25 Co 69/2025 - 122

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Ivety Veselé a Mgr. Zdeňky Winklerové v právní věci žalobce: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], státní příslušnost [stát] bytem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce], bytem [Adresa zmocněnce] o zaplacení 67 842 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. prosince 2020, č. j. 18 C 209/2024-83, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se co do částky 5 367 Kč s úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 11. 2023 do zaplacení zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje, co do částky 62 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 997 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 225 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 31 572 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 18 681 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu 84,18 % ve výši 39 290,76 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně v záhlaví označeném rozsudku rozhodl tak, že uložil žalované zaplatit žalobci částku[Anonymizováno]67 842 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 367 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 4 997 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 225 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 31 572 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení a ve výši 12,75% ročně z částky 18 681 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení (výrok I.), a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28 319 Kč (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení příspěvků na náklady spojené se správou domu a vlastní činností žalobce a záloh na úhradu za služby včetně nedoplatků vyplývajících z vyúčtování.

3. Protože je žalovaná státní příslušnicí [stát], dovodil soud prvního stupně pravomoc k rozhodnutí tohoto sporu z čl. 37 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a [stát] o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášené sdělením [orgán] pod č. 95/1983 Sb. m. s., podle kterého se vlastnické právo k nemovitostem řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany, příslušnost proto náleží podle českého práva českým soudům.

4. Při svém rozhodování ve věci samé vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalovaná byla vlastnicí bytové jednotky č. [číslo], a tudíž patřila do společenství žalobce. Žalobce uzavřel příkazní smlouvu ze dne 7. 1. 2015 se společností [právnická osoba]., jejímž předmětem bylo zabezpečení provozu a obstarání správy společných částí nemovité věci a mj. také organizace inkasa příspěvku na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) a plateb za plnění spojená nebo související s užíváním bytu či nebytového prostoru (tzv. služby) od vlastníků společenství žalobce. K uzavření takové smlouvy žalobce opravňoval čl. IV odst. 1 stanov žalobce. Podle odst. 6.5.2 byla společnost [právnická osoba]. povinna vyúčtovat příjmy a výdaje z plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu či nebytového prostoru vlastníkům jednotek do tří měsíců od získání potřebných podkladů, nejpozději do 30. 4. následujícího roku. Vyúčtování za rok 2020 až 2023 pro jednotku, jejíž vlastnicí byla žalovaná, zpracovala podle příkazní smlouvy za žalobce společnost [právnická osoba]. Náklady za rok 2020 na ústřední topení, teplou vodu, studenou vodu, úklid, výtah, elektřinu, odvoz odpadu, ostrahu a pojištění rozúčtované pro jednotku činily 54 019,08 Kč, žalované předepsané zálohy činily 47 280 Kč[Anonymizováno]a nedoplatek žalované za tudíž činil 6 739 Kč. Na platbách za rok 2020 bylo celkem předepsáno k zaplacení 56 988 Kč a po zohlednění nedoplatku na vyúčtování z minulého roku bylo zaplaceno ze strany žalované 53 687 Kč. Toto vyúčtování zaslala žalované společnost [právnická osoba]. dne 5. 5. 2021 e-mailem na adresu [e-mail]. Náklady za rok 2021 na ústřední topení, teplou vodu, studenou vodu, úklid, výtah, elektřinu, odvoz odpadu, ostrahu a pojištění rozúčtované pro jednotku žalované činily 54 504,54 Kč, žalované předepsané zálohy za rok 2021 činily 47 280 Kč a nedoplatek tudíž činil 7 225 Kč. Ve vyúčtování byl uveden náklad jednotky žalované na každou jednotlivou službu a předepsaná záloha na každou ze služeb. Na platbách za rok 2021 bylo celkem předepsáno k zaplacení 56 988 Kč a po zohlednění nedoplatku na vyúčtování z minulého roku bylo zaplaceno ze strany žalované 50 181 Kč. Toto vyúčtování zaslala žalované společnost [právnická osoba]. dne 27. 4. 2022 e-mailem na adresu [e-mail], na což žalovaná e-mailem ze dne 3. 5. 2022 odpověděla, že s vyúčtováním nesouhlasí, protože každý měsíc provádí platby, a žádala zrušení nedoplatku. V dalším vyúčtování, za rok 2022, náklady na ústřední topení, teplou vodu, studenou vodu, úklid, výtah, elektřinu, odvoz odpadu, ostrahu a pojištění rozúčtované pro jednotku žalované činily 78 851,57 Kč, žalované předepsané zálohy činily 47 280 Kč, nedoplatek žalované za rok 2022 tudíž činil 31 572 Kč. Ve vyúčtování byl uveden náklad jednotky žalované na každou jednotlivou službu a předepsaná záloha na každou ze služeb. Na platbách za rok 2022 bylo celkem předepsáno k zaplacení 56 988 Kč a po zohlednění nedoplatku na vyúčtování z minulého roku bylo zaplaceno ze strany žalované 51 763 Kč. E-mailem ze dne 22. 11. 2022 zaslala žalované společnost [právnická osoba]. na adresu [e-mail] evidenční list platný od 1. 1. 2023. Podle toho s účinností ke dni 1. 1. 2023 činila měsíční zálohová úhrada k bytu žalované částku 5 832 Kč (fond oprav představoval 465 Kč, čímž došlo k navýšení původní platby ve výši 4 749 Kč). Žalovaná prostřednictvím svého zmocněnce dopisem ze dne 30. 5. 2023 adresovaným společnosti [právnická osoba]. vyjádřila nesouhlas s vyúčtováním služeb a vyúčtování za rok 2022, které obdržela e-mailem dne 8. 5. 2023 s nedoplatkem 51 654 Kč, protože rozpis nevysvětloval ceny a měření vyúčtovaných jednotek, a protože valná hromada vlastníků ceny a objem služeb neschválila. Další vyúčtování pro jednotku žalované zpracovala za žalobce opět společnost [právnická osoba]. Náklady za rok 2023 na ústřední topení, teplou vodu, studenou vodu, úklid, výtah, elektřinu, odvoz odpadu, ostrahu a pojištění rozúčtované pro jednotku činily 79 293,35 Kč, žalované předepsané zálohy za rok 2023 činily 60 276 Kč a zaplacené zálohy 60 612 Kč a nedoplatek žalované za rok 2023 tudíž činil 18 681,35 Kč. Ve vyúčtování byl opět uveden náklad na jednotku žalované na každou jednotlivou službu a předepsaná záloha na každou ze služeb. Na platbách za rok 2023 bylo celkem předepsáno k zaplacení 69 984 Kč a po zohlednění nedoplatku na vyúčtování z minulého roku bylo zaplaceno ze strany žalované 40 428 Kč. Žalovaná byla spolu s vyúčtováním vyrozuměna o povinnost zaplatit nedoplatek do 30. 6. 2024. Na to žalovaná reagovala opět obdobnými dopisy, ve kterých prostřednictvím svého zmocněnce uvedla, že nesouhlasí s vyúčtováním služeb a vyúčtováním za rok 2023, které obdržela e-mailem dne 11. 4. 2024, a že žádnou smlouvu se společností [právnická osoba]. neuzavřela. Žalovaná tedy po celou dobu platila žalobci následovně: v roce 2020 bankovním převodem částku 4 743 Kč měsíčně, v roce 2021 v období od ledna do října částku 4 743 Kč měsíčně a v listopadu a prosinci částku 4 745 Kč měsíčně, v roce 2022 uhradila v lednu a dubnu 4 745 Kč měsíčně, v únoru a březnu 4 749 Kč měsíčně a od května do prosince 2022 částku 5 000 Kč měsíčně, v roce 2023 hradila 6 000 Kč měsíčně s tím, že v září byla provedena platba dvakrát a v říjnu vůbec, v roce 2024 uhradila v lednu a únoru 6 000 Kč měsíčně a od března do července 6 300 Kč měsíčně. Žalobce proto dopisem ze dne 5. 6. 2024 vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě celkového dluhu ve výši 74 145 Kč.

5. Rozhodné právo určil soud prvního stupně analogicky podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 a dospěl k závěru, že jím je vzhledem k tomu, kde se nemovitost nachází, právo České republiky. Zjištěný skutkový stav proto soud prvního stupně právně posoudil podle § 1181 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen o. z.), § 2, § 7 odst. 1 a 2 zák. č. 67/2013 Sb., a § 7 zák. č. 209/2020 Sb., dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba]. byla zmocněncem žalobce, a to na základě příkazní smlouvy, kterou mezi sebou v souvislosti s obstaráváním inkasa příspěvků na správu domu a plateb souvisejících s užíváním bytu uzavřeli. Žalované byla žalobcem emailovou komunikací (na kterou žalovaná reagovala a vyjadřovala se k obsahu) prostřednictvím správcovské společnosti [právnická osoba]. řádně doručena vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby a fond oprav, a to za roky 2020, 2021, 2022 a 2023. Žalobce tak splnil svou povinnost vyúčtovat zálohy na služby spojené s užíváním bytu žalované za uvedené roky, přičemž nedoplatky byly splatné vždy k 30. 6. příslušného roku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedoplatky neuhradila a současně nezaplatila ani zálohu na služby za říjen 2023 ve výši 5 367 Kč, soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, ve kterém nejprve namítala procesní nedostatky v podobě nesprávně doložené plné moci právním zástupcem žalobce a jeho substituta při jednání soudu či nedostatečného času, kterého se žalované dostalo při objasňování korespondence mezi ní a společností [právnická osoba]. Dále žalovaná namítala, že žalobce nemá žádné doklady o dluhu žalované, které by byly žalobcem podepsány a zaslány jeho jménem žalované. Ta totiž od žalobce nikdy uvedené dokumenty, které by obsahovaly vypočtenou pohledávku žalobce za žalovanou, neobdržela. Přitom je to žalobce, kdo je poskytovatelem služeb a který měl řádně a v souladu se zákonem zřejmě a kontrolovatelně vyúčtovat služby, nikoliv pak společnost [právnická osoba]., subjekt odlišný od žalobce, se kterou žalovaná nikdy žádnou smlouvu neuzavřela a která překročila své pravomoci. Tato společnost neměla jediného důvodu, proč by měla žalované zasílat emaily. K tomu jí neopravňuje ani smlouva uzavřená se žalobcem. Žalobce pak vyzval dopisem ze dne 5. 6. 2024 žalovanou k úhradě 74 145 Kč, avšak neuvedl v něm žádný rozpis služeb s vysvětlivkami, pouze čísla, ačkoliv zákon č. 67/2013 Sb. přitom takové náležitosti vyžaduje. Žalovaná přitom po celá léta řádně platí veškeré zálohy. Účtované komunální služby buď nebyly poskytnuty vůbec nebo jen částečně.

7. Po výzvě odvolacího soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobce uvedl, že součástí vyúčtování za příslušné roky, která byla zasílána žalované prostřednictvím emailu společností [právnická osoba]., vždy byla i rozúčtování, která zpracovával odborný subdodavatel rozúčtování služeb, spol. [právnická osoba]., což ostatně v dopisu ze dne 17. 4. 2024 žalovaná prostřednictvím svého zástupce explicitně potvrdila.

8. Žalobce podáním ze dne 16. 4. 2025 vzal žalobu co do částky 5 367 Kč s přísl. zpět (příspěvek spojený se správou domu), s čímž žalovaná při jednání u odvolacího soudu dne 29. 5. 2025 vyslovila souhlas. Odvolací soud proto postupem podle § 222a odst. 1 zák. č. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), v tomto rozsahu zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil.

9. Ve zbylém rozsahu odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. v záhlaví označený rozsudek i řízení, které mu předcházelo, a po doplnění dokazování (§ 213 odst. 4 o.s.ř.) a zopakování některých důkazů (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

10. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o pravomoci českých soudů věc rozhodnout a o českém právu jako rozhodném (to lze dovodit nikoliv z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, nýbrž z čl. 37 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a [stát] o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášené sdělením [orgán] pod č. 95/1983 Sb. m. s.), a to s ohledem na cizí prvek v tomto řízení (státní občanství žalované).

11. Odvolacím námitkám žalobkyně, které se týkaly procesních vad (zastoupení žalobce a dostatek času k vyjádření se k jednotlivým důkazům), odvolací soud nevyhověl, neboť je na základě spisového materiálu neshledal důvodnými.

12. Odvolací soud se, mimo doplnění (jednotlivá níže uvedená rozúčtování) a zopakování některých důkazů (emailová komunikace ze dne 4. 5. 2022, oznámení ze dne 13. 6. 2023 a dopis ze dne 17. 4. 2024), plně ztotožnil se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně.

13. Z rozúčtování pro období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 zpracovaného společností [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že základní složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 3 593,91 Kč, spotřební složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 15 249,34 Kč, celkem za teplo 18 843,25 Kč, že základní složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 2 547,24 Kč, spotřební složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 3 781,23 Kč, celkem za ohřev teplé vody 6 328,47 Kč, a že částka za studenou vodu pro jednotku žalované činila 5 280,55 Kč, a za studenou vodu na ohřev teplé vody pro jednotku žalované činila 2 023,20 Kč, celkem 7 303,75 Kč. Výsledné částky uvedené v rozúčtování tedy korespondují s hodnotami uvedenými ve vyúčtování žalobce za uvedené období.

14. Z rozúčtování pro období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 zpracovaného společností [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že základní složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 3 325,74 Kč, spotřební složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 14 173,77 Kč, celkem za teplo 17 499,51 Kč, že základní složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 2 570,56 Kč, spotřební složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 4 025,49 Kč, celkem za ohřev teplé vody 6 596,06 Kč, a že částka za studenou vodu pro jednotku žalované činila 6 106,64 Kč, a za studenou vodu na ohřev teplé vody pro jednotku žalované činila 2 533,73 Kč, celkem 8 640,37 Kč. Výsledné částky uvedené v rozúčtování tedy korespondují s hodnotami uvedenými ve vyúčtování žalobce za uvedené období.

15. Z rozúčtování pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 zpracovaného společností [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že základní složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 6 547,65 Kč, spotřební složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 26 539,10 Kč, celkem za teplo 33 086,75 Kč, že základní složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 2 543,44 Kč, spotřební složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 7 544,50 Kč, celkem za ohřev teplé vody 10 087,94 Kč, a že částka za studenou vodu pro jednotku žalované činila 7 108,49 Kč, a za studenou vodu na ohřev teplé vody pro jednotku žalované činila 3 431,03 Kč, celkem 10 539,52 Kč. Výsledné částky uvedené v rozúčtování tedy korespondují s hodnotami uvedenými ve vyúčtování žalobce za uvedené období.

16. Z rozúčtování pro období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 zpracovaného společností [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že základní složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 6 929,42 Kč, spotřební složka na teplo činila po přepočtu na jednotku žalované částku 28 881,60 Kč, celkem za teplo 35 811,02 Kč, že základní složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 2 318,11 Kč, spotřební složka na ohřev teplé vody činila po přepočtu na jednotku žalované částku 4 851,52 Kč, celkem za ohřev teplé vody 7 169,63 Kč, a že částka za studenou vodu pro jednotku žalované činila 7 146,96 Kč, a za studenou vodu na ohřev teplé vody pro jednotku žalované činila 3 341,11 Kč, celkem 10 488,07 Kč. Výsledné částky uvedené v rozúčtování tedy korespondují s hodnotami uvedenými ve vyúčtování žalobce za uvedené období.

17. Z emailové komunikace (mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou) s předmětem „[nazev]“ a odeslané dne 4. 5. 2022 odvolací soud zjistil, že žalovaná odeslala následující: „Dobrý den, 1) =dle náměrů od firmy [právnická osoba] je vše v pořádku a není pravda že vše platíte jak máte!= Nepochybuji, že se [právnická osoba] za takové ceny daří a vše je v pořádku. Nikdo z našeho domu [právnická osoba] nekontroluje, ale s touto firmou jsem neuzavřel žádnou smlouvu služeb, nic jsem si u ní neobjednával a nemám oprávnění kontrolovat jejich účetnictví. Kopie Rozúčtování [právnická osoba], které jste odeslal je bez podpisu a bez razítka i potřebuje čas aby porozumět obsah. Nemám potvrzenou informaci, že celkový dluh za předchozí roky, který mi předkládáte, pochází od [právnická osoba].“ 18. Z oznámení žalované ze dne 13. 6. 2023 v zastoupení [Jméno zmocněnce] odvolací soud zjistil, že žalovaná dostala od společnosti [právnická osoba]. „dopis o vyúčtování služeb bez čísla a podpisu, a také – Vyúčtování k datu 31. 12. 2022 bez čísla a podpisu na jméno [Jméno žalované]“.

19. Z dopisu žalované ze dne 17. 4. 2024 v zastoupení [Jméno zmocněnce] adresovaným společnosti [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že v něm žalovaná mj. konstatovala následující: „Dobrý den paní [jméno FO] 11. 4. 2024 přes mail, dostal jsem dopis se třemi přílohami o vyúčtování služeb 2023 na jméno [Jméno žalované], [adresa]) [nazev] (tři listy – bez čísla, podpisu a razítka)“.

20. Odvolací soud po skutkové stránce uzavřel, že bylo běžnou praxí společnosti [právnická osoba]., že za žalobce každý rok zasílá prostřednictvím emailu spolu s vyúčtováním také rozúčtování zpracovávané společností [právnická osoba]., což vyplývá ze všech reakcí žalované na zaslaná vyúčtování (viz obsah emailové komunikace, dopisu ze dne 17. 4. 2024 či z oznámení ze dne 13. 6. 2023, z nějž vyplývá, že žalovaná obdržela také něco jiného, než pouhé vyúčtování k datu 31. 12. 2022), byť k jednoznačnému prokázání této skutečnosti pro období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 nebylo dáno dostatek podkladů. Odvolací soud tedy vzal za prokázané řádné doručení těchto dokumentů žalované, a to v každém roce.

21. Podle § 1180 odst. 1 o.z. přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

22. Podle § 1181 o.z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

23. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 cit. ust. musí poskytovatel služeb ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 cit. ust. provedou finanční vyrovnání poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Podle odst. 4 cit. ust. nelze náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 zahrnout do nákladů na služby.

24. Odvolací soud konstatuje, že se zcela ztotožnil s názorem soudu prvního stupně ohledně oprávnění společnosti [právnická osoba]. vykonávat za žalobce některé jeho zákonné povinnosti, a to na základě příkazní smlouvy ze dne 7. 1. 2015. Z důvodu hospodárnosti proto odvolací soud odkazuje v této části na odůvodnění v záhlaví označeného rozsudku soudu prvního stupně, zejména pak na jeho 21. odstavec.

25. V soudní praxi (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 743/2021, ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2181/2022, ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, či ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023) není pochyb, že je-li předmětem sporu nedoplatek (přeplatek) plynoucí z vyúčtování služeb nebo splnění povinnosti poskytovatele služeb provést vyúčtování, musí se soud zabývat tím, zda vyúčtování, které poskytovatel služeb provedl, je řádné (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími), neboť pouze v případě, že vyúčtování služeb obsahuje všechny předepsané náležitosti a je v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, může vyúčtování přivodit splatnost nedoplatku (přeplatku) plynoucího z tohoto vyúčtování a poskytovatel služeb splnit svou povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za každé zúčtovací období (…). Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož musí vyúčtování služeb obsahovat celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi. Výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není úplný (uzavřený), a další „potřebné“ náležitosti jsou stanoveny také v jiných právních předpisech, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. Vyhláška č. 269/2015 Sb. v § 6 vymezuje náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování; u ostatních poskytovaných služeb musí jejich vyúčtování obsahovat minimálně také údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby [§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví]. Příjemce služeb tedy musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem.

26. Z těchto rozhodnutí také vyplývá, že má-li soud učinit závěr, jestli je nedoplatek či přeplatek z vyúčtování služeb splatný, nebo zda poskytovatel služeb splnil svou povinnost provést vyúčtování, musí posoudit, zda je vyúčtování řádné. Z úřední povinnosti však zkoumá zejména to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné, tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování, zjišťuje tedy jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné. Jinak správnost vyúčtování zkoumá (může zkoumat) jen na základě konkrétních tvrzení příjemce služeb. Nesouhlasí-li příjemce služeb s vyúčtováním služeb, musí své námitky (výhrady) vůči vyúčtování specifikovat (např. nesouhlas s použitým koeficientem použitým pro přepočet započitatelné podlahové plochy, údaje o podlahové ploše atd.), soud pak přezkoumá vyúčtování služeb i z pohledu těchto jeho konkrétních námitek. Lze tak shrnout, že soud z úřední povinnosti zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti; jinak je zkoumá jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb.

27. Při zkoumání řádnosti vyúčtování ve světle výše uvedených judikatorních závěrů odvolací soud na základě doplněného dokazování uzavřel, že žalobce prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. vystavil žalované za roky 2020, 2021, 2022 a 2023 vyúčtování (spolu s rozúčtováním zpracovaným společností [právnická osoba].) se všemi náležitostmi, které vyžadují právní předpisy a které byly nezbytné pro žalovanou, aby mohla zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a způsobu rozúčtování, zejména pak výší faktického nákladu, výše zaplacených záloh a výší nedoplatku (příp. přeplatku) na ústřední topení, teplou vodu, studenou vodu (blíže rozvedených v příslušných rozúčtováních), úklid společných prostor, výtah, elektřinu, odvoz domovního odpadu, ostrahy a pojištění. Z doplněného a zopakovaného dokazování pak vyvstalo, že uvedené dokumenty byly žalované i řádně doručené. Splatnosti nedoplatků tedy nic nepřekáželo. Současně odvolací soud konstatuje, že žalovaná žádnou konkrétní právně relevantní skutečnost, pro kterou by vyúčtování mělo být vadné a pro kterou by vyúčtování, resp. rozúčtování, zkoumal nad rámec své úřední povinnosti, žalovaná neuváděla.

28. Z uvedeného vyplývá, že žalované vznikl nedoplatek na příspěvcích spojených se správou domu a pozemku a nákladech na poskytování služeb spojených s užíváním jednotky za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 v celkové výši 62 475 Kč. V souvislosti s tím pak vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o.z. vždy od příslušného data prodlení žalované, tak jak je blíže specifikováno ve výroku tohoto rozsudku. Protože ke stejnému závěru dospěl i soud prvního stupně, odvolací soud jej v tomto (nezastaveném) rozsahu podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

29. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby žalobcem co do částky 5 367 Kč s přísl. rozhodoval odvolací soud i o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Žalobce byl v celém řízení úspěšný co do částky 62 475 Kč a žalovaná co do částky 5 367 Kč (zastavení řízení v této částce zavinil žalobce svým zpětvzetím). Při odečtu úspěchu ve věci od neúspěchu vzniklo právo žalobci na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve výši 84,18 %. Náklady žalobce v tomto řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 393 Kč, z nákladů zastoupení advokátem. Za poskytnuté právní služby do 31. 12. 2024 náleží právnímu zástupci žalobce odměna vypočtená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1991 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném do 31. 12. 2024 (dále jen „a.t.“), z tarifní hodnoty 67 842 Kč, tedy za každý z 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika k vyjádření žalované a účast na jednání u soudu prvního stupně dne 30. 10. 2024 (v délce do dvou hodin)] částku 3 820 Kč, tj. 19 100 Kč, a dále 5 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč, tj. 1 500 Kč. Za poskytnuté právní služby od 1. 1. 2025 náleží právnímu zástupci žalobce odměna vypočtená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1991 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 67 842 Kč, tedy za každý ze 3 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 AT [účast na jednání u odvolacího soudu dne 27. 3. 2025 (v délce do dvou hodin), vyjádření k výzvě odvolacího soudu ze dne 16. 4. 2025, účast na jednání u odvolacího soudu dne 29. 5. 2025 (v délce do dvou hodin)] částku 3 820 Kč, tj. 11 460 Kč, a za úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT (účast na jednání u odvolacího soudu, při kterém bylo pouze vyhlášen rozsudek) částku 1 910 Kč, a dále 4 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT po 450 Kč, tj. 1 800 Kč. Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto žalobci v souvislosti s touto skutečností vznikly náklady ve výši 7 511,70 Kč. Žalobci tedy v řízení vznikly celkové náklady ve výši 46 674,70 Kč. Protože byl v řízení před oběma soudy úspěšný pouze co do 84,18 %, odvolací soud přiznal žalobci právo za žalovanou k náhradě nákladů řízení ve výši 39 290,76 Kč.

Poučení