25 C 80/2019-173

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowanice a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 15 081 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 1. 4. 2019 se žalobce domáhal po žalované [právnická osoba], [IČO], se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne [datum], a to na základě lékařského posudku ze dne 13. 6. 2018, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce s tímto důvodem nesouhlasil, když byl přesvědčen, že důvodem jeho dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti k práci je následek po pracovním úrazu ze dne 30. 4. 2011, přičemž dle žalobce došlo k těžké kontuzi hrudní a bederní páteře, pánve a pravého kyčelního i kolenního klubu. Žalobce nikdy neměl s páteří potíže. Žalobce pro posouzení svého zdravotního stavu si nechal vypracovat znalecký posudek soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie a pohybového aparátu Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc., přičemž ze závěru tohoto znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že příčinou trvalé nezpůsobilosti žalobce k dosavadní práci [anonymizováno] je pracovní úraz ze dne 30. 4. 2011. 2. [právnická osoba], [IČO] nesouhlasila s tím, že by výpověď měla být neplatná. Žalovaná ukončila pracovní poměr s žalobcem na základě lékařského posudku, který uvedl, že podstatným důvodem změny zdravotní způsobilosti k výkonu práce žalobce je jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Na návrh žalobce byl lékařský posudek přezkoumán Krajským úřadem [územní celek], odborem zdravotnictví, a rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 12. 9. 2018 byl lékařský posudek potvrzen s tím, že dle odborného stanoviska lékařky Krajského úřadu z doložené zdravotnické dokumentace žalobce vyplývá, že první páteřové potíže v oblasti bederní páteře jsou u žalobce zaznamenány již před úrazem, tedy v lednu 2010. Je popsáno lehké omezení bederní páteře a lehká skolióza. Rentgen LS páteře (bederní páteře a křížové kosti), pravé kyčle a pravého kolene je ve smyslu traumatických změn negativní. Dle popisu všechny klouby horních a dolních končetin nebyly po úrazu pohybově omezeny, není popsáno ani omezení hybnosti páteře. Lékařka Krajského úřadu konstatuje, že pracovním úrazem ze dne 30. 4. 2010 rozhodně nedošlo k těžkému poranění páteře, jak tvrdí žalobce, dokonce žádné poranění páteře nebylo popsáno (pouze povrchní poranění kůže). Pracovní neschopnost žalobce trvala asi 6 týdnů a bolesti z bederní krajiny odezněly již před jejím ukončením. Poúrazové změny nebyly na páteři zjištěny, a to ani rentgenologicky ani magnetickou rezonancí z března 2018. Vyšetření magnetickou rezonancí jsou zjišťovány jen počínající degenerativní změny na páteři. Po celou dobu od 6/ 2011 do 12/ 2017 žalobce pracoval jako [anonymizováno]. Lékařka krajského úřadu považuje prakticky za vyloučené, že existuje přímá příčinná souvislost mezi nynějšími páteřovými potížemi žalobce a úrazem ze dne 30. 4. 2011. Znalecký posudek považuje za účelově přizpůsobený, spekulativní a nadhodnocený.

3. Dne 17. 3. 2021 soud obdržel návrh žalobce na procesní nástupnictví při přechodu práv a povinností na straně žalované. Žalobce navrhoval, aby na místo dosavadní žalované [právnická osoba], [IČO] vstoupila do řízení [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO], s tím, že na základě smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne [datum] mezi obchodními společnostmi [právnická osoba], [IČO], jako prodávajícím a [název žalované], [IČO], jako kupujícím, s tím, že došlo k přechodu práv a povinností, které se vztahují i na žalobce. Po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy splňují přechod povinností žalované jako účastníka řízení, o něž v řízení jde.

4. U jednání 5. 9. 2019 žalobce upřesnil svá skutková tvrzení tak, že žalobce nemůže původní profesi vykonávat nejen z důvodu onemocnění páteře nebo následku po pracovním úrazu, ale také z důvodu vzniklých psychických obtíží, které odborní lékaři také dávají jednoznačně do souvislosti s utrpěným pracovním úrazem, přičemž se žalobce odvolával na lékařskou zprávu z neurologické ordinace MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 2. 2019, na lékařské zprávy z rehabilitačního pracoviště od MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 12. 2018, 6. 2. 2019, 3. 4. 2019, 15. 5. 2019 a 14. 8. 2019, na lékařské potvrzení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 4. 2019, lékařskou zprávu psychologa MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 9. 2019 a lékařskou zprávu psychologa PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 4. 2019.

5. Usnesením č. j. 25 C 80/2019-111 ze dne 13. 7. 2021 soud v souladu s § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. návrhu žalobce, aby na místo dosavadní žalované [právnická osoba], [IČO] vstoupila do řízení [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO], vyhověl. Usnesení nabylo právní moci dnem 4. 8. 2021.

6. Podáním ze dne 18. 11. 2021 žalovaný [název žalované], [IČO] vznesl námitku nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného, kde dle žalovaného soud dospěl usnesení č. j. 25 C 80/2019-111 ze dne 13. 7. 2021 k závěru, že na základě smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [název žalované] bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k části obchodního závodu [právnická osoba] nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva nebo povinností účastníků řízení. Toto rozhodnutí však nedeterminuje rozhodnutí, zda na žalovaného přešly povinnosti [právnická osoba] související s pracovněprávním vztahem s žalobcem. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že je účastníkem řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, ačkoli právní jednání, jehož neplatností se žalobce domáhá (tj. výpovědi z pracovního poměru) učinila [právnická osoba], a.s. a nikoliv [název žalované]. Žalovaný [název žalované], toto právní jednání neučinil a ani neměl žádný vliv na to, zda bude či nebude toto právní jednání učiněno. Z pohledu procesního práva má žalovaný za to, že žaloba o určení neplatnosti právního jednání má směřovat proti původci tohoto právního jednání, přitom se dovolával rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1951/2009. Dále namítal, že podle čl. 2 smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], coby prodávajícím a [název žalované], coby kupujícím byla předmětem koupě pouze část obchodního závodu vymezena smlouvou, nikoli obchodní závod jako celek. Dle čl. 2 citované smlouvy byla tato část tvořena„ … majetkem, dluhy, závazky, smluvními právy, povinnostmi a zaměstnanci“, jak jsou tyto složky blíže popsány v seznamech v příloze 1 této smlouvy a jak jsou tyto jednotlivé složky samostatně účtovány v účetním systému prodávajícího v rámci účetního okruhu 19. Žalobce nikdy nebyl evidován v rámci účetního okruhu 19 (tito zaměstnanci jsou uvedeni v příloze 7 citované smlouvy). Žalovaný má proto za to, že ve vztahu k žalobci nikdy nedošlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu ve smyslu ust. § 338 zákoníku práce z [právnická osoba] na [název žalované].

7. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované [právnická osoba], vznikl pracovní poměr dnem [datum] se zařazením jako [anonymizováno] s místem výkonu práce [obec] [ulice] nejdříve na dobu určitou a od 25. 8. 2006 na dobu neurčitou. Dne [datum] se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz s úrazovým dějem:„ Při budování TH výztuže TH29 ROV na levé straně důlního díla došlo k vypadnutí horniny ze stropu o rozměrech 20 x 45 x 15 cm. Žalobce stál na zdvihacím zařízení AM50 a byl zasažen horninou a následně upadl na lžíci razícího kombajnu AM50 na napadanou horninu“. Žalovaná odpovídá za pracovní úraz z 90 % a spoluvina žalobce je 10 %. Žalobce po pracovním úrazu pracoval dále jako [anonymizováno], nedošlo k převedení. [právnická osoba], dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 13. 6. 2018. Dne [datum] žalobce převzal výpověď z pracovního poměru osobně.

8. Žalovaná nesouhlasila s tím, že psychická porucha je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, když zejména mezi pracovním úrazem a psychickými problémy je velmi dlouhá doba.

9. Soud provedl důkaz lékařským posudkem [anonymizována tři slova], a.s. pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 13. 6. 2018, sdělením zaměstnavateli ze dne 13. 6. 2018, znaleckým posudkem vypracovaným na základě žádosti žalobce před podáním žaloby znalce z oboru zdravotnictví – odvětví ortopedie a traumatologie pohybového aparátu Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. ze dne 3. 7. 2018, lékařskou zprávou vydanou MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 7. 2018, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne 12. 9. 2018, lékařskou zprávou z neurologické ordinace MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019, lékařskými zprávami z rehabilitačního pracoviště od MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 12. 2018, 6. 2. 2019, 3. 4. 2019, 15. 5. 2019 a 14. 8. 2019 Lékařským potvrzením MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 4. 2019 Lékařskou zprávou psychologa MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 18. 7. 2018, lékařskou zprávou ze dne 18. 9. 2019 od MUDr. [jméno] [příjmení], lékařskou zprávou psychologa PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 4. 2019, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, závěry preventivní prohlídky ze dne 29. 7. 2011, 30. 7. 2013, 22. 7. 2015, 31. 7. 2017, 13. 6. 2018 a 27. 2. 2019, ústavním znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne 5. 12. 2020.

10. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno že, žalobci u žalované [právnická osoba], vznikl pracovní poměr dnem [datum] se zařazením jako [anonymizováno] s místem výkonu práce [obec] [ulice] nejdříve na dobu určitou a od 25. 8. 2006 na dobu neurčitou. Dne [datum] se žalobci u žalované [právnická osoba], přihodil pracovní úraz úrazovým dějem:„ Při budování TH výztuže TH29 ROV na levé straně důlního díla došlo k vypadnutí horniny ze stropu o rozměrech 20 x 45 x 15 cm. Postižený stál na zdvihacím zařízení AM50 a byl zasažen horninou a následně upadl do lžíce razícího kombajnu AM50 na napadanou horninu“. Žalovaná odpovídá za pracovní úraz z 90 %, spoluvina žalobce činí 10 %. Žalobce po pracovním úrazu pracoval dále u [právnická osoba], jako [anonymizováno], nedošlo k převedení. Žalobce na základě preventivních prohlídek ze dne 29. 7. 2011, 30. 7. 2013, 22. 7. 2015, 31. 7. 2017 byl uznán zdravotně způsobilý dosavadní práce [anonymizováno] na úseku příprav. Na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci, který vydala [ulice] [anonymizována dvě slova], a.s., ze dne 13. 6. 2018 bylo rozhodnuto, že žalovaný nesmí dále konat dosavadní práci [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Bylo doporučeno zařadit žalobce k pracím bez zvýšené statické a dynamické zátěže páteře a horních končetin, bez dlouhého stání, bez dlouhé chůze po nerovném terénu, bez práce v podřepu, pokleku a ve vynucených polohách, bez nadměrného používání žebříku a schodů, bez zvedání a nošení těžkých břemen. Na základě žádosti žalobce před podáním žaloby byl vypracován znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví – speciální ortopedie a traumatologie Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc., ze dne 3. 7. 2018. Praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení] v lékařské zprávě ze dne 23. 7. 2018 žalobci potvrdil, že bolesti žalobce mají jednoznačnou souvislost s pracovním úrazem z roku 2011. Proti lékařskému posudku ze dne 13. 6. 2018 žalobce podal návrh na jeho zrušení. Krajský úřad [územní celek] odbor zdravotnictví ze dne 12. 9. 2018 rozhodl, že návrh žalobce se zamítá a napadený posudek o zdravotní způsobilosti k práci vystavený dne 13. 6. 2018 [právnická osoba], se potvrzuje. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že lékařka Krajského úřadu zjistila, že první páteřové potíže v oblasti bederní páteře jsou zaznamenány v lednu 2010. Je popsáno lehké omezení bederní páteře a lehká skolióza, při následné prevenci je zaznamenán recidivující vertebrogenní algický syndrom. Dle chirurgické zprávy ze dne 30. 4. 2011 utrpěl žalobce úraz, kdy při pádu došlo k pohmoždění a oděrkám na pravé paži a horním předloktí vpravo v oblasti pravého kolene a nevýrazné oděrky popsány i v bederní oblasti. Rentgen LS páteře (bederní páteře a křížové kosti) pravé kyčle a pravého kolene byl ve smyslu traumatických změn negativní. Dle popisu všechny klouby horních a dolních končetin nebyly pohybově omezeny, není popsáno ani omezení hybnosti páteře. Lékařka krajského úřadu konstatovala, že pracovním úrazem ze dne [datum] rozhodně nedošlo k poranění páteře jak tvrdí žalobce, dokonce žádné poranění páteře nebylo popsáno (pouze povrchní poranění kůže). Pracovní neschopnost žalobce trvala asi 6 týdnů a bolesti z bederní krajiny odezněly již před jejím ukončením. Poúrazové změny nebyly na páteři do dnešního dne zjištěny, a to ani rentgenologicky ani magnetickou rezonancí z března 2018 MGR vyšetřením jsou zjišťovány jen počínající degenerativní změny na páteři. Pro potíže bederní oblasti a následně krční byl žalobce léčen v pracovní neschopnosti v roce 2015 a pak od 7. 12. 2017. Po celou dobu od 6/ 2011 do 12/ 2017 žalobce pracoval jako [anonymizováno]. Lékařka krajského úřadu považuje prakticky za vyloučené, že existuje přímá příčinná souvislost mezi nynějšími páteřovými potížemi a úrazem ze dne [datum]. Znalecký posudek považuje za účelově přizpůsobený, spekulativní a nadhodnocený. [právnická osoba], dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], a to na základě lékařského posudku ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce – pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce převzal výpověď osobně [datum] Lékařskou zprávou ze dne 12. 3. 2018 neuroložka MUDr. [jméno] [příjmení] potvrdila žalobci, že má potíže od předmětného úrazu. MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], psychiatr potvrdil žalobci diagnózu protrahovaná depresní reakce a anam. PTSD. Touto lékařskou zprávou ze dne 19. 7. 2018 praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení] lékařskou zprávou ze dne 18. 9. 2018 potvrdil žalobci, že bolesti páteře žalobce mají jednoznačnou souvislost s pracovním úrazem v roce 2011. Psycholožka PhDr. [jméno] [příjmení] v lékařské zprávě ze dne 10. 4. 2019 vyznačila diagnózu u žalobce protrahovaná depresivní reakce, PTSD v anamnéze – vše souvisí s utrpěným pracovním úrazem. Žalobce se pravidelně zúčastňoval preventivních prohlídek, a to ze dne 29. 7. 2011, 30. 7. 2013, 22. 7. 2015, 31. 7. 2017, 13. 6. 2018 a 27. 2. 2019. U všech těchto preventivních prohlídek byl žalobce uznán způsobilým k výkonu práce [anonymizováno] v úseku příprav.

11. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že žalobce po celou dobu po předmětném pracovním úraze pracoval v dole, měl kvalifikaci jako kombajnér-předák, nedošlo k žádnému přeřazení.

12. Z ústavního znaleckého posudku vypracovaného [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne 5. 12. 2020 bylo zjištěno, že znalecký ústav dospěl k těmto závěrům: V roce 2010 je zdokumentovaný opakovaný zápis o bolestech zad, jejich léčbě farmaky, RTG páteře bez změn. Tuto informaci nemá smysl zveličovat, bolesti zad patří k životu, je ale pravdou, že bez bolestí před předmětným úrazem žalobce nebyl. Trvalé následky vlivem pracovního úrazu ze dne [datum] nejsou jednoznačně prokázané. V období mezi předmětným úrazem ze dne [datum] a první pracovní neschopností v roce 2015 nejsou prokazatelné a doložitelné žádné tělesné ani psychické problémy. Potíže eskalují zejména v roce 2018 a dále není možné vztahovat k předmětnému úrazu v roce 2011. Žalobce nesplňuje diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu dle mezinárodní klasifikace nemocí 10. verze, netrpí tedy posttraumatickou stresovou poruchou. Žalobce po pracovním úrazu ze dne [datum] byl schopen nadále pracovat v dole jako kombajnér-předák v době od 6/ 2011 do 12/ 2017, a to bez obtíží do roku 2015 a pak dále do roku 2017. Dle závěru psychologického vyšetření jsou u žalobce patrné jisté agravační tendence, které však spíše než vědomě a účelově působí tak, že odráží zahlcenost disregulovanou negativní afektivitou při nedostatečných jiných zvládacích mechanismech. Ze závěru psychiatrického a psychologického vyšetření je patrná depresivní symptomatika. Žalobce objektivně trpí depresivní poruchou. Deprese dle závěru není simulovaná. U žalobce nejsou přítomná taková zjištění a postižení, která by bylo možno vztahovat k předmětnému úrazu a hodnotit zpětně po řadě let stav jako následek pracovního úrazu. Celkový stav žalobce byl v roce 2018 takový, že nebyl schopen v práci pokračovat na dané pozici, ne však v příčinné souvislosti s dávno proběhlým úrazem v roce 2011. Znalecký ústav nesouhlasil se závěry znaleckého posudku Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. Nesouhlasil se závěrem znalce, že žalobce nemůže vykonávat dosavadní práci [anonymizováno] v dole pro pracovní úraz ze dne [datum], rovněž nesouhlasil s jeho závěrem, že nikdy před pracovním úrazem se s páteří neléčil. Znalecký ústav nesouhlasil se závěrem znalce [příjmení]. [jméno], že žalobce nemůže vykonávat dosavadní práci [anonymizováno] v dole pro pracovní úraz ze dne [datum], když popsané patologické změny – mírné změny degenerativní a lehká komprese obratlových těl TH 11-12 jsou ryzí spekulací, že vznikly vlivem předmětného úrazu. Vznikly někdy v době mezi rokem 2011 a rokem 2015 a zejména degenerativní změny jsou plně odpovídající fyzicky náročné profesi raziče. Dle znaleckého posudku je nutno argumentovat s fakty jistými, ne možnými. Znalecký ústav nesouhlasí s tím, že pracovní neschopnost dle znalce [příjmení]. MUDr. [jméno] [jméno], CSc., je od 7. 12. 2017 jednoznačně pro následky pracovního úrazu. Dle znaleckého ústavu z neurologického hlediska není možné, aby po úraze 4 roky pracoval, neměl potíže, byl v ustáleném stavu bez obtíží a pak vznikly obtíže po čtyřech letech a od roku 2017 by se tvrdilo, že je to trvalý následek pracovního úrazu z roku 2011.

13. Žalobce se závěry ústavního znaleckého posudku vypracované [anonymizována tři slova] v [obec] nesouhlasil s odůvodněním, že je přesvědčený, že jsou tyto závěry odůvodněny pouze domněnkami bez odborného jasného posouzení o odůvodnění, které nemůže být způsobeno také skutečností, že nebyl žalobce řádně a důkladně vyšetřen, ač ve všeobecné nemocnici na vyšetření byl. Žalobce navrhoval vypracování super revizního znaleckého posudku, který by měl vyvrátit dohady a spekulace uváděné v tomto znaleckém posudku, který dle názoru žalobce není správně provedený, není řádně odůvodněný, jeho závěry jsou v rozporu s již vypracovaným znaleckým posudkem znalcem z oboru zdravotnictví – speciální ortopedie a traumatologie Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. ze dne 3. 7. 2018 a také se závěry veškerých ošetřujících lékařů žalobce, kteří jej dlouhodobě sledovali a léčili. Navrhoval opětovné provedení magnetické rezonance páteře a také by měl být žalobce řádně vyšetřen odborníky z odvětví psychologie a psychiatrie. Žalovaný považoval vypracování super revizního znaleckého posudku za nadbytečný, když dle názoru žalovaného závěry znaleckého posudku jsou jednoznačné, navíc jsou i v souladu s předchozím lékařským posudkem a rozhodnutím odvolacího správního orgánu. Soud návrh žalobce na vypracování super revizního znaleckého posudku nepřipustil. [anonymizována tři slova] v [obec] je znalecký ústav oprávněný k posuzování zdravotního stavu v oboru znalecké činnosti – zdravotnictví v určených odvětvích zdravotnictví. Znalecký ústav pověřil k vypracování znaleckého posudku jako předsedu komise MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], lékaře specialisty v oboru neurologie a členy komise MUDr. [jméno] [příjmení], lékaře specialisty v oboru psychiatrie a Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], klinického psychologa. Znalecký ústav měl k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobce (což žalobce nepopírá). Žalobce byl řádně vyšetřen neurologem. Žalobce byl vyšetřen i psychologem Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], což je doloženo ve znaleckém posudku, a z tohoto psychologického vyšetření psycholog dospěl k závěru psychologického vyšetření, které bylo provedeno testovými a klinickými metodami. Rovněž psychiatr MUDr. [jméno] [příjmení] provedl psychiatrické vyšetření žalobce. Souhrnný závěr psychiatra vychází z dostupné dokumentace, znaleckého vyšetření psychiatra a psychologa znaleckého ústavu psychiatrické kliniky. Rovněž neurolog z neurologického hlediska zpracoval závěry. Závěry jednotlivých odborných lékařů pak byly shrnuty do závěru ústavního znaleckého posudku. Tyto závěry znaleckého posudku jsou jednoznačné, řádně odůvodněné, nebudící žádné pochybnosti. Závěr znaleckého posudku je v souladu s ostatními provedenými důkazy. Znalecký ústav se rovněž vyjádřil ke znaleckému posudku Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. Se závěry tohoto znalce znalecký ústav nesouhlasil a svůj nesouhlas jasně a v souladu s ostatní zdravotní dokumentací odůvodnil. S tímto znaleckým posudkem nesouhlasila rovněž lékařka krajského úřadu a tento znalecký posudek považovala za účelově přizpůsobený, spekulativní a nadhodnocený a rovněž své závěry odůvodnila. Pokud se týká lékařské zprávy ze dne 23. 7. 2018, kterou vydal praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení] a dalších lékařských zpráv neuroložky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019, Ph.Dr. [jméno] [příjmení], klinické psycholožky ze dne 10. 4. 2019 či lékařské zprávy psychiatra MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 18. 7. 2018, tak tyto zprávy měl znalecký ústav k dispozici a rovněž měl výsledky vyšetření u psycholožky MUDr. [příjmení]. Jedná se o dílčí lékařské zprávy, které nejsou blíže zdůvodněny a na závěry ústavního znaleckého posudku nemají žádný rozhodný význam. Zde soud zdůrazňuje, že k revizním znaleckým posudkům se soud uchyluje pouze v případě, že v dané věci existuje několik rozdílných znaleckých posudků nebo v případě, kdy účastník řízení předloží k důkazu znalecký posudek vypracovaný mimo řízení, přičemž závěry tohoto znaleckého posudku jsou nesouhlasné se závěry znalce ustanoveného soudem. Právě k takové situaci byl ustanoven znalecký ústav [anonymizována tři slova] v [obec], který vypracoval revizní posudek. Jedná se o renomovaný znalecký ústav a soud nemá žádné pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku. Hodnocení soudu nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti, nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně činit. Soud hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého posudku a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy.

14. Soud se dále zabýval námitkou nedostatku pasivní věcné legitimace, vznesenou žalovaným, s odůvodněním, jak je uvedeno výše (bod. 5). Žalobce s touto námitkou nesouhlasil, když jednoznačně došlo smlouvou ze dne [datum] k přechodu práv a povinností na současného žalovaného, tj. na [název žalované] o výše uvedené skutečnosti, tedy o tom, že dochází k prodeji závodu, na základě které taky došlo k přechodu práv a povinností. Žalobce informovala právě původní žalovaná [právnická osoba], a. s . dne 1. 3. 2021. Původní žalovaná upozornila na to, že v souvislosti s přechodem vlastnického práva části závodu došlo k přechodu závazku z pracovně právních vztahů, včetně pohledávek, které žalobce eviduje za [právnická osoba], a. s . Současně byl také zaslán oznamovací dopis věřiteli, ve kterém byl žalobce informován, přesně kterou smlouvou došlo k přechodu práv a povinností, že je tato smlouva také založena ve sbírce listin. Pokud jde o sbírku listin, ve které by měla být založena právě smlouva o prodeji části závodu, pak je zde založen pouze doklad o koupi části závodu. Není zde uvedený jmenný seznam, který dokládá žalovaná. Soud má za to, že žalovaný [název žalované] je pasivně ve věci věcně legitimován a že tato námitka nedostatku pasivní věcné legitimace není namístě. Přitom odkazuje na rozhodnutí a odůvodnění usnesením ze dne 13. července 2021, č. j. 25 C 80/2019-111, které nabylo právní moci 4. 8. 2021. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. tak, že návrhu žalobce, aby na místo dosavadní žalované [právnická osoba], [IČO] vstoupila do řízení [právnická osoba], státní podnik, [IČO]. Zda žalobce je uveden v seznamu ke kupní smlouvě není právně relevantní, podstatné je, zda skutečně došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Opětovně zde soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1951/2019, ze kterého vyplývá, že o sporný pracovněprávní vztah jde tehdy, byla-li platnost rozvázání pracovního poměru zpochybněna podáním žaloby u soudu před účinností převodu. Z tohoto vyplývá, že jako součást závodu [ulice] přešel na [název žalované] i řešený vztah k žalobci, a to právě proto, že dosud není postaveno na jisto, zda pracovněprávní vztah mezi žalobcem a zaměstnavatelem zanikl před 1. 3. 2021 či nikoliv, přičemž je prokázáno, že pokud žalobce pracoval na [anonymizováno] [ulice], byl jeho vztah k zaměstnavateli součástí této části závodu, která byla k datu 1. 3. 2021 převedena na [název žalované].

15. Projednávanou věc je třeba posuzovat s ohledem na to, že původní žalovaná [právnická osoba], dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], která byla žalobci doručena dne [datum] podle zákona č. 262/2006 sbírky zákoníku práce v účinném znění (dále jen zákoník práce).

16. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalobce převzal [datum], měl pracovní poměr u původní žalované skončit ke dni 28. 2. 2019. Žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru byla dána u soudu dne 1. 4. 2019, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

17. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce).

18. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

19. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníků práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

20. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce) musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).

21. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).

22. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti, byla podána v písemné formě, byla řádně žalobci doručena a dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce a náležitě odůvodněna tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným.

23. Výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 13. 6. 2018, vydaným oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována tři slova], a. s., dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] u původní žalované pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.

24. Tento lékařský posudek byl vydán poskytovatelem pracovně lékařských služeb, zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců v práci postupovat podle závěrů lékařských posudků, o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).

25. Není-li zaměstnanec schopen pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále konat dosavadní práci, může mu zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru buď podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemoci z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci, protože pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci z jiných zdravotních důvodů, tj. pro tzv. obecné onemocnění. I když v obou případech je důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnanců nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého zaměstnanec nesmí nebo není schopen dále konat dosavadní práci, je třeba důsledně oba výpovědní důvody odlišovat, neboť spočívají v rozdílných skutkových okolnostech a spojují se s nimi (z části) odlišné právní následky.

26. Podle ustanovené judikatury (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021) změna zákona o specifických službách provedená zákonem č. 202/2017 Sb., na dosavadní soudní praxi ve vztahu k posuzování lékařských posudků vydaných podle tohoto zákona, ve vztahu k posuzování pracovně právních jednání, nic nezměnila. Pakliže tedy ani po 31. 10. 2017 co nabyl účinnosti zákon č. 202/2017 Sb., nadále nepřichází v úvahu soudní přezkum rozhodnutí příslušeného správního orgánu, kterým byl přezkoumán lékařský posudek, není možno takový posudek, resp. rozhodnutí příslušného správního orgánu o jeho přezkumu považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud v občanském soudním řízení ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. bez dalšího vycházet, neboť„ …není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech…“ (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. PL.ÚS 11/08). Znamená to, že i pro právní stav po 31. 10. 2017 zůstávají v platnosti níže uvedené závěry Nejvyššího soudu učiněné v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1804/2015.

27. Ode dne 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autorativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům i jiným orgánům) pouze nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodnutí může vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce může soud řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže zařízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo, že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

28. Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovně právním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by byl a aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem popř. rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru, musí soud shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

29. Z výše uvedeného vyplývá, že pro posouzení otázky, zda byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, bylo v projednávané věci významné zjištění, zda se žalobce vskutku stal dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce horníka-raziče pro obecné onemocnění.

30. Žalobce s lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 13. 6. 2018 nesouhlasil, Krajský úřad [územní celek], odbor zdravotnictví jako správní orgán příslušný k přezkoumání lékařského posudku rozhodl, že návrh žalobce byl zamítnut a napadený lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vystavený 13. 6. 2018 byl potvrzen. Žalobce namítal, že skutečným důvodem pro jeho dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost k práci je následek po pracovním úrazu ze dne [datum]. Jeho zdravotní problémy spojené s následky po tomto pracovním úraze dále progredovaly a do doby vzniku pracovního úrazu se žalobce nikdy s páteří neléčil. Později u jednání dne 5. 9. 2019 doplnil, že nemůže vykonávat původní profesi [anonymizováno] nejen z důvodu onemocnění páteře jako následku po předmětném pracovním úrazu, ale také z důvodu vzniklých psychickým obtíží, které jsou v souvislosti s tímto utrpěným pracovním úrazem ze dne [datum].

31. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce [datum] utrpěl pracovní úraz. Žalobce se každoročně zúčastňoval preventivních prohlídek, a to i po tomto úraze, kdy byl žalobce uznán způsobilým k výkonu práce [anonymizováno]. Z toho vyplývá, že žalobce u těchto preventivních prohlídek neudával žádné problémy a byl schopen po pracovním úraze ze dne [datum] až do skončení pracovního poměru vykonávat práci [anonymizováno], tedy k žádnému převedení po pracovním úraze z [datum] u žalobce nedošlo. Teprve na základě lékařské prohlídky pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci z 13. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění. Do této doby žalobce vykonával práci v dole bez omezení. Na základě tohoto lékařského posudku původní žalovaná ukončila pracovní poměr s žalobcem, a to pro obecné onemocnění. Na návrh žalobce byl lékařský posudek přezkoumán Krajským úřadem [územní celek], odborem zdravotnictví a z rozhodnutí tohoto správního orgánu vyplývá, že lékařský posudek byl potvrzen s tím, že dle odborného stanoviska lékařky krajského úřadu, založené zdravotní dokumentace žalobce vyplývá, že první páteřové potíže v oblasti bederní páteře jsou u žalobce zaznamenány již před předmětným úrazem, tedy v lednu 2011. Je popsáno lehké omezení bederní páteře a lehká skolióza. Rentgen LS páteře (bederní páteře a křížové kosti), pravé kyčle a pravého kolene je ve směru traumatických změn negativní. Dle popisu všechny klouby horních a dolních končetin nebyly po úrazu pohybově omezeny, není popsáno ani omezení hybnosti páteře. Lékařka krajského úřadu konstatovala, že pracovním úrazem ze dne 30. 4. 2011 rozhodně nedošlo k těžkému poranění páteře, jak tvrdil žalobce, dokonce žádné poranění páteře nebylo popsáno (pouze povrchní poranění kůže). Pracovní neschopnost žalobce trvala asi 6 týdnů a bolesti z bederní krajiny odezněly již před jejím ukončením. Poúrazové změny nebyly na páteři zjištěny, a to ani rentgenologickými ani magnetickou rezonancí z března 2018. Vyšetření magnetickou rezonancí jsou zjišťovány počínající degenerativní změny na páteři. Pro potíže v bederní oblasti a následně krční byl žalobce léčen v pracovní neschopnosti v roce 2015 a pak od 7. 12. 2017. Po celou dobu od června 2011 do prosince 2017 žalobce pracoval jako horník. Z dokumentace nelze potvrdit ani údaj žalobce, že jeho zdravotní stav od dubna 2011 do současné doby po celou dobu se zhoršoval. Navíc po celou dobu není zaznamenána jednoznačná radikulární (kořenová) symptomatologie, omezení hybnosti páteře je spíš lehké, a to jen v době exacebrace potíží. Rehabilitační lékař MUDr. [příjmení] dne 4. 5. 2018 uvedl, že žalobce trpí myofasciálním syndromem bederní páteře a křížové kosti. Lékařka krajského úřadu dospěla k závěru, že považuje za prakticky vyloučené, že existuje příčinná souvislost mezi nynějšími páteřovými potížemi žalobce a úrazem z [datum]. Znalecký posudek Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc., který si nechal žalobce zpracovat, považovala za účelově přizpůsobený, spekulativní a nadhodnocený. Vzhledem k tomu, že původní žalovaná nesouhlasila s lékařským posudkem vypracovaným Doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. ze dne 3. 7. 2018. Soud přistoupil k nařízení revizního znaleckého dokazování. [anonymizována tři slova] v [obec] vypracovala znalecký posudek, a to v komisi ustanovené ze specialistů z oboru neurologie, psychiatrie a psychologie. Z tohoto znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že trvalé poúrazové následky pracovního úrazu žalobce ze dne [datum] nejsou jednoznačně prokazatelné. Psychické potíže excelují zejména v roce 2018, které není možné vztahovat k předmětnému pracovnímu úrazu. Žalobce netrpí posttraumatickou stresovou poruchou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Symptomatika měla být popsána v průběhu šesti měsíců od stresové události, tato symptomatika ve vztahu k traumatu byla popsána 7 let od události, když v dokumentaci nebyla nalezena opora pro toto diagnostické kritérium. Žalobce proto nesplňuje diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu dle mezinárodní klasifikace nemocí a u žalobce je zřejmá depresivní symptomatika, která nemá žádnou příčinnou souvislost s předmětným pracovním úrazem a jde o poruchu přizpůsobení v terénu simplexní persony. Žalobce byl schopen nadále pracovat v dole jako kombajnér-předák v době od června 2011 do prosince 2017 a skutečně pracoval. Celkový stav žalobce v roce 2018 byl takový, že nebyl schopen v práci pokračovat na dané pozici nikoli však v příčinné souvislosti s dávno proběhlým úrazem v roce 2011. Závěry tohoto posudku jsou jednoznačné, řádně odůvodněné a soud se s nimi ztotožňuje. Znalecký ústav nesouhlasil se závěry uvedené znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 3. 7. 2018 a tyto nesouhlasy řádně zdůvodnil. Pokud se týká lékařských zpráv vydaných praktickým lékařem MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatrem MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], neuroložkou MUDr. [jméno] [příjmení] či MUDr. [jméno] [příjmení] z rehabilitace, tak ty jsou v rozporu s ústavním znaleckým posudkem a rovněž i se závěry krajské lékařky. Jedná se o pouhá potvrzení bez bližšího zdůvodnění, které nemají váhu odpovídající ústavnímu reviznímu posudku. Závěry revizního posudku potvrzují závěry krajské lékařky s tím, že soud považuje závěry znalce [příjmení] [jméno] a zprávy uvedených lékařů za nesprávné, odporující jak reviznímu znaleckému posudku, tak závěrům krajské lékařky, které jsou v souladu. Bylo potvrzeno, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] v dole v příčinné souvislosti s obecným onemocněním. Bylo tedy prokázáno, že důvod výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce je naplněn a tudíž výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je platná. Za tohoto stavu soud žalobu na určení neplatnosti výpovědi ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce zamítl.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady řízení za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí 31. 8. 2021, podání ve věci samé – námitka nedostatku pasivní věcné legitimace 18. 11. 2021, zastupování u jednání dne 7. 12. 2021 od 12:30 hodin do 13:50 hodin), a to dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) ve výši 2 500 Kč za úkon, za náhradu hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu 3x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu 20x 100 Kč, celkem odměna advokáta činí 10 400 Kč. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] je plátcem daně z přidané hodnoty, která představuje 21% a čemuž odpovídá částka 2 184 Kč, Pak odměna advokáta včetně DPH činí 12 584 Kč. Zástupci žalovaného v souvislosti s cestou k jednání soudu dne 7. 12. 2021 vznikly náklady za cestovné z [obec] do [obec] a zpět, a to za jízdné vlakem Regio Jet z [obec], hlavní nádraží do [obec] – [část obce] ve výši 414 Kč, z [obec] – [část obce] do [obec] 69 Kč, za taxi z [obec], hlavní nádraží do [obec] – [část obce] 85 Kč, pak na zpáteční cestě cestovné za taxi z [obec] – [část obce] do [obec], hlavní nádraží 70 Kč (cestovné za taxi bylo uznáno jako oprávněné náklady řízení, a to s ohledem na čas příjezdu vlaku a začátek jednání u soudu a s ohledem na čas skončení jednání a odjezd vlaku do [obec]) a za jízdné vlakem [jméno] [příjmení] [jméno] z [obec], hlavní nádraží do stanice [obec], hlavní nádraží 1 859 Kč. Cestovné celkem činí 2 497 Kč Celkem žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 15 081 Kč.

33. Soud se v souvislosti s přiznáním nákladů žalovanému zabýval, zda v dané věci je možno aplikovat ust. § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li tu důvodu hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Ustanovení § 150 o. s. ř. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovená přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností. Závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ, a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Při zkoumání, zda tu jsou důvodu hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno rovněž zvážit, jakým způsobem by se takové rozhodnutí dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné jsou rovněž okolnosti, které nevedly k zahájení soudního řízení, postoj účastníků v průběhu řízení, charakter uplatněného nároku a podobně. Podle ustanovené judikatury § 150 o. s. ř. neslouží ke zmírňování majetkových sociálních rozdílů mezi stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Soud má za to, že v daném případě se nejedná o výjimečný případ a nejsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému pro moderaci k náhradě nákladů řízení v projednávané věci, přestože žalobce usnesením č. j. 25 C 80/2019-41 ze dne 15. 9. 2021 byl osvobozen od placení soudních poplatků v plném rozsahu. Toto usnesení nabylo právní moci 8. 10. 2021. Je sice pravdou, že žalobce 30. 4. 2011 u původní žalované utrpěl pracovní úraz, tento pracovní úraz neměl žádné trvalé následky. Žalobce pracoval po celou dobu až do doby, kdy mu byla dána výpověď, tj. 11. 12. 2018, aniž byl převeden na jinou lehčí práci z důvodu toho, že by nemohl vykonávat zařazení [anonymizováno] v důsledku pracovního úrazu ze dne [datum]. Byly u něho prováděny pravidelné preventivní prohlídky se závěrem, že je schopen tuto práci nadále vykonávat. Žalobce souhlasil se závěry těchto preventivních prohlídek, a teprve v souvislosti s výpovědí z pracovního poměru, kdy byl uznán práce neschopen pro obecné onemocnění, tvrdil, že má následky po pracovním úraze ze dne [datum], pro které by nemohl vykonávat původní práci a rovněž začal tvrdit, že má psychické problémy v souvislosti s tímto předmětným pracovním úrazem. Závěry lékařského posudku ze dne 13. 6. 2018 byly potvrzeny správním odvolacím řízením v podstatě se stejnými závěry, jako znalecké dokazování provedeno v této věci [anonymizována tři slova] v [obec]. Pokud žalobce předložil znalecký posudek, který mu na jeho žádost vypracoval znalec [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., tak závěry tohoto znaleckého posudku byly vyvráceny, jednak závěry lékařky krajského úřadu a potažmo i znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována tři slova] v [obec]. Rovněž nelze přihlížet k lékařským potvrzením, které žalobce předložil, když tyto lékařské zprávy jsou kusé a nejsou řádně odůvodněny a rovněž odporují závěrům znaleckého posudku vypracovaného [anonymizována tři slova]. Původní žalovaná od samého počátku tvrdila, že postupovala v souladu s předmětným lékařským posudkem, a bylo na žalobci, aby prokázal, že tomu tak není. Zaplacení nákladů řízení se nedotkne nepříznivě žalobce s ohledem na jeho finanční situaci, když původní žalované žádné náklady řízení nevznikly a vznikly až se změnou na straně žalované.

34. Pokud se týká nákladů řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků ve výši 28 046,30 Kč za vypracování znaleckého posudku znaleckému ústavu [anonymizována tři slova] [obec] (původní náklady za vypracování znalečného činily 33 046 Kč, ale částka 5 000 Kč byla zaplacená ze zálohy složené původní žalovanou), tak žalobce nebyl zavázán zaplatit náklady řízení České republice, ačkoli neměl ve věci úspěch, a to s ohledem na to, že žalobci usnesením č. j. 25 C 80/2019-141 ze dne 15. září 2021, které nabylo právní moci 8. 10. 2021, bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení