25 Co 131/2024 - 188

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: Mgr. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o nahrazení projevu vůle – povinnosti uzavřít kupní smlouvu k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. 2. 2024 č. j. 16 C 233/2022-162 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 66 900,90 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 14 691,40 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek p. č. [hodnota] zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [jméno FO], katastrální území [adresa] za kupní cenu 26.670,12 Kč (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 56.882,10 Kč k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle – uzavření kupní smlouvy k nemovitosti – pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO]. Tvrdila, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [hodnota], jehož součástí je stavba čp. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO] na LV č. [hodnota]. Zároveň je výlučným vlastníkem kanalizační přípojky včetně septiku a studny nedílně účelově spojené se stavbou čp. [hodnota], když tyto podzemní stavby jsou umístěny po celém pozemku p. č. [hodnota], jak je písemně a projektově zdokladováno v archivu stavebního odboru [právnická osoba]. Žalovaná nabyla do vlastnictví pozemek p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO] na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 od původních vlastníků (restituenti), kteří jej získali v řízení proti České republice – Státnímu pozemkovému úřadu. Podle § 3056 o. z. svědčí žalobkyni předkupní právo k pozemku p. č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] II a toto její předkupní právo k pozemku p. č. [hodnota] bylo porušeno tím, že restituenti nenabídli pozemek v rámci předkupního práva žalobkyni ve smyslu ustanovení § 3056 o. z. ve spojení s § 2140 o. z. Žalobkyni tedy svědčí nárok, aby se na žalované domáhala uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku p. č. [hodnota] za stejných podmínek, za kterých jej nabyla žalovaná od původních vlastníků, tj. restituentů. Kupní cena za tento pozemek v souladu s kupní smlouvou ze dne 22. 8. 2022 při své výměře činí 26.670,12 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 7. 11. 2022 žalovanou k uzavření kupní smlouvy, kdy součástí této smlouvy byl i celý text návrhu kupní smlouvy, na který však žalovaná nijak nereagovala. Zdůraznila, že všechny uvedené stavby plní svoji funkci – přenosu médií ke stavbě čp. [hodnota], což znamená, že se jedná o samostatnou nemovitou věc nedílně spjatou s vlastnictvím objektu čp. [hodnota], k jehož zásobování slouží a mají výsadní právo chráněné zákonem. Z těchto důvodů, a to i s ohledem na to, že stavby byly zkolaudovány v roce 1980, nelze uvedené stavby podřadit pod tzv. liniové stavby, neboť neslouží účelu tzv. liniových staveb a jako takové nebyly zkolaudovány. V rámci rekonstrukce objektu bydlení čp. [hodnota] byla povolena výstavba tříkomorového biologického septiku typ SM 8 a přípojky kanalizace z kameninového potrubí DN 150 z objektu čp. [hodnota] a odvod přečištěné vody ze septiku do vodoteče, konkrétně Žlebského potoka. Dále byla vybudovaná kopaná studna vyztužená betonovými skružemi s vodovodním potrubím rovněž do čp. [hodnota]. Po stavební stránce i po právní stránce jsou stavby septiku a přípojky kanalizace včetně vodovodního potrubí stavbou, na kterou se právě předkupní právo vztahuje a které při převodu pozemku p. č. [hodnota] na žalovanou, bylo porušeno. Aplikace tzv. liniové stavby je vyloučena, protože stavby neplní veřejně prospěšný zájem liniové stavby a nejsou určeny pro širší okruh lidí.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyni nesvědčí předkupní právo. Kanalizační přípojka včetně septiku a studny není stavbou ve smyslu ustanovení § 3056 o. z., když je stavbou inženýrské sítě a jejího příslušenství, které nejsou ve smyslu § 509 o. z. považovány za součást pozemku. Ke stavbám inženýrských sítí v režimu § 509 o. z. zákonné předkupní právo dle § 3056 o. z. nevzniká.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [hodnota], jehož součástí je stavba čp. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [jméno FO] [jméno FO] a současně je výlučným vlastníkem kanalizační přípojky včetně septiku a vodovodního potrubí včetně studny, nedílně účelově spojené se stavbou čp. [hodnota], když tyto podzemní stavby jsou umístěny na pozemku p. č. [hodnota] ve vlastnictví žalované. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaná vlastníkem p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] II (dále jen „předmětný pozemek“) na základě kupní smlouvy uzavřené dne 22. 8. 2022. Dle kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 byla mezi žalovanou jako kupující a jejími právními předchůdci – [jméno FO] – jako prodávajícími uzavřena kupní smlouva, kdy předmětem koupě byl nejen předmětný pozemek, ale další soubor pozemků za celkovou sjednanou kupní cenu 570 817 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v [sídlem] ze dne 4. 11. 2021, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 3. 2022, č. j. [spisová značka], vyplývá, že právní předchůdci žalované nabyli předmětný pozemek od České republiky – Státního pozemkového úřadu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (tj. v rámci „restituce“). Rozhodnutím odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Trutnově ze dne 17. 5. 1983 bylo pro rekreační objekt č. p. [jméno FO] mj. uděleno povolení k nakládání s vodami spočívající v odběru podzemní vody v množství 3096 m3/rok, 258 m3/měsíc, 8,6 m3/den, 0,1 l/sec a ve vypouštění odpadních vod splaškových do vodoteče v množství 3096 m3/rok, 258 m3/měsíc, 8,6 m3/den, 0,1 l/sec. Rozhodnutím Městského úřadu [adresa] ze dne 24. 1. 2023, č. j. [adresa] bylo žalované vydáno povolení k nakládání s vodami spočívající v odběru podzemních vod z kopané studny pro objekt č. p. [hodnota] v katastrálním území [adresa] na předmětném pozemku o maximálním povoleném odběru 140 m3/rok s platností rozhodnutí do 31. 7. 2024. Dále bylo žalované tímto rozhodnutím povoleno vypouštět odpadní vody do vod povrchových ze septiku pro objekt č. p. [hodnota] v katastrálním území [adresa], a to na pozemku p. č. [hodnota]. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 17. 6. 1980 bylo povoleno užívání stavby biologického septiku v katastrálním území [jméno FO] č. p. [hodnota], přičemž stavba obsahuje biologický septik, odpadní potrubí a výústní objekt odpadu. Dle nájemní smlouvy žalobkyně užívala předmětný pozemek na základě smlouvy o nájmu uzavřené dne 16. 11. 2017 mezi žalobkyní a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem. Nájem byl sjednán od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou, přičemž nájemné bylo sjednáno na částku 2 447 Kč a bylo splatné ročně dopředu vždy k 1. 10. běžného roku. Z výpovědi z nájmu z 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná vypověděla žalobkyni nájem předmětného pozemku s tím, že nájem měl skončit k 31. 1. 2023. Ze znaleckého posudku [jméno FO], znalce v oboru Ekonomika, ceny a odhady nemovitostí vyplývá, že předmětem ocenění byl předmětný pozemek. Jedná se o pozemek, na němž je vybudována studna s vodovodní přípojkou a septik s kanalizační přípojkou, jež tvoří součást k objektu bydlení č. p. [hodnota]. Dle zaměření inženýrských sítí tyto slouží domu č. p. [hodnota], který je součástí pozemku p. č. st. [hodnota], vedou jednak ke studni, která se nachází na předmětném pozemku, jednak k septiku, který se rovněž nachází na předmětném pozemku. Ze septiku následně směřují inženýrské sítě na pozemek p. č. [hodnota].

5. Okresní soud uzavřel, že kanalizační přípojka včetně septiku a vodovodní potrubí ke studni jsou stavbami ve smyslu civilního práva, když jde ve všech případech o výsledek stavební činnosti, která má svůj samostatný význam v právním smyslu a jde o výsledek stavební činnosti, který je jednoznačné identifikovatelný v tom směru, že se zřetelně odlišuje od předmětu (pozemků, stavby), na kterém je umístěn. I studna je samostatnou stavbu ve smyslu uvedeného (dle vyjádření žalobkyně je vyztužena betonovými skružemi, bylo vydáno stavební povolení) a jako taková je součástí liniové stavby (přívodního potrubí) ve smyslu § 509 o. z., neboť s přívodním potrubím provozně souvisí. Ostatně účastníci skutečnost, že se jedná o stavbu ve smyslu civilního práva, ani nečinili v průběhu řízení spornou. Okresní soud dospěl k závěru, že uvedené stavby jsou liniovými stavbami ve smyslu § 509 o. z. Konstatoval, že jak kanalizační přípojka, tak vodovodní potrubí procházejí nejméně dvěma pozemky (pozemek p. č. [hodnota] a pozemek p. č. st. [hodnota], jehož součástí je stavba p. č. [hodnota]), které jsou ve vlastnictví různých vlastníků. Stejně tak jsou naplněny i veškeré další znaky liniových staveb. Dle § 509 o. z. pak součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Septik u kanalizační přípojky, resp. studna u vodovodního potrubí pak nepochybně takovými součástmi jsou, tedy ani na ně ustanovení o předkupním právu nedopadá. Okresní soud vyslovil názor, že nezbytnou podmínkou pro to, aby šlo věc označit za liniovou stavbu, není bezpodmínečně i uspokojování potřeb širokého okruhu osob. Neshledal tedy důvodnou námitku žalobkyně, že stavby septiku s kanalizační přípojkou a studny s vodovodním potrubím liniovými stavbami nejsou, neboť obsluhují pouze její nemovitost čp. [hodnota] a neslouží uspokojování potřeb širokého okruhu osob. Okresní soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že se jedná o liniové stavby, nedopadá na ně předkupní právo dle § 3056 o. z. I v případě, kdy by uvedené stavby nebyly liniovými stavbami, by zákonné předkupní právo žalobkyni ani tak nenáleželo, neboť kanalizační a vodovodní přípojky, septik i studna jsou ve smyslu § 498 odst. 1 o. z. podzemními stavbami se samostatným účelovým určením a nejsou proto součástí pozemku. Všechny stavby mají vlastní využití jako nemovité věci a podzemní stavby (skutečnost, že studna nepatrnou částí zasahuje na povrch, nemění charakter studny jako podzemní stavby, jelikož její naprosto převážná část se nachází pod zemí). Předkupní právo by na ně proto podle § 3061 o. z. nedopadalo ani v tomto případě. Žalobkyni tedy zákonné předkupní právo z titulu vlastnictví staveb – studny a vodovodního porubí, septiku a kanalizační přípojky, nesvědčí. Kromě toho okresní soud uvedl, že i kdyby přes výše uvedené dospěl k závěru o existenci zákonného předkupního práva, tak by nebylo možno žalobě vyhovět, neboť dle § 3056 odst. 2 o. z. by toto právo dopadalo jen na část předmětného pozemku. Žalobní petit však zní na nahrazení projevu vůle – povinnosti uzavřít kupní smlouvu na celý pozemek bez jakékoli možnosti alternativy. Žalobkyně se v tomto řízení opakovaně vyjadřovala tak, že pozemek p. č. [hodnota] je nedělitelný, což měl potvrdit i ustanovený geodet za účelem vypracování geometrického plánu k dělení předmětného pozemku.

6. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Vytýkala okresnímu soudu nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení. Zdůraznila zejména, že nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že stavby kanalizační přípojky včetně septiku a studny nedílně účelově spojené se stavbou čp. [hodnota] umístěné po celém pozemku p. č. [hodnota], které jsou ve vlastnictví žalobkyně, jsou stavbami liniovými. Závěr okresního soudu o tom, že uvedené stavby jsou stavbami liniovými, není dostatečně odůvodněn. Okresní soud pouze zkopíroval charakteristické znaky liniových staveb podle literatury k § 509 o. z. a pak uvedl, že stavby procházejí dvěma pozemky různých vlastníků a uzavřel, že stejně tak jsou naplněny i veškeré další znaky liniových staveb, aniž by svůj závěr konkrétně popsal a vyložil. Zdůraznila, že uvedené stavby nejsou stavbami liniovými. V této souvislosti uvedla, že v rámci rekonstrukce objektu čp. [hodnota] byla na základě pravomocného stavebního povolení provedena výstavba tříkomorového biologického septiku typ SM 8 a přípojky kanalizace z kameninového potrubí DM 150 z objektu čp. [hodnota] a odvod přečištěné vody ze septiku do vodoteče Žlebského potoka. Současně byla zhotovena studna s vodovodním potrubím zavedeným do objektu čp. [hodnota]. Stavby byly provedeny na základě pravomocného stavebního povolení č. j. [hodnota] ze dne 3. 12. 1974, do užívání byly dány pravomocným rozhodnutím č. j. [spisová značka] ze dne 17. 6. 1980. Následně byla Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v [adresa] ve vodoprávním řízení povolena rozhodnutím č. j. [spisová značka] ze dne 17. 5. 1983 rekonstrukce studny s potrubím a biologického septiku s kanalizační přípojkou a odvodem přečištěné vody do vodoteče, vše v souvislosti s objektem k bydlení čp. [hodnota].Všechny uvedené stavby plní svoji funkci přenosu médií ke stavbě čp. [hodnota], tzn. jedná se o samostatnou nemovitou věc nedílně spjatou s vlastnictvím objektu čp. [hodnota], k jehož zásobování slouží a mají výsadní právo chráněné zákonem. Stavby neslouží účelu tzv. liniových staveb a jako takové nebyly zkolaudovány. Kanalizační přípojka včetně septiku a studny jsou stavby nedílně účelově spojené se stavbou čp. [hodnota] a jsou ve vlastnictví žalobkyně. Zdůraznila, že podle § 509 o. z. věc v soukromoprávním smyslu může být liniovou stavbou a samostatným předmětem soukromoprávních vztahů při splnění dvou základních podmínek. Jednak musí technicky o stavbu liniovou, tedy o stavbu, která prochází nebo může procházet vícero pozemky a která má účel, jež s těmito pozemky nesouvisí, přičemž zejména jde o účel přenesení nějakého produktu nebo i o zamezení přenosu škodlivého produktu (technická podstata liniové stavby), jednak musí jít o stavbu, jejímž účelem je uspokojování oprávněných potřeb širokého okruhu osob (právní podstata liniové stavby). Aby se jednalo o liniovou stavu (inženýrskou síť v intencích § 509 o. z.), musí jít o takovou stavbu, která neslouží pouze vlastníku konkrétního pozemku. V tomto případě jak studna, tak septik, včetně souvisejícího potrubí, slouží potřebám jedné konkrétní nemovitosti, a to nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Na danou věc se tedy vztahuje předkupní právo, které bylo jednáním žalované k tíži žalobkyně porušeno. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žalobě bylo vyhověno.

7. Proti rozsudku okresního soudu, a to pouze do výroku II, podala odvolání i žalovaná. Namítala, že okresní soud vyšel při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet náhrady nákladů řízení z částky, kterou žalobkyně navrhovala jako výši kupní ceny, za kterou měl být předmětný pozemek převeden do jejího vlastnictví, tedy z částky 26.670,12 Kč. Žalovaná je však přesvědčena, že při určení tarifní hodnoty je třeba vycházet z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Předmět sporu není penězi ocenitelný, když zákonné předkupní právo ani nahrazení projevu vůle nelze penězi ocenit. Pokud by přesto byla úvaha soudu správná do té míry, že předmět sporu penězi ocenitelný je, musel by soud přistoupit k prokazování výše hodnoty předmětu sporu. Způsob výpočtu částky pro účely kupní ceny učiněné žalobkyní v rámci podané žaloby považuje žalovaná za naprosto zcestný, když předmětem původní kupní smlouvy byl soubor hned několika pozemků, přičemž hodnota jednotlivých pozemků je a byla značně odlišná, nicméně smluvní strany ji nestanovily. Kupní smlouva obsahuje toliko souhrnnou kupní cenu za všechny převáděné pozemky. Není však možné a ani to nekoresponduje s kupní smlouvou, aby žalobkyně sečetla výměru všech těchto pozemků, následně vzala výměru předmětného pozemku a touto jeho výměrou prostě a bez dalšího vydělila kupní cenu za celý soubor pozemků. Takto vypočtená údajná hodnota pozemku je irelevantní a za žádných okolností neodpovídá skutečné hodnotě předmětného pozemku. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku II změněn a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 75.128,90 Kč.

8. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu ve výroku I jako věcně správného. Dle jejího názoru se jedná o liniové stavby, na které nedopadá zákonné předkupní právo. I za situace, kdyby se o liniové stavby nejednalo, zákonné předkupní právo by ani tak nebylo založeno s ohledem na ustanovení § 3061 o. z. ve spojení s § 498 o. z. Uvedla, že celá argumentace žalobkyně před okresním soudem i v nyní již podaném odvolání se uchyluje pouze k posuzování liniovosti staveb a žalobkyně se nijak nezaobírá dalšími důvody, pro které by nebylo možno žalobě vyhovět.

9. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované pak shledal důvodným.

10. Kanalizace a kanalizační přípojky nejsou součástí pozemku, ve kterém jsou umístěny; kanalizace a kanalizační přípojky jsou totiž na základě zákona o vodovodech a kanalizacích samostatnými předměty právních vztahů (nemovitostmi, které nepodléhají evidenci v katastru nemovitostí - § 5 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2653/2011). Pokud jde o stavbu vodovodu a kanalizace, stává se předmětem vlastnického práva bez ohledu na to, zda již byla dokončena a je funkční. Musí však splňovat kritéria platná pro stavby obecně. Musí jít o výsledek stavební činnosti člověka a musí mít materiální podstatu; stavba je samostatná masa materiálu odlišného od okolního pozemku. Stavba musí být vymezitelná vůči okolnímu pozemku. Stavba má samostatnou hospodářskou funkci (oproti pozemku) a vyznačuje se kompaktností materiálu. Některé z těchto znaků mohou být v konkrétním případě zastoupeny ve větší míře na úkor jiných. Soud musí zvážit, zda dosud provedené stavební práce netvoří jen součást pozemku (např. provedené zemní práce) a zda položené prvky nejsou jen samostatnými movitými věcmi (např. nespojené potrubí). Pokud však práce pokročily natolik, že části vodovodu či kanalizace (např. potrubí) nelze již oddělit od sebe navzájem, případně od pozemku, aniž by došlo k jejich poškození anebo aniž by bylo třeba vyvinout mimořádné úsilí, půjde již zpravidla o stavbu – samostatný předmět věcně právních vztahů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1238/2020). Podle okolností věci může být studna samostatnou věcí (stavbou ve smyslu občanského práva) anebo součástí pozemku. Pro studnu, pokud má být samostatnou věcí ve smyslu § 118 odst. 1 obč. zák., musí platit to, co pro ostatní hmotné předměty, tj. že je materiální povahy (proto není věcí určitý prostor) a že je oddělena od ostatních věcí (žádná její část neprolíná, nemísí se s věcí jinou – proto není součástí věci jiné). Studna je tedy stavbou a tudíž samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (bez ohledu na pojetí vodohospodářské), jestliže je výsledkem lidské stavební činnosti, kterou byla vytvořena určitá, převážně podzemní konstrukce, jež ve směru dovnitř ohraničuje prostor, jenž má být zčásti zaplněn vodou a zčásti sloužit jejímu čerpání. Nemá-li studna žádnou konstrukci, nejde o samostatnou věc, ale o součást pozemku - šlo by například o pouhý nezpracovaný vrt, nijak nevymezený proti okolí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012 sp. zn. 22 Cdo 1341/2010).

11. Dle § 3055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku, nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

12. Dle § 3056 odst. 1 o. z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo, a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

13. Dle § 3056 odst. 2 o. z. lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

14. Dle § 3061 o. z. ustanovení tohoto oddílu se nepoužijí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona, nebo o nemovitou věc podle § 498 odst. 1 věty druhé.

15. Předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z. ke stavbě podle § 509 o. z. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i předkupní právo, které takto vzniklo k pozemku, na němž je tato stavba zřízena, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (čl. II bod 2 zákona č. 460/2016 Sb.).

16. Dle § 509 o. z. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

17. Ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 460/2016 Sb. se vztahuje jen na stavby uvedené v § 509 o. z. (stavby liniové) a na pozemky, ve kterých jsou tyto stavby umístěny. Důvod tohoto omezení předkupního práva je ten, že liniové stavby nejsou součástí pozemku, takže předkupní právo by nesloužilo k cíli sledovanému v § 3056 odst. 1 o. z., tedy ke sjednocení vlastnictví stavby a pozemku; ostatně zájmy a předkupní právo vlastníka liniové stavby a pozemku, na kterém byla umístěna, tu nebyl ani před zákonem č. 460/2016 Sb., ten jenom výsledně upravil to, co platilo z povahy věci již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. 22 Cdo 745/2021).

18. Právní význam novely č. 460/2016 Sb., vůči § 509 o. z. spočívá v tom, že se režimu tohoto ustanovení nově podřizují nejen tzv. inženýrské sítě, ale i liniové stavby a „jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků“. Pojem liniové stavby soukromé právo nedefinuje. Lze však dovodit, že věc v soukromoprávním smyslu může být liniovou stavbou a samostatným předmětem soukromoprávních vztahů podle § 509 o. z. při splnění dvou základních podmínek. Jednak musí jít technicky o stavbu liniovou, tedy o stavbu, která prochází nebo může procházet vícero pozemky a která má účel, jenž s těmito pozemky nesouvisí, zejména jde o účel přenesení nějakého produktu nebo o zamezení přenosu škodlivého produktu (technická podstata liniové stavby), jednak musí jít o stavbu, jejímž účelem je uspokojování oprávněných potřeb širokého okruhu osob (právní podstata liniové stavby). K využití § 509 o. z. totiž z pohledu soukromého práva legitimně může dojít jen tehdy, když je třeba zdůraznit odůvodněnou nadřazenost obecných potřeb nad individuálním zájmem vlastníků pozemků právě tím, že věc, která slouží k uspokojení obecných potřeb, nemá právě z tohoto důvodu náležet vlastníkům pozemků, na nichž se shodou okolností nachází. Pod režim § 509 o. z. spadají zejména energetické sítě, jako jsou rozvody elektřiny, ropovody, plynovody, teplovody nebo i jiné produktovody, dále i dálnice, silnice, stavby dráhy, ochranné hráze, plavecké derivační kanály, letiště, přístavy apod. Výčet toho, co je inženýrskou sítí (vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení), je demonstrativní. Inženýrské sítě jsou trvalá podzemní, povrchová i nadzemní zařízení, která slouží k zabezpečení koloběhu zdrojů pocházejících z přírody (energií, vody a vzduchu). Inženýrské sítě ve smyslu § 509 o. z. tedy rozvádějí vodu, plyn či energii od zdroje ke spotřebitelům nebo slouží k odvodu znečištěné vody, vzduchu, přeměněné energie apod. Pojmovým znakem inženýrské sítě je i to, že jde o „síť“, tedy o soustavu zařízení a staveb, která není vnitřním okruhem, jenž slouží výhradně jedinému uživateli, aniž by tento okruh byl napojen na jiné uživatele, nebo na distributory. Inženýrskou sítí proto není např. zařízení, které zabezpečuje rozvod energie získané ze solárních panelů zavěšených na domě, výhradně po domě. (viz komentář k § 509 o. z., JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., ASPI).

19. Dle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku i jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných (včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech).

20. Dle § 506 odst. 2 o. z. není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

21. Dle § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

22. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [hodnota], jehož součástí je stavba čp. [hodnota] v katastrálním území [adresa] II, obec [jméno FO]. Zároven je výlučným vlastníkem kanalizační přípojky včetně septiku a studny s vodovodní přípojkou, když tyto podzemní stavby jsou umístěny po celém pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] II, obec [jméno FO], jehož vlastníkem je žalovaná. Žalovaná nabyla vlastnictví k pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] II, obec [jméno FO], na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 od původních vlastníků – restituentů, kteří ho získali v řízení proti České republice – Státnímu pozemkovému úřadu. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl pozemek p. č. [hodnota], když tvrdila, že má předkupní právo k tomuto pozemku, a to ve smyslu § 3056 o. z. a toto předkupní právo bylo porušeno. Domáhala se tedy nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy ohledně tohoto pozemku za kupní cenu 26.670,12 Kč. Okresní soud žalobu zamítl, když uzavřel, že kanalizační přípojka včetně septiku a vodovodní potrubí včetně studny jsou stavbami ve smyslu občanského práva a jsou stavbami liniovými ve smyslu § 509 o. z., přičemž předkupní právo na liniové stavby nedopadá.

23. Se závěrem okresního soudu, že kanalizační přípojka včetně septiku a vodovodní přípojka včetně studny jsou liniovými stavbami, se odvolací soud neztotožňuje. Lze souhlasit se závěrem okresního soudu (ostatně toto bylo mezi účastníky nesporné), že se jedná o samostatné stavby ve smyslu občanského práva, které nejsou součástí pozemku p. č. [hodnota] a jsou ve vlastnictví žalobkyně (pozemek p. č. [hodnota] je ve vlastnictví žalované). Dle § 3056 odst. 1 o. z. vlastník stavby, která není podle dosavadních předpisů součástí pozemku, a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Kdyby se jednalo o stavby liniové (nebo o stavby inženýrských sítí) ve smyslu § 509 o. z., předkupní právo ve smyslu § 3056 odst. 1 o. z. by se na ně nevztahovalo. Pojem liniové stavby je širší a zahrnuje i pojem inženýrské stavby. Aby však byla stavba stavbou liniovou, musí se jednat o stavbu, která prochází vícero pozemky a má účel, jež s těmito pozemky nesouvisí a kromě toho musí jít o stavbu, jejímž účelem je uspokojení oprávněných potřeb širokého okruhu osob. Stejně tak pojmovým znakem inženýrské sítě je, že jde o „síť“, tedy o propojení vícero uživatelů, resp. neslouží výhradně jedinému uživateli, není napojena na jiné uživatele nebo distributory. V posuzovaném případě se však jedná o vodovodní potrubí, které vede ke studni na pozemku na p. č. [hodnota] a o septik a kanalizační přípojku, přičemž všechny uvedené stavby jsou účelově spjaty s domem čp. [hodnota]. Je nesporné, že uvedené stavby slouží výhradně žalobkyni a jsou účelově spojené se stavbou čp. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobkyně p. č. st. [hodnota], stavby nejsou napojeny na jiné uživatele. Nelze tedy uzavřít, že by se jednalo o tzv. liniové stavby. Pokud tedy okresní soud uzavřel, že ustanovení § 3056 odst. 1 o. z. o předkupním právu nelze aplikovat z toho důvodu, že se jedná o stavby liniové, není jeho závěr správný.

24. Odvolací soud však přesto ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že zákonné předkupní právo dle § 3056 odst. 1 o. z. žalobkyni nenáleží. Je tomu tak z toho důvodu, že kanalizační a vodovodní přípojka, septik i studna ve vlastnictví žalobkyně jsou podzemními stavbami (to, že studna nepatrnou částí zasahuje na povrch, nemění její charakter jako podzemní stavby, když její převážná část se nachází pod zemí) a jedná se o stavby se samostatným účelovým určením (plní funkci přenosu médií ke stavbě čp. 149, jedná se o samostatné věci nedílně spjaté se stavbou čp. [hodnota]). Vzhledem k tomu se jedná o nemovité věci ve smyslu § 498 odst. 1 o. z., které nejsou součástí pozemku p. č. [hodnota] ve smyslu § 506 odst. 2 o. z. Dle § 3061 o. z. se pak ustanovení tohoto oddílu (tzn. ustanovení § 3054 o. z. až § 3060 o. z.) nepoužijí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona nebo o nemovitou věc podle § 498 odst. 1 věty druhé o. z. Ve smyslu § 3061 o. z. tak v posuzovaném případě nelze aplikovat ustanovení § 3056 o. z. o předkupním právu žalobkyně jako vlastníka staveb k pozemku p. č. [hodnota].

25. Pokud okresní soud uzavřel, že dle § 3056 odst. 2 o. z. by předkupní právo dopadalo jen na část předmětného pozemku a žalobní petit zní na nahrazení projevu vůle ohledně povinnosti uzavřít kupní smlouvu na celý pozemek, je třeba poukázat na to, že žalobkyně tvrdila, že pozemek p. č. [hodnota] není dělitelný, a proto se domáhá nahrazení projevu vůle ohledně celého pozemku. K prokázání jejího tvrzení měl být ustanoven geodet za účelem vypracování geometrického plánu k dělení předmětného pozemku (resp. k tomu, že pozemek dělit nelze).

26. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve výroku I ve smyslu § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

27. Žalobkyně nebyla v řízení před okresním soudem úspěšná a je tedy povinna nahradit žalované ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady tohoto řízení. Okresní soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za devět úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 11. 1. 2023, účast při jednání soudu dne 18. 5. 2023, vyjádření ze dne 13. 11. 2023, účast při jednání soudu dne 14. 1. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 7. 12. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 16. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 17. 1. 2024 a účast při jednání soudu dne 12. 2. 2024), přičemž vycházel z tarifní hodnoty 26.670,12 Kč a odměnu za jeden úkon právní služby tedy určil ve výši 2.180 Kč. Odvolací soud se ztotožňuje s námitkou žalované, že v daném případě je třeba vycházet při určení tarifní hodnoty z § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 a tarifní hodnota činí 50.000 Kč. Předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem a restituenty byl nejen pozemek p. č. [hodnota], ale více pozemků, jejichž cena byla určena souhrnnou cenou (nikoli jednotlivě ohledně konkrétních pozemků). Pokud pak žalobkyně sečetla výměru všech těchto pozemků a následně vzala výměru pozemku p. č. [hodnota] a touto jeho výměrou vydělila kupní cenu za celý soubor pozemků, je takto vypočtená hodnota pozemku p. č. [hodnota] irelevantní a nelze z ní vycházet při určení tarifní hodnoty v této věci. Na danou situaci je tedy třeba aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a při tarifní hodnotě 50.000 Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 3.100 Kč. Žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem spočívajících v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za devět úkonů právní služby á 3.100 Kč, na devět paušálních náhrad hotových výloh a 300 Kč, na náhradu za ztrátu času ve výši 6.400 Kč, cestovné právního zástupce žalované z Českých Budějovic do Trutnova a zpět ke čtyřem jednáním okresního soudu ve výši 18.290 Kč a v 21% DPH ve výši 11.610,90 Kč; celkem činí náklady žalované v řízení před okresním soudem 66.900,90 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b/, § 7 bod 5, § 13 odst. 4 a 5 a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že další úkony právní služby spočívající ve vyjádření žalované k výzvě soudu ze dne 5. 9. 2023 a ze dne 25. 9. 2023 nejsou dle svého obsahu vyjádřením, za které by náležela odměna za úkony právní služby, neboť jsou stručnými sděleními žalované k průběhu mimosoudních jednání a za tyto úkony odměna žalované nenáleží.

28. Ve smyslu § 220 o. s. ř. tedy byl rozsudek okresního soudu ve výroku II změněn.

29. Žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a je tedy povinna ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalované náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalované spočívají v nákladech jejího právního zastoupení, a to v odměně za dva úkoly právní služby (vyjádření žalované k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) a 3.100 Kč, ve dvou paušálních náhradách hotových výloh a 300 Kč, v náhradě za ztrátu času ve výši 1.400 Kč, v cestovném právního zástupce žalované z Českých Budějovic do Hradec Králové a zpět ve výši 3.941,65 Kč (osobní automobil Volkswagen Tiguan, ujeto z Českých Budějovic do Hradce Králové a zpět celkem 500 km, průměrná spotřeba 5,9 l100 km, cena motorové nafty 38.70 Kč/1 litr, náhrada za používání silničního motorového vozidla 5,60 Kč/1 km) a 21% DPH ve výši 2.549,75 Kč; celkem činí náklady odvolacího řízení žalované 14.691,40 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b/, § 7 bod 5 , § 13 odst. 4 a 5, § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení