25 C 72/2021-146

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovníkem [údaje o zástupci] pro určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem podílu o velikosti na nemovitostech parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 384 m, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, parc. [číslo] o výměře 282 m, způsob užití zahrada, parc. [číslo] o výměře 507 m, způsob využití zahrada, vše vedeno na [list vlastnictví], zapsané pro [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

III. Odměna právnímu zástupci žalovaného se stanoví samostatným usnesením.

IV. Státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 9. 2021 domáhala určení vlastnického práva k podílu ve výši ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 384 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, p. [číslo] o výměře 282 m2, způsob využití zahrada, p. [číslo] o výměře 507 m2, způsob využití zahrada, v [katastrální uzemí]. V žalobě uvedla, že uvedený podíl nemovitosti dne 8. 7. 2004 darovala synovi darovací smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] sepsaným notářem [titul] [jméno] [příjmení]. Dne 3. 5. 2021 žalobkyně odvolala dar pro nevděk. Odvolání daru se nepodařilo žalovanému doručit, proto odvolání daru zaslala opětovně prostřednictvím právního zástupce dne 30.8.2021. Vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost je v katastru nemovitostí vedena na jméno žalovaného a tento zápis není možné napravit souhlasným prohlášením účastníků, má žalobkyně na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Důvodem pro odvolání daru je fyzické napadení žalobkyně žalovaným dne 5. 9. 2020, kdy žalovaný žalobkyni vytkl špatně umytý sporák, následně jí zatáhl zpět do domu, kde ji shodil na zem. V důsledku toho byla žalobkyně nucena vyhledat lékařské ošetření s pohmožděninami, které ji značně omezily v běžných činnostech. Z obavy z dalšího jednání žalovaného opustila bydliště. Uvedenou nemovitost užívala se svolením spoluvlastníka, přičemž hradila veškeré platby související s užíváním nemovitosti včetně energií. Žalovaný před opuštěním společné domácnosti žalobkyní vedle běžných hádek ničil její movitý majetek, podával na žalobkyni bezdůvodná trestní oznámení, žalobkyni hrubě urážel a vyhrožoval fyzickou újmou.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že žalobkyně jej po několik let pomlouvá, prodává a vyhazuje jeho věci, sprostě mu nadává. Bez varování nechala odpojit vodu, plyn a elektřinu, aby dům opustil a mohli jej prodat. Doplnil, že vztahy v rodině byly dlouhodobě problémové. Požádal o ustanovení právního zástupce, když je nemajetný a nízkopříjmový. Nemajetnost následně na výzvu soudu doložil a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů [titul] [jméno] [příjmení]. Protože na ustanoveného zástupce podal následně žalovaný stížnost, soud ustanoveného právního zástupce na jeho žádost zastupování zprostil a nově ustanovil [titul] [jméno] [příjmení].

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalovaný je veden jako podílový spoluvlastník nemovitostí a to ve výši ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 384 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, p. [číslo] o výměře 282 m2, způsob využití zahrada, p. [číslo] o výměře 507 m2, způsob využití zahrada, v [katastrální uzemí]. Jako podklad zápisu vlastnického práva je vedena darovací smlouva s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 7. 2009. Dalším spoluvlastníkem nemovitosti je [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouva ze dne 21. 2. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 28. 3. 2018.

4. Z darovací smlouvy ze dne 8. 7. 2004 uzavřené mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným formou notářského zápisu [číslo jednací] sepsaným [titul] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako spoluvlastník jedné poloviny předmětných nemovitostí darovala čtvrtinu předmětných nemovitostí žalovanému.

5. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 3. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému odvolání daru, kde je uvedeno, že žalovaný dlouhodobě vedl nezřízený životní styl. Od roku 2016, kdy se přistěhoval k žalobkyni a jejímu manželovi, nepracoval a práci si nehledal, dělal ostudu u sousedů i známých. Jeho chování vygradovalo dne 5. 9. 2020, kdy žalobkyni nadával, že neumyla sporák, zatáhl ji ze zahrady do domu, kde jí měl shodit na zem a způsobit pohmožděniny. Jeho jednání měli ukončit sousedé přivoláním policie. Měl jí nadávat:“ [anonymizována čtyři slova]“ Praštěním o zem měla ztratit vědomí. V důsledku napadení utrpěla velké pohmožděniny celé pravé ruky, kterou měla v ortéze, pohmoždění pravé nohy, nártu s malíčkem. Utrpěla psychický šok, následovala nespavost, bolesti hlavy a závratě. K fyzickému napadení ze strany žalovaného mělo dojít již dříve. Důvodem napadení mělo být, že mu nevrátila peníze z vyúčtování záloh na plyn, ačkoliv sám nic nehradil. Žalovaný jí nadával:“ [anonymizována čtyři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ Při tom jí nakopl do nártu pravé nohy. Věc řešila přivolaná policie, která jí doporučila, ať se odstěhuje. Následující den navštívila svého lékaře a měsíc po napadení nemohla chodit. Žalovaný žalobkyni napadl rovněž na jaře roku 2020, kdy měla špatně umýt kuchyňskou linku, kamna a WC. Nadával jí:“ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]“ a že je [anonymizována tři slova]. Rovněž měl žalovaný na žalobkyni podávat trestní oznámení, kdy musela na policii podávat vysvětlení.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opětovně zaslala odstoupení od darovací smlouvy ze dne 3. 5. 2021, zopakovala výzvu k vrácení daru. Zopakoval, že jednání dne 5. 9. 2020 je klíčové pro odvolání daru.

7. Z přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizováno] [číslo] vzal soud za prokázané, že jednání spočívající v tom, že žalovaný měl dne 5. 9. 2020 přistoupit k žalobkyni, slovně jí napadat, přičemž žalobkyně měla utéct z domu na zahradu, žalovaný ji měl strhnout na zem a zatáhnout zpět do domu, žalobkyně měla ztratit vědomí na dobu 45 minut a po jeho nabytí měla utéct k sousedům, kde si přivolala zdravotnickou záchrannou službu, která jí za účelem ošetření odvezla do nemocnice, kde byla ošetřena v souvislosti se ztrátou vědomí, bolesti pravého předloktí, pravé kyčelní krajiny a malíku pravé nohy, nenaplnilo znaky přečinu ublížení na zdraví a bylo odevzdáno k projednání přestupku. Dne 29. 9. 2021 bylo usnesením komise přestupkové řízení zastaveno.

8. Z přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizována dvě slova] [rok] vzal soud za prokázané, že jednání spočívající v tom, že žalovaný měl dne 18. 11. 2019 slovně napadat žalovanou, kdy na ní křičel a nadával jí a následně jí měl kopnout do pozadí, bylo dáno oznámeno podezření z přestupku a dne 17. 2. 2021 bylo usnesením komise přestupkové řízení odloženo pro nedání souhlasu poškozené se zahájením poškozené s přestupkovým řízením.

9. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] který je součástí přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizováno] [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně utrpěla dne 5. 9. 2020 podkožní výron nad pravou kyčelní lopatkou, krevní výron v podkoží nejspíše pravého ramene. Pokud jde o zhmoždění pravého předloktí a malíku pravé nohy, vzhledem k neprokázaným úrazovým změnám považuje znalec diagnózu za neprokázanou, stanovenou nejspíš na podkladě úrazové anamnézy a subjektivních stesků poškozené. Zjištěná poranění z medicínského hlediska vyhodnotil jako nepatrného významu nevyžadující si cílené lékařské ošetření. Ke vzniku poranění došlo přímým nebo tečným působením tupého násilí malé intenzity. Mohlo být způsobeno nárazem těla na pevný a nepříliš poddajný předmět v okolí (např. o nábytek, zábradlí) nebo úderem takovým předmětem (např. pěst, loket). V případě krevního výronu v podkoží levé loketní jamky se mohlo jednat o stisk prsty ruky druhé osoby. Z výpovědi žalobkyně nevyplývá úrazový mechanismus, který by byl způsobilý vést ke vzniku zjištěných poranění. Pokud jde o subjektivní potíže žalobkyně spočívající v bolestech hlavy a krční páteře, motání hlavy, bylo z vyšetření neurologem zjištěn stav po otřesu mozku. Z dokumentace znalec nezjistil přítomnost objektivně prokázané příznaky doprovázející otřes mozku a diagnózu ze soudnělékařského hlediska považovat za nejisté.

10. Ve věci soud vyslechl žalobkyni, která vypověděla, že se synem byly problémy již od školní docházky, učební obor opustil již v prvním ročníku a následně se odstěhoval. Později synovi přenechala byt 1+1 v [obec], který si mohl syn odkoupit. Na odkup bytu získal půjčku, za kterou mu ručila. Syn celou dobu nepracoval a půjčku nesplácel. Půjčku tak hradila ona s manželem. Následně si vzal syn půjčku na auto, kdy si peníze půjčil rovněž od družky. Rovněž splátky na auto hradila ona. Když přestala splátky hradit, exekutor synovi sebral auto a následně i byt. Následně se syn přestěhoval k družce, kde žil do doby než jej pro napadení družka vyhodila. V roce 2004 se rozhodla svojí polovinu domu ve [obec] dát oběma svým dětem, ale na místo dcery čtvrtinu domu dostala vnučka. Před darováním jí syn nikdy nenapadl. Za napadení družky byl syn zavřený. Odsouzen byl vícekrát. Po propuštění z vězení se v roce 2016 nastěhoval k žalobkyni a jejímu manželovi do [obec]. Užíval podkroví domu, kde si to mohl zařídit pro sebe. Z přízemí užíval kuchyni a koupelnu. Náklady na stěhování uhradila ona. Od jeho nastěhování začaly problémy a konflikty, ničím nepřispíval a stěžoval si na zimu. Konflikty měl také s manželem a po jeho smrti s ní. Opakovaně jí nadával a ukazoval vztyčený prostředníček s dotazem, zda ví, co to znamená. Celkem spolu měli tři konflikty. U žádného konfliktu svědci nebyli, nikdo k nim chodit nesměl. Svědky mohli být sousedé, ale ti mají z žalovaného strach a případné svědectví odmítli. Někdy v červnu 2020 po ní chtěl podíl z přeplatku záloh po vyúčtování plynu, ačkoliv žádné platby nehradil a při tomto konfliktu jí kopl do nohy a ona mu raději půjčila 3 000 Kč. Jednání syna oznámila policii, která věc předala k přestupkovému řízení, ale nic se s tím neudělalo. V červnu 2020 jí rovněž dupl na palec u nohy. K poslednímu napadení došlo 5. 9. 2020, když si chtěla připravit houby na sporáku. Vyčítal jí, že špatně umyla kamna a opět jí nadával. Ona mu vyčetla, že se nepodílí na nákladech domácnosti. On jí kopnul do hýždí a následně jí strhl na zem, kdy o sobě již nevěděla. Po probrání si došla pro mobil a odešla k sousedům, odkud zavolala policii. Policie jí odmítla odvézt do nemocnice, tak si musela zavolat sanitku. V nemocnici ji ošetřili, zafixovali ruku, změřili tlak a zeptali se, zda jsem schopna jít, tak odešla. Hned po propuštění z nemocnice odjela za dcerou do [obec], která jí objednala na další vyšetření. Byla rovněž na vyšetření hlavy v tunelu, kde nic nenašli. Příčinu pádu lékaři odůvodnili vysokým tlakem. Je jí známo, že po jejím odchodu byl hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v [obec], když museli hasiči vyrazit výplň dveří. Není jí známo, zda byl v psychiatrické péči i dříve. Pokud jde o otce žalovaného, tak ten byl ve vězení sedm a půl roku. Byl přísný, ale ona s ním problémy neměla. Nikdy nebyla nucena volat policii. Na druhého manžela volala policii, pokud si vzpomíná, pouze když neposlechl a opilý zůstal ležet na silnici. Není pravdou, že by žalovanému brala jeho věci. Pokud byly žalobkyni předestřeny rozpory, jak popsala jednání žalovaného v odvolání daru, tak žalobkyně uvedla, že uvedené sepsala dcera podle jejího popisu, kdy ona to nečetla, pouze to podepsala. Na jednání, jak bylo popsané v odstoupení od darování, si již nepamatuje.

11. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o žalobu, kterou má být rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu § 80 o.s.ř., zabýval se soud otázkou, zda má žalobkyně na určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu naléhavý právní zájem. V daném případě je třeba postavit najisto, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť v případě, že by bylo prokázáno, že došlo k platnému odvolání daru, bylo by třeba učinit změnu údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Rozhodnutím o žalobě tak lze dosáhnout shody mezi skutečným stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

12. Soud odmítl provést výslech svědkyně [příjmení], která se měla vyjádřit k tomu, kdo volal sanitku pro žalobkyni, kdy z úředních záznamů policie mělo být toto sporné, zda to byla svědkyně [příjmení] nebo žalobkyně. Soud shledal svědectví ohledně uvedené skutečnosti za nadbytečné, když to pro projednání věci není podstatné. Z vyjádření žalobkyně vyplynulo, že svědkyně nebyla přítomna žádnému incidentu, ale žalobkyně jí vyhledala až po odjezdu policie. Pokud jde o případné vyjádření se k lékařskému stavu žalobkyně, tento byl zachycen v lékařských zprávách z následného ošetření žalobkyně.

13. Protože darovací smlouva byla uzavřena v roce 2004, řídí se podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Darovací smlouva vzniklá do účinnosti o.z. se tedy řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), což platí i pro veškeré nároky z této darovací smlouvy vzniklé, a tedy i pro nárok na vrácení daru. Nárok na vrácení daru není věcným právem ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z., neboť náleží pouze dárci jakožto jedné straně obligačního vztahu.

14. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Podle odstavce 2 téhož ustanovení musí být darovací smlouva písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

15. Soud se proto zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro odvolání daru. Předmětná darovací smlouva byla podle záběru soudu uzavřena platně, neboť obsahuje všechny zákonné náležitosti dle § 628 odst. 1 obč. zák. a byla uzavřena písemně.

16. Ohledně naplnění samotných podmínek odůvodňujících vrácení daru pak soud hodnotil všechny důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

17. S ohledem na shora uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda dopis žalobkyně ze dne 3. 5. 2021 a dopis jejího právního zástupce z 28. 8. 2021 splňuje formální předpoklady platnosti jednostranného právního úkonu podle § 630 obč. zák. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon zvláštní náležitosti tohoto právního úkonu nestanoví, zkoumal soud jeho platnost z hlediska ust. § 34 a násl. obč. zákona, která stanoví obecné náležitosti platnosti právních úkonů. Soud dospěl k závěru, že dopis žalobkyně z 3. 5. 2021 a právního zástupce ze dne 28. 8. 2021 může být kvalifikováno jako výzva podle § 630 obč. zákona pouze ohledně jednání žalovaného, kterého se měl žalovaný dopustit vůči žalobkyni napadením a nadávkami dne 5. 9. 2020, dále jednáním, které mělo spočívat v nadávkách a kopnutím do hýždí někdy na jaře roku 2020 a jednání popsané jako kopnutí do nártu nohy s nadávkami asi na jaře roku 2019 v souvislosti s vrácením záloh za plyn. Ostatní uvedené důvody nevymezují konkrétní jednání žalovaného, jež má být důvodem vrácení daru, a proto je neurčité (§ 37 odst.1 obč. zák.). Pouze uvedená tři popsaná jednání splňují formální předpoklady platnosti jednostranného právního úkonu dárce podle § 630 obč. zákona, vymezují konkrétní jednání, jež lze obecně charakterizovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a proto soud dokazováním v rámci řízení zjišťoval, zda se žalovaný popsaného jednání kolidujícího s dobrými mravy, skutečně dopustila. Právní zástupce v předžalobní výzvě i v žalobě označil napadení žalované dne 5. 9. 2020 jako klíčové jednání, pro které byl žalobkyní dar odvolán.

18. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako spoluvlastník ideální poloviny nemovitosti darovací smlouvou ze dne 8. 7. 2004 uzavřené mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným formou notářského zápisu [číslo jednací] sepsaným [titul] [jméno] [příjmení] darovala žalovanému jednu čtvrtinu pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 384 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, p. [číslo] o výměře 282 m2, způsob využití zahrada, p. [číslo] o výměře 507 m2, způsob využití zahrada, v [katastrální uzemí]. Žalovaná s žalovaným žili společně v předmětné nemovitosti od roku 2016 do září roku 2020, kdy jejich soužití bylo dlouhodobě problematické, docházelo k neshodám, ke kterým byla volána policie. Žalovaný je dlouhodobě nezaměstnaný a nepodílel se na společných nákladech domácnosti. Ačkoli spory mezi účastníky byly šetřeny policií z podnětu obou účastníků řízení, žádný z účastníků nebyl shledán vinným v trestním ani přestupkovým řízením. V jednom případě popisovaném žalobkyní, ke kterému mělo dojít dne 18. 11. 2019, bylo přestupkové řízení odloženo, protože žalobkyně nedala s projednáním přestupku souhlas. Ve druhém případě, které žalobkyně označila za podstatné pro odstoupení od darovací smlouvy, ke kterému mělo dojít dne 5. 9. 2020, bylo přestupkové řízení zastaveno. Třetí konflikt nebyl policií řešen vůbec. Přestupkovým řízením tak nebylo rozhodnuto o vině žalovaného a bylo tak na žalobkyni, aby jednání prokázala. Z výpovědi žalobkyně i policejních zpráv vyplynulo, že popsaného jednání nebyl přítomen žádný svědek. Soud zjistil, že lékařské zprávy ani znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] neprokazují, že k napadení žalované došlo. Znalec uvedl, že pokud jde o objektivně zjištěná zranění, pak se jednalo o zranění nepatrného významu způsobené násilím malé intenzity a objektivně zjištěná poranění u žalobkyně dokonce neodpovídají úrazovému mechanismu žalobkyní popsaném jednání. Lékařské zprávy ohledně zranění vycházely především ze subjektivních tvrzení žalobkyně. Žalobkyně ve své výpovědi nebyla konzistentní. Výpověď před soudem měnila a rozpory ve výpovědi nebyla schopna zdůvodnit. Vypovídala ohledně konfliktů s žalovaným odlišně od svých výpovědí před policií a dokonce odlišně od popisu jednání, jak jej popsala v odvolání daru dne 5. 9. 2020 a následně zopakované v odvolání daru učiněném prostřednictvím právního zástupce. Žalobkyně průběžně měnila výpověď ohledně průběhu jednání žalovaného a rozpory byly nejen mezi jednotlivými výpověďmi, ale i v průběhu jedné výpovědi před soudem. Před soudem navíc žalobkyně vypověděla, že jednání žalovaného ze dne 5. 9. 2020, tak jak je popsáno v odvolání daru, se tak nestalo, když uvedené jednání žalovaného sepsala v odvolání daru dcera žalobkyně a žalobkyně listinu bez čtení podepsala.

19. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že se žalovaný choval k žalobkyni či členům její rodiny v předmětné době tak, že by tím hrubě porušil dobré mravy. V tomto směru soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které, k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz.rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 186/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1180/2017). Rovněž lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2718/2019, podle něhož„ k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy„ zjevné“) kolizi s dobrými mravy.“ 20. Z výpovědi žalobkyně, z vyjádřeních žalovaného i ze zpráv policie má soud za prokázané, že vztahy v rodině byly dlouhodobě komplikované a prostředí bylo všeobecně disharmonické. Otec žalovaného měl být dlouhodobě ve vězení. Policie opakovaně řešila rodinné spory nejen mezi žalobkyní a žalovaným, ale rovněž spory žalobkyně a jejího manžela. Konflikty měl mít rovněž manžel žalobkyně s žalovaným.

21. Soud neshledal, že by se chování žalovaného v čase nějak změnilo. S ohledem na dlouhodobě konfliktní prostředí v rodině, kdy žalovaný nebyl veden k získání vzdělání a následně byl žalobkyní setrvale podporován v zahálčivém způsobu života, nelze uvedenou skutečnost přičítat toliko k tíži žalovaného. Jak žalobkyně vypověděla, žalovaný od mládí řádně nestudoval, nepracoval a práci si nehledal vlastně celý život. Žalobkyně za žalovaného setrvale splácela půjčky a další závazky. Ohledně zaměstnání žalovaného soud z předložených podkladů žalovaným pro účely ustanovení bezplatného právního zástupce, má za prokázané, že žalovaný byl evidován jako uchazeč o zaměstnání a rovněž čerpal sociální dávky. Na chování žalovaného je nutno nahlížet v souvislostech. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že žalovaný byl ve stejném období léčen na psychiatrickém oddělení. Výchovnými problémy trpěl žalovaný od dětství a stejně jako jeho otec se dopouštěl protiprávního jednání. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno násilné chování žalovaného vůči žalobkyni. Na chování žalovaného je nutno nahlížet jednak s ohledem na rodinné prostředí, tak je nutné přihlédnout ke zdravotnímu stavu žalovaného. Uvedené okolnosti měla žalobkyně zvážit při samotném darování předmětné nemovitosti žalovanému, když s ohledem na dosavadní zkušenosti s žalovaným mohla očekávat, že žalovaný své chování a přístup k životu ani po získání daru nezmění. S ohledem na dosavadní neuspořádaný způsob života žalovaného mohla předpokládat, že v souvislosti s darováním nemovitosti potomkům nastanou složité životní situace související s užíváním nemovitosti i s jejím spoluvlastnictvím.

22. Je rovněž otázkou, zda skutečnost, že odvolání daru sepsala dcera žalované, nesouvisí se skutečností, že vnučka žalobkyně ze strany dcery je vlastníkem zbylých předmětné nemovitosti. Právě s dcerou a vnučkou měla žalobkyně svůj postup po konfliktech s žalovaným konzultovat a k dceři se následně po posledním konfliktu rovněž odstěhovala. Skutečným účelem pro odvolání daru tak mohlo být získání celé nemovitosti ve prospěch dcery s vnučkou. Soud má proto za to, že tvrzení žalobkyně ohledně intenzity konfliktů s žalovaným mohlo být účelové, se snahou vytvořit důvod pro odvolání daru.

23. Dalším z důvodů uvedených jako důvod bylo, že žalovaný měl podávat na žalobkyni trestní oznámení. Rovněž na uvedené jednání je nutno nahlížet ve výše uvedených souvislostech. Navíc v rodině nebylo neobvyklé řešit rodinné spory skrze policii. Nelze se ztotožnit s názorem, že lze někomu upírat právo domáhat se, byť domnělých práv. Ani uvedené jednání soud neshledal s ohledem na okolnosti v rozporu s dobrými mravy.

24. S ohledem na výše uvedené je proto možné konstatovat, že z provedeného dokazování nevyplynuly skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že žalovaný svým jednáním zjevně porušil dobré mravy.

25. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 odst. 1 o.s.ř.. V daném případě soud dospěl k závěru, že zde jsou důvody zvláštního zřetele, aby náhradu nákladů žalobci nepřiznal. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že komunikace s žalovaným je značně komplikovaná, kdy problémy v komunikaci měl žalovaný rovněž se svým právním zástupcem. Žalovaný se k jednání soudu ani jednou nedostavil a nesdělil soudu ani své bydliště. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že v případě žalobkyně jde o osobu vyššího věku, která s žalovaným dlouhodobě sdílela domácnost a snažila se žalovanému pomáhat. Žalovaný byl nucen psychiatricky léčen. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ačkoli chování žalovaného nenaplňuje podmínky pro odvolání daru, bylo pro žalobkyni sdílení domácnosti s žalovaným velmi náročné. Náklady žalovaného s ohledem na ustanovení právního zástupce nese stát a o jeho odměně bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Poučení