26 C 227/2024 - 99

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D. ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 13 680 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku 13 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 680 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 14 592,60 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 26. 4. 2024 domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 13 680 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2, nacházející se v obci [adresa], k.ú. [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [adresa] (dále jen „Pozemek“). Vzhledem ke skutečnosti, že předmětný Pozemek sousedí s pozemkem žalované, tato užívá bez právního titulu neoplocenou část předmětného Pozemku, a to o výměře [Anonymizováno] m2, pro příchod či příjezd k nemovitosti žalované, kdy tímto jednáním zcela znemožňuje žalobcům předmětný Pozemek řádně užívat v celé jeho výměře. Vlastnictví výše uvedené části předmětného Pozemku je pro žalobce spojeno s finančními náklady, na jejichž úhradě se žalovaná nikdy nepodílela a ani o to nejevila zájem. V roce 2022 navrhli žalobci žalované uzavřít nájemní smlouvu na předmětnou část Pozemku za tzv. symbolické nájemné, kdy žalovaná s tímto návrhem ústně souhlasila, a rovněž převzala od žalobců návrh nájemní smlouvy s tím, že jim ji vrátí podepsanou, to však neučinila, naopak započala správní řízení u [právnická osoba] [adresa] podáním žádosti o deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace na předmětném Pozemku. I přes to, že se v praktickém užívání předmětné části Pozemku ve smyslu předmětného správního řízení nic nezměnilo, svým jednáním způsobila žalovaná žalobcům značnou finanční újmu, neboť došlo ke znehodnocení tržní hodnoty předmětného Pozemku. Dne 8. 4. 2024 byla žalované do datové schránky dodána Předžalobní výzva ze dne 5. 4. 2024, která byla žalované doručena téhož dne, žalobci se po žalované domáhali úhrady částky ve výši 13 680 Kč ve smyslu bezdůvodného obohacení, kdy předmětná částka vychází dle zpracovaného tržního odhadu z částky 19 Kč za 1 m2 * 20 m2 * 36 měsíců, a to ve lhůtě do 7 dní od doručení výzvy, žalovaná však ničeho neuhradila a na výzvu nereagovala.

2. Žalovaná podala odpor dne 2. 5. 2024 s tím, že uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává, kdy tento odpor doplnila v podání ze dne 4. 6. 2024 tak, že předmětem žaloby je údajný nárok žalobců na bezdůvodné obohacení ve výši 13 680 Kč za užívání části pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, v k. ú. [adresa], který mají žalobci ve společném jmění manželů. Žalovaná vlastní nemovitost sousedící s nemovitostí žalobců, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Přístup k nemovitostem žalované vede po účelové komunikaci nacházející se na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a také na části pozemku žalobců č. [Anonymizováno]. Existence účelové komunikace byla deklarována rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] ze dne 18. 5. 2023, sp. zn. výst.: [č. účtu]. Dále je vjezd k nemovitostem žalované veden přes část pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno], a to konkrétně travnatý pás o výměře [Anonymizováno] m2, který se nachází za účelovou komunikací a přiléhá k čelní části pozemku žalované parc. č. [Anonymizováno]. Tato část pozemku žalobců č. [Anonymizováno], která je tvořena travnatým pásem bezprostředně navazujícím na veřejnou komunikaci, byla vždy využívána jako součást přístupu k nemovitostem žalované či jejich právních předchůdců a byla využívána také třetími osobami, zejména vlastníky okolních nemovitostí jako součást přístupu k jejich nemovitostem. Tento stav užívání dotčeného pásu pozemku č. [Anonymizováno] trvá minimálně 10 let. Žalovaná uvádí, že část pozemku žalobců č. [Anonymizováno], která slouží jako přístup k nemovitostem žalované byla ještě v roce 2013 vizuálně začleněna do pozemku žalované č. [Anonymizováno]. Při digitalizaci katastrální mapy však došlo k posunutí hranice pozemku žalované č. [Anonymizováno] dál od účelové komunikace, čímž vznikl pás pozemku, který byl přičleněn k sousednímu pozemku č. [Anonymizováno]. Předmětný travnatý pás pozemku, který slouží jako přístup k nemovitostem žalované, se stal součástí pozemku č. [Anonymizováno], který je nyní ve vlastnictví žalobců, až někdy v roce 2013. Po digitalizaci katastrální mapy byl pozemek žalované de facto odříznut od veřejné komunikace, a to bez ohledu na to, že žádný jiný přístup k nemovitostem žalované neexistuje a nelze ho ani zajistit jinak, než přes předmětnou část pozemku žalobců č. [Anonymizováno]. Ani poté, co se stal předmětný pás pozemku součástí pozemku č. [Anonymizováno], původní vlastník tohoto pozemku (právní předchůdce žalobců) nikdy nijak žalované nebránil bezplatně předmětný pás pozemku užívat pro účely vjezdu ke svým nemovitostem. Původní vlastník pozemku č. [Anonymizováno] udělil žalované souhlas s přístavbou a úpravami rekreační chaty, která má být podle rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], Stavební úřad ze dne 3. 9. 2014, č.j. [Anonymizováno] umístěna na pozemcích č. [Anonymizováno] a dopravně napojena na komunikaci na pozemku č. [Anonymizováno] (tedy přes předmětný pás pozemku č. [Anonymizováno]). Právní předchůdce žalobců dal tímto jasně najevo, že souhlasí s užíváním dotčené části pozemku č. [Anonymizováno] žalovanou za účelem přístupu ke svým nemovitostem. Tedy i poté, co byl pozemek žalované odříznut od veřejné komunikace, žalovaná dotčenou část pozemku č. [Anonymizováno] užívala v dobré víře, že tak činí oprávněně se souhlasem vlastníka pozemku č. [Anonymizováno]. Dokonce i žalobci, kteří pozemek č. [Anonymizováno] koupili v roce 2015, užívání dotčené části svého pozemku žalovanou zpočátku akceptovali a žalované v užívání nijak nebránili ani za užívání nepožadovali žádné plnění. Teprve v roce 2023 začali žalobci tvrdit, že užívání dotčené části pozemku č. [Anonymizováno] ze strany žalované žalobce poškozuje, neboť nemohou zahradu využívat v celé její výměře. Žalovaná k tomuto uvádí, že dotčená část pozemku č. [Anonymizováno] nebyla nikdy využívána jako součást zahrady, ale roky slouží pro účely vjezdu k nemovitostem žalované.

3. Žalobci reagovali podáním ze dne 8. 7. 2024 tak, že tvrzení žalované, že po celou dobu užívání předmětné části pozemku parc. č. [Anonymizováno] (dále jen „část pozemku“) udržovala tuto část pozemku na své náklady, se nezakládají na pravdě. Žalovaná část pozemku pouze účelově jednorázově posekala, a to zjevně v úmyslu obstarat si případný důkaz pro toto soudní řízení. Žalobci dále uvedli, že se zpočátku aktivně nebránili užívání části pozemku pro příjezd k nemovitostem žalované, neboť vzhledem ke snaze udržet dobré sousedské vztahy a snaze předejít případným soudním sporům věřili ve vyřešení věci vzájemnou sousedskou dohodou. Žalobci v minulosti již několikrát navrhovali žalované uzavření nájemní smlouvy k části pozemku, kdy žalovaná nejprve s uzavřením nájemní smlouvy ústně souhlasila, převzala si od žalobců nájemní smlouvu s tím, že ji dodá podepsanou a následně tuto smlouvu odmítla podepsat. Následně žalobci zjistili, že žalovaná započala část pozemku využívat nad rámec pouhého zajištění přístupu ke své nemovitosti, když na části pozemku začala parkovat svůj automobil, svádět odpadní vodu ze svého pozemku a skladovat zde stavební materiál. Ze strany žalované tedy začalo docházet k většímu zatěžování části pozemku v celém jeho rozsahu, a nikoliv pouze té části, kterou žalovaná užívala k příjezdu ke svým nemovitostem. Takové jednání žalované považují žalobci za neoprávněné užívání části pozemku ze strany žalované, když žalovaná pro toto užívání nemá jakýkoliv právní titul. Žalobci se pokoušeli tento nevyhovující stav s žalovanou řešit smírně, a to právě snahou o uzavření nájemní smlouvy. Žalobci považují svůj nárok na náhradu za užívání pozemku žalovanou, resp. na vydání bezdůvodného obohacení, za zcela oprávněný a důvodný.

4. Žalovaná reagovala tak, že žalobci pozemek č. [Anonymizováno] koupili již s tím, že přes část tohoto pozemku vede veřejná komunikace, která je spolu s jejími okrajovými částmi užívána třetími osobami včetně žalované za účelem přístupu k jejich nemovitostem, toto užívání probíhá již řadu let a nikdy dříve vlastníci pozemku proti tomuto nebrojili. Žalovaná dotčenou část pozemku udržuje pravidelně, odmítla, že by dotčenou část pozemku využívala pro účely parkování, skladování materiálu nebo svádění odpadní vody.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), přičemž z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

6. Dopisem žalobců žalované ze dne 11. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou, aby do 30. 9. 2022 uhradila bezdůvodné obohacení nebo průkazně doložila oprávněnost bezplatného užívání neoplocené části jejich zahrady (prokázáno dopisem).

7. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] ze dne 3. 9. 2014 bylo rozhodnuto o vydání společného územního a stavebního povolení pro stavbu „Přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu [Anonymizováno]“ na pozemku číslo parcelní [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Pro umístění stavby byly stanoveny podmínky., že stavba bude umístěna na pozemku číslo parcelní [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (prokázáno rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] ze dne 3. 9. 2014).

8. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa], stavební úřad ze dne 2. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná podala u stavebního úřadu ohlášení dokončení stavby „Přístavby a stavebních úprav rekreačního objektu [Anonymizováno]“ na pozemcích čísla parcelního [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], přičemž stavební úřad konstatoval, že stavba na pozemcích čísla parcelního [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla provedena v souladu s ověřenou projektovou dokumentací a vydaným stavebním povolením ze dne 3. 9. 2014 (prokázáno sdělením [právnická osoba] [adresa] ze dne 2. 10.2019).

9. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] ze dne 18. 5. 2023, č. j. [č. účtu], bylo prokázáno, že [právnická osoba] [adresa], odbor stavební úřad – oddělení dopravy a správy komunikací rozhodl tak, že na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace sloužící k užití chodci a silničními vozidly, určená k obecnému užívání ve smyslu § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Vymezení veřejně přístupné účelové komunikace je takové, že komunikace je vedena od rozhraní pozemků parc.č. [Anonymizováno] (podélná hranice mezi objekty č.p. [Anonymizováno] a č.e. [Anonymizováno]) v k.ú. [adresa], až po rozhraní pozemků parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Mezi komunikací a pozemkem parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je umístěn travnatý pás proměnné šíře 1,3 až 1,5 m a na něj teprve navazuje komunikace, která je šířky 0,5 – 0,7 m, délky 14,5 m. Komunikace podél hranice pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (čelní část ke komunikaci) nezabírá celou část pozemku, ale pouze poměrnou část. V terénu tvoří s pozemkem parc.č. [Anonymizováno] a částí pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] dopravní koridor šíře 2,5 m tvořený vyjetými kolejemi, zhutněnými zeminou, vymezený pásy zeleně s oploceními a následně navazuje na komunikaci na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (prokázáno předmětným rozhodnutím).

10. Předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobci vyzvána ke zdržení se neoprávněného užívání předmětného Pozemku a k úhradě částky ve výši 13 680 Kč, která vychází dle zpracovaného tržního odhadu z částky 19 Kč za 1 m2 * 20 m2 * 36 měsíců, a to ve smyslu bezdůvodného obohacení (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2024).

11. Dopisem Reakce na předžalobní výzvu ze dne 19. 12. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná v reakci na předžalobní výzvu žalobců těmto nabídla jako projev dobré vůle jednorázovou úhradu ve výši 10 000 Kč s tím, že je připravena zpracovat návrh na vklad věcného břemene (prokázáno Reakcí na předžalobní výzvu ze dne 19. 12. 2023).

12. Žalovaná je vlastníkem pozemku [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zahrada v k.ú [adresa] (prokázáno informacemi o parcele).

13. Výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav evidovaný k datu 23. 3. 2024 bylo prokázáno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], mají žalobci ve společném jmění manželů (prokázáno výpisem).

14. E-mailem ze dne 30. 7. 2024 adresovaném z adresy [e-mail] žalované bylo prokázáno, že trávník před jejím domem je vždy vzorně upraven, postříhán a udržován tak jako všechno kolem jejího domu, což bohužel neplatí o prostředí před domy směrem k hlavní cestě, kde sekání trávy za několik let nepostřehl a je to tam proto často zarostlé a nepříjemné pro chodce a auta (prokázáno e-mailem).

15. Fotografiemi předmětného pozemku bylo prokázáno, že pokud se dvě vozidla na účelové komunikaci vyhýbají, musí jet přes krajnici, tedy i přes pozemek žalobců, a dále je patrné, že se na pozemku žalobců nachází jízdní dráha vozidel (prokázáno předmětnými fotografiemi).

16. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy založené ve spisu. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ustanovení § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

17. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], přičemž část tohoto pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 není žalobci oplocená a nachází se na ní veřejně přístupná účelová komunikace sloužící k užití chodci a silničními vozidly, určená k obecnému užívání ve smyslu § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a to podle rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor stavební úřad – oddělení dopravy a správy komunikací ze dne 18. 5. 2023. Žalovaná část z výměry 20 m2 pozemku žalobců užívá k příchodu a příjezdu na svůj pozemek parc. č. [Anonymizováno], přičemž pozemek žalobců přiléhá k čelní části pozemku žalované. Žalovaná byla žalobci vyzvána ke zdržení se neoprávněného užívání předmětného Pozemku a k úhradě částky ve výši 13 680 Kč, která vychází dle zpracovaného tržního odhadu z částky 19 Kč za 1 m2 * 20 m2 * 36 měsíců, a to ve smyslu bezdůvodného obohacení.

18. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

19. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2992 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dříve byly situace užívání pozemku bez smluvního podkladu podřazovány skutkové podstatě plnění bez právního důvodu (za všechny viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4051/2016); dle nyní účinné právní úpravy, uvádějící demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení, lze řečené kvalifikovat jako protiprávní užití cizí hodnoty ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. (k tomu srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3090/2018, a ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018).

21. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákona o obcích“) jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

22. Problematika pojmu veřejné prostranství se v judikatuře dovolacího soudu ustálila v závěru, že veřejným prostranstvím se rozumí prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství ze zákona (§ 34 zákona o obcích, či § 14b zákona o hl. m. Praze), který je předmětem veřejného užívání předem neomezeným okruhem uživatelů. Musí jít přitom o takové užívání, které odpovídá povaze a účelu statku a které nevylučuje z obdobného užívání téhož statku jiné, byť i potencionální uživatele (v této souvislosti např. o veřejné prostranství se nejedná v případě, kdy jeho obecnému užívání brání faktická překážka, zejména zeď, plot, zátaras či cedule zákaz vstupu, k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2378/2016). Veřejná prostranství, jako materiální statek, jsou jedním z možných předmětů veřejného užívání, mezi něž patří zejména voda, pozemní komunikace, krajina, les, ovzduší, některé druhy energií a kmitočtové spektrum, všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu, neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. 28 Cdo 699/2019, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018).

23. Ke vzniku povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být současně splněny. Musí být naplněno nabytí majetkových hodnot obohaceným, nespravedlivý důvod obohacení, majetková újma ochuzeného a příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. V předmětném řízení je pozemek, o který jde, užíván neurčitým počtem osob, včetně žalované, která nikterak nebrání v užívaní předmětného pozemku žalobcům, přičemž pouze v omezené míře a čase část neoploceného části pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno], zahrada, v k. ú. [adresa], překračuje či přejíždí motorovým vozidlem, a to při vstupu na svůj pozemek parc. č. [Anonymizováno], který čelní částí přiléhá k uvedenému pozemku žalobců. Část pozemku žalobců parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 vzhledem k povaze a své funkčnosti tvoří součást funkčního celku veřejně přístupné účelové komunikace, jak již uvedl ve svém rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor stavební úřad – oddělení dopravy a správy komunikací ze dne 18. 5. 2023, č. j. [č. účtu], kde na části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace sloužící k užití chodci a silničními vozidly, určená k obecnému užívání ve smyslu § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Veřejně přístupná účelová komunikace je pak vedena od rozhraní pozemků parc.č. [Anonymizováno] (podélná hranice mezi objekty č.p. [Anonymizováno] a č.e. [Anonymizováno]) v k.ú. [adresa], až po rozhraní pozemků parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Mezi komunikací a pozemkem parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je umístěn travnatý pás proměnné šíře 1,3 až 1,5 m a na něj teprve navazuje komunikace, která je šířky 0,5 – 0,7 m, délky 14,5 m. Komunikace podél hranice pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (čelní část ke komunikaci) nezabírá celou část pozemku, ale pouze poměrnou část. V terénu tvoří s pozemkem parc.č. [Anonymizováno] a částí pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] dopravní koridor šíře 2,5 m tvořený vyjetými kolejemi, zhutněnými zeminou, vymezený pásy zeleně s oploceními a následně navazuje na komunikaci na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Je tedy zřejmé, že část pozemků žalobců parc. č. [Anonymizováno] je užívána neurčitým počtem osob, a to chodci, řidiči vozidel, tedy nejen žalovanou. Žalovaná proto není ve věci pasivně věcně legitimována k vydání jakéhokoliv bezdůvodného obohacení. Žalovaná užívá část pozemku tak, že přes něho přejíždí nebo přechází při vstupu na svůj pozemek. Nejedná se tak o protiprávní užití cizí hodnoty, přičemž na její straně není dán nespravedlivý důvod užívání tohoto pozemku, neužívá ho bez spravedlivého důvodu a omezeně, žalobcům v zásadě nijak nebrání, aby ho mohli sami užívat. Soud tedy uzavírá, že část předmětného pozemku žalobců v důsledku naplnění materiálního kritéria spočívajícího v určenosti malé části jejich pozemku k uspokojování potřeb občanů obce, resp. existence funkčního významu dané části pozemku pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kdy jej lze považovat za veřejné prostranství, pak nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobcům platila jakékoliv finanční částky jako bezdůvodné obohacení, neboť se svým jednáním na jejich úkor nikterak neobohatila. Vzhledem ke všem uvedeným důvodům soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po 1 660 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, vyjádření k žalobě ze dne 4. 6. 2024, vyjádření ze dne 6. 8. 2024, vyjádření ze dne 22. 1. 2025, a ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání ve dnech 19. 12. 2024 a 15. 5. 2025. Výše úkonů právní pomoci je dána dle ustanovením § 7 bod 5. ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalované ve výši 14 592,60 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).