26 C 116/2022 - 361

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce C] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozený [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], IČO [IČO žalovaného A] sídlem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 366 147 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům částku 366 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 21. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 173 477,70 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení státu, znalečném a svědečném, částku ve výši 29 958 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 20. 4. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 27. 10. 2022 a dne 7. 2. 2023 domáhali zaplacení částky 366 147 Kč s příslušenstvím. K tomu žalobci uvedli, že jsou spoluvlastníky domu č. p. [Anonymizováno] na [adresa], sousedícího s domem č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného. Stěny domů k sobě přiléhají, přičemž přibližně ve středu stěny domu č.p. [Anonymizováno] se nachází světlík, který je součástí domu č.p. [Anonymizováno]. Dne 19. 6. 2020 byli žalobci prostřednictvím nájemce bytu v jejich domě upozorněni, že do jejich bytu proniká vlhkost, a to skrze nosnou stěnu orientovanou směrem k domu č.p. [Anonymizováno], a to na úrovni podlahy světlíku. Předmětný byt i nebytový prostor jsou po celé ploše podsklepeny. Podlaha ve sníženém přízemí o přízemí předmětného bytu se nachází nad úrovní okolního terénu. Předmětný byt byl ve sníženém přízemí vybaven podlahovou krytinou sestávající z linolea, na kterém byl položen koberec. Při štítové zdi byla jednak pevně instalované dřevěné spací patro a dále zde byla umístěna obytná sektorová stěna. Přibližně ve středu štítových stěn obou domů, v prostoru oproti pokoji I a chodbě předmětného bytu, se v domě č.p. [Anonymizováno] nachází nezastřešený světlík. Dno světlíku je položeno o cca 80 cm výše než podlaha sníženého přízemí domu žalobců. Ve dně světlíku je instalována vpusť/gula sloužící k odvodu srážkové vody. V inkriminované části domu se nenacházejí rozvody, jejichž porucha by mohla průnik vody způsobit. Jako jediné technicky přijatelné vysvětlení se jevilo zatékání z prostoru světlíku sousedního domu č.p. [Anonymizováno]. Uvedený incident nastal po velmi deštivém počasí ve dnech 13 až 14. 6. 2020. Za žalovaného se se žalobci v této věci nikdo nespojil, žádnou havárii neoznámil. Žalobci následně vlastním šetřením zjistili, že došlo k zatopení světlíku do výše cca 30 cm, voda ze světlíku musela být odčerpána. Žalobci se spojili se správkyní domu č.p. [Anonymizováno], aby řešili identifikaci technické příčiny zatékání, její odstranění i náhradu škody. Přístup žalovaného byl ale liknavý. Pojistná smlouva, jejíž číslo správkyně žalobcům poskytla pro potřeby řešení pojistné události, se domu č.p. [Anonymizováno] vůbec netýkala. Na další oznámení žalobců ze dne 9. 7. 2020, že po víkendových deštích se vlhkost v bytě rozšiřuje, správkyně sdělila, že čerpá dovolenou a opravy zajišťuje pan [jméno FO], který však žalobcům sdělil, že opravy pro dům č.p. [Anonymizováno] již delší dobu nezajišťuje. Další rozšíření vlhkosti bylo zřejmé při kontrole bytu dne 23. 9. 2020, kdy žalobci žádali [jméno FO]. [právnická osoba] o zpřístupnění světlíku, jeho vyčištění a zjištění příčin zatékání do konce měsíce září 2020. Přes opakované žádosti žalobců o zpřístupnění světlíku za účelem zjištění příčin pronikání vlhkosti jim to nebylo žalovaným umožněno. Žalovaný byl nečinný, nekonal nic, co by mohlo příčiny zatékání identifikovat a tím méně odstranit. Žalobci v zájmu ochrany svého majetku, byť primárně to bylo povinností žalovaného jako škůdce, objednali u firmy [jméno FO] – výškové práce-horolezci provést zátopovou zkoušku vpusti ve světlíku. Zátopová zkouška a ani sonda v přilehlém odpadním vedení ze dne 7. 12. 2020 žádnou závadu neprokázala. Úklid světlíku proběhl dne 20. 10. 2020, kdy správkyně domu č.p. [Anonymizováno] [právnická osoba] žalobcům sdělila, že světlík je vyčištěn, byla provedena kontrola odtoku ve světlík a že vše je v pořádku. Příčina zatékání nebyla řádně objasněna a odpovědnost byla neprávem připisována trubce na domě žalobců. K rozšiřování stop vlhkosti v domě žalobců došlo evidentně v souvislosti s deštivým počasím. Od prvotního zjištění v červnu roku 2020 se průniky vlhkosti po silnějších deštích v červenci a listopadu 2020 cyklicky opakovaly. Kromě zvýšené vlhkosti, zápachu se jednalo i výskyt plísně na zdivu, omítkách i podlahových krytinách. Původně byl postižen byt s okny orientovanými do dvora domu, později i nebytový prostor orientovaný do ulice [Jméno žalovaného B]. Na základě žádosti žalobců nechal žalovaný v lednu 2021 provést čištění a kamerovou zkoušku ležatých rozvodů kanalizace. Kamerová zkouška potvrdila přerušení dešťové kanalizace před domem. Při výkopových a stavebních pracích, které proběhly v červnu 2021, byla zjištěna destrukce potrubí v délce cca 1 m a jeho přicpání. Po opravě pronikání vlhkosti do domu žalobců ustalo. S ohledem na potřebu vysychání podmáčených, vlhkých a plísní zasažených stavebních částí domu č.p. [Anonymizováno] mohli žalobci přistoupit k nutným opravám až v červenci 2021. Standardní užívání postižených částí jejich domu bylo možno obnovit až v září 2021. Žalobci uplatnili nárok na náhradu škody, který sestává z nákladů účelně vynaložených na vyklizení znehodnocených zařizovacích předmětů, vysoušení a odstranění plísní ve výši 16 572 Kč, sanační stavební práce, zejména osekání mokrého zdiva, zhotovení nové omítky a štuků v rozsahu 24 m, oškrábání poškozených maleb v rozsahu 46 m, novou výmalbu v rozsahu 109 m a odvoz sutě ve výši 70 455 Kč, nákup podlahové krytiny do místností ve sníženém přízemí ve výši 15 282 Kč, pokládku nové podlahové krytiny ve výši 11 056 Kč, výkon technického dozoru při stavebních opravách realizovaných žalobci ve výši 7 750 Kč. Náklady na opravy žalobci vyčíslili na 139 147 Kč. Škoda vzniklá na straně žalobců v podobě ušlého zisku sestává z částky 29 000 Kč jako slevy z nájmu poskytnuté žalobci jejich nájemci v období od července 2020 a listopadu 2020 a dále částky 198 000 Kč co by ušlého nájemného po 22 000 Kč měsíčně za období od prosince 2020 do srpna 2021. Celkem tedy škoda na straně žalobců činí částku 366 147 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobců neuznává, a to ani zčásti. K tomu dále uvedl, že žalobci jednoznačně neuvádějí, jakou konkrétní povinnost měl žalovaný porušit a ani neuvádějí příčinnou souvislost mezi takovým údajným porušením a vznikem údajné škody. Pokud by měl žalovaný rozdělit celkový nárok žalobců, tak ten se skládá především z části údajného poškození majetku a z části z údajného ušlého zisku. Žalobci nepředkládají žádný objektivně zachycený stav ani nedokládají příčinu vzniku vlhkosti v jejich domě, resp. zavinění žalovaného na jejím vzniku. Žalovaný se o objekt č.p. [Anonymizováno] řádně stará a po jednorázovém vzedmutí vody předmětný světlík vyčistil a pečuje i o další části objektu průběžně tak, aby byl v dobrém technickém stavu. Žalovaný trvá na tom, že nedošlo k poškození jeho kanalizační přípojky. Nutno konstatovat, že v daném případě se nejedná o splaškovou kanalizaci nebo dešťovou kanalizaci, nýbrž o kanalizaci sloučenou. Vzhledem k silné průtrži mračen došlo ojediněle skutečně k přehlcení kanalizace, čímž došlo k vzedmutí hladiny vody. Zpětné klapky na hlavním řadu patrně nejsou osazeny, což ale není vinou žalovaného, čímž mohlo dojít k protečení vody z hlavního řadu kanalizace zpět do světlíku domu. Vzhledem k tomu, že hlavní řad kanalizace nepobral veškerou dešťovou a splaškovou vodu, došlo zřejmě k vzedmutí vody do světlíku. Nejednalo se o závadu či pochybení ze strany žalovaného. Voda byla následně žalovaným odčerpána a světlík byl vyčištěn. Tento je nadále průběžně kontrolován. V důsledku žádného závadného stavu nebo jednání či opomenutí žalovaného k žádné škodné události nedošlo a ani nemohlo dojít. Rovněž ani stav nebo situace na dvoře nemá žádný vliv na případné zatékání do objektu žalobců. K zvýšené vlhkosti sklepní části objektu žalobců mohlo dojít v důsledku nedostatečné hydroizolace těchto sklepních prostor, když vlhkost ve sklepních prostorách v obdobných objektech je běžná. Žalovaný dále uvedl, že žalobci v řízení neprokázali, že by porušením povinnosti žalovaného vznikla žalobcům škoda. Neprokázal mechanismus jevu, jak mělo dojít k jím tvrzenému průsaku vlhkosti do jejich prostor a současně, že to žalovaný zavinil. Argumentují-li žalobci tím, že žalovaný zjistil přerušení dešťového svodu a že následně provedl i opravu, pak se jedná o zcela jiné místo, než kde mělo dojít k zatékání anebo nemá tato oprava s vlastním odtokem vody ze světlíku nic společného. Odtok ze světlíku nevede tím směrem, jak uváděli žalobci, ale jiným směrem a tento odtok v podstatě vylučuje možnost vzlínání vody tak, jak se domnívá žalobci. Odvodnění světlíku je vedeno kameninovým potrubím směrem do vnitřní části půdorysu domu č. [Anonymizováno], kde se napojuje na ležatý rozvod společné kanalizace a ústí do společných prostor domu, nikoli jak tvrdí žalobce. Pokud by došlo k tomu, co žalobci popisují, že při velkém dešti se naplnila kanalizace a voda se vrátila až do světlíku, kde vznikl sloupec vody, která následně vyplavila sousední prostory, je zcela zřejmé, že na principu spojených nádob by došlo v první řadě k vyplavení právě prostor žalovaného přes jednotlivá WC, která jsou ke zdroji výrazně blíž. K ničemu takovému však v minulosti nikdy nedošlo. Žalovaný nechal v průběhu června 2021 provést opravu dešťového svodu na chodníku a nikoli u světlíku. V rámci této opravy provedl výkop části vedení a jeho výměnu. V průběhu této opravy nebylo zjištěno jakékoli přicpání nebo částečné zneprůchodnění jakéhokoli vedení, které by mělo odkanalizovat světlík. Z výše uvedeného nelze dovodit, že by v důsledku jakéhokoli závadného stavu nebo jednání či opomenutí žalovaného ke škodné události vůbec došlo. Rovněž ani stav nebo situace na dvoře nemá žádný vliv na případné zatékání do objektu žalobců. Žalobci mohli případnému vzlínání vlhkosti předejít tím, že by svůj objekt izolovali proti vodě. Toto však žalobci neučinili a tak mají ve sklepních prostorech vlhkost. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.) a znaleckým posudkem a výslechem znalce [jméno FO]. [jméno FO] (ustanovení § 127 o.s.ř.), výslechem svědkyně [jméno FO], výslechem svědka [jméno FO], výslechem svědka [jméno FO], výslechem svědka [jméno FO], výslechem svědkyně [právnická osoba] (ustanovení § 126 o.s.ř.) a účastnickým výslechem [Jméno žalobce C] (ustanovení § 131 o.s.ř.).

4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: stavba parc. č. [hodnota], způsob využití bytový dům, v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], stojí na pozemku parc. č. [hodnota] s tím, že vlastnické právo mají v rozsahu [právnická osoba] [Jméno žalovaného B] [adresa], v rozsahu [jméno FO] , [adresa], v rozsahu [jméno FO] a [jméno FO]. [Jméno žalovaného B] [adresa] a v rozsahu [Jméno žalovaného B] [adresa] (prokázáno seznamem nemovitostí na LV, informacemi o stavbě).

5. Stavba parc. č. [hodnota], způsob využití bytový dům, v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], stojí na pozemku parc. č. [hodnota], v domě jsou vymezeny jednotky (prokázáno informacemi o stavbě, informacemi o pozemku,; výpisem z katastru nemovitostí).

6. Domy č.p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] zbudovány vedle sebe, přičemž stěny domů k sobě přiléhají, přibližně ve středu stěny domu č.p. [Anonymizováno] se nachází světlík, který není zastřešen (prokázáno technickými plány domů).

7. Notářským zápisem [Anonymizováno] sepsaným dne 22. 5. 2015 bylo prokázáno rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků s obchodní firmou [Jméno žalovaného B], [adresa] o změně stanov Společenství přijatého v průběhu jeho jednání s tím, že v souladu s čl. 2 činnost společenství vlastníků spočívá v zajišťování správy nemovité věci, kdy nemovitou věcí jsou pozemky parc. č. [hodnota], na němž se nachází dům č. p. [Anonymizováno], a dále v souladu s čl. 3 je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s existencí a vlastnictvím jednotky, dále, že za dluhy společenství vlastníků ručí člen společenství v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech, a při převodu vlastnického práva člena společenství k jednotce nevzniká společenství vlastníků povinnost vypořádat příspěvky na správu domu ani zálohy na služby spojené s užíváním jednotky ke dni účinnosti převodu (prokázáno notářským zápisem). Žalovaný vznikl dne 21. 2. 2024 a do rejstříku společenství vlastníků jednotek byl zapsán dne 21. 2014 (prokázáno výpisem z rejstříku vlastníků jednotek). Opisem plné moci ze dne 22. 5. 2015 bylo prokázáno, že pověřený vlastník [Jméno žalovaného B], [adresa], se sídlem [Adresa žalovaného A], IČO [IČO žalovaného A] zmocnil paní [právnická osoba] narozenou [datum], bydlištěm [adresa], k zahájení a řízení jednání shromáždění [Anonymizováno], které se koná dne [datum] hodin, kdy tato plná moc se uděluje na dobu jednání tohoto shromáždění. (prokázáno opisem plné moci)

8. E-mailem ze dne 19. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobci prostřednictvím [Jméno žalobce D] vyzvali správkyni domu žalované, že došlo k průniku vody, zaslali fotodokumentaci a měli za to, že tím to bude vyřešeno jako jednorázová pojistná událost v rozsahu škody do 10 000 Kč.. (prokázáno e-mailovou zprávou).

9. E-mailou korespondencí ze dne 9. 7. 2020 [právnická osoba] sdělila [jméno FO], že je na dovolené a že opravy zajišťuje pan [jméno FO] (prokázáno e-mailovou korespondencí). [Jméno žalobce D] následně sdělil paní [jméno FO], že opravy na adrese [Jméno žalovaného B] již pan [jméno FO] nezajišťuje (prokázáno emailem ze dne 9. 7. 2020).

10. E-mailou korespondencí ze dne 8. 7. 2020 [právnická osoba] sdělila [jméno FO] číslo pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] (prokázáno e-mailovou korespondencí).

11. E-mailem ze dne 9. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobci prostřednictvím [Jméno žalobce D] sdělili [právnická osoba], že jejich nájemci z přízemního bytu nahlásili, že po víkendových deštích se situace výrazně zhoršila a že je promáčená i stěna patrového schodiště (prokázáno e-mailovou zprávou).

12. Emailem ze dne 13. 10. 2020 [právnická osoba] informovala paní [jméno FO], že se omlouvá za špatné číslo pojistné smlouvy. Současně jí sdělila, že od pojistné události byl světlík několikrát uklizen. Hlavní velký úklid a likvidace byla provedena hned po události, kdy bylo ze světlíku odčerpáno značné množství odpadu. Dále byl 2x proveden úklid (prokázáno emailem ze dne 13. 10.2020).

13. Emailem ze dne 20. 10. 2020 [právnická osoba] informovala paní [jméno FO], že světlík byl vyčištěn od nepořádku a zameten, rovněž byla provedena kontrola odtoku (prokázáno emailem ze dne 20. 10.2020).

14. Dne 12. 1. 2021 [jméno FO] vyhotovil protokol na kanalizační vedení pro dům [adresa], ze kterého plyne, že ležaté kanalizační potrubí v domě – provedeno mechanické čištění až k hlavnímu kanalizačnímu řadu včetně dešťových svodů. Byla rovněž provedena kamerová zkouška- zjištěno přerušení dešťového svodu před domem v napojení na kanalizační vedení. Z tohoto důvodu pravděpodobně dochází k podmáčení domu, které může narušit ostatní zasíťování domu tj. plyn, voda elektro. Bylo doporučeno vykopání, výměna části kanalizačního vedení a zaizolování obvodové zdi objektu (prokázáno protokolem ze dne 12. 1. 2021).

15. Podle stavebního deníku dne 7. 7. 2021 proběhlo předání stavby společnosti [jméno FO], k odstranění příčin vlhkosti, přičemž provádění prací pokračovalo až do 20. 8. 2021 (prokázáno listy č. [hodnota] stavebního deníku).

16. Výzvou právního zástupce žalobců ze dne 8. 12. 2020 bylo zjištěno, že tento se obrací na žalovanou jako na subjekt odpovědný za správu domu č. p. [adresa], [Jméno žalovaného B], a dále i na vlastníky jednotek v domě č. p. [adresa], [Jméno žalovaného B], neboť vlastník jednotky za dluhy společenství ručí. Klienti jsou spoluvlastníky domu č. p. [adresa], [Jméno žalovaného B]. K boční stěně domu klientů č. p. [Anonymizováno] přiléhá stěna domu č. p. [Anonymizováno], přičemž přibližně v jejím středu se nachází světlík, který je součástí domu č. p. [Anonymizováno]. V měsíci červnu 2020 klienti zaregistrovali pronikání vlhkosti nosnou stěnou do bytu v domě č. p. [Anonymizováno] na úrovni podlahy světlíku, tuto informaci čerpali od nájemců bytu. Svým šetřením zjistili, že došlo k zatopení světlíku vodou do výše cca 30 cm. Obratem se spojili s paní [právnická osoba], která údajně správu domu zajišťuje, aby řešili náhradu škody, kterou tehdy odhadovali na cca 10 000 Kč. Bohužel se dočkali liknavé a zmatečné odezvy, přes opakované žádosti o zpřístupnění světlíku za účelem zjištění příčin pronikání vlhkosti jim toto nebylo umožněno, byli tedy nuceni dne 9. 10. 2020 využít horolezecké služby, čímž kromě dalšího zjistili, že světlík nebyl uklizen, ač byli ubezpečováni o opaku. Žalovaná byla tímto dopisem vyzvána k provedení takových opatření, která zabrání dalšímu pronikání vlhkosti do domu klientů a poškozování jejich majetku, a to pokud možno obratem (prokázáno dopisem ze dne 8. 12. 2020).

17. Výzvou právního zástupce žalobců ze dne 23. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 368 380 Kč za škodu, která měla vzniknout pronikáním vlhkosti (prokázáno výzvou ze dne 23. 12. 2021).

18. Fakturou č. [hodnota] vystavenou dne 28. 12. 2020 a splatnou dne 28. 1. 2021 bylo prokázáno, že [Jméno žalobce C] uhradila [jméno FO] částku ve výši 18 032 Kč, a to za diagnostiku světlíku včetně slanění 4 025 Kč, za zkoušku simulace deště 5 060 Kč, za drobné zednické práce 5 221 Kč, za sondu odpadu inspekční kamerou 1 380 Kč, za dopravu 2 070 Kč a za parkovné 276 Kč. (prokázáno předmětnou fakturou)

19. Fakturou č. [Anonymizováno] byla prokázána úhrada [jméno FO]. [jméno FO] v částce 16 572 Kč za vyklízení, vysoušení, odstranění plísní v bytě v přízemí vpravo (suterén) na akci: [Jméno žalovaného B] [adresa]. (prokázáno předmětnou fakturou)

20. Fakturou č. [Anonymizováno] byla prokázána úhrada [jméno FO] [jméno FO] v částce 70 455 Kč za okopání, zhotovení nových omítek, malování v bytě v přízemí vpravo (1. místnost a chodba suterén po vytopení) na akci: [Jméno žalovaného B] [adresa] (prokázáno předmětnou fakturou)

21. Daňovým dokladem [Anonymizováno] vystaveným dne 17. 8. 2021 byla prokázána úhrada částky ve výši 15 282 Kč společnosti [právnická osoba] (prokázáno předmětným daňovým dokladem)

22. Fakturou č. [hodnota] byla prokázána platba ve výši 7 750 Kč paní [Jméno žalobce C] dne 5. 12. 2021 [jméno FO]. [jméno FO] za výkon technického dozoru investora za období od 2. 7. 2021 do 20. 8. 2021 na akci „oprava přízemního bytu v objektu [Jméno žalovaného B]“. (prokázáno předmětnou fakturou)

23. Dopisem právního zástupce žalobců ze dne 23. 12. 2021 bylo prokázáno, že tímto vyzval žalovanou k úhradě škody v celkové výši 368 380 Kč, jež měla vzniknout v souvislosti s odstraněním nepříznivých následků v přímé souvislosti s pronikáním vlhkosti a dále jako ušlý zisk na nájemném za pronájem bytu situovaného v průnikem vlhkosti dotčených prostorách domu žalobců, a to nejpozději do 21. 1. 2022 (prokázáno dopisem ze dne 23. 12. 2021)

24. Dopisem právního zástupce žalobců ze dne 25. 1. 2022 bylo prokázáno, že tento znovu vyzývá žalovanou k úhradě dané částky s tím, že mají dopis považovat za tzv. předžalobní výzvu. (prokázáno dopisem ze dne 25. 1. 2022)

25. Fotografiemi inkriminovaného objektu byla prokázána vlhkost stěn, zhoršení stavu po dešti, růst plísní, nepořádek na dvoře a provádění stavebních prací v sousedním domě. (prokázáno fotografiemi)

26. Nájemní smlouvou uzavřenou mezi majiteli domu č. p. [adresa], tedy [Jméno žalobce C], [Jméno žalobce D], [Jméno žalobce B] a [právnická osoba]., a [jméno FO] dne 1. 10. 2017 bylo zjištěno nájemné ve výši 22 000 Kč za měsíc. (prokázáno předmětnou smlouvou) Žádostí o snížení výše nájemného ze dne 20. 6. 2020 bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] žádal o snížení výše nájemného o 5 000 Kč ze současné výše 22 000 Kč za měsíc po dobu jednoho měsíce, případně po dobu delší, jestli nedojde k úpravě současného stavu, s tím, že dne 19. 6. 2020 byla zaznamenána vodou poškozená zeď v pokoji a na chodbě v pronajímaném bytě. Pokoj se stal neobývatelným, čímž se narušil výkon práv spojených s užíváním bytu, včetně plnění a služeb spojených s užíváním bytu v rozsahu stanoveném nájemní smlouvou mezi nájemcem a majiteli domu č. p. [adresa], uzavřenou dne 1. 10. 2017. (prokázáno žádostí o snížení výši nájemného) Dohodou o skončení nájmu bylo prokázáno, že se strany dohodly na ukončení nájmu ke dni 30. 11. 2020, a to na základě toho, že dne 19. 6. 2020 byla zaznamenána vodou poškozená zeď v pokoji a na chodbě předmětu dohody, pokoj se stal neobyvatelným, a to s ohledem na rozsáhlý výskyt plísně, která může způsobit zdravotní potíže, čímž byl narušen výkon práv nájemce spojených s užíváním bytu, včetně plnění a služeb spojených s užíváním bytu. Vzhledem k nemožnosti odstranění této vady pronajímatel snížil nájemci nájem z původních 22 000 Kč/měsíc na 17 000 Kč/měsíc pro období červenec 2020, srpen 2020, září 2020 a následně na 15 000 Kč/měsíc pro období říjen 2020, listopad 2020. Ani po 3 měsících nedošlo k odstranění výše uvedené vady, a proto strany dohody došly ke vzájemnému konsenzu, že ukončí nájem ke dni 30. 11. 2020. (prokázáno Dohodou o skončení nájmu ze dne 29. 9. 2020)

27. Za účelem posouzení příčin vlhkosti pronikající štítovou stěnou mezi bytovými domy [Jméno žalovaného B] a [Jméno žalovaného B] č. p. [adresa], byla ustanovena znalecká kancelář [právnická osoba], jako znalec z oboru stavebnictví. Ze závěru znaleckého posudku bylo zjištěno, že příčinou vlhkosti štítové stěny objektu č. p. [Anonymizováno] je vzlínání vody zdivem v důsledku absence účinné hydroizolace. Nadměrné zvlhnutí vnitřního líce této stěny v roce 2020 mohlo souviset se zaplacením dna přilehlého dvorku. Příčinou zaplavení teoreticky mohlo být dočasné vyčerpání kapacity svodného dešťového potrubí, nelze však vyloučit ani určitou neprůchodnost navazujícího potrubí směrem k uličnímu řádu. Vlhkostním poruchám bylo možné zabránit pouze realizací účinné hydroizolace spodní stavby, tj. i štítových stěn objektu č. p. [Anonymizováno]. dalšími, ve spisu zmíněnými skutečnostmi (průchodnost dešťového vtoku ve dvoře, čištění světlíku apod.) lze pouze snížit hydrofyzikální namáhání štítové stěny, která je vystavena vodě přirozeně se šířící zeminou. Výrazné eliminaci vlhkosti pronikající do předmětné štítové stěny bylo možné dosáhnout izolováním podlahy světlíku včetně vytažení izolace na obvodové stěny. Kamerová zkouška zachycuje plně průchodné dešťové potrubí bezprostředně před opravou v roce 2021. Lze proto konstatovat, že nemohlo dojít k mechanickému „přicpání“ hlavní kanalizační přípojky domu č. p. [Anonymizováno] v místě napojení dešťového vedení do kanalizační přípojky. K zahlcení mohlo dojít vlivem odvodu nadměrného množství dešťové vody při intenzitě dešťových srážek vyšší než 400 l/s.ha. Soklová část štítové stěny včetně navazujících vnitřních stěn v přízemí objektu č. p. [Anonymizováno] vykazovala při místním šetření stále zvýšenou vlhkost. Závěr znalce, co je příčinou vlhkosti štítové stěny objektu č.p. [Anonymizováno] zněl, že to je vzlínání vody zdivem v důsledku absence účinné hydroizolace. Nadměrné zvlhnutí líce této stěny v roce 2020 mohlo souviset se zaplavením dna přilehlého dvorku. Příčinou zaplavení teoreticky mohlo být dočasné vyčerpání kapacity svodového dešťového potrubí, nelze však ani vyloučit určitou neprůchodnost navazujícího potrubí směrem k uličnímu řadu. Kamerová zkouška zachycuje plně průchodné dešťové potrubí bezprostředně před opravou v roce 2021. Proto nemohlo dojít k mechanickému přicpání hlavní kanalizační přípojky domu č.p. [Anonymizováno] v místě napojení dešťového vedení do kanalizační přípojky. K zahlcení mohlo dojít vlivem odvodu nadměrného množství dešťové vody při intenzitě dešťových srážek vyšší než 400l/s.ha. Vlhkostním poruchám tedy bylo možné zabránit pouze realizací účinné hydroizolace spodní stavby štítových stěn objektu č.p. [Anonymizováno]. Vyčištěním světlíku či lepší průchodností dešťového vtoku ve dvoře lze pouze snížit hydrofyzikální namáhání štítové stěny, která je vystavena vodě přirozeně se šířící zeminou (prokázáno znaleckým posudkem č. [č. účtu] znalecké kanceláře [právnická osoba].)

28. Z výslechu znalce [jméno FO] dne 18. 9. 2024 bylo zjištěno, že v domě žalovaného byla zjištěna relativně vysoká vlhkost. Běžná vlhkost se pohybuje od 2 do 4 %, vlhkost obvodového zdiva. Byla nalezena vlhkost přesahující 10 až do 20 % plus minus, měřili vlhkost po celé stěně. Měřili vlhkost i na stěně, která přiléhá ke světlíku. Relativně vysoká vlhkost byla po celé délce stěny, podle všech indicií vlhkost do té stěny nějakým způsobem proniká dlouhodobě, protože ten objekt sám o sobě nemá účinnou hydroizolační ochranu, což je dáno jeho stářím. Co se odehrálo v roce 2020 pravděpodobně souvisí s jednorázovou událostí, jednorázově v tom světlíku nastoupá voda, a ta voda hydrostatickým tlakem působí na obvodové stěny, tak se vlhkost projeví v obou objektech v podobě velkých map nebo průnikem vody. To, co zapříčinilo, že se vytvořila hladina vody, může souviset s tím, že se zaplnila kanalizace a snáze by se zaplnila, pokud by to potrubí nebylo průchodné. V jakém stavu bylo to potrubí od dvorní vpusti ve světlíku směrem ven, to již zpětně nelze zjistit. Jednak bylo vyčištěno a jednak vyměněno. Došlo ke vzedmutí hladiny v kanalizační přípojce. Potrubí tedy nestačilo odvádět vodu a ta voda nastoupala, až zaplavila dno světlíku. Na místě samém nezjistili překážku, destrukci, která by bránila odtoku vody samotné. Jediné, co bylo zjištěno, byl střep na tom kamerovém záznamu z dubna roku 2021, který zásadním způsobem nebránil odtoku vody. Jak moc vlhké bylo zdivo v roce 2020 nelze zjistit, neboť zdivo bylo vysušeno, následně tam byly aplikovány sanační omítky. Zdivo bylo dotováno vlhkostí dlouhodobě, kontinuálně, a pokud se před rokem 2020 na tomto zdivu neobjevily vlhké mapy, tak ta vlhkost dlouhodobě není tak velká, aby se to projevilo v tom interiéru. To, že je vlhké zdivo, je do nějaké míry vlastností toho domu. Vlhkost zdiva je dlouhodobá, to zdivo je dlouhodobě atakováno srážkovou vodou, která se šíří pod objektem 25. Zdivo v tom objektu 23 podle měření má zvýšenou vlhkost dlouhodobě. V době, kdy se odehrála ta jednorázová, ač opakovaná událost, tak se do té stěny dostalo velké množství vody, ta voda musí z toho zdiva postupně vysychat. Hmotnost té vlhkosti klesla tím vysoušením, takže nelze určit, díky čemu to zdivo je tak vlhké, jak ho našli při místním šetření. Část toho je dlouhodobá záležitost, část toho může být součástí události v roce 2020. Kdyby ta vlhkost dlouhodobě nebyla tak velká, tak by se to nemuselo projevit vlhkými mapami v interiéru. To jsou spekulace, které se zpětně nedají zjistit.

29. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že bydlel před třemi lety s kolegy ze školy v bytě paní [Jméno žalobce C] a pana [Jméno žalobce D]. Byt byl v době nastěhování čistý a velký, šlo o byt s pěti pokoji, bydlelo jich tam pět studentů. V bytě bydleli dlouhou dobu, v průběhu se neprojevilo žádné negativum. Stěny vypadaly normálně, neměli problém s plísní. Z bytu odešli někdy v říjnu roku 2020. Důvodem opuštění bytu bylo to, že v průběhu léta roku 2020 došlo k vytopení, zvlhnutí velké části zdi zadní části bytu, směrem na západ do druhé budovy. První reakce majitele byla, že zapůjčil přímotopy, aby to mohli vysušit, předpokládali, že to je jednorázová událost, že se to vysuší a budou mít klid, opustili tedy místnost nejblíže zdi. Pronajímatel jim ponížil nájem. Nicméně postupem času nedošlo ke zlepšení, začaly se tam objevovat černé fleky, začalo to plesnivět, vlhkost se začala rozšiřovat na větší plochu, dokonce i na podlahu. Všimli si, že vlhkost jde níže. Neustále topili, i přes léto. Ke zlepšení nedošlo, opustili i další pokoj. Plíseň se nedostala přímo do toho dalšího pokoje, ale v tom pokoji bylo velké vlhko, byla cítit plíseň, došlo ke zhoršení, dohodli se tedy s majitelem, že byt opustí. Byt má dvě podlaží, problém s vlhkostí se stal v nižším podlaží.

30. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že bydlí u paní [jméno FO] a pana [Jméno žalobce D] od srpna, září roku 2021 do současnosti. Bydlí v celém bytě, jako uživatel bytu problémy s vlhkostí spíše neměl.

31. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že pro SVJ prováděl stavební práce. Při tom zjistili, že v uliční části, kde je dešťový svod, byla dešťová kanalizace pod úrovní terénu poškozená. Měnili ležatou kanalizaci od světlíku po celé délce domu v rámci půdorysu jejich prostor. Vlastní polovinu suterénu a polovinu vlastní jiný vlastník, do jeho prostoru nezasahovali, takže se to napojilo na hranici těch dvou prostor, dá se říci, že se to napojilo na další trubku, která je centrální. Důvodem byla kompletní rekonstrukce. Obvodová stěna jejich prostoru je společná s tím světlíkem, tato obvodová zeď byla v naprosto totožném stavu jako zbytek prostor, nebyl tam rozdíl, vlhkost byla distribuována v celé ploše prostor.

32. Z výslechu svědkyně [právnická osoba] soud zjistil, že s žalovanou má uzavřenou mandátní smlouvu, která trvá minimálně 10 let, je platná i v současnosti. [jméno FO] ji kontaktovali ohledně toho, že mají v domě vlhkost, ona do domu poslala technika, který světlík zkontroloval, byly tam nějaké odpadky, ty se nechaly odklidit. Byla se [jméno FO] ve spojení, oni tvrdili, že mají vlhkost, ale ve světlíku nic nebylo, vždy tam poslala technika, tak se jenom odklidily věci, které tam někdo naházel, a nic víc tam nebylo. [jméno FO] ji kontaktovali někdy v létě roku 2020, pravděpodobně o prázdninách s požadavkem, že je něco se světlíkem a že oni mají v domě vlhkost, že mají vlhkou zeď, a to v prostoru v místnosti, která byla sousedící s jejich světlíkem. Osobně se nebyla podívat, co oni tam mají a osobně se do světlíku nedívala. Světlík je přístupný pouze z okénka nebytového prostoru. Ten je ve vlastnictví vlastníka SVJ. Svědkyně poté, co ji [jméno FO] kontaktovali, volala nájemníkům. Volala majiteli bytu, který sousedí přímo se světlíkem, jestli oni tam mají vlhko nebo tam mají nějaký problém. On předal následně kontakt na nájemníky toho bytu a oni řekli, že žádný problém nemají. Svědkyně na základě emailu od [jméno FO] kontaktovala technika. Ten jí sdělil, že v tom světlíku je nepořádek, který on odklidil, jako odpadky, například vyhozená bota, zmačkaný papír, sem tam nějaký nedopalek. On se do toho světlíku dostal přes okno nebytového prostoru. To okno je cca metr nad světlíkem. On tedy, když se dostával do toho světlíku, musel stoupnout na toaletu a poté se dostal do toho světlíku. Ze světlíku byly odklizeny běžné odpadky, zhruba kýbl. Bylo to počátkem léta roku 2020. Další kontakt od [jméno FO] byl asi v září, že je stále vlhko, technik tedy opět uklidil nějaké věci. Potřetí to bylo někdy před Vánocemi či listopad roku 2020. Svědkyně nechávala dělat kamerovou zkoušku na jaře roku 2021, od společnosti [Anonymizováno], ta dělala kamerový průzkum, bylo to zkoumání neprůchodnosti kanalizace, vše bylo průchodné. [jméno FO] svědkyni kontaktovali v souvislosti s vlhkem asi rok, říkali, že mají vlhko, ona odpovídala, že za to nemůže. Technik sdělil, že na stěnách není stopa o stoupání vody.

33. Z účastnického výslechu [Jméno žalobce C] soud zjistil, že v domě bydlí od roku 1992 a od toho roku dům spravuje. V domě nikdy, ani když ho dostali nazpátek, žádné mokré fleky nebyly. Dne 19. 6. 2020, poté, co jí kontaktoval pan [jméno FO] a viděla v SMS fotku, tak se rozhodla jít do toho sousedního domu. Kontakt na nikoho neměla. Potkala tam pána v nátělníku, který jí řekl, že v noci čerpali vodu. Byla tam cítit vlhkost. Ve světlíku přes okno od záchodu byla vidět hladina vody. Ve světlíku byl nepořádek a dně takové bahno. Dostala kontakt na paní [jméno FO], kterou v této souvislosti kontaktovali. Vodu ve světlíku již po 19. 6. 2020 neviděla.

34. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: stavba parc. č. [hodnota], způsob využití bytový dům, v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], stojí na pozemku parc. č. [hodnota] s tím, že vlastnické právo mají v rozsahu [právnická osoba], [Jméno žalovaného B] [adresa], v rozsahu [jméno FO] , [adresa], v rozsahu [jméno FO] a [jméno FO]. [Jméno žalovaného B] [adresa] a v rozsahu [Jméno žalovaného B]. Stavba parc. č. [hodnota], způsob využití bytový dům, v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], stojí na pozemku parc. č. [hodnota], v domě jsou vymezeny jednotky. Domy č.p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] zbudovány vedle sebe, přičemž stěny domů k sobě přiléhají, přibližně ve středu stěny domu č.p. [Anonymizováno] se nachází světlík, který není zastřešen. Do domu žalobců č. p. [Anonymizováno] docházelo k pronikání vlhkosti, a to vždy po prudkých deštích. [jméno FO] to řešili s paní [jméno FO]. S tím, že od prvotního zjištění v červnu 2020 docházelo postupně ke zhoršení stavu a místa zasažená plísněmi se neustále rozšiřovala. V lednu 2021 nechal žalovaný provést čištění a kamerovou zkoušku ležatých rozvodů kanalizace. Kamerová zkouška potvrdila přerušení dešťové kanalizace před domem. Při výkopových a stavebních pracích, které proběhly v červnu 2021, byla zjištěna destrukce potrubí v délce cca 1 m. Po opravě pronikání vlhkosti do domu žalobců ustalo.

35. Soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů vyzdvihl zejména skutková zjištění plynoucí ze znaleckého posudku a výslechu znalce [jméno FO], který do sporu účastníků vnesl odborná zjištění a závěry. Rovněž pro soud byly podstatné výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba]. V této souvislosti soud dodává, že tyto svědecké výpovědi považoval za zcela věrohodné, neboť svědci vypovídali plynule, konzistentně a spontánně. Jejich výpovědi si přitom vzájemně neodporovaly. Z výpovědi [jméno FO] soud nevyšel, neboť svědkyně uvedla, co jí měla sdělit žalobkyně [Jméno žalobce C] a její výpověď nebyla ani jinak pro spor přínosná, neboť navštívila pouze byt v prvním patře, kde viděla, že je podlaha v přízemí mokrá a stěna byla cítit po plíseni. Nevyšel rovněž z výpovědi svědka [jméno FO], který v rozhodné době, kdy mělo docházet k pronikání vlhkosti, nebyl nájemcem předmětného bytu. Účastnický výslech žalobkyně [Jméno žalobce C] považuje za důkaz s obecně nižší důkazní sílou, neboť účastnická výpověď je pochopitelně citově zabarvená, nicméně z této výpovědi vyšel pouze částečně, pokud byla podpořena jinými důkazy. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, oceňování stavebních prací a movitých věcí pro jeho nadbytečnost. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ustanovení § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ustanovení § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

36. Podle § 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

37. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

38. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

39. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

40. Základní norma povinnosti hradit újmu (dříve nazývaná obecnou odpovědností za škodu) je s účinností od 1. 1. 2014 obsažena v § 2910 o. z. a spočívá na principu, že majetkovou škodu či nemajetkovou újmu má nahradit ten, kdo ji způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Porušením zákonné povinnosti je i porušení obecné prevenční povinnosti; povinnost hradit újmu tím způsobenou však přichází v úvahu jen tehdy, není-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3510/2019, publikovaný pod č. 6/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen „Sb. rozh. obč.“; v literatuře též Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 3014-3015).

41. Obecně platí, že každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Povinným subjektem ve smyslu § 2900 o. z. je jen ten, kdo koná, tedy aktivně jedná ve vnějším světě. Proto ustanovení nedopadá, na pasivní chování subjektu, tedy opomenutí jednání. Ustanovení § 2901 o. z. pak upravuje čtyři základní situace, v nichž každému vzniká povinnost zakročit. Tato povinnost stíhá čtyři okruhy osob. Zejména jsou to ti, kdo porušili právní povinnost tím, že nezakročili, ač vytvořili nebezpečnou situaci, dále ti, kteří mají nebo mohou mít nad nebezpečnou situací kontrolu, to znamená schopnost nebezpečnou situaci ovládnout a schopnost její následky zmírnit anebo nebezpečí zcela odvrátit. Třetí okruh pak tvoří osoby, jejichž osobní poměr k ohrožené osobě odůvodňuje povinnost k zakročení, a čtvrtý zahrnuje osoby, které nelze podřadit pod žádnou z výše uvedených skupin, jejich osobní schopnosti a možnosti však umožňují nebezpečí odvrátit a náklady na to jsou rozhodně nižší než hrozící negativní následky vzniklé situace. Z toho je zřejmé, že dopad ustanovení zakládajících povinnost tzv. generální prevence není omezen jen na vlastníka věci, od jejíhož stavu či působení vznikla škoda. Povinným subjektem může být i osoba, která má k věci fakticky či právně takový vztah, že po ní lze požadovat obezřetné počínání týkající se věci, např. domnělý vlastník či poctivý držitel.

42. Podle ustálené judikatury se škodou rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která se projevuje buď jako skutečná škoda nebo jako ušlý zisk. Obě tyto formy škody jsou v zásadě rovnocenné a existence jedné z nich není podle platného práva podmínkou vzniku a uplatnění druhé formy. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil, že škodou zákon míní újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nebylo škodné události - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla. Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel.

43. Zákonné předpoklady pro vznik obecné odpovědnosti za škodu podle § 2910 o. z. tedy jsou porušení právní povinnosti, tj. jednání či opomenutí, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), dále existence škody (újmy na jmění) a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak právnická či fyzická osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností.

44. Podle ustálené judikatury se škodou rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která se projevuje buď jako skutečná škoda nebo jako ušlý zisk. Obě tyto formy škody jsou v zásadě rovnocenné a existence jedné z nich není podle platného práva podmínkou vzniku a uplatnění druhé formy. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil, že škodou zákon míní újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nebylo škodné události - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla. Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel.

45. O vztah příčinné souvislosti jde, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Odpovědnost však nelze neomezeně činit závislou na kauzalitě, neboť by to mohlo vést k zákonu neodpovídajícímu a ve společenských poměrech neúnosnému ukládání povinností nahradit škodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný pod č. 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018, na obě rozhodnutí dovolatelka odkazuje). Při úvaze o předvídatelnosti vzniku škody jde vždy o posouzení skutečností, jež jsou v době protiprávního jednání či škodní události do jisté míry potenciální (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 3285/2015).

46. Pro danou věc je podstatné, že zákon nekoncipuje odpovědnost za škodu způsobenou v běžném životě jako odpovědnost objektivní. Odpovědnost za nedbalost není totéž co objektivní odpovědnost. Nekoncipuje-li zákon odpovědnost za škodu výslovně jako odpovědnost objektivní – tj. odpovědnost, která nastává bez ohledu na zavinění – musí být škodní jednání zaviněné, aby bylo způsobilé přivodit následek v podobě odpovědnosti za škodu. Tvrzená odpovědnost žalovaného za porušení obecné prevenční povinnosti však pod zákonem stanovené případy objektivní odpovědnosti (odpovědnosti nezávislé na zavinění) nepatří. Zavinění se zkoumá u těch jednání, která jsou v příčinné souvislosti k újmě, ačkoli toto jednání vůbec nemusí být protiprávní. V daném případě žalobní nárok je postaven na tvrzení žalobců, že ze světlíku v domě žalovaného č. p. [Anonymizováno] přes stěnu do stěny domu č. p. [Anonymizováno] docházelo k průniku vlhkosti, a to po silných deštích, což se cyklicky opakovalo, přičemž technickou příčinou bylo podle žalobců vzedmutí vody v odpadním vedení domu č. p. [Anonymizováno] v důsledku destrukce dešťového svodu v chodníku před objektem č.p. [Anonymizováno] a přicpání hlavní kanalizační přípojky střepy z destruovaného dešťového vedení v místě napojení dešťového vedení do přípojky. V důsledku nedostatečného odvodu srážkových vod docházelo k vystoupání vody nad úroveň světlíkové vpusti a jejímu pronikání do přilehlých zdí, a to jak stěny domu žalobců č.p. [Anonymizováno], tak prostor domu č.p. [Anonymizováno], což ustalo v červnu 2021 po opravě dešťového svodu v chodníku před domem č.p. [Anonymizováno]. Podmínkou toho, aby k tvrzené situaci mohlo dojít, bylo, aby se do svodu dostala srážková voda, k čemuž muselo logicky dojít k přírodnímu jevu, tedy dešti. Že by k tvrzenému vzedmutí vody mohlo skutečně dojít, bylo nepřímo prokázáno pouze k datu 19. 6. 2020, a to pouze výpovědí [Jméno žalobce C], která vodu ve světlíku viděla. Nicméně otázkou zůstává, zda se jednalo o vodu srážkovou nebo jak tvrdí žaloby o vzedmutou vodu v odpadním vedení domu č.p. [Anonymizováno]. Z žádného jiného důkazu nebylo prokázáno, že by ve světlíku v domě č.p. [Anonymizováno] voda po datu 19. 6. 2020 vůbec byla, natož aby se jednalo o vodu z odpadního vedení domu č.p. [Anonymizováno]. Sama žalobkyně [Jméno žalobce C] při svém výslechu dne 9. 4. 2025 uvedla, že do světlíku se po dešti již poté nikdy nedívala. Nicméně ani skutečnost, že by bylo prokázáno, že k vzedmutí vody na straně žalovaného mohlo dojít dějem, který popsali žalobci, ještě nezakládá zaviněné porušení povinností na straně žalovaného a ani zde podle soudu neexistuje bezprostřední příčinná souvislost mezi zvlhnutím stěny domu č.p. [Anonymizováno] přiléhající ke světlíku domu č.p. [Anonymizováno] a konkrétním jednáním či opomenutí na straně žalovaného, neboť konkrétní technickou příčinu vzedmutí vody se v řízení nepodařilo jasně prokázat. Případné vzedmutí vody ve svodu pak mohl být důsledkem vydatných dešťových srážek jako přírodního jevu sui generis. Nicméně samo zdivo domu č.p. [Anonymizováno] bylo vlhké již v minulosti v důsledku stavebně historické konstrukce domu samotného bez dostatečné půdní hydroizolace a dožilosti domu. Konkrétně, jak zjistil znalec štítová stěna u světlíku není opatřena účinnou hydroizolací. Konkrétní závěr znalce, co je příčinou vlhkosti štítové stěny objektu č.p. [Anonymizováno] zněl, že to je vzlínání vody zdivem v důsledku absence účinné hydroizolace. Současně uvedl, že nadměrné zvlhnutí líce této stěny v roce 2020 mohlo rovněž souviset se zaplavením dna přilehlého dvorku. Příčinou zaplavení teoreticky mohlo být i dočasné vyčerpání kapacity svodového dešťového potrubí. Současně nevyloučil i určitou neprůchodnost navazujícího potrubí směrem k uličnímu řadu. Nicméně kamerová zkouška zachycuje plně průchodné dešťové potrubí bezprostředně před opravou v roce 2021. Proto podle znalce nemohlo dojít k mechanickému přicpání hlavní kanalizační přípojky domu č.p. [Anonymizováno] v místě napojení dešťového vedení do kanalizační přípojky. K samotnému zahlcení mohlo dojít vlivem odvodu nadměrného množství dešťové vody při intenzitě dešťových srážek vyšší než 400l/s.ha. Jako jediné možné řešení, aby se zabránilo vlhkostním poruchám podle znalce bylo provést realizaci účinné hydroizolace spodní stavby štítových stěn objektu č.p. [Anonymizováno]. Současně podle znalce vyčištěním světlíku či lepší průchodností dešťového vtoku ve dvoře bylo možné pouze snížit hydrofyzikální namáhání štítové stěny, která byla vystavena vodě přirozeně se šířící zeminou.

47. Odpovědnost za škodu v běžném životě není tedy koncipována jako odpovědnost objektivní, odpovědnost za nedbalost je odpovědností za zavinění, přičemž k tomu, aby bylo jednání způsobilé přivodit následek v podobě odpovědnosti za škodu, musí se jednat o zaviněné jednání, musí dojít k porušení obecné prevenční povinnosti. Znalecká kancelář ve svých závěrech uvedla, že vlhkost se objevovala v domě žalobců dlouhodobě. Nelze tedy dovodit, že ke škodě došlo tvrzeným zatečením, ale vlhkost se v základech vyskytovala dlouhodobě a vzlínala, přičemž intenzivní déšť, pak vedl ke zhoršení situace. Příčinou vlhkosti štítové stěny bylo tedy vzlínání vody zdivem v důsledku absence účinné hydroizolace. Nelze tedy dojít k jedinému závěru, že k zatečení došlo, jak uvedli žalobci, ale příčin bylo více a byly na sobě nezávislé.

48. Z odborného a právního hlediska bylo tedy příčinou vlhkosti štítové stěny domu č.p. [Anonymizováno] vzlínání vody zdivem v důsledku absence účinné hydroizolace, přičemž vlhkostním poruchám na straně domu žalobců bylo možné zabránit pouze realizací účinné hydroizolace spodní stavby., tj. štítových stěn objektu č.p. [Anonymizováno]. Vzhledem k uvedenému není žalovaný odpovědný za vzniklou újmu na straně žalobců. Proto nelze než uzavřít, že nebylo prokázáno zaviněné jednání či opomenutí povinností na straně žalovaného, jímž by porušil svou obecnou preventivní povinnost, a nebylo zjištěno (postaveno najisto) ani jiné jim zaviněné porušení jiných právních povinností a předpisů. Není tedy dán základ nároku, a proto soud nečinil žádné závěry k výši uplatněného nároku a žalobu v plném rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

49. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 14 úkony právní služby po 9 780 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, sepis vyjádření ze dne 24. 6. 2022 a ze dne 10. 2. 2023, podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání ve dnech 13. 10. 2022, 14. 12. 2022, 8. 6. 2023, 18. 9. 2024, 28. 11. 2024 kdy jednání přesahovalo 2 hodiny, 29. 1. 2025, 9. 4. 2025 a 5. 6. 2025, a účast na místním šetření dne 18. 1. 2024; výše úkonů právní pomoci je dána dle ustanovení § 7 bod 6. ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 11 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalovaného ve výši 173 477,70 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 29 729,70 Kč a částku 2 178 Kč, která byla vyplacena znalci ze složené zálohy žalovaného podle usnesení ze dne 25. 9. 2024, č.j. 26 C 116/2022-232) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

50. O povinnosti žalobců zaplatit České republice náklady řízení vzniklé státu (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny znalečným vynaloženým z rozpočtových prostředků státu, když pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že část znalečného byla znalecké kanceláři [právnická osoba] uhrazena ze složených záloh na znalečné. Z rozpočtových prostředků soudu byla poté uhrazena znalecké kanceláři na základě usnesení soudu ze dne 14. 5. 2024, č. j. 26 C 116/2022-207, na znalečném částka 31 688 Kč, když z celkové částky 51 688 Kč bylo 20 000 Kč uhrazeno ze složené zálohy žalobců, a na základě usnesení soudu ze dne 25. 9. 2024, č. j. 26 C 116/2022-232, na znalečném částka 4 356 Kč, když ze složené zálohy žalobců ve výši 5 000 Kč bylo vyplaceno 2 178 Kč a ze složené zálohy žalovaného ve výši 5 000 Kč bylo vyplaceno také 2 178 Kč; z rozpočtových prostředků soudu bylo po odečtení záloh tedy celkem uhrazeno 31 688 Kč. Z rozpočtových prostředků soudu bylo dále uhrazeno svědkovi [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení soudu ze dne 19. 12. 2024, č. j. [spisová značka], na svědečném částka 1 092 Kč. Současně zbývající část zálohy, kterou žalobci složili k soudu dne 13. 9. 2024, podle usnesení ze dne 10. 9. 2024, č.j. [spisová značka] bude ve zbývající výši 2 822 použita na náklady státu. Proto bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 29 958 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení