26 C 215/2019-555

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o stanovení povinnosti žalované učinit nabídku, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna učinit žalobci nabídku na odkup bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví]), jehož součástí je budova [adresa] (objekt k bydlení, zapsaná na [list vlastnictví]), kdy součástí bytové jednotky je spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na společných částech nemovité věci, kterou tvoří společné části budovy [adresa] a pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na souvisejícím pozemku parc. [číslo] (zahrada o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví]), to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [územní celek], zapsáno u [stát. instituce] se sídlem v [obec], KP [obec], a to dle Zásad pro prodej bytů [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum] schválených usnesením [anonymizováno] [číslo] [rok]. Žaloba se zamítá i v části, kterou se žalobce alternativně po žalované domáhal, aby soud určil, že žalobce je oprávněným nájemcem bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví]), jehož součástí je budova [adresa] (objekt k bydlení, zapsaná na [list vlastnictví]), kdy součástí bytové jednotky je spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na společných částech nemovité věci, kterou tvoří společné části budovy [adresa] a pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na souvisejícím pozemku parc. [číslo] (zahrada o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví]), to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [územní celek], zapsáno u [stát. instituce] se sídlem v [obec], KP [obec] s právem obdržet nabídku na odkup uvedené bytové jednotky dle Zásad pro prodej bytů [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum] schválených usnesením [anonymizováno] [číslo] [rok].

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 492 k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal toho, aby soud stanovil žalované povinnost učinit žalobci nabídku na odkup bytové jednotky, a to jednotky [číslo] – byt, vymezené v budově [adresa] – objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV č [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] na adrese [adresa žalobce] (dále označována jako„ Byt“). Žalobce uvádí, že je oprávněným nájemcem výše uvedené bytové jednotky. Toto právo mu bylo založeno dohodou o užívání bytu ze dne [datum], vydané na základě rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytů ze dne [datum]. Jedná se o dohodu o společném užívání bytu – společného nájmu manželů [příjmení] [jméno] a [část obce] [anonymizováno] a rodičů [příjmení] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ti zemřeli v letech [rok] a [rok], [příjmení] [příjmení] zemřela v roce [rok]. Žalobce je tedy jediným oprávněným nájemcem předmětného bytu a po celou dobu má nepřerušený trvalý i faktický pobyt na předmětné adrese. Výše uvedená bytová jednotka je ve vlastnictví žalované. Již od účinnosti zákona č. 72/1994 Sb. usiloval žalobce spolu s ostatními nájemníky domu o privatizaci bytů převodem do osobního vlastnictví. Nájemníkům bylo sděleno, že o privatizaci se bude jednat a byly opakovaně prováděny prohlídky bytů a jejich řádného užívání. Žalovaná se zároveň přestala, stejně jako správce domu, starat o odstraňování závad. Usnesením zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [číslo] [rok] byl schválen záměr žalované prodat byty ve čtyřech domech ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Bylo rozhodnuto, že budou privatizovány byty i v domě [číslo] na [anonymizována dvě slova] a bylo uloženo zástupci starosty zahájit privatizaci bytů s termínem plnění [datum]. Tento záměr, který lze považovat za veřejný příslib, byl zveřejněn na úřední desce i na webových stránkách žalované. Usnesením zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [číslo] [rok] byly dále schváleny aktuální [obec] pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalobce spolu s ostatními nájemníky v domě vyrozuměn o zahájení privatizace jednotek, vyzván k odsouhlasení výměr jednotky [číslo] dotázán, zda má zájem o výkon funkce statutárního orgánu SVJ. Žalobce odsouhlasil jak výměru jednotky, tak i výkon funkce. Zápis žalobce byl proveden usnesením č. [spisová značka], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Přípisem ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že nesplňuje podmínku oprávněného nájemce ve smyslu Zásad pro prodej bytů. Žalobci bylo poté sděleno, že vlastní jinou nemovitost – rekreační objekt na hranici [územní celek] a to jej vylučuje z privatizace. Celá privatizace domu [adresa] probíhá podle záměru schváleného usnesením Zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a v něm nebyl žádný dům z privatizace vyloučen.

2. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce změnu žaloby ve smyslu, že v petitu nově požaduje alternativně, aby soud určil, že žalobce je oprávněným nájemcem bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví]), jehož součástí je budova [adresa] (objekt k bydlení, zapsaná na [list vlastnictví]), kdy součástí bytové jednotky je spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na společných částech nemovité věci, kterou tvoří společné části budovy [adresa] a pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [rok] [číslo] na souvisejícím pozemku parc. [číslo] (zahrada, o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví]), to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [anonymizována dvě slova]. [obec], zapsáno u [stát. instituce] se sídlem v [obec], [anonymizováno] [obec] s právem obdržet nabídku na odkup uvedené bytové jednotky dle Zásad pro prodej bytů [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum] schválených usnesením [anonymizováno] [číslo] [rok], se připouští. Tato změna byla připuštěna usnesením ze dne 16. 5. 2022, č.j. 26 C 215/2019-436, které nabylo právní moci dne [datum].

3. Žalovaná se vyjádřila k podané žalobě podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nárok žalobce uvedený v žalobě neuznává v plném rozsahu. Žalovaná považuje za nesporné, že žalovaný je nájemcem výše uvedené bytové jednotky, ovšem není oprávněným nájemcem ve smyslu Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], schválených Usnesením ze dne [datum], [číslo] [rok]. Žalovaná nepopírá skutečnost, že Usnesením zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [číslo] [rok] byla budova [adresa] v [katastrální uzemí]. Takové zveřejnění záměru však není veřejným příslibem, vyhlášením veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku ani veřejnou nabídku. Tímto rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] tedy nebylo rozhodnuto o prodeji jednotlivých jednotek jejich nájemníkům, ale byl zahájen proces privatizace a zjišťování okruhu osob, kterým má být nabídka učiněna. Pojem oprávněný nájemce v zásadách představuje užší specifikaci subjektů, kteří mají být [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] osloveni s nabídkou na odkup bytu a takovým oprávněným nájemcem se rozumí osoba, která ve smyslu Zásad není účastníkem žádného soudního sporu souvisejícího s užíváním předmětného bytu a který nevlastní ani neužívá jiný byt, vyjma případů, kdy po něm nelze spravedlivě považovat, aby užíval pouze jeden byt. za jiný byt je ve smyslu Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] považováno vlastnictví bytu, rodinného domu nebo nemovitosti určené k bydlení na území [anonymizováno] [obec] nebo ve [územní celek], stejně jako členství v bytovém družstvu, na základě kterého nájemce užívá byt ve vlastnictví tohoto bytového družstva. Vzhledem k tomu, že žalobce je vlastníkem ideální 1/2 pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v obci [obec], jehož součástí je budova s číslem popisným [anonymizováno] – objekt k bydlení, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec], je tím pádem vyloučen z definice oprávněného nájemce podle Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Žalovaná pochopitelně disponuje možností uplatnit výjimky ze Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], aby jí byla dána možnost pružně reagovat na nejrůznější situace lidského života, žádost žalobce však byla posouzena a nebylo ze strany žalované shledáno splnění podmínky pro udělení takové výjimky. Žalovaná dále uvádí, že žalobce nemá žádný právní nárok na privatizaci jednotky a že pokud byl [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] shledán jako osoba, která nesplňuje podmínky pro to, aby jí byla učiněna nabídka, pak není ničím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] dána povinnost žalobci učinit nabídku.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), a výslechem svědků [jméno] [příjmení] a Bc. [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazu zjistil následující skutečnosti.

5. Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud učinil tato skutková zjištění: žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] – bytu, vymezené v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Jednotka je zapsaná na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a s jednotkou je spojený podíl na společných částech v rozsahu [rok] [číslo] (prokázáno informacemi o jednotce z výpisu z katastru nemovitostí). Podle Dohody o užívání bytu ze dne [datum], která byla schválena na základě Rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytů ze dne [datum], žalobce, [příjmení] [příjmení] a rodiče [příjmení] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení] měli nadále užívat výše uvedenou jednotku (prokázáno Dohodou o užívání bytu a Rozhodnutím o schválení dohody o výměně bytů). Jak vyplývá z Prohlášení vlastníka o rozdělení vlastnictví nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne [datum], jednotka [číslo] zahrnuje byt [číslo] určený k bydlení a umístěný v [anonymizováno] NP domu a spoluvlastnický podíl na společných částech o velikosti [rok] [číslo] a celková podlahová plocha bytu je [výměra] (prokázáno Prohlášením vlastníka o rozdělení vlastnictví nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám). Z dopisu [právnická osoba] a.s. všem nájemníkům jednotek ul. [ulice a číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že společnost zaslala všem nájemníkům rekapitulaci údajů pro podání prohlášení vlastníka na katastr nemovitostí, týkající se potvrzení správnosti výměr jednotlivých jednotek, přičemž nájemníci měli tuto správnost stvrdit podpisem (prokázáno průvodním dopisem k rekapitulaci údajů pro prohlášení vlastníka). Z rekapitulace údajů pro jednotku [číslo] vyšlo najevo, že žalobce stvrdil vymezení a popis jednotky [číslo] dne [datum] (prokázáno rekapitulací údajů pro jednotku [číslo]). Na 16. zasedání Zastupitelstva městské části [obec a číslo] konaném dne [datum], číslo usnesení [číslo] [rok] bylo 4. bodem programu schváleno rozšíření seznamu bytových domů určených k privatizaci bytů dle Zásad prodeje bytů o domu [příjmení] [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] (prokázáno předmětným usnesením [číslo] [rok]). Ze Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] bylo zjištěno, že oprávněným nájemcem bytové jednotky ve smyslu Zásad je nájemce, jemuž vzniklo a po celou dobu prodeje trvá nájemní právo k bytu dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, který nemá dluh na nájemném a úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu, který není účastníkem žádného soudního sporu souvisejícího s užíváním předmětného bytu a který nevlastní ani neužívá jiný byt, vyjma případů, kdy po něm nelze spravedlivě považovat, aby užíval pouze jeden byt. za jiný byt je ve smyslu Zásad považováno vlastnictví bytu, rodinného domu nebo nemovitosti určené k bydlení na území [anonymizováno] [obec] nebo ve [územní celek], stejně jako členství v bytovém družstvu, na základě kterého nájemce užívá byt ve vlastnictví tohoto bytového družstva (prokázáno aktuálními Zásadami pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]). Jak bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, žalobce je vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v obci [obec], jehož součástí je budova s číslem popisným 102 – objekt k bydlení, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec] (prokázáno předmětným výpisem z katastru nemovitostí). Z fotodokumentace předmětného objektu k bydlení bylo zjištěno, že jde o stavení ve stylu venkovské chalupy po rekonstrukci, s nově udělanou střechou i okny a novou fasádou (prokázáno předmětnou fotodokumentací). Jak vyplynulo z 12. zasedání Rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] konaného dne 20. 3. 2019, číslo usnesení [spisová značka] [rok] bylo 15. bodem programu neschválena realizace záměru prodeje bytové jednotky [číslo] vymezené na pozemku parc. č. [rok], jehož součástí je bytový dům [adresa] v [katastrální uzemí] na adrese [adresa žalobce] (prokázáno předmětným usnesením č. [spisová značka] [rok]). Z přípisu žalobce vůči žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žádal o stanovení termínu prohlídky bytu za účelem vypracování znaleckého posudku, a totéž žádal i přípisem ze dne [datum]. Sdělením ze dne [datum] mu bylo sděleno, že v oznámeném termínu nebylo možno provést prohlídku jednotky znalcem a byl stanoven náhradní termín. Dalším přípisem ze dne [datum] mu bylo oznámeno, že kontrolou podkladů k prodeji bytových jednotek v předmětné budově bylo zjištěno, že nesplňuje podmínky oprávněného nájemce bytu, jemuž lze předložit nabídku k odkupu. Z přípisu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žádal žalovanou o přehodnocení stanoviska, že není oprávněným nájemcem ve smyslu Zásad, a to především s ohledem na stav, vzdálenost a vlastnickou strukturu nemovitých věcí v [katastrální uzemí] [obec]. Dále bylo z emailové komunikace zjištěno, že žalobce požádal o sjednání schůze se starostou [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], panem [jméno] [příjmení], kterého chtěl v opětovné věci požádat o pomoc. Starostovi zároveň napsal přes webový portál„ napište starostovi“ [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (vše prokázáno předmětnými konverzacemi a přípisy). Jak zároveň vyplynulo z protokolu o preventivní prohlídce bytu ze dne [datum], byt v tu dobu nebyl vytápěn, protože nejsou osazená okna (prokázáno předmětným protokolem). Z místního šetření [právnická osoba] – správa nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájemce užívá jednotku v souladu s nájemní smlouvou (prokázáno z přípisu z místního šetření). Jak vyplynulo ze stenografických přepisů záznamů 16. zasedání Zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum], ohledně domu [číslo] v ulici [ulice] bylo řešeno, že v posledních pěti letech byla provedena oprava střechy v celkových nákladech 2,7 mil. Výnos je 29 tisíc/m2 a udávaná cena u této nemovitosti 75 tisíc/m2. Jak bylo dále poznamenáno, část bytů si městská část hodlá ponechat pro sociální bydlení, část pro běžné nájemní bydlení a zatím netuší, jaké a kolik bytů chtějí prodávat. Dále je také rozebíráno, že městská část musí dbát o řádné hospodaření a ne prodávat všechny byty/domy ve svém vlastnictví za poníženou cenu, když ceny nemovitých věcí naopak stále rostou (prokázáno ze záznamu 16. zasedání Zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum]).

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že při privatizaci bytů ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] zastupitelstvo rozhodlo, že některé domy na [anonymizována dvě slova] se budou privatizovat a mezi těmito domy byl dům, o který jde v tomto stání. Přičemž byl nabídnut k privatizaci podle zásad schválenými zastupitelstvem. Podle svědka bytová politika [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] nebyla v jeho gesci a zná to zprostředkovaně a tak proto nemůže dát přesné odpovědi na vše. Svědek se účastnil nějakých jednání o privatizaci, kdy v předmětné věci bylo stěžejní hlasování rady, ve které hlasovali o nabídce bytu panu žalobci, přičemž gesční radní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je seznámil s obsahem bodu a s návrhem usnesení a obdrželi i nějaké papírové podklady, šlo o výtisky komunikace mezi městskou částí a žalobcem, kde žalobce uváděl, že má nárok na privatizaci jednotky a dále žádalo šetření na místě. Následně ze strany městské části byla komunikace z důvodu dospění k názoru, že pan [celé jméno žalobce] nesplňuje zásady pro prodej bytu, které jsou kladeny na potenciálního kupujícího, uzavřena. Jeden člen z devíti na tom hlasování rady nebyl, nedokáže si vzpomenout kdo. Materiály k projednání předmětného bodu obdržel v pátek předchozího týdne před hlasováním. Zápisem jednání rady je v podstatě seznam usnesení, informace o počtu hlasujících ke každému bodu, výsledek hlasování pro, proti a zdržel se. Žádost členy rady je standardní, že zapisovatelka to po ní člen rady vyžaduje, aby bylo doplněno do zápisu, standardně doslovný či zobecňující zápis nebyl pořizován, jde o běžný postup. Ohledně hlasování se potom musí tázající zeptat jednotlivých členů rady, ale například v zápisu je uvedeno, že některý z radních odchází nebo se například nezúčastnil celého jednání. Svědek uvedl, že žalobci nebyl schválen prodej bytu proto, že se posuzovaly všechny podklady a že konkrétně on hlasoval pro neschválení privatizace, že žalobce vlastní ještě jinou nemovitost určenou k bydlení. Podle svědka jde u pojmů oprávněný nájemce o pochybení, že tak byl žalobce označen, že termín měl být uveden správně, ovšem nemá právní vzdělání, tak neví jaká je přesná definice pojmu oprávněný nájemce. [příjmení] tuto předmětnou bytovou jednotku, šlo o spoluvlastnický podíl, jehož velikost si nevybavil.

7. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že privatizaci domu [adresa] na [anonymizována dvě slova] si svědek zběžně pamatuje, že městská část rozhodla a tento dům byl zařazen do privatizace a bylo rozhodnuto podle zásad, že bude privatizován po jednotlivých jednotkách, jak je uvedeno v rozhodnutím zastupitelstva městské části. Nikdo jiný než zastupitelstvo nemohlo rozhodnout o tom, jak bude dům prodáván. Šlo o záležitost odboru bytů a privatizace, přičemž byly zpracovávány znalecké posudky ohledně bytů, pak se dělaly nabídky, znalecké posudky a projednávalo se to potom v orgánech městské části. Zda byl žalobce vyrozuměn o zahájení privatizace a vyzván k odsouhlasení výměry jednotky svědek sdělil, že šlo o záležitost odboru, který tyto technické záležitosti dělá. Ohledně dopisu žalobci, zda má zájem o funkci v SVJ svědek sdělil, že on takový dopis nepsal a takovou nabídku nečinil. V roce [rok] byl svědek místostarosta a v roce [rok] radní. Na 12. zasedání rady [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] byl svědek předkladatel 15. bodu programu z toho důvodu, že mu bylo předloženo odborem, že žalobce nesplňuje podmínky pro možnost odkupu bytu z důvodu takového, že vlastní jinou nemovitost ve Středočeském kraji, což odporovalo podmínkám daným zastupitelstvem prodeji bytu. Konkrétně mu odbor předložil výpis z katastru nemovitostí k nějakému objektu bydlení. K otázce, zda dostal takové informace i ohledně jiných nájemců bytových jednotek svědek sdělil, že bezpochyby v průběhu privatizace ano. K tomu jak dlouho trvalo projednávání toho 15. bodu programu, svědek sdělil, že si nepamatuje, že by se ohledně tohoto bodu vedla nějaká dlouhá debata či významná debata, kterou bych si pamatoval. Jednání rady je ze zákona neveřejné, pokud jde o zápis, tak ten se činí z každé rady, nicméně to je zápis o tom, jaké městská část přijala body, jednotlivá usnesení. V zápisu z jednání rady MČ jsou uvedena hlasování k jednotlivým bodům, pokud někdo požádá, aby byl nějakým způsobem zvýrazněn při hlasování tak se tak učiní, ale svědek nepředpokládal, že při jednání této rady se to ohledně tohoto stalo. Osm lidí pro přijetí usnesení znamená, že ten den bylo přítomno zasedání 8 lidí, které lze dohledat jejich přítomnost v zápise v jednání, druhá varianta je, že by mohlo být přítomno 9 a někdo se toho hlasování neúčastnil, tak by to bylo složitější, kdo to byl, ale svědek nepředpokládá, že to byl tento případ. Orgány, které rozhodovaly o privatizaci nepřipouštěly výjimky, protože zastupitelstvo se nechtělo zaplétat do debat o tom, zda dát tomuto člověku výjimku, či ne, přičemž žádné výjimky se de facto a de jure nepovolovaly. Rozhodla o tom rada, že nevyhoví té námitce a to z toho důvodu, že žalobci se žádná újma nestala, protože dále je nájemcem předmětného bytu a nikdo ho z toho bytu nevyhazuje, tím pádem orgánu [anonymizováno], která o tom rozhodovala, to bylo snazší rozhodování. Ve věci se mísí dvě věci, které možná nebyly šikovné, ale pro orgány městské části jsou srozumitelné a transparentní. Oprávněným nájemcem je z pohledu městské části buď ta osoba, která má nájemní smlouvu, všechny náležitosti a pak je ten oprávněný nájemce, který má možnost za určitých podmínek nebo spíše měl možnost využít nabídky městské části na odkup bytové jednotky. U žalobce se objevil problém, který nebyl v souladu se zásadami, které tehdy platily, tak mu nabídka nebyla učiněna a o tom rozhodla rada městské části. V naprosté většině se městská část vyrovnala se sliby k privatizaci či prodeji oprávněným nájemcům v tuto chvíli není politická vůle se dále zbavovat majetku ve vlastnictví městské části. Žalobce je v současné době standardní nájemník.

8. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností, o výpověď shora uvedených svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jejichž výpovědi soud považoval za věrohodné a podpořené ostatními provedenými důkazy a z nich zjištěných skutečností. Uvedené osoby vypovídaly kontinuálně a bez logických rozporů o skutečnostech, které samy vnímaly. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další listinné důkazy, a to důkaz Stanoviskem vlastníků a nájemců domu [ulice a číslo] [obec a číslo] k obydlenosti všech jednotek ve vlastnictví [anonymizováno] [obec a číslo], k jednotce [číslo] vyjádřením, návrh na doplnění stanoviska pí. [příjmení], avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci nejsou podstatná. Soud zároveň zamítl žalobcem navržené důkazy výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení], neboť jejich výslechy soud shledal nadbytečnými s ohledem na to, že z důkazů čl. 223 a čl. 224 spisu při svém rozhodování nevyšel a žalobce jejich výslech navrhoval k ověření obsahové správnosti jejich písemných prohlášení. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobu je třeba zamítnout ve všech jejích bodech.

9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce je nájemníkem jednotky [číslo] – bytu, vymezené v budově [adresa] – objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV č [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] na adrese [adresa žalobce], jejímž vlastníkem je žalovaná. Usnesením zastupitelstva [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [číslo] [rok] byl schválen záměr žalované prodat byty ve čtyřech domech ve vlastnictví [anonymizováno] části [obec a číslo], mimo jiné i v budově, kde se nachází jednotka, jejímž nájemníkem je žalobce. Dne [datum] bylo žalobci sděleno, že nesplňuje podmínku oprávněného nájemce ve smyslu Zásad pro prodej bytů a nebude mu tedy nabídnuta privatizace jím obývané bytové jednotky. Žalobce vlastní jinou nemovitost určenou k bydlení, což je v rozporu s tím, aby byl ve smyslu Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], schválených Usnesením ze dne [datum], [číslo] [rok] označen jako oprávněný nájemník.

10. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle ust. § 1187 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. To platí i v případě nájmu nebytového prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytem v tomtéž domě. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.

12. Podle ust. § 39 zákona č. 128/2000 Sb., Zákona o obcích, záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru.

13. Primárně soud uvádí, že rozšířením žaloby ze dne se žalobce domáhal alternativním petitem dvou typově odlišných nároků, vyplývajících z odlišných druhů žalob. Takzvaný alternativní petit je obecně použitelný v případech, kdy z některých ujednání stran vyplývají možnosti volby mezi druhy plněními poskytnutými protistraně, či pokud splněním jedné povinnosti žalované je vyloučeno již plnění druhé (alternativní). Pokud jde tedy o žalobcem vymezená alternativní petit, určovací žalobu ve smyslu § 80 písm. c) jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno, buď že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Zásadním předpokladem úspěšnosti žaloby o určení je po procesní stránce v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména v případech, kdyby bez tohoto určení bylo ohroženo žalobcovo právo nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým, přičemž žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

14. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.

15. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je takové soudní určení právního statusu žalobce způsobilé odstranit stav jeho další nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení není důvodem k zastavení řízení nebo k odmítnutí žaloby, ale k zamítnutí žaloby. Zamítá-li soud určovací žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby se současně zabýval také věcí samou. V posuzovaném případě soud nedospěl k názoru, že by žalobce měl na věci naléhavý právní zájem, neboť určení tak, jak bylo žalobcem uvedeno v určovacím petitu nelze považovat za případ, kde by bylo ohroženo žalobcovo právo nebo kde by se bez určení stalo jeho právní postavení nejistým, neboť žalobce nemá na předmětné určení žádné právo a jeho právní postavení se nezmění, tedy zůstane zachováno a nebude nejisté. Zároveň by se určením nevytvořil žádný pevný právní rámec vztahu mezi stranami sporu, a to především s ohledem na to, že ani tak by žalované nebyla dána žádná povinnost učinit žalobci nabídku. Soud proto z těchto důvodů žalobu na určení zamítl, jak je uvedeno ve druhém souvětí výroku I. tohoto rozsudku.

16. Ustanovení § 39 odst. 1 Zákona o obcích stanovuje povinnost obcím při záměru majetkově disponovat s nemovitými věcmi ve svém vlastnictví zveřejnit tento záměr na příslušné úřední desce, kdy smyslem tohoto je učinit majetková jednání obce transparentními a zároveň hospodárnými, neboť obec dává každému možnost se k dispozici vyjádřit a namítat případnou nehospodárnost či neúčelnost. Zveřejnění záměru ovšem nezakládá žádnou povinnost soukromoprávní povahy, jak se v této otázce opakovaně vyjadřovala judikatura. Nejvyšší soud se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil k charakteru institutu záměru podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, resp. podle § 36 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010). Záměr proto není soukromoprávním jednáním (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010) veřejným příslibem, ani vyhlášením veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Jedná se pouze o povinnost veřejnoprávní, jejímž účelem je učinit nakládání s obecním majetkem transparentním a hospodárným (srov. NS ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010) .Je dokonce možné, aby se obec i po zveřejnění záměru či po obdržení nabídek ke zveřejněnému záměru rozhodla, že dispozice s majetkem nakonec nebude učiněna, resp. že žádnou z obdržených nabídek nevybere a majetkově disponovat s předmětnou nemovitou věcí nebude.

17. Soud tedy s ohledem na charakter záměru v uvedené věci dovodil, že nebyla zjištěna existence žádného zcela nepochybného rozhodnutí žalované o prodeji bytu žalobci, neboť představují pouze úvahu žalované do budoucna s uvedenými nemovitostmi disponovat s tím, že schválením Zásad si pro toto stanovuje podmínky tak, jak si je žalovaná jakožto vlastník vymezí. Žalovaná městská část zcela zjevně vůbec neučinila žádné kroky přímo směřující k nabídce prodeje konkrétní bytové jednotky. Jak uvedl sám Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 5. 2005, 268 Cdo 2957/2004, je takřka právní notorietou, že převod nemovité věci je závislý pouze na rozhodnutí dosavadního vlastníka budovy. Vůči nikomu nelze dovodit existenci smluvního přímusu a také prohlášení obce jako vlastníka budovy, ke kterému v posuzované věci došlo, není než jen předpokladem pozdějšího případného převodu bytů do vlastnictví nájemců, nikoli však bezprostředním impulsem k povinnosti nabídnout nájemci převod bytu a iniciovat tak smluvní mechanismus.

18. Soud si je vědom ustanovení § 1187 o.z., ovšem je nutno vzít v potaz, že samotné nadále platí, že se jedná o právo nájemce, avšak jen tehdy, když vlastník jednotky projeví vůli jednotku převést. Ustanovení nezakládá právo nájemce na převod, pokud vlastník převádět nechce. V tomto smyslu je použitelné rozhodnutí NS 22 Cdo 293/2008, podle kterého z předmětného ustanovení vyplývá jen předkupní právo k bytu, nikoli však právo na jeho prodej v případě, že dosavadní vlastník bytu, případně budovy tuto jednotku nechce převést na jiného, ačkoli jiné jednotky ve stejném domě převádí. Žalovaná by tedy v případě prodeje bytové jednotky byla nepochybně povinna učinit žalovanému nabídku k uplatnění předkupního práva, ovšem základním předpokladem realizace předkupního práva je existence uzavřené smlouvy s koupěchtivým. Nabídka k výkonu předkupního práva by měla obsahovat všechny podmínky koupě, tak jak vyplývají z kupní smlouvy s koupěchtivým. Vzhledem k tomu, že žalovaná žádnou zcela nepochybnou vůle ohledně prodeje předmětné jednotky neprojevila, neboť jak je uvedeno výše, zveřejnění záměru je pro toto nedostatečné, a v současné době předmětnou jednotku nikde neinzeruje ani neprodává, není použití zákonného ustanovení o předkupním právo přiléhavé.

19. Soudu v dané věci absolutně nepřísluší určovat to, zda rozhodnutí žalované o tom, že žalobce je nebo není oprávněný nájemník ve smyslu Zásad pro prodej bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], bylo v pořádku po lidské či etické stránce. Z daného jednání žalované nevyplývá, že by byl žalobce tímto rozhodnutím nějak diskriminován, či by k němu bylo přistupováno nerovně. Důvody, proč nebyl žalovanou určen jako oprávněný nájemník ve smyslu Zásad, jsou zcela jasné a transparentní, neboť vlastnictví nemovitých věcí určených k bydlení lze snadno prokázat a žalobce byl s tímto ustanovení Zásad srozuměn. Zároveň je nutno poznamenat, že pokud je nemovitost určena právně k bydlení, nemění na tomto faktu nic ani případný technický stav takové nemovité věci, vybavení a jiné aspekty. Je sice pravdou, že žalovaná má možnost každý případ posoudit individuálně a určit, zda na předmětný případ nelze uplatnit výjimku, kdy by po nájemníkovi nebylo možno spravedlivě požadovat, aby vlastnil jinou nemovitou věc jinak vyloučenou, ovšem soud opětovně zdůrazňuje, že takové posuzování výjimek je plně v gesci žalované, jako vlastníka nemovitých věcí a jakýkoliv soudní zásah ve smyslu, že soud by žalované určoval, kdy a kde má u svých nemovitých věcí udělit výjimku a ukládat žalované povinnosti učinit nabídku by byl zcela nepochybně v rozporu s elementární ochranou vlastnického práva ve smyslu Čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud v dané věci uzavírá, že v posuzovaném případě je nutno říct, že neexistuje právní norma, žádný právní důvod, proč by ze strany žalované měla být žalobci učiněna nabídka na odkup dotčené bytové jednotky. Tato problematika byla judikaturou řešena nesčetněkrát a je tedy zcela silně a dostatečně ukotvena, proto soud neměl při právním posouzení dané věci žádné pochyby, to samé zároveň platí i o výkladu toho, co znamená zveřejnění záměru obce a jaké jsou jeho právní důsledky. Ačkoliv je žalovaná pochopitelně do jisté míry vázáná tím, že je městská část a tedy se na její vystupování vztahují přísnější pravidla týkající se transparentnosti a formality jednání, stále je primárně vlastníkem, který má dána oprávnění se svým majetkem nakládat, hospodařit a to za podmínek, které si sama určí. Žalovaná si transparentně zvolila, že osobami, s kterými je ochotna vstoupit do dalších smluvních jednání týkajících se uzavření převodních smluv, mají být osoby nemající jiné nemovité věci ve svém majetku, což je požadavek zcela legitimní, navíc za určitých podmínek po posouzení individuálně i zmírnitelný. Pokud v tomto konkrétním případě neshledala pro udělení výjimky důvod, nejde o diskriminaci ani žádné porušení smluvní či předsmluvní povinnosti. Taktéž argumentace příslušným ustanovením občanského zákoníku o předkupním právu nájemce bytové jednotky byla soudem spolehlivě vyvrácena, neboť z daného případu je zcela zjevné, že takové právo není a nikdy v minulosti žalobci nebylo upíráno, neboť nebylo zjištěno, že by žalovaná chtěla předmětnou bytovou jednotku prodat či že by s nějakou třetí osobou vstoupila do jednání o uzavření smlouvy týkající se převodu vlastnického práva k předmětné jednotce. Žalovaná však předmětnou jednotku k prodeji nenabízí v současné době nikomu. Zároveň v jednání žalované nebylo spatřeno jednání, které by bylo možno posuzovat jako diskriminační vůči žalobci. Soud proto z těchto důvodů po zvážení všech okolností případu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku v souvětí prvém, čímž žalobu zamítl v plném rozsahu.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla ve věci plně úspěšná, byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem., které jsou tvořeny celkem 9 úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalobkyně [datum] a účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 35 000 Kč dle ust. § 9 odst. 3 a 9 x režijními paušály po 300 Kč včetně DPH. Žalovaná nepožadovala přiznání úkonu závěrečný návrh. Celkové náklady žalované ve výši 30 492 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta) bylo žalobci přisouzeno zaplatit v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).