25 C 51/2020- 177

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně [údaje o účastníkovi] advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi], o zrušení a vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobkyně přikazují tyto nemovitosti: a) bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] nebytová jednotka – garáž [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a pozemek parc. [číslo] o velikosti [výměra], ostatní plocha, zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], vše dohromady v ceně 11.000.000 Kč, b) bytová jednotka č. [rok] [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], se spoluvlastnickým podílem [číslo] na pozemcích parc. [číslo] kdy součástí pozemku parc. [číslo] je stavba bez č.p. a č.ev., vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], a pozemek parc. [číslo] o velikosti [výměra], ostatní plocha, zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], vše dohromady v ceně 5.800.000 Kč.

II. Z majetku náležejícího do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) pohledávka ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] – zůstatek účtu číslo [bankovní účet] na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni 29.1.2021 ve výši 772.905,91 Kč zohledněným částkou 583.524,27 Kč.

III. Ze závazků náležejících do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: a) závazek vůči [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [anonymizována čtyři slova] ke dni 29.1.2021 ve výši 2.505.116,90 Kč. b) závazek vůči paní [jméno] [příjmení], nar. [datum], bytem [adresa].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 1.124.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 3.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 287.488 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16.11.2019 došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 16.11.2019 domáhá vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. V žalobě uvádí, že dne [datum] uzavřela s žalovaným na radnici [územní celek] [anonymizováno] manželství. Žalobkyně je státní příslušnice České republiky, žalovaný je státní příslušník [anonymizována dvě slova]. Rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Poslední společné bydliště měli v České republice. Z manželství se nenarodily žádné děti. Ve smyslu § 68 a násl. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se domáhá vypořádání společného jmění účastníků.

2. Účastníci dlouhodobě více než [anonymizováno] let nevedou společnou domácnost ani jiné majetkové společenství, když v roce [rok] žalovaný natrvalo odjel z České republiky a od roku [rok] již Českou republiku nenavštívil. Žalovaný ještě před svým definitivním odjezdem z České republiky pobýval často delší dobu v zahraničí a v zásadě se v České republice o nic nestaral. Nyní by se měl pohybovat patrně v [země], kde již před [anonymizováno] lety založil vlastní rodinu, přičemž žalobkyně skutečnou adresu ani místo pobytu žalovaného nezná. Od roku [rok] tak účastníci spolu nežijí ani společně nehospodaří. V roce [rok] si účastníci pořídili pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [anonymizováno] m zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek] v k.ú. [část obce] a dále bytovou jednotku [číslo] vymezenou v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] přičemž s vlastnictvím bytové jednotky je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] ve výši [číslo] a dále nebytovou jednotku [číslo] garáž vymezenou v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] se kterou je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] ve výši [číslo], když obě jednotky jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Kupní cena těchto nemovitostí ve výši 4.239.272 Kč byla zaplacena tak, že část kupní ceny zaplacenou při podpisu kupní smlouvy ve výši 1.000.000 Kč účastníkům půjčila matka žalobkyně paní [jméno] [příjmení] a 15.846 Kč uhradili ze společných prostředků. Dále na nemovitosti účastníkům poskytla hypoteční úvěr [právnická osoba] ve výši 3.223.426 Kč. Z počátku účastníci hradili splátky úvěru ze svých příjmů, následně si však žalovaný ponechával své příjmy výhradně pro sebe, v České republice pobýval sporadicky a žalobkyně tak byla nucena nést veškerou úvěrovou zátěž ze svých prostředků. S jednotlivými splátkami jí vypomáhala matka na základě pravidelných půjček v celkové výši 600.000 Kč za období splácení. V současné době je hypoteční úvěr zcela splacen, avšak na jeho uhrazení se žalovaný podílel minimálně. Není splacena pohledávka matky žalobkyně ve výši 1.600.000 Kč. Při poslední návštěvě České republiky žalovaný požadoval po žalobkyni vyrovnání za shora uvedenou bytovou jednotku, kdy se účastníci dohodli na úplném vyrovnání ve výši 900.000 Kč. Tuto částku žalobkyně žalovanému vyplatila. V roce [rok] a [rok] žalovaný žádal navíc další finanční prostředky za vypořádání bytu, které mu žalobkyně poskytla na jeho účet v České republice u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] v celkové částce 326.000 Kč. 3. [anonymizováno] roky poté, co žalovaný definitivně ukončil svůj pobyt v České republice, si žalobkyně za pomoci svého otce pana [jméno] [příjmení] pořídila v roce [rok] bytovou jednotku v k.ú. [část obce]. I když žalovaný nepobýval v té době na území České republiky již několik let a účastníci spolu nežili ani nehospodařili a bytová jednotka byla zakoupena z výlučných prostředků žalobkyně, žalobkyně výlučně uzavřela kupní smlouvu, z opatrnosti přesto navrhuje rovněž její vypořádání. Jedná se o bytovou jednotku č. [rok] [číslo] v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], přičemž s bytovou jednotkou je neoddělitelně spjat spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku parc. [číslo] ve výši [číslo]. Dále se jedná o pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a spoluvlastnický podíl na pozemku parc. [číslo] ve výši [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na pozemcích parc. [číslo] když součástí pozemku parc. [číslo] je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního. Kupní cena za bytovou jednotku byla 3.951.104,10 Kč, když část kupní ceny ve výši 1.451.104,40 Kč daroval žalobkyni její otec pan [jméno] [příjmení] a zbývající část kupní ceny ve výši 2.500.000 Kč byla zaplacena z úvěru od [právnická osoba] [číslo]. Aktuálně se splácí stále úroky a ke dni právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství zbývala na tento úvěr uhradit částka 2.499.068,45 Kč. Movité věci žalobkyně k vypořádání nenavrhuje s tím, že jsou toho z účastníků, který je aktuálně drží. Dále žalobkyně doplnila, že se žalobce (správně žalovaný) nijak nezasloužil o nabytí výše uvedených nemovitostí, kupní cena byla hrazena z půjček či darů rodičů žalobkyně a žalovaný se nijak finančně nepodílel na společném soužití, respektive do roku [rok] velmi sporadicky při svých řídkých návštěvách České republiky, po tomto roce již vůbec. Nároky žalovaného z vypořádání prvního bytu žalobkyně žalovanému již vyplatila na základě vzájemné dohody, o druhé nemovitosti žalovaný vůbec neví, že byla pořízena, neboť se v době jejího pořízení již [anonymizováno] roky vůbec nestýkali. Žalobkyně proto navrhuje, aby byly všechny nemovitosti přikázány do jejího výlučného vlastnictví a rovněž jí byla přikázána k úhradě pohledávka paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], ve výši [částka] a pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] vůči [právnická osoba], IČ [anonymizována čtyři slova].

4. Usnesením ze dne 15.ledna 2020 č. j. 38 C 297/2019-22 Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost, když podle článku 6 písm. b) nařízení rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství dovodil pravomoc českých soudů, neboť na území ČR měli manželé poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí. Obvodní soud pro Prahu 4 pak vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodního soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému.

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

6. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech žalobkyně, výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále listinné důkazy, a to potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalobkyně, rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [část obce] [list vlastnictví] k 10.11.2019 a [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] k 10.11.2019, výpis z katastru nemovitostí v k.ú. [část obce] [list vlastnictví] k 22.6.2018, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a [list vlastnictví], informace o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], mimořádný výpis z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru od 1.2.2018 do 8.3.2018, výpis ze sporožirového účtu za [anonymizováno] [rok] na jméno [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok], za [anonymizováno] [rok], za [anonymizováno] [rok], výpis ze sporožirového účtu za [anonymizováno] [rok], potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalobkyně, sdělení Ministerstva vnitra České republiky z 31.března 2020, sdělení [právnická osoba] z 8.9.2020, evidence práv pro osobu ohledně žalobkyně a žalovaného, sdělení [právnická osoba] ze 14.10.2020, potvrzení žalovaného z 23.6.2009, sdělení [právnická osoba] ze dne 11.12.2020, smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum], všeobecné úvěrové podmínky ze dne [datum] [obec] [anonymizována tři slova], dodatek [číslo] ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] z [datum] a [příjmení] [jméno], dodatek [číslo] z [datum], dodatek ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření z [datum], všeobecné úvěrové podmínky ze dne [datum], sazebník úhrad, dodatek ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] z [datum] s všeobecnými podmínkami, sazebník úhrad [obec] [anonymizováno], smlouva o zřízení zástavních práv k pohledávce mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] z [datum], mimořádný výpis z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru od 23.12.2008 do 11.12.2020, mimořádný výpis z účtu stavebního spoření od 7.11.2008 do 11.12.2020, simulace průběhu stavebního spoření, splátkový kalendář, tabulka umoření, sdělení [právnická osoba] z 30.12.2020, smlouvy o hypotečním úvěru mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] z [datum], simulace průběhu hypotečního úvěru, znalecký posudek [jméno] [příjmení] ze dne 28.1.2021 [číslo] [rok] a znalecký posudek z 27.1.2021 [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to zejména žaloba žalobkyně [jméno] [příjmení] z [datum] proti žalovanému [příjmení] [jméno] o rozvod manželství, protokol z jednání dne [datum] a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] s doložkou právní moci [datum], úplný výpis z účtu [obec] spořitelny č. [bankovní účet] za období od 1.1.2010 do 1.11.2016 a z účtu č. [bankovní účet] za období od 1.1.2010 do 1.11.2016, úplný výpis z účtu č. [bankovní účet] za období od 1.1.2002 do 31.12.2005 a z účtu č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] a výpis z úvěrového účtu č. [bankovní účet].

7. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného se vztahy účastníků řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 6 odst. 1 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalobkyně se zdržuje na území ČR, má bydliště v obvodu zdejšího soudu a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř., přičemž zdejší soud je soudem výlučně místně příslušným podle § 88 písm. a) o.s.ř. Dále zakládá pravomoc českých soudů též ustanovení § 68 z.č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, podle něhož rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Rovněž podle článku 6 písm. b) nařízení Rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství lze dovodit pravomoc českých soudů, neboť na území ČR měli manželé poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí.

8. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] podala žalobkyně [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], žalobu proti [země] [anonymizováno] o rozvod manželství. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyslovil Obvodního soudu pro Prahu 4 svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Z oddacího listu [stát. instituce] z [datum] vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [anonymizováno] v [země]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], [název soudu] manželství [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], a [anonymizována dvě slova], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] ve [anonymizováno] v [země] rozvedl. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželství účastníci uzavřeli po roční známosti a z lásky ve [anonymizováno] v [země], přičemž na začátku manželství žili v České republice, ale asi po [anonymizováno] letech odešel manžel za prací do ciziny. Jejich vztah na dálku nefungoval, s manželem vzájemně přerušili úplně styky, když manžel šel do [země] pracovat a v současné době manželka neví, kde on obydlí a kde se pohybuje, již [anonymizováno] let se intimně nestýkají a ani společně nehospodaří a nemá na manžela žádný kontakt.

9. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že manželství se žalovaným uzavřela [datum] v [země]. Žalovaný byl zaměstnancem [právnická osoba], pracoval v České republice. Seznámili se v České republice, asi rok po seznámení spolu žili v [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] na [část obce], který měl žalovaný pronajatý od [anonymizováno], ve kterém pracoval. Po uzavření manželství ještě asi rok žili v tom [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], poté byl žalovaný svým zaměstnavatelem přesunut do [anonymizováno] na [anonymizováno], kde pracoval v [anonymizováno] [jméno] ve městě [anonymizována dvě slova]. Na [anonymizováno] pracoval asi rok, poté u [právnická osoba] skončil a začal pracovat u jiné společnosti, která ho vyslala do [země], kde pobýval asi [anonymizováno] nebo [anonymizováno] let, tedy přibližně do roku [rok] nebo [rok]. Pracoval na pozici ředitele hotelu. Potom ho přesunuli do [země], kde vydržel asi rok nebo půl roku, poté šel pracovat do [země], kde pracoval asi rok nebo dva a nakonec odešel do [země], kde podle informací žalobkyně pracuje doposud. Ve společné domácnosti tedy žili účastníci ještě asi rok po svatbě v pronajatém [anonymizována dvě slova] na [část obce], poté žalovaný pracoval na [anonymizováno], takže se už setkávali při návštěvách jednoho nebo druhého, když žalovaný asi dvakrát ročně na 14 dnů přiletěl za žalobkyní do České republiky a žalobkyně asi třikrát nebo čtyřikrát ročně letěla za ním na týden nebo na 14 dnů na [anonymizováno] či do [země]. Dokud žalovaný pracoval v [anonymizováno], tak se takhle navštěvovali. Byl to takový vztah na dálku, protože žalobkyně se za ním odstěhovat nechtěla a žalovaný zase nikdy nechtěl zůstat v České republice. Toto manželství na dálku udržovali až do okamžiku, než se žalovaný odstěhoval do [země]. V [země] ho žalobkyně navštívila pouze jednou. Původně tam měla být 14 dnů, ale žalovaného uprosila, aby mohla odjet dřív, takže už po 10 dnech se vrátila domů, protože to tam nemohla vydržet. Žalovaný si tam založil novou rodinu, navázal vztah s tamější [anonymizováno] a má s ní dítě. Novou partnerku měl už v době, kdy ho tam žalobkyně navštívila v tom roce [rok], což při té návštěvě ještě nevěděla a dozvěděla se to až později. Možná těch dětí s novou partnerkou má žalovaní více, to žalobkyně neví. Žalovaný za žalobkyní přiletěl ještě na Vánoce roku [rok] a pak naposledy v červnu [rok], což byla jeho poslední návštěva v [obec] a také naposledy, co se účastníci spolu viděli. Pak žalovaný úplně přestal psát, volat, ustala veškerá společná komunikace a takto to trvá doposud. Poslední adresu na žalovaného měla žalobkyně v době, kdy žalovaný pracoval v [země] v [anonymizována dvě slova] v oblasti [příjmení] [jméno], kde pracoval asi [anonymizováno] roky. Poté tam ale pracovat skončil. Žalobkyni je známo, že nějakou dobu byl nezaměstnaný, chtěl si tam snad koupit nějaké vlastní hotely, ale z toho sešlo. Žalobkyně na něj v současné době žádnou adresu nemá, neví, kde se žalovaný zdržuje, kde bydlí, ví pouze tolik, že zůstal v [země]. Od návštěvy žalovaného v [anonymizováno] [rok] v [obec] se spolu nesetkali, ani spolu nekomunikovali s výjimkou toho, že někdy v letech [rok], [rok] poslal žalobkyni zprávu, že po ní chce peníze, že má v [země] nějaké dluhy a nemá co jíst, tak aby mu poslala peníze. Žádost žalovaného o peníze byl v podstatě jediný kontakt mezi nimi. Protože byli manželé, žalobkyně mu vyhověla a zaslala mu dvakrát po [číslo] [anonymizována dvě slova] a pak nějaké další částky v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Byla tam částka [částka], [částka], celkem včetně [anonymizována dvě slova] se jednalo asi o [částka]. Další částky mu už neposílala, protože neměla peníze, a neměla tak z čeho to posílat. Peníze mu posílala na jeho žádost. Od toho roku [rok] nebo [rok] pak už spolu vůbec nehovořili. Žalobkyně peníze zasílala na účet žalovaného u [obec] [anonymizováno], žalovaný si peníze v [země] vybíral z bankomatu přes platební kartu. Účet byl vedený na jeho jméno. V současné době už žalovaný účet samozřejmě nemá, protože k žalobkyni stále chodily sdělení banky, že je tam dluh asi 500 Kč. Žalobkyně se proto ptala v bance, co se s tím dá dělat a bylo jí sděleno, ať tam neposílá žádné peníze, že banka ten účet po nějaké době zruší sama a žalobkyně potom uhradí případný dluh, který tam zůstane. Žalobkyně proto takto postupovala a po zrušení účtu bankou doplatila následně asi 1.000 Kč nebo 2.000 Kč. Žalovaný chtěl vždycky řídit [anonymizována dvě slova] a bylo mu jedno, v jaké zemi. Než aby zůstal v České republice a řídil tady [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], byl ochotný jet raději do ciziny, třeba do [země] a řídit tam [anonymizováno], který má [anonymizována dvě slova]. V roce [rok] účastníci společně kupovali byt v k.ú. [část obce] z toho důvodu, že žalobkyně do ciziny s žalovaným odjet nechtěla, je Češka, chtěla žít v Čechách, nechtěla jít k mamince do bytu 1+kk, proto potřebovala nějaké vlastní bydlení. Byt kupovali do společného jmění manželů z toho důvodu, že byli v té době manželé, proto kupní smlouvu uzavírali společně. Kupní cena bytu byla 4.308.000 Kč. Naspořeno moc neměli, pouze nějakou úplně malou částku. 1.000.000 Kč proto žalobkyni půjčila její maminka [jméno] [příjmení], na zbytek si pak brali u [právnická osoba] hypoteční úvěr ve výši asi 3.300.000 Kč Měsíční splátka byla kolem 28.000 Kč, úvěr byl na 10 let. Bylo to ještě v době, kdy se navštěvovali. Finančně ale žili samostatně, když žalovaný chodil do práce v cizině, měl tam svůj příjem a hradil si z toho své výdaje, žalobkyně pracovala u nás, měla vlastní příjem a vlastní výdaje. Žalovaný žádné peníze žalobkyni neposílal, když přijel na Vánoce, dal jí dárek nebo jí občas věnoval letenku, ale finančně hospodařili každý samostatně. Žalobkyně pracovala jako manažerka v restauraci v hotelu s platem 30.000 Kč měsíčně hrubého. Výplata jí chodila na účet u [obec] [anonymizováno], ze kterého se hradila i hypotéka. Žalovaný někdy se splácením pomohl, jinak tu hypotéku žalobkyně splácela sama. Asi třikrát nebo čtyřikrát neměla peníze, tak jí žalovaný pomohl, že jí ty peníze poslal a žalobkyně z toho uhradila splátku hypotéky. Nejvíc jí ale pomáhala maminka. Když žalobkyně neměla peníze, maminka jí půjčovala peníze. Jednak jí tedy půjčila peníze na kupní cenu ve výši 1.000.000 Kč, jednak jí pak vypomáhala, když neměla peníze na splátky hypotéky nebo když jí chyběly peníze na složenky, takže jí vypomohla ještě minimálně částkou 600.000 Kč na ty splátky. Peníze jí půjčovala v hotovosti, žalobkyně je pak musela vložit na účet, ze kterého se platila hypotéka. V hotovosti jí půjčila i ten 1.000.000 Kč na kupní cenu za byt. Maminka žalobkyně zdědila peníze po rodičích. V [anonymizováno] [rok], když byl žalovaný naposledy v České republice za žalobkyní, tak po ní požadoval vyrovnání za předmětný byt. Dohodli se na částce 900.000 Kč, kterou mu žalobkyně v hotovosti zaplatila. Peníze na vyplacení žalovaného dostala žalobkyně od maminky, která jí je půjčila v hotovosti. Kromě toho si něco málo našetřila na účtu. Peníze z účtu vybrala a něco jí přidala maminka. Žalobkyně předpokládá, že si tu částku od žalobkyně žalovaný směnil z českých korun na [anonymizováno] či na jinou měnu. Vždycky, když žalovaný přiletěl do [obec], tak bydlel se žalobkyní v bytě v [anonymizováno]. Žalobkyně po celou dobu pracovala u stejného zaměstnavatele, a to u [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] na [část obce] (bývalý [anonymizována dvě slova]), kde pracovala do letošního roku celkem 25 let. Druhý byt v k.ú. [část obce] zakoupila v roce [rok]. Jednalo se o byt pro jejího tatínka [jméno] [příjmení], který v něm bydlí a platí také hypotéku na tento byt. Byt se kupoval na žalobkyni, i když od začátku byl zamýšlený pro něj. Bylo to z toho důvodu, že tatínek žalobkyně chtěl, aby ten byt byl pro žalobkyni a aby jednou nemusela platit dědickou daň, až ho po něm zdědí. Z tohoto důvodu byla kupní smlouva uzavřena přímo na žalobkyni. Kupní cena byla asi 3.900.000 Kč. Veškeré finanční prostředky na byt zajistil tatínek žalobkyně, který zaplatil celou akontaci bytu a nyní splácí hypotéku. Výše úvěru byla 2.500.000 Kč, úvěr poskytla [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], původní měsíční splátka byla 15.000 Kč. Splátky úvěru posílá žalobkyně převodem ze svého účtu u [obec] [anonymizováno], tatínek jí peníze na splátky nosí v hotovosti, někdy si tu hotovost nechává žalobkyně doma, někdy ji nosí do banky. Veškeré splátky ale posílá ze svého účtu. Dříve peníze nosila do banky a příkazy zadávala bance, asi poslední 2 roky už má ale zřízený internetový banking, takže příkazy k placení zadává na počítači. Když žalovanému v roce [rok] a [rok] posílala peníze, bylo to nejen z toho důvodu, že psal, že má hlad, ale také vyhrožoval, že by žalobkyně mohla přijít o bydlení, že by musela prodat dům, kde bydlí ([příjmení]). O nákupu bytu v [část obce] žalovaný ani nevěděl, protože v té době už spolu nekomunikovali. Rozhodně se na něm žádným způsobem nepodílel finančně ani jinak. Byly doby, kdy žalobkyně měla tři zaměstnání, aby všechno zaplatila. Tím, že si každý z manželů žil za svoje peníze, tak si musela na sebe prostě vydělat, aby všechno uhradila. V červnu [rok] zaplatila žalovanému v hotovosti 900.000 Kč na vyrovnání za byt v [anonymizováno]. Podepsal potvrzení v [anonymizováno] i v [anonymizováno], že od žalobkyně tuto částku převzal.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je matkou žalobkyně. Pokud jde o manželství její dcery, ví, že fungovalo, dokud žalovaný pracoval v [anonymizováno], byl služebně na [anonymizováno], v [země], v [země]. S dcerou se navštěvovali, žalovaný létal za ní, ona létala za ním a manželství fungovalo do okamžiku, než žalovaný odjel do [země]. Žalobkyně tam za ním jednou byla, velice se jí tam nelíbilo a vracela se ještě dřív, než bylo původně naplánováno. Žalovaný si tam našel [anonymizováno], pořídil si s ní dítě a to byl konec jejich manželství. Svědkyně si vzpomíná, že jedna paní [anonymizována dvě slova] žalobkyni varovala, ať ho do [anonymizována dvě slova] nepouští, že jak [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a měla úplnou pravdu. Paní ji tehdy varovala, že ona by tam muže nikdy nepustila. Žalovaný tam byl půl roku sám, byl v pozici, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a proto to takto dopadlo. Dokud jejich manželství ještě fungovalo, tak se vídávali. Když žalovaný přiletěl za žalobkyní, tak svědkyně za nimi na tu [anonymizováno] jela, mohlo to být tak dvakrát třikrát do roka. Nyní žalovaného už asi tak [anonymizováno] let neviděla. Naposledy ho viděla ještě předtím, než za ním byla žalobkyně v [země]. Dokud se žalovaný neodstěhoval do [anonymizováno], tak jim to manželství fungovalo. Svědkyni je známo, že si každý z účastníků žil za své peníze. Svědkyně dceři finančně vypomáhala, pravidelně, protože to potřebovala a žalobkyně je její jedinou dcerou. Jednak jí tedy půjčila 1.000.000 Kč na kupní cenu za byt, který pořizovali v roce [rok], jednak jí pak vypomáhala finančně každý měsíc, kdy jí dávala peníze v různé výši. Někdy jí dávala 5.000 Kč, někdy jí dávala 7.000 Kč. Takto jí v průběhu let půjčila dalších 600.000 Kč. Svědkyně ty peníze měla, protože chodila do práce, měla dvě zaměstnání, když pracovala v [anonymizováno] a také pracovala v [anonymizováno], kde si vydělala za směnu i 1.500 Kč, přičemž mívala 20, 22 či 24 směn do měsíce a dělávala i dvanáctky. Peníze na půjčku 1.000.000 Kč na byt měla od svých rodičů, kteří v roce 2000 prodali chatu na [obec] v [část obce] u [obec]. Byla to krásná zděná chata na vlastním pozemku se zahradou. Ten 1.000.000 Kč svědkyni dali rodiče a ona to půjčila žalobkyni na pořízení bytu. Žalobkyně neměla dostatek peněz, i když vždycky pracovala, mívala i dvě tři zaměstnání, ale prostě občas potřebovala finančně vypomoci. Svědkyně jí takto za ty roky dala či půjčila asi 600.000 Kč. Všechno si zapisovala, ale už to nemá, vyhodila to. Psala si to průběžně, aby věděla, na jakou částku se dostala. Potom to ale vyhodila, protože si s dcerou věří a k ničemu by to už nebylo. Dále dceři půjčila 900.000 Kč v roce [rok], neboť se jednalo o peníze na vyrovnání s žalovaným. Peníze dala žalobkyni v hotovosti, protože i svědkyně je v hotovosti dostala. Dostala od své maminky 800.000 Kč, což byly peníze, které její maminka získala z prodeje [anonymizováno] v [obec], a dále to byly peníze, které získal tatínek svědkyně z [anonymizována dvě slova] v [část obce]. Maminka to svědkyni předala asi rok předtím v roce [rok], když za ní svědkyně byla. Maminka jí řekla, že jí dá dar a předala jí obálku s 800.000 Kč 100.000 Kč pak k tomu přidala svědkyně ze svého a peníze pak půjčila žalobkyni. Svědkyně si to pamatuje, protože to bylo v době, kdy její mamince bylo [anonymizováno] let. Maminka svědkyně pak umřela v [anonymizována dvě slova] v roce [rok]. Svědkyně pak byla jediným dítětem svých rodičů. Její rodiče byli docela dost bohatí, takže ani svědkyně není chudá. Po rodičích jí zůstalo ještě pořád docela dost peněz, takže ani nemusí pracovat a nemá nedostatek, i když je nyní v důchodu. Od roku [rok] do roku [rok] jí dcera ty půjčky splácela, když jí za tuto dobu vrátila asi 900.000 Kč. Splácela to částkami v hotovosti, měsíčně svědkyni dávala 7.000 Kč, 8.000 Kč, 9.000 Kč. Vozila to v hotovosti anebo si pro to svědkyně k žalobkyni přijela sama. V současné době tedy dluží 1.600.000 Kč. Momentálně žalobkyně svědkyni tento dluh nesplácí. V hotovosti byla i ta první půjčka 1.000.000 Kč na byt. V hotovosti to bylo z toho důvodu, že rodiče svědkyně neměli žádné účty, všechny úspory si nechávali doma v hotovosti. V roce [rok], kdy svědkyni dala její maminka 800.000 Kč, takto udělala právě z toho důvodu, že už cítila, že stárne, měla to doma v bytě, tak se bála, aby jí to někdo nevzal. Těch 900.000 Kč, které svědkyně v roce [rok] půjčila žalobkyni na vyrovnání s manželem, žalobkyně předala žalovanému v hotovosti. Svědkyně ví, že žalobkyně má kromě bytu na [anonymizováno] ještě jeden byt, a to v [část obce], který koupila pro svého otce. Na tento byt jí svědkyně nic nepůjčovala. Svědkyni je známo, že byt koupila z hypotéky. Tuto hypotéku splácí penězi, které jí v hotovosti dává její tatínek. Hypotéka je na 20 nebo 25 let. Žalobkyně se narodila v roce [rok], svědkyně se s jejím tatínkem panem [příjmení] rozváděla v roce [rok], když byly žalobkyni [anonymizováno] roky. Jsou tedy rozvedeni [anonymizováno] let.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je jeho dcera, paní [příjmení] je jeho bývalá manželka. Pokud jde o manželství žalobkyně se žalovaným, moc nefungovalo, protože žalovaný byl pořád pryč. Ze začátku ještě žalovaný do ČR jezdil, ale pak úplně přestal. Žalovaný pracoval různě, v [země], v [země], na [anonymizováno]. Jednou dvakrát do roka přiletěl za žalobkyní, většinou ale žalobkyně jezdila za ním třeba na týden nebo na dva. Svědek má za to, že úplně žalovaný přestal jezdit někdy v roce [rok]. Svědek je se žalobkyní v kontaktu obden, volají si, jednak chodí do práce svědek i žalobkyně, pracují. Svědek je v důchodu, jinak ale pracuje na dohodu ještě v [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], kde pracuje už [anonymizováno] let. Žalobkyně se s žalovaným přestala vídat poté, co žalovaný odjel do [země]. Jednou ho tam navštívila, ale pak už se přestali vídat, žalovaný přestal jezdit za žalobkyní. Svědek netuší, jakým způsobem finančně hospodařili. Považuje to za jejich soukromou záležitost, šlo to zcela mimo něj. Pokud jde o byt v [část obce], žalobkyni pomohl, když jí daroval asi 1.500.000 Kč, což byly peníze, které žalobkyni dal právě na koupi toho bytu. Peníze jí dal v hotovosti, protože jako [anonymizováno] má všechny peníze v hotovosti. Výplatu má svědek nízkou, ale dostává spropitné, které je slušné. Pokud se člověk chová k hostovi slušně, dostane spropitné. Svědek pracuje jako [anonymizováno] a jako [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Protože je vyučený, když mají v restauraci hodně práce, tak jim ještě pomáhá s vyčištěním stolů a jeho úpravou. Cena bytu v [část obce] byla okolo 4.000.000 Kč, svědek z toho zaplatil 1.500.000 Kč jako dar pro žalobkyni. Těch 1.500.000 Kč získal tak, že 600.000 Kč získal jako odstupné za byt od majitele domu a 900.000 Kč za [anonymizováno] let našetřil, protože nepije, nekouří a nefetuje. Také pracoval ve [příjmení] [anonymizováno], má také [anonymizováno] občanství. [příjmení] kupní ceny bytu byl na hypotéku, která má měsíční splátky 15.000 Kč, což svědek ví přesně, protože tu splátku platí on. Splátky sice hradí žalobkyně, ale svědek jí ty peníze dává v hotovosti. Je to psané na ji, proto to splácí žalobkyně. Žalobkyně dříve ty peníze nosila do banky v hotovosti, nyní už to splácí přes internet. V bytě ale bydlí svědek, protože od začátku ten byt byl plánovaný pro něj s tím, že potom zůstane žalobkyni. Svědek má důchod ve výši [částka], což je směšné, ale měl nízké platy, dělal za [částka] měsíčně, poté se to zvedlo na [částka] měsíčně, takže nemůže čekat velký důchod. Od roku [rok] pracuje u [anonymizováno], to znamená u [anonymizováno], z čehož jeho kamarád provozovatel restaurace udělal [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tam si přivydělával, proto byl schopen našetřit 15.000 Kč měsíčně na splátku hypotéky. V současné době je restaurace úplně zavřená, ale svědek má ještě něco našetřeno.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce] [list vlastnictví] soud zjistil, že na tomto listu vlastnictví je veden byt (bytová jednotka [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku [číslo] a dále jednotka [číslo] garáž se spoluvlastnickým podílem [číslo] na budově [adresa] na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří s tím, že nemovitosti nabyli žalobkyně a žalovaný do společného jmění manželů na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Dále pak na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] obec [územní celek] je veden pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m ostatní plocha, který je veden opět ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného s tím, že ho nabyli na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s tím, že je stále pozemek dle stavu zápisu v katastru nemovitostí zatížen zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím [právnická osoba] na základě smlouvy o řízení zástavního práva s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Dále z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce] [list vlastnictví] soud zjistil, že je na tomto listu vlastnictví veden byt č. [rok] [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku [číslo] na budově [adresa] na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m. Nemovitost je vedena jako vlastnictví žalobkyně, která získala vlastnické právo na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Nemovitost je pak zatížena zástavním právem smluvním pro pohledávky do výše [částka] s příslušenstvím pro [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Na [list vlastnictví] je pak veden pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m ostatní plocha, který je rovněž vlastnicky veden na žalobkyni. Na [list vlastnictví] jsou pak vedeny pozemky parc. [číslo] kdy součástí pozemku parc. [číslo] je stavba bez č.p. a č.ev., přičemž žalobkyně je vedena jako vlastník spoluvlastnického podílu [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce].

13. Z výpisů [právnická osoba] ze sporožirového účtu číslo [bankovní účet] na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] dne 5.11.2012 částku 130.000 Kč, dne 5.12.2012 částku 130.000 Kč, dne 22.2.2013 částku 40.000 Kč, dne 16.4.2013 částku 15.000 Kč a dne 10.7.2013 částku 11.000 Kč. 14. [právnická osoba] ze 14.10.2020 soud zjistil, že na jméno žalovaného evidují dva účty, a to osobní účet číslo [bankovní účet] založený 28.11.2002 zrušený 1.11.2016 a účet číslo [bankovní účet] založený 15.1.2002 a zrušený 1.11.2016.

15. Z potvrzení z 23.června 2009 soud zjistil, že žalovaný potvrzuje, že převzal hotově od žalobkyně částku 900.000 Kč jako vyrovnání za jeho podíl za byt v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dále prohlašuje, že nemá žádné další právní nároky týkající se výše uvedeného bytu.

16. Ze sdělení [právnická osoba] z 11.12.2020 (č.l. 82) soud zjistil, že evidují stavební spoření [číslo] (číslo účtu [bankovní účet]) na jméno [jméno] [příjmení] a dále překlenovací úvěr [číslo] (číslo účtu [bankovní účet]) dlužník [jméno] [příjmení], spoludlužník„ [jméno] [příjmení]“. U překlenovacího úvěru jsou až do přidělení cílové částky spláceny pouze úroky z překlenovacího úvěru, jistina úvěru se nesnižuje. Úroky z překlenovacího úvěru jsou po celou dobu splácení hrazeny z výše poskytnutého úvěru. Po přidělení cílové částky je překlenovací úvěr částečně splacen naspořenou částkou z účtu stavebního spoření z titulu smlouvy o zřízení zástavních práv k pohledávce. Rozdíl těchto částek tvoří jistinu přiděleného úvěru. Úroky z přiděleného úvěru jsou hrazeny z aktuální výše jistiny. U překlenovacího úvěru [číslo] vychází předpokládaný termín přidělení cílové částky ke dni [datum]. Předpokládaný termín splácení přiděleného úvěru je [anonymizováno] [rok]. Nesplacená výše překlenovacího úvěru ke dni podání zprávy činí 2.502.630,10 Kč (jistina 2.500.000 Kč, poplatky 25 Kč, úroky 321,07 Kč a dopočítané nepřipsané běžné úroky 2.284,03 Kč). Ke dni 29.1.2021 bude nesplacená výše úvěru činit 2.505.116,90 Kč (jistina 2.500.000 Kč, poplatky 25 Kč, úroky 321,07 Kč a dopočítané nepřipsané běžné úroky 4.000.770,83 Kč). Na souvisejícím účtu stavebního spoření ke dni podání zprávy činí zůstatek 763.205,91 Kč. Ke dni 1.1.2021 bude k tíži účtu naúčtován poplatek 300 Kč za vedení účtu. Pokud bude připsána pravidelná měsíční platba ve výši 5.000 Kč za prosinec 2020 a leden 2021, bude zůstatek činit 772.905,91 Kč. Z předložené smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] soud zjistil, že věřitel [právnická osoba] poskytuje překlenovací úvěr ve výši 2.500.000 Kč dlužnici [jméno] [příjmení], když jako spoludlužník je uveden manžel žalobkyně„ [jméno] [příjmení]“ s tím, že měsíční splátka úvěru a úroků činí 15.000 Kč Smlouva byla uzavřena [datum]. Ke smlouvě byly uzavřeny dodatky, a to [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum], dodatek ze dne [datum] (již bez podpisu žalovaného) a dne [datum] s poznámkou, že žalovaný je k nedohledání. Rovněž mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zřízení zástavních práv k pohledávce, a to k pohledávce z titulu smlouvy o stavebním spoření [číslo]. Z mimořádného výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru pak vyplývá, že splátky jsou hrazeny žalobkyní z účtu číslo [bankovní účet], popřípadě vkladem v hotovosti v [anonymizována dvě slova] či z účtu na jméno [jméno] [příjmení] číslo účtu [bankovní účet]. Konečný zůstatek k 11.12.2020 činí - 2.500.346,07 Kč. Z mimořádného výpisu z účtu stavebního spoření za období od 7.11.2008 do 11.12.2020 číslo smlouvy [číslo] pak soud zjistil, že opět jsou veškeré úhrady prováděny na jméno [jméno] [příjmení] z účtu číslo [bankovní účet] posléze s vkladem v hotovosti v [anonymizována dvě slova], následně pak z účtu na jméno žalobkyně číslo účtu [bankovní účet]. Konečný zůstatek k 11.12.2020 je 763.205,91 Kč. [právnická osoba] z 30.12.2020 pak soud zjistil, že banka vede na jméno žalobkyně dva účty, a to osobní účet číslo [bankovní účet] za období od 1.1.2002 do současnosti a dále úvěrový účet číslo [bankovní účet] za období od 1.1.2002 do zrušení dne 4.12.2012. Z přiložené smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní a žalovaným jako klienty smlouvu o hypotečním úvěru na hypoteční úvěr [číslo] ve výši 3.295.971 Kč, jehož účelem byla koupě bytové jednotky od prodávající společnosti [právnická osoba] s měsíční anuitní splátkou pro období platnosti pevné úrokové sazby 66.692,70 Kč. Ze simulace průběhu hypotečního úvěru (splátkového kalendáře) vyplývá, že výše úvěru činila 3.295.971 Kč, celkem v 60 splátkách bylo třeba zaplatit 4.002.757,39 Kč, měsíční splátka činila 66.692,70 Kč.

17. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] z 27.1.2021 soud zjistil, že bytová jednotka č. [rok] [číslo] včetně podílu na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] dále pozemku parc. [číslo] ulice [ulice] v k.ú. [část obce], [obec] k datu 27.1.2021 má hodnotu po zaokrouhlení 5,8 milionů korun. Pozemek parc. [číslo] je zahrádkou bytové jednotky.

18. Ze znaleckého posudku znalkyně [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] soud zjistil, že tržní hodnota bytové jednotky [číslo] včetně podílu na spolčených částech domu [adresa] a na pozemku parc. [číslo] nebytové jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. [číslo] dále pozemku parc. [číslo] ulice [ulice], [katastrální uzemí], [obec] ke dni 28.1.2021 činí po zaokrouhlení 11.000.000 Kč. Pozemek parc. [číslo] slouží jako zahrada k oceňované bytové jednotce, je její nedílnou součástí, když na pozemek není možný jiný přístup než z bytu. Stavba rodinného domu byla kolaudována v roce [rok], jedná se o řadový rodinný dům vnitřní o třech bytových jednotkách a dvou nebytových (garážích).

19. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného se vztahy účastníků řídí zákonem č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Podle § 49 odst. 1 z. č. zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle odst. 3 majetkové poměry manželů se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany; jinak českým právním řádem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má českou státní příslušnost, bydliště žalobkyně bylo v České republice, kde se nachází nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání, a oba účastníci jsou občany různých států, přičemž žalovaný je státním příslušníkem [země], řídí se vztahy účastníků podle shora uvedených ustanovení českým právem. Rovněž podle článku 26 nařízení Rady EU č. 2016 /1103 ze dne 24.června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů manželství lze dovodit rozhodné právo české, neboť na území ČR měli manželé první a poslední obvyklý pobyt a žalobkyně na území ČR dosud bydlí. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

20. Při vypořádání společného jmění manželů účastníků se řídil soud následujícími úvahami. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky je soud vázaný okruhem věcí, které účastníci do vypořádání zařadí. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného tedy lze vypořádat pouze ty věci, které označila žalobkyně za předmět vypořádání. Komplikovanější situace nastala u smluvního vztahu k [právnická osoba], neboť žalobkyně zařadila do vypořádání závazek vůči této [anonymizována dvě slova], který je však závazkem ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] jenž je neoddělitelně spjat se smlouvou o stavebním spoření [číslo] takže soud I. stupně je přesvědčený, že nelze do vypořádání zařadit závazek z úvěru bez zařazení pohledávky z tohoto stavebního spoření. Proto tedy soud vyšel při rozhodování z toho, že zařazením závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru zařadila žalobkyně do vypořádání i pohledávku ze stavebního spoření, která ostatně slouží právě k uhrazení tohoto překlenovacího úvěru.

21. Dále ustálená rozhodovací praxe soudů při vypořádání společného jmění manželů zohledňuje v souladu s ustanovením zákona (§ 742 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku), jakým způsobem se každý z manželů jednak zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů, jednak jak se staral o rodinu a pečoval o rodinnou domácnost. Průběh manželství považuje soud za prokázaný z výpovědi žalobkyně a jejích rodičů, ze kterých tedy lze dojít k závěru, že soužití účastníků bylo poměrně specifické a mnoho posledních let vlastně žalobkyně žila sama v České republice bez žalovaného, který si založil novou rodinu v [anonymizováno] a ukončil společné soužití. Tato skutečnost podle mínění soudu I. stupně musí nalézt svůj odraz i v rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů, když není pochyb o tom, že o nabytí a zejména pak udržení a zvelebování veškerého majetku tady v České republice se starala žalobkyně, která zůstala na rozdíl od žalovaného žít v České republice. Tato skutečnost je dle mínění soudu I. stupně důvodem pro zásadní odchýlení od principu rovnosti podílu obou manželů na vypořádávaném jmění, je důvodem pro tzv. disparitu podílů, a to disparitu výrazně ve prospěch žalobkyně. Soud I. stupně se proto přiklonil k tomu, že u vypořádávaných nemovitostí nacházejících se v k.ú. [část obce] nenáleží žalovanému žádný vypořádací podíl, neboť o nabytí těchto nemovitostí se zasloužila zcela výlučně žalobkyně, a to za přispějí svého otce [jméno] [příjmení], jak vyplývá z jeho výpovědi, o níž nemá soud důvod pochybovat. Vzhledem k tomu, že i závazek, který žalobkyně zařadila do vypořádání – úvěr ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření vůči [právnická osoba] - si žalobkyně vzala právě na pořízení nemovitostí v k.ú. [část obce], rozhodl se soud I. stupně nezohledňovat při vypořádání nejen nemovitosti v k.ú. [část obce], ale ani tento závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, jakož i na něj navázané stavební spoření na jméno žalobkyně. Tento majetek a tento závazek proto soud I. stupně při rozhodování o výši vypořádacího podílu, který je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, vůbec nezohledňoval.

22. Odlišná situace je však v případě nemovitostí nacházejících se v k.ú. [část obce], které byly rovněž pořízeny za trvání manželství, ale v době, kdy účastníci spolu určitou formu společné domácnosti udržovali. Na pořízení těchto nemovitostí si účastníci brali úvěr, který hradila převážně či téměř výlučně žalobkyně, k pořízení těchto nemovitostí se pak váže i pohledávka paní [jméno] [příjmení], respektive závazek účastníků vůči ní, který byl dokazováním zjištěn ve výši 1.600.000 Kč. Rovněž u této nemovitosti je třeba zohlednit skutečnost, že ji udržovala a o její pořízení, zejména formou hrazení splátek hypotečního úvěru, se zasloužila převážně žalobkyně, proto i u této nemovitosti je třeba přistoupit k disparitě podílů. Soud podotýká, že z potvrzení žalovaného z 23.6.2009 (č.l. 74) vyplývá, že se účastníci dohodli na tom, že nemovitosti – byt v [obec a číslo], [adresa] -zůstávají žalobkyni a žalovaný už dokonce obdržel„ vyrovnání“ za tyto nemovitosti, nicméně za trvání manželství by manželé museli uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, což neučinili, takže nemovitosti v k.ú. [část obce] zůstávají součástí společného jmění manželů a je třeba je vypořádat. Na druhou stranu však má soud I. stupně za to, že je spravedlivé, aby platby žalobkyně žalovanému na toto„ vypořádání“ byly zohledněny při rozhodování soudu a aby o tyto platby byl ponížen vypořádací podíl příslušející žalovanému. Soud tak má s ohledem na všechny skutečnosti za to, že u nemovitostí v k.ú. [část obce] je třeba uplatnit podíly při vypořádání 75 % ku 25 % ve prospěch žalobkyně.

23. S ohledem na pasivitu žalovaného tedy soud vyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu a veškeré nemovitosti i závazky přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, která by je beztak musela při pasivitě žalovaného uhradit věřitelům sama, neboť vypořádání společného jmění manželů nemá vliv na vztahy ke třetím osobám.

24. Pokud pak jde o výpočet vypořádacího podílu, je třeba vycházet z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, když například v rozhodnutí z 29.června 2016 sp. zn. 22 Cdo 5441/2015 (nebo 22 Cdo 3382/2012, 22 Cdo 4509/2011 či 22 Cdo 367/2013) určil Nejvyšší soud České republiky následující postup:

1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen„ výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnos.

2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) Od výchozí částky celkové masy SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy obou účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podíl je to polovina uvedené částky (zbytek představuje„ dluh“ SJM vůči oběma účastníkům). Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku. c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil po zániku SJM na společný dluh – s tou je třeba nakládat jako s vnosem). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem – je druhý účastník povinna nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá (bod 2 b)), zvýšený o hodnotu jeho vnosu (bod 2 c)) a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně (bod 2 d)), porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

25. Dle znaleckého posudku znalkyně [jméno] [příjmení] mají nemovitosti v k.ú. [část obce] celkem hodnotu 11.000.000 Kč. Od této částky je třeba odečíst závazek vůči matce žalobkyně [jméno] [příjmení] ve výši 1.600.000 Kč, takže čistá hodnota majetku k vypořádání činí 9,4 milionů korun. Vnosy uplatněny nebyly. S ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že je třeba přistoupit k odlišnému podílu obou manželů na vypořádávaném jmění, a to 3:1 ve prospěch žalobkyně, tedy žalovanému přísluší 1/4 z této hodnoty, tj. částka 2.350.000 Kč. Provedeným dokazováním pak bylo zjištěno, že žalovaný již obdržel na vypořádání od žalobkyně částku 900.000 Kč a dílčími platbami dalších 326.000 Kč, které je třeba od vypořádacího podílu žalovaného odečíst, takže výsledná hodnota vypořádacího podílu žalovaného činí 1.124.000 Kč. Tuto částku proto soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu, a to v pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení státu pak soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady dokazování jsou představovány znalečným ve výši 8.000 Kč za znalecké posudky, přičemž žalobkyně složila zálohu ve výši 5.000 Kč, zbývá tak uhradit částka 3.000 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že řízení o vypořádání společného jmění manželů je tzv. iudicium duplex, proto soud uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu žalobkyni s tím, že tato částka pak byla soudem zohledněna při vyčíslování náhrady nákladů řízení žalobkyně.

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22.000 Kč, složené zálohy na náklady dokazování ve výši 5.000 Kč a nákladů řízení státu ve výši 3.000 Kč, z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za čtyři úkony právní služby po 52.900 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za použití § 8 odst. 6 vyhlášky (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 9.12.2020 a dne 29.1.2021) a za a čtyři režijní paušálů po 300 Kč s navýšením o 21 % DPH částkou 44.688 Kč, celkem tedy 287.488 Kč.

Poučení