25 Co 330/2021-136

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 10 C 435/2020-73, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení potvrzuje, co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení (II) se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), a na nákladech řízení částku [částka] k rukám advokáta žalobce, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Takto soud rozhodl o žalobě doručené soudu dne [datum], kterou se žalobce domáhal zaplacení cen dvou děl, když žalovaný si objednal u žalobce provedení geodetických prací v areálu [adresa] v obci [obec], okres [okres]. Žalobce zhotovil dokumentaci stávajícího stavu objektu ovčína v měřítku 1:50, účelovou mapu areálu tvrze v měřítku 1:200 a fotogrammetrickou dokumentaci severního a západního průčelí tvrze v měřítku 1:

50. Dokumenty žalovanému předal dne [datum]. Za zhotovení dokumentů žalobce vystavil faktury [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum] a fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum], žalovaný přes opakované výzvy nic nezaplatil.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není pasivně legitimován, protože smlouvu uzavřel se žalobcem přímo s Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho koncipientka. Mgr. [jméno] [příjmení] také uzavřel dne [datum] jménem žalovaného příkazní smlouvu o správě této nemovitosti s detektivem [jméno] [příjmení], který měl tyto činnosti hradit. Protože v části je žalovaný pouze spoluvlastník nemovitostí a zaměření se týkalo řízení o zrušení spoluvlastnictví, tak by měl být v části zaměření ovčína žalován druhý spoluvlastník [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení pak namítal, že práce provedené při zaměření neodpovídají objednávce a nebyl dodržen termín předání, požadoval slevu z ceny díla.

4. Prvostupňový soud zjistil tento skutkový stav: žalovaný si objednal u žalobce dne [datum] geodetické práce v areálu [adresa] v [obec], a to účelovou mapu Tvrze 1:200, fotoplány severního a západního průčelí Tvrze 1:50 za celkovou cenu [částka] (výše ceny byla doložena písemnou komunikací) a dne [datum] dokumentaci stávajícího stavu objektu ovčína v měřítka 1:50, doba plnění sjednána nebyla. Dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientka Mgr. [jméno] [příjmení], informovala žalobce, že dle telefonického pokynu žalovaného potvrdila, že ostraha areálu tvrze v [obec] počítá s tím, že dne [datum] bude žalobce provádět práce dle objednávky žalovaného. Mgr. [jméno] [příjmení] jako advokát žalovaného informoval dopisem ze dne [datum] [ulice] dobrovolných hasičů [obec], obec Popovice, že žalovaný objednal u žalobce geodetické zaměření skutečného stavu budovy ovčína a žádá o umožnění přístupu pověřeným geodetům, aby mohli provést ohledání a měření. Dne [datum] žalobce žalovanému dodal a žalovaný převzal dokumentaci stávajícího objektu ovčína a fakturu [číslo] za tuto dokumentaci znějící na částku [částka] a fakturu [číslo] na částku [částka] za účelovou mapu Tvrze 1:200 a fotoplány severního a západního průčelí Tvrze 1:

50. Žalobce dopisy ze dne [datum] a [datum] žalobce upomenul žalovaného o zaplacení shora uvedených faktur.

5. Soud prvního stupně po právní stránce odkázal na ust. § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 2618 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) a žalobě zcela vyhověl, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalovaného geodetické práce a dodat žalovanému účelovou mapu Tvrze 1:200 a fotoplány severního a západního průčelí Tvrze 1:50 za celkovou cenu [částka] (1. Smlouva o dílo ze dne [datum]) a dokumentaci stávajícího stavu objektu ovčína v měřítka 1:50 za cenu [částka] (2. smlouva o dílo ze dne [datum], závěr o sjednané ceně soud učinil dle chování žalovaného, který ne [datum] dílo i fakturu převzal a cenu nerozporoval). Doba plnění smluv sjednána nebyla, proto měl žalobce provést dílo v době přiměřené povaze, což splnil, neboť dne [datum] mu byl zpřístupněn (na pokyn zástupce žalovaného) předmětný areál; navíc pro případ prodlení žalobce nebyla sjednána žádná sankce. Žalovaný ani přes poučení soudu neuvedl, jaké mělo mít dodané dílo vady, a žalobce navíc namítl, že by případné oznámení vad bylo opožděné.

6. Dokazování soudním spisem Okresního soudu v Benešově č. j. 4 C 12/2016 shledal nadbytečným, neboť tento spor není dosud skončen (v řízení probíhá znaleckého posouzení) a předmětem sporu je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku a stavbě stojící na pozemku par. [číslo] jehož součástí je objekt [adresa], vodní tvrze [obec]. Rovněž tak obvodní soud pro nadbytečnost zamítl provádění dokazování správními spisy, o kterých sám žalobce tvrdil, že jsou přerušené z důvodu absence souhlasu druhého spoluvlastníka, když k přerušení řízení navíc došlo před uzavřením obou zkoumaných smluv o dílo. Provedení výslechů svědků ([jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) ohledně vad díla a pozdního plnění shledal soud nadbytečným proto, že žalobce neuvedl, v čem měly vady díla spočívat, a pro případ prodlení žalobce si účastníci nesjednali žádnou sankci, takže případný závěr o pozdním plnění nemá vliv na rozhodnutí soudu.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady zastoupení advokátem [částka] (tj. 7,5 x odměna [částka] za 1 úkon právní služby určená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT”, jednalo se o tyto úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1, 2 AT: převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum], a 8x režijní paušál po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 4 AT a DPH [částka], celkem tedy [částka].

8. Proti všem výrokům tohoto rozsudku podal žalovaný včas přípustné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. a) až e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k novému projednání. Podle žalovaného soud neprovedl důkazy, o které žalobce opíral svoji procesní obranu a ze kterých bylo možno zjistit, že dílo bylo provedeno s vadami a opožděně. Dále se domnívá, že vady byly řádně uplatněny v rámci řízení před soudem prvního stupně a tedy ve lhůtě 2 let od předání díla ve smyslu § 2618 o. z. Žalovaný neměl jiný důvod pro vyhotovení díla, než splnění podmínek správních řízení a soudního řízení, tato skutečnost byla žalobci známa, což by mohl potvrdit svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (zastupoval žalovaného ve správních řízeních) a svědek [jméno] [příjmení] (osobně se podílel na zpracování objednávky prací, kontrolou a zabezpečení jejich realizace). Obvodní soud tyto důkazy neprovedl a nezjistil tak mezi stranami skutečně sjednané podmínky. Dále žalovaný poukázal na charakter (procesních) rozhodnutí správních úřadů a soudu ve smyslu § 134 o. s. ř., na shodná tvrzení účastníků, z nichž však soud dovodil opačné závěry. Z těchto rozhodnutí je zřejmé, jaký byl účel zadání díla a nepřímo tak i jeho podmínky, když po uplynutí procesních lhůt stanovených správními orgány a soudem již by zhotovení díla pro žalovaného postrádalo smysl. Žalovaný zpřístupnil nemovitosti pro žalobce dříve, než dopisem Mgr. [příjmení], viz dopis starostovi obce z [datum]. Mgr. [příjmení] žalobce přitom pro správní řízení udělil plnou moc již [datum], ten nahlédl do správního spisu [datum] a [datum] podal podnět Ministerstvu kultury a NPÚ. Stejně tak zástupkyně žalovaného v soudním řízení o zrušení spoluvlastnictví JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] požádala o možnost nahlédnutí do spisu ještě před vypracováním znaleckého posudku [datum], což podle žalovaného prokazuje, že měl zájem na provedení měření do poloviny března 2020. Znovu zopakoval, že správní řízení č. j. MUBN-67363-2019 (o povolení restaurování fasád) je přerušeno usnesením z [datum], protože nebyl doložen souhlas spoluvlastníka; správní řízení č. j. MUBN 64118-2019 (o povolení obnovy mostu a archeologického výzkumu) bylo přerušeno [datum], protože nebyl doložen souhlas spoluvlastníka, což bylo k odvolání žalovaného částečně změněno a částečně potvrzeno s tím, že vyjma souhlasu spoluvlastníka je požadováno i zaměření staveb. Podle žalovaného nebyla sjednána cena díla ani nebyla doložena vůle uzavřít smlouvu i bez určení ceny díla a zopakoval, že dílo nebylo provedeno v přiměřené době. Dále namítl, že mu dílo nebylo předáno, neboť mu bylo zasláno v elektronické formě bez formálního potvrzení předání. Součástí navíc bylo i zpracování 3D pohledů, které nebyly předmětem objednávky, přirovnává situaci k tomu, jako kdyby advokát rozesílal vzory běžných smluv a fakturoval za to dle advokátního tarifu. Dále namítl (bez bližší argumentace), že ust. § 2590 o. z. svědčí ve prospěch žalovaného. Žalovaný rovněž napadl, že soud neodstranil vady jeho vzájemného návrhu, který uplatnil v odporu, a nerozhodl o něm. Podle žalovaného žalobce nesplnil povinnost tvrdit rozhodující skutečnosti, neboť zatajil jednání probíhající mezi účastníky [datum], [datum], v listopadu 2019, [datum] a zejména 6. – [datum] a důvody, proč žalobce nejprve zakázku odmítal a poté, ačkoliv ji v únoru a březnu 2020 akceptoval, zahájení oddaloval (jiný geodet zakázku odmítl, protože by nerad na pozemku potkal pana [příjmení] s brokovnicí) a vyjadřoval obavy, aby na něj ochranka nepustila psy a proto se dožadoval potvrzení, že o něm ochranka ví. Žalobce mohl práce zahájit dříve, prostory ovčína jsou volně přístupné a mohl si tak kdykoliv vyzvednout klíče od západní části. Vlastní měření může provádět kdokoliv z veřejně přístupné návsi. Proto má žalovaný za to, že žalobce zakázku nesplnil ve lhůtě, kterou si dojednali dne [datum] (do 14 dnů od přijetí objednávky), resp. do 5 týdnů od zahájení prací dle e-mailové komunikace z [datum] (což je dle žalovaného do [datum]). Jiný geodet pak zahájil práce 3. den po doručení objednávky. Žalobce sám uznal, že žalovaný mu v lednu 2020 předal Stavebně – historický průzkum se starším zaměřením a proto neexistovala žádná překážka v zahájení a provedení prací. Pokud jde o severojižní směr, tak žalobce měl již v objednávce souhlas žalovaného jako objednatele prací se vstupem na pozemek. Mgr. [příjmení] a jeho koncipientka se žalobcem v 4/ 2020 komunikovali jen o zajištění vstupu na dotčené pozemky za účelem provádění prací, proto závěr soudu, že žalovaný žalobci nezpřístupnil náves, neobstojí. Tvrzení, že do zahájení prací neměl žalobce do ovčína přístup, vyvrátí svědectví [jméno] [příjmení] - dle žalobce vedoucího ostrahy, dle žalovaného strážníka Městské policie [obec a číslo]. Podle žalovaného soud nepřihlédl k žalobcovým tvrzením ohledně hmotněprávního základu vzájemného návrhu ve vztahu k tvrzenému promlčení., ačkoliv tyto důkazy byly výhradně povahy veřejné listiny. Dále namítl, že je zde zřejmě úmyslná dezinterpretace vyjádření žalovaného, neboť dílo zpracované žalobcem mělo sloužit i jako podklad pro restaurátorské práce a ani vyjádření žalovaného, že jmenované restaurátory nezná, není pravdivé. Žalovaný požadoval urychlené zpracování dokumentace, protože důvodem přerušení správního řízení ohledně restaurátorských pracích bylo nejen stavební povolení, ale i zaměření. S ohledem na dosud neskončená správní a soudní řízení pak žalovaný ještě odvolání doplní. Žalovaný pak ani nesouhlasí s tím, aby žalobci byla přiznána náhrada za všechny vyjádření žalobce, protože doplnění tvrzení a objednávky [číslo] bylo pouhou opravou pochybení při vyhotovení žaloby. Dále předložil žalovaný seznam dalších důkazů s tvrzením, že mají prokazovat shora uvedená tvrzení.

9. Žalobce považuje napadený rozsudek za správný a domáhá se jeho potvrzení. Má za to, že odvolací námitky jsou v podstatě velmi obecné a povětšinou nejsou věcné. Tvrzení žalovaného, ke kterým soud nepřihlédl, jsou pro věc nepodstatná. Zopakoval, že žalovaný si díla objednal dvěma objednávkami – [datum] a [datum], provedení díla bylo žalobci umožněno až [datum] a k předávní došlo osobně dne [datum] bez jakýkoliv výhrad oproti podpisu předávacích protokolů. S důvody, proč neprovedl žalovaným označené důkazy, se obvodní soud vypořádal ve svém odůvodnění. Cena byla účastníky výslovně sjednána a je zachycena i v komunikaci před uzavřením smluv.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. K procesní stránce 11. Žalovaný při jednání odvolacího soudu vznesl námitku podjatosti členky odvolacího senátu (Mgr. [příjmení]), kterou odůvodnil tím, že uvedená soudkyně rozhodovala o žalobce pro zmatečnost podané žalovaným v řízení sp. zn. 62 Co 116/2021, žalovaného řádně neobeslala a ve věci rozhodla zamítavě, neboť ignorovala, že v předchozím řízení došlo k fatálním procesním chybám a podle žalovaného existuje pochybnost, zda se uvedená soudkyně nesnažila krýt procesní pochybení ze strany soudních úředníků a zda tedy se zřetel na její poměr k věci a osobě žalovaného není důvod pochybovat o její podjatosti v tomto řízení.

12. Odvolací soud postupoval podle § 15b odst. 2 o. s. ř. a nepředkládal věc nadřízenému soudu, neboť námitka byla vznesena před, resp. v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta a námitka je odůvodněna jen okolnostmi, které jsou jako důvod k vyloučení soudce zákonem výslovně vyloučeny (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Soudkyně pak nemá dle svého vyjádření žádný poměr k účastníkům řízení či jejich zástupcům a její vztah k projednávané věci je dán pouze rozhodováním o odvolání v této věci.

13. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

14. Podle § 97 odst. 1, 3 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.

15. Podle § 79 odst. 1 věta prvá a druhá o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

16. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

17. Odvolací soud neshledal pochybení v tom, že obvodní soud nerozhodl o vzájemné žalobě žalovaného, neboť se s obvodním soudem ztotožňuje v tom, že žádná vzájemná žaloba v tomto řízení uplatněna nebyla. V odporu žalovaný uváděl, že není ve věci pasivně legitimován, neboť první smlouvu uzavřel detektiv [jméno] [příjmení] a ohledně druhé by měl zaplatit spoluvlastník nemovitostí [jméno] [příjmení] a požadoval toliko zamítnutí žaloby. Pouze v bodě 3 odporu je zmínka, že žalovaný nárok neuznává z právních a odborných důvodů, na kterých staví svou procesní obranu a vzájemný návrh a označuje listiny. Nikde v textu odporu ani žádného dalšího vyjádření žalovaného či projevů přednesených při jednání před soudem se neobjevilo žádné tvrzení o tom, že by snad měl mít žalovaný nějakou pohledávku za žalobcem, natož nějaká další tvrzení v tomto směru. V odvolacím řízení je pak možnost vznést vzájemný návrh zákonem výslovně vyloučena (§ 216 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvého stupně uzavřel, že v tomto řízení žalovaný neuplatnil vzájemný návrh, to že tento odborný právní termín použil v podání, ve kterém se však domáhal jen zamítnutí žaloby, ještě neznamená, že by skutečně bylo zahájeno řízení o vzájemném návrhu. Protože tedy nebylo řízení o vzájemném návrhu vůbec zahájeno (ani vadně), nemohl soud postupovat dle § 42 o. s. ř. K věci samé 18. Po právní stránce obvodní soud věc posoudil dle přiléhavých ustanovení správně zvolené právní úpravy, navíc lze dodat, že se jedná o spotřebitelský vztah, když žalobce smlouvu uzavřel jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

19. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (1). Podle § 2608 o. z. je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě (1). Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

20. Ohledně 1. smlouvy o dílo ze dne [datum] obvodní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci. Pokud je namítáno, že nebyly provedeny důkazy označené žalovaným, tak nutno zohlednit, že žalobce nejprve tvrdil, že za dílo vytvořené na základě první smlouvy uzavřené jeho zástupcem Mgr. [příjmení] v 3/ 2020 by měl zaplatit soukromý detektiv a za dílo vytvořené na základě druhé smlouvy by měl zaplatit spoluvlastník nemovitosti z titulu svého spoluvlastnictví. Žalovaný následně od těchto svých tvrzení ustoupil, když sám uvedl, že na základě jednání žalobce a žalovaného (která započala v červnu 2019) uzavřel žalovaný se žalobcem dvě smlouvy o dílo (11. 2. a [datum]), proto dokazování ohledně podle předchozích tvrzení se stalo zjevně nadbytečné. Pokud jde o obsah 1. smlouvy, tak bylo zjištěno, že žalobce se zavázal zhotovit účelovou mapu areálu tvrze v měřítku 1:200 a fotogrammetrickou dokumentaci severního a západního průčelí tvrze v měřítku 1:50 za cenu za cenu [částka] a že žalobce žalovanému zhotovení dílo předal dne [datum] včetně vyúčtování ceny díla a že žalovaný žalobci přes opakované výzvy žalobce nic nezaplatil.

21. Začal-li žalovaný nově v odvolacím řízení tvrdit, že dílo osobně nepřevzal (resp. pouze elektronicky), je toto jeho tvrzení v rozporu s výsledky dokazování a jednak se jedná o nepřípustné novum dle § 213 odst. 5 o s. ř. uplatněné v rozporu s účinky koncentrace řízení (ke které došlo na základě jednání u soudu prvního stupně dne [datum] ke dni [datum]). Navíc paralela mezi elektronickým zasíláním vzorových smluv neobstojí i proto, že žalobce pro žalovaného nevytvářel vzorovou dokumentaci, ale unikátní dílo dle skutečného stavu, a jednak proto, že podle výsledků dokazování dílo bylo předáno osobně a to včetně vyúčtování a že žalovaný jako objednatel žádnou výhradu neuplatnil (§ [číslo] o z.).

22. Žalobce pak obecně tvrdil, že dílo má vady, ale pouze takto obecně a až v odvolacím řízení uvedl, že jediný konkrétní údaj, že vadu spatřuje v tom, že dokumentace obsahuje navíc i něco, co nepožadoval. S ohledem na to, že byla sjednána cena díla pevnou částkou, tak vada spočívající v tom, že žalobce plnil více, než dle smlouvy měl, nemá kasační potenciál. Namítá-li žalovaný, že mu doposud neuplynula dvouletá promlčecí lhůta k uplatnění vad, tak pomíjí, že zákon stanoví dvojí promlčení lhůtu – subjektivní (bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy vadu zjistil nebo měl zjistit) a objektivní (dvouletou od převzetí díla, § 2618 o. z.), přičemž marné uplynutí jedné z uvedených lhůt (v tomto případě lhůty subjektivní) znamená, že se nárok promlčel, čehož se žalobce v tomto řízení dovolal (§ [číslo] odst. 2 a § 2618 o. z.).

23. Žalovaný pak namítal, že žalobce plnil opožděně.

24. Podle § 2590 odst. 2 o. z. není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

25. V uvedeném případě si smluvní strany ve smlouvě ze dne [datum] dobu plnění zhotovitele nesjednaly a proto měl zhotovitel provést dílo v termínu, v jakém ho lze obvykle provést. Druhá věta odstavce druhého zdůrazňuje vyvratitelnou domněnku, že doba přiměřená povaze díla je (v případě, že nebyl termín díla ujednán) stanovena ve prospěch zhotovitele. V tom je zohledněno i to, že zhotovitel může mít ve chvíli sjednání smlouvy i jinou práci. Zhotovitel tedy určí, kolik času či jakou dobu ke zhotovení tohoto kterého konkrétního díla potřebuje, pokud by opravdu dílo řádně prováděl (srov. [příjmení], Z., [příjmení], J., [příjmení], J. a kolektiv: Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku. Komentář k § 1721-2893 OZ [obec]: Leges, 2017, [číslo] s.). Z uvedeného pak vyplývá, že je zcela irelevantní obrana žalovaného, že jiný znalec by uvedenou práci stihl dříve.

26. Podle obsahu spisu smlouvy byla uzavřena v únoru 2020, v dubnu 2020 žalovaný poskytl součinnost k provedení díla a ke splnění smlouvy zhotovitelem (žalobcem) došlo dne [datum]. Žalovaný v mezidobí od smlouvy z důvodu prodlení zhotovitele neodstoupil, účastníci si nesjednali žádnou sankci pro případ prodlení zhotovitele a proto i odvolací soud považuje za zcela nadbytečné provádění jakéhokoliv dokazování ohledně toho, jaká je obvyklá doba plnění obdobných smluv. Z obsahu spisu je rovněž evidentní, že se nejednalo o tzv. fixní smlouvu ve smyslu § 1980 o. z., která by zanikla pouhým nesplněním díla v přesně stanovený čas, protože žádný takový čas nebyl sjednán a ani z povahy závazku nelze takový závěr dovodit. Žalobce pak nepopíral, že mu byl znám účel, kvůli kterému žalovaný požaduje sjednané dílo (pro účely správních řízení a soudního řízení o vypořádání spoluvlastnictví), přičemž v době uzavření smluv byla všechny správní řízení přerušena, protože žalovaný nepředložil souhlas spoluvlastníka, a v soudním řízení byl zadán znalecký posudek. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a proto provádět dokazování za účelem obstarání těchto tvrzení, je zcela nadbytečné, jak správně uvedl obvodní soud. Skutečnost, že některé řízení bylo přerušeno navíc i z jiného důvodu pak nic nemění na závěru soudu, že nebyla sjednána doba plnění a že žalobci nemohlo být známo, že žalovaný nemůže mít zájem na plnění po polovině března 2020. Navíc ještě v dubnu 2020 žalovaný poskytoval žalobci součinnost k provedení díla, v květnu pak dílo převzal, přičemž též obě tyto zjištěné skutečnosti vylučují úvahy žalovaného o existenci fixního závazku s dobou plnění v polovině března 2020.

27. Pokud pak jde o důkazní návrhy uplatněné v odvolání, tak částečně se jedná o nepřípustná nova ve smyslu § 213 odst. 5 ve spojení s § 205a o. s. ř. (výslechy osob: [příjmení] [příjmení], [příjmení], [příjmení], žádosti žalobce adresované orgánu státní památkové péče, podnět žalovaného z důvodu nečinnosti Městského úřadu Benešov), částečně o důkazy zcela irelevantní pro rozhodnutí věci (výpisy z LV [číslo] výkresy k ÚSKP, návrhy archeologických výzkumů, návrh na provedení restaurátorských prací, podnět žalovaného ve správním řízení, smlouva o poskytování právní pomoci z [datum] včetně plné moci, stanovisko generální ředitelky NPÚ k možnosti dělení objektů) a částečně o důkazy, která správně pro nadbytečnost zamítl již prvostupňový soud (spisy správních řízení a výslech archeologa k otázce řízení o povolení obnovy branského mostu), a proto odvolací soud těmito důkazními prostředky dokazování neprováděl.

28. Odvolací soud se pak ztotožňuje i s tím, že je zcela nadbytečné provádět výslech [jméno] [příjmení] ohledně významu geodetického zaměření po stavební stránce pro účely správních řízení, neboť na platnost smlouvy a závazky z ní vyplývající nemá vliv význam těchto zaměření na správní řízení. Ze stejného důvodu je nadbytečný i výslech Mgr. V. [příjmení].

29. Odvolací soud se tak přiklání k hodnocení důkazů, jak je provedl obvodní soud, když tvrzení žalobce jsou od počátku neměnná a zcela logická, zatímco žalovaný své verze opakovaně přizpůsoboval a měnil. Žalobce pro žalovaného provedl sjednané dílo dne [datum] a vzniklo mu tak právo na zaplacení ceny díla ve smyslu § 2610 odst. 1 o. z., a to bezodkladně dle § 1958 odst. 2 o. z. (zde však ve lhůtě poskytnuté žalobcem do [datum]). Protože svou povinnost nesplnil, ocitl se v prodlení (§ 1968 věta prvá o. z.) a je tak žalobci povinen zaplatit též úrok z prodlení (§ 1970) a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je z uvedených důvodů ve vztahu k 1. smlouvě zcela správné, proto jej odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. Ohledně 2. smlouvy ze dne [datum] je však situace jiná. Obvodní soud správně při jednání dne [datum] žalobce vyzval, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že uvedeného dne byla uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal provést a předat žalovanému dokumentaci stávajícího stavu objektu ovčína v měřítku 1:50 za cenu [částka]. Žalobce včas navrhl důkazy dvěma e-maily a výslech dvou svědků (p. [příjmení] a p. [příjmení]), soud provedl pouze listinné důkazy a nenačerpal z nich žádná zjištění ohledně sjednané ceny díla, přesto v dalším dokazování nepokračoval. Obvodní soud pak povinnost žalovaného zaplatit žalobcem požadovanou cenu díla dovodil toliko z následného chování žalovaného, resp. z toho, že převzal dílo i fakturu a proti ceně neprotestoval.

32. Odvolací soud pak souhlasí se skutkovým zjištěním prvostupňového soudu, resp. absencí zjištění ohledně toho, co si účastníci ujednali o ceně 2. díla, protože žádné takové zjištění z doposud provedeného dokazování nevyplývá. Odvolací soud však připomíná, že je povinností soudu nejprve zjistit skutkový stav ve smyslu § 153 odst. 1 o. s. ř. a teprve poté lze skutkový stav právně hodnotit. V posuzovaném případě však takto obvodní soud nepostupoval a na místo provedení dokazování za účelem objasnění sporné skutečnosti, přistoupil rovnou k právnímu posouzení nejasného skutkového stavu.

33. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že musí-li soud v písemném vyhotovení rozsudku uvést, proč neprovedl i další (účastníky navržené) důkazy (§ 157 odst. 2 o. s. ř.), je samozřejmě povinen se výslovně vypořádat s tím, proč v rozsudku nečiní žádná zjištění z některých (nebo ze všech) provedených důkazů a uvést, o které důkazy jde. Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu vyplývá, že soud sice není povinen vyhovět veškerým důkazním návrhům (ani není nutno reagovat podrobným a vyčerpávajícím způsobem na všechny návrhy účastníků řízení), avšak pokud jim soud nevyhoví, musí dostatečným způsobem vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. pokud je provedl, proč je nepřevzal za základ svých skutkových zjištění (srov. například nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 437/03) .

29. Ústavní soud v řadě nálezů (ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 61/94, ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 95/97, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 549/2000, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 113/02, ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 173/02, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1912/07, a v mnoha dalších). Obvodní soud přitom odůvodnil neprovedení výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] výlučně tím, že jejich výslech navrhoval žalovaný ohledně blíže nekonkretizovaných vad díla. Ve vztahu k důkaznímu návrhu žalobce se tak jedná o opomenuté důkazy, když nelze předem předpokládat, že by se mělo jednat o důkazy bezcenné, neboť o panu [příjmení] obě strany uvádějí, že se uzavření smlouvy dne [datum] osobně účastnil, a lze tak skutečně předpokládat, že může mít poznatky ke sporné skutečnosti, zda byla sjednána cena díla a případně v jaké výši. Pokud tedy soud neprovedl dokazování těmito včas označenými důkazními prostředky a ani neprovedení důkazů procesně konformním způsobem neodůvodnil, zatížil řízení vadou v podobě opomenutých důkazů (§ 219 odst. 1, 2 o. s. ř.).

34. Za této procesní situace odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně částky [částka] s příslušenstvím zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), neboť ke zjištění skutkového stavu je třeba provést rozsáhlé dokazování a k obsahu smlouvy ze dne [datum] bylo doposud provedeno zcela nedostatečné dokazování.

35. V dalším řízení obvodní soud zejména vyslechne svědka [příjmení] a v případě neobjasnění skutkového stavu též svědka [příjmení], na základě hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) uzavře, zda je skutkový stav objasněn, nebo je třeba provést další dokazování (postupem podle § 120 o. s. ř.).

36. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto v novém rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení