26 C 188/2018-355

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem Národní třída 43, [PSČ] [obec a číslo] o vyloučení věcí z exekuce takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 206 EX 3644/18 byly vyloučeny nemovité věci označené soudním exekutorem v exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věci čj. 206 EX 3644/18-9 ze dne 9.10.2018, a to parcela č.st. 528 o výměře 386 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - rozestavěná stavba, stavba stojící na pozemku p.č. st. 528 a parcela [číslo] o výměře 433 m2 – ostatní plocha, to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Špindlerův Mlýn, obec Špindlerův Mlýn, okres [okres], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 88 632,50 Kč Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí s odůvodněním, že je vlastníkem k nemovitostí, jež jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 8 C 32/2008, bylo pravomocně rozhodnuto o jejím vlastnickém právu k nemovitostem po zjištění, že při prodeji těchto nemovitostí žalobkyní [právnická osoba] nebylo respektováno ust. § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a kupní smlouva tak byla absolutně neplatná. Žalobkyně uvedla, že nesouhlasí se zpochybněním jejího vlastnického práva na základě protiústavní zpětné aplikace pozdější judikatury. I pro případ, že by byla kupní smlouva shledána jako platná, argumentovala tím, že od uzavřené kupní smlouvy v roce 2013 platně odstoupila. Namítala, že plná moc, kterou udělila své matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], dne [datum], byla neplatná, protože k uvedenému datu nebyla žalobkyně vlastnicí nemovitostí, kterých se měla týkat, a kromě toho, že tuto plnou moc žalobkyně [datum] odvolala, takže žádné další úkony pak nemohla [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako její zmocněnec činit, zejména tedy ne uzavírat jakýkoli dodatek ke kupní smlouvě. Dále uvedla, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem vydržela, neboť byla jako vlastník zapsána, a nemovitosti tak považovala oprávněně za své vlastnictví od roku 2008, popřípadě od roku 2009, nemovitosti užívala, spravovala, platila z nich daně. Dále uvedla, že rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 7 Nc 601/2008 ji nemůže zavazovat, neboť (s výjimkou krátkého časového úseku, nikoli však před vydáním meritorního rozhodnutí) nebyla účastníkem tohoto řízení. Dále uvedla, že podala k Obvodnímu soud pro Prahu 5 žalobu na určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, věc je projednávaná u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 [číslo]. Žalobkyně neuzavřela zástavní smlouvu a není ani dlužníkem z úvěrové smlouvy, kterou žalovaná uzavřela s povinnou [právnická osoba]. Žalobkyně je přesvědčená, že kupní smlouva se [právnická osoba] a zástavní smlouva, která byla uzavřena bez jejího výslovného souhlasu, jsou neplatné.

2. Žalovaná, jakož i původní žalovaná [právnická osoba], která pohledávku proti svému dlužníkovi [právnická osoba] v likvidaci postoupila aktuální žalované [jméno], společnosti s ručením omezeným, tato tvrzení žalobkyně odmítly. Uvedla, že předmětné nemovitosti jsou vlastnictvím [právnická osoba] v likvidaci, poukázaly na skutečnost, že tyto nemovitosti jsou předmětem exekuce nejen jako majetek povinné, ale také jako zástava podle zástavní smlouvy. Existenci zástavního práva váznoucího na nemovitostech žalobkyně také popírala, a to i žalobou u soudu, žalovaná však ani tuto její argumentaci neuznávala. Pokud jde o řízení vedené před Okresním soudem v Trutnově po d sp. zn. 10 C 117/2020, toto bylo skončeno rozsudkem ze dne 15.3.2019 č.j. 10 C 117/2010-332 tak, že žaloba byla zamítnuta. Jako vlastník je v současné době na příslušném listu vlastnictví sice zapsána žalobkyně, dle názoru žalované a též soudů rozhodujících v řízení o prodej zástavy, vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 Nc 601/2008, též v řízení o určení nezatížení nemovitostí zástavním právem vedeném u téhož soudu pod sp. zn. 10 C 117/2010, stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu a skutečným vlastníkem nemovitostí je tak [právnická osoba] a nikoliv žalobkyně.

3. Ve věci byl zdejším soudem dne 9.9.2021 vydán rozsudkem čj. 26 C 188/2018-227, kterým byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že by měla k předmětným nemovitostem právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Zdejší soud uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitostí za sjednanou kupní cenu 6 500 000 Kč, která měla být uhrazena do 10 let od podpisu smlouvy; znalecký posudek k ocenění nemovitostí byl vypracován až [datum], tedy až po uzavření kupní smlouvy. Nebylo tedy dodrženo ust. § 196a odst. 3 obch. zák., to však nemohlo způsobit neplatnost kupní smlouvy, neboť podle judikatury postačí, je-li ocenění provedeno v době prodeje a nemusí k němu dojít před uzavřením smlouvy. Neplatnost smlouvy nemohl způsobit ani nedostatek souhlasu valné hromady s jejím uzavřením, neboť jak bylo zjištěno z rozhodnutí okresního i krajského soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 117/2010 u OS v [obec], ani tento argument ani fakt dodatečného ocenění nemovitostí důvodem neplatnosti smlouvy nejsou, když souhlas s jejím uzavřením projevily obě společnice [příjmení] [příjmení] podpisem kupní smlouvy. Tvrzené odstoupení od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] je irelevantní, když v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 117/2010 žalovaná úspěšně namítla promlčení práva na odstoupení od smlouvy; pokud kupní cena nebyla zaplacena, měla její úhradu včas vymáhat, příp. od smlouvy odstoupit včas, tedy před promlčením tohoto oprávnění. Rozsudek Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 8 C 32/2008 byl nesprávný, rozporný s judikaturou, v řízení za žalovanou [příjmení] [příjmení] vystupovala pouze matka žalobkyně, obě přítomné (žalobkyně i zástupkyně žalované) tak jednaly ve shodě a po vyhlášení vyhovujícího rozsudku se vzdaly práva odvolání, aby dosáhly změnu zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalobkyně. Tento rozsudek však není závazný pro žalovanou zástavní věřitelku, která se řízení o určení vlastnictví neúčastnila. Nebylo ani prokázané vydržení vlastnického práva žalobkyně, neboť její tvrzená dobrá víra byla zpochybněna přinejmenším rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3957/2010, v řízení o návrhu na soudní prodej zastavených nemovitostí u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 Nc 601/2008. K odvolání žalobkyně i žalované byl rozsudkem zdejšího soudu rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28.2.2022 č.j. 15 Co 404/2021-285 zrušena věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Z kasačního rozhodnutí vyplývá, že zdejší soud se měl zabývat věcí v tom smyslu, zda žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem rozhodnutím soudu (rozsudkem Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 32/2008), jak tvrdila, popř. zda vlastnické právo nikdy nepozbyla, protože kupní smlouva, jíž měla nemovitosti prodat [právnická osoba] byla neplatná pro rozpor se zákonem při nerespektování § 196a odst. 3 obch. zák., event. zda žalobkyně mohla nabýt vlastnické právo zpět poté, co od této smlouvy (účinně) odstoupila. V této souvislosti např. žalobkyně tvrdila, že ke kupní smlouvě měl být uzavřen dodatek [číslo] který ona jako prodávající (případně prostřednictvím zmocněnce) nikdy nepodepsala; tímto tvrzením se soud I. stupně vůbec nezabýval, přestože bylo uplatněno a mohlo mít svůj význam při posuzování možnosti žalobkyně od smlouvy odstoupit, potažmo účinnosti tvrzeného odstoupení. Zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně vzala [datum] zpět plnou moc udělenou své matce [datum], měl soud vzít za prokázané právě listinou označenou jako zpětvzetí plné moci. Nezabýval se však vznesenou námitkou žalované, že se jedná o listinu zhotovenou účelově, kterou žalobkyně [datum] nepodepsala, neboť podpis na ní se diametrálně odlišuje od jejího podpisu na kupní smlouvě uzavřené téhož dne; podle laického pohledu je námitka významné odlišnosti podpisů důvodná a nelze přehlédnout ani to, že tato listina, předložená v prosté kopii, není nikterak objektivizována co do data svého vzniku, např. ověřením podpisů. Tím spíše pak, když (jak na to poukázala žalovaná) v jiných řízeních před obecnými soudy tato skutečnost (odvolání plné moci) tvrzena, a tedy ani dokládána, nebyla. Závěr o autenticitě tohoto dokladu by patrně mohl mít dopad ve vztahu k tvrzenému dodatku [číslo] ke kupní smlouvě, jehož uzavřením a případným dopadem do sféry smluvních stran se však soud I. stupně nezabýval.

4. V průběhu soudního řízení původní žalovaná [právnická osoba] soudu sdělila, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, se sídlem: [adresa], Národní [číslo], PSČ [osobní údaje žalobkyně] [číslo], [IČO] (dále jen„ postupník“), svou pohledávku včetně příslušenství a práv s ní spojených za [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, [IČO], vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci dne [datum]. Závazek [příjmení] [příjmení] vyplývající ze smlouvy o úvěru je zajištěn zástavním právem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [příjmení] [příjmení] dne [datum] (právní účinky vkladu zástavního práva nastaly ke dni [datum]), a to k nemovitostem, k jejichž prodeji je Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] 4, vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem ke shora uvedenému a ke skutečnosti, že dle ust. § 1880 NOZ nabývá postupník s postoupenou pohledávkou i práva vyplývající ze zajištění pohledávky (vč. zástavních práv), postupník se tak na základě postoupení pohledávky stal zástavním věřitelem ze zástavního práva k nemovitostem namísto žalované a na základě souhlasného prohlášení žalované a postupníka příslušný katastrální úřad provedl změnu zápisu údajů v katastru nemovitostí tak, že jako osoba oprávněná z předmětného zástavního práva k nemovitostem je již evidován postupník. Žalovaná též podala k Exekutorskému úřadu Praha 4 návrh na vstup postupníka do exekučního řízení sp. zn. [spisová značka]; usnesením Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad] [anonymizováno], č.j. [číslo jednací] ze dne 12.12.2019 pak bylo připuštěno, aby z řízení vystoupil dosavadní oprávněný [právnická osoba], a na jeho místo účastníka řízení vstoupila [právnická osoba], společnost s ručením omezeným (postupník). Podáním ze dne [datum] [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, soudu sdělila, že dne dne [datum] nabylo právní moci usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne 12.12.2019, čj. [číslo jednací], kterým bylo povoleno, aby na místo oprávněné [právnická osoba] vstoupila do předmětného exekučního řízení [právnická osoba] společnost s ručením omezeným.. Vzhledem k tomu, že došlo k procesnímu nástupnictví v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. [spisová značka], soud v tomto řízení o procesním nástupnictví na straně žalované nerozhodoval podle § 107a o.s.ř., tuto skutečnost vzal na vědomí a nadále jednal na straně žalované s oprávněným [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, která jako nový oprávněný na základě pravomocného rozhodnutí soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 12.12.2019, čj. [číslo jednací] vstoupila do exekučního řízení na místo původního oprávněného [právnická osoba] (viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.1.2017 sp. zn. 20 Cdo 5441/2016).

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], je zapsáno na [list vlastnictví] vlastnické právo žalobkyně k pozemku parcela č.st. 528 o výměře 386 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - rozestavěná budova, budova stojící na pozemku p.č. st. 528 a k pozemku parcela [číslo] o výměře 433 m2 – ostatní plocha.

7. Z vyrozumění o zahájení exekuce prodejem zástavy ze dne [datum] bylo zjištěno, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 4, dne [datum] vyrozuměl povinnou [právnická osoba] v likvidaci o zahájení exekučního řízení ve věci [číslo jednací] k vymožení pohledávky na návrh oprávněné [právnická osoba] proti povinné [právnická osoba], a to prodejem zástavy - pozemku parcela č.st. [anonymizováno] o výměře 386 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - rozestavěná budova, budova stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] a k pozemku parcela [číslo] o výměře 433 m2 – ostatní plocha, to vše na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 22.5.2018 č.j. 7 Nc 601/2008-431, zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], okres [okres].

8. Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 4, bylo zjištěno, že dne [datum] vydal soudní exekutor k vymožení pohledávky na návrh oprávněné [právnická osoba] proti povinné [právnická osoba] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí č.j. [číslo jednací], a to pozemku parcela č.st. 528 o výměře 386 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - rozestavěná budova, budova stojící na pozemku p.č. st. 528 a k pozemku parcela [číslo] o výměře 433 m2 – ostatní plocha, to vše na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 22.5.2018 č.j. 7 Nc 601/2008-431, zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], okres [okres].

9. Z podání žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně (zastoupena JUDr. [jméno] [příjmení]) podala k soudnímu exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci vedené pod sp. zn. 206 EX 3644/18 návrh na vyškrtnutí nemovitostí ze soupisu podle § 68 e.ř.

10. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], bylo zjištěno, že dne [datum] vydal soudní exekutor rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým vyzval žalobkyni k předložení plné moci k zastupování udělené JUDr. [jméno] [příjmení] a k upřesnění, čeho se žalobkyně v exekučním řízení svým podáním ze dne [datum] domáhá. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že dne [datum] obdržel soudní exekutor emailem neopatřeným elektronickým podpisem podání žalobkyně, podané její zástupkyní JUDr. [jméno] [příjmení], označené jako návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 e.ř. Dne [datum] obdržel doplnění shodného podání v listinné podobě. Podání nesplňovalo podstatné náležitosti dle § 42 odst. 4 o.s.ř., neboť navrhovatelka nenavrhovala žádný konkrétní procesní postup, pouze v nadpisu uvedla, že její podání je návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu. Tento postup však z procesního hlediska nepřichází v úvahu.

11. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 4, bylo zjištěno, že dne [datum] vydal soudní exekutor rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým připustil, aby z řízení vystoupil dosavadní oprávněný [příjmení] obchodní banka,.a.s. a na jeho místo vstoupila [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, neboť dne [datum] byla mezi dosavadním oprávněným jako postupitelem a [právnická osoba], společnost s ručením omezeným jako postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávky vůči povinnému [právnická osoba] v likvidaci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako kupující a [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřeli tohoto dne kupní smlouvu o prodeji nemovitostí, a to k pozemku parcela [číslo] o výměře 883 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcela [číslo] o výměře 1 076 m2 ostatní plochy – zeleň a pozemku parcela [číslo] o výměře 529 m2 – ostatní plochy – manipulační plochy, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu v [obec], za sjednanou kupní cenu 280 000 Kč.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující uzavřely tohoto dne kupní smlouvu o prodeji nemovitostí, a to k pozemku parcela č.st. [anonymizováno] o výměře 377 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rozestavěná stavba - rodinný dům stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] a k pozemku parcela [číslo] o výměře 441 m2 – ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], za sjednanou kupní cenu 6 500 000 Kč, která bude uhrazena do 10 let od podpisu této smlouvy. Smlouvu podepsala prodávající – žalobkyně a za kupující jednatelky [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Tato kupní smlouva je i založena v kopii ve spise Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 10 C 117/2010 na č.l. 231, podpisy smluvních stran jsou úředně ověřeny.

14. Z návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající [celé jméno žalobkyně] a kupující [právnická osoba] s.r.o. podaly návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy o prodeji předmětných nemovitostí. Návrh podepsala prodávající – žalobkyně a kupující – jednatelky [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] (podpisy prodávající - žalobkyně a matky žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] viditelně shodné jako jejich podpisy na kupní smlouvě ze dne [datum]).

15. Z dodatku smlouvy o prodeji RD [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla změněna splatnost kupní ceny tak, že částka za prodej objektu [příjmení] [příjmení] ve výši 6 500 000 Kč bude uhrazena do [datum] na účet č. [bankovní účet]. Ostatní body smlouvy zůstávají beze změny. Dodatek podepsala za prodávající [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a za kupující [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou vizuálně odlišné od jejích podpisů na kupní smlouvě ze dne [datum] a na návrhu na vklad vlastnické práva do katastru nemovitostí, neboť zde je vypsáno celé jméno a příjmení jmenované. Originál tohoto dodatku se soudu nepodařilo zajistit, neboť žalobkyně a žalovaná jej k dispozici nemají, nemá jej ani původní žalovaná [právnická osoba]

16. Z nesporných vyjádření účastníků bylo zjištěno, že kupní cena ve výši 6 500 000 Kč byla dne [datum] zaplacena účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem byl otec žalobkyně a následně dne [datum] s částkou ve výši 5 723 720 Kč disponovala matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně].

17. Ze zpětvzetí plné moci – zmocnění ze dne [datum] (z originálu této listiny) bylo zjištěno, že žalobkyně tohoto dne bere zpět v plném znění plnou moc, vydanou dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobkyně], neboť již tímto dnem není výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených v plné moci (dle porovnání podpisů na kupní smlouvě shora uvedené ze dne [datum], návrhu na vklad vlastnického práva ze dne [datum] a na zpětvzetí plné moci, jež jsou všechny datovány stejným dnem, tak jak podpis žalobkyně [celé jméno žalobkyně], tak podpis matky žalobkyně a jednatelky [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalobkyně], jsou na první pohled odlišné, když na kupní smlouvě a na návrhu na vklad vlastnického práva je v obou případech čitelné pouze počáteční písmeno a dále je podpis nečitelný, na zpětvzetí plné moci je však jak u žalobkyně, tak u [jméno] [celé jméno žalobkyně], podpis jiný, kdy jméno i příjmení je celé čitelně vypsáno).

18. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno (z první a sedmé strany tohoto posudku, které byly soudu předloženy), že znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovala na žádost [právnická osoba] – [právnická osoba] znalecký posudek o ceně nemovitostí – nedokončené stavby penzionu„ [příjmení] [příjmení]“ s příslušenstvím as pozemkem p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] pro stanovení ceny pro smluvní převod nemovitosti, a to ke dni [datum], která činila částku 6 482 130 Kč.

19. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], jako postupitel a [právnická osoba], společnost s ručením omezeným jako postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky za dlužníkem, [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě byl dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 11 000 000 Kč. Část pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru, a to jistinu 1 500 000 Kč a k ní náležející příslušenství, postoupil postupitel smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] Na žalovanou byla postoupena pohledávka jistiny ve výši 8 594 130 Kč, úroků 6 625 281,66 Kč, úroků z prodlení 19 828 063,54 Kč, poplatků 2 006,82 Kč a nákladů řízení 3 000 Kč. Na žalovanou bylo postoupeno i veškeré příslušenství a práva s pohledávkou spojená ve stavu, v jakém se nacházejí v den postoupení, tj. úhrnkem dle § 1918 NOZ. K pohledávce bylo zřízeno zajištění, které tvoří zástavní právo k nemovitostem vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum]. Právní účinky vkladu zástavního práva k nemovitostem nastaly ke dni [datum].

20. Z dopisů ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] dne [datum] vyrozuměla o postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, likvidátorku této [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] a žalobkyni.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], je zapsáno na [list vlastnictví] vlastnické právo žalobkyně k pozemku parcela č.st. [anonymizováno] o výměře 386 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - rozestavěná stavba, stavba stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno], k pozemku parcela [číslo] o výměře 433 m2 – ostatní plocha k pozemku parcela [číslo] o výměře 414 m2 – ostatní plocha. K pozemku parcela č. st 528 a pozemku parcela [číslo] je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 11 000 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum].

22. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi zástavním věřitelem [právnická osoba] a zástavcem [právnická osoba] podepsána zástavní smlouva k nemovitostem na LV [číslo] to k budově – rozestav. na pozemku st. parc. [číslo] rodinný dům a st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a k parc. [číslo] – ostatní plocha, to vše v k.ú. [obec], v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], k zajištění pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] ve znění případných dodatků (uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem dne [datum] ve výši 11 000 000 Kč a příslušenství). Za zástavce podepsaly smlouvu jednatelky [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení].

23. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 8 C 32/2008 bylo zjištěno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] dne [datum] podala proti [právnická osoba] s.r.o. k soudu návrh na určení vlastnického práva k nemovitostem - pozemku parcela č.st. [anonymizováno] o výměře 377 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, rozestavěné budově – rodinný dům stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] a k pozemku parcela [číslo] o výměře 441 m2 – jiná plocha, zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], okres [okres]. Ve věci byl okresním soudem dne 29.10.2008 vydán rozsudek č.j. 8 C 32/2008-172 kterým bylo určeno, že výlučným vlastníkem je žalobkyně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Ze spisu bylo dále zjištěno, že při jednání dne [datum] byla za žalovanou přítomna jednatelka [jméno] [celé jméno žalobkyně], která odvolala plnou moc udělenou žalovanou (jednatelkou [jméno] [příjmení]) právnímu zástupci, dále se žalovaná (zastoupená 2. jednatelkou [jméno] [celé jméno žalobkyně]) proti vyhlášeného rozsudku práva odvolání výslovně vzdala.

24. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 10 C 117/2010 bylo zjištěno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] dne [datum] podala proti [právnická osoba] a proti [právnická osoba] s.r.o. žalobu na určení neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] [číslo]. Ve věci byl dne 15.3.2019 vydán rozsudek č.j. 10 C 117/2010-332 (ve znění opravného usnesení ze dne 9.4.2019 č.j. 10 C 117/2010-338), kterým byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobkyně byl rozsudek okresního soudu rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10.9.2019 č.j. 47 Co 123/2019-355 potvrzen. Rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Řízení o žalobkyní podaném dovolání proti rozsudku okresního soudu bylo zastaveno, dovolání podané proti rozsudku krajského soudu bylo odmítnuto (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2021 č.j. 21 Cdo 3550/2020-414). V řízení se žalobkyně domáhala určení neexistence zástavního práva k předmětným nemovitostem a tvrdila, že je jejich vlastníkem a se zastavením nemovitostí nevyslovila svůj souhlas. Dále v průběhu řízení před okresním soudem namítala, že není jejich vlastníkem, neboť vlastníky jsou její rodiče, kteří nemovitosti na žalobkyni platně nepřevedli. Z odstoupení žalobkyně od uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], jež je datováno dnem [datum] na č.l. 289 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně od uzavřené kupní smlouvy odstoupila z důvodu nezaplacení kupní ceny, která byla určena v rozporu s dobrými mravy a pro žalobkyni uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Z plné moci na č.l. 320 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] udělila dne [datum] plnou moc své matce [jméno] [celé jméno žalobkyně] k dispozici s předmětnými nemovitostmi, které jsou v jejím výlučném vlastnictví, a to zejména k uzavírání kupních smluv a k jejich použití jako zástava oproti úvěru. Soudy uzavřely, že žalobkyně na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem. Přestože byla žalobkyně v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 32/2008 určena vlastnicí předmětných nemovitostí, okresní soud se po právu zabýval námitkami 1. žalované proti vlastnictví žalobkyně, neboť 1. žalovaná nebyla účastníkem řízení ve věci 8 C 32/2008. Dne 27.4.2006 žalobkyně uzavřela s 2. žalovanou kupní smlouvu o prodeji nemovitosti, která byla v řízení pod sp. 8 C 32/2008 shledána neplatnou pro rozpor s § 196a obch. zák. Podle nejnovější judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8.2.2012, 29 Cdo 1780/2008 ze dne 27.1.2009) je však třeba kupní smlouvu ze dne [datum] považovat za platnou. Neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] nezpůsobil nedostatek ocenění převáděných nemovitostí znaleckým posudkem ani nedostatek souhlasu valné hromady s převodem nemovitostí za zjištěných okolností (že sjednaná kupní cena byla pro společnost výhodnější a obě společnice kupní smlouvu podepsaly). Vlastnicí nemovitostí se tak stala 2. žalovaná. K námitce nepřípustné retroaktivity krajský soud uzavřel, že Nejvyšší soud ČR rozhoduje vždy podle právních předpisů ve znění účinném k datu skutku (v tomto případě k datu uzavření předmětné kupní smlouvy). Na případ je třeba vždy aplikovat nejnovější judikaturu, která se musí vztahovat k právnímu prostředí platnému v době skutku. V řízení bylo dále uzavřeno, že žalobkyně od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny platně neodstoupila. Za těchto okolností nebyla shledána neplatnost zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanou [číslo] jako zástavní věřitelkou a žalovanou [číslo] jako zástavní dlužnicí, neboť vlastnicí předmětných nemovitostí je žalovaná [číslo] která uzavřela zástavní smlouvu. Rovněž nebyl shledán žádný důvod neplatnosti úvěrové smlouvy, kdy úvěrová pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitostech a ani žádné porušení povinností žalované [číslo] jako úvěrující vůči žalované [číslo] jako úvěrované. Dále uzavřel, že žalobkyně jako společnice žalované [číslo] dcera jedné z jejích jednatelek musela vědět o uzavření úvěrové a zástavní smlouvy mezi žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] když tyto smlouvy byly podepsány oběma jednatelkami. Z usnesení Ústavního soudu I. ÚS 802/21 ze dne [datum] bylo zjištěno, že ústavní stížnost žalobkyně v této věci byla odmítnuta.

25. Ze spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 7 Nc 601/2008 bylo zjištěno, že dne [datum] podala [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba] návrh na soudní prodej zastavených nemovitostí dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum]. Usnesením ze dne 1.6.2009 č.j. 7 Nc 601/2008-96 soud připustil, aby z řízení vystoupila žalovaná [právnická osoba] a na její místo vstoupila [celé jméno žalobkyně]. Usnesením ze dne 11.12.2009 č.j. 7 Nc 601/2008-124 soud nařídil prodej zastavených nemovitostí, a to rozestavěné budovy na pozemku stavební parcela [číslo] – rodinný dům, pozemku stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku pozemkové parcela [číslo] – ostatní plocha, to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. a [územní celek], jejichž vlastnicí je žalovaná [celé jméno žalobkyně], uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 10 313 100,24 Kč s příslušenstvím, zajištěné zástavním právem dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dn [datum]. Usnesení okresního soudu bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.5.2010 č.j. 26 Co 125/2010-167 potvrzeno. K dovolání žalované [celé jméno žalobkyně] byla rozhodnutí okresního i krajského soudu zrušena a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 12.10.2011 sp. zn. 21Cdo 3957/2010 uzavřel, že„ Soudy dospěly k závěru, že předmětné nemovitosti jsou (a v době zastavení byly) ve vlastnictví zástavní dlužnice, neboť její vlastnictví bylo určeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 29.10.2008 č.j. 8 C 32/2008-172. Nevzaly však přitom náležitě v úvahu ustálenou judikaturu soudů o tom, že pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je závazné jen pro účastníky řízení, v němž bylo vydáno, a že vůči tomu, kdo nebyl účastníkem tohoto řízení a kdo není jeho právním nástupcem, nemůže soud, správní úřad nebo jiný orgán při posuzování jeho věci vycházet ze závěru, že o vlastnickém právu bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2003 sp. zn. 21 Cdo 1724/2003, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2003). Vzhledem k tomu, že pravomocný rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 29.10.2008 č.j. 8 C 32/2008-172 byl vydán v řízení, jehož účastníky byla zástavní dlužnice a [právnická osoba] s.r.o. a že zástavní věřitelka se tohoto řízení neúčastnila (a samozřejmě není ani právním nástupcem některého z účastníků řízení), není pro ni závazný. Vůči zástavní věřitelce proto nelze vycházet ze závěru, že by bylo prokázáno vlastnictví zástavní dlužnice k předmětným nemovitostem, neboť o jejím vlastnictví bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím soudu; ve skutečnosti ji lze (ve vztahu k zástavní věřitelce) pokládat za vlastnici předmětných nemovitostí jen tehdy, budou-li v tomto řízení prokázány (nebo jinak vyjdou najevo) skutečnosti, které umožní přijmout právní závěr o jejím vlastnickém právu. V řízení o soudním prodeji zástavy lze podle judikatury soudů přihlédnout též k neplatnosti smluv, vyšla-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2010 sp. zn. 21 Cdo 3754/2009, které bylo uveřejněno pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2011).“ Ve věci následně rozhodl okresní soud dne 19.3.2013 pod č.j. 7 Nc 601/2008-311, kdy opětovně prodej zastavených nemovitostí nařídil. K odvolání žalované krajský soud vydané rozhodnutí okresního soudu svým usnesením ze dne 27.8.2013 č. j. 26 Co 396/2013-330 zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud uzavřel, že pokud nebude v řízení prokázané, že [právnická osoba] s.r.o. sporné nemovitosti od [datum] dále převedla na třetí osobu, bude nutné v řízení nadále pokračovat se [právnická osoba] s.r.o. Podáním ze dne [datum] [celé jméno žalobkyně] sdělila, že do řízení vstupuje vedlejší účastník. Usnesením ze dne22 [číslo] č.j. 7 Nc 601/2008-358 soud její vstup do řízení nepřipustil. Usnesením krajského soudu ze dne 5.5.2014 č.j. 24 Co 94/2014-366 bylo rozhodnutí změněno a vstup vedlejšího účastníka [celé jméno žalobkyně] na straně zástavního dlužníka byl připuštěn. Usnesením okresního soudu ze dne 22.5.2018 č.j. 7 Nc 601/2008-431 byl opět nařízen prodej zastavených nemovitostí. Odvolání podané (mimo jiné) [celé jméno žalobkyně] jako vedlejší účastnicí bylo krajským soudem usnesením ze dne 9.7.2018 č.j. 26 Co 195/2018-448 odmítnuto. Řízení je pravomocně skončeno, neboť rozhodnutí okresního soudu ze dne [datum] (ve výroku o nařízení prodeje zastavených nemovitostí) a krajského soudu ze dne [datum] nabyly právní moci dne [datum].

26. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že v době, kdy se celá věc odehrála, tak bydlela v [obec] a o věc se starala její matka. Od podpisu kupní smlouvy se o věc víceméně nestarala, plnou moc měla její matka, tu potom zrušily, protože již žalobkyně nebyla vlastníkem. Na plné moci ze dne [datum] a na listině - zpětvzetí plné moci ze dne [datum] je podpis žalobkyně. Blíže si věc již nepamatuje, věc řešila její matka s panem [příjmení].

27. Z výpovědi svědkyně [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že v době, kdy zahájili stavbu rodinného domu, měli uzavřenou smlouvu o dílo se stavební [právnická osoba] [anonymizováno], majitelem firmy byl pan [příjmení]. Dostali rozpis na stavbu ve výši 15 mil. Kč, z toho firmě dali 6 150 000 Kč a zbytek si chtěli půjčit. Měli předjednaný úvěr, pan [příjmení] jim sdělil, že pokud on nebudě úvěr vyřizovat, tak nebude ve stavbě pokračovat. Vzhledem k tomu, že v [obec] prodali svůj dům a museli se vystěhovat, zaleželo jim na tom, aby se stavba co nejrychleji postavila. Z tohoto důvodu přistoupili na to, že pan [příjmení] úvěr zabezpečí. Ten potom přišel později s tím, že banka požaduje, aby se uzavřela společnost s ručením omezeným. Společníky se stejnými podíly měla být žalobkyně a manželka pana [příjmení], jednatelkou měla být svědkyně a manželka pana [příjmení]. Po založení společnosti přišel pan [příjmení] s tím, že trvá na tom, aby jakoby na oko prodali společnosti rozestavěnou stavbu a až se to všechno udělá, tak že to vše převede zpět na žalobkyni. [jméno] se to nezamlouvalo, čas je tlačil, tak se uzavřela kupní smlouva na částku 6,5 mil. Kč. Kupní smlouvu i zástavní smlouvu za [příjmení] [příjmení] podepisovala jako jednatelka svědkyně a druhá jednatelka paní [příjmení]. V roce 2003 žalobkyně udělila plnou moc svědkyni k jednání na stavebním úřadě, po uzavření kupní smlouvy žalobkyně plnou moc odvolala. Z důvodu nezaplacení kupní ceny od kupní smlouvy odstoupili.

28. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci.

29. Další dokazování soud již ve věci neprováděl, neboť je toho názoru, že neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z tohoto důvodu soud zamítl důkazní návrhy na vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie, žádostí a doklady o čerpání úvěru, doklady o platbách souvisejících s nemovitostmi a jejich správou, doplňujícím výslechem žalobkyně a svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], trestními oznámeními a protokolem o trestním oznámení, usnesením o zrušení konkursu na [právnická osoba] s.r.o., obchodními podmínkami banky, doklady o předání nemovitostí, korespondencí s panem [příjmení], neboť těmito důkazy by nebyly zjištěny žádné skutečnosti, mající význam pro rozhodnutí v dané věci.

30. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

31. V této věci je předmětem sporu, zda ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedené nemovitosti jsou vyloučeny z exekučního řízení vedeného soudním exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. [spisová značka] k vymožení pohledávky oprávněné – žalované proti povinné [právnická osoba] v likvidaci, tedy zda žalobkyně má k předmětným nemovitostem právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí.

32. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

33. Kupní smlouva ze dne [datum] i zástavní smlouva ze dne [datum] byly uzavřeny před [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu soud tyto smlouvy a k nim se vztahující jednání posuzoval podle právní úpravy platné a účinné do 31.12.2013.

34. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

35. Podle § 48 odst. 1,2 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

36. Podle § 31 odst. 1, 4 obč. zák. při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního jednání.

37. Podle § 33 odst. 1 obč. zák. překročil –li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.

38. Podle § 123 obč. zák. vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

39. Pokud se týká právního posouzení, v řízení bylo prokázané, že dne [datum] žalobkyně jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující uzavřely kupní smlouvu o prodeji nemovitostí, a to k pozemku parcela č.st. [anonymizováno] o výměře 377 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rozestavěná stavba - rodinný dům stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] a k pozemku parcela [číslo] o výměře 441 m2 – ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], za sjednanou kupní cenu 6 500 000 Kč, která bude uhrazena do 10 let od podpisu této smlouvy. Smlouvu podepsala prodávající – žalobkyně a za kupující jednatelky [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Téhož dne byl podán na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle uzavřené smlouvy, návrh podepsala prodávající – žalobkyně a kupující – jednatelky [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Podpisy smluvních stran na kupní smlouvě ze dne [datum] jsou úředně ověřeny a soud má tímto za prokázané, že žalobkyně jako prodávající touto kupní smlouvu převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na [právnická osoba] s.r.o. Rovněž podpisy na návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle uzavřené smlouvy z téhož dne jsou viditelně shodné a lze tedy uzavřít, že i tento návrh na vklad žalobkyně rovněž podepsala. Z téhož dne je i zpětvzetí plné moci – zmocnění ze dne [datum], kterým žalobkyně tohoto dne bere zpět v plném znění plnou moc, vydanou dne [datum] [jméno] [celé jméno žalobkyně], neboť již tímto dnem není výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených v plné moci. Z porovnání podpisů na kupní smlouvě shora uvedené ze dne [datum], návrhu na vklad vlastnického práva ze dne [datum] a na zpětvzetí plné moci, jež jsou všechny datovány stejným dnem, tak jak podpis žalobkyně [celé jméno žalobkyně], tak podpis matky žalobkyně a jednatelky [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalobkyně], jsou na první pohled odlišné, když na kupní smlouvě a na návrhu na vklad vlastnického práva je v obou případech čitelné pouze počáteční písmeno a dále je podpis nečitelný, na zpětvzetí plné moci je však jak u žalobkyně, tak u [jméno] [celé jméno žalobkyně], podpis jiný, kdy jméno i příjmení je celé čitelně vypsáno. Zpětvzetí plné moci není nijak objektivizováno, např. úředním ověřením podpisu apod., podpis žalobkyně (a rovněž i její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně]) je zcela odlišný od jiných jejích podpisů z téhož dne, z tohoto důvodu nemá soud za prokázané, že skutečně k podpisu tohoto dokumentu došlo dne [datum] tak jak je v něm uvedeno. Žalobkyně sice uvedla, že podepsala plnou moc ze dne [datum] (jak bude uvedeno níže), tak zpětvzetí plné moci ze dne [datum] a blíže si již věc nepamatuje, neboť to řešila její matka. V tomto směru toto vyjádření žalobkyně se jeví jako značně nevěrohodné, když si pamatuje pouze tyto podpisy, ale podpis na kupní smlouvě, kterou převádí nemovitosti v řádu miliónů Kč si nepamatuje, byť je evidentní, že ji musela (s ohledem na úřední ověření podpisu) podepsat. Tato skutečnost je pak důležitá pro posouzení dalšího právního úkonu, a to dodatku smlouvy o prodeji RD [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], kterým byla změněna splatnost kupní ceny tak, že částka za prodej objektu [příjmení] [příjmení] ve výši 6 500 000 Kč bude uhrazena do [datum] na účet č. [bankovní účet]. Dodatek podepsala za prodávající [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a za kupující [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] jsou vizuálně odlišné od jejích podpisů na kupní smlouvě ze dne [datum] a na návrhu na vklad vlastnické práva do katastru nemovitostí, neboť zde je vypsáno celé jméno a příjmení jmenované. Originál tohoto dodatku se soudu nepodařilo zajistit, neboť žalobkyně a žalovaná jej k dispozici nemají, nemá jej ani původní žalovaná [právnická osoba] Dodatek podepsala matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] na základě plné moci udělené jí žalobkyní dne [datum]. Na základě takto uzavřeného dodatku bylo mezi účastníky nesporné, že kupní cena ve výši 6 500 000 Kč byla dne [datum] zaplacena účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem byl otec žalobkyně a následně dne [datum] s částkou ve výši 5 723 720 Kč disponovala matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Vyjádření svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], že z důvodu nezaplacení kupní ceny bylo od kupní smlouvy odstoupeno, je nevěrohodné a vyvrácené i samotným jednáním této svědkyně, neboť na základě zmocnění ze dne [datum] podepsala za žalobkyni dodatek ke kupní smlouvě, kupní cena byla na základě tohoto dodatku převedena na účet otce žalobkyně a manžela této svědkyně, a svědkyně nato krátce s finančními prostředky na tomto účtu disponovala. Z tohoto jednání žalobkyně a její matky jednoznačně vyplývá, že žalobkyně musela o jednání své matky vědět, k tomuto jednání jí udělila plnou moc, kupní cena byla žalobkyni zaplacena a následné odstoupení od kupní smlouvy dne [datum] z důvodu nezaplacení kupní ceny je nedůvodné. Navíc by i toto odstoupení od kupní smlouvy bylo promlčeno dle § 101 obč. zák., jak důvodně vznesla námitku promlčení tohoto práva [právnická osoba] v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 117/2010, neboť žalobkyně tak učinila po uplynutí zákonné tříleté promlčecí doby (a došlo k promlčení tohoto jejího práva. Vlastnicí nemovitostí se tak stala [právnická osoba] s.r.o., jejíž vlastnické právo bylo řádně zapsáno do katastru nemovitostí a nadále trvá bez ohledu na současný stav zápisu v katastru nemovitostí v důsledku rozsudku Okresního soudu v Trutnově v řízené pod sp. zn. 8 C 32/2008. V tomto řízení bylo určeno vlastnické právo vlastnické právo žalobkyně, žalovaná však nebyla účastníkem tohoto řízení a toto rozhodnutí není pro ni závazné, neboť pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je závazné pouze pro účastníky soudního řízení, v němž je rozhodnutí vydáno. Pokud žalobkyně dále tvrdila, že při prodeji předmětných nemovitostí [právnická osoba] s.r.o. nebylo respektováno ust. § 196a odst. 3 obch. zák., takže kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná, rovněž toto tvrzení žalobkyně není důvodné. Podle nejnovější judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8.2.2012, 29 Cdo 1780/2008 ze dne 27.1.2009) je kupní smlouvu ze dne [datum] považovat za platnou. Neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] nezpůsobil nedostatek ocenění převáděných nemovitostí znaleckým posudkem ani nedostatek souhlasu valné hromady s převodem nemovitostí za zjištěných okolností, neboť sjednaná kupní cena byla pro společnost výhodnější (v řízení zjištěno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum]) a obě společnice kupní smlouvu podepsaly a svým podpisem na kupní smlouvě projevily s jejím obsahem souhlas. Lze tedy shrnout, že v řízení bylo prokázané, že [právnická osoba] s žalobkyní platně uzavřela kupní smlouvu, na základě níž [příjmení] [příjmení] platně nabyla předmětné nemovitosti a byla oprávněna uzavřít zástavní smlouvu s [právnická osoba] K tvrzení žalobkyně, že vlastnické právo k nemovitostem vydržela, neboť je od roku 2008 (popř. od roku 2009) v dobré víře užívá, chová se jako vlastník a platí veškeré poplatky s nemovitostmi související a daně, v řízení prokázané nebylo. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 1089 odst. 1 téhož zákona, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1091 odst. 2 téhož zákona, k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Žalobkyně tvrdila, že předmětné nemovitosti v dobré víře jako vlastník užívá od roku 2008, popř. roku 2009. Bylo však prokázané, že v průběhu řízení o návrh na soudní prodej zastavených nemovitostí u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 Nc 601/2008 vlastnické právo žalobkyně bylo zpochybněno, neboť rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.10.2011 sp. zn. 21Cdo 3957/2010 bylo uzavřeno, že„ Soudy dospěly k závěru, že předmětné nemovitosti jsou (a v době zastavení byly) ve vlastnictví zástavní dlužnice, neboť její vlastnictví bylo určeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 29.10.2008 č.j. 8 C 32/2008-172. Nevzaly však přitom náležitě v úvahu ustálenou judikaturu soudů o tom, že pravomocné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva je závazné jen pro účastníky řízení, v němž bylo vydáno, a že vůči tomu, kdo nebyl účastníkem tohoto řízení a kdo není jeho právním nástupcem, nemůže soud, správní úřad nebo jiný orgán při posuzování jeho věci vycházet ze závěru, že o vlastnickém právu bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2003 sp. zn. 21 Cdo 1724/2003, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2003). Vzhledem k tomu, že pravomocný rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 29.10.2008 č.j. 8 C 32/2008-172 byl vydán v řízení, jehož účastníky byla zástavní dlužnice a [právnická osoba] s.r.o. a že zástavní věřitelka se tohoto řízení neúčastnila (a samozřejmě není ani právním nástupcem některého z účastníků řízení), není pro ni závazný. Vůči zástavní věřitelce proto nelze vycházet ze závěru, že by bylo prokázáno vlastnictví zástavní dlužnice k předmětným nemovitostem, neboť o jejím vlastnictví bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím soudu; ve skutečnosti ji lze (ve vztahu k zástavní věřitelce) pokládat za vlastnici předmětných nemovitostí jen tehdy, budou-li v tomto řízení prokázány (nebo jinak vyjdou najevo) skutečnosti, které umožní přijmout právní závěr o jejím vlastnickém právu. V řízení o soudním prodeji zástavy lze podle judikatury soudů přihlédnout též k neplatnosti smluv, vyšla-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2010 sp. zn. 21 Cdo 3754/2009, které bylo uveřejněno pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2011).“ Tedy již v roce 2011 bylo vlastnické právo žalobkyně zpochybňováno a žalobkyně tak nemohla být v dobré víře, že přes pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově ze dne 29.10.2008 č.j. 8 C 32/2008-172 nemovitosti drží v dobré víře. Nemohlo tedy dojít k uplynutí 10 leté vydržecí doby. Navíc vydržení vlastnického práva žalobkyní nemá žádný vliv na existenci zástavního práva, které bylo vloženo do katastru nemovitostí již v roce 2006. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázané, že by žalobkyně měla k předmětným nemovitostem právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Pro úplnost soud uvádí, že okolnosti, za jakých byla uzavřena úvěrová smlouva, popř. zástavní smlouva nejsou pro toto řízení relevantní, neboť předmětem tohoto řízení bylo prokázání vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně úspěšné žalované soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě náklady soudního řízení žalované spočívají v odměně advokáta ve výši 66 650 Kč (tj. za 21,5 úkonů právní služby) – dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ a.t.“ ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, dále pak v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalované ve výši 22 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a.t. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 15 382,50 Kč, neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Žalobkyně je pak povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 88 632,50 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované.

Poučení