a ta se provozuje v areálu. Pozemky mimo tento areál tvoří převážně komunikace, které jsou označené jako izolační zeleň a k podnikatelské činnosti užívány nejsou. Jsou to komunikace, chodníky, travnaté plochy, a to i poměrně rozsáhlé. Souvislost s vnitřním areálem tyto pozemky mají v tom, že se přes ně jezdí i do toho oploceného areálu, jedná se však o veřejně přístupné komunikace. Po komunikacích tak nejezdí jen vozidla, která používá žalovaná, jsou na nich umístěna i parkoviště, kde parkují různá vozidla, a to i před budovou autosalonu. Pokud jde o sazbu 3 % použitou pro výpočet obvyklého nájemného, ústav měl tuto hodnotu předem zadanou a nijak ji nepřehodnocoval. Běžně se používá rozpětí 1 až 5 %, sazbu použitou v posudku [jméno FO] ústav nerozporoval, odhadoval ji však spíše nižší, protože v roce 2016 byla nízká inflace.

21. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek [jméno FO], ze dne 6. 12. 2022, č. [Anonymizováno], z něhož soud zjistil, že znalec vycházel z nabídkových cen, přičemž aplikoval 5% sazbu z hodnoty pozemku. Znalec přitom dospěl k závěru, že veškeré pozemky, tj. i pozemky vně areálu používaného žalovanou k výrobní činnosti, jsou ve funkčním celku s tímto areálem, a stanovil jednotkovou hodnotu pozemku ve výši 7 900 Kč/m2, což při přepočtu na cenovou úroveň roku 2016 činí 4 458 Kč/m2. Odvozená hodnota nájmu tak činí 223 Kč/m2/rok, v cenové úrovni roku 2016 proto při výměře 47 672 m2 pozemků vychází odhadovaná hodnota nájmu v úrovni 10 631 000 Kč.

22. Znalce soud k závěrům posudku vyslechl, přičemž zjistil, že ten trvá na ocenění funkčního celku tak, že jej tvoří pozemky uvnitř i vně oploceného areálu. Při ocenění potom znalec vycházel z upravených nabídkových cen, neboť legislativa to podle něho neřeší a znalecké standardy tento postup umožňují. Pokud znalec prováděl indexaci, použil 90 % nabídkových cen, čímž chtěl přiblížit nabídkovou cenu ceně kupní. A dále použil index 5 % ze zjištěné nabídkové ceny, přičemž výslednou cenu 223 Kč za m2 by pozemky dosahovaly v případě, že by byly uvnitř i vně areálu a bez ohledu na to, zda předmětem ocenění by bylo 47 000 m či jen 30 000 m. Znalec považoval všechny pozemky za jednotný funkční celek, což vysvětlil tím, že při případném prodeji takových pozemků, které jsou v jednotném funkčním celku, by došlo k prodeji všech, protože jsou určeny nebo mají doplňkovou funkci k pekárenskému provozu. Skutečnost, že všechny pozemky sloužily v roce 2016 pekárenskému provozu, znalec zjistil ohledáním. To lze podle něho říci i o pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] které jsou užívány jako parkoviště pro nájemce [Anonymizováno]. Znalec nezkoumal nájemní vztahy k těmto pozemkům, jen jejich předmět využití, přičemž uzavřel, že tato parkoviště lze využít také pro pekárenský provoz. Stejné platí podle znalce pro pozemky parc. č. [Anonymizováno], na nichž jsou umístěny billboardy [právnická osoba], kdy se jedná o vztah majitele pozemků a prodejce těch automobilů, přičemž na tom billboardu nemusí být nutně nabízeno vozidlo, ale může tam být reklama na pekárenský provoz. Pozemek parc. č. [Anonymizováno], z něhož jsou 4 vjezdy do autosalonu [jméno FO], neslouží podle znalce pouze k vjezdu do toho autosalonu, ale slouží zejména k přístupu k oceňovaným nemovitostem. To znalec zjistil při místním šetření, přičemž ale nepovažoval za podstatné se zabývat se tím, zda je z takového pozemku přístup i do nemovitostí jiných vlastníků. Stejně tak podle znalce má stejnou hodnotu pozemek zastavěný i nezastavěný, zastavěnost může mít vliv pouze na jeho prodejnost. Znalec nerozporoval, že v rámci přípravy posudku nenavštívil srovnávané pozemky, nebyl ani uvnitř areálu pekárenské výroby, který provozuje žalovaná. Místní a časové hodnoty srovnávaných pozemků potom znalec vztahoval k celé České republice, takto posuzoval obvyklou cenu v místě a čase.

23. Ze sdělení [adresa] ze dne 13. 1. 2023 soud podstatné skutečnosti pro své rozhodnutí nezjistil. Stejné platí pro informaci o pozemku parc. č. [Anonymizováno] a úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], či o rozsáhlou fotodokumentaci.

24. Z žaloby podané žalobkyní k tomuto soudu dne 19. 12. 2022 bylo zjištěno jen tolik, že žalobkyně odvíjí svůj nárok na bezdůvodné obohacení za rok 2020 od menší výměry pozemků než v žalobě předmětné; pro rozhodnutí soudu to opět nemělo význam.

25. Z prohlášení [jméno FO], člena představenstva žalované, soud nic zásadního nezjistil, neboť jde o stanovisko statutárního orgánu žalované, který sleduje procesní zájem na výsledku řízení.

26. Na ostatních v řízení označených důkazních návrzích účastníci netrvali, s výjimkou návrhu žalobkyně na výslech statutárního orgánu žalované. Tento návrh soud jako zcela nadbytečný zamítl, neboť výslech účastníka se provádí jen tam, kde tvrzenou skutečnost nelze zjistit jinak a kde s tímto postupem účastník souhlasí (§ 131 o. s. ř.) a navíc pravdivost výpovědi účastníka řízení není sankcionována obdobně jako výpověď svědka.

27. Veškeré takto provedené důkazy bylo nezbytné odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba by byla důvodná pouze v té části, ve které již byla vzata zpět.

28. Ze shora popsaných skutkových zjištění potom vyplývá skutkový závěr, že žalovaná dosud užívá (a v rozhodném období roku 2016 užívala) pozemky ve vlastnictví žalobkyně, přičemž tyto dva subjekty nejsou v žádném smluvním vztahu, který by upravoval rozsah, způsob a úplatu za užívání těchto pozemků. Žalovaná konkrétně užívala soubor pozemků, které se nacházejí uvnitř oploceného výrobního areálu (jde o pozemky parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa]) a parc. č. [Anonymizováno] (na němž se nachází trafostanice žalované), přičemž se jedná o pozemky o celkové výměře 30 414 m2. Pozemky nacházející se mimo tento oplocený areál žalovaná neužívá a ke svému provozu je neužívala ani v roce 2016, neslouží tedy ani vzdáleně pekárenskému provozu, přičemž je může užívat blíže neurčený okruh osob. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], se nachází veřejná zeleň a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], se nachází komunikace III. třídy a komunikace účelové, které mohou opět užívat jakékoliv osoby bez návaznosti na výrobu v oploceném areálu žalované. Obvyklá cena nájemného za užívání těchto pozemků v oplocené části o rozloze 30 414 m2, které tvoří jednotný funkční celek, činila pro rok 2016 celkem 2 965 365 Kč, kdy soud při stanovení této hodnoty vycházel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno].

29. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Soud musel v daném případě nejprve vyřešit otázku, zda žalobkyně a žalovaná jsou v řízení věcně legitimovány a případně v jakém rozsahu. Protože žalobkyně je zapsána jako vlastník předmětných pozemků, a tímto vlastníkem byla i v rozhodném roce 2016, je také k podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení aktivně věcně legitimována.

33. Žalovaná potom v rozhodném období užívala část předmětných pozemků pro realizaci své podnikatelské činnosti, na části těchto pozemků se nachází budovy ve vlastnictví žalované, které jsou spolu s pozemky kontinuálně využívány jako průmyslový areál pro pekárenskou výrobu. Žalovaná nesporuje, že pro toto užívání v roce 2016 neexistoval žádný právní důvod (uzavřená smlouva, vlastnické právo apod.). Žalovaná je tudíž ve věci pasivně legitimována.

34. Zásadní rozdíl je v daném případě v tom, že oplocený areál užívaný žalovanou se nachází pouze na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (na nichž se nachází výrobní areál) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (na němž se nachází trafostanice žalované). Celková plocha těchto pozemků je 30 414 m2. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná v roce 2016 užívala bez právního důvodu pozemky nacházející se vně tohoto oploceného areálu. Tyto pozemky netvořily s areálem jednotný funkční celek, a proto žalovaná není u těchto pozemků pasivně věcně legitimována. Z dokazování vyplývá, že na pozemcích vně výrobního areálu žalované (parc. č. [Anonymizováno]) se nachází veřejná zeleň, prostory určené k parkování vozidel, místní komunikace III. třídy, účelové komunikace apod., které jsou užívány krátkodobě i dlouhodobě bez jakéhokoliv omezení širokým okruhem blíže neurčených uživatelů. Už vůbec tyto pozemky neslouží pekárenské výrobě žalované, která probíhá výlučně v oploceném areálu.

35. Proto soud uzavřel, že žalovaná se mohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit pouze užíváním pozemků tvořících oplocený průmyslový areál, a naopak nemohla získat majetkový prospěch z pozemků nacházejících se vně tohoto areálu. Pro účely tohoto rozsudku je proto podstatná rozloha pozemků uvnitř areálu, která dosahuje 30 414 m2.

36. V tomto hodnocení se soud ztotožňuje se závěry podepsaného soudu v dalších skutkově i právně obdobných věcech, kdy v rozsudku ze dne 21. 9. 2023, č.j. 11 C 275/2019-643, soud prvního stupně dospěl k závěru, že “nejprve se soud zabýval posouzením otázky, v jakém rozsahu v rozhodném období (od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017) žalovaný předmětné pozemky skutečně užíval. Vzhledem k tomu, že žalovaný namítal, že se zčásti nachází na zbývajících pozemcích veřejná zeleň a zčásti místní komunikace, přičemž bylo nesporným, že současná situace (rozmístění komunikací a zeleně) je shodná, jako byla v rozhodném období, učinil soud místní ohledání předmětných pozemků, z něhož bylo zjištěno, že skutečně mimo výrobní areál se na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], nachází zeleň a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále [Anonymizováno], vše k. p. [adresa], nacházejí komunikace a tyto slouží k užívání širokému okruhu uživatelů, nikoli výlučně žalovanému…… Žalovaný pak ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení za užívání některých z těchto pozemků ani nemusí být pasivně legitimován, neboť se na nich nacházejí komunikace III. třídy (parc. č. [Anonymizováno]), případně účelové komunikace (parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]), jak bylo zjištěno ze sdělení [adresa] ze dne 4. 1. 2023. Každý přitom smí užívat pozemní komunikace obvyklým způsobem bezplatně (§ 19 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb.), přičemž slouží-li komunikace jako místní komunikace III. třídy, je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1508/15) pasivně legitimovaným subjektem [adresa] které je vlastníkem komunikace podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ostatně v řízení bylo zjištěno, že pozemky vně areálu může užívat kdokoli další, není tedy důvod, aby to byl právě žalovaný, kdo za jejich užívání bude žalobci platit (avšak ani nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně tyto pozemky vně areálu užíval)…….Jestliže se pak k funkčnímu celku vyjadřoval znalec [jméno FO] v tomto směru odlišně, soud akcentuje, že se jedná o otázku skutkovou a následně právní, nikoli odbornou, kterou si tak může zhodnotit pouze soud a znalci takovéto hodnocení nepřísluší. Soud je přesvědčen, že znalec ohodnotil veškeré pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, jakožto ve funkčním celku, z toho důvodu, že takto znělo zadání znaleckého posudku, není jinak zřejmé, jak by mohl dospět k závěru o tom, že i okolní pozemky slouží žalovanému (a to např. i plocha parkoviště, která užívá třetí subjekt, popř. plocha, na níž se nachází billboard s reklamou jiného subjektu atd.). Aby se totiž mohlo jednat o funkční celek, jak se domníval znalec, musely by být tyto sousedící pozemky v provozní nebo hospodářské vazbě na areál užívaný žalovaného. Pozemky se sice nacházejí okolo oploceného areálu žalovaného, tj. sousedí s nimi, nicméně nejsou potřebné k obsluze nebo pekárenské výrobě, nijak nesouvisí s činností žalovaného uvnitř areálu, tj. nepodporují jeho činnost, chybí zde tedy funkční provázanost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp, zn. 28 Cdo3707/2021). S ohledem na vše shora uvedené má soud postaveno na jisto, že žalovaný fakticky užíval toliko pozemky o celkové rozloze 30 414 m2, přičemž okolní pozemky nejsou ve funkčním celku s tímto areálem”.

37. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, když dospěl k závěru, že “soud I. stupně opatřil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci a jeho skutkové závěry logicky vyplývají z obsahu provedených důkazů. Způsob využití pozemků parc. č. [Anonymizováno] – nyní i v rozhodném období – zjistil pečlivě k jeho zjištěním uvedeným v odstavci 10. a 11. odůvodnění rozsudku (výše v odstavci 6. stručně shrnutým) není co vytknout. Žádná nová významná skutková zjištění z povahy věci nemohou vyplynout z výslechu osob působících ve statutárních orgánech žalovaného v roce 2017. Soud I. stupně tedy zcela správně z důvodu hospodárnosti výslech uvedených osob k důkazu neprovedl. Stejně tak je zjevně nadbytečný znalecký posudek, jímž by byla oceněna hodnota využití příjezdové cesty k areálu (přes pozemek žalobce). Využívá-li žalovaný k příjezdu do areálu pozemní komunikaci na pozemku žalobce, nejde o užití cizího pozemku bez právního důvodu (žalovaný má stejně jako kdokoli jiný právo bezplatně k tomuto účelu pozemek užít – viz § 19 zákona o pozemních komunikacích) a vztah z bezdůvodného obohacení vůbec nevzniká. Nevzniká-li v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení, logicky nepřipadá v úvahu ani ocenění (žalobcem dovozovaného) obohacení. Konečný skutkový závěr soudu I. stupně, že provozním a dalším potřebám žalovaného slouží jen pozemky v oploceném areálu (a pozemek, na němž je vně areálu umístěna trafostanice ve vlastnictví žalovaného) je závěrem logickým a odvolací soud mu nemá co vytknout. Skutečnost, že znalec [jméno FO] ve svém posudku žalobcem vymezené pozemky vně areálu považoval za součást funkčního celku s pozemky pod oploceným areálem, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Otázka, zda a jak žalovaný užívá (a v rozhodné době užíval) předmětné pozemky není otázkou odbornou, na kterou by měl odpovídat znalec z oboru ekonomika”.

38. Stejné závěry plynou rovněž z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 3. 2023, č.j. 9 C 370/2016-892, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2023, č. j. 53 Co 198/2023- 955. V něm odvolací soud uvedl, že “závěr soudu prvního stupně o tom, že výlučně provozním a dalším potřebám žalovaného slouží pouze pozemky ve vymezeném areálu, je závěrem zcela správným”.

39. K obdobnému závěru potom dospěl Obvodní soud pro Prahu 5 rovněž v rozsudku ze dne 12. 12. 2023, č.j. 20 C 79/2010-1265 a dále v rozsudku ze dne 9. 10. 2023, č.j. 28 C 267/2014-876.

40. Výše takto vzniklého bezdůvodného obohacení žalované se potom opírá o ustanovení § 2999 odst. 1 o. z., podle něhož není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

41. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3356/2013, „podle ustálené judikatury dovolacího soudu výše bezdůvodného obohacení za užívání věci bez právního důvodu odpovídá částce, kterou by nájemce byl za běžných okolností povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Aby mohlo jít o částku skutečně obvyklou vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1207/2007, nebo obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2220/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007).

42. Pro určení výše vzniklého bezdůvodného obohacení byly v řízení (a před jeho zahájením) vypracovány celkem tři znalecké posudky, z nichž dva vykazují zásadní vady, na které poukázal ústavní znalecký posudek [Anonymizováno].

43. Jak uvedl Městský soud v Praze ve zmíněném potvrzujícím rozsudku ze dne 21. 9. 2023, č. j. 53 Co 198/2023- 955, “prvostupňový soud důvodně nepřijal znalecké posudky zpracované znalci oslovenými žalobcem, pokud ti své znalecké posudky zpracovali na základě údajů čerpaných z realitních nabídek. Znalecká kancelář naopak jako jediná posudek podle výše citované právní úpravy postavila na sjednaných cenách obsažených v kupních smlouvách (výše § 10 odst. 2 a 3), z nichž vycházejí i cenové mapy, zcela správně pak porovnávala pozemky shodného účelu užití a obdobné polohy v obci. Metodám znalecké kanceláře není co vytknout, zpracovatelé posudku se podrobně ke svému postupu vyjádřili i v rámci svých výslechů, byli podrobně dotazováni i zástupcem žalobce, včetně otázek kladených na použité indexy a včetně sdělení četných výhrad proti metodice i podkladům znalkyně [jméno FO] hodnotila předmět řízení v potřebném a náležitě zjištěném rozsahu, po stránce odborné za využití platné zákonné úpravy a při využití zákonem respektovaného srovnávacího materiálu. Pokud prvostupňový soud vycházel z jejího znaleckého posudku, postupoval správně“.

44. Obdobný závěr vyslovil Městský soud v Praze v potvrzujícím rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, kdy uzavřel, že „v posuzovaném případě vychází odmítnutí závěrů znaleckých posudků [jméno FO] a [jméno FO] soudem I. stupně ze skutečnosti, že znalci čerpali údaje o cenách pozemků, které použili jako srovnávací materiál pro zjištění obvyklé ceny užívaných pozemků (pro potřeby zjištění výše obvyklého nájemného odvozením z ceny užívaných pozemků), z realitních nabídek, přičemž soud I. stupně měl k dispozici posudek (znalecké kanceláře [právnická osoba].), jehož závěry jsou postaveny na sjednaných cenách obsažených v kupních smlouvách. Metoda zvolená znaleckou kanceláří je z logického pohledu nepochybně metodou vhodnější, tj. metodou objektivně způsobilou přinést přesnější výsledky. Soudu I. stupně tedy nelze vytknout, shledal-li posudek znalecké kanceláře z tohoto důvodu objektivnějším a založil-li své skutkové závěry na něm. Metoda zvolená znaleckou kanceláří ostatně koresponduje se zákonnou úpravou oceňování pro účely stanovené zvláštními předpisy (jejímž smyslem je zjištění skutečné hodnoty věcí, práv a majetkových hodnot) – viz ust. § 2 odst. 2 a § 10 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku…Odvolací soud doplňuje, že postup [jméno FO] a [jméno FO] při stanovení výše obvyklého nájemného za užívání předmětných (částečně zastavěných) pozemků nerespektuje ustálené judikaturní závěry Nejvyššího soudu, podle nichž je při ocenění pozemku zastavěného stavbou jiného vlastníka pro rozhodný účel (tj. pro zjištění výše obvyklého nájemného odvozením z ceny pozemků) nutné reflektovat zatížení pozemku v podobě stavby na něm zřízené (snížením ceny). S existencí stavby ve vlastnictví třetí osoby totiž souvisí i omezení v užívání pozemku, jež se pak nutně musí projevit i ve (snížené) výši obvyklého nájemného….Pokud je tedy znalecké posouzení [jméno FO] (a rovněž [jméno FO]) založeno na chybné (z pohledu judikatury Nejvyššího soudu nelogické) premise, že při ocenění pozemku zastavěného stavbou jiného vlastníka pro rozhodný účel není na místě (snížením obvyklé ceny) zastavěnost zohledňovat, je evidentní, že žalobcem předložené znalecké posudky nejsou pro zjištění výše žalobou uplatněného nároku použitelné a tuto nepoužitelnost nelze odstranit žádným dalším vysvětlením či doplněním posudků….Znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba]. se naopak zvoleným postupem při ocenění v žádném směru neprotiví právním názorům vyjádřeným v judikatuře Nejvyššího soudu. Pokud soud I. stupně v tomto posudku nenalezl žádná logická pochybení a nejsou-li závěry posudku v rozporu s jinými použitelnými provedenými důkazy, neměl žádný rozumný důvod k pochybnostem o správnosti odborných závěrů tohoto posudku. Vlastní volba konkrétního srovnávacího materiálu pro účely stanovení obvyklé ceny užívaných pozemků (porovnávací metodou) je otázkou odbornou, která hodnocení soudem podle zásad dle ust. § 132 o. s. ř. nepodléhá. Zpracovatelé znaleckého posudku racionálně vysvětlili svoji volbu včetně použitých korekčních koeficientů. I využití výnosové sazby 3 % pak při výslechu před soudem obhájili, přičemž i volba výše výnosové sazby je odborným závěrem. Na tomto místě odvolací soud pro úplnost podotýká, že nebýt přesvědčivého vysvětlení přiléhavosti této sazby zpracovateli posudku před soudem I. stupně, nebyl by výpočet obvyklého nájemného v písemném posudku podložen odborným závěrem, neboť v písemném posudku znalci vycházeli z jednoznačného zadání žalovaného“.

45. Za použití provedeného srovnání s aktuálními závěry soudů ve skutkově i právně obdobných věcech proto soud vycházel z posudku revizního, který stanovil výši obvyklého nájemného pozemků v uzavřeném areálu v roce 2016. Protože výměře 30 414 m2 a výši ročního nájemného předmětných pozemků za rok 2016 odpovídá částka 2 965 365 Kč, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť právě tuto částku žalovaná před vyhlášením rozsudku zaplatila a ve zbývajícím rozsahu částky 7 028 975 Kč nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení nemůže být ze shora uvedených důvodů dán.

46. Pokud jde o požadované úroky z úroků, podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

47. Soud má za to, že žalobkyně nemohla platně požadovat úroky z úroků, protože nebyly mezi stranami sjednány a nejedná se o pohledávku z protiprávního činu. Soud se v tomto hodnocení opět ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2023, č. j. 53 Co 198/2023- 955, který v této otázce uzavřel, že “závazky z deliktů upravuje hlava III o. z., závazek z bezdůvodného obohacení deliktním závazkem není, jde o závazek upravený v hlavě IV jako závazek z jiného právního důvodu. Za takového stavu by bylo na žalobci, aby tvrdil a prokazoval, že se žalovaný dopustil konkrétního deliktního jednání. Pouhé prokázání vzniku bezdůvodného obohacení by pro hodnocení takto uplatněného nároku nepostačovalo, zvlášť za stavu, kdy žalovaný po řadu let v soudních sporech vlastnické právo žalobce intenzivně zpochybňoval”.

48. Obdobně Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, k této otázce uzavřel, že “v posuzovaném případě nemůže jít o pohledávku z„ protiprávního činu“ ve smyslu žalobcem odkazovaného doktrinálního výkladu. Žalovaný se žádným aktivním jednáním pozemků ve vlastnictví žalobce nezmocnil, budovy ve svém vlastnictví na pozemcích žalovaného nepostavil. Stav, kdy žalovaný v roce 2017 předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce užíval k umístění svých budov a k podnikatelské činnosti primárně provozované v jeho budovách, nemá původ v žádném jeho aktivní jednání, nýbrž v objektivní skutečnosti, kterou nezapříčinil žádný z účastníků tohoto řízení. Nastalý stav plyne z toho, že v roce 1992 byly v rozporu s restitučními předpisy vydány oprávněným osobám pozemky zastavěné, čímž došlo k situaci, že pozemky pod areálem sloužícím pekárenské výrobě, vlastnily a vlastní jiné subjekty než ty, které vlastnily a vlastní výrobní a další objekty v areálu”.

49. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (za podmínek § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), kdy na jedné straně stojí procesní úspěch žalobkyně (v té části, ve které žalovaná po podání žaloby částku zaplatila) a na straně druhé procesní úspěch žalované v části, ve které byla žaloba zamítnuta. Protože úspěch žalované dosahuje 70 % žalované částky a procesní úspěch žalobkyně 30 % žalované částky, má žalovaná právo na náhradu 40 % vzniklých nákladů řízení (odečítá se neúspěch od úspěchu).

50. Žalované tak byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 26 úkony právní služby po 48 300 Kč z punkta 9 994 340 Kč [(§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – vyjádření k žalobě ze dne 22. 8. 2019, vyjádření ze dne 25. 2. 2020, vyjádření k odvolání ze dne 16. 8. 2020, návrh na přerušení řízení ze dne 6. 11. 2020, vyjádření ze dne 18. 3. 2022, ze dne 14. 11. 2022, ze dne 21. 12. 2022, návrh ze dne 3. 4. 2023, vyjádření ze dne 2. 5. 2023, ze dne 14. 11. 2023, ze dne 7. 2. 2024, ze dne 6. 5. 2024 a závěrečný návrh, písm. g) – účast u jednání dne 3. 3. 2020, 22. 11. 2022 (2 úkony – jednání trvalo déle než 2 hodiny), 9. 2. 2023 (2 úkony – jednání trvalo déle než 2 hodiny), 4. 5. 2023 (2 úkony – jednání trvalo déle než 2 hodiny) a účast na jednání dne 14. 5. 2024, písm. f) analog. – nahlížení do spisu dne 19. 12. 2022, 1. 2. 2023, 30. 3. 2023, 26. 4. 2024, 3 polovičními úkony právní služby po 24 150 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky – vyjádření k odvolání ze dne 31. 10. 2019 a vyjádření k odvolání ze dne 7. 6. 2022 a písm. f) – účast při vyhlášení rozsudku dne 21. 5. 2024, když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 29 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky)]. Celkové náklady řízení žalované zahrnují také náhradu za znalecký posudek Kreston č. 4178/22 ve výši 60 500 Kč dle faktury č. 5007586, čímž dosáhly částky 1 678 209,50 Kč, a to včetně náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Z této celkové částky bylo žalované přiznáno 40 %, což činí 671 283,80 Kč a tato částka byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

51. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 28. 2. 2023, č.j. 25 C 461/2018-550, bylo přiznáno znalečné ve výši 13 225 Kč,[Anonymizováno]usnesením ze dne 6. 4. 2023, č.j. 25 C 461/2018-567, bylo přiznáno znalečné ve výši 6 457 Kč a usnesením ze dne 31. 5. 2023, č.j. 25 C 461/2018-626, znalečné ve výši 2 060 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná v části, ve které byla žaloba vzata zpět, což je 30 % ve vztahu k celkové žalované částce, žalovaná byla procesně úspěšná v 70 % celkového předmětu řízení. Stát celkově zálohoval náklady ve výši 21 742 Kč, povinnost k jejich náhradě proto soud uložil podle úspěchu ve věci tak, že žalobkyně zaplatí 70 % těchto nákladů (15 219 Kč) a žalovaná 30 % (6 523 Kč). Lhůta k plnění byla ponechána obecná podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení