26 C 118/2020-88

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 370 260 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 370 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 123 420 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 123 420 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 123 420 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 3 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 177 700,60 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 370 260 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně s žalovanou na základě akceptované objednávky ze dne 1. 10. 2018 uzavřela dohodu o poskytnutí marketingových, online a PR služeb. Objednávka byla ze strany žalované učiněna na základě podrobné nabídky sestavené žalovanou. Žalobkyně na základě této objednávky poskytla žalované objednané služby v období od 1. 10. 2018 do 29. 2. 2020. Žalovaná za služby vyúčtované za období od 1. 10. 2018 do 30. 11. 2019 řádně uhradila sjednanou odměnu. Žalovaná však za služby poskytnuté za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 vyúčtované fakturou č. [rok], za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 vyúčtované fakturou [číslo] 2018 a za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 vyúčtované fakturou č. [rok] do dnešního dne neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2020.

2. Žalovaná ve svém vyjádření datovaném dne 3. 9. 2020, soudu doručeném dne 2. 9. 2020, uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává co do důvodu i jeho výše a navrhuje zdejšímu soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná dále uvedla, že si žádné služby, které byly vyfakturované žalobkyní, a to fakturou č. [rok] ze dne 31. 12. 2319 ve výši 123 420 Kč, fakturou [číslo] [rok] ze dne 31. 1. 2020 ve výši 123 420 Kč a fakturou č. [rok] ze dne 29. 2. 2020 ve výši 123 420 Kč, neobjednala. Žalovaná na doručenou předžalobní výzvu dne 8. 6. 2020 reagovala a žalobkyni sdělila, že si žádné marketingové služby neobjednala. Objednávky byly vystavené panem [jméno] [příjmení], který nikdy nebyl zaměstnancem žalované ani neměl jakékoliv oprávnění za žalovanou jednat. Žalovaná má za to, že pokud žalobkyně na základě objednaných služeb panem [jméno] [příjmení] plnila a žalované poté vyúčtovala za jí neobjednané služby tři faktury (faktura č. [rok], faktura č. [rok] a faktura [číslo] [rok]), činila tak bez právního důvodu.

3. V replice datované dne 29. 10. 2020, soudu doručené dne 30. 10. 2020, žalobkyně uvedla, že má za to, že mezi žalovanou a panem [příjmení] existuje či existovalo propojení, dále má za to, že jednání pana [příjmení] žalovanou zavazuje, když pan [příjmení] vystupoval na pozici„ Country Manager CZ“ a tudíž je žalovaná povinna uhradit žalovanou částku. Nadto žalobkyně uvedla, že žalobkyně pro žalovanou služby poskytovala od října roku 2018 do února roku 2020, kdy za období od října roku 2018 do listopadu roku 2019 bylo za tyto služby provedené pro žalovanou žalobkyni řádně zaplaceno. Žalovaná se však neztotožňuje s tvrzením žalované, že na předžalobní upomínku řádně reagovala, když reakce byla sestavena pracovníkem žalované na pozici„ Account manager“, kdy tak obvyklou činností účetní společnosti není jednání za společnost navenek.

4. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně zaslala žalované dne 18. 5. 2020 předžalobní upomínku, kterou žalovaná dne 22. 5. 2020 obdržela. Mezi stranami je sporné, zda si žalovaná u žalobkyně objednala služby, které žalobkyně vyúčtovala za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 fakturou č. [rok], za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 fakturou [číslo] [rok] a za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 fakturou č. [rok], či nikoliv a zda je žalovaná povinna žalobkyni případně za tyto služby zaplatit žalovanou částku či nikoliv.

5. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tím, že uvedla, že poskytnuté marketingové a PR služby byly nejdříve na základě tzv. reportu provedených služeb odsouhlaseny a teprve poté byly vystaveny ty které faktury. Marketingové aktivity byly zpracovány jednatelem žalobkyně, žalované byly následně zaslány emailem. Pan [anonymizována dvě slova] byl bez dalšího oprávněn k neomezenému vstupu do nejpřísněji střežených prostor žalovaného. Žalobkyně poskytovala žalované své služby, a to konkrétně na platformě [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [webová adresa].

6. V průběhu řízení žalovaná doplnila svá skutková tvrzení tím, že uvedla, že pan [jméno] [příjmení] nebyl nikdy u žalované zaměstnán ani nikdy nebyl žalovanou zmocněn k právnímu jednání za žalovanou. Jednatel žalované ve svém vyjádření uvedl, že zaměstnankyně, a to paní [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení] [jméno]) a [jméno] [příjmení] jsou oprávněné jednat za žalovanou.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

8. Z Výpisu z OR ohledně žalované vyplývá, že jednatelem společnosti je [příjmení] [jméno] [příjmení].

9. Z Výpisu z OR ohledně žalobkyně vyplývá, že jednatelem společnosti je Ing. [jméno] [příjmení].

10. Z Dopisu pana [jméno] [příjmení] ze dne 25. 5. 2020 bylo zjištěno, že se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně obrátila s předžalobní výzvou na pana [jméno] [příjmení], kde uvedl, že faktury jsou vystaveny na žalovanou, nikoliv na jeho osobu.

11. Z Faktury č. [rok] bylo zjištěno, že žalované byla dne 31. 12. 2019 vytavena faktura na částku ve výši 123 420 Kč se splatností dne 30. 1. 2020.

12. Z Návazné kontinuální objednávky marketingových online a PR služeb ze dne 1. 10. 2018 plyne, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako objednatel dne 1. 10. 2018 uzavřeli spolu smluvní vztah, když si žalovaná tohoto dne závazně objednala marketingové, online a PR služby na kontinuální období počínaje dne 1. 10. 2018. Strany si současně ujednaly, že žalobkyně vystaví fakturu žalované po poskytnutí hodnotící prezentace s výsledky kampaně za dané období. Splatnost faktury je sjednána v délce 1 měsíce. Fakturovaná částka nesmí přesáhnout částku ve výši 102 000 Kč bez DPH, pokud se strany nedohodnou jinak. Objednávka zaniká, pokud bude dodavateli (žalobkyni) doručena výpověď realizace marketingových, online a PR služeb, a to v období 2 kalendářních měsíců dopředu nebude-li ji dohodnuto jinak. Tuto objednávku za žalovanou podepsal [jméno] [příjmení] označen jako„ Country Manager CZ“ žalované.

13. Z Předžalobní výzvy z 18. 5. 2020 vč. připojené plné moci ze dne 13. 5. 2020 má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své právní zástupkyně k plnění dlužné částky spolu s částkou ve výši 14 563,56 Kč představující smluvní pokutu.

14. Z Marketingových aktivit za prosinec 2019 plyne, že žalobkyně dne 7. 1. 2020 vypracovala pro žalovanou dokument s názvem„ Marketingové aktivity za prosinec 2019“.

15. Z Marketingových aktivit za leden 2020 plyne, že žalobkyně dne 3. 2. 2020 vypracovala pro žalovanou dokument„ Marketingové aktivity za leden 2020“.

16. Z Marketingových aktivit za únor 2020 plyne, že žalobkyně dne 1. 3. 2020 vypracovala pro žalovanou dokument„ Marketingové aktivity za únor 2020“.

17. Z Faktury [číslo] [rok] ze dne 31. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalované byla dne 31. 1. 2020 vytavena faktura na částku ve výši 123 420 Kč se splatností dne 1. 3. 2020.

18. Z Faktury č. [rok] vystavená 29. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalované byla dne 29. 2. 2020 vytavena faktura na částku ve výši 123 420 Kč se splatností dne 30. 3. 2020.

19. Z Optimalizace pro vyhledávače z [webová adresa] ze dne 20. 2. 2021 bylo zjištěno, že metoda SEO má za cíl aby se určená internetová stránka zobrazovala na předních místech vyhledávačů.

20. Z titulní stránky časopisu [příjmení], vydání z listopadu 2019 bylo zjištěno, že na straně 206 je umístěna reklama týkající se společnosti žalované.

21. Z časopisu [příjmení], vydání z prosince 2019, bylo soudem zjištěno, že v tomto vydání je rovněž reklama na služby, které poskytuje žalovaná.

22. Z grafických náhledů 35 příspěvků, které byly pro žalovanou vytvořeny, vyplývá, že za období od 2. 12. 2019 do 28. 2. 2020 měla žalovaná umístěnou reklamu na sociální síti [anonymizováno] s tím, že na některých snímcích je též zachycena osoba pana [jméno] [příjmení].

23. Z náhledů inzerátů žalované v rámci online PR plyne, že žalovaná měla graficky zpracovanou reklamu nejen tištěných médií ale i na internetu včetně voucherů.

24. V Čestném prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 18. 2. 2021 paní [jméno] [příjmení] prohlásila, že pracovala pro žalobkyni jako marketérka a PR specialistka, kdy žalobkyně pro žalovanou pravidelně zajišťovala pravidelné měsíční marketingové online PR aktivity včetně tištěné inzerce v časopisech [příjmení].

25. Z Čestného prohlášení ze dne 26. 2. 2021 pana [jméno] [příjmení] plyne, že pan [jméno] [příjmení] v rámci spolupráce s žalovanou realizoval profesionální grafické práce pro žalovanou.

26. Z Čestného prohlášení ze dne 26. 2. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], plyne, že pracoval u žalobkyně jako marketingový specialista a v období od prosince 2019 do února 2020 pracoval na marketingových aktivitách žalované ([anonymizováno 5 slov]) a prováděl optimalizační práce SEO a aktualizační práce na stránkách [webová adresa].

27. Z Náhledů inzerátů žalované pro platformu s klik a to bezpečnostní schránky plyne, že žalovaná měla na internetových stránkách reklamu.

28. Z Článku z [anonymizováno] nazvaný platba za kliknutí plyne, že model internetové reklamy PPC je založen na principu, kde inzerent platí za kliknutí na reklamní inzerát.

29. Z Emailové korespondence za období od 3. 1. 2019 do 21. 11. 2019 bylo soudem prokázáno, že panem [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] probíhala intenzivní komunikace týkající se poskytnutých služeb ze strany žalobkyně pro žalovanou.

30. Z návštěvnosti za období od 1. 12. 2019 do 31. 8. 2020 plyne, že na platformě seznam byla návštěvnost v únoru přes 1 000 uživatelů.

31. Z Faktury číslo [anonymizováno] [číslo] ze dne 7. 11. 2019 splatná téhož dne plyne, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku ve výši 18 150 Kč. Z Faktury vystavená stejnou společností žalobkyni číslo [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 12. 2019, splatná 19. 12. 2019 plyne, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku ve výši 37 268 Kč. 32. [příjmení] [právnická osoba] pro žalobkyni za inzerci bezpečnostní schránky bylo vyúčtováno 130,80 USD dne 31. 12. 2019 na základě faktury [číslo] stejná faktura na částku 138,37 USD a rovněž faktura z 31. 1. 2020, též pronájem inzerce bezpečnostní schránky [anonymizována tři slova].

33. Z Faktury [číslo] Faktury [číslo] z 29. 2. 2020 vyplývá, že mezi stejnými společnostmi byla vyfakturována částka ve výši 189,58 USD za bezpečnostní schránky.

34. Reportem marketingových aktivit SFP za prosinec 2019, odesláno 7. 1. 2020, Reportem marketingových aktivit za leden 2020 odesláno 3. 2. 2020, Reportem marketingových aktivit za únor 2020, odesláno 1. 3. 2020 od Ing. [jméno] [příjmení] panu [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že žalobkyně zasílala pravidelný report panu [příjmení].

35. Z Faktury od [právnická osoba] a to vystavené žalobkyní, číslo faktury je [číslo] ze dne 31. 12. 2019, vyplývá, že ve fakturačním názvu zákazníka je uvedena žalovaná a faktura je vystavena na částku 13 526,22 Kč.

36. Z Faktury [číslo] ze dne 31. 1. 2020, vyplývá, že ve fakturačním názvu zákazníka je uvedená žalovaná a částka vyúčtovaná je ve výši 18 277,45 Kč.

37. Z Faktury [číslo] z 29. 2. 2020, vyplývá, že ve fakturačním názvu zákazníka je uvedená žalovaná a částka vyúčtovaná je ve výši 11 707,32 Kč.

38. Z Grafu veškeré návštěvnosti za období od 1. 12. 2019 do 31. 8. 2020, Z Grafu veškeré návštěvnosti [anonymizováno] a [anonymizováno] za období od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 vyplývá statistika návštěvnosti.

39. Z Faktury [číslo] vyplývá, že dodavatel je [webová adresa], odběratel žalobkyně, na předmět plnění peněženka, navýšení kreditu v peněžence pro žalovanou a je zde částka včetně DPH 6 050 Kč, faktura je vystavena 2. 12. 2019 se splatností téhož dne. Z Faktury od stejného dodavatele vyplývá, že je adresovaná žalobkyni [číslo] na částku 6 050 Kč, peněženka, externí navýšení kreditu v peněžence, vystavena 2. 1. 2020, se splatností téhož dne, s názvem žalované. Z Faktury [číslo] vyplývá, že je od dodavatele [webová adresa], a.s., adresováno žalobkyni a opět peněženka, externí navýšení kreditu v peněžence pro žalovanou na 6 050 Kč, vystaveno 3. 2. 2020, se splatností téhož dne.

40. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 16. 10. 2017 mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a [jméno] [příjmení] jako zaměstnancem a z Pracovní smlouvy uzavřené 29. 11. 2017 mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a paní [jméno] [příjmení] jako zaměstnancem, plyne, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou zaměstnankyně žalované.

41. Z Prohlášení jednatele žalované pana [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení] nebyl zplnomocněn k uzavírání smluv za žalovanou, pracoval jako externí konzultant pro žalovanou.

42. Z Dopisu paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] za žalovanou, který není datován a je adresován zástupkyni žalobkyně a z Emailové korespondence z 8. 6. 2020, vyplývá, že oznamují, že pan [jméno] [příjmení] nikdy nebyl zaměstnancem žalované, nikdy nebyl zplnomocněn jednatelem žalované společnosti jednat jménem společnosti.

43. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědkyně je zaměstnaná u žalované od konce listopadu roku 2017 jako„ klient service manager“, kdy její náplní práce je práce s klienty, zejména pak nápomoc klientům s uzavíráním či změnou smluv. Pracovní smlouvu má dobu neurčitou, žalovaná zaměstnává v ČR 6 zaměstnanců. Za žalovanou jedná její jednatel, pokud je třeba něco za žalovanou vyřídit, dotyčný musí disponovat písemně udělenou plnou mocí. Propagaci (žalované) společnosti zajišťoval pan [příjmení], který byl externí pracovník, zhruba před rokem byla s panem [příjmení] ukončena spolupráce. Pokud chce někdo navštívit, sídlo společnosti, resp. prostory, kde má kancelář, je nutné použít čipovou kartu, kterou klient obdrží od společnosti. Pokud klient čipovou kartou nedisponuje, je nutné zazvonit, teprve poté je se souhlasem zaměstnance žalované umožněn klientovi vstup do prostor společnosti. Pan [anonymizováno] takovouto kartu měl. Společnost je v provozu 24 hodin denně. Svědkyně si není vědoma toho, že by pak [anonymizováno] měl od jednatele společnosti udělenou plnou moc, neboť všechny plné moci (resp. jejich listinnou podobu), které za působení svědkyně ve společnosti jednatel žalované kdy udělil, svědkyně překládala. O plných mocech, které se netýkají [anonymizována dvě slova], přehled nemá. Celkem se jednalo o dvě plné moci a ty byly uděleny k jiným účelům. Razítkem žalované společnosti svědkyně opatřuje příjmové a výdajové doklady klientů. Nikdo ze zaměstnanců nemůže jednat jménem jednatele žalované společnosti.

44. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědkyně je zaměstnaná u žalované od října roku 2017 jako„ account manager“, kdy její náplní práce je práce s klienty, zejména pak nápomoc klientům s uzavíráním či změnou smluv, péče o schránky a vést databázi klientů. Pan [anonymizováno] byl externí pracovník – konzultant od listopadu roku 2017, od března roku 2020 s žalovanou nespolupracuje. Do kanceláře společnosti chodil ráno a zpravidla odcházel okolo 12-té hodiny. Jednatel žalované udělil plnou moc panu [příjmení] k jednání se [právnická osoba], jinak o jiné udělené plné moci si není vědoma. Zaměstnanci ani pan [příjmení] v kanceláří žalované nemají pevně daný zasedací pořádek, každý zaměstnanec i pan [příjmení] mohl užívat PC, který chtěl. Pan [anonymizováno] nebyl nikdy zmocněn k tomu, aby mohl uzavírat za žalovanou společnost závaznou objednávku.

45. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je jednatelem žalobkyně. Žalovanou byla žalobkyně oslovena emailem prostřednictvím pana [příjmení], jestli by pomohla žalované s marketingovými aktivitami. Od žalobkyně šla nabídka, pan [příjmení] nabídku viděl a akceptoval. Domluvili se, jaké grafické návrhy nebo vizuály musí žalobkyně připravit před tím, než se spolupráce zahájí. Pan [anonymizováno] vystupoval za žalovanou na pozici„ country manager“ Ze strany žalobkyně proběhla komunikace s panem [příjmení] přes e-mail, potvrdil objednávku služeb, s panem [příjmení] měli smlouvu, která působila naprosto jako jakákoliv jiná smlouva, podepsána byla panem [příjmení] a opatřena razítkem žalované, objednatelem byla označena žalovaná společnost. Spolupráci běžela úplně bez problémů, s panem [příjmení] se potkával pravidelně, nejdřív každých 14 dní, potom dokonce každý týden na osobní setkání, kde prodiskutovávali jednotlivé postupy v marketingových aktivitách, vizuály, které jsme realizovali, plánovali jsme další výhledové marketingové aktivity. [příjmení] [příjmení] zaslala (na jeho oficiální email) žalobkyně shrnutí o tom, co se ten, který měsíc udělalo a byla vystavena faktura. Řádově cca přes 12 faktur bylo naprosto bezproblémově proplaceno ze strany žalované. Též se domluvilo focení prostor žalované. Okolo vánoc roku 2019 pan [příjmení] sdělil, že je potřeba spolupráce ukončit k 31. 12. 2019, s tím, že se bude měnit obchodní model ze zahraničí. Tím tedy počala běžet dvouměsíční výpovědní lhůta, s tím, že dvouměsíční výpovědí lhůta byla dodržená. Na začátku března žalobkyně odevzdala report a považovala celou věc za uzavřenou s tím, že budou doplaceny poslední 3 faktury, které jsou předmětem tohoto sporu. Ze strany žalované bylo v dubnu sděleno, že pak [anonymizováno] u žalované již nepracuje. Marketingové aktivity byly různého typu. Byla to primárně komunikace na sociálních sítích tzn. žalovaná měla profil na sociální síti [anonymizováno], žalobkyně měla pro sociální síť vytvářet obsah (obrázky, texty) a obsah publikovat. Pokud někdo se stránku komunikoval (fanoušci), tak žalobkyně měla za úkol odpovídat, resp. komunikovat s fanoušky. Další část spolupráce byla marketingové kampaně v reklamním systému [anonymizováno] a [anonymizováno], (zobrazování reklamy žalované), v rámci platformy [anonymizováno] dělat marketingové kampaně a cílit na profese lidí, starat se o PR aktivity (komunikace s jednotlivými mediálními domy a snažit se domluvit nějakou spolupráci, např. publikovat článek o žalované). Poslední část se týkala správy a rozvoje internetové prezentace (péče o webové stránky žalované; SEO). Odměna byla sjednána ve výši 102 000 Kč bez DPH. Prostory žalované navštívil svědek zhruba 3x, za přítomnosti pana [příjmení] s tím, že se v těchto prostorách nacházeli i zaměstnanci žalované, neboť společnost funguje 24 hodin denně.

46. Z ostatních provedených důkazů soud ve věci neučinil žádná skutková zjištění, významná pro rozhodnutí v dané věci, a proto je v písemném vyhotovení rozsudku blíže nezmiňuje.

47. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedená nesporná tvrzení účastníků, jakož i o výše uvedené listinné důkazy.

48. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z tohoto důvodu tak soud zamítl návrh na realizaci důkazu výslechem pana [jméno] [příjmení], fakturou č. [anonymizováno] ze dne 1. 8. 2019, fakturou č. [anonymizováno] ze dne 1. 7. 2019, fakturou č. [anonymizováno] [rok], výpisem z účtu ze dne 10. 9. 2019, výpisem z účtu ze dne 31. 7. 2019, znaleckým posudkem a odborným posouzením obsahu, rozsahu, úrovně a autorství žalobkyní provedených činností, neboť těmito důkazy by nebyly zjištěny žádné skutečnosti, významné pro toto řízení, s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

49. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo soudem prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako objednatel spolu dne 1. 10. 2018 uzavřeli smluvní vztah – inominátní smlouvu mající prvky smlouvy kupní, smlouvy o dílo i smlouvy příkazní, když si žalovaná tohoto dne závazně objednala marketingové, online a PR služby na kontinuální období počínaje dne 1. 10. 2018. Strany si současně ujednaly, že žalobkyně vystaví fakturu žalované po poskytnutí hodnotící prezentace s výsledky kampaně za dané období. Splatnost faktury byla sjednána v délce 1 měsíce s tím, že fakturovaná částka nesmí přesáhnout částku ve výši 102 000 Kč bez DPH, pokud se strany nedohodnou jinak. Tato objednávka zaniká, pokud bude dodavateli (žalobkyni) doručena výpověď realizace marketingových, online a PR služeb, a to v období 2 kalendářních měsíců dopředu nebude-li ji dohodnuto jinak. Objednávku za žalovanou podepsal [jméno] [příjmení] označen jako„ Country Manager CZ“ žalované. Žalovaná za služby poskytnuté za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 vyúčtované fakturou č. [rok] na částku ve výši 123 420 Kč, za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 vyúčtované fakturou [číslo] [rok] částku ve výši 123 420 Kč a za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 vyúčtované fakturou č. [rok] částku ve výši 123 420 Kč do dnešního dne neuhradila. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 18. 5. 2020 k uhrazení žalované částky spolu s částkou ve výši 14 563,56 Kč představující smluvní pokutu. Na tuto předžalobní výzvu reagovaly zaměstnankyně žalované (paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]) dne 8. 6. 2020 s tím, že pan [jméno] [příjmení] nikdy nebyl zaměstnancem žalované, nikdy nebyl zplnomocněn jednatelem žalované společnosti jednat jménem společnosti. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila.

50. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

51. Podle § 3 odst. 2 písm. d) o.z. soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

52. Podle § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

53. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

54. Podle § 1759 o. z., smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

55. Podle § 558 odst. 2 o. z., v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

56. Podle § 166 odst. 1 o. z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

57. Podle § 166 odst. 2 o. z., omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

58. Podle § 430 odst. 1 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

59. Podle § 431 o. z., překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

60. Podle § 1970 o. z., platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

61. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

62. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., platí, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

63. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „ praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.) a na rozdíl od právní úpravy v předchozím občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013, nynější právní úprava klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob.

64. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musel-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

65. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016).

66. Z komentované literatury vyplývá, že zásada pacta sunt servanda může být chápána jako právní princip. V souladu s touto kvalifikací to nevylučuje, že v případě konfliktu s jinými právními principy může být dána přednost např. principu ochrany slabší smluvní strany nebo principu dobré víry.

67. Z komentované literatury též vyplývá, že smluvní volnost je projevem soukromoprávní svobody, principu autonomie vůle. Rozsah smluvní volnosti vyplývá ve značné míře z rozsahu dispozitivnosti soukromoprávní úpravy. Smluvní volnost je tak konkrétním výrazem možnosti otevřené každému ve svobodné společnosti, aby si upravil své vztahy s ostatními lidmi ať už v rámci své profesionální činnosti, nebo v rámci svého rodinného života, volného času atd.

68. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Skutečnost, že žalovaná svým závazkům vyplývající ze smlouvy (závazkově-právního poměru) nedostála, nelze vykládat jinak než, že žalovaná porušila závazek a je povinna nést za její jednání (příp. nekonání) následky spočívající v povinnosti uhradit žalobkyni za provedené služby sjednanou odměnu včetně požadovaného příslušenství představující zákonné úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.

69. Pokud jde o osobu pana [jméno] [příjmení] je nutné v souladu s § 166 odst. 1 o. z., kdy zaměstnancem je nutno uvažovat i pracovníky na základě dohod mimo pracovní poměr či pracovníky vykonávající závislou práci na základě jejího faktického výkonu, tedy bez uzavřené smlouvy (srov. NS 32 Odo 766/2003). Jednáním svého zaměstnance je žalovaná vázána, neboť i kdyby překročil své zmocnění, nemohla o tom žalobkyně s přihlédnutím k okolnostem případu vědět, neboť jednala ve všech otázkách právě s panem [jméno] [příjmení] jako zástupcem žalované. Pokud pak žalovaná měla za to, že její zaměstnanec překročil své zmocnění, bylo na ní, aby tuto skutečnost žalobkyni oznámila. Současně je nutné podotknout, že pokud byl pan [jméno] [příjmení] žalovanou pověřen k propagaci žalované, nelze než dojít k závěru, že jeho náplní práce objektivně je možné považovat uzavírání smluv týkající se propagace žalované i s přihlédnutím k obchodním zvyklostem podnikatelů (srov. NS 23 Cdo 2223/2009).

70. Požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení se opírá o ust. § 1970 o. z. a jeho výše o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s placením svých závazků dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení z částky ve výši 123 420 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, z částky ve výši 123 420 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení a z částky ve výši 123 420 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení.

71. Požadované příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky se opírá o ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s placením svých závazků dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v požadované výši 3 600 Kč (3 x 1 200Kč).

72. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 177 700,60 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 513 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 370 260 Kč, sestávající z částky 9 820 Kč za každý z 13 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 560 Kč ve výši 27 627,60 Kč Celkem náklady řízení činí částku 177 700,60 Kč.

73. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.

74. O platebním místu ve výroku II. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.