26 C 166/2022 - 187
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 119a § 120 odst. 1 § 120 odst. 3 § 129 odst. 1 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1117 § 1120 odst. 1 § 1121 § 1123 § 2991 odst. 1 § 2991 odst. 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 217 692,75 Kč s příslušenstvím, takto:
Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 217 692,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 4. 2022 do zaplacení.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 189 824,80 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 23. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 217 692,75 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že je vlastníkem ideální [Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je garáž bez č.p./č.e. a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obci [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa] (dále jen „Nemovitosti“). Žalovaná je vlastníkem ideální 1/3 Nemovitostí. Dohoda o spoluužívání Nemovitostí se žalovanou není možná, žalovaná se nechce dohodnout a nerespektuje ani žalobcova většinová rozhodnutí. Nemovitosti užívá, jak se jí zlíbí. Žalobce se snažil i o smírné zrušení spoluvlastnictví a o jeho vypořádání, opakovaně prezentoval různé možné způsoby jak žalované, tak jejímu synovi. Žalovaná však veškeré návrhy žalobce pouze neguje, aniž by sama přišla s jiným návrhem. Stejně pochodil žalobcův právní zástupce, i v reakci na jeho předžalobní výzvu syn žalované navrhovaná řešení odmítl a na dotaz, jaké řešení navrhuje on, již nereagoval. Celková obyvatelná plocha domu činí 141,42 m2, z čehož 1/3 činí 47,14 m2, žalovaná však užívá celé druhé nadzemní podlaží, jehož výměra činí 64,42 m2, užívá tedy plochu o výměře 17,28 m2 nad rámec připadající na její ideální podíl na domě. Užíváním domu v této části (ploše) bez právního důvodu dochází na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat žalobci. Výši bezdůvodného obohacení je nutno stanovit jako ekvivalent běžného tržního nájemného za nemovitosti v předmětné lokalitě. Za období od dubna 2019 do března 2022 činilo bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně celkem částku 217 692,75 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k dobrovolné úhradě dluhu dopisem svého právního zástupce z 13. 4. 2022, avšak žalovaná ničeho nezaplatila a je v prodlení. Žalobce ve svém doplňujícím podáním ze dne 20. 12. 2023 adne 20. 12. 2023 dále uvedl, že podlahová plocha celého domu v rozhodném období činila a stále činí celkem: bez chodeb a předsíní 213,85 m2 = 75,93 + 66,9 + 66,1 a s chodbami a předsíněmi: 226,09 m2 = 77,93 + 77,34 + 70,25, přičemž druhé podlaží má podlahovou plochu 75,93 m2 (pokoj, kuchyň, komora, půda, předsíň) + 2 m2 prostor nad schody celé podlaží užívala v rozhodném období žalovaná se svým synem. První podlaží má podlahovou plochu 66,9 m2 (ložnice, obývací pokoj, koupelna, kuchyň, spíž + 11,03 m2 chodba, přičemž celé podlaží užíval v rozhodném období žalobce. Suterén má podlahovou plochu 70,25 m2, z čehož tvoří garáž 13,6 m2, využíváno v rozhodném období společně; sklep 17,8 m 2 , využíváno v rozhodném období žalovanou; sklep 12,9 m2, využíváno v rozhodném období společně; sušárna, prádelna 13,9 m2, využíváno v rozhodném období společně; špižírna 3,5 m2, využíváno v rozhodném období žalovanou; sklep 4,4 m2, využíváno v rozhodném období společně; chodba 4,15 m2, využíváno v rozhodném období společně. K nemovitosti náleží samostatně stojící garáž, která byla užívaná společně. K nemovitosti náleží nezastavěný pozemek o výměře 555 m2, užívaný jako zahrada, kterou žalobce v rozhodném období nevyužíval, část pozemku zastavěná skleníkem užívaným žalovanou, která dále měla na pozemku záhony. Žalobce žalované opakovaně, po celou dobu trvání jejich spoluvlastnictví, sděloval, že užívá společnou nemovitost nad rámec velikosti svého spoluvlastnického podílu a opakovaně ji vyzýval, aby „nadměrnou“ výměru domu přestala užívat. Veškerá tato upozornění a žádosti byly učiněny ústně.
2. Žalovaná se k replice žalobce vyjádřila tak, že užívá pouze svůj vlastní majetek v rozsahu svého podílu, což v minulosti nebylo předchozími vlastníky nikdy zpochybněno a žalobce nezpochybňoval rozsahu užívání jejich nemovitosti během tří let, co je vlastníkem, proto žalovaná jeho žalobní tvrzení považuje za účelové ve snaze jí přinutit, aby mu část nemovitosti prodala, což odmítá. Současně není jasné odkud žalobce čerpal udávané rozměry, neboť není možné si vzít pouze plány a porovnávat metry čtvereční v jednotlivých patrech, protože v dolním patře, které si žalobce zamyká jsou stropy značně vyšší, než v patře horním, kde jsou zkosené stropy. Sama žalobkyně odhadla, že výlučně obývá obytnou plochu necelých 32 m2. Žalobce užívá, mimo dolního patra, rovněž sklepy a garáž, kterou žalované znemožnil užívat. V horním patře má žalobce uložené věci po rodičích. Žalovaná dále uvedla, že v nemovitosti, která je předmětem sporu mezi účastníky, žije již 55 let. Více než 50 let byli spoluvlastníky nemovitosti rodiče žalobce, s nimiž žalovaná žila ve shodě po celou uvedenou dobu. Nemovitost užívali spoluvlastníci na základě vzájemné dohody bez jakýchkoliv problémů. Poté, co se stal vlastníkem žalobce, užívali spoluvlastníci (nyní tedy žalobce a žalovaná) nemovitosti i nadále ve shodě po dobu tří let. Požadavek na úhradu domnělého bezdůvodného obohacení přišel ze strany žalobce v souvislosti s jeho úmyslem nemovitost koupit, resp. prodat, a ukončit tak spoluvlastnictví se žalovanou. Žalovaná tento postup považuje za účelový a šikanózní. Žalovaná dále uvádela, že judikatura, vztahující se k dané problematice, dospěla k závěru, že dohoda o užívaní společné věci může být uzavřena jak písemně, tak i ústně, a dokonce i tzv. konkludentně, a to i když se jedná o nemovitou věc. Dohodou žalované a rodičů žalobce byl v tomto případě upraven rozsah užívání nemovitosti a následně byl stvrzen jejím dlouholetým dodržováním. Zároveň platí, že rozsah užívání společné věci může být spoluvlastníky upraven nejen tak, že může víceméně kopírovat stav a velikost podílů spoluvlastníků, přičemž pouze dojde v rámci těchto podílů k určení, kdo bude užívat kterou část předmětné nemovitosti (pozemku, budovy atd.). V dohodě lze sjednat i jiný rozsah užívání, odlišný od poměru spoluvlastnických podílů, a to případně za náhradu za nadužívání u toho, kdo na základě této dohody bude užívat větší podíl, než mu svědčí dle poměrů spoluvlastnických podílů. V dohodě lze však za takové situace sjednat i to, že tento rozdíl nebude nikterak kompenzován. Předmětnou dohodou lze dále i dohodnout, že nemovitost bude užívána výlučně jedním ze spoluvlastníků a druhý bude z užívání tzv. vyloučen s tím, že toto může být sjednáno opět za náhradu, případně bez náhrady. Tato dohoda má přednost před zákonným zněním úpravy spoluvlastnictví. Jakkoliv je žalovaná přesvědčena o tom, že zcela jistě neužívá více, než odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu, zároveň poukázala na to, že i kdyby tomu tak nebylo, byla k tomu na základě dohody s předchozími spoluvlastníky oprávněna a argumentace žalobce je tak zcela nepřípadná. Podle ustálené judikatury práva a povinnosti vyplývající z dohody spoluvlastníků přechází na právní nástupce účastníků dohody a pouze za situace, kdy je zde další podstatná změna poměrů, která však ani nemusí být spojena s tímto přechodem vlastnického práva, může vést ke změně dohody. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. Tato dohoda je vázána k věci, nikoli k osobám, které ji uzavřely. Z tohoto důvodu dohoda váže i nové účastníky, na které byla vlastnická práva převedena. Spoluvlastníci jsou nadále vázáni obsahem dohody o užívání předmětné nemovitosti, uzavřené právními předchůdci žalobce a žalovanou. Za stavu, kdy tato dohoda nebyla změněna dohodou novou, uzavřenou mezi stávajícími spoluvlastníky, ani nahrazena jiným rozhodnutím, je žalobce povinen stávající dohodu o užívání předmětné nemovitosti respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky případně bezdůvodného obohacení za užívání, které jen on sám považuje za neadekvátní. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.
3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 340 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - dům č. p. [Anonymizováno] sloužící k bydlení; pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 30 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž bez č.p./č.e. a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 555 m2, ostatní plocha, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Žalobce je vlastníkem ideálních 2/3 a žalovaná 1/3. Nabývací titul pro žalovanou je usnesení o schválení dědické dohody ze dne 21. 11. 2006. Sp. zn. [spisová značka]. Nabývací titul žalobce je usnesení o vypořádání SJM a o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 10. 2017 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí Lv č. [hodnota], ze dne 3. 2. 2022).
4. E-mailovou ze dne 25. 1. 2022 žalobce zaslal žalované návrh na odkoupení/ rozdělení zahrady (a garáže) (parcela [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že by ji rád použil pro stavbu domu. Žalobce navrhl žalované variantu odkoupení č. [hodnota], že odkoupí o žalované spoluvlastnický podíl zahrady, a tím celá zadní část zahrady (a garáž) (parcela [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) se stane majetkem žalobce. Dále navrhl variantu č. 2 – rozdělení, a to tak, že zahrada bude rozdělena v poměru 2:1 – tedy 2/3 (zadní část)si ponechá žalobce a 1/3 (část blíže k domu) si ponechá žalovaná. S tím, že 1/3 parcely s garáží žalobce od žalované odkoupí. Majetkový poměr k domu a parcele, na které dům stojí (parcela [Anonymizováno]) se v žádné případě nezmění (prokázáno emailem ze dne 25. 1. 2022).
5. E-mailem ze dne 14. 2. 2022 právní zástupce žalované sdělil, že žalobce si nepřeje zůstávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanou a přeje si zrušit a vypořádat spoluvlastnictví dohodou a pokud k tomu nedojde, pak cestou soudní (prokázáno emailem ze dne 14. 2. 2022).
6. E-mailem ze dne 12. 2. 2022 žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce, že v předmětném domě žije od svých 15-ti let, přičemž s rodiči žalobce žila v souladu až do jejich smrti. Žalobce v domě nebydlí a žije u své přítelkyně. Občas přijde na noc. O údržbu zahrady se žalobce nestará a údržbu zajišťuje žalovaná. Podotkla, že návrhy, které doposud obdržela byly pro ní nevýhodné či nekonkrétní. Horní garáž bude potřebovat pro svou invalidní tříkolku. Spodní garáž je zaplněna věcmi žalobce (prokázáno emailem ze dne 12. 2. 2022).
7. Výzvou zástupce žalobce adresované žalované ze dne 13. 4. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem a informací o doručení bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce zaslal žalované výzvu, ve které uvedl, že celková obyvatelná plocha domu činí 141,42 m2, z čehož 1/3 činí 47,14 m2, žalovaná však užívá celé druhé nadzemní podlaží, jehož výměra činí 64,42 m2, užívá tedy plochu o výměře 17,28 m2 nad rámec připadající na její ideální podíl na domě. Užíváním domu v této ploše bez právního důvodu dochází na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat žalobci. Obvyklé tržní nájemné za období od dubna 2019 do března 2022, pak činí 217 692,76 Kč. Právní zástupce žalobce žalovanou vyzval , aby vydala žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 217 692,75 Kč za nadužívání jejího ideálního podílu na domě a nahradila dosavadní náklady právního zastoupení klienta (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2022).
8. E-mailem ze dne 18. 2. 2022 bylo prokázáno, že [e-mail] adresoval [e-mail] e-mail ve znění, ať si uvědomí, že vlastní třetinu nemovitostí a obývá větší plochu, než jí náleží, nemůže se tedy chovat jako neomezená vládkyně jak tomu bylo posledních nejméně 30 let, pokud něco chce, MUSÍ se pokusit dohodnout se SLUŠNĚ, zatím jsou oba jen velmi drzí a dělají obstrukce a až budou alespoň jeden připraveni k rozumnému jednání, mají dát vědět (prokázáno daným e-mailem ze dne 18. 2. 2022).
9. Fotografiemi a videem na CD disku bylo zjištěn charakter a rozložení místností a zařízení v podkroví (zjištěno jednotlivými fotografiemi a záznamem na CD).
10. Plánky nemovitosti jednotlivých pater domu byla prokázána koncepce přízemí, suterénu, prvního a nadzemního podlaží (prokázáno jednotlivými plánky, plánky SREALITY.CZ).
11. Informacemi o pozemku parc. č. [Anonymizováno] bylo prokázáno, že současnými vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], obec [adresa], katastrální území [adresa] jsou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno informacemi o pozemku ze dne 22. 1. 2025).
12. Z plánu obytných místností rodinného domu na adrese [adresa], týkajícího se půdorysu podkroví a jeho započitatelné plochy, vyhotovený autorizovaným architektem [tituly před jménem] [jméno FO] byly prokázány výměry jednotlivých místností, a to [Anonymizováno] (prokázáno půdorysem podkroví od [tituly před jménem] [jméno FO]).
13. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], partnerky žalobce, soud zjistil, že ví, že pan [jméno FO] užíval spodní patro, paní [jméno FO] horní patro plus společné prostory, zádveří u vstupu o domu v přízemí domu. Dole byl byt, kde byla kuchyň, koupelna a 3 pokoje, což užíval žalobce, dále užíval toaletu, do ní byl vstup ze společné chodby.
14. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že na podzim roku 2022, asi září, říjen, reagoval na inzerát na internetu realitní kancelář pana [Anonymizováno], kde byly nabízeny jen 2/3 nemovitosti. Po telefonické dohodě šel na prohlídku nemovitosti. Bylo to během několika dnů a někdy v tom říjnu šel na prohlídku nemovitosti v [Anonymizováno] ulici. Přítomen byl pan [jméno FO] a pan [jméno FO], ukázali sklepy a první patro, to bylo přízemí, ten sklep je vyvýšený, je to v podstatě sklep obytný. Bylo mu ukázáno přízemí a sklep s tím, že do podkroví, do prvního patra nebyl přístup, protože prodávali pouze 2/3 nemovitostí. Šli po schodech nahoru, tam nám ukázali, co tam je a dále jsme nešli. Pokud jde o jednotlivé dveře v podkroví na malé chodbě, tak FABku neměly a byly na klasické dozické klíče. Následně vstoupili do jednání s druhým vlastníkem, tedy žalovanou, navštívili jí a šli za ní do podkroví, dveře od podkroví nebyly zamčené. Kupní smlouvu s žalobcem podepisovali v prosinci 2022 a současně byli dohodnutí i s žalovanou, že podepíší kupní smlouvu. Byly tedy podepisovány dvě kupní smlouvy. Po podpisu smlouvy s žalobcem ještě požadovali vyklizení od žalobce, přičemž v lednu roku 2023 začali s vyklízením sklepů. Bylo částečně vyklizeno, zůstal tam ale nepořádek a spousta věcí, bylo to 9 kontejnerů. Zůstal tam například starý nábytek, monitor, ve sklepě bylo nářadí, starý nábytek, téměř nepopsatelné věci, které skončily v kontejneru, například barvy. Poté vyklízeli přízemí, přičemž v přízemí měl žalobce gauč, který si odvezl. Potom v přízemí byl nábytek, který likvidovali, počítač, monitor, knihy, fotografie. Našli fotografie a staré doklady, byly psané na pana [Anonymizováno] staršího, toto našli na půdě. Dole v přízemí našli dokumenty pana [Anonymizováno] mladšího a nějakou vědeckou práci, jednalo se o studentskou práci z roku 89. Zahrada nebyla udržovaná, jedná se o zahradu s další garáží a se skleníkem. Žalobce jim podepsal, že to vše přechází na ně, a to včetně vyklizení. S žalovanou podepsali nájemní smlouvu na dobu určitou jeden rok. V té nájemní smlouvě měla pronajaté 2 pokoje v podkroví a přístup k nim se sociálním zařízením. Byla tam do května 2023. Pokud jde o šicí stroj, tak ho nikde neviděl. Pokud jde o nábytek žalované, tak ta jedna místnost byla kuchyň, kde byla stará kuchyňská linka a druhá místnost byla ložnice, kde byla postel se skříní. Půda vlevo od schodů je malá, přičemž pozednice je tam nízko a je to šikmé. Dnes tam mají tak dva kufříky. V té druhé části půdy rovněž vyklízeli, přičemž tam byl malý stůl. Žalovaná užívala ty 2 místnosti, předsíň a sociál. Pokud jde o komoru, tak to rovněž není plnohodnotná místnost je o rozměrech cca 1,80 x 2 metry, je zkosená, pochozí výška je někde uprostřed té místnosti. Z toho pokoje se vstupovalo na malý balkon a ten balkonek byl o velikosti tak stolu. Zahrada nebyla udržovaná, přičemž se dozvěděli od zahradníka, že stromy nebyly tak 10 let udržované, bylo to vše zarostlé.
15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil žalovaná je její bývalá tchyně, je bývalá manželka pana [jméno FO], rozvedli se cca před 24-25 lety, k žalované docházela na návštěvy cca jednou za měsíc, když byl syn mladší, dávali si kávu v prvním patře v kuchyňce. Šlo se po schodech, vpravo se sešlo dveřmi na předsíň, rovně byla kuchyňka, vlevo byl pokoj, záchod, koupelna, když se vyšlo po schodech, byla tam ještě nějaká místnost, tam svědkyně nechodila. Měli jeden pokoj, vlevo když se vešlo do té předsíně, tak to byl pokoj vlevo. Z kuchyňky ještě byla teráska ven. Když se vešlo do předsíně, byl tam nalevo věšák před tím pokojem, než se vešlo, tak tam byla nějaká police. O dalším pokoji nic jiného neví, vždy seděli v té kuchyni. Vztahy mezi žalovanou a [Anonymizováno], to byly sestry, mezi sestrami byly vztahy výborný, i pan [jméno FO] byl fajn. Svědkyni není známo, že by v rámci těch třiceti let, co do nemovitosti docházela, došlo ke změně užívání.
16. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalobce je jeho bratranec a žalovaná jeho matka, žalovaná užívala ty dvě místnosti, a to ložnici a kuchyni v 2. nadzemním patře, v podkroví, k tomu patřil ještě záchod a koupelna, byly tam ještě další dvě místnosti, a to půda, jež nebyla vytápěna, a komora. Komoru a půdu užívaly v minulosti děti žalobce k dočasnému přespání nebo matka žalobce tam podnikala. Zůstalo tam z doby podnikání matky žalobce množství věcí, a i oni tam odkládali věci, žalobce a jeho rodiče. Žalobce zval do domu cizí lidi, přičemž svědek viděl žalobce, jak vychází z ložnice matky, aniž se s ní na tom domluvil. Proto žalovaná si začala od roku 2022 zamykat své prostory, a to ložnici a kuchyň. Do roku 2022 se v domě nic nezamykalo, žalobce si zamykal pouze své dolní místnosti, nahoře se nic nezamykalo. Od doby, co to žalobce nabyl, měl své místnosti dole zamčené. Žalovaná výlučně užívala pokoj nazvaný kuchyň, ložnici a dále záchod a umývárnu. Pokud jde o předsíň ta byla společná. Byly volně tyto prostory přístupné, jelikož se při příchodu ze schodiště nedaly dveře vpravo zamknout. Pokud jde o komoru, půdu a další část půdy, tak to nejsou obytné prostory. Tam jsou stropy zkosené a není tam užitná plocha se stropem 2,30 m. Není to v nadpoloviční většině, ale pouze místy. Tomu neodpovídala ani umývárna, kde je zkosený strop. Topení bylo pouze v komoře, a pokud jde o malou půdu a půdu, tak tam žádné topení nebylo a nebyla ani dostatečně izolovaná. Když si tam žalobce přivedl osobu, která mu dělala energetický štítek, samozřejmě ho přivedl i nahoru, matce nic neřekl, a když vyšla, tak viděla na chodbě cizího člověka a strašně ji to vyděsilo.
17. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že s žalovanou je kamarádka od pěti let, celou rodinu zná léta, a proto ji velmi překvapilo, že žalovaná má nějaký problém. Žalovanou navštěvovala jednou za 14 dní, někdy jednou za měsíc, žalovaná obývala pouze kuchyni a pokoj. Celá léta, co tam jezdí, žalovaná obývá ty dvě místnosti, kuchyň a pokoj, když přijde po schodech k ní nahoru, tak zabočí doprava, po těch schodech tam byla malá předsíňka. Takto to trvalo po celé roky. Spor se jí zdá zcela neuvěřitelný, celá rodina dobře fungovala, žalovaná se starala o sestru, tatínka žalobce i o jejich společnou maminku.
18. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že je přítelkyně vnuka žalované, je s ním ve vztahu 6,5 roku, navštěvovali žalovanou docela často, jednou za 14 dní, například na oběd. Vždy babičce volali, zda je přijde pustit, ona pro ně přišla, šli nahoru po schodech, tam odkládali boty, vyšli po schodech, šli doprava, tam byly dveře, dostali se na takovou chodbičku, byl tam například věšák, tam vchod do koupelny, na záchod, pak do kuchyně, do ložnice, ještě jedny dveře tam byly a tam byla nějaká komora, lednička byla za dveřmi v předsíni.
19. Z výpovědi svědka [jméno FO], vnuka žalované, soud zjistil, že v předmětném domě částečně vyrůstal, s babičkou a s dědou, částečně se strýcem a tetou, což byla rodina [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bydleli vždy dole, babička s dědou nahoře. Společné bylo využití sklepních prostor, byla tam velká kotelna, nějaké komory nahoře, co společně používali, a zahrada. Pokud měl někdo klíč od domu mohl chodit po celém domě, rodiny měly mezi sebou vřelý vztah, když přišel k babičce na návštěvu, tak tam bývala i teta, nebo byly spolu v té komoře, na něčem pracovaly, nikdy nebyl důvod mezi těmi rodinami si říkat, kam můžete či nemůžete chodit. To rozložení, bydlení nahoře a dole, se neměnilo, tak to bylo, co pamatuje, od dětství.
20. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že jeho matka zemřela v roce [Anonymizováno], on zdědil ty 2/3 nemovitostí, půl roku poté tam bydlel dole ještě jeho otec, ten zemřel roku [Anonymizováno]. Žalovanou nechával užívat horní část, spory nastaly, když zemřel manžel žalované. Dohadovali se, kdo bude jaké části užívat. Žalované navrhl, že od ní odkoupí její podíl. K dohodě nedošlo. Někdy v roce 2021 nebo 2022 žalobce došel k závěru žalovaná užívá více než jednu třetinu.
21. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že jí žalobce nesdělil, že mění způsob užívání nemovitosti, 3 roky od roku 2019 do roku 2021 žili s žalobcem v souladu, on jí řekl, co má zaplatit, ona to zaplatila. V roce 2022 ale žalobce odhlásil vodu, tak ji začala sama platila, pté byl vypnut plyn, tak žalovaná začala topit dřevem. Někdy v březnu roku 2022 žalobce sdělil žalované e-mailem, že nemovitost užívá nad více metrů. Vztahy se zhoršily na jaře 2022. Žalobce chtěl odkoupit podíl od žalované, ale nabídl jí nízkou cenu.
22. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ustanovení § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
23. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 340 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - dům č. p. [Anonymizováno] sloužící k bydlení; pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 30 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž bez č.p./č.e. a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Žalobce je vlastníkem ideálních 2/3 a žalovaná 1/3. Nabývací titul pro žalovanou je usnesení o schválení dědické dohody ze dne [datum]. Sp. zn. [spisová značka]. Nabývací titul žalobce je usnesení o vypořádání SJM a o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 10. 2017. Žalovaná obývala místnosti v podkroví v rodinném domu na adrese [adresa]. Výměry jednotlivých místností, a to [Anonymizováno], je méně než plochy místnosti. Žalobkyně výhradně obývala místnosti v podkroví, a to místnost 2.1, 2.7, 2.2 2.
3. Žalobkyně si začala své místnosti zamykat na jaře 2022, kdy se osobní vztahy mezi účastníky zhoršily. Místnost 2.4 je halou a byla volně přístupná, stejně jako půda 2.8 a 2.6 a schodiště 2.
5. Žalovaný výhradně užíval přízemí se zádveřím, které si zamykal. Suterén a další prostory domu byly volně přístupné. Žalobce výhradně užíval garáž. Zahrada byla volně přístupná, neudržovaná. Podle historické dohody [Anonymizováno] bydleli vždy dole, žalobkyně a její rodina nahoře. Společné bylo využití sklepních prostor, kotelny, komory nahoře, zahrady.
24. Soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů vyzdvihl zejména skutková zjištění plynoucí z odborného vyjádření [tituly před jménem]. [jméno FO], který určil půdorys podkroví a jeho započitatelnou plochu. Rovněž z hlediska historického užívání nemovitosti byly pro soud důležité výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], stran způsobu a rozsahu užívání společné nemovitosti soud vycházel z výpovědi těchto svědků a dále z výpovědi [jméno FO] i částečně z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO]. V této souvislosti soud dodává, že tyto svědecké výpovědi považoval za zcela věrohodné, neboť svědci vypovídali plynule, konzistentně a spontánně. Jejich výpovědi si přitom vzájemně neodporovaly. Z výpovědi [jméno FO] soud vyšel pouze částečně, neboť v nemovitosti byla podle svých slov pouze pětkrát, přičemž v některých částech nemovitosti vůbec nebyla a nemovitost jako celek neznala. Rovněž její výpověď byla podbarvena jejím partnerským vztahem k žalobci. Účastnický výslech žalobce a žalované soud považuje za důkaz s obecně nižší důkazní sílou, neboť účastnická výpověď je pochopitelně citově zabarvená. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že chtěl nemovitosti získat pro sebe odkupem podílu od žalované, přičemž k prodeji podle žalované nedošlo z důvodu, že jí byla nabídnuta nízká cena. Vztahy účastníků se postupně zhoršovaly, přičemž k podstatnému zhoršení došlo na jaře roku 2022, kdy byla podána tato žaloba. Součástí sporů účastníků byla i žaloba na zrušení podílového spoluvlastnictví projednávaná rovněž v senátu 26 C. Soud provedl rovněž i další listinné důkazy, včetně správním spisem Úřadu městské části Praha 5, odboru stavebního, nicméně z těchto důkazů nezjistil žádná podstatná skutková zjištění pro tento spor.
25. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle kterého má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
26. Podle § 1120 odst. 1 o. z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů.
27. Podle § 1121 o. z. je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu.´ 28. Podle § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
30. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Ke vzniku povinnosti vydat bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny. Musí být naplněno nabytí majetkových hodnot obohaceným, nespravedlivý důvod obohacení, majetková újma ochuzeného a příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného.
32. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce není oprávněný, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná bez právního důvodu užívala, v žalovaném období od dubna roku 2019 do března 2022, plochu v nemovitosti - domě č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] či pozemku č. [Anonymizováno], jehož součástí je garáž nad rámec svého spoluvlastnického podílu v rozsahu 1/3. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že nad rámec obytné místnosti 2.1, 2.7 a sociálního zařízení 2.2 a 2.3 výhradně ničeho neužívala. Žalovaná výlučně užívala plochu, která ani nedosahovala výše jejího spoluvlastnického podíl 1/3, když podle odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] výměry jednotlivých místností, a to [Anonymizováno]; což znamená, že celková plocha místností 2.1, 2.7, 2.2, 2.3 činí pouze 31, 9 m2 a nikoliv žalobcem uváděných 64,42 m2. Současně je třeba uvést, že jako obytné místnosti je možné brát pouze místnosti 2.1 a 2.7, kdy světlá výška těchto místností 2,4 m není, ale po celé ploše těchto místností. Místnosti 2.2 a 2.3 nejsou ani obytnými místnostmi, ale příslušenstvím a jejich světlá výška 2,2 m je pouze v rozsahu 1,2 m2, tudíž žalovaná užívala maximálně užitnou plochu podkroví v rozsahu 31,9 m2. Ostatní podkroví netvoří obytnou plochu a prostory půdy, komory, haly byly užívány společně, resp. žalobce neprokázal, že by je výhradně užívala žalovaná a žalobci jakkoliv bránila v jejich užívání. Jak vyplynulo z výslechu svědka [jméno FO] v domě zůstalo po rodičích žalobce množství věcí, které svědek s manželkou byli nuceni vyklidili, například se jednalo i stůl v místnosti 2.8, který byl pracovním stolem matky žalobce. Ostatní plocha ve druhém nadzemním podlaží domu byla volně přístupná všem, tedy i pro žalobce a pro žalovanou a žalovaná nijak nevylučovala žalobce z užívání této podlahové plochy podkroví. Nemohlo tak dojít na straně žalované k nadužívání jejího spoluvlastnického podílu na úkor žalobce, žalobce měl – na rozdíl od žalované v případě přízemí a garáže – do prostor podkroví přístup a měl tak možnost tam vstupovat, jak uvedl například i svědek [jméno FO], neboť ve dveřích nebyla FABka a dveře měly pouze klasický dozický zámek. Žalovaná nijak žalobci v užívání nebránila, což plyne i z fotografií a video záznamu, které žalobce soudu předložil, tedy měl přístup do podkroví a mohl tam tyto záznamy pořídit. Žalobce současně z pozice majoritní vlastníka nezměnil způsob užívání předmětných nemovitostí, když neučinil žádný konkrétní právní úkon z pozice majoritního vlastníka, kterým by zažitý způsob užívání nemovitostí změnil. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4347/2007, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck jako C 8057 dovodil, že dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Žalobce ani v žalovaném období v domě nebydlel a pouze tam občas docházel, přičemž měl pro svou potřebu uzamčené přízemí. Sám nemovitosti užíval v zásadě jako skladiště a o nemovitosti nejevil jakýkoli zájem, vyjma jejich prodeje. O této skutečnosti svědčí i prokázaný fakt, že po prodeji v domě zůstalo velké množství osobních věcí a vybavení, které zdědil žalobce po svých rodičích, přičemž noví majitelé manželé [jméno FO] byli nuceni toto všechno po žalobci vyklidit. Soud tedy neshledal oprávněným žalobcův nárok spočívající ve vydání bezdůvodného obohacení za tvrzené nadužívání spoluvlastnického podílu ze strany žalované. To že žalobce nemovitosti neužíval v rozsahu svého spoluvlastnického podílu plnou měrou, jak by činit mohl, protože v domě nebydlel, bylo pouze z jeho vlastního rozhodnutí. V každém případě nelze dospět k závěru, že by mu v užívání jeho 2/3 spoluvlastnického podílu někdo bránil. Nedošlo tedy k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení, že by na straně žalované existoval nespravedlivý důvod užívání dané nemovitosti, není zde ani příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu na straně žalované a ochuzení na straně žalobce. Soud ze všech těchto důvodů žalobu zamítl.
33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 16 úkony právní služby po 9 180 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 písm. d) vyhlášky, písemné vyjádření ve věci samé ze dní 21. 11. 2022, 13. 3. 2023, 6. 3. 2025, 7. 4. 2025, a ustanovení § 11 písm. g) vyhlášky, účast na jednáních před soudem konaných ve dnech 1. 12. 2022, 28. 11. 2023, 30. 1. 2024, 10. 4. 2024 v délce více než 2 hodiny, 5. 6. 2024 v délce více než 2 hodiny, 19. 12. 2024, 13. 3. 2025 a 28. 5. 2025; výše úkonů právní pomoci je dána ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky ve spojení s ustanovením § 7 bod 6. vyhlášky, 12 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 4 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Jiné náklady soud žalované nepřiznal, neboť je nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování a bránění práv žalované, když soudu vůbec nebyly doloženy žádné podklady ohledně porad právní zástupkyně s žalovanou, které by z hlediska uplatněné procesní obrany byly důležité. Celkové náklady žalované obsahují i náklady na vyhotovení oborného vyjádření zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 4 840 Kč, které byly soudu doloženy. Celkové náklady žalované ve výši 189 824,80 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokátky a náhrady jejích hotových výdajů ve výši 32 104,80 Kč) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.