25 Co 155/2021- 143

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců Mgr. Kláry Hrobské a Mgr. Lukáše Randy ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného: : [pojišťovna] [IČO] sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové a majetkové újmy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 18. 2. 2021, č. j. 14 C 191/2020-67, ve spojení s jeho doplňujícím rozsudkem ze dne 12. 8. 2021, č. j. 14 C 191/2020-111 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve spojení s doplňujícím rozsudkem ve výroku I. mění tak, že se žaloba co do částky 1 200 Kč s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zamítá; jinak se potvrzuje.

II. Žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně 32 378 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami na soudním poplatku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 12 259 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady řízení České republice na účet Krajského soudu v Praze 4 084 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. 14 C 191/2020-67, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 72 212 Kč na bolestném a 2 400 Kč na účelně vynaložených nákladech spojených s léčením s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami 3 730 Kč na soudním poplatku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalovanému a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 32 620 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že základ nároku je ve věci dán a spor je pouze o výši nemajetkové újmy (bolestného) a výši dosud neuhrazených účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Při určení výše bolestného vyšel ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ znalkyně [příjmení]“) ze dne [datum] a neztotožnil se se závěry znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], (dále také jen“ znalec [příjmení]“) ze dne [datum]. Znalecký posudek znalkyně [příjmení] nepovažoval za nadhodnocený ani chybný, zatímco posudek znalce [příjmení] posoudil jako bagatelizující. Žalobnímu nároku žalobkyně, pokud jde o bolestné, v celém rozsahu vyhověl a rovněž nároku na náhradu nákladů léčení spočívajícím v nadstandardní stravě v nemocnici a nástavci na WC.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který vytýkal soudu prvního stupně, že vycházel ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení], aniž by se vypořádal s tím, proč nevycházel ze znaleckého posudku znalce [příjmení], když rozdíl na bolestném představuje částku 91 669 Kč. Oba znalci jsou znalci pro stanovení nemateriální újmy. Žalovaný má za to, že bolestné bylo žalobkyni uhrazeno v celé výši. Poukázal na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 10 To 189/2020, kdy odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil pochybením soudu prvního stupně, pokud žalované přiznal náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč a ve stanovení výše nároku žalobkyně na nemajetkovou újmu s tím, že dlouhodobě zastává názor, že zákroky za účelem obnovení zdraví poškozené osoby jakkoliv mohou být bolestivé a nepříjemné, nejsou srovnatelné se skutečným úrazovým postižením zraněného jedince a nelze na ně a priori nahlížet jako na zranění v pravém slova smyslu. Soud prvního stupně navzdory znalosti usnesení shora uvedeného přiznal žalované opět náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku a nepřihlédl ke znaleckému posudku znalce [příjmení]. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tím, že byly přiznány žalobkyni náklady spojené s léčením spočívající v zaplacení nástavce na WC v hodnotě 1 200 Kč a nadstandardního stravování v nemocnici, celkem 1 200 Kč. Pozastavil se nad nadstandardním stravováním, neboť ačkoliv lituje toho, že žalované způsobil újmu či bolest, poukazuje na skutečnost, že neměla se způsobeným zraněním spojeny žádné potíže trávicího ústrojí a nedoložila potřebu speciální diety. Pokud jde o uhrazení nákladů na nástavec WC, bylo vedlejším účastníkem řízení před soudem prvního stupně doloženo daňovým dokladem ze dne [datum], že tento nástavec žalobkyně uhradila poukazem zdravotní pojišťovny a tedy jí žádné dodatečné finanční náklady na jeho pořízení nevznikly. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, č. j. 7 Tdo 1485/2019, v souvislosti s rozhodováním o náhradě nemajetkové újmy a určení její výše. Zdůraznil, že je řidič z povolání, byl mu udělen zákaz řízení, což je pro něj závažná a do budoucna likvidační skutečnost. Na jeho osobu je vedena řada exekucí způsobená neschopností splácet dluhy, neboť dosahoval minimálního výdělku okolo 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítne a přizná žalovanému náhradu nákladů řízení a zároveň uloží žalobkyni povinnost uhradit náklady státu.

3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvoláním žalovaného uvedla, že dle jejího názoru znalecký posudek znalce [příjmení], jakožto smluvního lékaře vedlejšího účastníka byl zpracován tendenčně ve smyslu bagatelizace jednotlivých zranění a bolestivých stavů souvisejících s následnou léčbou, které tento posudkový lékař prakticky ignoruje a to na vzdory ustanovení metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví skutečnost, že„ posuzující lékař vychází ze zdravotnické dokumentace a hodnotí samostatně každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození“. Dále poukázala na smysl náhrady nemajetkové újmy za bolest. Například mnohokrát opakovaná aplikace protisrážlivých léků do jednoho místa, je spojená s bolestivostí vyplývající z jeho pohmoždění. Pokud znalec [příjmení] zastává názor, že opakované injekční aplikace do břišní oblasti nepředstavují žádný bolestivý stav, nelze jeho přístup označit jinak, než za absurdní a účelový vzhledem k jeho roli smluvního lékaře vedlejší účastnice. Právní zástupce žalobkyně poukázal na svou zkušenost s řadou znaleckých posudků vypracovaných tímto znalcem, které byly zjevně nesprávné a tendenční, například ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 184/2019 nebo u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 6 C 258/2013. Závěry posudků tohoto znalce vždy vyznívaly tak, že posudek jiného znalce je nedůvodně nadhodnocen, ale nakonec se ukázalo, že opak je pravdou. Žalovaná má za to, že zájmem pojišťoven je vyplácet na pojistném co nejméně, a proto v soudních řízeních prosazují posudky svých smluvních lékařů s cílem snížit vyplacené pojistné plnění na nutné minimum. Znalecký posudek znalkyně [příjmení] zohledňuje skutečnou nemajetkovou újmy, která byla žalobkyni žalovaným způsobena, a to dle metodiky Nejvyššího soudu. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné pouze částečně.

5. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 6. 2020, č. j. 1 T 18/2020-231, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dnem 25. 8. 2020, č. j. 10 To 189/2020-251, bylo rozhodnuto o vině žalovaného, neboť dne [datum] v 16:10 hodin po zastavení nákladního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] neučinil taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neužil na stojícím vozidle parkovací brzdu, ani nenechal zařazen žádný převodový stupeň, vzdálil se od vozidla, které se následně samovolně rozjelo vzad, přejelo k levému okraji vozovky, vyjelo přes obrubník na chodník, kde levou zadní částí zezadu narazilo do žalobkyně, kterou přimáčklo ke zdi domu a dále narazilo do samotné zdi domu, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla zhmoždění v oblasti zad a pánve se zlomením lopaty levé kosti kyčelní a tepenným krvácením v oblasti arteria epigastrica inferior s ohrožením důležitého orgánu a dobou délky léčení více než 6 týdnů. Žalobkyně byla odkázána s nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Za shora uvedené jednání byl žalovaný odsouzen pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců a zároveň mu byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 17 měsíců. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalkyní [příjmení], znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy ze dne [datum] bylo bolestné žalobkyně ohodnoceno na 513,975 bodů s tím, že hodnota bodu pro rok předcházející nehodě žalobkyně tedy rok 2018, je 318,85 Kč a výše bolestného byla stanovena na 163 881 Kč. Znalecký posudek je opatřen doložkou ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně uhradila znalkyni za vypracovaný znalecký posudek částku 6 000 Kč. Žalovaná zaplatila za nadstandardní stravování Fakultní nemocnici v [část obce] 1 200 Kč a za nástavec na WC uhradila rovněž 1 200 Kč Vedlejší účastnice uhradila žalobkyni na bolestném 91 669 Kč Vedlejší účastnice na straně žalovaného plnila žalobkyni na základě znaleckého posudku znalce [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, odvětví hygiena a stanovení nemateriální újmy ze dne 28. 5 2020. Znalec [příjmení] ohodnotil bolestné žalobkyně na 287,5 bodů po 318,85 Kč, celkem 91 669 Kč, znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř.

6. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. výslechem znalkyně [příjmení], kterou ustanovil znalcem v odvolacím řízení pro podání ústního znaleckého posudku. Výslechem znalkyně bylo zjištěno, že aplikaci protisrážlivých léků pod kůži hodnotila dle položky S307 jako povrchní poranění břicha dolní části zad a pánve v rozsahu 1% tělesného povrchu 2 body proto, že žalobkyně si každodenně po dobu jednoho až dvou měsíců musela samostatně aplikovat injekce proti krevním sraženinám, které se aplikují pod kůži, dochází k vzniku krevních výronů a samotná aplikace je bolestivá. Dle znalkyně [příjmení] znalec [příjmení] ve svém posudku pomíjí skutečnost, že metodika ohodnocuje nejen utrpěná poranění, ale i samotný diskomfort léčby jako takové. Znalci k této otázce, tedy, zda je třeba hodnotit i samotný diskomfort léčby, vedli polemiku a shodli se na tom, že je tak třeba diskomfort léčby zohlednit. Znalec [příjmení] s tímto názorem nesouhlasí. K hodnocení dle položky S352 poranění jiné cévy v břiše nebo pánvi, znalkyně uvedla, že v tomto případě jde o cévy vedoucí břichem a pánví na stehno. Proč znalec [příjmení] toto poranění hodnotil jako poranění jiných cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve, jí nebylo známo. Pokud jde o bodové hodnocení položky S552 poranění povrchní žíly předloktí hodnocené 10 body znalkyně uvedla, že žalobkyně měla po dobu pobytu v nemocnici permanentně zavedenou kanylu do horní končetiny, čímž je omezena hybnost ruky, kterou se provádí osobní hygiena a někdy je s tím i spojena bolest. Jde o diskomfort léčby. Znalec [příjmení] tento diskomfort nehodnotil. Bodové ohodnocení položky S750 poranění stehenní tepny nebo hluboké žíly znalkyně posoudila jako další lékařský zákrok, neboť se provádí v místním znecitlivění, napíchnutím cévy zpravidla přes tříslo, kdy se touto cévou zavede do těla drát na poškozené místo, které se zalepí. S tímto omezením je spojena i aplikace kontrastní látky injekčně, mohou následovat různé alergické reakce a pacient musí mít klidový režim. Znalec [příjmení] tento diskomfort léčby neuznává a jeho hodnocení neakceptuje. K hodnocení položky T172 cizí těleso v hrtanu, znalkyně uvedla, že bylo ohodnoceno zavedení endotracheální kanyly do hrtanu a průdušnice při operaci levé kyčelní kosti, kdy jde o cizí těleso v krku a po jeho vytažení často následuje bolestivost, případně oslabení hlasivek, jde o diskomfortní pocit. Znalec [příjmení] s tímto hodnocením nesouhlasil, neboť má za to, že zavedení dýchací trubice do hrtanu prováděné vždy v celkové narkóze nemá prakticky nic společného s úrazem navozenou přítomností cizího tělesa v průdušnici. Znalkyně jako lehkou komplikaci ohodnotila bolest žalobkyně z důvodu porušení citlivosti levého stehna, kdy zřejmě došlo při operaci ke kontaktu s nervem. Byť šlo o přechodnou poruchu citlivosti, způsobila žalobkyni diskomfort, neboť nastalo něco, co obvykle nenastává. Znalec [příjmení] s tímto hodnocením rovněž nesouhlasil s odůvodněním, že by takto neměla být navyšována hodnota bolestného za cizí těleso v hrtanu, za poranění cévy na ruce nebo za podkožní aplikaci léku na břiše. Dle znalce [příjmení] porucha citlivosti levého stehna není lehkou komplikací, pouze doprovodným jevem, který provází zohledněná poranění, včetně otoku v oblasti pánve.

7. K námitce vedlejší účastnice na straně žalovaného, že odvolací soud nedovolil konfrontaci znalců, odvolací soud konstatuje, že konfrontace znalců navrhována nebyla. Podotýká, že znalkyně [příjmení] se v rámci svého znaleckého posudku nevymezovala k jinému znaleckému posudku, jak učinil znalec [příjmení], který obhajoval v rámci jím vyhotoveného znaleckého posudku své závěry oproti závěrům znalkyně [příjmení], tedy měl možnost své závěry k hodnocení jednotlivých položek uvést. Účelem výslechu znalkyně [příjmení] bylo, aby měla možnost se vyjádřit ke sporně hodnoceným položkám shodně jako znalec [příjmení] a odvolací soud mohl odůvodnění obou posudků hodnotit.

8. Soud prvního stupně správně hodnotil po právní stránce projednávanou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

11. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

12. V řešené věci byl základ nároku dán rozhodnutími v trestním řízení shora citovanými, jejichž výrokovou částí je soud v občanskoprávním řízení ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Byly tak splněny základní předpoklady odpovědnosti žalovaného za újmu na zdraví vzniklou žalobkyni, kterými jsou porušení právní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy. Odvolací soud po provedeném a doplněném dokazování posoudil znalecký posudek znalkyně [příjmení] jako logický, přesvědčivý s jasně stanovenou a ohodnocenou nemateriální újmou na zdraví žalobkyně, a to bolestného. Znalkyně [příjmení] pak závěry svého znaleckého posudku obhájila, svůj postup a hodnocení jednotlivých položek dostatečně vysvětlila. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, že smyslem odškodnění nemajetkové újmy by měla být úplná a spravedlivá náhrada žalobkyni za vytrpěnou bolest, způsobenou jí žalovaným. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. IV. ÚS 444/11,„ při výkladu pojmu skutečné škody však nelze opomíjet imperativ ústavně konformního výkladu, tedy je nutno tento pojem interpretovat tak, aby byla plně zajištěna ochrana ústavně zaručeným právům a svobodám. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost zásadě odškodnění utrpěného porušení ústavně zaručených práv (pozn. odv. soudu, v tomto případě právo na zdraví), které - jak bylo dovozeno - má být úplné.“ Tento závěr je aplikovatelný i na náhradu nemateriální újmy na zdraví. Odvolací soud konstatuje, že metodika Nejvyššího soudu je nástrojem ke stanovení výše nemajetkové újmy právě podle zásad slušnosti ve smyslu § 2958 o. z., byť není právním předpisem, tedy ani není právně závazná. Slouží však k podobnému ohodnocení podobných újem na zdraví, tak aby zásada slušnosti mohla být shodně naplněna u obdobně poškozených.

13. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyni vzniklo právo na odškodnění nemajetkové újmy, a to bolestného v rozsahu stanoveném znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] ve výši 163 881 Kč, Pokud jí vedlejší účastnicí na straně žalovaného na úhradu bolestného již bylo plněno 93 510 Kč, domáhá se žalobkyně po právu i zbývající částky 72 212 Kč Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že náklad vynaložený na nástavec na WC, uhrazený poukazem zdravotní pojišťovny vynaložila žalobkyně ve spojitosti se způsobenou zdravotní újmou. Soud prvního stupně správně rozhodl o příslušenství přiznaného plnění a odvolací soud na jeho rozhodnutí v tomto směru odkazuje. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud v rozsahu nemajetkové újmy a částečné škody v rozsahu 1 200 Kč s příslušenstvím obou nároků dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

14. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyní uplatněný nárok na nadstandardní stravování v nemocničním zařízení je v příčinné souvislosti s nemajetkovou újmou vzniklou žalobkyni na zdraví způsobenou jí žalovaným. Žalobkyně neutrpěla žádné zranění takového charakteru, které by odůvodňovalo potřebu jiného než obvyklého stravování. Odvolací soud proto žalobu v rozsahu 1 200 Kč s příslušenstvím dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl. Odvolací v souladu s § 164 o. s. ř. napravil chybu v psaní ve výroku I., když nesprávné znění:„ ve znění doplňujícího usnesení“, nahradil správným zněním„ ve spojení s doplňujícím rozsudkem“.

15. S ohledem na změnu věcného výroku rozhodl odvolací soud ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně vzniklých žalobkyni dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla s uplatněným nárokem neúspěšná pouze v nepatrné části. Náleží jí proto plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení za 5 úkonů právní služby po 4 060 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), vycházeno z pct 73 412 Kč, za 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT s odkazem na jeho ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) příprava a převzetí zastoupení, písm. d) výzva k plnění, sepis žaloby, písm. g) 2 x účast při jednání. Žalobkyni bylo přiznáno 21% DPH ze shora uvedených částek ve výši 4 578 Kč po zaokrouhlení, neboť právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jeho plátcem. Dále byly žalobkyni přiznány náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně před soudem prvního stupně 32 378 Kč a žalovanému a vedlejší účastnici na jeho straně bylo uloženo jí je společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud v písemném vyhotovení rozsudku postupem dle § 164 o. s. ř. napravil chybu v počtech.

16. Odvolací soud dále rozhodl o povinnosti žalované a vedlejší účastnice na její straně společně a nerozdílně uhradit náklady řízení státu, spočívající ve splnění poplatkové povinnosti, která na žalovanou přešla dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 2 písm. d), neboť žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena. Výše poplatku celkem činí 3 000 Kč, a to za návrh na náhradu nemajetkové újmy v penězích dle položky 3 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích u částky do 200 000 Kč 2 000 Kč; u majetkové újmy soud postupoval dle položky 1 bod 1. písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy do žalované částky 20 000 Kč činí soudní poplatek 1 000 Kč Odvolací soud v písemném vyhotovení rozsudku postupem dle § 164 o. s. ř. napravil chybu v počtech.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a odvolací soud jí proto přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů odvolacího řízení spočívá v odměně za právní zastoupení za 2 úkony právní služby po 4 060 Kč dle § 7 AT, vycházeno z pct 73 412 Kč, za 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT s odkazem na jeho ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) sepis vyjádření, písm. g) účast při jednání. Žalobkyni bylo přiznáno cestovné za cestu [obec] [obec] [obec], 119 km, [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,8 NM/100 km, cena paliva 36,10 Kč, sazba základní náhrady 4,70/km, dále ztráta času na cestě za 6 půlhodin. Žalobkyni bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 2 127,62 Kč po zaokrouhlení, neboť její právní zástupce prokázal, že je jeho plátcem. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení 12 259 Kč a žalovanému a vedlejší účastnici na jeho straně bylo uloženo jí je zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud v písemném vyhotovení rozsudku postupem dle § 164 o. s. ř. napravil chybu v počtech.

18. O náhradě nákladů státu v odvolacím řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. a neúspěšný žalovaný a vedlejší účastnice na jeho straně byli uznáni povinnými zaplatit společně a nerozdílně České republice náklady, které byly přiznány znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení].

Poučení