254 C 7/2018 - 320

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem: [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 101 630 Kč s příslušenstvím - náhrada škody takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17.600 Kč od 8. 7. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 62.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62.500 Kč od 8. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 99.395 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [anonymizována čtyři slova], [adresa] [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náklady znalečného ve výši 16.995 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náklady znalečného ve výši 3.555 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 101.630 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že byl od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu značky a typu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], výrobní číslo vozidla [anonymizováno]. Žalobce dne [datum] přenechal automobil k užívání panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [PSČ] [anonymizována dvě slova] automobil následně přenechal k užívání žalovanému, který dne [datum] vůz řídil v [anonymizována dvě slova] a jím zaviněnou dopravní nehodou způsobil na automobilu škodu. Automobil nechal provizorně opravit jak v [anonymizována dvě slova], tak i následně v České republice, a dne [datum] jej vrátil žalobci. Podkladem pro podání žaloby byl posudek Ing. [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru doprava, odvětví doprava městská, silniční, se specializací silniční nehody, který stanovil, že cena vozidla před nehodou byla 129.000 Kč a po ní 31.000 Kč. Odměna znalce za znalecký posudek činila 3.630 Kč. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný dopravní nehodou ze dne [datum] způsobil škodu na jeho automobilu, a proto by za ni měl odpovídat dle ust. § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., a tuto škodu žalobci nahradit. Škoda je pak vyčíslena částkou 98.000 Kč, přičemž žalobce požaduje po žalovaném rovněž úhradu z vyhotovení znaleckého posudku ve výši 3.630 Kč. Dohromady tedy žalobou uplatnil výše uvedenou částku 101.630 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce na výzvu soudu ve formě usnesení vydaného dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] doplnil skutková tvrzení, a to tak, že uvedl, že automobil byl ke dni [datum] ve stavu obvyklého opotřebení a bez závad, kromě lehkého poškození karosérie. Ke dni [datum] automobil vykazoval závady tak, jak jsou popsány ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení]. Automobil vykazoval velmi nestandardní závady, konkrétně hlášení„ nouzového režimu“. Tato vada byla sdělena žalovanému, když automobil přenechal k opravě v autoservisu pana [jméno] [příjmení]. Po navrácení automobilu vyjel žalobce s automobilem mimo město a zjistil, že vozidlo značně„ zanáší“ při řízení doleva. Žalobce tak automobil považuje za značně poškozený, a to k datu předání dne [datum], vykazující vady, které byly zjištěny diagnostikou automobilu provedenou autorizovaným servisem [právnická osoba], a to konkrétně po žádosti o revizi této opravy.

3. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, jehož součástí bylo i vyjádření, ve kterém uvedl, že rozporuje tvrzení žalobce, že vozidlo nechal opravit jen provizorně, a uvedl, že nechal provést veškeré potřebné opravy v servisu u pana [jméno] [příjmení]. Dne [datum] pak předal vozidlo zpět žalobci řádně opravené, ve stavu bez vad a odpovídající stáří vozidla a jeho přiměřenému opotřebení. Na konci roku 2016 kontaktoval žalobce žalovaného a tvrdil, že vozidlo je ve špatném technickém stavu, a že za tuto skutečnost nese odpovědnost žalovaný. Není pravdou, že by se žalobce snažil se žalovaným domluvit před podáním žaloby. Žalobce od počátku požadoval po žalovaném zaplacení vysoké částky přibližně v rozmezí 80.000 Kč – 145.000 Kč, aniž by žalovanému umožnil provést odbornou prohlídku tvrzených vad vozidla. Žalovaný je tedy přesvědčen, že na vozidle nebyly vady vzniklé v důsledku dopravní nehody. Dále žalovaný rozporoval správnost a relevantnost znaleckého posudku [číslo] 2017 ze dne [datum], zhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vycházel ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], zhotoveného profesorem Ing. [jméno] [příjmení]. Posudek z roku 2017 zpracovaný znalcem [příjmení] vycházel při určení počáteční hodnoty vozidla z ceny určené v posudku z roku 2014, který vypracoval znalec [příjmení]. Žalovaný měl za to, že na hodnotu vozidla mohla mít vliv veškerá případná poškození v důsledku dopravních nehod, a proto požadoval, aby soud zajistil výpis z Centrální evidence dopravních nehod tak, aby bylo možné zjistit, zda vozidlo mělo i jiné dopravní nehody následující po dopravní nehodě žalovaného v [země]. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že posudek z roku 2017, který měl stanovit hodnotu vozidla ke dni [datum], byl zhotoven více než rok poté, dne [datum]. Prohlídku vozidla pak provedl znalec dne [datum], tedy téměř 9 měsíců poté, co si žalobce od žalovaného opravené vozidlo převzal.

4. Žalovaný dne [datum] doplnil tvrzení a označil důkazy, jejichž provedení navrhl, přičemž uvedl, mimo jiné, že pokud jde o stav předmětného vozidla před dopravní nehodou v Chorvatsku, tento nebyl doposud přesvědčivě zjištěn, když žalobkyně neprokázala, jak po opravě a převzetí vozidla (dne [datum]) s vozidlem nakládala, až do doby vyhotovení znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], pod [číslo] 2017 ze dne [datum]. Je přitom na žalobkyni, aby prokázala bezvadný stav vozidla před uvedenou dopravní nehodou, a dokázat i to, že vozidlo po předání ze strany žalovaného žalobkyně nepoškodila. Žalovaný dále označil jednání žalobce, kdy žalobce neumožnil provést dokumentaci stavu vozidla, a neumožnil žalovanému, aby nechal opravu vozidla reklamovat v příslušném autoservise, místo toho vozidlo dále dlouhou dobu žalobce užíval, a vady nezdokumentoval, a teprve až po více než 9 měsících, kdy není na jisto postaveno, jak bylo s vozidlem zacházeno, nechal zhotovit znalecký posudek, načež následně toto vozidlo navíc prodal. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nebyl s to poskytnout žalovanému, kromě nesmyslného vystavení směnky, žádnou součinnost. Žalobce nenabídl přesvědčivé důkazy, které by prokazovaly stav vozidla po jeho odevzdání žalobci.

5. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu zpět v části, v níž jsem se domáhal po žalovaném zaplacení částky 21.530 Kč s příslušenstvím s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku. Soud v souladu s ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení na základě dispozičního úkonu žalobce zastavil usnesením [název soudu], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

6. Žalovaný podáním ze dne [datum] uznal nárok žalobce na úhradu částky 17.600 Kč, a to jako náhradu újmy způsobené snížením tržní hodnoty vozidla, a to s ohledem n závěry soudního znalce, [celé jméno znalce], uvedené ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum], pod bodem [číslo]. Žalovaný nijak neuznává existenci a rozsah vad u vozidla uváděný žalobcem, pouze snížení jeho hodnoty v důsledku samotného faktu, že i zcela opravené vozidlo má po havárii obecně nižší cenu, než před ní.

7. Soud provedl níže uvedené listinné důkazy, z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti:

8. Z technického průkazu [značka automobilu] [anonymizováno] - čl. 5 – 6 soud zjistil, že předchozím vlastníkem daného vozidla byl pan [jméno] [příjmení], jednatel žalující společnosti, a to do [datum], kdy bylo vozidlo zaregistrováno na žalující společnost.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] - ve spise založen na čl. 7 – 16, soud zjistil, že znalec [příjmení] zjistil technický stav vozidla, a to prohlídkou ze dne [datum], a při ocenění vozidla vycházel z předpokladu, že bezprostředně před nehodou bylo vozidlo kompletní, funkční a bylo bez závad a poškození a splňovalo podmínky pro provoz vozidla na pozemní komunikaci. Znalec provedl výpočet obvyklé ceny vozidla, kterou stanovil na částku 31.000 Kč.

10. Z doplňku znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaného ing. [jméno] [příjmení] (ve spise založen na čl. 86) soud zjistil, že znalcem [příjmení] byl zjištěn technický stav vozidla prohlídkou ze dne [datum] v areálu [právnická osoba] za účasti [jméno] [příjmení] a na základě čestného prohlášení pana [jméno] [příjmení]. Ocenění vozidla je provedeno k [datum] a byla stanovena obvyklá cena vozidla částkou 44.000 Kč, kdy koeficient prodejnosti byl ovlivněn špatným technickým stavem – poškozená karoserie nade dveřmi řidiče, neodborné uchycení světlometů, uvolněné přední blinkry, mechanicky poškozený zadní nárazník.

11. Z faktury [číslo] 2017 ze dne [datum] na částku 3.630 Kč soud zjistil, že tato byla vystavena ing. [jméno] [příjmení] žalobci na zpracování znaleckého posudku a která byla splatná dne [datum].

12. Z podacího lístku k předžalobní výzvě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalující společnost vyzvala žalovaného k úhradě částky 98.000 Kč představující nahrazení škody, kterou způsobil dopravní nehodou v Chorvatsku na vozidle ve vlastnictví žalobce. Dále nárokoval úhradu částky 3.630 Kč jako náhradu za odměnu znalci ve výši 3.630 Kč.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného prof. ing. [jméno] [příjmení], ve spise založen na čl. 72 – 74, soud zjistil obecnou cenu vozidla stanovenou k datu objednání znaleckého posudku, a to k [datum], a byla stanovena na částku 250.800 Kč. Z dodatku ke znaleckému posudku, který zpracoval znalec profesor [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že k datu ocenění [datum], předmětné motorové vozidlo [anonymizováno] mělo časovou cenu po zaokrouhlení 223.000 Kč, a po dopravní nehodě je cena obecná po zaokrouhlení 134.000 Kč.

14. Z euroformuláře – záznamu o dopravní nehodě ze dne [datum], ve spise založen na čl. 84, soud zjistil, že tento byl sepsán o předmětné dopravní nehodě, která se stala dne [datum] v [anonymizována dvě slova], s vypsáním údajů o vozidle, které byly účastníky dopravní nehody, z nichž jedno bylo právě vozidlo [anonymizována dvě slova], které patřilo v té d obě žalobci, a řidič vozidla byl pan [celé jméno žalovaného].

15. Ze zakázkového listu [číslo] ze dne [datum] vystaveného [jméno] [příjmení] žalobci, soud zjistil, že byla zadána zakázka u autoopravny [příjmení] [jméno], provozovna [ulice a číslo], byla vyúčtována částkou 35.780 Kč, jako zákazník na zakázkovém listě byla označena žalující společnost, a v zakázkovém listě byly uvedeny práce, které měly být provedeny.

16. Ze zakázkového listu [číslo] ze dne [datum], vystaveného [jméno] [příjmení] žalobci, soud zjistil, že vystaven žalobci byla zadána zakázka u autoopravny [příjmení] [jméno], provozovna [ulice a číslo], byla vyúčtována částkou 6.964 Kč, jako zákazník na zakázkovém listě byla označena žalující společnost, a v zakázkovém listě byly uvedeny práce, které měly být provedeny.

17. Z fotodokumentace na čl. 106 a dále na čl. 109 – 112 soud zjistil poškození motorového vozidla [anonymizována dvě slova] v čelní části vozidla po nehodě.

18. Ze zprávy [anonymizována tři slova] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] – [rok] [číslo] [rok], a to na čl. 184a), soud zjistil, že lustrací dopravních nehod nebyl zjištěn žádný záznam o dopravní nehodě vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], výrobní číslo vozidla [anonymizováno].

19. Ze snímku obrazovky webové stránky informačního střediska kanceláře pojistitele, čl. 244 spisu, soud zjistil, že k výše označenému vozidlu eviduje [ulice] podnikatelská pojišťovna pojistné události pod [číslo] č. škody [číslo], datum vzniku [datum], dále pod [číslo] číslo škody [číslo], datum vzniku [datum], asistence, a pod [číslo] číslo škody [číslo], datum vzniku [datum], škoda na vozidle – událost v zahraničí.

20. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] - čl. 246 – 258, soud zjistil, že se jedná o kopie spisového materiálu, jenž obsahuje: formulář – [anonymizováno 8 slov], technický průkaz, protokol č. CZ [číslo] o technické prohlídce, plnou moc, doklad o uhrazení poplatku, protokol [číslo] o měření emisí vozidla se zážehovým motorem, technický protokol pro schvalování technické způsobilosti vozidla včetně přílohy, protokol č. CZ [číslo] o technické prohlídce, protokol č. CZ [číslo] o technické prohlídce, rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne [datum] o schválení technické způsobilosti vozidla, kupní smlouva ze dne [datum].

21. Z e-mailu žalobce žalovanému ze dne [datum], a dále e-mailu žalobce žalovanému ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k mimosoudnímu řešení důsledku dopravní nehody, kterou způsobil žalovaný.

22. Z přílohy zakázky, to je listiny vystavené [právnická osoba], soud zjistil, že na základě požadavku zákazníka – žalobce provedli na vozidle seřízení geometrie, kontrolu vozu po odborné opravě karoserie a včetně zkušební jízdy účtované částkou 1.526,87 Kč – protokol č. [anonymizováno] [číslo] o technické prohlídce vozidla.

23. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 98.000 Kč a náhradu za odměnu znalci ve výši 3.630 Kč Celkem tedy požadoval po žalovaném 101.630 Kč. Součástí toho byl i podací lístek.

24. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného panem [příjmení] soud zjistil, že se jedná o dodatek ke znaleckému posudku vyhotovený tak, aby určil cenu vozidla k [datum], která činila 134 000 Kč.

25. Ze záznamu o dopravní nehodě vyhotoveného [anonymizována tři slova] s úředním překladem soud zjistil, že žalovaný nedal přednost nákladnímu automobilu, způsobil tím dopravní nehodu, na základě které byl poškozen kryt motoru, přední nárazník, přední levý a pravý blatník, maska, chladič, přední spojovací plech, přední levé a pravé cestovní světlo. Za okolnost nehody bylo označeno zařazování se do kruhového provozu. [příjmení] se stala [datum] v 11:45, místo nehody [anonymizováno], nehoda byla bez zranění a škoda na věcech nevznikla.

26. Z potvrzení vydaného [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizováno] se stala dopravní nehoda s materiální škodou, kterou způsobil žalovaný, a v souvislosti s touto dopravní nehodou uložila chorvatská policie žalovanému na místě způsobeného přestupku peněžitý trest.

27. Ze záznamu dopravní nehody vyhotoveného účastníky nehody – úřední překlad, soud zjistil, že sám žalovaný označil půlku přední kapoty jako poškozenou.

28. Z výslechu [jméno] [příjmení], jednatele žalobce, soud zjistil, že tento v době zapůjčení předmětného firemního vozidla byl a doposud je jednatelem společnosti, která je v tomto sporu žalobkyní. Vozidlo [anonymizována dvě slova] jednatel jako fyzická osoba zakoupil v německém [anonymizováno] a posléze přeregistroval na firmu. Po příjezdu do republiky vůz absolvoval prohlídku na STK. Při přeregistraci z fyzické osoby na právnickou byl vypracován znalecký posudek panem [příjmení], a to včetně fotodokumentace. Při pořizování vozidla jednatel vycházel z předpokladu, že nebylo bourané, ale nijak si to neověřoval. Sám měl s předmětným již firemním vozem [anonymizováno] na parkovišti kolizi v březnu či dubnu 2015, při které byla částečně poškozena zadní část vozu. Funkční, běžně používaný alespoň třemi zaměstnanci firmy, vůz [anonymizována dvě slova], u kterého nebyla vedena papírová ani jiná [příjmení] jízd, jehož stav byl přiměřený stáří a doposud nemělo problém s výkonem, si vypůjčil pan [příjmení], aniž byl přitom sepsán protokol o stavu vozidla. Ale protože tehdy nedisponoval řidičským oprávněním, tak s ním odjel [anonymizováno]. [příjmení]. Že by s ním měl později jezdit žalovaný, to jednatel nevěděl. Po vrácení„ opraveného“ automobilu žalovaným, po zhruba týdenním provozu, tento vůz začal padat do nouzového režimu, což znamená, že jezdil rychlostí maximálně 15 km/hod. Toto jednatel řešil přímo s automechanikem [anonymizováno], který předchozí opravu prováděl a žalovaného o této skutečnosti telefonicky informoval. V servisu pana [příjmení] byl vůz následně 3 až 4 týdny a opravovali na něm„ nějakou elektřinu“. Po této dodatečné opravě již vozidlo„ nepadalo do nouzového režimu“, ale na rychlejší komunikaci mimo [obec] jednatel zjistil, že se vozidlo stáčí do strany. Protože se domníval, že jde o závadu na geometrii podvozku, přistavil vůz ke svému automechanikovi, panu [příjmení]. Tento při otevření kapoty zjistil, že tam bylo vše přišroubováno neoriginálními vruty a nad blatníky byly praskliny. Celá kapota byla vepředu ohnutá. Přeměřením pak zjistil, že jedna kola jsou k sobě blíže, než ta druhá. To podle něj způsobovalo stáčení vozidla ke straně. A od té doby, což bylo před Vánoci, se podle pana jednatele začal řešit problém, jak naložit s předmětným automobilem. Protože v lednu byl žalovaný i jednatel mimo republiku, tak obchodní zástupce žalující firmy s [anonymizováno]. [příjmení], bývalým zaměstnancem žalující firmy, který byl nyní pověřen žalovaným k prohlídce vozidla, auto projeli po areálu [anonymizováno] a problémy (blatníky, ohnutiny, popraskaniny, nesedící světla) nafotili. Tudíž informace o stavu předmětného vozidla byly žalovanému tímto předány. Po návratu z ciziny se koncem února či začátkem března jednatel i žalovaný dostavili do servisu pana [příjmení], aby závady reklamovali. Ten trval na tom, že vůz opravil tak, aby byl pojízdný. Neřešil geometrii, ani srovnávání na stolici, ani uchycení vruty, protože to nebylo požadováno. Všechny fakturované úkony provedl a práce, které po něm nebyly požadovány, neudělal. Reklamaci pan [příjmení] proto neuznal a navrhl novou zakázku na další opravu. Proto jednatel předmětné vozidlo v servisu neponechal a začal uvažovat o jeho prodeji. Prodej byl následně realizován za nejnižší cenu (stanovenou ve znaleckém posudku) automechanikovi, panu [příjmení], který byl se stavem vozidla podrobně seznámen. Při prodeji za 17 tisíc korun, které nabídl kupující, byl mu předán Velký technický průkaz od vozidla, malý technický průkaz a kupní smlouva. Servisní knížka ne. Protože vozidlo nebylo servisováno v autorizovaném servisu, tak se Servisní knížka nijak neřešila.

29. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že při dopravní nehodě, kterou dotyčný způsobil v [země], byla na předmětném vozidle [anonymizována dvě slova] poškozena kapota, nárazník a chladič. O této dopravní nehodě byl pořízen záznam, se kterým se během cesty do České republiky mohl prokazovat. Proto v servisu žalovaný nechal toto vozidlo opravit pouze provizorně, aby bylo schopné přepravy s tím, že v České republice ho hodlal nechat opravit do bezvadného stavu. Ihned po dopravní nehodě žalovaný s bouraným autem ujel ještě několik stovek metrů na místo, kde jej mohl odstavit. Teprve odsud bylo předmětné auto odtahovou službou převezeno do servisu. Zde byla vyrovnána kapota tak, aby šla zavírat, byl opraven nárazník a vyměněn chladič. Tyto úkony dostačovaly na převoz bouraného automobilu do České republiky. Žádný zásah do motoru v Chorvatsku nebyl prováděn. Oprava trvala necelý týden, protože se čekalo na dodání nového chladiče a stála v přepočtu skoro 40 tisíc Kč. Po této opravě jel žalovaný s bouraným a provizorně opraveným automobilem raději pomaleji (mimo obce do 80 km/hod) do [obec]. Auto jelo normálně, fungovalo tak, jak mělo. Nestáčelo se na stranu, volant nevibroval, světla svítila. Po návratu do České republiky žalovaný přistavil bouraný automobil na opravu do servisu pana [příjmení], popsal mu dopravní nehodu a co a jak bylo v Chorvatsku opraveno, aby vozidlo dojelo do České republiky. Poté, co si opravář bouraný automobil podrobně prohlédl, zavolal žalovanému ohledně rozsahu opravy a po zkonzultování a odsouhlasení rozsahu oprav vystavil dne [datum] první zakázkový list. V něm je požadována výměna kapoty, předního nárazníku, horní výztuhy předního nárazníku, blikače, přední mřížky, chladiče, klimatizace, a to včetně klempířských a lakýrnických prací. Když byla první zakázka hotová, volal opravář žalovanému, že automobil nemůže nastartovat a musí zjistit, v čem je problém. Po diagnostice pak [datum] vystavil druhý zakázkový list. V něm byla požadována výměna ulomené Lambda sondy, výměna trubky chladiče, výměna kompresoru a snímače tlaku klimatizace, naplnění klimatizace a diagnostika motoru. Po dokončení druhé zakázky žalovaný opraveným automobilem odjel ze servisu přímo za panem [příjmení] – jednatelem společnosti žalobce. Pan [anonymizováno] měl zrovna pracovní zakázku na dvoře bývalé školky. Žalovaný tedy přistavil předmětný automobil na ulici před školku a pan [příjmení] si přišel auto převzít. Předali si klíče, krátce spolu pohovořili a nic nesepisovali. Poté žalovaný odešel. Až asi po čtvrt roce volal jednatel firmy žalovanému, že na vráceném autu jsou nějaké zásadní věci, které by se měly dořešit. Žalovaný tou dobou pracoval ve [obec] a nemohl to v danou chvíli osobně řešit. Proto předal jednateli kontakt na servis, kde bylo vozidlo opravováno s tím, že po návratu do [obec] se mohou sejít a problémy řešit. Ještě telefonicky požádal kamaráda [jméno] [příjmení], zdali by se na předmětný automobil zaparkovaný v areálu [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] nezašel podívat. [jméno] [příjmení] tak učinil a dokonce mu bylo umožněno se v předmětném vozidle projet. Posléze se jednatel firmy se žalovaným několikrát osobně setkal a společně projednávali, jak situaci dořešit. Ovšem jednatel firmy nikdy neumožnil žalovanému, aby si tento předmětný vůz mohl sám či prostřednictvím servisu prohlédnout a ověřit si, že vykazuje zmíněné vady. Pouze jednou jej společně zavezli do servisu k panu [příjmení], který měl ovšem všechny zvedáky v danou chvíli obsazeny. Takže prohlídka byla v podstatě zběžná a poté si jednatel auto odvezl a odmítl jej v servisu nechat k podrobnější prohlídce či dokonce k opravě. K žádné další prohlídce předmětného vozidla nedošlo, přestože žalovaný navrhoval, že v případě nepojízdnosti vozidla zařídí odtah. Pouze jednatel žalovanému v mailu poslal směnku s výzvou, aby žalovaný předmětný vůz odkoupil.

30. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl osloven žalovaným k provedení opravy vozidla [anonymizována dvě slova], které identifikoval dle fotografie. Uvedl, že opravu provedl na vozidle poté, co byl tento provizorně, dle slov zákazníka, opraven v [země], a to tak, aby dojel vůbec do republiky. Na tuto opravu byl zpracován zakázkový list. Vozidlo mělo nabouraný celý předek vozu, přičemž svědek uvedl, že vozidlo před nehodou nikdy neviděl, a neví, v jakém stavu bylo před havárií. Na vozidle bylo zjevné, že po havárii bylo částečně opraveno. Neprováděl opravy silentbloků ani opravu světlometů, ani neprováděl geometrii. Svědek trval na tom, že na vozidle provedli takové opravy, které byly popsány v zakázkových listech (čl. 104 a 105 spisu). První oprava byla provedena dle zakázkového listu ze dne [datum] a termín zhotovení měl být [datum], druhá oprava byla provedena dle zakázkového listu ze dne [datum] a termín zhotovení byl stanoven na [datum]. Svědek dále vypověděl, že zástupce žalobce, pan [příjmení], a žalovaný přijeli společně do jeho servisu a požadovali sepsání reklamačního protokolu s tím, že zástupce žalobce auto nechal prohlédnout v [anonymizováno], autorizovaném servisu, a že vykazuje další vady a je potřeba další opravy, například výměna silentbloků, a opravit rozvody kabeláže s tím, že dráty z vozidla visí. Svědek popřel, že by za visící dráty nesl odpovědnost, měl za to, že tuto vadu způsobila firma, která montovala do auta plynový pohon, a tyto dráty mechanici při této návštěvě na vozidle žalobce připevnili, ačkoliv to nebyla chyba servisu. Na reklamaci opravy se však ani s panem [příjmení] ani s panem žalovaným svědek nedohodl, neboť byl přesvědčen, že není důvod k reklamaci provedené opravy, neboť vše, co opraveno být mělo, dle zakázkových listů, provedeno bylo a nebyl tedy důvod k reklamaci.

31. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento, jako bývalý zaměstnanec žalující firmy, asi 3krát řídil předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova]. Poté, co bylo opraveno v [země] po střetu s dodávkou naloženou kachličkami, tak se s ním ještě jednou krátce, minutu či možná čtyři, projel v areálu [anonymizováno], když byl oběma zúčastněnými stranami požádán, aby ho nafotil. Žádné vnější závady či nedostatky přitom na vozidle neshledal. Ani žádné závady v rámci řízení se podle něj neprojevily, když jezdil rychlostí maximálně 50 km/hod po areálu. Nevzpomíná si, že by svítily nějaké kontrolky, například kontrolka motoru. Auto bylo pojízdné, chovalo se normálně, proto delší zkušební jízdu nepovažoval za nutnou, a tedy ji neprovedl. Pokud si svědek vzpomíná, tak v [země], zhruba hodinu před nehodou, bylo plně pojízdné a v dobrém stavu. Určitě mělo nějaký šrám, ale nebylo to nic dramatického. Svědkovi je známo, že po havárii bylo vozidlo v [země] provizorně opravováno v servisu, aby vůbec dojelo zpět do republiky. A po návratu bylo v České republiky opravováno v autoservisu.

32. Ze znaleckého posudku, který na zadání soudu zpracoval znalec, [celé jméno znalce], soud zjistil, že na předmětném vozidle bylo v době prohlídky, tedy dne [datum], znalcem [příjmení] zdokumentováno další poškození vozidla, a to poškozená karoserie nad dveřmi u řidiče, (promáčknutý rám dveří) a mechanicky poškozený zadní nárazník (vlevo). Na základě korespondence poškození vozidle při nehodě v [země] tato poškození při této nehodě nemohla vzniknout, a je tedy zřejmé, že k poškození došlo jinak a jindy. Dle znalce vyvstalo důvodné podezřením, že v době od předání vozidla vlastníkovi 29. 9 2016 do prohlídky vozidla znalcem [příjmení] [datum] bylo vozidlo nějakým způsobem poškozeno či havarováno. Jednoznačně pak není možné posoudit, zda závady, které popisuje autorizovaný servis [anonymizována dvě slova] ve své diagnostice ze dne [datum], vznikly při nehodě v [země] nebo vznikly později (v době od [datum] do [datum]) při případné další havárii posuzovaného vozidla, a neodborná oprava přední části vozidla včetně provizorního uchycení světlometů, ty jsou následkem provizorní opravy až v důsledku této další havárie. Na základě těchto skutečností znalec provedl dvě varianty výpočtu. První byla vypočtena v kapitole 2.3 znaleckého posudku, kde znalec předpokládá, že vozidlo bylo po havárii v [země] řádně opraveno v neautorizovaném servisu a poškození uvedené v „ Diagnostice“ se vztahuje k jiné havárii nebo jinému poškození, které mohlo na vozidle vzniknout v době od předání vozidla vlastníkovi do prohlídky vozidla znalcem [příjmení]. Druhá varianta výpočtu byla popsána a vypočtena v kapitole 2.4, kde znalec předpokládá, že vozidlo bylo po havárii v Chorvatsku opraveno provizorně, jak je uvedeno v „ Diagnostice“ a dalších podkladech a k dalšímu poškození přední části vozidla v době od [datum] do [datum] nedošlo. Na základě fotodokumentace z místa nehody, popisu poškození a„ Diagnostiky“ lze přibližně stanovit náklady na opravu vozidla. Tyto byly stanoveny částečně výpočtem a částečně odborným odhadem. Jak je zřejmé, náklady na opravu byly vyšší, než cena vozidla před poškozením. Jedná se tedy o totální škodu, což je rozebráno v kapitole 2.1., avšak žalovaný nechal vozidlo opravit tak, že bylo provozuschopné. Kvalita provedených oprav byla pravděpodobně velmi podprůměrná a některé opravy pravděpodobně nebyly provedeny. Znalec stanovil výši majetkové újmy v případě řádně opraveného vozidla v neznačkovém servisu částkou 17.600 Kč s DPH a výši majetkové újmy v případě provizorně (neúplně) opraveného vozidla v neznačkovém servise částkou 80.100 Kč s DPH. Znalec dále uvedl ve svých závěrech, že ze všech podkladů je zřejmé, že vozidlo nebylo v době uvedení do provozu v České republice nijak poškozeno, a bylo běžným způsobem provozováno.

33. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že tento si stojí zcela za závěry svého znaleckého posudku a na jeho obsah se při svém výslechu odvolává. Předmětné vozidlo bylo dne [datum] předáno jako opravené a teprve [datum] jej prohlížel znalec [příjmení], který konstatoval poškození rámu levých dveří na střeše nad předními dveřmi, dvakrát promáčklý rám a poškozený levý roh zadního nárazníku. Tyto závady nemohly být, dle znalce [celé jméno znalce], v žádném případě způsobeny nehodou v [země], ale například již cestou do [země], nebo kdykoliv v mezidobí po předmětné nehodě a ještě před prohlídkou znalcem [příjmení], protože je důvodný předpoklad, že vozidlo bylo v září 2016 řádně opraveno v neautorizovaném servisu, a tedy bylo v pořádku, o čemž také svědčí v servisu provedená diagnostika. Proto [anonymizováno] [celé jméno znalce] odhadl škodu na přibližně 80 tisíc korun. Ve znaleckém posudku znalce [příjmení], který vychází z posudku pana [příjmení], je uvedeno, že vozidlo těsně před nehodou, tedy před poškozením, bylo v celkem průměrném stavu, nebylo hodnoceno jeho žádné poškození a mělo technickou hodnotu 10 %. K tomu Ing. [celé jméno znalce] namítá, že technická hodnota 10 % je irelevantní z toho důvodu, že pokud to vozidlo mělo platnou technickou kontrolu, bylo pojízdné a provozuschopné, tak nemůže mít technickou hodnotu nižší jak 20 %. To je ze znaleckého standardu zřejmé. Znalec [příjmení] se sice ve výsledku dostal na podobnou hodnotu vozidla jako znalec [celé jméno znalce], ale způsobem, který není podle znaleckého standardu běžný. Měl rozepsat jednotlivé skupiny vozidla (motor, převodovka, …) a pak ty, které byly dotčené předmětnou havárií, mohl zhodnotit mínus něco a ostatní nechat být. Jenže pan znalec [příjmení] to sice popsal, ale pak vozidlo ohodnotil na jednom řádku. Navíc vůbec neuvažoval počet ujetých kilometrů. Ale základní amortizace se vždy počítá ze dvou hodnot. Ze stáří vozidla a z počtu ujetých kilometrů. Proto je posudek znalce [příjmení] dle ing. [celé jméno znalce] nepřezkoumatelný. K protokolu z STK a případným nesrovnalostem s diagnostikou zpracovanou v servisu [anonymizována dvě slova] znalec [celé jméno znalce] uvádí, že STK hodnotí, jestli světla svítí tak, jak mají, jestli jsou pevně uchyceny. Ale jestli jsou uchyceny provizorně, už tak nehodnotí. Jestli jsou pevně upevněny, tak je to v pořádku. V protokolu je ale konstatováno pouze narušení světlometů. Ulomené držáky obou světlometů by STK měla zjistit. Deformovaný pravý nosník a prasklý v horní části STK zjistit nemusí. Pro přesné informace ohledně poškození silentbloku motoru by muselo dojít k demontáži vozidla a to se na STK nedělá. Silentbloky motoru a převodovky mohly být poškozeny jenom stářím a ne v důsledku té dopravní nehody. Nehoda tomu mohla pomoci, samozřejmě, ale mohly být již opotřebené, takže se utrhly. Deformovaná výztuha pod předním nárazníkem, pokud není deformovaná tak, že tlačí na chladič, tak se to nepozná. Deformace horní i spodní části chladičové příčky, to možná bylo. Ale pokud příčka zachovává tvar karoserie tak, aby šla zavřít kapota, tak je to pro STK v pořádku. Co se týká neoriginálního přišroubování blatníků, pokud blatníky nějakým způsobem drží a nejsou volné, tak je to pro STK v pořádku. Stejně tak„ nějak“ opravovaná elektroinstalace. Pokud je funkční a zaizolovaná, tak je to pro STK v pořádku.

34. Návrhy na provedení důkazů, které navrhl žalovaný na čl. 218 verte pod body 4 a 5, byly zamítnuty, neboť skutečnosti, které měly být navrženými důkazy prokázány, byly zčásti prokázány jinými listinami, jimiž byly v řízení provedeny důkazy a dále byly z části zjištěny z účastnických výpovědí zástupce žalobce a žalovaného.

35. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu čestným prohlášením žalobce, které je součástí znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] jako jeho příloha, když znalec vycházel při ocenění vozidla jak z prohlídky daného vozidla provedené dne [datum], tak právě i z čestného prohlášení pana [příjmení] o technickém stavu vozidla, ovšem toto čestné prohlášení učiněné zástupcem žalobce, nebylo pro rozhodování soudu v tomto sporu rozhodné. A proto soud tento důkaz jako nadbytečný zamítl.

36. Návrh na výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] byl zamítnut, neboť tento byl dle názoru soudu zcela nadbytečný, když dle tvrzení žalovaného se jednalo pouze o známého právníka žalovaného, který za situace, kdy žalobce začal vznášet v souvislosti s dopravní nehodou na žalovaného různé nároky, komunikoval s automechanikem panem [příjmení] a žalobkyní ve snaze o mimosoudní vyřešení sporu. Z jiných důkazů měl soud za prokázanou snahu žalovaného o mimosoudní vyřešení sporu, a proto tento důkaz jako nadbytečný zamítl.

37. Rovněž i návrh na provedení důkazu Čestným prohlášením pana [jméno] [příjmení] byl soudem zamítnut, neboť jak vyplynulo z tvrzení žalobce, toto čestné prohlášení neobsahovalo skutečnosti, které by nebylo možné zjistit z jiných důkazních prostředků provedených v tomto řízení.

38. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti, a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud vycházel, a pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybněna. Soud rovněž provedl i důkazy ve věci, které však neměly pro rozhodnutí věci, s ohledem na právní závěry soudu, žádnou vypovídací hodnotu, a proto soud se zjištěními, která učinil z těchto důkazů, již v souhrnném hodnocení nepracuje.

39. V daném řízení bylo mezi stranami sporu nesporné, že žalovaný dne [datum] zavinil dopravní nehodu v [země] s vozidlem, jehož vlastníkem byl žalobce. Vozidlo nabyl jednatel žalobce na základě kupní smlouvy mezi německým autobazarem a následně, jak vplynulo z technického průkazu vozidla č. [anonymizováno], bylo toto vozidlo převedeno na žalobce. Jednalo se o vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], výrobní číslo [anonymizováno]. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalovaný nechal provizorně automobil opravit v [země], a následně, po návratu z [země], nechal automobil opravit i v České republice (důkaz: výslech automechanika [anonymizováno], zakázkové listy) Právě provedená oprava v České republice v autoservisu svědka pana [příjmení] se stala sporným bodem mezi účastníky. Žalobce měl za to, že oprava nebyla provedena řádně, o čemž měl svědčit záznam z STK a záznam z autorizovaného servisu, podle kterých vozidlo vykazovalo po vrácení vozidla žalobci vady, které se jevily zásadní, a na základě těchto vad žalobce uplatnil svůj nárok vůči žalovanému. (důkaz: znalecký posudek znalce [příjmení] a znalce [příjmení]) Žalovaný byl přesvědčen, že vozidlo nenechal opravit jen provizorně, ale že na vozidle byly provedeny veškeré potřebné opravy. Za tímto účelem soud vyslechl automechanika, svědka [příjmení]. Z výslechu svědka [příjmení] bylo prokázáno, že vozidlo měl opravit tak, aby bylo ve stavu pojízdném. Z výslechu svědka [příjmení] a znalce [příjmení] [celé jméno znalce] je potvrzeno obecné pravidlo, že vady zjištěné při kontrole na STK a v autorizovaném servisu nemusí být nutně vady způsobené nehodou, resp. jsou to vady, které auto v daném čase kontroly má, ale není zřejmé, kdy k vadám došlo a za jakých okolností. Ze zakázkového listu je patrné, jaké vady opraveny byly, ale žalovaný tím neprokázal, že odstranil veškeré vady způsobené při nehodě, když z výslechu svědka [příjmení] bylo zjištěno, že auto mělo být uvedeno pouze do stavu pojízdného (pojízdný neznamená opravený do stavu před nehodou). V důsledku této skutečnosti pak svědek [příjmení] odmítl akceptovat reklamaci své práce, když se do servisu dostavili zástupce žalobce, pan [příjmení], společně se žalovaným.

40. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] a z jeho výslechu plyne, že provedená oprava byla velmi podprůměrná a některé opravy nebyly provedeny, tedy by se mělo vycházet z hodnoty škody 80.100 Kč. Znalec uvedl, že oba znalecké posudky (znalecký posudek znalce [příjmení] i předcházející znalecký posudek znalce [příjmení]) včetně doplňků, jsou stavěny na nesprávných výpočtech, sám znalec pak škodu ohodnotil na částku 80.100 Kč, případně 17.600 Kč. Dále ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] soud zjistil, že z podkladů, které měl k dispozici, bylo prokázáno jednoznačné zjištění, že na voze byly i vady (resp. bylo vozidlo poškozeno), které nemohly být způsobeny nehodou v [země] a mohly tedy vzniknout před nebo po nehodě.

41. Z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil a bylo prokázáno, že bylo v roce 2015 bouráno (totožné plyne i ze sdělení pojišťovny), což zakládá pochybnost o správnosti závěrů znaleckých posudků [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], neboť s tímto poškozením vozidla vůbec nepracovaly, a v důsledku této skutečnosti jsou jejich závěry nesprávné. Tuto skutečnost potvrdil ve svém znaleckém posudku i znalec [celé jméno znalce], který uvedl, že závěry, ke kterým znalci ([příjmení] a [příjmení]) dospěli na základě svých výpočtů, jsou pro nesprávná vstupní data nepoužitelné. Není vyloučeno, že vozidlo vykazovalo tyto vady, ale žalobce nijak neprokazuje, že by se tak stalo v důsledku nehody způsobené žalovaným. Záznam z STK a ze servisu sice prokazuje, že tam takové vady být mohly, ale ne že se jedná o zavinění žalovaného. Ze záznamu o dopravní nehodě ani z euroformuláře nelze takové poškození s jistotou určit (jedná se jen o vizuální popis chorvatského policisty). Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] se podává, že je zjistitelný rozsah poškození vozidla v době po nehodě, ale znalec zároveň uvedl, že vozidlo muselo mít i nějaké poškození způsobené před nebo po nehodě (rám dveří, zadní část auta) (důkaz: znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce]) Ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a jeho výslechu plyne, že i kdyby bylo vozidlo v mezidobí provozováno a nebylo-li současně bouráno, pak hodnota škody je stále stejná 80.100 Kč (za současného předpokladu, že vozidlo bylo neodborně opraveno) Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalobce nějakou součinnost poskytl (výslech svědka [příjmení]), s žalovaným komunikoval, ale nepředal mu vozidlo za účelem případné reklamace či posouzení, že vozidlo vykazuje i po provedené opravě v autoservisu pana [příjmení] vady, jež žalobce tvrdí. Pokud žalovaný namítal, že mu žalobce znemožnil reklamaci, pak tato námitka byla vyvrácena výslechem svědka [příjmení], který uvedl, že reklamaci neuznal, neboť rozsah oprav, jichž se žalobce prostřednictvím žalovaného vůči servisu domáhal, byl takový, že by se jednalo o novou zakázku. V takové případě ale nejde o znemožnění reklamace, tedy namítané neposkytnutí součinnosti žalobce žalovanému v rámci jednání o případné reklamaci, ale jak bylo soudem zjištěno, žalobce se domáhal opravy dalšího okruhu vad, které dle jeho názoru vozidlo vykazovalo. Jednalo by se tedy o novou zakázku, a pokud se rozhodl nechat vozidlo opravit jinak, pak to nemůže jít k jeho tíži, neboť o tom, jak bude auto opraveno, rozhoduje v konečném důsledku vlastník. Poskytnutí či neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce nebylo pro posouzení žalobou uplatněného nároku závěrem vůbec významné.

42. V žalobě o náhradu škody je nutné vylíčit rozhodné skutečnosti, na jejich základě došlo ke vzniku škody, je třeba popsat protiprávní jednání, které bylo příčinou vzniku škody, dále prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, stejně jako popsat vzniklou škodu, tj. stanovit a doložit její výši, která byla žalobci způsobena. Žalobci bylo poskytnuto soudem poučení v souladu s ust. § 118 písm. a) odst. 1a odst. 3 o. s. ř., a ani přes toto poučení neprokázal, že by ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Žalobce učinil podání dne [datum], kde pod bodem II. tohoto podání uvedl, že žádné nové důkazní návrhy nemá, a k prokázání příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a jednáním žalovaného označuje pouze důkazy, které už byly v řízení provedeny, přičemž za příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a škodou žalobce doloženou v posudku znalce [celé jméno znalce] prokazuje i skutečnost, že žalobce vozidlo kromě řešení celé situace nikdy nevyužíval, neboural, což žalobce považuje za prokázané výslechem [jméno] [příjmení] a obsahem záznamu [obec] podnikatelské pojišťovny, která eviduje toliko dvě pojistné události, a to ze dne [datum], a poté už toliko předmětnou událost vyvolanou žalovaným ze dne [datum]. V případě tedy, že žalobce nezpůsobil na vozidle žádnou škodu v období mezi daty [datum] a [datum], byla škoda, kterou znalec vyčíslil, stanovena částkou 80.100 Kč. Žalobce byl poučen v souvislosti s poskytnutím poučení dle u § 118 a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., že v případě, že zůstane procesně nečinným, může to pro něj znamenat nepříznivý výsledek v řízení pro neunesení důkazního břemene. Žalobce nezůstal procesně nečinným a podal podání, jež je výše označeno, a jehož stručný obsah je výše shrnut, avšak toto podání nevneslo do řízení žádné nové skutečnosti, ani nebyly označeny žádné nové důkazy, které by měly být případně soudem provedeny.

43. Je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší, než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarované nebylo. (K tomu například nález sp. zn. I. ÚS 1902/13) Citovaný nález Ústavního soudu zcela jednoznačně dává možnost domáhat se nejen skutečně vynaložených nákladů na opravu poškozené věci, ale též náhrady škody odpovídající rozdílu mezi její tržní hodnotou před poškozením a po opravě, a to za situace, došlo-li ke snížení této tržní hodnoty v důsledku škodné události. Uhrazení skutečné škody, tedy celé ceny účelně provedené opravy motorového vozidla směřující k odstranění následků dopravní nehody, by mělo být pravidlem, a žalovaný tedy jednal zcela správně, pokud opravu vozidla nechal provést a směřoval tímto jednáním k odstranění následků škodné události, kterou nehodou způsobil. Sám žalovaný pak o své vůli se rozhodl, s přihlédnutím ke skutečnosti, že havarované vozidlo, byť opravené novými díly, má nižší hodnotu, než mělo před opravou, která byla vynucena dopravní nehodou, nárok žalobce vůči své osobě z části uznat.

44. Žalovaný, vycházeje ze závěrů znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], uznal nárok žalobce uplatněný žalobou co do výše 17.600 Kč s příslušenstvím, neboť uvedl, že si je vědom, že ačkoliv skutečnou škodu na vozidle odstranil uvedením vozidla do původního stavu před nehodou, tak s ohledem na to, že byl viníkem dopravní nehody, zapříčinil znehodnocení vozidla, a proto je ochoten uhradit žalobci majetkovou újmu, kterou stanovil znalec pod bodem [číslo]. Žalobce uznání závazku ze strany žalovaného akceptoval, a navrhl, aby bylo soudem rozhodnuto o části nároku, jež žalovaný uznal, dle tohoto uznání. Soud v souladu s ustanovením § 153 písm. a) odst. 1 rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku dle uznání žalovaného, a to tak, že zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši 17.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17.600 Kč od [datum] do zaplacení.

45. Výrok II., jímž byl žalobní návrh žalobce zamítnut v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 62.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62.500 Kč od [datum] do zaplacení, soud odůvodňuje jednoznačným závěrem, že žalobce neunesl břemeno tvrzení, a ve výsledku ani břemeno důkazní, když z provedeného dokazování nebylo možné jednoznačně a nepochybně určit, že za vzniklou škodu na vozidle v jakékoliv výši, tedy jak ve výši 17.600 Kč či vyčíslenou škodu ve výši 80.100 Kč, odpovídá žalovaný. Majetková újma na vozidle, jehož vlastníkem je žalobce, nepochybně vznikla. S uvedeným vozidlem dne [datum] způsobil dopravní nehodu žalovaný, avšak nebyla prokázána příčinná souvislost mezi znalcem zjištěnou výši majetkové újmy - škodou, ať už v jakékoliv výši, a jednáním – dopravní nehodou žalovaného. Jak již bylo výše konstatováno, mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný s vozidlem žalobce způsobil v Chorvatsku dopravní nehodu. Dále bylo zcela nesporné, a listinnými důkazy prokázané, že v důsledku nehody došlo ke vzniku škody na vozidle a provedeným dokazováním bylo zcela jednoznačně prokázáno, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání (důkaz: euroformulář - záznam o dopravní nehodě, potvrzení vydané [anonymizováno] [země], záznam o dopravní nehodě vyhotovený [anonymizována tři slova]), a způsobil dopravní nehodu, když nedal přednost nákladnímu automobilu. Ve věci byly k dispozici tři znalecké posudky, přičemž objektivně lze vycházet pouze z posudku soudem ustanoveného znalce, ing. [celé jméno znalce], který podrobně uvádí ve svých závěrech, proč posudek [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] nelze považovat za správné. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku uvedl, že s dostatečnou jistotou lze určit cenu vozidla ke dni zapůjčení ([datum]) a lze zároveň určit i rozsah poškození a náklady na jeho opravu. Znalec uvedl, že opravy provedené žalovaným byly velmi podprůměrné a některé opravy nebyly provedeny vůbec. Z provedeného dokazování učinil soud závěr, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání a na vozidle žalobce došlo v důsledku tohoto jednání ke škodě, avšak dle názoru soudu žalobce neprokázal (a důkazní břemeno bylo na jeho straně), že by popsaným protiprávním jednáním došlo ke vzniku tvrzené škody na vozidle, v rozsahu a ve výši tak, jak ji žalobce vyčíslil. Rozsah poškození ani výše škody nebylo možné zjistit ani ze závěrů znalce [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci zpracovaného znaleckého posudku, neboť ze závěrů je zřejmé, že na vozidle došlo ke vzniku škody, ale sám znalec uvedl, že na vozidle se vyskytovaly i vady, které nemohly být způsobeny v Chorvatsku. A zde je třeba konstatovat jednoznačný závěr soudu, jež je podložen provedenými listinnými důkazy, ale i výslechy žalobce, žalovaného a slyšených svědků, že ačkoliv žalovaný žalobci škodu způsobil, poté nechal opravit vozidlo, buď více či méně řádně, tak žalobce je stále ten, kdo byl povinen soudu prokázat, z čeho je výše škody odvozena, resp. za jaké konkrétní poškození způsobené žalovaným mu škoda vznikla. Žalobce neprokázal, v jakém stavu bylo vozidlo ve chvíli jeho předání panu [příjmení], zaměstnanci, který si od žalobce vozidlo vypůjčil pro cestu do Chorvatska, a rovněž nebyl schopen prokázat, v jakém stavu bylo vozidlo ve chvíli, kdy pan [příjmení] předal vozidlo žalovanému. (vystřídání se v řízení vozidla) Žalobce rovněž neprokázal, v jakém stavu bylo vozidlo ve chvíli, kdy jej převzal zpět od žalovaného. (pozdní zpracování znaleckého posudku znalcem [příjmení] po uplynutí několika měsíců od předání) V neposlední řadě pak žalobce nebyl schopen prokázat, zda tvrzené vady vozidla způsobil žalovaný či zda nebyly způsobeny později, poté, co měl vozidlo ve své dispozici již žalobce. Ke stavu vozidla se vyjádřil slyšený svědek [jméno] [příjmení], který jako zmocněnec žalovaného měl krátkou možnost vyzkoušet jízdní vlastnosti vozidla v areálu [anonymizováno] v [obec], přičemž tento svědek potvrdil, že vozidlo bylo pojízdné, bez zjevného poškození, přičemž nezaznamenal žádné vady řízení vozidla. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že pro posouzení celého sporu bylo velmi významné zmaření důkazů ze strany žalobce, kdy nebylo možné prokázat stav vozidla po jeho předání ze dne [datum], kdy mimo jiné i znalec [příjmení] [celé jméno znalce] byl nucen vycházet toliko z podkladů, které měl soud k dispozici, a to z obsahu znaleckých posudků znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení]. Je skutečností, že zástupce žalobce kupoval vozidlo z„ druhé ruky“ v Německu, jak vyplývá z kupní smlouvy, přičemž počet ostatních předchozích držitelů vozidla před jeho zakoupením v Německu je zcela neznámý, rovněž tak nebylo možné v důsledku důkazní nouze žalobce, neboť k vozidlu neexistuje Servisní knížka, určit ani servisní historii vozidla, a případně z ní zjistit, zda bylo v minulosti vozidlo havarováno, opravováno a jaké vady vozidlo mělo. Žalobce sám až v průběhu řízení připustil, že vozidlo bylo bouráno před nehodou v [země] v roce 2015, avšak ani tato nehoda nepodala soudu vysvětlení popsaného poškození vozidla, jež zjistil znalec [příjmení] [celé jméno znalce] – promáčknutý rám dveří řidiče, o kterém se znalec jednoznačně vyjádřil tak, že toto poškození nemohlo vzniknout při nehodě v [země]. Zároveň ale toto poškození vzhledem ke své lokalizaci nevzniklo ani v přímé souvislosti s nehodou v [země]. Toto poškození vozidla nemělo vliv na stanovení výše majetkové újmy, která případně vznikla žalobci a kterou stanovil, jak je již výše uvedeno, znalec [celé jméno znalce] na základě podrobných výpočtů pod bodem [číslo], kdy stanovil výši majetkové újmy v případě řádně opraveného vozidla v neznačkovém servisu částkou 17.600 Kč, a pod bodem [číslo] výši majetkové újmy v případě provizorně opraveného vozidla v neznačkovém servisu částkou 80.100 Kč. Při poškození vozidla, například při souvislosti s dopravní nehodou dochází vždy k poklesu jeho obvyklé ceny. Ani následnou opravou za použití nových náhradních dílů zpravidla nedojde k úplnému obnovení ceny vozidla před nehodou. (II. ÚS 795/16) Je tedy zcela zřejmé, že i pokud dojde v důsledku opravy k plné obnově funkční hodnoty věci (opravení vozidla v [země] a opravení vozidla v autoservisu pana [příjmení]), neznamená to, že je plně obnovena její hodnota tržní, věc nepřináší svému vlastníkovi stejný užitek a škoda na věci tudíž není plně nahrazena. Na tuto skutečnost zareagoval žalovaný, když svůj závazek uznal vůči žalobci dobrovolně a na základě vlastní vůle, ačkoliv, jak je výše konstatováno, žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a soud ve zbývající části nároku, po akceptaci zpětvzetí žalobního návrhu ze strany žalobce, žalobní návrh v celém rozsahu zamítl.

46. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku, kdy žalobce byl úspěšný pouze v částce 17.600 Kč, tj. z 17,3 % předmětu řízení, žalovaný byl naopak úspěšný v částce 21.530 Kč (zpětvzetí žalobního návrhu) + 62.500 Kč, tj. z 82,7 % předmětu řízení. Soud tedy odečetl neúspěch žalobce od úspěchu žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaný má nárok na 65,4 % nákladů řízení.

47. Celkové náklady řízení Odměna - 5180 Kč x 18 + 21% DPH Odměna - 4500 Kč x 4 + 21% DPH Odměna - 3620 Kč x 2 + 21% DPH Režijní paušál - 300 Kč x 24 + 21% DPH Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 125.680 Kč DPH 21%: 26392,80 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 152.072 Kč 48. Zažalovaná částka činila 101.630 Kč, částka k přisouzení činila 17.600 Kč, náklady řízení, které vynaložil žalovaný, činily celkem 152.072 Kč, a tedy 65,4 % činí částku 99.394,78 Kč.

49. Náklady řízení, které vynaložil žalovaný, sestávaly z těchto úkonů právní pomoci zvoleného právního zástupce vyúčtované v souladu s ust. vyhl. 177/1996 Sb., kdy tarifní hodnota se v průběhu řízení měnila, a to takto: a) částka 101.630 Kč v době od [datum] (od zahájení řízení) do [datum] (den před částečným uznáním nároku žalovaným), b) částka 84.030 Kč v době od [datum] (den částečného uznání nároku žalovaným) do právní moci usnesení čj. 254 C 7/2018-296 ze dne 11. 5. 2022. Žalovaný přípisem ze dne [datum], který byl téhož dne doručeno do [příjmení] schránky soudu, jakož i do [příjmení] schránky a e-mailu právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně tím pádem již k uznané částce ve výši 17.600 Kč nemohla ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynakládat žádné náklady k uplatňování této částky. Rovněž tak žalovaný nemohl logicky účelně uplatňovat žádné další náklady k obraně stran této částky, proto je na místě považovat za tarifní hodnotu částku 84.030 Kč, c) částka 62.500 Kč v době od právní moci usnesení čj. 254 C 7/2018-296 do rozhodnutí ve věci dne [datum].

50. Žalobkyně vzala z části zpět svoji žalobu co do částky 21.530 Kč s příslušenstvím. Soud rozhodl o zastavení řízení co do této částky usnesení čj. 254 C 7/2018-296, které nabylo právní moci dne [datum]. Je na místě počítat jednotlivé úkony ze snížené tarifní hodnoty od právní moci usnesení o částečném zastavení řízení, neboť od teprve této právní moci měly obě strany (zejména tedy žalovaný) postaveno na jisto, v jaké části se ještě vede spor.

51. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.: a) 5.180 Kč při tarifní hodnotě 101.630 Kč, b) 4.500 Kč při tarifní hodnotě 84.030 Kč, c) 3.620 Kč při tarifní hodnotě 62.500 Kč. Za tarifní hodnotu se dle § 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., považuje výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká, v tomto případě se tedy bude jednat o částku [číslo] dle písm. a), nebo o částku 84.030 Kč dle písm. b) a nakonec o částku 62.500 Kč dle písm. c) předchozího odstavce.

52. Ve věci byly vykonány následující úkony právní služby dle § 11 AT: Datum; Úkon právní služby [datum]; Převzetí a příprava zastoupení žalovaného – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. a) AT) [datum]; Písemné podání – Odůvodněný odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Písemné podání – Vyjádření žalovaného ke kvalifikované výzvě soudu ze dne [datum] – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Nahlížení do spisu za účelem získání příloh (důkazů) k vyjádření žalobkyně na čl. 48 a násl. a přípravy na jejich provádění k důkazu na nadcházejícím jednání dne [datum] – 1 úkon (§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Nahlížení do spisu za účelem získání příloh (důkazů) k vyjádření žalobkyně na čl. 77 a násl. a přípravy na jejich provádění k důkazu na nadcházejícím jednání dne [datum] – 1 úkon (§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) AT) [datum]; Písemné podání – Repliky žalovaného k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] a doplnění tvrzení a označení důkazů v soudem stanovené lhůtě – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Nahlížení do spisu za účelem získání příloh (důkazů) žalobkyní nově předložených na jednání dne [datum] a žalobkyní nově předložených v rámci vyjádření na čl. 107 a násl. a přípravy reakce na tyto nové důkazy – 1 úkon (§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) AT) [datum]; Písemné podání – Replika žalovaného k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] a návrh na doplnění otázek pro soudem ustanoveného znalce – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Písemné podání – Doplnění tvrzení a důkazů v souladu s výzvou soudu z jednání dne [datum] a vyjádření žalovaného k problematice zmaření důkazu – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] od 9:30 hod. do 11:38 hod. – 2 úkony (§ 11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Nahlížení do spisu za účelem získání důkazů nově založených do soudního spisu pod čl. 244 až 256 – 1 úkon (§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) AT) [datum]; Písemné podání – Replika k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Písemné podání – Částečné uznání nároku žalovaným – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Nahlížení do spisu za účelem získání důkazů nově založených do soudního spisu pod čl. 274 až 285 – 1 úkon (§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny) [datum]; Písemné podání – Písemné vyhotovení závěrečné řeči – 1 úkon (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) [datum]; Účast na soudním jednání u MS v [obec], na kterém došlo k přednesu závěrečných řečí a konstatování podání žalobkyně ze dne [datum] – 1 úkon (§11 odst. 1 písm. g) AT za každé započaté dvě hodiny)

53. Dále v souladu s § 13 odst. 4 AT účtoval právní zástupce žalobce za 24 úkonů právní služby i režijní paušál ve výši 300 Kč za úkon a uplatnil tak náhradu hotových výdajů ve výši 7.200 Kč.

54. Žalovaný uplatnil úkony spočívající v nahlížení do spisu, které lze považovat vzhledem k okolnostem za účelné. Žalovaný se při uplatňování ostatních úkonů nahlížení do spisu opírá o nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 ze dne 16. 3. 2021, jakož i sp. zn. III. ÚS 3000/11 ze dne [datum] a sp. zn. I. ÚS 3906/17 ze dne [datum], dle kterých lze i úkony nahlížení do spisu považovat podle okolností za účelné úkony, za které náleží náhrada. V dané věci pak byly dle názoru soudu účtované úkony nahlížení účelné, neboť jejich účelem bylo zjištění obsahu spisu, a to nově přibylých důkazů předložených žalobkyní, nebo poskytnutých třetími osobami v rámci součinnosti dle § 128 o. s. ř. Právní zástupce tyto listiny nastudoval před jednáním a adekvátně se znalostí listin reagoval ve svých vyjádřeních. Pokud by totiž právní zástupce žalovaného nebyl s těmito listinami seznámen před jednáním, musel by v rámci řádného výkonu zastoupení požadovat na jednání podrobné čtení a nahlížet do prováděných listin za účelem kontroly jejich pravosti a správnosti, což by prodlužovalo soudní jednání (a potenciálně by tak vedlo k navýšení počtu úkonů za jednání delší 2 hodin), nebo by vedlo k nutnosti absolvovat větší počet. Za daných okolností lze účtované úkony nahlížení považovat za účelné. Celkem činily náklady řízení částku 99.395 Kč, které je povinen uhradit žalobce žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [anonymizována čtyři slova], [adresa] [obec], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

55. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady vynaložené státem za zpracování znaleckého posudku znalcem [anonymizováno] [celé jméno znalce] byly vynaloženy ve výši 20.550 Kč, což představovalo odměnu vyplacenou znalci za vypracování znaleckého posudku. Žalobce byl neúspěšný co to 82,7 %, a byl tedy zavázán povinností hradit náklady řízení, jež vynaložil stát ve výši 16.995 Kč, dle výroku IV. tohoto rozsudku. Žalovaný byl neúspěšný co do 17,3 % a byl zavázán povinností hradit náklady řízení, jež vynaložil stát ve výši 3.555 Kč dle výroku V. tohoto rozsudku.

Poučení