26 C 110/2019 - 476

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupené advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/2] zastoupené advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 226 150,10 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 214 842,60 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobu soud zamítá ve výši 11 307,50 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 346 820,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] částku za výslech [tituly před jménem] [jméno FO] před soudem, kterou soud určí v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení za období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 zaplatila 1 160 064,- Kč s příslušenstvím, když žalovaná (občané městské části) v tomto období užívala bez právního důvodu její pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [jméno FO], obec [adresa] (dále soud neuvádí katastrální území), jako veřejné prostranství. Pozemky žalovaná protiprávně osázela dřevinami a nemůže je proto využívat k zemědělským účelům, přičemž tuto skutečnost je nutné zohlednit v částce bezdůvodného obohacení.

2. Ve věci soud rozhodl rozsudkem z 13. 2. 2020, č. j. [spisová značka], kterým soud přisoudil žalobkyni 226 150,10 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení a žalobu soud zamítl ve výši 933 913,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení p. a. od 1. 1. 2017 do zaplacení, v zákonném úroku z prodlení p. a. z částky 226 150,10 Kč od 1. 1. 2017 do 18. 2. 2019. Městský soud v Praze rozsudkem z 2. 6. 2020, č. j. [spisová značka], rozsudek soudu I. stupně z 13. 2. 2020, č. j. [spisová značka], změnil tak, že žalobu ve výši 226 150,10 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení zamítl. Nejvyšší soud rozsudkem z 5. 1. 2021, č. j. [spisová značka], zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z 2. 6. 2020, č. j. [spisová značka], s vrácením věci k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze rozsudkem z 28. 4. 2021, č. j. [spisová značka], zrušil rozsudek soudu I. stupně z 13. 2. 2020, č. j. [spisová značka], v I. a III. výroku s vrácením věci k dalšímu řízení. Ve věci soud rozhodl dále rozsudkem z 9. 6. 2022, č. j. [spisová značka], kterým soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 226 150,10 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Rozsudek soudu I. stupně zrušil Městský soud v Praze usnesením z 28. 3. 2023, č. j. [spisová značka].

3. Nejvyšší soud ČR v rozsudku z 5. 1. 2021, č. j. [spisová značka], uvedl, že veřejné prostranství je definováno v § 34 obecního zřízení jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k nim. Vycházíme-li z obvyklého významu předmětných pojmů, lze [Anonymizováno] sloužící obecnému užívání neomezenou veřejností vnímat jako kategorii veřejné zeleně nebo – s ohledem na demonstrativnost § 34 obecního zřízení – též jakožto nepojmenovaný druh veřejného prostranství, jenž stojí vedle veřejné zeleně a parku. Pozemky využívané veřejností jako [Anonymizováno] je nutné pojmu veřejného prostranství subsumovat a také jejich užíváním širokou veřejností zásadně vzniká bezdůvodné obohacení obci, na jejímž území se nacházejí. Tomuto závěru není principiálně na překážku, naplňuje-li [Anonymizováno] definiční znaky lesa ve smyslu § 2 písm. a) lesního zákona, neboť i lesy mohou mít charakter veřejného prostranství. Za veřejná prostranství nicméně nelze pokládat všechny lesy, nýbrž pouze takové, které splňují materiální znak veřejného prostranství daný jejich určením k uspokojování potřeb občanů obce, potažmo funkčním významem pro sídelní celek. Je zapotřebí odlišit na jedné straně les, jejž veřejnost využívá toliko v rámci obecného užívání lesa podle § 19 odst. 1 lesního zákona (v tomto případě obci na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení nevzniká) a na druhé straně les, jehož funkční význam pro obec je zvýšen tím, že je speciálně určen k rekreaci obyvatel, přičemž je též zpravidla odpovídajícím způsobem upraven, zejména opatřen udržovanými veřejnými cestami a mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, apod.). Pouze v této situaci nabývá les charakteru veřejného prostranství, jehož užívání veřejností dává vzniknout bezdůvodnému obohacení obce ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. Předurčení lesního (či jiného) pozemku k plnění úlohy veřejného prostranství se začasté děje prostřednictvím územního plánu.

4. Předmětem řízení zůstala částka 226 150,10 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 19. 2. 2019 do zaplacení.

5. Žalovaná nesporovala, že žalobkyně je vlastnicí pozemků. Žalovaná sporovala povinnost k zaplacení, když se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila. Do roku 2012 byly pozemky ve vlastnictví České republiky, kdy je [právnická osoba] převedl v rámci tzv. náhradních pozemků na otce žalobkyně. V té době na pozemcích byl trvalý lesní porost smíšeného lesa s převahou listnatých dřevin, který byl vysázen koncem devadesátých let dvacátého století v rámci projektu „Stromy pro naše děti“. Otec žalobkyně pozemky obratem daroval žalobkyni. Již v době převodu pozemků na otce žalobkyně byly pozemky územním plánem vymezeny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, a proto žalobkyni informovala, aby s pozemky hospodařila ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. Otec žalobkyně měl možnost požádat o vydání jiných náhradních pozemků. Pokud jde o veřejné užívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, uplatní se právo volného vstupu ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. a za toto užívání žalobkyni nepřísluší žádná náhrada. Pozemky nejsou oploceny a z tohoto důvodu jsou přístupné veřejnosti, přičemž tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalované. Požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy, když otec žalobkyně věděl, že na pozemcích je les, pozemky nabyl se spekulativním úmyslem. Na pozemcích žalobkyně nezřídila žádnou cestu, nemá na nich žádný mobiliář.

6. Žalobkyně v podání z 23. 5. 2019 uvedla, že odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy k podnětu Úřadu Městské části [adresa] z 27. 7. 2016, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], rozhodl, že pozemky parc. č. [Anonymizováno], jsou součástí zemědělského půdního fondu. Žalovaná pozemky zalesnila protiprávně, když neměla s ohledem na zalesňování zemědělské půdy souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely (§ 9 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném do 31. 12. 2000). Zároveň nebyly splněny podmínky, za kterých se tento souhlas nevyžadoval (§ 9 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném do 31. 12. 2000). Žalovaná taká neměla rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území (§ 32 odst. 1 písm. b/ zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, ve znění v rozhodné době). Žalovaná také neměla závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, když se jednalo o pozemky plochy větší než 0,5 ha (§ 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném v rozhodné době). Zalesněním pozemků bez potřebných souhlasů a rozhodnutí vyžadovaných jednotlivými právními předpisy žalovaná vytvořila protiprávní stav, který trvá, a nelze mu poskytovat ochranu. Žalovaná dřeviny vysázela bez souhlasu tehdejšího majitele pozemků, tj. státu, zastoupeného [právnická osoba]. Žalovaná pozemky nikdy nevlastnila ani nespravovala. Pozemky nejsou a nikdy nebyly určeny k plnění funkcí lesa, jsou i nadále vhodné k zemědělskému obhospodařování, a žalovaná se tedy nemůže dovolávat volného vstupu na pozemky. Pro spor je irelevantní, k jakému účelu jsou pozemky určeny územním plánem.

7. Při jednání soudu 30. 11. 2021 účastnice nesporovaly, že tělocvičné nářadí (venkovní posilovna), odpočinkové místo (altán s lavičkami) a informační cedule v lokalitě [jméno FO] se nachází na sousedním pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě žalované.

8. Na základě vyjádření žalované soud vyšel z toho, že žalobkyně byla v době od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 vlastnicí pozemku parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno] (dle údajů katastru nemovitostí druh pozemku orná půda, využití pozemku plantáž dřevin; zemědělský půdní fond) o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (dle údajů katastru nemovitostí druh pozemku orná půda, využití pozemku plantáž dřevin; zemědělský půdní fond) o výměře [Anonymizováno] m2 (tj. celkem [adresa] m2) (těchto nesporných skutečností se týkaly listiny – nahlížení do katastru), že žalovaná se žalobkyní ohledně užívání pozemků neuzavřela žádnou smlouvu, že pozemky jsou veřejně přístupné. Dále soud vyšel z toho, že tělocvičné nářadí (venkovní posilovna), odpočinkové místo (altán s lavičkami) a informační cedule v lokalitě [jméno FO] se nachází na sousedním pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě žalované (k tomu byl žalovanou předložený výpis z katastru nemovitostí; z barevné fotografie, kterou žalobkyně předložila při jednání soudu 30. 11. 2021, soud zjistil, že vedle tělocvičného nářadí vede štěrková cesta; dále soud připojil spis Státního zemědělského intervenčního fondu – viz. ohledně tohoto spisu dále).

9. Spornou skutečností bylo, zda žalobkyni za užívání pozemků přísluší za období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 úplata 226 150,10 Kč s příslušenstvím.

10. V řízení soud zjistil: - 25. 3. 1997 žalovaná požádala Místní úřad [adresa] o vyjádření k záměru provést první etapu plošné výsadby vysoké zeleně na plochách dle konceptu územního plánu hl. m. Prahy z roku 1995 a konceptu urbanistické studie [jméno FO] – [adresa] (důkaz dopisem z 25. 3. 1997; dopis se týkal mimo jiné pozemků žalobkyně /v průběhu doby došlo k přečíslování pozemků/ a sdělení katastrálního úřadu z 3. 12. 2018 o přečíslování pozemků), - 7. 4. 1997 Místní úřad [adresa] sdělil žalované, že souhlasí s převodem zemědělské půdy na veřejnou zeleň (důkaz dopisem z 7. 4. 1997), - srpen 1999 Lesprojekt zpracoval na základě žádosti žalované projekt zalesnění pozemků žalobkyně; v projektu bylo uvedeno, že plocha je v územním plánu vyhrazena pro výsadbu veřejné zeleně, že hlavním důvodem požadovaného zalesnění je vytvoření biologické bariéry, která bude oddělovat zastavěnou část obce od intenzivně obhospodařované zemědělské půdy a zároveň bude tvořit zázemní pro rekreaci místních obyvatel, když se předpokládá v dalších etapách zalesnění navazujících ploch dle zpracované studie; v popisu současného stavu bylo mimo jiné uvedeno, že řešené území se nachází na jihozápadním okraji obce [jméno FO], že daná lokalita ze severní strany hraničí se zpevněnou cestou; v popisu blízkého lesního porostu bylo uvedeno, že se jedná o les zvláštního určení – kategorie čl. 38 – les rekreační; projekt předpokládal, že pozemky budou vyňaty ze zemědělského půdního fondu (důkaz projektem ve spojení se sdělením katastrálního úřadu z 3. 12. 2018 o přečíslování pozemků a průvodním dopisem z 12. 4. 2022), - pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] získal do vlastnictví otec žalobkyně od [právnická osoba] v rámci vypořádání nároků dle zákona č. 229/1991 Sb. s právními účinky vkladu 10. 10. 2012 (důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] z 3. 2. 2012, č. j. [spisová značka], smlouvu o převodu pozemku č. [spisová značka]), - s právními účinky vkladu 6. 11. 2012 otec žalobkyně pozemky daroval žalobkyni (důkaz darovací smlouvou z 24. 10. 2012), - v [Anonymizováno] zpravodaji 3/2015 byl zveřejněný článek, že lidé si mohou od října zacvičit v lese [jméno FO] na 5 venkovních posilovacích strojích, nové sportoviště vyrostlo v lesíku [jméno FO] poblíž vycházkových stezek (důkaz článkem „Lidé si mohou zacvičit v lese [jméno FO] brodem“ ze zpravodaje [Anonymizováno]; toto tělocvičné nářadí se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě žalované), - v [Anonymizováno] zpravodaji [Anonymizováno] byl zveřejněný článek, že v první říjnovou neděli byl slavnostně otevřen obnovený odpočinkový prostor u [adresa] cesty a také areál s posilovacími stroji v rekreačním lese [jméno FO] (důkaz článkem „Rekreační areál přivítal první návštěvníky“ ze zpravodaje [Anonymizováno]), - v [Anonymizováno] zpravodaji 1/2016 byl zveřejněný článek „Stromy v lese [jméno FO] byly pokáceny bez povolení“; jednalo se o kácení na pozemcích žalobkyně; dále se v této věci vyjádřil starosta ve smyslu, že žalobkyně stromy nesázela, přesto je chce bez povolení vykácet; v článku „Obec hledá provozovatele koupaliště“ se žalovaná vyjádřila k fitcentru v areálu [jméno FO], že žalovaná počítá se zanesením areálu do map (důkaz článkem „Stromy v lese [jméno FO] byly pokáceny bez povolení“ ze zpravodaje 1/2016 a str. 3, 4 s článkem „Obec hledá provozovatele koupaliště“), - v [Anonymizováno] zpravodaji [Anonymizováno] byl zveřejněný článek „Vycházkové okruhy kolem [jméno FO] poskytnou návštěvníkům větší pohodlí“, ve kterém byl uvedeno, že žalovaná v několika minulých letech obnovila původní historické polní cesty v extravilánu obce, že vznikly vycházkové okruhy v délce cca 25 km, které slouží k pěší i cyklistické turistice (důkaz článkem „Vycházkové okruhy kolem [jméno FO] poskytnou návštěvníkům větší pohodlí“ ze zpravodaje [Anonymizováno]), - v [Anonymizováno] zpravodaji [Anonymizováno] byl zveřejněný článek „[Anonymizováno] cesty“, ve kterém bylo uvedeno, že v současné době je v okolí [jméno FO] k dispozici asi 25 km vycházkových cest; touto vycházkou tak můžeme získat ucelený dojem z okolí [jméno FO]; lesíkem „[jméno FO]“ a „[Anonymizováno]“ povede nová cesta, kterou se dostaneme do nové obytné lokality „[právnická osoba]“ (důkaz článkem „[Anonymizováno] cesty“ ze zpravodaje [Anonymizováno]). – žalovaná informovala veřejnost o otevření odpočinkového areálu [jméno FO] 2015 (důkaz stránkami MČ [adresa] – [jméno FO]), - 16. 6. 2015 žalovaná u Státního zemědělského intervenčního fondu podala žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova ohledně projektu umístění [Anonymizováno] prvků a mobiliáře na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v její správě a ve vlastnictví hlavního města Prahy (pořízení a instalace venkovních fitness prvků – 5 kusů, vybudování pochůzí pískové plochy u prvků, vybudování mlatové pěšiny spojující fitness prvky (kolonka - opatření k posílení rekreační funkce lesa /značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2 metrů, značení cyklostezek, zřizování herních a naučných prvků popis informací o místně významných přírodních prvcích, apod.), pořízení a instalace 3 kusů laviček s opěrou, 1 kusu stolu, 2 kusů informačních tabulí (kolonka opatření k usměrňování návštěvnosti /zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků, informačních tabulí, apod.); v kolonce projekt – popis projektu, bylo mimo jiné uvedeno, že projekt bude propojen na [Anonymizováno] vycházkové okruhy, což by mělo rovněž pomoci ke zvýšení počtu návštěvníků lesa; v popisu projektu bylo mimo jiné uvedeno, že cílem je posílení společenské a rekreační funkce lesa [jméno FO], zatraktivnění pobytu v přírodě pro mládež, rodiny a seniory, rozšíření možností ke sportování obyvatel městské části a okolních obcí a rozšíření naučných a pohybových aktivit vhodných pro mateřskou a [Anonymizováno] školu [jméno FO] v rámci výuky (důkaz žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova), - [právnická osoba]. 2016 Česká inspekce životního prostřední, Oblastní inspektorát [adresa] oznámil zahájení správního řízení o omezení a zákazu činnosti podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. proti žalobkyni a [jméno FO] v souvislosti s kácením stromů na pozemcích žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], když zjistila při místním šetření 2. 3. 2016 (při šetření pracovník ČIŽP pořídil náčrt z 2. 3. 2013 – důkaz tímto náčrtem - vykácena plocha [Anonymizováno] m x [Anonymizováno] m = [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] m x [Anonymizováno] m = [Anonymizováno] m2, tj. celkem [hodnota] m2) kácení porostu dřevin o ploše cca [Anonymizováno] m2 o průměrech pařezů od 5 cm do 20 cm druhového složení jasan, javor, habr, 20 let starého porostu, když zjistila, že kácení na pozemku parc. č. [Anonymizováno] proběhlo již dříve v rozsahu cca [Anonymizováno] m2 – bylo uvedeno dále, že dle sdělení ÚMČ [adresa] [jméno FO] kácení započalo 29. 2. 2026; z výměry pozemků [adresa] m2 les ještě stál na ploše [Anonymizováno] m2 ([Anonymizováno] m2 + [Anonymizováno] = [adresa] m2 (důkaz oznámením z [právnická osoba]. 2016; v odůvodnění oznámení ČIŽP uvedla, že přítomný zástupce úřadu k objasnění celé situace uvedl, že k osázení pozemků do v rámci „Projektu zalesnění pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO] potokem – [jméno FO]“ ze srpna 1999, který zpracoval Lesprojekt [jméno FO] s. r. o., pozemky patřily Státnímu pozemkového úřadu a bylo dohodnuto, že po osázení budou převedeny na Městskou část [adresa] – [jméno FO] a následně ze zemědělského půdního fondu na lesní pozemky, měly tak tvoři společně s lesním pozemkem parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO] ve vlastnictví městské části ochranný zelený pás podél intravilánu obce z jihozápadní návětrné strany, v platném územním plánu Městské části [adresa] – [jméno FO] jsou proto dotčené pozemky spolu s dalšími vedeny v ploše lesní porosty /zkratka LR/, převod pozemků ze Státního pozemkového úřadu na Městskou část [jméno FO] však nebyl proveden a následně dotčené pozemky získala pí. [jméno FO]; spis České inspekce životního prostředí – v listinách z tohoto spisu a to usnesení z [právnická osoba]. 2018, usnesení z 18. 1. 2019, dopisu z 17. 5. 2018, usnesení z 2. 3. 2017, dopisu z 6. 10. 2016, usnesení z 8. 8. 2026, dopisu z 18. 4. 2016 byla vždy uvedena vykácená výměra 2800 m2, tj. v celém spisu ČIŽP soud nenašel jiný údaj o počtu vykácených m2 než údaj [Anonymizováno] m2), - Městská část [adresa] v rámci žádosti o povolení kácení dřevin na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] dala 27. 7. 2016 Magistrátu hl. m. Prahy podnět k rozhodnutí v pochybnostech, zda uvedené pozemky jsou určené k plnění funkcí lesa, resp. k rozhodnutí v pochybnostech, zda jsou součástí zemědělského půdního fondu (důkaz podnětem Městské části [adresa] z 27. 7. 2016), - o podaném podnětu Magistrát hl. m. Prahy rozhodl 15. 6. 2017 tak, že podle § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jsou pozemky součástí zemědělského půdního fondu. Magistrát hl. m. Prahy při svém rozhodování vycházel z odborného posouzení Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. z 28. 3. 2017. V odůvodnění rozhodnutí Magistrát hl. m. Prahy uvedl, že pozemky po „odstranění dřevin“ a provedení rekultivace mohou naplňovat podmínky pro to, aby dle § 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb. náležely do zemědělského půdního fondu, jinak řečeno, tyto pozemky budou navráceny do zemědělského půdního fondu, neboť mohou být způsobilé k zemědělskému obhospodařování (důkaz rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 15. 6. 2017, č. j. [Anonymizováno] s odborným posouzením), - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. k odbornému posouzení připojil fotografii č. [hodnota] orientační zákres štěrkem zpevněné cesty přes pozemek žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] s tím, že fotografie orientačně vymezuje trasu cesty, jejíž povrch byl zpevněn hrubým štěrkem, fotografii č. [hodnota] detail zpevněné cesty s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] se směrem k Říčanskému potoku mírně svažuje; dále připojil letecké snímky lokality rok 2004, rok 2010 (důkaz odborným posouzením z 31. 3. 201; součástí byly dále fotografii č. [hodnota] travní porost v místě bez dřevinného krytu, č. [hodnota] velikost pařezů), - Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí, sdělil soudu, že zalesnění pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] bylo provedeno podle zalesňovacího plánu kolem roku 1998. V době zalesnění byly pozemky vedeny katastrem nemovitostí jako druh pozemku orná půda, byly evidované dle kvality půdy v I. (nejvyšší) třídě ochrany zemědělského půdního fondu a jejich vlastníkem byla Česká republika. Z leteckého snímkování území lze usuzovat, že před zalesněním sloužily pozemky zemědělskému obhospodařování a jejich stav odpovídal katastrálnímu zápisu druhu pozemku. Zalesnění zemědělské půdy přitom musí být z hlediska legislativní ochrany zemědělského půdního fondu vnímáno jako její odnětí pro jiné než zemědělské účely. Dle § 9 odst. 1 zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném v rozhodné době, tj. do 31. 12. 2000, bylo k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Výjimky z tohoto požadavku určoval odstavec 2 uvedeného paragrafu, který obsahoval taxativní výčet záměrů, pro jejichž realizaci nebylo vydání souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s odnětím půdy k nezemědělským účelům potřeba. Zalesnění zemědělské půdy, tedy změna charakteru pozemku na lesní pozemek ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, mezi těmito záměry vyjmenováno nebylo, a proto souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyžadovalo. Tento souhlas měl být inkorporován do navazujícího rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území dle ust. § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném v rozhodné době. Rovněž územní rozhodnutí o změně využití území nebylo pro pozemky vydáno. Protože se zalesnění v případě předmětných pozemků týkalo plochy větší než 0,5 ha, nelze opomenout také fakt, že zalesnění daného rozsahu vyžadovalo v souladu s ust. § 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném v rozhodné době, závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Ani toto závazné stanovisko nebylo pro zalesnění pozemků vydáno. Zalesněním pozemků bez potřebných souhlasů a rozhodnutí vyžadovaných jednotlivými právními předpisy byl vytvořen protiprávní stav, který přetrvává až do současnosti. Kontrolní orgány na úseku ochrany zemědělského půdního fondu ponechaly tento protiprávní stav bez povšimnutí až do doby, kdy pozemky změnily svého vlastníka a jejich nový vlastník začal aktivně usilovat o vrácení pozemků do stavu umožňujícího zemědělské hospodaření. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly v období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 součástí zemědělského půdního fondu jako druh pozemku orná půda (důkaz zpráva na čl. 35 spisu; co se týče tohoto důkazu, protiprávnost vysázení dřevin našla i odraz v tom, že v katastru nemovitostí byly pozemky stále evidovány jako orná půda, tj. pozemky byly v restituci otci žalobkyně vydány jako zemědělská půda – orná půda), - 14. 12. 2015 žalobkyně žalovanou vyzvala k odstranění nepovolené stavby – lesoparku z pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], když pozemky hodlá využívat k původnímu účelu, tj. jako ornou půdu (důkaz dopisem z 14. 12. 2015), - 12. 1. 2016 žalovaná výzvu žalobkyně odmítla, když na pozemcích se nachází lesní porost, který je v souladu s územním plánem (důkaz dopisem z 12. 1. 2016), - 19. 1. 2016 žalobkyně opakovaně žalovanou vyzvala k odstranění nepovoleného zalesnění (důkaz dopisem z 19. 1. 2016), - 25. 2. 2016 žalovaná odmítla výzvu žalobkyně k odstranění lesního porostu, když lesní porost byl na pozemcích dříve, než je žalobkyně získala (důkaz dopisem z 25. 2. 2016), - 9. 3. 2016 notář osvědčil informace, které byly zveřejněny na datové síti ohledně webu žalované – Nepovolené kácení stromů [jméno FO] šetří inspekce životního prostředí, zpravodajství v této věci na ČT, rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Pokácený les [jméno FO] s fotografiemi dřevěné lavičky (tuto fotografii předložila i žalovaná); poslední únorový týden dostalo vedení obce zprávu, že se v lesíku [jméno FO] masivně kácejí stromy, na místě bylo zjištěno, že firma řeže vzrostlé stromy jeden po druhém, aniž má na kácení vydané povolení, dle zakázky měla vykácet souvislý porost až 20leteých stromů na rozloze cca [adresa] m2 (důkaz stejnopisem notářského zápisu NZ [Anonymizováno]), - 4. 2. 2019 žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 350 240,- Kč za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2018, když žalovaná bez právního důvodu užívá její pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. K zaplacení žalobkyně žalovanou vyzvala ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (důkaz dopisem z 4. 2. 2019 a dodejkou s datem podání k poštovní přepravě 4. 2. 2019; dopis žalovaná převzala dle prezenčního razítka 7. 2. 2019), - 15. 2. 2019 žalovaná odmítla výzvu žalobkyně k zaplacení, kterou žalobkyně učinila dopisem z 4. 2. 2019 (důkaz dopisem z 15. 2. 2019), - 9. 3. 2016 hlavní město [adresa] učinilo žalobkyni návrh úplatného převodu pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] do vlastnictví hlavního města Prahy (důkaz dopisem z 9. 3. 2016), - 25. 3. 2016 [tituly před jménem] [jméno FO] zpracoval inventuru lesních porostů na pozemcích žalobkyně s tím, že porost byl založen letech 2000 až 2002; konstatoval, že lesní porosty byly založeny na zemědělské půdě bez předchozího vyjmutí ze zemědělského půdního fondu a bez změny kultury na les; [tituly před jménem] [jméno FO] připojil snímek ortofotomapy se zákresem cesty přes oba pozemky žalobkyně; v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že porosty skupiny 0x a 0y o celkové výměře [Anonymizováno] m2 byly v nedávné době vytěženy a dřevní hmota ponechána na místě (důkaz znaleckým posudkem č. [hodnota]-2016 z 25. 3. 2016; ve výpovědi před soudem 19. 9. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že zjistil vykácenou plochu [Anonymizováno] m2 měřením pomocí GPS s porovnáním parcelní mapy a leteckých snímků, vykácené dřeviny byly v době šetření na místě), - fotografie označené datem 29. 2. 2016 a fotografie uvozené Pokácený les [jméno FO] zachycovaly pokácené stromy ponechané na pozemcích, mimo jiné pokácené ležící stromy za dřevěnou lavičkou (důkaz fotografiemi označené datem 29. 2. 2016 a uvozené Pokácený les [jméno FO]), - 22. 4. 2016 na společném jednání žalobkyně, starosty a místostarostky a zmocněnkyně Městské části [adresa] - [jméno FO], městská část deklarovala zájem pozemky dále užívat jako dosud, tj. jako pozemky veřejně přístupné (důkaz záznam z jednání z 22. 4. 2016), - 1. 11. 2017 - odbor životního prostředí a dopravy Úřadu městské části [adresa] k žádosti žalobkyně z 3. 5. 2016 nepovolil žalobkyni kácení vyjmenovaných dřevin na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v rozsahu [Anonymizováno] m2 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], v rozsahu [Anonymizováno] m2 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], v rozsahu [Anonymizováno] m2 na pozemku par. č. [Anonymizováno], v rozsahu [Anonymizováno] m2 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], v rozsahu [Anonymizováno] m2 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], tj. celkem [hodnota] m2 (důkaz rozhodnutím Městské části [adresa] z 1. 11. 2017; v odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že rekreační funkce porostu spočívá v tom, že je protkán sítí pěšin a slouží ke krátkodobé rekreaci obyvatel), - ve znaleckém posudku z 18. 10. 2018 [právnická osoba] univerzity v Praze bylo mimo jiné uvedeno, že před cca 17 lety Městská část [adresa] – [jméno FO] na pozemcích žalobkyně vysázela dřeviny podle projektu ozelenění; [právnická osoba] univerzita v Praze připojila mimo jiné fotografii pozemku parc. č. [Anonymizováno] jižní část s popisem – jedna z mnoha turistických stezek/na fotografii je vidět stezka a rozbočení do dvou samostatných stezek/ (důkaz znaleckým posudkem z 18. 10. 2018 [právnická osoba] univerzity v Praze; tento posudek sloužil jako podklad pro vydání rozhodnutí z 10. 10. [adresa]), - znaleckým posudkem z 31. 10. 2018 [tituly před jménem] [jméno FO] k úkolu zadanému Úřadem městské části [adresa], odboru životního prostředí, posoudil funkční a estetický význam dřevin na pozemcích žalobkyně; [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že mezi lety 2015 a 2016 byla větší část dřevin na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a část dřevin v severním cípu pozemku parc. č. [Anonymizováno] vykácena, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] vznikla rozsáhlá holina, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se u větší části dřevin uplatnila pařezová výmladnot (důkaz znaleckým posudkem z 31. 10. 2018 [tituly před jménem] [jméno FO] – součástí znaleckého posudku byly připojeny snímky ortofotomap dokumentující vývoj území, resp. pozemků žalobkyně, k rokům 1996, 2000, 2005 /dle snímků jsou na pozemcích stromy a přes oba pozemky žalobkyně prochází cesta/, k roku 2008 /dle snímků došlo ke vzrůstů stromů a přes oba pozemky žalobkyně prochází cesta/, k roku 2012 /dle snímku došlo ke vzrůstu stromů a s ohledem na to je vidět pouze část cesty na jednom z pozemků žalobkyně/, k roku 2015 /dle snímku došlo ke vzrůstu stromů a cesty na obou pozemcích žalobkyně nejsou vidět/, k roku 2016 /dle snímku došlo k odkrytí cesty na jednom z pozemků žalobkyně v souvislosti s vykácením dřevin/, k roku 2017 dle snímku je na jednom z pozemků žalobkyně vidět cesta/; součástí posudku [právnická osoba] univerzita v Praze dále učinila stejnou mapu z dubna 2016 jako [tituly před jménem] [jméno FO], dále zákres jednotlivých posuzovaných ploch do katastrální mapy, zákres jednotlivých posuzovaných ploch do ortofotomapy, zákres jednotlivých posuzovaných stromů do katastrální mapy, zákres jednotlivých posuzovaných stromů od ortofotomapy obrázek č. [hodnota] s viditelnou cestou přes pozemky žalobkyně, fotografii č. [hodnota] s cestou) - 19. 11. 2018 - [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO] na Policii ČR uvedl, že o pozemky měla zájem v 90. letech městská část, kdy je nechala dát do územního plánu jako les a od Lesprojektu [jméno FO] nechala vyhotovit projekt na zalesnění a následně proběhl projekt Stromy pro naše děti (důkaz úředním záznamem z 19. 11. 2018), - 10. 12. 2018 - odbor životního prostředí a dopravy Úřadu městské části [adresa] nepovolil žalobkyni kácení vyjmenovaných dřevin na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], když rozhodoval o žádosti žalobkyně z 3. 5. 2016; v odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že Městská část [adresa] – [jméno FO] ve snaze zlepšit životní prostředí obyvatel přistoupila v minulosti v souladu s platným územním plánem k zalesňování pozemků a budování pěších cest lemovaných stromořadím, a to především jižně a jihozápadně od [jméno FO]; současný stav předmětných pozemků je plně v souladu s vývojem, který v daném území předpokládá platný územní plán hl. m. Prahy, tedy začlenění předmětných pozemků spolu se soudními zemědělsky obhospodařovanými pozemky do funkční plochy – LR – lesní porosty a celoměstského systému zeleně (důkaz rozhodnutím Městské části [adresa] z 10. 12. 2018), - 21. 11. 2019 - odbor životního prostředí a dopravy Úřadu městské části [adresa] povolil žalobkyni kácení vyjmenovaných dřevin na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], když rozhodoval o žádosti žalobkyně z 3. 5. 2016; v odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že Městská část [adresa] – [jméno FO] ve snaze zlepšit životní prostředí obyvatel přistoupila v minulosti v souladu s platným územním plánem k zalesňování pozemků a budování pěších cest lemovaných stromořadím, a to především jižně a jihozápadně od [jméno FO]; že lesní porost je hojně využíván ke krátkodobě rekreaci; v ploše lesní cesty je nejprve nutné odstranit navezený hrubý štěrk, aby nedošlo ke zvýšení skeletovitosti půd; listnaté a jehličnaté dřeviny byly vysázeny podle projektu zalesnění Městskou částí [adresa] – [jméno FO], vlastníkem pozemků byla v té době Česká republika a správu pozemku zajišťoval [právnická osoba], předpokládalo se po provedení výsadby, že budou pozemky převedeny na Městskou část [adresa] – [jméno FO] a společně s okolními zalesněnými plochami tak budou tvořit ochranný zelený pás intravilánu obce z jihozápadní strany, k převodu pozemků na Městskou část [adresa] – [jméno FO] nedošlo a pozemky nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu (důkaz rozhodnutím Městské části [adresa] z 21. 11. 2019), - 3. 12. 2019 - rada žalované schválila podání odvolání proti povolení kácení dřevin na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] (důkaz usnesením Rady městské části [adresa] – [jméno FO] č. [Anonymizováno] z 3. 12. 2019), - cenový věstník Ministerstva financí z 30. 11. 2015, částka 12, Výměr MF č. 01/2016 z 27. 11. 2015, stanovil pro Prahu maximální nájemné z pozemků částkou 120,- Kč/m2/rok (důkaz cenovým věstníkem), - pravidly pronajímání pozemků svěřených Městské části [adresa] a zásad stanovení minimální výše nájemného ze zastavěných pozemků, ostatních pozemků a reklamních ploch, která schválila Rada městské části [adresa] dne 24. 9. 2013 usnesením č. [Anonymizováno], Městská část [adresa] stanovila výši nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce – nájemně z pronájmů ostatních zastavěných a nezastavěných pozemků v minimální výši 120,- Kč/m2/rok, dále stanovila roční nájemné z pronájmu zemědělských pozemků (orná půda) za účelem zemědělské prvovýroby a pěstování plodin se stanoví v souladu s § 22 odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb. a s vyhláškou č. 412/2008 Sb., částkou 1 % z ceny pozemku (důkaz pravidly pro pronajímání pozemků), - [právnická osoba] znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] z 18. 7. 2019 stanovila tržní nájemné pro období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 za užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] na 23 684, 64 Kč/měsíc při posouzení, že jde o ornou půdu; ke znaleckém posudku byl připojen snímek ortofotomapy z roku 2010, 2014, 2015, 2016 /dle snímku je na jednom z pozemků vidět cesta/, 2017 /dle snímku je na jednom z pozemků vidět cesta; zpracovatel uvedl, že dlouhodobé zalesnění je patrné z historických ortofotomap MHMP již v roce 2010, tomu pak odpovídá i označení lokality ve veřejných mapách, kdy je v lokalitě vyznačeno „odpočinkové místo [jméno FO]) a venkovní posilovna [jméno FO]“, mimo to zde jsou při místním šetření patrné stezky procházející mezi porosty – k tomu zpracovatel připojil fotografie stezek (důkaz znaleckým posudkem [právnická osoba] ve spojení s čl. 58 spisu a výslechem zástupce znaleckého ústavu), - 24. 11. 2021 - Magistrát hl. m. Prahy sdělil, že odbor ochrany přírody v letech 2016 až 2020 a ani nikdy jindy neprováděl a nezadával [Anonymizováno] hl. m. Prahy ani jinému subjektu udržovací nebo jiné práce na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] (důkaz emailem z 24. 11. 2021), - ČÚZK – dálkový přístup s daty 15. 3. 2019, [právnická osoba]. 2019, 5. 3. 2019 (důkaz těmito listinami) - listiny zachycovaly venkovní posilovnu [jméno FO], cestu na jednom z pozemků žalobkyni k 15. 3. 2016(dle shodných tvrzení účastníků na pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě žalované; na stránce bylo dále vidět zakreslení Benického okruhu), - 31. 8. 2017 až 31. 8. 2018 – k tomuto období starosta žalované zpracoval zprávu o činnosti; na str. 23 zprávy se vyjádřil k otázce nepovoleného kácení stromů [jméno FO] tak, že otázka není stále dořešena (důkaz zprávou o činnost od 31. 8. 2017 do 31. 8. 2018), - v článku „[adresa] na Předevsi a nad Benickou cestou“ bylo uvedeno, že v jižní části [jméno FO] bylo vysázeno několik desítek tisíc stromů jako základ budoucího lesa; obec pro tento účel musela nejprve vykoupit od soukromých vlastníků potřebné pozemky a ne všechny se podařilo k plánovanému zalesnění získat; z tohoto důvodu nejsou zatím osázené kompaktním celkem, ale tvoří několik menších lesních útvarů a remízků, které jsou vzájemně propojeny vycházkovými trasami; v rámci akce „Stromy pro naše děti“ se na výsadbě nového lesa významně podíleli i obyvatelé [jméno FO] (důkaz článkem „[adresa] na Předevsi a nad Benickou cestou“; 2013), - k 25. 2. 2022 bylo na [právnická osoba] vyznačeno, že stezka vede podél komunikace [jméno FO] (důkaz listinou [právnická osoba] s datem 25. 2. 2022), - dle zaměření dřevěné lavičky a skutečného stavu cest na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] z 18. 3. 2022, přes pozemky vede cesta, za pozemku prac. č. [Anonymizováno] je odbočení do pozemku parc. č. [Anonymizováno], na který žalovaná umístila tělocvičné nářadí; dřevěná lavička (k této žalobkyně předložila fotografie a to mimo jiné z roku 2016, na které jsou za lavičkou vykácené ležící stromy) [jméno FO] přes pozemek žalobkyně parc. č. [Anonymizováno], na který žalovaná v roce 2015 umístila tělocvičné nářadí (důkaz zaměřením z 18. 3. 2022 [jméno FO]; dle svědecké výpovědi [jméno FO] zpracoval zaměření lavičky a cest pro rok 2022, na pozemcích žalobkyně byl již v roce 2016, kdy zaměřoval hranice pozemků, ví, že tam byla cesta, která pak šla někam k obecnímu pozemku a tato cesta byla posypána kameny, nešlo o štěrkovou cestu, na pozemcích byl v roce 2020, když zmizely hraniční znaky, a proto pozemky opětovně zaměřoval, oproti roku 2016 v roce 2020 přibily pěšiny, ale základ byl stejný, v roce 2020 na pozemku žalobkyně na severu byla dřevěná lavička), - 21. 3. 2019 Obvodní státní zastupitelství [adresa] sdělilo [jméno FO] mimo jiné, že starosta [jméno FO] nesouhlasil s postupem majitelky pozemků a o věci informovala občany, kteří též měli na věci zájem, neboť v minulosti byla na pozemcích zřízena odpočinková zóna, v minulosti, jak vyplynulo z prověřování, došlo k nesprávnému úřednímu postupu příslušných orgánů, neboť tyto orgány s pozemky nakládaly, aniž si k tomu zjednaly náležité oprávnění, projekt tzv. zalesnění nebyl právně zcela dořešen a toto mělo vliv na současnou situaci s pozemky (důkaz dopisem z 21. 3. 2019), - 25. 2. 2016 žalobkyně a [jméno FO] uzavřeli smlouvu na rekultivaci orné půdy na pozemcích žalobkyně s tím, že p. [jméno FO] od 29. 2. 2016 do 15. 3. 2016 provede kácení dřevin, od 16. 3. 2026 do 30. 9. 2016 provede zpracování a odvoz dřevin, od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2016 provede dokončovací práce, tj. odstranění pařezů (důkaz smlouvou o dílo z 25. 2. 2016, ve které nebyl uvedený počet m2, na kterých měl p. [jméno FO] kácení provést), - z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že práce na kácení zahájil 29. 2. 2016 a ukončil je [právnická osoba]. 2016 s ohledem na opatření České inspekce životního prostředí (dle listinných důkazů se jednalo o oznámení o zahájení správního řízení o omezení a zákazu činnosti podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. z [právnická osoba]. 2016), ke dni ukončení prací vykácel cca [Anonymizováno] m2, po [právnická osoba]. 2016 žádné práce pro žalobkyni neprovedl, pouze jí zprostředkoval v roce 2020 stroj, který kácení, rozřezání dřeva provedl tak, že na pozemcích žalobkyně bylo pole; při kácení, které provedl v období od 29. 2. 2016 do [právnická osoba]. 2016, nezhotovil žádnou cestu, pracovníci kácení provedli ručními pilami; od [právnická osoba]. 216 do roku 2020 byla vykácená plocha pořád stejná, - z fotografií s dřevinami (kmeny, z fotografií 4/2016 a 8/2016 soud zjistil, že vykácené dřeviny byly na pozemcích ponechány od vykácení do srpna 2016.

11. Na základě toho, co účastnice učinily nesporným, a na základě provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 123 občanského soudního řádu, soud vyšel z toho a vzal za prokázané, že žalobkyně byla v období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (tj. celkem [adresa] m2). Pozemky získal otec žalobkyně na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] z 3. 2. 2012, č. j. [spisová značka], smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka], dle zákona č. 229/1991 Sb. Žalobkyně pozemky získala od otce darem s právními účinky 6. 11. 2012. K vydání bezdůvodného obohacení za období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016, když žalovaná se žalobkyní neuzavřela žádnou smlouvu o užívání pozemků, žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem z 4. 2. 2019 s lhůtou k zaplacení 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis z 4. 2. 2019 žalovaná obdržela 7. 2. 2019 a vydání bezdůvodného obohacení odmítla.

12. K období od roku 1997 až období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 (zažalované období) soud na základě důkazů uvedených v odůvodnění shora (zejména proložených částí) vzal za prokázané, že v roce 1997 žalovaná projevila úmysl provést první etapu výsadby zeleně. V srpnu 1999 žalovaná nechala Lesprojektem zpracovat projekt zalesnění pozemků žalobkyně s důvodem zalesnění vytvoření biologické bariéry, která bude oddělovat zastavěnou část obce od intenzivně obhospodařované zemědělské půdy, a s tím, že zároveň bude tvořit zázemí pro rekreaci místních obyvatel (zalesnění tedy sledovalo i cíl vytvořit zázemí pro rekreaci veřejnosti), přičemž žalovaná předpokládala v navazujících etapách i další zalesňování. Zalesňování následně žalovaná provedla v rámci akce „Stromy pro naše děti“, ačkoliv nebyl vydán souhlas s odnětím pozemků ze zemědělského půdního fondu, nebyla provedena změna charakteru pozemků na lesní pozemky, nebylo vydáno územní rozhodnutí o změně využití území, nebylo vydáno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (zalesnění žalovaná tedy provedla protiprávně a tento protiprávní stav přetrvával i v období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016; viz. ke kácení stromů dále). Na pozemcích žalobkyně k rokům 1996 až 2017 vedla cesta (snímky ortofotomap dokumentovaly růst porostu a v souvislosti s tím zakrytí cesty na snímcích, v roce 2016 žalobkyně pokácela část porostu (viz. ke kácení stromů dále) a v souvislosti s tím došlo na snímku k odkrytí cesty na jednom z pozemků; jinak řečeno k zažalovanému období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 soud učinil závěr, že na pozemcích žalobkyně byla cesta). Co se týče pozemků žalobkyně (a cesty na nich), dospěl soud k závěru, že provedené důkazy (např. zprávy v [Anonymizováno] zpravodaji, [Anonymizováno]; viz. shora uvedené důkazy s proloženým textem) umožnily učinit závěr, že pozemky žalobkyně (cesta na pozemcích žalobkyně) byly již od doby započetí jejich zalesňování zahrnuty do širší lokality (pozemky žalobkyně + jiné pozemky) s úmyslem tuto celou lokalitu (nazývanou žalovanou les [jméno FO] a takto žalovanou prezentovanou např. v [Anonymizováno] zpravodaji) využívat pro rekreaci občanů, pro turistiku (turistické okruhy, turistické cesty /cesta vždy vede odněkud někam a na něco navazuje; v roce 2015 žalovaná na pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě žalované umístila tělocvičné nářadí, přičemž umístění tohoto nářadí veřejnosti deklarovala jako v lese [jméno FO]; jinak řečeno, soud dospěl k závěru, že na problematiku daného sporu bylo nutné nahlížet v širším kontextu dané lokality). Na pozemku žalobkyně se nacházela v roce 2016 dřevěná lavička.

13. Pokud žalovaná pozemky žalobkyně zalesnila (byť tak učinila protiprávně) s úmyslem (a to s úmyslem veřejně prezentovaným) využívat pozemky žalobkyně, které chápala jakou součást dané lokality lesa [jméno FO] (otázka turistických cest a okruhů), mimo jiné k rekreačním účelům, na jednom pozemku se v roce 2016 nacházela dřevěná lavička, dospěl soud k závěru, že les ([Anonymizováno]) na pozemcích žalobkyně nabyl charakteru veřejného prostranství (i za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že žalovaná cestu na jejích pozemcích v zažalovaném období udržovala, že žalovaná na pozemky např. umístila odpadkové koše, jiný mobiliář; že nešlo o les, jejž veřejnost užívá toliko v rámci obecného užívání lesa dle § 19 odst. 1 lesního zákona) a pokud účastnice pro zažalované období neuzavřely žádnou smlouvu o užívání pozemků, že se žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. bezdůvodně obohatila (žalobkyně nebyla povinna bezúplatné užívání žalovanou strpět).

14. Co se týče stanovení výše bezdůvodného obohacení v období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016, bylo nutné posoudit otázku, na jaké ploše z celkové výměry obou pozemků [adresa] m2 žalobkyně žalovanou vysazené stromy vykácela, když je zřejmé, že po vykácení stromů se rekreační význam prostor snížil, popř. i znemožnil po dobu, kdy pokácené stromy na pozemcích ležely.

15. Na základě fotografií soud dospěl k závěru, že vykácené dřeviny na pozemcích byly od doby započetí kácení 29. 2. 2016 do srpna 2016.

16. Česká inspekce životního prostředků uváděla vykácenou plochu [Anonymizováno] m2 (ve spisu České inspekce životního prostředí byl rukou provedený zákres z 2. 3. 2016 o vykácené ploše). [jméno FO] ohledně vykácené plochy uvedl údaj cca [Anonymizováno] m2. [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně vykácené plochy uvedl údaj [Anonymizováno] m2, přičemž použil metodu měření pomocí GPS se srovnáním katastrální mapy a leteckých snímků. S ohledem na použitou metodu [tituly před jménem] [jméno FO] se soud přiklonil k závěru, že bylo vykáceno [Anonymizováno] m2 z celkové plochy pozemků [adresa] m2 (jím použitou metodu soud považoval za nejpřesnější).

17. Pokud žalovaná žalobkyni za období od 15. 3. 2016 do 31. 12. 2016 ničeho nezaplatila (za pasivně legitimovanou soud považoval žalovanou), soud jí tuto povinnost uložil tímto rozsudkem (I. výrok o povinnosti žalované k zaplacení 214 842,60 Kč), přičemž soud pro stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel z posudku znaleckého ústavu, tj. z částky 226 150,10 Kč (dle znaleckého ústavu 23 684,64 Kč/měsíc; 23 684,64 Kč : 31 dnů/březen = 764,02 Kč x 17 dnů/březen = 12 988,34 Kč, duben 2016 až prosinec 2016 – 9 měsíců x 23 684,64 Kč = 213 161,76 Kč, tj. celkem 226 150,10 Kč), kteroužto částku postupem dle § 136 občanského soudního řádu soud snížil o 5 % (5 % z částky 226 150,10 Kč = 11 307,50 Kč; v této částce s příslušenstvím soud žalobu zamítl – II. výrok) z důvodu, že pokácené dřeviny se na pozemcích nacházely do srpna 2016, což vedlo ke snížení možnosti rekreačního využití 4700 m2 pozemků. Úrok z prodlení z částky 214 842,60 Kč soud žalobkyni přisoudil od 19. 2. 2019 do zaplacení, když žalovaná dopis žalobkyně z 4. 2. 2019 s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy obdržela 7. 2. 2019 (dnem 8. 2. 2019 žalované začala běžet lhůta 10 dnů k zaplacení, která skončila 18. 2. 2019 – pondělí).

18. Soud dle § 135 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu byl vázán rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy z 15. 6. 2017, č. j. [Anonymizováno], který určil, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] jsou součástí zemědělského půdního fondu (s ohledem na pravomoc správního orgánu).

19. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 34 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Dle 14b zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2). Dle § 2999 odst. 1 věta první zák. č. 89/2012 Sb., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Dle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. S ohledem na povahu sporu a provedené důkazy, které umožnily věc rozhodnout, soud zamítl návrhy na důkazy – emailem z 4. 1. 2022, rozhodnutí hl. m. Prahy z 23. 2. 2022, návrhový horizont, výslech starosty Městské části [adresa] – [jméno FO], neúplné rozhodnutí Městské části [adresa] z 10. 12. 2018, rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy z 1. 4. 2019, odvolání z 6. 12. 2019, oznámení o zahájení správního řízení z [právnická osoba]. 2016, stejnopis notářského zápisu z 9. 3. 2016, usnesení České inspekce životního prostředí z [právnická osoba]. 2018 s rozhodnutím Ministerstva životního prostředí z 2. 8. 2018, usnesení České inspekce životního prostředí z 29. 10. 2018, rozhodnutí Městské části [adresa] z 21. 11. 2019, veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace, sdělení z 3. 12. 2018. Černobílá fotografie, která zachycovala část vykáceného lesa, nebyla schopna prokázat spornou skutečnost. Spornou skutečny nebyly schopny prokázat email z 1. 3. 2022, 27. 2. 2022, když se vztahovaly až k době po zažalovaném období. Spornou skutečnost nebyla schopna prokázat fotografie označená „zpevněná Benická cesta“, když z ní nebylo možné učinit závěr, zda jde o fotografii právě této cesty. Co se týče podání žalované z 18. 9. 2023 s návrhy na důkazy (ve kterém zčásti šlo o duplicitně navržené důkazy), nově navržené důkazy z tohoto podání soud zamítl, když provedené důkazy umožnily věc rozhodnout (věc také dospěla do stádia, kdy soud I. stupně byl vázán právním názorem odvolacího soudu, že žalobní nárok žalobkyně je opodstatněný).

21. Dle §§ 142 odst. 3, 224 odst. 3, 243g odst. 1 občanského soudního řádu (když za rozhodující pro stanovení výše bezdůvodného obohacení soud považoval znalecký posudek; soud vycházel z částky požadované žalobkyní; k rozhodnutí o výši bezdůvodného obohacení soud dále použil § 136 občanského soudního řádu) žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 58 003,50 Kč, 14 000,- Kč soudní poplatek za dovolání a za právní zastoupení 4 x 12 940,- Kč, 17 x 9 200,- Kč za hlavní úkon (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, jednání 7. 2. 2020, podání z 22. 4. 2020, jednání 2. 6. 2020, dovolání z 21. 8. 2020, podání z 8. 12. 2020, podání z 9. 6. 2021, jednání 30. 11. 2021, podání z 19. 1. 2022, jednání 15. 3. 2022, podání z 22. 4. 2022, podání z 27. 4. 2022, podání z 6. 5. 2022, jednání 9. 6. 2022), 2 x 6 470,- Kč za hlavní úkon (účast při vyhlášení rozsudku, účast při vyhlášení rozsudku 22. 9. 2023), vyjádření z 12. 9. 2022, jednání 8. 11. 2022, jednání 6. 3. 2023, jednání 19. 9. 2023, 22 x 300,- Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 47 817,- Kč 21 % DPH.

22. Při jednání soudu 19. 9. 2023 byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO] ke znaleckému posudku. K vyúčtování sdělil, že ho předloží. S ohledem na výsledek sporu soud dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu žalované uložil, aby žalovaná zaplatila České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] částku za výslech [tituly před jménem] [jméno FO] před soudem, kterou soud určí v samostatném usnesení.

Poučení