25 C 91/2020-266

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci žalobců: A) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] B) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle na smlouvě o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného, souhlas s uzavřením smlouvy se žalobci, o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. a obci [obec], v tomto znění: a) [země] jednající [anonymizována tři slova], [IČO] sídlem [adresa státního zastupitelství] (dále jen„ převádějící“) a b) 1) [celé jméno žalobce], [rodné číslo] bytem [adresa žalobce] 2) [celé jméno žalobce], [rodné číslo] bytem [adresa žalobce], (dále společně jen„ nabyvatelé“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků: A.

1. Převádějící je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. a obci [obec] (dále společně jen„ pozemky“).

2. Převodce touto smlouvou převádí bezplatně do podílového spoluvlastnictví nabyvatelů pozemky, a to tak, že každý z nabyvatelů nabývá do svého vlastnictví podíl o velikosti id. z celku na každém z pozemků a nabyvatelé přijímají pozemky do podílového spoluvlastnictví, a to každý podíl o velikosti id. z celku na každém z převáděných pozemků.

3. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví nabyvatelů vznikl na základě zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, a rozhodnutí Okresního [anonymizováno] [okres], [anonymizována dvě slova], č.j.: [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 4. 4. 1995.

4. Touto smlouvou bude vypořádán nárok nabyvatele 1) [celé jméno žalobce] ve výši 150 119,50 Kč a nárok nabyvatele 2) [celé jméno žalobce] ve výši 150 119,50 Kč. B.

1. Převodce převádí na nabyvatele pozemky se všemi právy a povinnostmi, součástmi a s příslušenstvím a nabyvatelé takto pozemky přijímají a nabývají do svého podílového spoluvlastnictví.

2. Nabyvatelé prohlašují, že jejich nároky, které mají být touto smlouvou vypořádány, dosud vypořádány nebyly a že je nepostoupily ani nepostoupí třetí osobě.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 141 860,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město částku 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. a obci [obec] (dále též„ pozemky“ či„ předmětné pozemky“). Žalobu odůvodnili tím, že na základě rozhodnutí Okresního [anonymizováno] [okres] č.j. P [spisová značka] ze dne 4. 4. 1995, který nabyl právní moci dnem [datum], vzniklo žalobcům, jako oprávněným osobám dle zákona o půdě, právo na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v obci a k.ú. [obec], přičemž uvedený nárok žalobců nebyl do současnosti řádně oceněn a vypořádán v zákonem stanovené výši (ani po uplynutí více než 20 let od vzniku tohoto nároku). V důsledku tohoto svévolného a liknavého jednání žalovaného dle ustálené judikatury Ústavního soudu ČR, tak i judikatury Nejvyššího soudu ČR, vzniklo žalobcům právo na vydání konkrétních pozemků za pozemky nevydané. Žalovaný restituční nárok žalobců ocenil celkem částkou 111 009,60 Kč (pro každého z žalobců částkou 55 504,80 Kč). Restituční nárok žalobců však ocenil chybně, na předmětné nevydané nemovitosti aplikoval oceňovací předpis nesprávným způsobem, kdy rozhodující pro posouzení hodnoty restitučního nároku žalobců je faktický (nikoliv evidovaný) stav nevydaných pozemků v době jejich přechodu na stát. Správně hodnota nevydaných pozemků dle výše zmíněného rozhodnutí OÚ [okres] činí částku 747 180 Kč (v cenách ke dni [datum]). Žalobci proto dopisem z [datum] vyzvali žalovaného, aby jejich restituční nárok řádně přecenil, neboť předmětné nevydané pozemky měly být oceněny jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovacího předpisu, nikoliv jako pozemky zemědělské, neboť předmětné pozemky byly vyvlastňovány pro účely výstavby sídliště dle zastavovacího plánu ze dne [datum], k tomuto účelu byly také skutečně užity. Žalovaný formálním přípisem z [datum] se odmítl přeceněním nároku žalobců zabývat, odkázal na evidovaný stav pozemků ke dni přechodu na stát, k faktickému stavu předmětných pozemků ke dni přechodu na stát ani k argumentaci žalobců se žalovaný nevyjádřil, nevyzval žalobce k doložení jakýchkoliv dalších důkazů, ani nepřihlédl k zastavovacímu plánu ze dne [datum], ačkoliv ten se stal závazným podkladem pro vyvlastnění pozemků žalobců a na jeho základě byla výstavba sídliště skutečně realizována. Žalovaný neučinil žádný aktivní krok k tomu, aby zjistil správnou hodnotu restitučních nároků žalobců, považoval nároky žalobců za již vypořádané, v případě žalobce [příjmení]) poskytnutím náhradního pozemku a žalobce [příjmení]) ve formě postoupení. Žalobcům za daného stavu nezbylo než své nároky uplatnit žalobou, když přes aktivní přístup žalobců se žalovaný brání řádnému ocenění jejich restitučního nároku, jedná zjevně svévolně a liknavě, nerespektuje ustálenou judikaturu vyšších soudů. Z listinných důkazů, které žalobci zajistili, jednoznačně plyne, že předmětné pozemky v k.ú. [obec] byly již ke dni přechodu na stát určeny k zastavění, žalovaný neučinil ve vztahu k žalobcům ničeho, aby zjistil správnou hodnotu jejich restitučního nároku. Dané tvrzení žalobců potvrdil Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 27. 9. 2019 č.j. 13 C 260/2017-287 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2020 sp. zn. 10 Co 392/2019, když těmito rozsudky byly vypořádány nároky každého ze žalobců co do částky 156 571 Kč.

2. Žalobci zadali zpracování znaleckého posudku k zjištění hodnoty nevydaných pozemků v k.ú. [obec] ve stavu ke dni přechodu na stát a v cenách ke dni [datum] dle oceňovacího předpisu, který byl zpracován znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který dle § 11a odst. 13 zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) stanovil cenu nevydaných pozemků na částku 70 Kč/m2, znalec přitom ocenil nevydané pozemky žalobců v rozsahu dle výše citovaného rozhodnutí Okresního [anonymizováno] [okres] podle vyhlášky MF ČSSR č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Při výměře nevydaných pozemků 10 674 m2 se jedná o částku 747 180 Kč, když závěry soudního znalce potvrdil jako správné v rámci výše označeného řízení i Okresní soud v Karlových Varech a Krajský soud v Plzni. Na každého ze žalobců připadá podíl na nevydaných pozemcích ve výši id. , celkem částka 373 590 Kč. Při zohlednění žalovaným uznaného nároku každého ze žalobců ve výši 55 504,80 Kč a uspokojeného nároku výše konkretizovaným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ve výši 156 571 Kč zbývá k uspokojení ve prospěch každého ze žalobců nárok nejméně 161 514,20 Kč, z něhož nebylo dosud plněno ničeho.

3. Žalobcům je známo, že žalovaný vlastní mimo jiné výše specifikované pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhají, hodnota těchto pozemků vypočtená dle § 11a odst. 13 zákona o půdě pro účely vydání požadovaných pozemků oprávněným osobám činí dle znaleckého posudku soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v úhrnu částku 267 890 Kč (pro každého ze žalobců 133 945 Kč), předmětné pozemky jsou dle názoru žalobců vhodné k převodu na oprávněné osoby a k uspokojení jejich restitučních nároků. Žalobci tak s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3169/07 uplatnili nárok na vydání konkrétních pozemků specifikovaných v žalobním petitu, neboť tyto jsou ve vlastnictví žalovaného, jedná se o pozemky převoditelné, a to tak, že každý z žalobců nabude ideální jednu polovinu z celku ke každému z převáděných pozemků.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neuznal ji ani z části. Učinil nesporným, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě a z výše citovaného rozhodnutí OÚ [okres] č.j. P [spisová značka] jim nebyly vráceny pozemky o celkové výměře 10 674 m2. Dle žalovaného však nejsou splněny podmínky dovozené konstantní judikaturou NS ČR a ÚS ČR. Žalovaný v podání ze dne [datum] dodal, že došlo dne [datum] ke změně v evidenci restitučních nároků žalované, kdy na základě výroku rozsudku OS v [obec] č.j. 13 C 260/2017-287 k navýšení na celkovou částku 636 170,40 Kč, na nějž bylo plněno částkou 156 571 Kč ve prospěch každého ze žalobců z důvodu převodu pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], p. [číslo] v k.ú. [část obce] a p. [číslo] v k.ú. [obec]. Zbývající restituční nárok činí max. částku 323 028,40 Kč (161 514,20 Kč pro každého ze žalobců). Skutečnost, že žalovaný byl v minulosti shledán liknavým, neznamená, že lze jeho postup hodnotit shodně i v současné situaci. Žalobci se od přecenění jejich restitučního nároku žádné veřejné nabídky žalovaného nezúčastnili (proběhly již 2 kola), mohli se zákonnou cestou domáhat uspokojení svých restitučních nároků, když jim nic nebrání se veřejných nabídek účastnit. Žalobci zjevně usilují o převod konkrétních vybraných náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalovaného, což je dle judikatury NS ČR důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalovaný proto s tvrzením žalobců ohledně jeho liknavosti a svévole zásadně nesouhlasil, když k přecenění došlo, ačkoliv s tímto oceněním žalovaný nadále nesouhlasil. Žalovaný doplnil, že byla podána proti usnesení NS ČR č.j. 28 Cdo 2428/2019-374 ústavní stížnost, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Dle jeho názoru obecné soudy především nesprávně právně vyhodnotily a posoudily aktivní legitimaci žalobce [příjmení]) a rozpornost jím uplatněného nároku s dobrými mravy. Žalovaný i v tomto řízení vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce [příjmení]), jeho nárok zanikl postoupením na třetí osobu Ing. [jméno] [příjmení], když s postoupenou pohledávkou dle postupní smlouvy přechází i všechna práva s ní spojená. Poukázal přitom na ust. § 524 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), když nárok postupitele byl ke dni postoupení evidován ve výši 55 504,80 Kč, v níž i přešel. Nárok Ing. Ječného, který nebyl původní oprávněnou osobou ani jejím dědicem, zanikl uplynutím prekluzívní lhůty dne [datum] (tzv. restituční tečka). Žalobce [příjmení]) se tudíž nemůže domáhat jakéhokoli přecenění. Žalovaný odkázal na obdobný případ žalobce [jméno] [příjmení]. Žalovaný poukázal i na rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 139/2019-200. Žalobci navíc všechny tři pozemky, které získali do vlastnictví na základě shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech, převedli na třetí osobu ([jméno] Svobodu), z čehož je zjevné, že neusilují o získání náhradní půdy pro účely obnovy jejich původních vlastnických vztahů, jak zamýšlel zákon o půdě. Žalobcům byly vydány náhradní pozemky o výměře 10 437 m2, když jim byl odňat pozemek o výměře 10 674 m2. Úplné finanční vyrovnání by tak vyžadovalo převést na žalobce pozemky o mnohonásobně větší výměře, než jim byly odňaté. Poukázal na preambuli zákona o půdě.

5. K převoditelnosti náhradních pozemků žalovaný dodal, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a p. [číslo] v k.ú. [část obce] jsou na žalobce potenciálně převoditelné, znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] byly oceněny na částku 219 600 Kč a 98 481 Kč. Pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] je k převodu na žalobce nevhodný, když lze v budoucnu očekávat, že bude určen pro umístění společných zařízení v rámci pozemkové úpravy. [příjmení] částečně z převodu vyloučen podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., a to z důvodu plánované výstavby cyklostezky Úhlava v rámci pořizované změny [číslo] územního plánu obce. Cyklostezka i její trasa byla projekčně zpracovávaná již v roce 2012, v současnosti stále probíhají řešení majetkoprávního vypořádání. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] na částku 37 315 Kč. Rovněž i pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] je k převodu nevhodný, neboť lze v budoucnu očekávat, že bude určen pro umístění společných zařízení v rámci pozemkové úpravy. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] na částku 31 563 Kč.

6. Podáním ze dne [datum] žalovaný doplnil, že jsou dány důvody pro nevydatelnost pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] pro záměr obce Plzeň vybudovat na pozemku venkovní tréninkové fotbalové hřiště. Daný záměr existuje již od roku 2017, v lednu 2019 byla zpracována územní studie. Aktuálnost záměru byla potvrzena starostkou. Na výstavbě je dán veřejný zájem, který by měl převážit nad zájmem oprávněných osob. Tento pozemek by měl být převeden do vlastnictví města Plzně, o což bylo v minulosti usilováno.

7. Žalobci v replice ze dne [datum] uvedli, že skutečnost, že žalovaný nárok žalobců přecenil, oznámil žalobcům až v podání ze dne [datum], nikdy dříve je o tom neinformoval. Žalobci se nemohli (a ani dále nemohou) veřejných nabídek účastnit, protože žalovaný jejich restituční nárok i nadále zpochybňuje.

8. Z důkazů provedených v tomto řízení soud zjistil následující skutečnosti: a) Rozhodnutím MNV [obec] ze [datum] bylo rozhodnuto o přípustnosti stavby sídliště v oblasti [anonymizováno] v [obec]. Rozhodnutím stavebního [anonymizováno] MNV v [obec] ze dne [datum] bylo vydáno povolení k provádění nezbytných přípravných prací při výstavbě sídliště v [obec] na zde specifikovaných pozemcích v k.ú. [obec]. Ze záznamu z jednání z [datum] v záležitosti bytové výstavby v [obec] je patrné, že předmětem jednání bylo posouzení bytové výstavby jednotlivých bloků sídliště v [obec]. Rozhodnutím komise výstavby MNV v [obec] z [datum] bylo uděleno stavební povolení pro výstavbu sídliště v [obec]. Z rozhodnutí z [datum] MNV [obec] plyne, že bylo rozhodnuto o užívání zde specifikovaného bloku sídliště v [obec]. Rozhodnutím o vyvlastnění pozemku z [datum] [ulice] úřad prvního stupně Rady MNV [obec] rozhodl ve věci [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] tak, že se jim vyvlastňuje část role [číslo] o výměře 3 726 m2 zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy k.ú. [obec]. Rozhodnutím o vyvlastnění pozemku z [datum] shodný stavební rozhodl ve věci [celé jméno žalobce] tak, že se tímto vyvlastňuje část role [číslo] o výměře 4 097 m2 zapsaná ve vložce [číslo] k.ú. [obec]. Dále stejný stavební úřad rozhodnutím ze dne [datum] rozhodl ve věci [jméno] [příjmení] tak, že se vyvlastňuje pozemek [číslo] o výměře 1 951 m2 zapsaný ve vložce [číslo] pozemkové knihy k.ú. [obec]. Tato vyvlastňovací rozhodnutí byla provedena pro československý stát, a to pro výstavbu sídliště podle zastavovacího plánu schváleného komisí výstavby VH Rady ONV [okres] ze dne [datum] a použití ploch bylo z hlediska územního plánování schváleno rozhodnutím odboru výstavby VH ONV [okres] ze dne [datum]. Dodatkem k rozhodnutí z [datum] vydal stejný stavební úřad k rozhodnutí z [datum] a z [datum] dodatky o vyvlastnění pozemku p. [číslo] p. [číslo] s tím, že náhrada za vyvlastněné pozemky byla provedena způsobem zde uvedeným. Rozhodnutím stavebního [anonymizováno] MNV v [obec] z [datum] bylo vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby – novostavby bloku [číslo] v sídlišti [anonymizováno] v [obec] na částech pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec]. Z rozhodnutí stavebního [anonymizováno] MNV [obec] z [datum] soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto ve věci zjištění podmínek uvedených v ucelené části bloku č. VII do trvalého užívání. Rozhodnutím odboru výstavby a energetiky ONV [okres] z [datum] bylo odvolání [jméno] [příjmení] proti vyvlastnění pozemku zamítnuto jako neopodstatněné. Rozhodnutím MNV [obec] z [datum] bylo zamítnuto odvolání [jméno] [příjmení] ve věci vyvlastnění pozemku p. [číslo] zapsaného ve vložce [číslo] pozemkové knihy k.ú. [obec] (citovaná rozhodnutí včetně dodatků, záznam z jednání). b) Z výpisu z [anonymizováno] katastru identifikace parcel pro k.ú. [obec] včetně snímku pozemkové mapy je patrné, že byla provedena identifikace parcel knihovní vložky [číslo] (pozemek [parcelní číslo]) a knihovní vložky [číslo] (pozemek [parcelní číslo]). c) Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č.j. P [spisová značka] ze dne 4. 4. 1995, jež nabylo právní moci dnem [datum], vyplývá, že bylo rozhodnuto dle § 9 zákona o půdě ve věci vydání nemovitostí oprávněným osobám [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] tak, že tito nejsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí v k.ú. [obec] dle PK [číslo] o výměře 5 677 m2 a [číslo] o výměře 4 997 m2, oprávněným osobám náleží za nevydané pozemky náhrada. d) Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že byla uzavřena mezi postupitelem [celé jméno žalobce] (žalobcem B) a postupníkem Ing. [jméno] [příjmení]. V bodě I. bylo uvedeno, že na základě rozhodnutí Okresního [anonymizována dvě slova] v [okres] č.j. P [spisová značka] ze dne 4. 4. 1995 nebyly postupiteli vydány pozemky v k.ú. [obec] v tomto rozhodnutí citované. Postupitel má nárok na vydání jiných pozemků z vlastnictví státu, který mu poskytne Pozemkový fond ČR. Cena nevydaných pozemků byla stanovena dle vyhlášky 316/1990 Sb. částkou ve výši 55 540,80 Kč, postupitel je veden v evidenci jako oprávněná osoba. Ke dni podpisu této smlouvy činí nárok na vydání jiných pozemků z vlastnictví státu celkem 55 504,80 Kč. V bodě II. bylo stanoveno, že postupitel postupuje a touto smlouvou již postoupil svoji pohledávku na náhradu za nevydané pozemky postupníkovi ve výši 55 504,80 Kč a ten tuto pohledávku přijímá. Postupník se stává na základě této smlouvy jejím výlučným vlastníkem. Postupitel prohlašuje na svou čest, že mu do dnešního dne nebyla za tuto pohledávku poskytnuta náhrada, ani že jí nepostoupil (a v budoucnu nepostoupí) žádnému jinému postupníkovi. Postoupenou pohledávkou přechází na postupníka všechna práva s ní spojená. V bodě III. smlouvy bylo dále uvedeno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postupuje pohledávku postupníkovi za úplatu, která je stanovena dohodou obou stran, dohodnutá úplata byla postupiteli vyplacena postupníkem před podpisem této smlouvy. Postupitel předal postupníkovi všechny doklady, jež se týkají postoupené pohledávky. Dle bodu IV. citované smlouvy je povinen postupník oznámit postoupení pohledávky bez zbytečného odkladu Územnímu pracovišti [anonymizováno] fondu v [okres] (pracoviště [obec]), a to předložením jednoho vyhotovení této smlouvy, čímž je postupitel této povinnosti zbaven. e) Dne [datum] byla uzavřena mezi jinými účastníky ([jméno] [anonymizováno], jako postupitelkou, a [jméno] [příjmení], jako postupníkem) smlouva o postoupení pohledávky, kterou postupitelka postoupila postupníkovi celou svoji pohledávku za dohodnutou úplatu (zmíněná smlouva). [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči shodnému žalovanému o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků byla Obvodním soudem pro Prahu 6 č.j. 10 C 330/2016-179 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze zamítnuta, když původní pohledávka oprávněné osoby byla postoupena na [jméno] [příjmení] a zanikla ke dni [datum]. Nárok ze zaniklé pohledávky nemohl být na žalobce platně převeden. f) Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o převodu pozemku [číslo] mezi žalovaným a dalšími osobami, mj. i žalobcem [příjmení]), jakožto oprávněnou osobou s tím, že bude smlouvou vypořádáno 55 485,18 Kč (zmíněná smlouva). g) Výzvou ze dne [datum] zástupce žalobců vyzval žalovaného k přecenění restitučního nároku dle rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č.j. P [spisová značka] s tím, že klienti zjistili, že předmětné nevydané pozemky byly postupně vyvlastněny několika rozhodnutími stavebního [anonymizováno] MNV [obec] pro účely výstavby sídliště podle schváleného zastavovacího plánu, kdy na pozemcích byla skutečně výstavba sídliště zahájena, ještě před dokončením vyvlastňovacího řízení byla realizována, předmětné pozemky byly ke dni přechodu na stát určeny závazným zastavovacím plánem k zastavění pro účely výstavby sídliště, byly za tímto účelem skutečně vyvlastněny a výstavba sídliště byla na pozemcích bezprostředně realizována, tj. předmětné nevydané pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební. Z těchto důvodů byl vyzván k provedení přecenění předmětného restitučního nároku klientů. h) Na výzvu žalobců reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum], v němž žalobcům prostřednictvím jejich zástupce sdělil, že předmětné pozemky byly dle cenového předpisu správně oceněny v druhu, v němž byly v době jejich převzetí státem evidovány v evidenci nemovitostí jako orná půda, kdy každé oprávněné osobě tak náležel podíl na náhradu ve výši 55 504,80 Kč. V době vyvlastnění byly pozemky určené pro stavbu v souladu s platnými stavebními předpisy vymezeny jen územním rozhodnutím, žalobce [příjmení]) již dne [datum] postoupil své nároky na jinou osobu, čímž jeho nárok na náhradu zanikl, žalobci [příjmení]) byl převeden spoluvlastnický podíl na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] smlouvou z [datum] a jeho nárok na převod jiného pozemku z vlastnictví státu tak byl vypořádán. i) Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného soudním znalcem z oboru stavebnictví a ekonomika Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo provedeno ocenění pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] částkou 397 390 Kč a pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] částkou 349 790 Kč, tj. celkem částkou 747 180 Kč, přičemž ocenění bylo provedeno dle stavu nemovitostí ke dni přechodu na stát, v cenách ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky byly již ke dni přechodu na stát určeny k zastavění a k tomuto účelu byly využity, což objednatel posudku doložil připojenými listinami, byly tyto oceněny jako stavební dle § 14 odst. 1 vyhlášky [číslo] ve znění vyhlášky [číslo]. j) Z dodatku znaleckého posudku [číslo] z [datum] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že dodatek byl zpracován na základě žádosti objednatele, a to k upřesnění závěru znaleckého posudku z [datum] ohledně zdůvodnění, proč nebyly shledány žádné důvody k provedení srážek ze zjištěné ceny nemovitostí. V posudku bylo uvedeno, že pozemky se nacházely ke dni přechodu na stát v areálu nově budovaného sídliště, na pozemcích již stál zkolaudovaný blok č. VI a dokončoval se blok VII, přístup na pozemky byl zajištěn již před výstavbou sídliště po stávající zpevněné komunikaci, pozemky bylo možno napojit na veřejný vodovod, na veřejnou kanalizaci, na rozvod elektřiny, v místě nebyly nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemků, žádné negativní účinky okolí, pozemky se nacházely na rovině, na pozemcích nebylo žádné ochranné pásmo, nešlo o chráněnou krajinnou oblast, nebyla zde stavební uzávěra ani žádné stavby pod povrchem pozemku. Celková cena oceňovaných nemovitostí (pozemků v k.ú. [obec]) byla stanovena částkou 747 180 Kč. k) Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 a [číslo] 2017 vypracovaného soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byl oceněn částkou 132 883,50 Kč, pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce] částkou 66 127 Kč, pozemek p. [číslo] částkou 37 310 Kč a pozemek p. [číslo] částkou 31 560 Kč, oba v k.ú. [obec]. Při ústním slyšení jmenovaná znalkyně na závěrech svých znaleckých posudků setrvala. Vysvětlila, že srážka 40 % je dána několika důvody. Prvním je, že mezi místem, kde se nachází oceňovaný pozemek a sídelní částí města je nezastavěné území, druhým důležitým důvodem je možnost užití pozemků. Oba pozemky, u nichž byla aplikovaná daná srážka, se nachází v částech města oddělených nezastavěným územím. l) Znaleckými posudky č. ZP [číslo] a č. ZP [číslo] vypracovanými soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] byl oceněn pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] částkou 219 600 Kč a pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce] částkou 98 481 Kč, dané pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného (citované znalecké posudky a výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). Posudky byly objednány dopisem [datum] s cenou 1 100 Kč (uvedený dopis). m) Znaleckým posudkem [číslo] který vypracoval soudní znalec [jméno] [příjmení], byly oceněny pozemky v k.ú. [obec], a to pozemek p. [číslo] částkou 37 315 Kč a pozemek p. [číslo] částkou 31 563 Kč (zmíněný znalecký posudek). n) Magistrát města Plzně dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] sdělil žalovanému, že pozemek p. [číslo] (zahrada) není vyloučen z převodu podle písm. b), nachází se v SZÚ/ZÚ, není určen k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření nebo byl k těmto účelům využit, není dotčen předkupním právem obce či obec uplatnila vlastnické právo dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. a nenachází se v zastavitelném území obce (zastavitelné ploše), dotčený pozemek se nachází v zastavěném území (lokalita [ulice]), přičemž pozemek je definován do plochy s rozdílným způsobem využití (plochy smíšené obytné), kde je přípustné realizovat stavby dopravní a technické infrastruktury. Pozemek p. [číslo] (orná půda) není vyloučen z převodu podle písm. b), nenachází se v SZÚ/ZÚ, není určen k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření nebo byl k těmto účelům využit, není dotčen předkupním právem obce či obec uplatnila vlastnické právo dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb., nachází se v zastavitelném území obce (zastavitelné ploše). K pozemku p. [číslo] (trvalé travní porosty) a [číslo] (orná půda) v k.ú. [obec] sdělil žalobce v dopise ze dne [datum], že se tyto parcely nacházejí v předpokládaném obvodu případných pozemkových úprav. Protože v daném k.ú. je nedostatek státní půdy, je nutné zachovat alespoň minimální výměru, která by v budoucnu byla využita na realizaci společných zařízení, převod těchto parcel se proto nedoporučil. Oba pozemky nejsou vyloučeny z převodu podle písm. c), pozemky budou využity pro společná zařízení v rámci pozemkových úprav a jsou potřebná pro pozemkové úpravy. Obec Štěnovice přípisem ze dne [datum] a [datum] sdělila, že do části pozemku p. [číslo] zasahuje obcí plánovaná trasa cyklostezky Úhlava, jež byla společně s trasou projekčně zpracována v roce 2012. Tento pozemek se nachází v nezastavěné části obce a není určen k zastavění stavbou. Obec se v současné době zabývá řešením majetkoprávního vypořádání s vlastníky dotčených pozemků. Pozemek p. [číslo] je určen k zemědělskému využití, je přilehlý k zastavěné části obce, není určen k zastavění. Dle přílohy nejsou oba pozemky vyloučeny z převodu dle písm. b), celé pozemky se nenachází v zastavitelném území obce a nejsou určeny k zastavění ani k realizaci zeleně či veřejně prospěšných opatření, nejsou dotčeny předkupním právem obce. Pozemek p. [číslo] se nenachází v SZÚ/ZÚ, pozemek p. [číslo] se v něm nachází. Část pozemku p. [číslo] se nachází v zastavitelném území obce a je určen k zastavování stavbou (cyklostezky). K tomu se vyjádřil i odbor výstavby Městského úřadu Štěnovice dopisem z [datum], který doplnil, že pozemek p. [číslo] je zatížen el. vedením a z části je v záplavovém území, dále je na tomto pozemku plánovaná výstavba cyklostezky, což dokládal i výkresem veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací - změny [číslo] územního plánu [obec]. o) Dopisem ze dne [datum] odbor nabývání majetku Statutárního města Plzně sdělil, že městský obvod [obec a číslo] – [obec] je požádal o možnou realizaci převodu pozemků v k.ú. [obec] u [obec] (mj. i pro plánované vybudování tréninkového fotbalového hřiště), kdy plocha sportoviště je dle regulačního výkresu z části naplánována městských pozemcích a z části i na pozemcích v majetku ČR (mj. pozemek p. [číslo]), na což žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum], v němž uvedl, že nelze do skončení soudního sporu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 204/2017 s předmětnými pozemky nakládat. Na to navazovala i e-mailová korespondence se starostkou městského obvodu [obec a číslo] – [příjmení] [jméno] [příjmení], která mj. dne [datum] potvrdila, že záměr výstavby hřiště pro občany obvodu nadále trvá (zmíněné dopisy a e-mailová korespondence). p) Žalovaný soudu předložil i územní studii vypracovanou Útvarem koncepce a rozvoje [obec] v lednu roku 2019 pro [obec] – [anonymizováno] včetně příloh (map se zákresy plánovaných bloků), v níž je mj. řešen blok 19 se způsobem využití smíšené obytné – občanské vybavení a sport, venkovní hřiště bez zástavby. q) Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby je patrné, že ke dni [datum] je evidován zůstatek nároku pro každého ze žalobců v částce 161 514,25 Kč (nárok celkem 373 590 Kč). r) Z výpisu z katastru nemovitostí a z informací o pozemku vedeného u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pro k.ú. a obec Dalovice, [část obce] a [obec] u [obec], z kupní smlouvy i z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí vyplývá, že zapsaným vlastníkem na základě kupní smlouvy z [datum] je u pozemků p. [číslo] [jméno] [příjmení] (LV [číslo]), když žalobci kupní smlouvou z uvedeného dne prodali dané nemovitosti jmenovanému p. [příjmení].

9. Žalovaný souhlasil s aplikací srážky 40 % u nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] (ve smyslu znaleckého posudku Ing. [příjmení]), nesouhlasil však s danou srážkou u pozemků v k.ú. [část obce]. Žalobci následně učinili nespornou výši ceny oceněných pozemků v k.ú. [část obce], souhlasili s tím, aby srážka 40 % nebyla na dané pozemky aplikována. V návaznosti na to upravili i žalobní petit. Účastníci tak učinili nespornou výši ceny nárokovaných pozemků.

10. Výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a doplněk jeho znaleckého posudku prováděn nebyl, neboť se účastníci shodli na ceně vydávaných pozemků (jež byla nadále mezi účastníky nesporná), které stanovili jak jmenovaný znalec [příjmení] [příjmení], tak i znalkyně [příjmení] [celé jméno znalce] ve svých znaleckých posudcích, přičemž žalovaný výslovně prohlásil, že na slyšení tohoto znalce včetně případného doplnění znaleckého posudku netrvá.

11. Dle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatým způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

12. Dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

13. Dle ustanovení § 16 odst. 1 věta prvá zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnou jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku, stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9).

14. Dle ustanovení § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

15. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 203/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního [anonymizována dvě slova] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo [anonymizována tři slova] zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

16. Podle § 6 odst. 2, 3 zákona č. 203/2012 Sb. na žádost Státního [anonymizována dvě slova] sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje. Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

17. Podle § 17 odst. 3 zákona o půdě jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických osob, mají přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území jsou nemovitosti.

18. Po právním zhodnocení provedených důkazů, které soud hodnotil v souladu se zákonnými pravidly zakotvenými v § 132 o.s.ř., dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je třeba předeslat, že mezi stejnými účastníky probíhalo řízení o velmi podobné věci (lišící se pouze v požadovaných pozemcích) u Okresního soudu v Karlových Varech, který rozsudkem ze dne 27. 9. 2019 č.j. 13 C 260/260/2017-287 rozhodl o nahrazení projevu vůle žalovaného a uložení náhrady nákladů řízení žalovanému. Odvoláním napadený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2020 č.j. 10 Co 392/2019-335, oba rozsudky tak nabyly právní moci. Ani po dovolání žalovaného nedošlo ke změně těchto rozsudků, kdy Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 14. 9. 2020 č.j. 28 Cdo 2428/2020-374 odmítl dovolání a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení. O ústavní stížnosti, kterou žalovaný následně podal, nebylo do vyhlášení rozsudku v nadepsané věci rozhodnuto. Zmíněný Okresní soud v Karlových Varech se zabýval shodnými či obdobnými námitkami žalovaného, s nimiž se řádně vypořádal. Zdejší soud v průběhu řízení avizoval účastníkům svůj předběžný právní názor, že i s přihlédnutím k § 13 o.z. neshledává důvod se od vyslovených podstatných závěrů v řízení vedeném před Okresním soudem v Karlových Varech a následně před odvolacím a dovolacím soudem odchylovat.

19. Problematika sporu tkví v restitučním zákonodárství, které mělo za cíl zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v době nesvobody (tj. od roku 1948 do roku 1989). I přesto, že zákon o půdě byl vyhlášen v roce 1991, ani v roce 2021 (tedy 30 let poté) k naplnění účelu tohoto zákona zcela nedošlo a někteří vlastníci, kterým bylo odňato jejich vlastnictví, se plné satisfakce nedočkali. K odčinění těchto křivd a k nápravě byl povolán pozemkový úřad, který měl povinnost konat v souladu se zákonnými pravidly zakotvenými ve zmíněném zákoně o půdě. Protože však nebyly v některých případech nároky poškozených vlastníků ani po letech narovnány, přenesly se spory z nich vyplývající k soudním instancím. Začala vznikat poměrně hojná judikatura, která se postupně ustálila především v otázce přeceňování nároků evidovaných [anonymizována tři slova] i důvodnosti žaloby na vydání náhradních pozemků a s tím spojených projevů liknavosti, libovůle, svévole a ztěžujícího postupu na straně žalovaného i jeho právního předchůdce. Jak znovu zopakoval Nejvyšší soud ČR ve svém výše citovaném usnesení ze dne 14. 9. 2020 č.j. 28 Cdo 2428/2020-374 za projev libovůle ba až svévole lze pak podle rozhodovací praxe považovat i takový postup žalovaného (jeho právního předchůdce – [anonymizováno] fondu ČR), kdy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje (ztěžoval) uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tedy nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 837/2017 nebo usnesení ze dne 3. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované (jejího předchůdce) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 17. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 5389/2014). Zjišťování a hodnocení rozhodujících skutečností o krocích oprávněné osoby, jakož i postupu žalovaného (jeho předchůdce) je především otázkou skutkových zjištění, s níž je pak úzce svázáno i posouzení, byl-li postup žalovaného (jeho předchůdce) při uspokojování nároku oprávněné osoby liknavý, diskriminační, nebo nesoucí znaky libovůle či svévole.

20. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že byly naplněny hmotněprávní předpoklady pro přiznání žalobou uplatněných nároků na nahrazení projevu vůle. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] konkretizovaného v odst. 8. písm. c) bylo prokázáno, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě a mají nárok na vydání náhradních pozemků, které jim nebyly vydány z důvodu uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Daná skutečnost nebyla ani mezi účastníky sporná. Spornost spočívala pouze v tom, zda nároky žalobců byly v minulosti zcela vypořádány, když žalovaný poukazoval na to, že vyvlastněné pozemky byly oceněny částkou 55 485,80 Kč, která byla žalobci [příjmení]) uhrazena prostřednictvím poskytnutí náhradního pozemku a u žalobce [příjmení]) tento nárok zanikl v návaznosti na postoupení pohledávky na třetí osobu. Žalovaný přitom při ocenění těchto odňatých pozemků vycházel z druhu pozemků, které byly v době vyvlastňovacího aktu zaknihovány (tj. orná půda), nikoli z jejich faktického stavu a účelu, pro nějž byly odnímány (tj. stavební). Nesouhlasil s přeceněním těchto pozemků, ač je fakticky v průběhu tohoto řízení po právní moci níže citovaného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech přecenil v rámci své interní databáze (a bez výslovného upozornění žalobců s případnou výzvou k možnosti jejich následné účasti ve veřejných nabídkách), přesto považoval nově přeceněnou výši i nadále za spornou. Nesouhlasil ani s tím, že by jeho postup byl liknavý či svévolný, a to především s přihlédnutím k tomu, že hodnotu odňatých pozemků následně přecenil.

21. Jak již bylo zmíněno v odůvodnění rozsudku OS v [obec] č.j. 13 C 260/2017-287, postup dle ustanovení § 11a zákona o půdě (který v zásadě předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností [anonymizována dvě slova] k převodu náhradních pozemků. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem [anonymizována dvě slova], přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Dle konstantní judikatury NS ČR se lze domáhat vydání či převodu konkrétních náhradních pozemků, které si žalobce sám vybere, i když tyto pozemky neprošly veřejnou nabídkou, tehdy, pokud bude prokázáno, že pozemkový úřad se choval liknavě a s libovůlí. Nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které lze realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu.

22. Žalobci, jak bylo prokázáno výzvou k přecenění restitučního nároku z [datum] a z dopisu Státního [anonymizována dvě slova] z [datum] (odst. 8 písm. g) a h)), učinili kroky, jimiž se snažili domoci svých nároků, které lze posoudit jako jejich aktivní přístup, a to i ve spojení s podáním žaloby u Okresního soudu v Karlových Varech (viz výše). Žalovaný se však odmítl přeceněním nároků žalobců zabývat, nevyzval je k doložení jakýchkoliv dalších důkazů, nepřihlédl k faktickému stavu předmětných pozemků ke dni přechodu na stát, tedy neučinil ničeho, aby zjistil správnou hodnotu restitučních nároků uplatněných žalobci. Setrval-li pozemkový úřad, po výzvě žalobců k přecenění jejich restitučních nároků (tj. v době již ustálené judikatury) na svém závěru o nedůvodnosti přecení nároku, je nutno považovat takový postup za liknavý a svévolný, kterým byly žalobci vyloučeni z možnosti uplatnění jejich nároků na náhradní pozemky ve veřejné nabídce ve správné výši. Žalobci se objektivně nemohli účastnit veřejných nabídek, za stavu, kdy jejich nevypořádané restituční nároky byly evidovány v nulové (případně marginální) výši. V důsledku tohoto postupu [anonymizována dvě slova] žalobci neměli jinou cestu než podáním žaloby ve věci se domoci vypořádání svých restitučních nároků. Tento závěr setrvá i za stavu, kdy v průběhu tohoto řízení žalovaný interně přecenil nárok žalobců, o čemž je neinformoval, event. jim nesdělil podstatné skutečnosti včetně možného dalšího postupu, a dokonce u následných soudních jednání sdělil, že i nadále tuto přeceněnou výši považuje za spornou.

23. Obdobně jako Okresní soud v Karlových Varech i zdejší soud shledal námitku žalovaného ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce [příjmení]) z důvodu postoupení pohledávky smlouvu ze dne [datum] na třetí osobu nedůvodnou. Okresní soud v Karlových Varech ve svém rozhodnutí č.j. 13 C 260/2017-287 podrobně vysvětlil, že z obsahu předmětné smlouvy vyplývá, že žalobce [příjmení]), jakožto postupitel, postoupil třetí osobě, jakožto postupníkovi, nikoliv celý restituční nárok z rozhodnutí č. j. P [spisová značka], ale toliko část tohoto nároku v částce 55 504,80 Kč, která byla ve smlouvě výslovně uvedena. Jeho závěry jako správné potvrdil odvolací soud, který doplnil, že žalovaný o hodnotě restitučního nároku konstitutivně nerozhoduje, přičemž hodnota nároku má pouze evidenční charakter. Skutečná výše nároku je dána charakterem odňatého pozemku ke dni odnětí a cenovým předpisem, pohledávka měla již od počátku hodnotu 373 590 Kč a je nerozhodné, zda ji žalovaný mylně evidoval ve výši 55 509,80 Kč. Postoupením její části nemohla jako celek zaniknout. Žalovaný poukazoval na zcela odlišný případ ve sporu oprávněné [jméno] [příjmení], z obsahu smlouvy o postoupení vyplynulo, že oprávněná převedla svůj nárok jako celek. S jejich závěry se zdejší soud plně ztotožňuje. Žalobce [příjmení]) je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o půdě, tudíž jeho nárok nezanikl ke dni tzv. restituční tečky.

24. Nelze přitakat ani námitce žalovaného, že nevydané pozemky by měly být oceněny jako pozemky zemědělské. Z jednotlivých rozhodnutí Stavebního [anonymizováno] [obec] (odst. 8 písm. a)) vyplývá, že pozemky, které nebylo možné žalobcům jako oprávněným osobám vydat pro zákonnou překážku, byly v době přechodu na stát v evidenci vedeny jako zemědělské. Avšak tyto pozemky byly vyvlastněny (převedeny na stát) dle existujícího zastavovacího plánu z [datum] za účelem výstavby sídliště, přičemž již v době rozhodnutí o vyvlastnění byl daný plán z části realizován (došlo k výstavbě a kolaudaci bloků č. VI. a VII. sídliště). Z toho je třeba dovodit jejich jednoznačný stavební charakter a uzavřít, že ještě před přechodem nevydaných pozemků na stát (specifikovaných v rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č.j. P [spisová značka] z 4. 4. 1995), stát s uvedenými pozemky nakládal, na pozemcích byla realizována výstavba sídliště. Při ocenění nevydaných pozemků, jakožto stavebních pozemků, soud vycházel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] i z dodatku k tomuto znaleckému posudku z [datum], které byly opatřeny doložkou ve smyslu § 127a o.s.ř. Závěry o ocenění nevydaných pozemků v k.ú. [obec] o celkové výměře 10 674 m2 postupem dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb. v cenách ke dni [datum] (tedy postupem předpokládaným v § 28a zákona o půdě) na částku 747 180 Kč, jsou znalcem formulovány zcela srozumitelně a logicky, když znalec vycházel ze správného znění oceňovacího předpisu, z ceny za 1 m2 ve výši 70 Kč. V dodatku znaleckého posudku pak bylo zcela srozumitelně a logicky vysvětleno, že při ocenění nevydávaných pozemků, jakožto stavebních, nebyly dány žádné důvody pro provedení srážek ze zjištěné ceny dle oceňovacího předpisu.

25. Nedůvodnou soud shledal rovněž i námitku žalovaného ohledně nepřevoditelnosti pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] pro plánovaný záměr výstavby fotbalového hřiště, p. [číslo] v k.ú. [obec] pro plánovaný záměr výstavby cyklostezky a p. [číslo] v k.ú. [obec] pro plánované umístění společných zařízení v rámci pozemkové úpravy, neboť v posuzované věci nebylo shledáno žádných zákonných překážek bránících jejich převodu. Judikatura se ustálila i v otázce zákonných výluk bránících vydatelnosti (srov. např. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1275/2019). Prvořadým kritériem je to, zda převodu pozemku nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11a odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený (přednostními) právy třetích osob (srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 a sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 220/2005). Z provedených důkazů (uvedených v odst. 8 písm. n) až p)) bylo prokázáno, že se jedná o pozemky vhodné k převodu s ohledem na jejich charakter (jde o pozemky, které lze zemědělsky obhospodařovat), nejedná se přitom o pozemky zatížené (přednostními) právy třetích osob, či by se na ně vztahovaly jiné zákonné výluky. Z provedeného dokazování rovněž nevyplynulo, že by se jednalo o pozemky, které byly určeny územním plánem nebo regulačním plánem či rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné došlo. Žalovaný sice tvrdil, že je na nich (či jejich částech) plánována výstavba fotbalového hřiště, cyklostezky či je pozemek určen pro umístění společných zařízení v rámci pozemkové úpravy, avšak předloženými a provedenými důkazy neprokázal, že by byl pro tyto záměry vydán územní či regulační plán. Žalovaným zmiňované výstavby jsou ke dni vyhlášení rozsudku ve fázi plánovaných záměrů, cyklostezka i její trasa byly projekčně zpracovány v roce 2012, přičemž ani v roce 2021 nejsou dořešena majetkoprávní vypořádání s vlastníky dotčených pozemků, ohledně víceúčelového hřiště byla v lednu roku 2019 zpracována toliko územní studie, k vydání územně plánovací dokumentace však dosud nedošlo. Avšak ani převod těchto pozemků na žalobce by v budoucnu nebránil dotčeným orgánům v jednání se žalobci o jejich případném převodu (popř. pachtu), ať již celku či částí daných pozemků, stejně tak jako jednají s ostatními vlastníky dotčených pozemků.

26. Nelze souhlasit ani s námitkou žalovaného, že není naplněn účel zákona o půdě, pokud žalobci náhradní pozemky, které jim byly vydány na základě již zmiňovaného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech, prodali třetí osobě ([jméno] Svobodovi). Předně je třeba konstatovat, že právo vlastnit majetek a nakládat s ním (tj. i převádět na třetí osoby) je ústavně zaručeným právem (čl. 11 LZPS). Je zarážející, že tuto námitku vznáší státní úřad, jehož postup byl soudně (opakovaně) uznán liknavým až svévolným a díky němuž (i jeho předchůdci) žalobci dříve nemohli řádně uplatnit v celém rozsahu svá zákonná práva. Daná námitka by mohla připadat v úvahu max. v prvních letech účinnosti zákona o půdě, nikoli 30 let poté. Nelze přehlédnout ani současný věk žalobců, u nichž není možné předpokládat, že by na daných pozemcích sami hospodařili.

27. Při výpočtu oprávněnosti žalobního návrhu soud přihlédl i k opakovaně citovanému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech, kterým došlo k nahrazení projevu vůle žalovaného a souhlasu s uzavřením smlouvy se žalobci o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví ČR, jež byly oceněny částkou 156 571 Kč pro každého ze žalobců. Cena nevydaných pozemků byla znaleckých posudkem Ing. [příjmení] oceněna částkou 373 590 Kč pro každého ze žalobců, po odečtení částečného uspokojení žalobců ze strany žalovaného v rozsahu 55 504,80 Kč (pro každého ze žalobců) a již přiznaného nároku rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech (tj. 156 571 Kč pro každého ze žalobců), každý ze žalobců nebyl dosud uspokojen co do výše 161 514,20 Kč. Tato částka, jak je zřejmé z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby, koresponduje i přeceněnou evidencí nároků žalovaného. [příjmení] výše v této věci oceněných a požadovaných náhradních pozemků činí 300 242,50 Kč (132 883,50 Kč + 98 481 Kč + 37 315 Kč + 31 563 Kč), tj. pro každého ze žalobců 150 121,25 Kč, jež nepřevyšuje dosud neuspokojený nárok žalobců. S ohledem na shora rozebrané skutečnosti soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobcům, kteří byli ve věci zcela úspěšní náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za 10 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, 3x vyjádření ve věci samé včetně písemného závěrečného návrhu – ze dne [datum], [datum] a [datum], 5x účast u ústního jednání – dne [datum] (přesahující 2 h), [datum] (přesahující 2 h) a dne [datum]) dle § 6 odst. 1, § 7 AT á 11 424 Kč (z merita věci pro každého žalobce 150 119,50 Kč, tj. 7 140 Kč, přičemž každému žalobci náleží ve smyslu § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) tato odměna ponížená o 20 %, tj. 2 x 5 712 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta za 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 24 620,40 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 141 860,40 Kč. Uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

29. Výrokem III. tohoto rozsudku byla v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. žalovanému uložena povinnost zaplatit státu náklady, které platil v souvislosti s výslechem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jež nebyly zálohovány. V posuzovaném případě činila odměna za výslech znalkyně částku 700 Kč, jež byla znalkyni přiznána a proplacena. I v tomto případě soud určil lhůtu k plnění dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a poskytl žalovanému, který nebyl v tomto řízení úspěšný, ke splnění této povinnosti zákonnou třídenní lhůtu.

Poučení