254 C 40/2020 - 263

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou: [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem: [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 1.000.083,50 Kč s příslušenstvím – smlouva o dílo takto:

Výrok

I. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1.000.083,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.000.083,50 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 233.538 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, [Jméno advokátky], advokátky, se sídlem AK [adresa], [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2020 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 1.000.083,50 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne 6. 6. 2018 uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota] (dále jen „smlouva o dílo“), na základě které se žalovaný zavázal provést dílo spočívající v zateplení fasády kompletně nad úrovní okapu na stavební akci „[Anonymizováno] [adresa]“. Dne 24. 9. 2018 byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, kterým došlo ke zvýšení ceny díla, rozsah prací změněn nebyl. Jelikož se žalovaný dostával do prodlení s provedením díla, byl žalobce nucen přistoupit k uzavření smlouvy o dílo s jiným dodavatelem stavebních prací, společností [právnická osoba]., který část prací provedl za žalovaného. V důsledku této skutečnosti byl mezi účastníky dne 1. 10. 2018 uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, kterým byl rozsah prací zúžen o práce a dodávky prováděné společností [právnická osoba]. V čl. XI.2 smlouvy o dílo účastníci ujednali povinnost žalovaného pro případ jeho prodlení s provedením díla zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 1 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení; v případě prodlení delšího než 10 dnů se poté smluvní pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 3 násobek smluvní pokuty uvedený v předchozí větě, tzn. 3 % z ceny díla denně. Žalovaný dokončil a předal dílo dne 20. 12. 2018, žalobce proto s ohledem na prodlení žalovaného s provedením díla požaduje na žalovaném zaplacení smluvní pokuty za období od 1. 11. 2018 do 20. 12. 2018 v celkové výši 1.000.083,50 Kč. Dopisem ze dne 26. 10. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty do 29. 10. 2020. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, domáhá se žalobce svého nároku podanou žalobou.

2. Ve věci byl dne 11. 1. 2021 pod č.j. [spisová značka] vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 31. 1. 2021 blanketní odpor doplněný o podání ze dne 18. 2. 2021 a dne 13. 8. 2021. Uvedl, že sjednaná smluvní pokuta odporuje dobrým mravům a je proto absolutně neplatná. Pokud by soud neposoudil smluvní pokutu jako absolutně neplatnou, pak žalovaný navrhoval její moderaci na 0,1 % denně, neboť sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a tedy likvidační. Z procesní opatrnosti žalovaný také namítl, že v prodlení s plněním díla nebyl, protože žalobce neposkytoval součinnost potřebnou pro řádné provedení díla; žalovaný přitom byl závislý na připravenosti objektu ze strany žalobce. Dle žalovaného bylo pro jeho řádné provádění díla nutné, aby žalobce dokončil střešní krytinu, zapravil špalety v podkroví a zajistil lešení, žalobce však nezajistil připravenost objektu do té míry, aby žalovaný mohl řádně a včas dílo provádět dle sjednaného harmonogramu prací.

3. Žalobce dále ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2021 uvedl, že tvrzení žalovaného ohledně prodlení žalobce jsou neurčitá, žalobce při provádění díla v prodlení nebyl. Tvrzení žalovaného označil žalobce rovněž za nepravdivá, neboť dokončení střešních krytin nebylo závislé na zapravení špalet; žalobce měl totiž zapravovat vnitřní špalety, které nebránily pokládání krytiny na střeše domu. U domu také bylo po celou dobu zajištěno lešení. Žalovaný žalobce nadto o součinnost při provádění díla nikdy nepožádal. Pokud žalovaný namítal, že v důsledku reklamací uplatněných investorem vůči žalobci nemohl dílo provádět, pak tato tvrzení považuje žalobce za nepravdivá, kdy naopak byly vytýkány vady na fasádě prováděné žalovaným. K návrhu žalovaného na moderaci smluvní pokuty z důvodu její nepřiměřenosti a rozporu s dobrými mravy žalobce uvedl, že při sjednávání smluvní pokuty je nutné přihlížet k základním funkcím smluvní pokuty a to i so hledem na povahu a závažnost zajišťované povinnosti. Mezi účastníky existoval v době uzavírání smlouvy o dílo ještě jiný smluvní vztah (smlouva o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno]. [adresa]“). Jelikož žalovaný jako zhotovitel byl i v případě této jiné smlouvy o dílo v prodlení s plněním svých povinností, bylo namístě důsledně smluvně ošetřit prevenci opakování prodlení žalovaného a zajistit tak, aby žalovaný řádně a včas plnil povinnosti ze smlouvy o dílo pod hrozbou sjednané sankce. Řádné a včasné splnění povinností dle smlouvy o dílo bylo rovněž nutné i z hlediska plnění povinnosti žalobce jako generální zhotovitele a návaznosti na postup prací na stavbě jako celku, když stavební práce spočívaly v rekonstrukci řadového domu sestávajícího z pěti samostatných domů. Prodlením žalovaného také vznikaly vícenáklady na provádění díla a to v rovině mzdových a provozně technických. Smluvní pokuta tak měla sloužit i jako prevence zvyšování provozních nákladů a v případě prodlení žalovaného i ke kompenzaci těchto vícenákladů. Účastníci uzavřeli smlouvu dobrovolně v rámci své podnikatelské činnosti, smluvní pokuta je přiměřená, když zohledňuje okolnosti jejího uzavření, vztah mezi stranami i funkce smluvní pokuty. Sjednaná smluvní pokuta rovněž neodporuje dobrým mravům, neboť za právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu její domnělé nepřiměřenosti; v podrobnostech žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 5377/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp.zn. 33 Odo 588/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2011, sp.zn. 23 Cdo 1781/2011 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp.zn. 33 Cdo 3562/2013.

4. Žalovaný dále doplnil svá tvrzení dne 22. 3. 2022 a 30. 5. 2022. Uvedl, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % je nutné považovat za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům, současně je smluvní pokuta nepřiměřená. Smlouva o dílo byla připravena žalobcem, smluvní pokuta je vysoká s ohledem na její denní sazbu, která je po deseti dnech prodlení dále navýšena. Dle judikatury pak lze za přiměřenou považovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně. Nutné je posoudit i přiměřenost pokuty k hodnotě a významu zajištění povinnosti, relevantní je i to, zda zůstala vyloučena možnost náhrady škody nebo zda je toto odlišně upraveno smlouvou o dílo nebo zda nedochází ke kumulaci smluvních pokut. Podstatné je také zohlednit, zda investor uplatnil vůči žalobci sankce za prodlení s dokončením díla. V podrobnostech stran přiměřenosti smluvní pokuty a její neplatnosti žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp.zn. 33 Odo 438/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2021, sp.zn. 33 Cdo 14/2021, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013, sp.zn. 23 Cdo 1135/2012 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp.zn. 32 Odo 631/2002. Žalovaný dále uvedl, že dílo bylo rozděleno na objekty [právnická osoba] s tím, že se mělo provádět po etapách, práce na sebe navazovaly. Pro řádně a včasné provádění fasádnických prací žalovaným, muselo být namontováno lešení, demontována střešní krytina, demontovány střešní okna, namontovány nadkrovní izolace, okna a lešení kolem schodiště. Tyto práce zajišťoval žalobce, avšak s prodlením, které se ve svém důsledku projevilo nemožností žalovaného provádět řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti. Po uzavření smlouvy a po započetí prací začalo docházet k úpravám harmonogramu prací, současně se upřesňovaly dodávky materiálu s investorem s ohledem na jeho dodatečné požadavky, měnily se technologické postupy. Žalobce musel opravovat nedodělky, např. v podobě zapravení děr po umístění lešení. Dodatkem č. [hodnota] došlo k navýšení ceny díla a také ke změně termínu jednotlivých plnění (etap); termín pro dokončení [Anonymizováno] byl v dodatku č. [hodnota] stanoven na 31. 10. 2018 a stejně tak termín dokončení (celého) díla byl stanoven na [datum]. Termín dokončení celého díla v dodatku č. [hodnota], tj. dne [datum], tak nebylo objektivně možné splnit a žalobce proto nemůže nárokovat smluvní pokutu od 1. 11. 2018. Dodatek č. [hodnota] je datován 1. 10. 2018, ale byl podepsán až v únoru 2019, až v tomto dodatku byly zohledněny práce do 22. 12. 2018, tedy i práce na [Anonymizováno] Je tedy zjevné, že k [datum] nebylo možné dokončit celé dílo, když k [datum] byly dány podmínky pro dokončení nanejvýš bloku D. Žalobci proto nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu.

5. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce dne 21. 4. 2022 a 30. 6. 2022 nad rámec již dříve uváděného doplnil, že zapravení děr po lešení nebylo předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Pokud žalovaný opravoval nedodělky zjištěné na kontrolních dnech, jak uvádí v emailu ze dne 13. 8. 2018, pak ze zápisu z kontrolního dne 7. 8. 2018 neplyne, že by byly na žalovaném požadovány. Tvrzení žalovaného o prodlení žalobce s prováděním prací, na základě kterých se žalovaný dostal do prodlení a rovněž i neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce, jsou i nadále obecná a ničím nepodložená tvrzení. Žalovaný nekonkretizuje, jaké práce měl žalobce dokončit, jak nebylo připraveno lešení, materiál, technologický postup apod. Ohledně posunu termínu dokončení díla na 15. 11. 2018 dle harmonogramu ze dne 18. 9. 2018 není možné přihlížet, protože harmonogram prací je provozní dokument, je nutné se řídit tím, co je ve smlouvě, resp. dodatku, tj. 31. 10. 2018; požadavek žalovaného na navýšení pracovních dnů na jeden blok nemá vliv na sjednaný termín dokončení díla. Žalobce dále doplnil, že dodatkem č. [hodnota] nebyl ujednán nový termín plnění, pouze se potvrzoval stávající, dodatkem č. [hodnota] však došlo k navýšení ceny díla, ale nikoli proto, že byly požadovány vícepráce (jak uváděl žalovaný), ale pouze proto, že za stejný rozsah prací byla sjednána vyšší cena.

6. Soud provedl dokazování listinami a výslechem svědků.

7. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem uzavřena smlouva s názvem zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“. Předmětem smlouvy o dílo bylo zateplení fasády kompletně nad úrovní okapu v rámci stavební akce s názvem „[Anonymizováno] [adresa]“, s místem plnění [Anonymizováno], [adresa] (bloky [právnická osoba], [Anonymizováno]). Dle čl. II.1 byla cena plnění dohodnuta pevnou částkou, která je nejvýše přípustná. Dle čl. II.2 byla cena díla sjednána ve výši 576.602,20 bez DPH. Dle čl. II.6 muselo být zvýšení ceny díla dohodnuto dodatkem ke smlouvě o dílo. Dle čl. IV.2 se žalovaný zavázal provést dílo do 31. 10. 2018. Dle čl. VI.1 byl žalovaný povinen vést ode dne převzetí staveniště o pracích, které provádí, stavení deník. Dle čl. VI.5 se zápisy ve stavebním deníku nepovažovaly za změnu smlouvy, ale sloužily jako podklad pro vypracování dodatků ke smlouvě o dílo. Dle čl. XI.2 byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta v následujícím znění: „Za prodlení s provedením díla v termínu uvedeném v odst. IV.2. této smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1% z ceny díla bez DPH, za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele delším než 10 dní se smluvní pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 3 násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě.“. Dle čl. XIV.4 bylo možné smlouvu dílo měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním osob oprávněných ke smluvnímu jednání s tím, že zápisy, protokoly apod. podepsané jinými osobami se za změnu smlouvy nepovažují a za písemnou formu se pro tyto účely nepovažuje emailová komunikace. Dle čl. XIV.6 bylo ujednáno, že nastanou-li u některé ze stran skutečnosti bránící řádnému plnění smlouvy o dílo, je povinna to ihned bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně a vyvolat jednání zástupců oprávněných k podpisu smlouvy. Přílohou č. [hodnota] smlouvy o dílo byl položkový rozpočet s cenou 576.606,20 Kč bez DPH.

8. Z dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že na základě dohody účastníků došlo ke změně čl. II.2 smlouvy o dílo. Cena díla byla navýšena na 1.219.920,36 Kč. Současně byla dohodnuta změna a doplnění čl. IV.2 smlouvy o dílo tím způsobem, že došlo ke změně data zahájení a dokončení jednotlivých etap a termínů díla; termín dokončení bloku D byl upřesněn na den 31. 10. 2018, termín pro provedení díla byl stanoven na den 31. 10. 2018. V ostatním zůstala smlouva o dílo beze změny. Přílohou dodatku č. [hodnota] je položkový rozpočet č. [hodnota] a položkový rozpočet č. [hodnota].

9. Z dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 1. 10. 2018 soud zjistil, že na základě dohody účastníků došlo ke změně čl. II.2 smlouvy o dílo. Cena díla byla snížena na 769.295 Kč. V ostatním zůstala smlouva o dílo beze změny. Přílohou dodatku č. [hodnota] je položkový rozpočet č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota].

10. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] k dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo soud zjistil, že zjišťovací protokol byl podepsán 20. 12. 2018 a zachycuje provedení prací za období od 1. 10. 2018 do 20. 12. 2018.

11. Ze zápisu o předání a převzetí staveb a jejich ucelených částí soud zjistil, že přejímací řízení ohledně předmětu smlouvy o dílo, tj. stavba s názvem „[adresa]“ za pořizovací cenu 769.295 Kč, bylo zahájeno a skončeno dne 20. 12. 2018. Za žalobce jako objednatele dílo převzal stavbyvedoucí [jméno FO], za žalovaného jako zhotovitele dílo předal [jméno FO].

12. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 21. 5. 2018 soud zjistil, že předmět emailu je označen jako „[Anonymizováno] [adresa]“. Žalobce požádal žalovaného o cenovou nabídku na realizaci fasády; uvedl, že realizace by probíhala na etapy. Žalobce ve stručnosti popsal, co by bylo předmětem realizace, a uvedl, že lešení kolem domu i na střechách zajistí žalobce.

13. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 24. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému orientační harmonogram ([datum], [datum]).

14. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 29. 5. 2018 soud zjistil, že účastníci komunikovali ohledně cenové nabídky zaslané žalovaným žalobci, žalobce požádal žalovaného o přecenění a domluvení nástupu na staveniště přímo se stavbyvedoucím [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 4. 6. 2018 až 23. 7. 2018 soud zjistil, že účastníci nejdříve komunikovali o dodávkách materiálu (typ materiálu, kde zakoupit apod.). Dne 12. 6. 2018 žalovaný oznámil, že má zajištěný materiál, dne 23. 7. 2018 pak uvedl, že na materiál se musí počkat. V emailu ze dne 20. 7. 2018 žalovaný oznámil žalobci, že čekání na materiál je způsobeno investorem, který vybral novou omítku a tato není vyrobena. Žalovaný dále uvedl, že na fasádu na budoucích realizacích je potřeba počítat 8 dní práce a 5 dní technologických přestávek, kvůli ceně a pracnosti materiálu pak předpokládá zvýšení ceny o 20 %.

16. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 19. 6. 2018 soud zjistil, že zástupce generálního investora ([právnická osoba]) poděkoval žalovanému za zaslaný dodací list; současně žalovanému sdělil, že v dodacím listu se nachází několik výrobků, které nepožadovali nebo byly žalovaným mylně zvoleny.

17. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 9. 8. 2018 soud zjistil, že strany komunikovaly ohledně harmonogramu prací. Žalovaný předložil žalobci harmonogram předpokládaných prací ve zjednodušené podobě bez uvedení konkrétních dat plnění.

18. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 13. 8. 2018 v čase 0:44 soud zjistil, že žalovaný upozornil žalobce, že není dotažené lešení na jižní straně, k podbití se proto nelze vůbec dostat. Žalovaný informoval žalobce o odstranění nedodělků - v bodě 3 uvedeno, že byly zadělány díry po kotvách lešení.

19. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 13. 8. 2018 v čase 9:01 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému harmonogram, který upravoval postup na budově [právnická osoba] a[Anonymizováno][Anonymizováno]. Demontáž lešení na budově [Anonymizováno] byla naplánována na 42. týden r. 2018.

20. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 13. 8. 2018 v čase 12:04 a 13:44 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci, že není schopen provést požadované práce v 10 dnech. Žalobce na toto reagoval tím, že počítá s 15 dny prací.

21. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 23. 8. 2018 soud zjistil, že mezi účastníky probíhaly další debaty o harmonogramu. Žalovaný uvedl, že na stavbě pracuje i o víkendu, aby vyšel žalobci vstříc, nikoli proto, aby jej žalobce penalizoval tím, že mu tyto dny odečte od termínu dokončení díla. Žalovaný dále uvedl, že fasádu na jednom domě je schopen realizovat za tři týdny, měla by tu být rezerva pro případné komplikace. Závěrem žalovaný uvedl, že má omezené pracovní kapacity, jak o tom byl žalobce informován již na počátku, pokud tedy žalobce požaduje přítomnost více lidí na stavbě, nechť se obrátí na jinou společnost.

22. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 28. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný požadoval řešení víceprací na stavbě v [Anonymizováno] a navýšení ceny na stavbě [Anonymizováno], přílohou emailu byla cenová nabídka (navýšení ceny).

23. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 29. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému záznam z kontroly BOZP, ze kterého bylo mimo jiné zjištěno, že v posledním patře lešení byl nepořádek a pevnost a stabilita tohoto lešení není prokázána posudkem, hrozí tedy propadnutí; dále zjištěno, že žebříky u lešení nejsou přichyceny napevno a hrozí tak riziko pádu. Žalobce požádal žalovaného o nápravu.

24. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 6. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že na stavbě jsou pouze tři pracovníci žalovaného, ačkoliv bylo přislíbeno pět pracovníků. Žalobce dále upozornil žalovaného, že do 17. 9. 2018 musí být ukončeny fasádnické práce na budově B a začít práce na budově [Anonymizováno]. Žalovaný na toto reagoval tak, že termínů si je vědom a do 17. 9. 2018 budou práce na budově [Anonymizováno] dokončeny.

25. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný upozornil žalobce na problémy s lešením a dodávkami materiálu, dále požádal o navýšení ceny do příštího kontrolního dne.

26. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 18. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému harmonogram prací. Přílohou emailu je harmonogram prací na budově [Anonymizováno] měly probíhat do 4. dne 46. týdne r. 2018.

27. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na stále chybějící stavební deník. Žalovaný reagoval tím, že zajistí okamžitou nápravu Žalovaný dále uvedl, že z důvodu nepříznivého počasí nenastoupili jeho pracovníci dnešního dne na stavbu, v případě zlepšení ihned nastoupí. Žalovaný dále uvedl, že na další budovu nastoupí, až bude zaslán dodatek ke smlouvě.

28. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 26. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o zaslání dodatku č. [hodnota]., požádal žalovaného o podpis a zaslání zpět emailem.

29. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci, že na budovu C bude kompletní materiál dodán ve středu.

30. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 24. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému dodatek č. [hodnota] ke stavbě [Anonymizováno] včetně soupisu provedených prací a dohodnutých cen a požádal žalovaného o kontrolu, podpis a zpětné zaslání dodatku č. [hodnota].

31. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný upozornil žalobce, že dodatek č. [hodnota], který předložil žalobce má 4 měsíční skluz a chybí v něm štíty [právnická osoba] sever a [právnická osoba] jih.

32. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 31. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému přepracovaný dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo a soupis.

33. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 1. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému přepracovaný dodatek a soupis, přílohou tohoto emailu je dodatek č. [hodnota], ve kterém je snížena cena díla na 769.295 Kč, dodatek je datován 31. 10. 2018.

34. Z kopie 2. kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že byl proveden zápis z kontrolního dne 7. 8. 2018. Byla provedena kontrolní prohlídka stavby, investor žádal dodržovat a plnit úkoly, písemně informovat vlastníky a nájemníky o postupu stavby. Do příštího kontrolního dne mělo být dokončeno zateplení jižní strany.

35. Z kopie 1. kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že je zde zachyceno období od 4. 10. 2018 do 8. 10. 2018; dne 7. 10. 2018 byl zapsán déšť, dne 8. 10. 2018 byla zapsána nepřipravená klempířina a absence lešenářů.

36. Z kopie 1. kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že je zde zachyceno období od 1. 11. 2018 do 19. 11. 2018; dne 13. 11. 2018 a 14. 11. 2018 byl zapsán mráz.

37. Z kopie 1. kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že je zde zachyceno období od 26. 9. 2018 do 4. 10. 2018; dne 26. 9. 2018, 27. 9. 2018, 1. 10. 2018 a 2. 10. 2018 byla zapsána absence lešení.

38. Z kopie listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že je zde zachyceno období od 4. 3. 2018 do 22. 5. 2018.

39. Z kopie listu č. [hodnota], dále z 1. kopie listu č. [hodnota], 2. kopie listu č. [hodnota], listu č. [hodnota], 1. kopie listu č. [hodnota], 2. kopie listu č. [hodnota], listu č. [hodnota], 1. kopie listu č. [hodnota], listu č. [hodnota], 1. kopie listu č. [hodnota], 2. kopie listu č. [hodnota], listu č. [hodnota], 1. kopie listu č. [hodnota], 2. kopie listu č. [hodnota] a listu č. [hodnota] stavebního deníku soud zjistil, že zachyceno zde bylo období provádění prací od 6. 6. 2018 do 15. 12. 2018. Dne 14. 6. 2018 došlo k zastavení prací z důvodu deště, dne 24. 7. 2018 a 25. 7. 2018 bylo zaznamenáno nedodělané lešení (blíže nespecifikováno), dne 25. 9. 2018 byla zaznamenána žádost žalobce o nástup pracovníků žalovaného na budovu[Anonymizováno][Anonymizováno] kvůli plnění termínu díla, dne 26. 9. 2018, 27. 9. 2018, 1. 10. 2018 a 2. 10. 2018 byla zaznamenána absence lešení, dne 7. 10. 2018 byl zaznamenán déšť, dne 8. 10. 2018 byla zaznamenána absence lešení, dne 13. 11. 2018, 14. 11. 2018, 28. 11. 2018, 30. 11. 2018 a od 5. 12. 2018 do 8. 12. 2018 byl zaznamenán mráz.

40. Z výzvy zaslané žalobcem dne 26. 10. 2020 žalovanému soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty dle čl. XI.2 smlouvy o dílo ve výši 1.000.083,50 Kč za prodlení s provedením díla. Žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty do 29. 10. 2020.

41. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 24. 4. 2018 soud zjistil, že mezi Společenstvím vlastníků jednotek [adresa] jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly práce a dodávky „Rekonstrukce střešního pláště u bytového domu [adresa] s termínem předání díla do 20. 12. 2018 za cenu 19.749.946,26 Kč včetně DPH. Pro případ prodlení žalobce s předáním zhotoveného díla byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z celkové ceny díla bez DPH.

42. Z objednávky č. [hodnota] ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že žalobce jako objednatel objednal u společnosti [právnická osoba]. jako zhotovitele provedení prací na stavbě [adresa] (název zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“) spočívající ve fasádnických pracích na štítech, podhledech a na výtahové šachtě. Cena objednávky činila 101.500 Kč bez DPH.

43. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 9. 5. 2018 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy byly výkopové a zemní práce na zakázce „Soběšice_Karpíšek“ v rámci stavební akce „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [adresa]

44. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště dodavateli prací ze dne 21. 5. 2018 soud zjistil, že dle smlouvy o dílo č. [hodnota] bylo staveniště ze strany žalobce předáno žalovanému dne 21. 5. 2018.

45. Z dopisu ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce uplatnil vůči žalovanému smluvní pokutu dle smlouvy o dílo č. [hodnota] uzavřené dne 9. 5. 2018 na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku 1049/9 v k.u. [adresa]“ v celkové výši 7.350.000 Kč.

46. Z dopisu ze dne 15. 4. 2019 soud zjistil, že žalobce z titulu smlouvy o dílo š. 1400100 uzavřené dne 9. 5. 2018 na stavební akci „[právnická osoba] [adresa] na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.u. [adresa]“ vznesl zápočet svých pohledávek za žalovaným z titulu smluvních pokut vůči pohledávkám žalovaného vůči žalobci z titulu zaplacení části ceny díla.

47. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečností právně významné pro rozhodnutí ve věci samé.

48. Z výslechu jednatele žalobce [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. V roce 2018 poptali žalovaného na provádění fasádnických prací na domě [Anonymizováno], cenovou nabídku žalovaného jsme akceptovali a následně jsme uzavřeli smlouvu o dílo. Návrh smlouvy jsme zpracovávali my, žalovaný neměl proti znění obsahu smlouvy o dílo žádné výhrady. Rovněž jsme zpracovali harmonogram prací, aby bylo možné se lépe orientovat a plánovat. Harmonogram nebyl závazný, žalovaný jej však stejně nedodržoval. V průběhu provádění díla se harmonogram prací měnil, termín dokončení díla však zůstal nezměněn. Trvalo dlouho, než se na stavbě začalo něco dít, resp. než na stavbu žalovaný vůbec nastoupil, protože žalovaný objednával po dohodě s investorem materiál, investor měl výhrady k objednanému materiálu, který nesplňoval jeho požadavky, které byly s žalovaným předem dohodnuty. V průběhu provádění díla docházelo ke zpoždění s dodávkami materiálu od dodavatele k žalovanému. Žalovaný na stavbě často nezajistil dostatek pracovníků, což jsme mu opakovaně vytýkali. S ohledem na požadavky žalovaného, který trval na navýšení díla z důvodů nepředpokládané zvýšené pracnosti na díle, došlo dodatkem č. [hodnota] k navýšení ceny díla, rozsah prováděných prací a technologie se nezměnily, stejně tak se nezměnil termín dokončení díla, jen se upřesnily termíny dokončení jednotlivých etap. Žalovaný se ale stále dostával do většího prodlení s prováděném prací, proto jsme oslovili společnost [právnická osoba]., která provedla část prací za žalovaného. V důsledku toho byl také uzavřen dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo, který reflektoval méněpráce, tedy skutečnost, že některé práce místo žalovaného provedla společnost [právnická osoba]. Cena díla proto byla snížena, termín dokončení se však nezměnil. Dodatek č. [hodnota] byl podepsán až na začátku roku 2019, neboť až v tento moment, bylo zřejmé, které práce provedl žalovaný a které práce provedla společnost [právnická osoba]., dodatek č. [hodnota] je však datován 1. 10. 2018 aby bylo možné fakturovat správné položky. Pokud žalovaný uváděl, že nebyly připraveny špalety, tak tyto bylo možné dokončit až po montáži střešních oken, je to však část, která nijak nesouvisí se střechou či fasádou, které měl provádět žalovaný. Stejně tak krytina střechy nemohla žalovanému znemožnit provedení fasádnických prací, protože oplechování střešního pláště bylo možné z naší strany provádět právě až po provedení fasádnických prací žalovaným. Nepopírám, že žalovaný byl závislý na dokončení některých našich prací, avšak, ty které uvádí, tedy špalety a střešní krytina, nesouvisely s jeho plněním. Reklamace vznesené investorem žalovaného v práci jistě zdržely, ale jednalo se o reklamaci částí díla, které prováděl sám žalovaný, nikoli žalobce. Žalovaný nás nikdy nepožádal o změnu termínu dokončení díla. Co se týká lešení, toto jsme byli povinni zajistit my, nevím ale ve které konkrétní dny jsme neměli mít lešení dle žalovaného připravené, nejsem si vědom nepřipravenosti stavby v tomto směru. Žalovaný měl vést stavební deník, tento však nevedl, resp. nám jej nepředkládal. Ohledně sjednané smluvní pokuty je třeba uvést, že už při provádění díla v Soběšicích se žalovaný dostával do prodlení, z naší strany zde panovala jistá nedůvěra, protože smlouvu o dílo na akci [Anonymizováno] jsme podepisovali až poté, co žalovaný opožděně nastoupil na stavbu v Soběšicích. K uzavření smlouvy o dílo na akci [Anonymizováno] jsme s žalovaným i přesto přistoupili, protože jsme s ním měli zkušenosti z předchozích zakázek. Smluvní pokutu jsme koncipovali tak, aby bylo zřejmé, že nám na dodržení termínu díla skutečně záleží, nadto v ní byl reflektován i rozsah a komplikovanost díla a také skutečnost, v jaké výši nám hrozily pokuty ze strany generálního investora; měli jsme ujednánu smluvní pokutu 0,05 % denně pro případ prodlení. K přímé penalizaci ze strany generálního investora vůči nám nedošlo, ale v rámci obchodních jednání jsme např. provedli vícepráce bez protiplnění, tedy zadarmo.

49. Z výslechu jednatele žalovaného [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Dílo jsme měli provádět po etapách, byli jsme závislí na připravenosti stavby ze strany žalobce. Již na počátku jsme museli čekat na generálního investora díla, protože se určovalo, jaký materiál bude na stavbě použit, jaký bude technologický postup. Materiál jsme zajišťovali my po dohodě s investorem a to dodávkou od subdodavatele. Žalobcem nebyly často dokončeny práce, na které jsme navazovali my, například nebyly dořezané latě, nebylo připravené lešení, takže jsme na stavu přijeli a zase odjeli, za několik dní se vrátili apod. Lešení bylo často připravené pro tesařskou práci, nikoli pro naši fasádnickou práci, opakovalo se to v průběhu provádění celého díla na všech blocích. Pokud byly ze strany investora reklamovány práce na díle nebo nějaké vady, tyto jsme odstranili během víkendů, v práci nás blokovaly minimálně. Informace o problémech s lešením a obecně s nepřipraveností stavby by měly alespoň částečně plynout ze stavebního deníku, nejsem schopen je nyní konkretizovat. [právnická osoba] žalobce prováděli naši zaměstnanci, jejich počet pro řádné provádění díla byl dostatečný. Pro žalobce jsme již v minulosti prováděli dílo, vše proběhlo standardně, následně jsme pro žalobce prováděli dílo v Soběšicích, kde jsme se dostali do skluzu, byla nám naúčtována smluvní pokuta. V této věci jsme nebyli žalobcem upozorněni na to, že jsou zde zvýšení smluvní pokuty, smlouvu o dílo jsem ale četl celou. Všichni věděli, že z naší strany nebude možné dílo dokončit do 31. 10. 2018, nedohlídl jsem ale na to, aby tato skutečnost byla reflektována v dodatcích ke smlouvě o dílo.

50. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek byl stavbyvedoucím na stavbě. Pamatuji si, že docházelo ke zdržení s dodávkou materiálu, nevím ale o jaký materiál se jednalo ani jak dlouho toto zdržení trvalo. Bylo naším úkolem demontovat stávající střešní plášť, na něj namontovat nadkrovní tepelnou izolaci a udělat latě, následně měl nastoupit žalovaný na zateplení štítových a bočních vikýřů a na fasádnické práce, po nich jsme měli opět nastoupit k dokončení plechové krytiny střechy. Dokončení krytiny určitě nebylo možné provést před zahájením prací žalovaného, špalety jsme dělali jen u střešních oken, tato práce se však týká interiéru a na práce žalovaného to nemohlo mít žádný vliv. Z hlediska časového žalovaný nedodržoval dohody na staveništi, měl k dispozici málo pracovníků, průměrně na stavbě pracovali tak tři pracovníci, i když dozor na stavbě žádal navýšení kapacit. Zda žalovaný vedl stavební deník nevím, nikdy jsem ho neviděl, na stavbě nebyl k dispozici, nikdy jsem do něj nic nezapisoval. Termín dokončení díla se nezměnil.

51. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek na stavbě pracoval jako dozor, když na stavbě nebyl přítomen pan [jméno FO]. Naším úkolem bylo provedení fasádnických prací a zateplování. [právnická osoba] muselo být připraveno lešení, poté musela být připravená střecha, následně zateplení, oplechování a následně se mohlo přesunout lešení, aby se mohly udělat podhledy; takto to fungovalo na každém bloku stavby, práce měl zajišťovat žalobce. Od počátku byl na straně žalobce skluz, protože nebyly z jejich strany dodělané práce, připravení pracovníci žalovaného proto nebyli využiti. Nebyla připravena střecha, lešení, oplechování. V důsledku toho docházelo ke skluzu, všechno se posouvalo, k tomuto přispělo i nepříznivé počasí. Po nahlédnuté do kopie listů stavebního deníku svědek uvedl že právě déšť dne 7. 10. 2018 a 8. 10. 2018 způsobil skluz na stavbě. V průběhu provádění díla se často měnily termíny dokončení, měnil se harmonogram. Materiál na stavbu jsem neobjednával, občas jsem ho ale přivezl. Do stavebního deníku jsem nezapisoval.

52. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek byl stavbyvedoucím za žalobce, spolupracoval s kolegou [jméno FO], na stavbu nastoupil v srpnu 2018, kdy se dokončoval blok [Anonymizováno]. Na žalovaném bylo opakovaně požadováno, aby zrychlil realizaci prováděných prací a aby posílil svoje kapacity, harmonogram z jeho strany nebyl dodržován a dostával se do prodlení v řádech dnů; na práce žalovaného pak navazovaly práce žalobce. Stavební deník vedený žalovaným nikdy neviděl, i když se měl předkládat ke kontrole.

53. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Svědek je místopředsedou [právnická osoba] (investor). Na rekonstrukci domu [Anonymizováno] jsme poptali žalobce, s tímto jsme uzavřeli smlouvy, žalobce následně měl svého dodavatele, kterým je žalovaný. Vůči žalobci nebyly z naší strany jako investora uplatněny zřejmě žádné sankce na základě sjednané smlouvy o dílo, ačkoliv dílo bylo dodáno s drobným prodlením. Materiál byl zajišťován žalovaným, avšak z jeho strany byl několikrát dodán v jiné kvalitě nebo jiném provedení, které neodpovídalo projektu; tato skutečnost měla za následek prodlení s prováděním díla, ale v jakém rozsahu nejsem schopen uvést. Nekvalitně provedená práce a prodlení s prováděním díla se s žalovaným opakovaně řešilo. Všechny skutečnosti týkající se rekonstrukce domu jsme řešili společně s předsedou výboru [jméno FO].

54. Soud zamítl návrh na výslech svědka [jméno FO], který je předsedou výboru [právnická osoba]. Svědek byl navržen žalovaným stranám ke zjištění, zda investor uplatnil vůči žalobci sankce za prodlení s dokončením díla, případně v jaké výši. Ke zjištění totožných skutečností byl ze strany žalovaného navržen k podání svědecké výpovědi rovněž i svědek [jméno FO] jako místopředseda investora stavby. S ohledem na provedené dokazování a rovněž i s ohledem na to, k prokázání jakých skutečností byl výslech svědka navržen, považoval soud slyšení [jméno FO] za zjevně nadbytečný. Stěžejní skutečnosti byly zjištěny z výslechu svědka [jméno FO], kdy soud má za to, že výslechem svědka [jméno FO] by nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti. Výslech svědka [jméno FO] tak byl zjevně nadbytečný a soud jej v daném případě považoval za zcela nehospodárný.

55. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

56. Z jednotlivých listinných důkazů a slyšení svědků vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

57. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne 6. 6. 2018 uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota], na základě které se žalovaný zavázal provést dílo spočívající v zateplení fasády kompletně nad úrovní okapu na stavební akci „[Anonymizováno] [adresa]“. Dne 24. 9. 2018 byl uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, kterým byla navýšena cena díla na částku na 1.219.920,36 Kč a upraveny termíny dokončení termínu jednotlivých plnění, termín dokončení díla změněn nebyl. Dne 1. 10. 2018 byl uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, kterým byl rozsah prací prováděných žalobcem zúžen a cena díla byla snížena na 769.295 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s provedením díla byla mezi účastníky ujednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 1 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení; v případě prodlení delšího než 10 dnů poté smluvní pokutu ve výši trojnásobku smluvní pokuty uvedené v předchozí větě, tzn. 3 % z ceny díla denně. Žalovaný dokončil a předal dílo dne 20. 12. 2018. Žalobce dopisem ze dne 26. 10. 2020 vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000.083,50 Kč do 29. 10. 2020.

58. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“).

59. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

60. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

61. Podle § 2586 odst. 1 o. z., se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

62. Podle § 2590 odst. 1 o. z., zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

63. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

64. Smlouvou o dílo se žalovaný zavázal pro žalovaného provést dílo 31. 10. 2018. Z dodatku č. [hodnota] a dodatku č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že mezi účastníky nebyla sjednána změna termínu dokončení díla. Pokud žalovaný namítal, že v dodatku č. [hodnota] je uveden pouze termín dokončení etapy D do 31. 10. 2018 a termín dokončení etapy [Anonymizováno], tedy poslední etapy na prováděném díle, uveden není, pak tato skutečnost nemohla vést ke změně termínu dokončení celého díla. Stejně tak námitky žalovaného, že v rámci četné emailové komunikace byly komunikovány posuny v provádění jednotlivých etap díla a byl měněn harmonogram prací, nemohly vést ke změně smlouvou sjednaného termínu dokončení díla, tj. dne 31. 10. 2018. Jak plyne z čl. XIV.4 smlouvy o dílo bylo možné smlouvu měnit pouze písemným oboustranně potvrzeným ujednáním osob oprávněných ke smluvnímu jednání s tím, že zápisy, protokoly apod. podepsané jinými osobami se za změnu smlouvy nepovažují a za písemnou formu se pro tyto účely nepovažuje ani emailová komunikace. Jakékoliv změny smlouvy o dílo mohly být tedy prováděny na základě oboustranného souhlasu smluvních stran a to smlouvou předvídaným způsobem, tj. písemně s vyloučením emailové komunikace. V dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo byl upřesněn termín dokončení etapy D dne 31. 10. 2018, jak je ale v dodatku č. [hodnota] dále uvedeno, termín pro provedení díla byl stanoven na den 31. 10. 2018, tedy na stejný den, jaký byl ujednán ve smlouvě o dílo a tedy změna termínu dokončení díla nebyla ujednána. V dodatku č. [hodnota] bylo rovněž uvedeno, že v ostatním zůstala smlouva o dílo beze změny. Dodatkem č. [hodnota] smlouvy o dílo došlo ke změně předmětu díla, resp. zúžení prací prováděných žalovaným, a snížení ceny díla. Další dodatky ke smlouvě o dílo nebyly mezi účastníky sjednány, v řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný jako zhotovitel byl na základě smlouvy o dílo zavázán dokončit a předat dílo do 31. 10. 2018.

65. Z výpovědi jednatele žalovaného [jméno FO] rovněž vyplynulo, že žalovaný si byl vědom skutečnosti, že dílo nebude možné dokončit a předat ve sjednaném termínu do 31. 10. 2018. Jak jednatel žalovaného uvedl, nevznesl vůči žalobci návrh na změnu díla spočívající v prodloužení termínu jeho dokončení. Žalovaný prováděl dílo s vědomím, že bude v prodlení s jeho provedením a neučinil žádné kroky, které by zmírnily či zcela vyloučily následky porušení jeho smluvní povinnosti.

66. Obranu žalovaného, že důvodem jeho prodlení s provedením díla bylo nedostatečné poskytnutí součinnosti ze strany žalobce při provádění díla a rovněž i prodlení žalobce s prováděním prací na stavbě, na které navazovaly práce žalovaného dle smlouvy o dílo, soud hodnotil jako zcela nedůvodnou. Žalobce byl pro řádné provedení díla žalovaným povinen demontovat stávající střešní plášť, namontovat na něj nadkrovní tepelnou izolaci a zalaťovat; tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o dílo, výslechem jednatele žalobce i svědeckou výpovědí [jméno FO]. V řízení bylo rovněž prokázáno (a to tato skutečnost mezi účastníky rovněž nebyla sporná), že žalobce byl povinen zajistit pro žalovaného lešení. Dle smlouvy o dílo byl žalovaný poté povinen provést zateplení střešního pláště (štítové a boční vikýře) fasádnické práce. Pokud žalovaný namítal, že nebyly připraveny špalety a nemohl tedy pokračovat ve fasádnických pracích a zateplení střešního pláště, pak bylo výslechem jednatel žalobce a výslechem svědka [jméno FO] naopak prokázáno, že žalobce měl povinnost zhotovit špalety toliko v interiéru budov. Tato skutečnost tedy nemohla mít žádný vliv na provádění prací dle smlouvy o dílo žalovaným v exteriéru (fasádnické práce a zateplení střešního pláště). Žalovaný rovněž namítal, že v průběhu provádění díla opakovaně nebylo ze strany žalobce zajištěno lešení. K uvedeným skutečnostem je ale nutné uvést, že žalovaný po celou dobu řízení nebyl schopen upřesnit, kdy konkrétně, tzn. v jakých konkrétních dnech nebo přesně určených termínech, nebyla žalovanému poskytnuta součinnost ze strany žalobce, jaké konkrétní práce, které měl provádět žalobce, nebyly dokončeny a bránily tak žalovanému v řádném provádění díla, jaké bylo konkrétní prodlení žalobce s dokončením prací, které neumožňovalo žalovanému řádně provádět dílo, tzn. ve kterých konkrétních dnech či přesně určených termínech byl žalobce v prodlení s provedením prací, které neumožňovaly žalovanému řádně dílo provádět, ve kterých konkrétních dnech, resp. přesně specifikovaných termínech, nebylo žalobcem připraveno lešení a jaký konkrétní materiál a kdy nebyl připraven, a k jakým konkrétním reklamacím a změnám technologického postupu mělo docházet a ve kterých přesně specifikovaných dnech či termínech k nim mělo docházet.

67. Pokud žalovaný namítal, že z jeho strany nebylo možné dílo řádně provádět, neboť nebyl zajištěn materiál a že v průběhu provádění díla docházelo k četným reklamacím a změnám technologických postupů, pak soud i tuto námitku žalovaného považoval za nedůvodnou. Žalobce netvrdil a tedy ani neprokázal, jaký konkrétní materiál a kdy nebyl připraven, k jakým konkrétním reklamacím a změnám technologického postupu mělo docházet a ve kterých přesně specifikovaných dnech či termínech k nim mělo docházet. Z provedeného dokazování, zejména ze výpovědi svědka [jméno FO], jednatele žalobce i jednatele žalovaného bylo prokázáno, že objednávky materiálu byly prováděny právě žalovaným na základě dohody s investorem. Pokud byly činěny reklamace ze strany investora, pak bylo výpovědí svědka [jméno FO] prokázáno, že reklamovány byly právě pochybení v objednávkách prováděných žalovaným.

68. Tvrzení žalovaného stran nedostatku součinnosti žalobce a nepřipravenosti stavby pro provádění díla žalovaným, stejně tak tvrzení o nezajištění materiálu a četných reklamacích, byla zcela obecná, žalovaný i přes výzvu soudu a četná upozornění k doplnění těchto tvrzení uvedl, že tyto skutečnosti vyplynou z výpovědi svědků a ze stavebního deníku. Z výpovědi ani jednoho svědka a ani z výpovědi jednatele žalovaného však nevyplynula dostatečná tvrzení a už vůbec tedy nebyla prokázána jakákoliv tvrzení stran nedostatku součinnosti žalobce a nepřipravenosti stavby; (nedostatečně) tvrzené skutečnosti nevyplynuly ani ze stavebního deníku. Žalovaný, ač mnohokrát přislíbil, nepředložil originál stavebního deníku, pouze kopie několik listů, o nichž uvedl, že se jedná o celý stavební deník. Z výpovědi jednatele žalobce, svědka [jméno FO] a [jméno FO] navíc vyplynulo, že stavební deník nebyl žalobci předkládán, soud tak vzal za prokázané že tento nebyl žalobci k dispozici, nemohl se k němu vyjádřit. Pokud byl stavební deník veden, pak jej měl k dispozici pouze žalovaný; o tom ostatně svědčí i skutečnost, že pouze svědek [jméno FO] jako stavbyvedoucí za žalovaného uvedl, že do stavebního deníku zapisoval. Zároveň je nutné přisvědčit námitce žalobce, že předloženými kopiemi listů stavebního deníku nebylo prokázáno vedení stavebního deníku, deník není veden v časové souslednosti, chybí obálka, číslování a není ani zřejmé, ke které stavbě se stavební deník vztahuje. Skutečnosti zapsané v jednotlivých listech stavebního deníku, tak jak je předložil žalovaný, proto soud hodnotil jako zcela nevěrohodné.

69. Stran doplnění tvrzení, jak je uvedeno shora, a důkazů byl soud připraven žalovaného vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., žalovaný a jeho právní zástupce se však posledně zúčastnili jednání dne 18. 4. 2023. K jednání nařízenému na den 13. 6. 2023 a 5. 9. 2023 se právní zástupce žalobce nedostavil, ač byl k těmto jednáním řádné předvolán, omluva ze strany žalovaného či jeho právního zástupce nebyla před jednáním (a ani později) soudu doručena. Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení.

70. Na základě shora uvedeného proto soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byl na základě smlouvy o dílo sjednán termín dokončení díla do 31. 10. 2018; změna termínu dokončení díla nebyla mezi účastníky sjednána. Žalovaný dokončil a předal dílo žalobci dne 20. 12. 2018, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by prodlení s dokončením a předáním díla bylo způsobeno neposkytnutím součinnosti ze strany žalobce při provádění díla nebo nepřipraveností stavby či materiálu ze strany žalobce. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaný se v důsledku vlastního pochybení dostal do prodlení s prováděním a dokončením díla, a to v době od 1. 11. 2018 do 20. 12. 2018. Žalobci proto v souladu s § 2048 odst. 1 o.z. a dle čl. XI.2 smlouvy o dílo vznikl nárok vůči žalovanému z titulu smluvní pokuty.

71. Žalovaný namítal, že sjednaná smluvní pokuta odporuje dobrými mravům a je proto absolutně neplatná, smlouva o dílo byla připravena žalobcem, smluvní pokuta je vysoká s ohledem na její denní sazbu, která je po deseti dnech prodlení dále navýšena. Pokud by však soud neposoudil smluvní pokutu jako absolutně neplatnou, navrhoval žalovaný její moderaci na 0,1 % denně, neboť sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a tedy likvidační; nutné je proto také posoudit přiměřenost pokuty k hodnotě a významu zajištění povinnosti a zohlednit, zda investor uplatnil vůči žalobci sankce za prodlení s dokončením díla. V průběh řízení, konkrétně u jednání dne 18. 4. 2023 žalovaný rovněž podotkl na změnu rozhodovací praxe ohledně otázky přiměřenosti smluvní pokuty, kdy rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2012, velký senát uzavřel, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Bez toho, aniž by soud prvního stupně polemizoval se závěry vyslovenými ve shora citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, má za to, že tyto nelze aplikovat na danou kauzu. Řízení této v této věci bylo zahájeno již dne 1. 11. 2020, první jednání ve věci bylo zahájeno dne 22. 3. 2022, tedy před tím, než Nejvyšší soud rozhodl shora citovaným rozhodnutím. Soud má ve vztahu k účastníkům řízení povinnost seznámit je se svým názorem a právním náhledem na věc tím způsobem, aby účastníci měli příležitost procesně reagovat. Pokud však ke zcela dramatickému vývoji v otázce posuzování přiměřenosti smluvní pokuty došlo až v průběhu řízení a poté, co bylo řízení koncentrováno, není dle názoru soudu možné bez dalšího prolomit jednu ze zásad práva, a to tedy předvídatelnost soudního rozhodování. Ačkoliv si je tedy soud vědom shora citovaného rozhodnutí, v dané věci se z důvodu výše uvedených rozhodl jej na daný vztah neaplikovat.

72. Námitku žalovaného stran absolutní neplatnosti smluvní pokuty z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy poté soud hodnotil jako zcela nedůvodnou. Ohledně vlivu nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty na (ne)platnost ujednání o smluvní pokutě dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 5377/2017, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace.

73. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dále konstatoval, že snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je výsledkem určitého procesu rozhodování, jenž probíhá ve třech fázích. Nejdříve musí soud vyřešit, zda sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví, takže závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní (čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta). Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední třetí etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

74. V posuzovaném případě byla smluvní pokuta sjednána za prodlení žalovaného s provedením díla v termínu do 31. 10. 2018, žalovaný byl povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 1 % z ceny díla bez DPH, za každý i započatý den prodlení; v případě prodlení žalovaného delším než 10 dní se smluvní pokuta za každý započatý den prodlení zvýšila na 3 násobek smluvní pokuty uvedené v předchozí větě.

75. Žalovaný neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy spatřoval v nepřiměřenosti výše smluvní pokuty. Nepřiměřená výše smluvní pokuty však sama o sobě absolutní neplatnost ujednání založit nemůže, jak bylo shora vyloženo. Namítal-li žalovaný, že smlouva byla připravena žalobcem a žalovaný neměl možnost ji měnit, hodnotil soud i tuto námitku jako nedůvodnou. Jednatel žalovaného ve výpovědi uvedl, že smlouvu o dílo četl celou, nebyl však upozorněn na výši smluvních pokut. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, tedy osobami na roveň postavenými, přičemž z provedeného dokazování žádným způsobem nevyplynulo, a žalovaný toto ani netvrdil, že by snad neměl možnost o jednotlivých ustanoveních smlouvy s žalobcem podrobněji jednat, případně je měnit. Nebylo-li úmyslem žalovaného smlouvu uzavřít, měl svoji vůli projevit zcela opačně, tj. odepřením podpisu smlouvy. K tomuto však žalovaný nepřistoupil a smlouvu podepsal, čímž navenek projevil svou vůli být smlouvou vázán. K tíži žalobce pak nelze přičítat, že žalovaného na výši pokuty neupozornil; žalobce nebyl touto povinností vázán. Smyslem a účelem smluvní pokuty jako zajišťovacího institutu je právě zabránění a sankcionování porušení či nedodržení konkrétní povinnosti, nikoliv řešení následků takového porušení. Žalovaný další důvody, pro které by ujednání o smluvní pokutě mělo být posouzeno jako neplatné, neuvedl.

76. Okolnosti, pro které by ujednání o smluvní pokutě bylo možno hodnotit jako neplatné ve smyslu ustanovení § 588 o. z., nevyplývají ani z obsahu spisu. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty, jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména z výslechu jednatele žalovaného, žalovaný si byl své povinnosti dokončit a předat dílo do 31. 10. 2018 vědom a byla srozuměn i se zajištěním jejího splnění smluvní pokutou.

77. Ujednání o smluvní pokutě tedy soud shledal platným. K námitce žalovaného se dále zabýval přiměřeností její výše a dospěl k závěru, že předpoklady pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 o. z. zde dány nejsou.

78. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s dokončení a předáním díla. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl smluvně vázán ke generálnímu investorovi ([právnická osoba]) a byl odpovědný za řádné dokončení a předání díla. Cena díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi generálním investorem jako objednatel a žalobcem jako zhotovitelem činila 19.749.946,26 Kč včetně DPH, tj. 17.173.866,31 Kč bez DPH; pro případ prodlení žalobce s předáním zhotoveného díla byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z celkové ceny díla bez DPH. Pokud by se žalobce dostal ve vztahu k investorovi do prodlení, mohla mu být účtována smluvní pokuta ve výši 8.586,93 Kč denně. Jedná se však o smluvní pokutu vyšší, když smluvní pokuta dle smlouvy o dílo v dané věci činila ke dni uzavření smlouvy o dílo při sjednané ceně díla 576.6056 Kč částku 5.766,06 Kč denně. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky byl dohodnut jistý harmonogram prací, nebyl ale závazným dokumentem, když ze smlouvy o dílo tato skutečnost nevyplynula. Je však zjevné, že stavební práce měly dle harmonogramu probíhat postupně, z výpovědí svědků i obou jednatelů vzal soud za prokázané, že jednotlivé práce na sebe měly plynule navazovat. Pokud se žalovaný dostal do prodlení s prováděním díla, dostával se do prodlení i žalobce ve vztahu k investorovi, za což mohl být stižen sankcí v podobě smluvní pokuty, jak je uvedeno výše. V řízení bylo rovněž prokázáno, že mezi účastníky byla před uzavřením smlouvy o dílo v této věci uzavřena dne 9. 5. 2018 i smlouva o dílo č. [hodnota]. Jak vyplynulo z provedeného dokazování a zejména z výpovědi jednatele žalovaného, žalovaný byl při provádění díla dle uvedené smlouvy v prodlení s nástupem na staveniště a byl proto ze strany žalobce rovněž sankcionován smluvní pokutou. Je tedy zjevné, že smyslem smluvní pokuty v dané věci bylo zajistit, aby žalovaný prováděl dílo řádně a bez prodlení a předejít tomu, aby se opakovaly skutečnosti z jiného smluvního vztahu.

79. Účelem smluvní pokuty tedy bylo jednak zabránit, aby se žalovaný dostal do prodlení s prováděním díla, na druhou stranu také pohrůžka, že v případě nesplnění jasně zakotvené smluvní povinnosti bude penalizován citelnou majetkovou sankcí, která ve svém důsledku bude schopna zmírnit újmu, jež by žalobci mohla z důvodu prodlení ve vztahu ke generálnímu investorovi vzniknout. Účastníci, jako dva na roveň postavené podnikatelské subjekty, uzavřeli smlouvu o dílo, včetně povinnosti žalovaného hradit smluvní pokutu při prodlení s dokončením a předáním díla, vědomě a svobodně. Byla-li smluvní pokuta sjednána ve výši 1% z ceny díla bez DPH, za každý i započatý den prodlení s tím, že v případě prodlení zhotovitele delším než 10 dní se smluvní pokuta za každý započatý den prodlení zvyšuje na 3 násobek uvedené smluvní pokuty, je třeba takovou smluvní pokutu považovat vzhledem ke shora uvedenému za přiměřenou, když sjednaná smluvní pokuta zohledňuje důvody a okolnosti jejího vzniku, vztah mezi stranami i její základní funkce, tedy funkci utvrzovací, prevenční, zajišťovací, sankční i kompenzační.

80. Smluvní pokuta byla ze strany žalobce požadována za období od 1. 11. 2018 do 20. 12. 2018. Za prvních deset dnů prodlení žalovaného s dokončením a předáním díla, tj. za dobu od 1. 11. 2018 do 10. 11. 2018 činila smluvní pokuta 1 % denně z ceny díla 769.295 Kč, tj. částku 76.929,50 Kč. Za dobu od 11. 11. 2018 do 20. 12. 2018 činila smluvní pokuta 3 % denně z ceny díla 769.295 Kč, tj. částku 923.154 Kč. Žalobce dopisem ze dne 26. 10. 2020 vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 1.000.083,50 Kč do 29. 10. 2020.

81. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.000.083,50 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu dne 30. 10. 2020, je povine žalobci uhradit rovněž i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

82. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle nějž procesně zcela úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a.t.“). Celkové náklady řízení ---------------------------------------------- - soudní poplatek ve výši 50.005 Kč, - odměna advokáta v celkové výši 148.080 Kč za 12 úkonů právní služby; kdy odměna za 1 úkon právní služby je vypočtena z tarifní hodnoty 1.000.083,50 Kč dle § 8 odst. 1 a.t. ve spojení § 7 bod 6 a.t. na částku 12.340 Kč, a to za úkony (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby dne 1. 11. 2020, písemné podání soudu ze dne 14. 9. 2021, účast na jednání dne 22. 3. 2022, písemné podání soudu ze dne 21. 4. 2022, účast na jednání dne 31. 5. 2022, písemné podání soudu ze dne 30. 6. 2022, účast na jednání přesahující dvě hodiny, tj. dva úkony, dne 8. 11. 2022, účast na jednání dne 18. 4. 2023, účast na jednání dne 13. 6. 2023 a účast na jednání dne 5. 9. 2023), - 12 x režijní paušál v celkové výši 3.600 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. (1 režijní paušál á 300 Kč), - DPH v sazbě 21% ve výši 31.853 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 233.538 Kč.

83. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.