25 C 83/2018-693

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a), žalobkyně b) a žalovaného k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – [obec], [adresa] (rodinný dům), k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – [obec], č. ev. [anonymizováno] (obchod) a k pozemku parc. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – [obec], [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – [obec], č. ev. [anonymizováno] (obchod) a pozemku parc. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen tak, že každému z účastníků připadne jedna třetina výtěžku.

III. Podílové spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně b) k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.. (výroba), a k pozemku parc. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se zrušuje.

IV. Pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.. (výroba), a pozemek parc. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně b).

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalobci a) na vypořádání jeho podílu částku 1 910 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 3 816,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soud v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 3 816,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soud v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 3 816,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], k pozemku parc č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – stavba pro výrobu a skladování, a dále k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to v [katastrální uzemí], [územní celek]. Tvrdili, že každý ze spoluvlastníků má na nemovitostech podíl o velikosti 1/3 s tím, že žalovaný užívá pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] (dále společně také jen„ Rodinný dům“), nehradí však žádné náklady spojené s údržbou a provozem Rodinného domu a dalších nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků, údržbu Rodinného domu zanedbává. Žalobci nemají zájem setrvat s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví, vyzvali jej ke smírnému řešení sporu, ke kterému však nedošlo. Výše specifikované nemovitosti jsou tři stavby s přilehlým pozemkem, jednotlivé nemovitosti nelze reálně a funkčně rozdělit. Žalobci navrhli, aby každý ze spoluvlastníků nabyl do svého vlastnictví jednu z těchto staveb spolu s přilehlým pozemkem, tj. aby žalovaný nabyl Rodinný dům, žalobce a) pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], a pozemek parc. [číslo] (dále společně také jen„ [anonymizováno]“) a žalobkyně b) pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.., a pozemek parc. [číslo] (dále společně také jen„ [příjmení]“). Hodnota nemovitostí činí podle ocenění znaleckými posudky celkem částku 14 700 000 Kč, z čehož činí obvyklá cena Rodinného domu částku 6 500 000 Kč, [anonymizováno] částku 5 400 000 Kč a Haly částku 2 800 000 Kč, podílu každého ze spoluvlastníků pak odpovídá částka 4 900 000 Kč. Žalovaný jako nabyvatel Rodinného domu tak měl uhradit částku 1 600 000 Kč žalobkyni b) jako nabyvateli Haly a žalobce a) jako nabyvatel [anonymizováno] měl uhradit částku 500 000 Kč žalobkyni b) jako nabyvateli Haly.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, přičemž v podání ze dne [datum] uvedl, že žaloba je předčasná, když bylo možno najít shodu mezi účastníky, žalobci však na návrhy žalovaného nereflektovali. Rodinný dům asi již 6 měsíců neužívá k bydlení, které realizuje nezávisle na žalobcích. Nemovitost je rovněž zatížena hypotékou zhruba ve výši 1 000 000 Kč. Vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě vyhrocené a žalovaný nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví s žalobci, přičemž díky letitým konfliktům nelze nemovitosti společně spravovat a nakládat s nimi. Žalovaný navrhl, aby nemovitosti byly přikázány jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu, příp. aby byly prodány ve veřejné dražbě a výtěžek byl rozdělen mezi účastníky.

3. Ohledně hypotečního úvěru dále žalovaný při jednání konaném dne [datum] doplnil, že jde o úvěr u společnosti [právnická osoba] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy dlužníkem z úvěru je otec účastníků, přičemž na nemovitostech, o něž v tomto řízení jde, vázne zástavní právo zajišťující úvěr. Navrhl, aby byl dluh vypořádán tak, že bude uhrazen z výtěžku prodeje nemovitostí či některých z nich. Žalobci v tomto směru dále poukázali na výsledky dědického řízení po jejich matce s tím, že jsou solidárními dlužníky a že je nutno úvěr vypořádat v rámci tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví, a to v závislosti na způsobu vypořádání.

4. Soud z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného k datu [datum] vyplývá, že k tomuto dni byli účastníci podílovými spoluvlastníky všech výše uvedených pozemků, a to každý s podílem o velikosti 1/3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného k datu [datum] soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 377 m2, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] o výměře 2897 m2, pozemku parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 208 m2, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] o výměře 4814 m2, a to každý s podílem o velikosti 1/3, kdy pozemky jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného ke dni [datum] vyplývá, že žalobkyně b) a žalobce a) jsou dále podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 462 m2, jehož součástí je stavba bez č.., výroba, a pozemku parc. [číslo] o výměře 3727 m2, kdy žalobkyně b) má podíl o velikosti 2/3 a žalobce a) podíl o velikosti 1/3, přičemž nemovitosti jsou zapsány tamtéž na [list vlastnictví].

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že dům [adresa] na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je rodinným domem, je v něm jeden byt, kdy v prvním podlaží se nachází obývací pokoj s kuchyní, tři ložnice, koupelny s toaletou, technická místnost a garáž, přičemž ve druhém podlaží se nachází jedna místnost o výměře menší než jedna třetina výměry prvního podlaží. Do domu je jeden vstup a z pozemku je přístup k cestě, která je účelovou komunikací v podílovém vlastnictví účastníků. Přilehlý pozemek parc. [číslo] je zahrada, která je využívána společně s domem jako jeden funkční celek. Stavba č. e. [anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno], je specifická budova se třemi křídly se skladovacími prostory a obchodem. Střed stavby tvoří dvě podlaží s kancelářemi. Přilehlý pozemek parc. [číslo] je využíván se stavbou jako jeden funkční celek zahradnictví. Přístup k pozemkům je z účelové komunikace ve spoluvlastnictví účastníků. Stavba bez č.., která je součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je plechová hala, ke které je přistavěna dvoupodlažní budova s kanceláří a sociálním zázemím. Přilehlý pozemek parc. [číslo] je odstavnou plochou ke stavbě haly. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že úvěr u společnosti [právnická osoba] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl v průběhu řízení zcela splacen (jak učinili nesporným při jednání konaném dne [datum]). V souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal soud uvedená shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění.

7. Ze sdělení [stát. instituce], odboru stavebního úřadu a ŽP ze dne [datum] vč. jeho příloh (tj. rozhodnutí o povolení výjimky ze dne [datum], situace stavby, kolaudačního souhlasu ze dne [datum], stanoviska hasičského záchranného sboru ze dne [datum] a souhlasu Ministerstva zdravotnictví ze dne [datum]) bylo zjištěno, že pro stavbu„ skladovací hala se sociálním zázemím“ umístěné na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (dříve parc. [číslo]) byla rozhodnutím ze dne [datum] povolena výjimka z ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb., a to tak, že požárně nebezpečný prostor zasahuje do pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Ze situace stavby je zřejmé konkrétní vymezení požárně nebezpečného prostoru na pozemku parc. [číslo] (až 12 m směrem od skladovací haly) a rovněž umístění vodní nádrže o objemu cca 300 m3. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] vč. požárně bezpečnostního řešení stavby z června 2008 a technické zprávy požární ochrany vyplývá, že vodní nádrž umístěná na pozemku parc. [číslo] slouží jako zdroj pro zásobování vodou pro hašení požáru mimo jiné pro budovu umístněnou na pozemku parc. č. St. [anonymizováno].

8. Z emailové komunikace ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný a žalobkyně b) jednali o vypořádání svých majetkových vztahů včetně podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně navrhli žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k výše popsaným pozemkům tak, že každý ze spoluvlastníků nabyde do svého výlučného vlastnictví příslušný soubor nemovitostí (shodně, jak je uvedeno v žalobě), přičemž strany se vypořádají na základě ocenění provedeného znaleckým posudkem a případným převodem jiných pozemků. Přípis byl odeslán dne [datum], jak plyne z podací stvrzenky. Žalovaný reagoval emailem ze dne [datum], ve kterém mimo jiné poukazoval na společný dluh váznoucí na domě [adresa]. Přípisem ze dne [datum] žalobci opětovně navrhli žalovanému smírné řešení sporu, a to v návaznosti na ocenění nemovitostí znaleckými posudky. Účastníci dále jednali o smírném řešení věci, kdy žalovaný navrhl mimo jiné společný prodej nemovitostí, jak je patrné z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalobkyni b) a z dodejky datové zprávy ze dne [datum].

9. Z emailové komunikace ze dne [datum] a vyjádření k žádosti o hypoteční úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a její manžel dne [datum] požádali [anonymizováno] o poskytnutí hypotečního úvěru v celkové výši 7 530 000 Kč, z čehož 2 259 000 Kč byla neúčelová část. Ze smlouvy o úvěru datované [datum] vyplývá, že [právnická osoba] a žalobkyně b) s manželem jako dlužníci uzavřeli uvedeného dne smlouvu, kterou se [právnická osoba] zavázala poskytnout dlužníkům peněžní prostředky do výše 7 530 000 Kč, z čehož neúčelová část činila 2 259 000 Kč, přičemž termín čerpání úvěru byl do [datum]. Ze smlouvy o zápůjčce datované [datum] bylo dále zjištěno, že manželé [příjmení] a žalobkyně b) spolu s manželem uzavřeli smlouvu, podle které manželé [příjmení] přenechávají manželům [příjmení] peněžitou částku ve výši 1 500 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně b) vedeném u [anonymizována dvě slova] vyplývá, že zůstatek peněžních prostředků na účtu ke dni [datum] činil 2 009 460,06 Kč, přičemž dne [datum] byla připsána na účet částka 1 000 000 Kč a dne [datum] částka 500 000 Kč. Z čestného prohlášení ze dne [datum] vyplývá, že manžel žalobkyně b) prohlásil, že souhlasí s použitím částky 500 000 Kč ze zápůjčky k vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí, o nichž je vedeno řízení v projednávané věci.

10. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady a se specializací oceňování nemovitostí, jehož úkolem bylo stanovit obvyklou cenu nemovitostí [příjmení], vyplývá, že tato činí celkem 5 730 000 Kč vycházeje z údajů zjištěných věcnou, porovnávací a výnosovou metodou, přičemž porovnávací metodu znalec použil pouze pro část pozemku parc. [číslo] neboť ve zbylé části nebyly k dispozici obdobné obchodované nemovitosti. Znalec tak vycházel z tržní hodnoty nemovitostí definované mimo jiné jako odhadovanou částku, za kterou by se nemovitost mohla směnit v den ocenění, mezi ochotným prodejcem a ochotným kupcem v nestranné transakci po řádném marketingu, kdy obě strany jednaly informovaně, rozvážně a bez nátlaku (obdobně také zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku). Dále ze znaleckého posudku vyplývá, že budova bez č.. na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je skladová plechová oblouková hala s dvoupodlažní zděnou přístavbou, kdy v 1. nadzemním podlaží jsou skladové prostory, přičemž v budově je chodba, schodiště, šatny a komora a v 2. podlaží je kancelář. Jako příslušenství stavby znalec popsal venkovní úpravy (oplocení, zpevněné plochy a vodní nádrž). Na fotografiích, které tvoří přílohu znaleckého posudku, je vyobrazena mimo jiné oblouková plechová hala se zděnou přístavbou se dvěma podlažími, vedle plechové haly je umístěna vodní nádrž. Přílohou znaleckého posudku je i výtisk z katastrální mapy, ze kterého je zřejmé nejen konkrétní umístění pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] nýbrž i dalších výše popsaných pozemků, kdy pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vždy„ obklopují“ ostatní pozemky, jejichž součástí je příslušná stavba.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně b) a žalovaný uzavřeli uvedeného dne smlouvu, kterou žalovaný převedl svůj podíl o velikosti 1/3 na nemovitostech [příjmení] za cenu ve výši 918 000 Kč. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že manžel žalobkyně b) a žalovaný jednali o vypořádání spoluvlastnictví k [příjmení].

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Pokud jde o bankovní informaci o klientovi ze dne [datum], vyčíslení pro úřední zápis ke dni [datum], výzvu k plnění [právnická osoba], notářský zápis ze dne [datum], usnesení Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací] a č. j. 36 D 1278/2011-101 a sdělení notářky ze dne [datum], vzhledem k tomu, že úvěr ze smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl zcela splacen, jeho vypořádání uspokojením z výtěžku prodeje nemovitostí či jinak nepřipadá v úvahu. Soud dále nevycházel ze znaleckých posudků [číslo] [číslo] [číslo] ze dne [datum] a dne [datum] zpracovaných [celé jméno znalce], když ocenění nemovitostí bylo provedeno k datu [datum], přičemž v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je nutno vycházet z ceny nemovitostí v době vypořádání. Výše uvedené platí i pro ocenění nemovitosti č. [číslo] zpracovaného [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni [datum]. Pokud jde o nájemní smlouvu ze dne [datum] a fotografie domovní schránky, z hlediska předmětu tohoto řízení nepovažuje soud za podstatné, zda žalovaný dům [adresa] užíval či nikoliv. Zástavní smlouva k nemovitosti ze dne [datum], odhad ceny nemovitosti [číslo] informativní výpis z katastru nemovitostí – pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Sobědruhy ve vztahu k předmětu tohoto řízení rovněž nejsou relevantní, neboť se týkají jiných nemovitostí. Žádné relevantní skutečnosti soud nezjistil ani z darovací smlouvy ze dne [datum] či geometrického plánu k rozdělení pozemku parc. [číslo].

13. Soud neprovedl další důkazy navržené účastníky, a to fotografie (ve spise založené na č. l. 97 a 98 a 311 až 338) a zprávu MUDr. [příjmení] ze dne [datum], ze kterých podle soudu nelze učinit jakékoliv relevantní skutkové zjištění. Dále soud neprovedl oznámení o provedených pracích spol. [právnická osoba] ze dne [datum], výpis z živnostenského rejstříku žalobce a) a spol. [právnická osoba], daňová přiznání této společnosti, dohodu o vypořádání náhradových pohledávek ze dne [datum], kupní smlouvu o prodeji nemovitosti (kompostárna) ze dne [datum], které žalovaný navrhoval k prokázání skutečností, jež se netýkají předmětu sporu v projednávané věci. Žalovaný dále navrhoval zvukové záznamy a videozáznamy týkající se komunikace mezi účastníky či tvrzeného nátlaku žalobců na žalovaného, soud však považoval dokazování v tomto směru za nadbytečné. Dále nebyl proveden důkaz místním šetřením na nemovitostech [příjmení], které navrhli oba žalobci, a znaleckým posudkem k nemožnosti reálného rozdělení Haly a k ocenění nemovitostí vč. porovnání jejich ceny jako celku a při rozdělení jednotlivých souborů nemovitostí (který navrhl žalobce a/), když další dokazování v tomto směru soud s ohledem na již zjištěný skutkový stav považuje rovněž za nadbytečné.

14. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky souborů nemovitostí Rodinný dům a [anonymizováno], kdy každý má podíl o velikosti 1/3 na těchto nemovitostech. Žalobci jsou dále podílovými spoluvlastníky souboru nemovitostí [příjmení], kdy žalobkyně b) má podíl o velikosti 2/3 na těchto nemovitých věcech a žalobce a) podíl o velikosti 1/3. [adresa] na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je rodinným domem s jedním bytem, přičemž k domu přiléhá pozemek parc. [číslo] který je využíván jako zahrada. Stavba č. e. [anonymizováno] je atypická budova, kterou tvoří dvoupodlažní střed s kancelářemi a tři křídla se skladovacími prostory a obchodem. Přilehlý pozemek parc. [číslo] je využíván se společně stavbou jako areál zahradnictví. Stavba bez č.. na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je oblouková plechová hala se zděnou dvoupodlažní budovou. Ke stavbě přiléhá pozemek parc. [číslo] s odstavnou plochou pro stavbu haly. Na tomto pozemku je umístěna vodní nádrž a zasahuje do něj požárně nebezpečný prostor stavby haly. Ve všech uvedených případech tvoří přilehlé pozemky jeden funkční celek s příslušnou stavbou. Obvyklá cena souboru nemovitostí [příjmení] činí 5 730 000 Kč. Žalobkyně b) disponuje peněžními prostředky ve výši 2 009 460,06 Kč. Z provedeného dokazování lze dále uzavřít, že účastníci opakovaně jednali o smírném vyřešení sporu, k dohodě mezi nimi však nedošlo.

15. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

16. Podle § 1141 občanského zákoníku spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

17. Podle § 1142 občanského zákoníku jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné (odst. 1). Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit (odst. 2).

18. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Podle § 1144 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2).

20. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. Soud věc právně posoudil podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž v prvé řadě vycházel z toho, že občanský zákoník stanoví v ustanovení § 1144 a § 1147 nejen taxativní výčet možných způsobů vypořádání, nýbrž i jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5353/2015). Nejprve se proto soud zabýval otázkou, zda lze věc rozdělit, čímž se v případě nemovitostí rozumí reálné rozdělení zpravidla v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu, nikoliv však situace, kdy se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4063/2015). Reálným rozdělením stavby se pak rozumí pouze její vertikální rozdělení (s výjimkou rozdělení domu na bytové jednotky). V projednávané věci soud uzavřel, že reálné rozdělení předmětných staveb je vyloučeno, neboť s ohledem na jejich stavebně technické uspořádání je nelze rozdělit vertikálně tak, aby vznikly dvě, příp. tři oddělené budovy, přičemž dům [adresa] nelze rozdělit ani na vícero bytových jednotek. Jde-li o pozemky, které vždy k příslušné stavbě (resp. k pozemku, jehož je stavba součástí) přiléhají, vycházel rovněž z judikatury Nejvyššího soudu, který např. v odůvodnění rozsudku ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1181/2008 uvádí:„ Je skutečností, že pozemek je v zásadě vždy dělitelný; to ovšem neznamená, že musí být rozdělen ve všech případech (viz též zákonný obrat„ dobře možné“ v § 142 odst. 1 obč. zák.). Zejména pozemky přiléhající k obytným domům vytvářejí zpravidla s domem jediný funkční celek, slouží k lepšímu využití domu a také blízkost obytného domu, ve kterém vlastník zahrady bydlí, zlepšuje využití zahrady. Proto není v rozporu se zákonem postup, při kterém soud, jenž rozhoduje o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přikáže pozemek - zahradu přilehlou k domu tomu, komu připadá dům, aniž by provedl jeho dělení“. V projednávané věci je pozemek parc. [číslo] pozemkem přilehlým k domu [adresa] (resp. pozemku parc. č. St. [anonymizováno]), je využíván jako zahrada společně s domem, kdy oba pozemky tvoří jeden funkční celek. S ohledem na umístění domu by navíc k jakékoliv v úvahu přicházející oddělené části zahrady nebyl zajištěn přístup ke komunikaci. Uvedené obdobně platí i pro další nemovitosti. K budově č. e. [anonymizováno] (resp. pozemku parc. č. St. [anonymizováno]) přiléhá pozemek parc. [číslo] společně tvoří areál zahradnictví jako jeden funkční celek. Také s ohledem na tvar stavby a její umístění je rovněž vyloučeno jakékoliv účelné reálné rozdělení uvedeného pozemku. Pozemek parc. [číslo] pak přiléhá k budově bez č.., jež je součástí pozemku St. [anonymizováno], tvoří pro stavbu haly odstavnou plochu a společně jeden funkční celek. Na pozemku je navíc umístěna vodní nádrž a do jeho nikoliv nepodstatné části zasahuje požárně nebezpečný prostor stavby haly. S ohledem na uvedení soud uzavřel, že reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné ve smyslu ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, ostatně mezi účastníky, resp. žalobcem a) a žalobkyní b) v případě Haly o tom nebylo sporu.

22. Dále se soud zabýval otázkou, zda je možno pozemky přikázat do vlastnictví účastníků či některých z nich, přičemž s ohledem na již výše uvedené vycházel z toho, že pozemky přiléhající ke stavbám, se kterými tvoří jeden funkční celek, by měly být přikázány tomu ze spoluvlastníků, komu připadne stavba. V této souvislosti soud kromě již výše uvedeného poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 1450/2015, ve kterém se uvádí:„ I při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí však musí soud dbát, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Takový postup jistě odpovídá smyslu zákona (§ 2 odst. 2 o. z. – jde o spravedlivé vypořádání spoluvlastnictví), byť nikoliv jeho doslovnému výkladu (zpravidla každý z více pozemků určených k vypořádání lze reálně rozdělit, tudíž není splněna podmínka, že rozdělení věci není dobře možné). Přísně vzato tu však nejde o reálné rozdělení věcí, ale o přikázání do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům (§ 1147 o. z., věta první). Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (§ 1144 odst. 1 o. z.) Ani rozdělením souboru nemovitostí by neměla být podstatně snížena hodnota nemovitostí, které jsou v něm zahrnuty. Tak např. je-li předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dům (resp. stavební pozemek, jehož je součástí) a přilehlá zahrada, je nepochybné, že vlastnické (i fyzické) rozdělení domu a zahrady je vždy možné; takovým dělením by však zpravidla poklesla hodnota každé z těchto nemovitostí“.

23. Předpokladem pro přikázání společné věci některému ze spoluvlastníků je (i) zájem spoluvlastníka a (ii) jeho solventnost. Spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s tímto postupem tedy musí souhlasit a není-li tomu tak, nepřipadá v úvahu přikázání společné věci ani za situace, pokud by jinak u tohoto spoluvlastníka byl dán předpoklad účelného využití věci. To znamená, že nemovitosti Rodinný dům nebylo možno přikázat žalovanému, neboť ten s tímto postupem nesouhlasil. Dalším předpokladem je schopnost spoluvlastníka zaplatit ostatním peněžitou náhradu, čímž se má zajistit, aby spoluvlastník, jehož spoluvlastnické právo bylo soudem zrušeno, obdržel za odnětí vlastnického práva přiměřenou náhradu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008). V projednávané věci měl o nemovitosti Rodinný dům a [anonymizováno] zájem pouze žalobce a), který však neprokázal, že je solventní, tj. že má dostatečné prostředky, aby ostatním spoluvlastníkům zaplatil peněžitou náhradu. V tomto směru tvrdil, že je schopen zaplatit náhradu z prostředků získaných úvěrem, svá tvrzení však neprokázal, a to přestože byl soudem při jednání konaném dne [datum] poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Ohledně těchto nemovitostí tak soudu nezbylo než postupovat podle § 1147 věty druhé občanského zákoníku a tedy nařídit jejich prodej ve veřejné dražbě. V této souvislosti soud dále poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1305/2007, podle kterého předpoklad„ nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků“ stanovený v ustanovení § 142 odst. 1 občanského zákoníku pro třetí způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, tj. prodej věci a rozdělení výtěžku podle podílů, je tehdy naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit. Postup prodeje věci výtěžku podle podílu zajišťuje, že se každému ze spoluvlastníků dostane majetkové hodnoty odpovídající výši jeho podílu z výtěžku, získaného prodejem věci, a naopak zamezí tomu, že spoluvlastník, jemuž by byla přisouzena náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně. O nemovitosti Hala měli zájem oba žalobci, pouze žalobkyně b) však prokázala, že je schopna zaplatit žalobci a) peněžitou náhradu, když z provedených důkazů vyplývá, že disponuje finančními prostředky v dostatečné výši. Soud proto přikázal tyto nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně b). V její prospěch by pak svědčila i skutečnost, že má na těchto nemovitostech podíl o velikosti 2/3 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4178/2015, podle kterého se soud v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností). Při určení výše peněžité náhrady pak soud vychází z obvyklé ceny věci v době vypořádání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004), tj. z ceny, za niž by bylo možné reálně prodat celou věc (nikoliv pouze příslušný spoluvlastnický podíl). V projednávané věci tato cena, za kterou by bylo možno nemovitosti prodat, činila částku 5 730 000 Kč, jak bylo zjištěno znaleckým posudkem. Protože má žalobce a) podíl o velikosti 1/3, náleží mu peněžitá náhrada ve výši 1 910 000 Kč.

24. Na závěr soud uvádí, že nevyhověl žádosti žalobce a) o odročení jednání, které se konalo dne [datum], ať již z důvodu tvrzené karantény, která nebyla objektivně doložena (šlo již o třetí žádost o odročení jednání ze strany žalobce a/ prakticky z totožného důvodu) či za účelem předložení listin týkajících se úvěru. K tomu soud podotýká, že žalobce a) tvrzení o úvěru uváděl již při jednání konaném dne [datum], při jednání konaném dne [datum] dále uvedl, že nemovitosti jsou aktuálně oceňovány znalcem a poskytnutí úvěru je již reálné, dále byl soudem opakovaně vyzýván k předložení jím avizovaných listin a při jednání konaném dne [datum] byl ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzván k označení důkazů k prokázání svých tvrzení o solventnosti. Přes poučení soudu však žalobce a) žádné listiny nepředložil a jiné důkazy neoznačil, přičemž podle soudu mu k tomu byl poskytnut naprosto postačující až nadstandardní časový prostor, navíc ze strany žalobce a) šlo o opakované zcela vágní přísliby předložení listin (ani při jednání dne [datum] nebylo k dotazu soudu uvedeno, zda jde o bankovní úvěr či nebankovní půjčku, na jakou je částku či zda smlouva byla již uzavřena či nikoliv). Námitku žalobce a) v tom směru, že se všemi nemovitostmi, o něž v řízení šlo, je třeba nakládat jako s celkem, soud považuje za lichou, neboť z provedených důkazů vyplývá, že jde o tři prakticky nezávislé soubory nemovitostí, ostatně sám žalobce a) v žalobě navrhoval rozdělení jednotlivých souborů mezi spoluvlastníky. Kromě toho podmínky přikázání všech nemovitostí některému ze spoluvlastníků (resp. žalobci a/) nebyly splněny.

25. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je výše uvedeno, tj. zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem (výroky I. a III.), nařídil prodej nemovitostí Rodinný dům a [anonymizováno] (výrok II.), přikázal žalobkyni b) nemovitosti Hala do výlučného vlastnictví (výrok IV.) a současně jí uložil povinnost zaplatit žalobci a) na vypořádání částku 1 910 000 Kč (výrok V.).

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl ve výroku VI. rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobci byli ve sporu úspěšní jen zčásti. Také v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba posuzovat procesní úspěch účastníků, přičemž pokud soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, jedná se o procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na jednání účastníků před zahájením řízení nebo na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1577/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2015 sp. zn. 22 Cdo 2605/2015). V projednávané věci soud k návrhu žalobců sice zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, z větší části jej však vypořádal jiným způsobem, než jak žalobci navrhli. Žalobci tak byli ve sporu procesně úspěšní jen částečně, přičemž poměr úspěchu účastníků soud shledal jako obdobný. Soud proto o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl, jak je uvedeno ve výroku VI. rozsudku.

27. Ve výrocích VII. až IX. rozsudku dále soud uložil v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. účastníkům povinnost nahradit státu náklady vynaložené na znalecký posudek v celkové výši 11 450 Kč, a to každému jednu třetinu těchto nákladů, čemuž odpovídá částka 3 816,6 Kč.

28. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.

Poučení