26 C 172/2019-87

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5, sídlem [adresa], rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 329 058 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 329 058 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 329 058 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhal zaplacení částky 329 058 Kč, a to z titulu náhrady škody jako rozdílu mezi vyplacenou výsluhou a platem, který by náležel žalobci jako [anonymizováno 5 slov]. Žalobci byla dne [datum] doručena rozhodnutí ředitele [stát. instituce] (dále jen“ [anonymizováno]) ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka], kterými ředitel [anonymizováno] rozhodl tak, že rozklad proti rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o nevydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné a rozklad proti rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 se zamítá a napadená rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] a [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 se potvrzují. S těmito rozhodnutími žalobce nesouhlasil a podal proti oběma správní žaloby, přičemž v obou řízeních byl žalobce úspěšný, když Městský soud v Praze rozhodl dne 25. 4. 2018 rozsudkem č. j. 10 A 60/2016-44 o žalobě proti rozhodnutí ředitele [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] tak, že Rozhodnutí ředitele [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací], zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Dále pak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. V druhé podané žalobě pak Městský soud v Praze rozhodl obdobně, když dne 25. 4. 2018 rozsudkem č. j. 10 A 61/2016-47 o žalobě proti rozhodnutí ředitele [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Dále pak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Důvodem pro zrušení obou napadených rozhodnutí byla nepřezkoumatelnost pro nedostatek skutkových důvodů, nezákonnost a jiné vady v řízení před správním orgánem. Na základě shora uvedených rozhodnutí žalobce dne [datum] požádal svého zaměstnavatele o zkrácení doby trvání služebního poměru ve funkci [anonymizováno 5 slov] o 32 měsíců. Na základě této skutečnosti zahájil [anonymizována dvě slova] řízení ve věci změny doby trvání služebního poměru, 14: 4: 2016 provedl s žalobcem záznam o pohovoru při žádosti o změnu doby závazku ke službě. Na základě tohoto pohovoru pak bylo vydáno rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru sp. zn. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], spolu se kterým bylo žalobci předáno i oficiální odvolání z funkce [anonymizováno 5 slov]. Vzhledem k tomu, že se žalobce prokazatelně vzdal funkce [anonymizováno 5 slov] pod tíhou nesprávných rozhodnutí [anonymizováno], má za to, že mu přísluší náhrada služebního platu, když v období od [datum] do [datum] nemohl vykonávat funkci, kterou byl nucen ukončit a zároveň neměl možnost vykonávat jinou pozici odpovídající jeho kvalifikaci. Ve služebním poměru měl žalobce ve funkci [anonymizováno 5 slov] služební plat podle ust. § 66 odst. 1 a násl. Zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Tento plat činil v roce 2016 částku 86 907 Kč čistého měsíčně. Za dobu od [datum] do [datum] by se plný plat skládal ze služebního platu dle tarifu a hodnosti [anonymizováno], příplatku za zvýšenou odpovědnost, stabilizačního příspěvku a příspěvku na bydlení a všech plateb a odbodů (sociální, zdravotní atd.). Kalkulovaný služební plat by v plném rozsahu tvořil částky: za květen 2016 až říjen 2016 částku 86 907 Kč za každý měsíc, za listopad 2016 až prosinec 2016 částku 89 205 Kč za každý měsíc, za leden 2017 až červen 2017 částku 90 835 Kč za každý měsíc, za červenec 2017 až říjen 2017 částku 95 012 Kč za každý měsíc, za listopad 2017 až prosinec 2017 částku 101 380 Kč za každý měsíc a za leden 2018 až prosinec 2018 částku 102 019 Kč za každý měsíc, celkem částku 2 193 575 Kč. Namísto služebního platu však žalobce od [datum] do [datum] pobíral pouze výsluhu, na které od [datum] do [datum] obdržel 474 312 K4, v období od [datum] do [datum] částku 719 304 Kč a v období od [datum] do [datum] částku 670 901 Kč Celkem tedy na výsluze obdržel 1 864 517 Kč. Žalobce se dne [datum] obrátil na [stát. instituce] s žádostí o náhradu služebního platu – škody. Ministerstvo tuto žádost v březnu 2019 postoupilo [anonymizováno]. Žádosti následně nebylo vyhověno sdělením ředitele [anonymizováno] doručeným dne [datum] s odkazem na to, že nelze dovodit příčinnou souvislosti mezi vzniklou škodou a rozhodnutími [anonymizováno]. Na základě shora uvedeného tedy žalobce v tomto řízení požaduje vyplacení rozdílu mezi svým kalkulovaným služebním platem ve výši 2 193 575 Kč po odečtení výsluhy ve výši 1 864 517 Kč, což činí 329 058 Kč, tedy žalovanou částku. Žalobce uvádí, že to, že služební poměr neskončil odvoláním, nicméně na žádost žalobce, není rozhodující pro příčinnou souvislost mezi rozhodnutími [anonymizováno] a jeho ukončení služebního poměru ve funkci [anonymizováno 5 slov]. Rozhodující skutečností je fakt, že k ukončení služebního poměru na předmětné pozici by bez rozhodnutí [anonymizováno] nedošlo. Právě shora uvedená nezákonná rozhodnutí [anonymizováno] jsou jediným faktorem, který vedl k ukončení funkce žalobce. Žalobce neskončil svůj služební poměr z vlastní vůle, ale na základě rozkladových rozhodnutí doručených dne [datum]. Důvodem pro ukončení služebního poměru žalobce byl právě a pouze fakt, že mu byla nezákonným rozhodnutím odebrána bezpečnostní prověrka pro stupeň přísně tajné a žalobce tak nemohl vykonávat zastávanou funkci. Zároveň žalobce požaduje zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši ode dne zaslání žádosti o náhradu škody.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou zásadně nesouhlasí, když pro poskytnutí náhrady škod musí být splněny podmínky odpovědnosti za škodu stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., kterými jsou nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a konečně vzájemná příčinná souvislost, což v daném případě znamená, že musí být splněna podmínka příčinné souvislosti mezi uvedenými rozhodnutími [anonymizováno] a vzniklou škodou ve formě ušlého zisku. O vztah příčinné souvislosti se jedná, je-li nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup a vzniká škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Musí být doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, ke škodě by nedošlo. Žalobcem tvrzená příčinná souvislost však není žádným způsobem prokázána. Podle žalované je v daném případě jedinou prokazatelnou příčinou vzniku škody žádost žalobce o zkrácení doby trvání služebního poměr. V textu žádosti je uvedeno pouze to, že žalobce o zkrácení doby trvání služebního poměru žádá„ ze závažných osobních důvodů“. To, že by důvodem podání této žádosti byla rozhodnutí [anonymizováno], tak z žádosti nevyplývá, a není to doloženo ani jinými relevantními důkazy. Také ze Záznamu o pohovoru při žádosti o změnu doby závazku ke službě provedeného s žalobcem prezidentem republiky dne [datum] vyplývá, že žalobce při pohovoru s prezidentem republiky svou žádost odůvodnil závažnými osobními důvody, přičemž prezident republiky k uvedeným skutečnostem sdělil, že uváděné důvody vidí jako hodné zvláštního zřetele, a proto žádosti o zkrácení závazku ke službě vyhovuje. Ze Záznamu o pohovoru také nelze dovodit, že by důvodem podání žádosti o zkrácení doby trvání služebního poměru byla rozhodnutí [anonymizováno]. V odůvodnění Rozhodnutí o změně trvání služebního poměru ze dne [datum] je rovněž uvedeno, že služební orgán změnil dobu trvání služebního poměru na základě vlastní žádosti žalobce, nikoli na základě rozhodnutí [anonymizováno]. Žalovaná se domnívá, že předložené důkazy neprokazují příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a rozhodnutími vydanými [anonymizováno], což znamená, že nejsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. a podané žalobě nelze vyhovět, s ohledem na to žalovaná navrhuje, aby soud žalobu zamítnul.

3. Žalobce dále uvedl, že setrvává na veškerých svých dosavadních tvrzeních a má za to, že jeho nárok je oprávněný. Obrana žalovaného obsažená v přípisu ze dne [datum] není ničím novým, podobnou argumentaci žalovaný razí již od počátku sporu. S touto argumentací se žalobce věcně vypořádal již v žalobě samé, když ji označil jako přehnaně formalistickou a účelovou. Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím jiného státního orgánu nebo orgánu veřejné správy je dle Listiny základních práv a svobod právem ústavním a k jeho výkladu je třeba přistupovat ústavně konformním způsobem s ohledem na základní občanská práva, nikoli striktně pouze formalisticky podle prováděcího zákona. K tíži žalobce nelze přičítat fakt, že nechtěl absolvovat okamžik nuceného ukončení funkce. Tato skutečnost není rozhodující pro příčinnou souvislost mezi rozhodnutími žalované a ukončením služebního poměru žalobce ve funkci [anonymizováno 5 slov]. Rozhodující skutečností je fakt, že k ukončení služebního poměru na předmětné pozici by bez rozhodnutí žalované zcela jistě nedošlo. Právě shora uvedená nezákonná rozhodnutí žalované jsou jediným faktorem, který vedl k ukončení funkce žalobce. Žalobce hodlal setrvat ve služebním poměru nejméně do konce sjednané služební doby, avšak po vydání napadených rozhodnutí [anonymizováno] bylo ukončení funkce, ať už jakýmkoli způsobem, prakticky nevyhnutelné. Jediným možným řešením, jak neztratit osobní čest, byla pro žalobce změna trvání služebního poměru na vlastní žádost. Postup žalobce byl vynucen nezákonným odebráním a neudělením prověrek ze strany žalovaného. Žalobce byl na základě nezákonného postupu žalovaného a v důsledku nezákonných rozhodnutí odvolán z funkce [anonymizováno 5 slov], služební poměr neskončil z vlastní vůle.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazu zjistil následující skutečnosti: žalobce byl od [datum] ve služebním poměru na pozici [anonymizováno 5 slov]. Od roku 2010 byl držitelem osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné, přičemž dne [datum] požádal o vydání nového osvědčení, resp. obnovení stávajícího osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné. Rozhodnutím [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 a [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 bylo rozhodnuto, že žalobci bylo zrušeno stávající osvědčení a dále bylo rozhodnuto o nevydání nového osvědčení. Proti těmto rozhodnutím podal žalobce rozklady. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a ze dne 7. 3. 2016, č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] bylo rozhodnuto, že napadená rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 a [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 se potvrzují a podané rozklady se zamítají (prokázáno rozhodnutím [stát. instituce] č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] ze dne 7. 3. 2016 a rozhodnutím [stát. instituce] č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] ze dne 7. 3. 2016). Proti těmto správním rozhodnutím podal žalobce dvě správní žaloby k Městskému soudu v Praze projednávané pod sp. zn. 10 A 60/2016 a pod sp. zn. 10 A 61/2016 Městský soud v Praze svým rozsudkem č.j. 10 A 60/2016-44 ze dne 25.4.2018 rozhodl výrokem I., že se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobci byla vůči žalovanému rovněž přiznána výrokem II. tohoto rozsudku náhrada nákladů řízení ve výši 15 342 Kč a tento výrok se stal vykonatelným dne [datum] Městský soud v Praze svým rozsudkem č.j. 10 A 61/2016-47 ze dne 25.4.2018 rozhodl výrokem I., že se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobci byla vůči žalovanému rovněž přiznána výrokem II. tohoto rozsudku náhrada nákladů řízení ve výši 15 342 Kč a tento výrok se stal vykonatelným dne [datum] (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2018, č. j. 10 A 60/2016-44 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2018, č. j. 10 A 61/2016-47). Žalobce jako [anonymizováno 5 slov] svým podáním ze dne [datum] adresovaným prezidentu republiky podle ust. § 5 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, požádal o zkrácení doby trvání služebního poměru ke dni [datum] ze závažných osobních důvodů. S touto žádostí vyslovil prezident souhlas (prokázáno z žádosti žalobce ze dne [datum]). [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], poté svým rozhodnutím o změně doby trvání služebního poměru ze dne [datum] zkrátil služební poměr žalobce do [datum] z původní délky služebního poměru do [datum], tedy o 32 měsíců. Z odůvodnění vyplývá, že služební poměr byl zkrácen na základě žádosti žalobce (prokázáno rozhodnutím o změně doby trvání služebního poměru sp. zn. 3/ 2016 ze dne [datum]). Před vydáním rozhodnutí byl s žalobcem proveden pohovor [anonymizována dvě slova], přičemž v rámci tohoto pohovoru žalobce odůvodnil svou žádost závažnými osobními důvody (prokázáno záznamem o pohovoru [číslo] ze dne [datum]). Dnem [datum] byl žalobce [anonymizována dvě slova] z funkce [anonymizováno 5 slov] odvolán (prokázáno odvoláním z funkce [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum]). Následně žalobce požádal [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] o náhradu služebního platu s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum] nemohl vykonávat funkci, na kterou byl nucen rezignovat a neměl možnost vykonávat jinou funkci, a tudíž požadoval vyplacení částky 329 058 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet] (prokázáno dopisem žalobce adresovaného [stát. instituce] k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). K této žádosti bylo žalobci sděleno, že [stát. instituce] ani žádný služební orgán není příslušný k vyřízení žádosti, neboť v uvedeném období nebyl vojákem z povolání a rozhodnutí, na základě, kterého zanikl služební poměr žalobce uplynutím stanovené doby je platné a účinné. Zároveň jej poučil, že o odškodnění je příslušný rozhodnout [stát. instituce] podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále bylo žalobci sděleno, že žádost byla z pověření [anonymizována dvě slova] postoupena [stát. instituce] (prokázáno Sdělením k žádosti o náhradu služebního platu z března 2019, [číslo jednací], sp. zn. Sp [číslo] 2019 [číslo]). V dopisu ředitele [stát. instituce] bylo žalobci sděleno, že pro poskytnutí náhrady škody musí být splněny podmínky odpovědnosti za škodu stanovené zákonem [číslo] sb., kterými jsou nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a vzájemná příčinná souvislost. Příčinná souvislost z doložených důkazů nebyla prokázána, když služební orgán změnil dobu trvání služebního poměru na základě vlastní žádosti žalobce, a proto příčinnou souvislost nelze dovodit. Proto žádosti žalobce nelze vyhovět a náhradu škody mu nelze přiznat (prokázáno Uplatněním nároku na náhradu škody – vyjádření ze dne [datum], č. j. [číslo] 2019 [spisová značka], sp. zn. [číslo] 2019).

5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalobce ode dne [datum] vykonával služební poměr na pozici [anonymizováno 5 slov], přičemž dne [datum] požádal o vydání nového osvědčení, resp. obnovení stávajícího osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné. Rozhodnutím [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 a [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 bylo žalobci jeho stávající osvědčení zrušeno a nové osvědčení mu vydáno nebylo, což následně bylo i po podaných rozkladech žalobce v Rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a ze dne 7. 3. 2016, č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka]. Proti těmto rozhodnutím podal žalobce správní žaloby. Městský soud v Praze jako soud správní rozhodl, že ve věci sp. zn. 10 A 60/2016-44 se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení a dále ve věci sp. zn. 10 A 51/2016-47 se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce dne [datum] rezignoval na funkci [anonymizováno 5 slov], požádal [anonymizována dvě slova] o zkrácení služebního poměru o 32 měsíců do [datum] a jako odůvodnění žalobce uvedl závažné osobní důvody. Služební poměr byl rozhodnutím [anonymizována dvě slova] zkrácen do [datum] a žalobce byl z funkce dnem [datum] odvolán. Žalobce následně žádal [stát. instituce] o náhradu služebního platu ve výši 329 058 Kč jakožto rozdílu mezi kalkulovaným služebním platem ve výši 2 193 575 Kč po odečtení výsluhy ve výši 1 864 517 Kč. Ze strany [stát. instituce] došlo k postoupení žádosti na žalovanou, že o odškodnění je příslušná rozhodovat žalovaná, jelikož žalobce žádá o náhradu škody na základě zrušených rozhodnutí vydaných žalovanou. Žalovaná k žádosti žalobci sdělila, že mezi vzniklou škodou (ušlým ziskem žalobce) a rozhodnutími vydanými žalovanou nelze dovodit příčinnou souvislost, neboť služební poměr žalobce skončil na jeho žádost s odůvodněním závažných osobních důvodů, a proto jeho žádosti nelze vyhovět, neboť žalobce nesplnil podmínky pro poskytnutí náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

6. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud zamítl návrhy žalobce na provedení důkazů výslechy svědků, a to [jméno] [příjmení] (tehdejší asistentky [anonymizováno 5 slov]), narozené [datum], bytem [adresa]; [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] (právníka úseku [anonymizována čtyři slova]), narozeného [datum], bytem [adresa]; [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] (důstojníka [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] s [anonymizováno]), narozeného [datum], bytem [adresa]; [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] (pracovnice odpovědné za [anonymizována čtyři slova]), narozené [datum], bytem [adresa]; [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] (zástupce [anonymizováno 5 slov]), narozeného [datum], bytem [adresa]; [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] (bývalého [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), narozeného [datum], bytem [adresa]; [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (bývalého [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), narozeného [datum], bytem [adresa]; [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a rovněž návrh na provedení výslechu žalobce pro jejich důkazní nadbytečnost, a to po zvážení všech okolností případu, tedy po provedeném dokazování shora uvedenými listinami, po sdělení nesporných tvrzení účastníků a po slyšení tvrzení účastníků, neboť i kdyby soud tyto důkazy provedl, nemohl by žalobě vyhovět, neboť na straně žalobce není dán právní základ nároku uplatněného žalobou.

7. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zák. č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

9. Podle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen„ úřad“). Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb., příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Podle ust. § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.

10. Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

11. Podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

12. Podle ust. § 14 odst. 1 zák. č 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v ust. § 6. Podle ust. § 14 odst. 2, byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Podle ust. § 14 odst. 3, uplatnění nároku na náhradu škody je podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Žalobce uplatnil svůj nárok dopisem ze dne [datum] adresovaným [stát. instituce] k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém požádal [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] o náhradu služebního platu s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum] nemohl vykonávat funkci, na kterou byl nucen rezignovat a neměl možnost vykonávat jinou funkci, a tudíž požadoval vyplacení částky 329 058 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. K této žádosti bylo žalobci sděleno, že [stát. instituce] ani žádný služební orgán není příslušný k vyřízení jeho žádosti, neboť v uvedeném období nebyl vojákem z povolání a rozhodnutí, na základě, kterého zanikl služební poměr žalobce uplynutím stanovené doby je platné a účinné. Zároveň jej poučil, že o odškodnění je příslušný rozhodnout [stát. instituce] podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále bylo žalobci sděleno, že žádost byla z pověření [anonymizována dvě slova] postoupena [stát. instituce], což je prokázáno sdělením k žádosti o náhradu služebního platu z března 2019, [číslo jednací], sp. zn. Sp [číslo] 2019 [číslo]. V dopise ředitele [stát. instituce] ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že pro poskytnutí náhrady škody musí být splněny podmínky odpovědnosti za škodu stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., kterými jsou nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a vzájemná příčinná souvislost. Přičemž příčinná souvislost z doložených důkazů nebyla prokázána, když služební orgán změnil dobu trvání služebního poměru na základě vlastní žádosti žalobce, a proto příčinnou souvislost nelze dovodit. Proto žádosti žalobce nebylo vyhověno a náhrada škody mu nebyla úřadem přiznána, což vyplývá z dopisu uplatněním nároku na náhradu škody – vyjádření ze dne [datum], č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], sp. zn. [číslo] [rok].

15. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce jako [anonymizováno 5 slov] svým podáním ze dne [datum] adresovaným [anonymizována dvě slova] podle ust. § 5 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, požádal o zkrácení doby trvání služebního poměru ke dni [datum] ze závažných osobních důvodů. S touto žádostí vyslovil [anonymizováno] souhlas. Před vlastním vydáním rozhodnutí byl s žalobcem proveden pohovor [anonymizována dvě slova], přičemž v rámci tohoto pohovoru žalobce odůvodnil svou žádost závažnými osobními důvody. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], poté svým rozhodnutím o změně doby trvání služebního poměru ze dne [datum] zkrátil služební poměr žalobce do [datum] z původní délky služebního poměru do [datum], tedy o 32 měsíců. Z odůvodnění vyplývá, že služební poměr byl zkrácen na základě žádosti žalobce. Dnem [datum] byl žalobce [anonymizována dvě slova] z funkce [anonymizováno 5 slov] odvolán. Rozhodnutím [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 a [číslo jednací] ze dne 27. 11. 2015 bylo žalobci jeho stávající osvědčení zrušeno a nové osvědčení mu vydáno nebylo, což následně bylo i po podaných rozkladech žalobce v Rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a ze dne 7. 3. 2016, č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka]. Proti těmto rozhodnutím podal žalobce správní žaloby. Městský soud v Praze jako soud správní rozhodl, že ve věci sp. zn. 10 A 60/2016-44 se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení a dále ve věci sp. zn. 10 A 51/2016-47 se rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. 47/ 2016 [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

16. Podle názoru soudu je pro danou věc důležité, že žalobce požádal o zkrácení doby trvání služebního poměru ke dni [datum] ze závažných osobních důvodů. S čím [anonymizována dvě slova] souhlasil. Poté [anonymizována dvě slova] svým rozhodnutím o změně doby trvání služebního poměru ze dne [datum] zkrátil služební poměr žalobce do [datum] z původní délky služebního poměru do [datum], tedy o 32 měsíců. Z odůvodnění vyplývá, že služební poměr byl zkrácen na základě žádosti žalobce. Dnem [datum] byl žalobce [anonymizována dvě slova] z funkce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] odvolán. Je tedy zřejmé, že služební poměr byl zkrácen a žalobce z funkce odvolán na základě své žádosti, řetězec právních úkonů [anonymizována dvě slova] byl pak následkem prvotní svobodné žádosti žalobce. Tím je i identifikována právně relevantní příčina tvrzeného vzniku škody. K tomu soud poznamenává, že z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost státu za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. V daném případě touto novou okolností je právě žádost žalobce ze dne [datum], kterou [anonymizována dvě slova] požádal o podle ust. § 5 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, o zkrácení doby trvání jeho služebního poměru ke dni [datum] ze závažných osobních důvodů. Tímto došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi případnými škodlivými následky rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] a rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 11. 2015, [číslo jednací] a případným tvrzeným vznikem škody ve výši 329 058 Kč.

17. Dále soud uvádí, že zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non).

18. Vzhledem k tomu lze uzavřít po posouzení všech okolností případu, že pokud správní řízení o prověrku žalobce byla ze zákona [stát. instituce] pravomocně zastavena, jelikož žalobce již nebyl v pozici, aby o takovouto prověrku mohl žádat, nelze ani na straně žalovaného shledat nezákonné rozhodnutí, které by vedlo k tvrzené škodě na straně žalobce ve výši 329 058 Kč. Dále podle názoru soudu je žalobcem tvrzená škoda pouze hypotetická bez reálné povahy a nespadá tedy pod zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soud uzavírá, že pro poskytnutí náhrady škody nebyly tedy splněny podmínky odpovědnosti za škodu stanovené zákonem č. 82/1998 Sb., kterými jsou nezákonné rozhodnutí, vznik škody a vzájemná příčinná souvislost, jak je uvedeno shora. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť žalovaná, ačkoliv byla ve věci zcela úspěšná, v důsledku čehož by měla právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalobci, při jednání u soudu konaném dne [datum] ve svém závěrečném návrhu uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje.

Poučení