26 C 236/2023-30

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro vyklizení takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizené předat žalobkyni nemovité věci zapsané na LV [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemek parcela [číslo] zahrada, pozemek parcela [číslo] lesní pozemek, pozemek parcela [číslo] trvalý travní porost, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném vyklizení nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela [číslo] zahrada, pozemku parcela [číslo] lesní pozemek, pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Žalobu odůvodnila tím, je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně a žalovaný byli partneři, z jejich soužití se narodily dvě doposud nezletilé děti, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] byly děti svěřeny na základě dohody rodičů do péče matky. Účastníci se partnersky rozešli v roce 2020 a žalobkyně nesouhlasí, aby žalovaný nadále její výlučné nemovité věci užíval, proto jej doporučeným dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], vyzvala k jejich vyklizení do konce července 2023. Žalovaný výzvu nerespektoval, ačkoliv má v místě svého trvalého bydliště v [část obce], [ulice a číslo], zajištěno adekvátní bydlení v rodinném domě své matky. Vyklizení žalovaného z nemovitých věci žalobkyně je nejen v zájmu žalobkyně, ale i v zájmu nezletilých dětí, které jsou vystavovány vzájemným rozporům rodičů a musí žít v napjaté atmosféře. Pouze žalobkyně pak hradí veškeré výdaje spojené s bydlením. Při jednání dne [datum] pak žalobkyně doplnila, že účastníci nikdy nebyli manželé a nemovité věci byly pořízeny za její výlučné finanční prostředky, které zdědila po babičce.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s touto nesouhlasí, když nesouhlasí s tvrzením, že se se žalobkyní v roce 2020 partnersky rozešli. Soud, který rozhodoval o péči o jeho nezletilé děti, uvedl, že rozhodl na základě dohody rodičů, toto však není pravda, jednalo se o nechutnost vytvořenou žalobkyní, žalovaný však omylem rezignoval a vzdal se možnosti odvolání. Předmětné nemovité věci jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, nicméně žalovaný se za dobu 22letého soužití se žalobkyní podílel svou prací a veškerými finančními prostředky na zhodnocování a udržování těchto nemovitostí. Není pravda, že by žalobkyně platila veškeré náklady na domácnost, bydlení a děti. Žalovaný je řádným, zodpovědným a obětavým otcem svých dětí. V domě rodičů v [část obce] nemá žalovaný zajištěné adekvátní bydlení, když tam doposud bydlí oba jeho rodiče, dům je malý a rodiče jsou ve vysokém věku, kdy už by byli těžko schopni přizpůsobit se případným změnám. Na výzvu soudu, aby sdělil, jaký titul mu svědčí k užívání předmětných nemovitých věcí, žalovaný nereagoval, neboť mu advokátka řekla, jak to dopadne a považoval to za zbytečné.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: -) Z výzvy k vyklizení včetně podacího archu, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum] k vyklizení předmětných nemovitých věcí, když tyto jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně a žalobkyně odvolala souhlas žalovanému je dále užívat. V případě, že se žalovaný nevystěhuje, podá žalobkyně k příslušnému soudu žalobu na vyklizení. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím provozovatele České pošty, a. s., dne [datum] na adresu [anonymizováno]. -) Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je zapsána jako výlučná vlastnice nemovitých věcí, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela [číslo] zahrada, pozemku parcela [číslo] lesní pozemek, pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. -) Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve věci dědictví po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum], které nabylo právní moci dne [datum], z Kupní smlouvy ze dne [datum] a ze Smlouvy o vedení jistotního účtu s názvem„ [anonymizováno]“ č. J [číslo], že soud schválil dohodu o vypořádání dědictví, dle které mimo jiné nabyly zůstavitelčina dcera, [jméno] [příjmení], a zůstavitelčina vnučka, [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), do podílového spoluvlastnictví nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [okres] na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, parc. [číslo] zahrada, s budovami [anonymizováno] v ceně 5 950 000 Kč Kupní smlouvou ze dne [datum] žalobkyně a [jméno ] [příjmení] prodaly tyto nemovité věci kupujícímu, [právnická osoba] , za kupní cenu 6 000 000 Kč. Kupní cena byla kupujícím složena na jistotní účet s názvem„ [anonymizováno]“ č. [číslo], vedený u [právnická osoba], který byl zřízen ve prospěch žalobkyně a její matky na základě Smlouvy o vedení jistotního účtu s názvem„ [anonymizováno]“ č. J [číslo] ze dne [datum]. -) Ze zápisů Mediačního centra [obec], že účastníci se zde setkali dne [datum], kdy tématem tohoto setkání bylo bydlení a rozdělení majetku. Žalovaný vnímal situaci tak, že vybudoval dům a kvůli chybě žalobkyně se nebude stěhovat a opouštět děti, protože tohle hlava rodiny nedělá. Řešení situace přes soudní vystěhování bere jako zradu, chce obnovit vztah. Pro žalobkyni by bylo nemyslitelné dávat vztah znovu dohromady. Z domu ještě neodešla kvůli dětem. Situaci by chtěla vyřešit rozchodem a dohodou, kdy nejlepší by bylo, aby se žalovaný odstěhoval a ona by s dětmi v domě zůstala a finančně se vypořádala se žalovaným. Popřípadě by mohl zůstat žalovaný s dětmi nebo by děti odešly s ní a žalovaný by se s ní finančně vypořádal. Další variantou by mohlo být dům prodat. Při mediačním setkání dne [datum] účastníci řešili vzájemný rozchod a svůj vzájemný vztah a dům a bydlení v budoucnu. Pro žalovaného je stále jedinou variantou udržení vztahu, vzájemné odpuštění, přeskočení a pořízení psa. Pro žalobkyni je rozchod jedinou variantou a ráda by se dohodla na praktických věcech kolem rozchodu. Žalovaný s rozchodem nesouhlasí, nechce odejít od rodiny, hovoří v této souvislosti o tragédii, která by mohla nastat, o morálním rozměru a důvodech stávající situace. Pro žalobkyni je nepřijatelné další společné bydlení účastníků. Preferovala by v domě zůstat s dětmi s tím, že by se se žalovaným finančně vypořádala. Účastníci se dohodli, že žalobkyně zjistí limit hypotéky a jiných zdrojů, které by mohla použít na finanční vypořádání se žalovaným. Tématem setkání dne [datum] pak bylo společné bydlení, majetkové vypořádání a účast dětí na soudním jednání. Žalovaný sdělil, že nikdy neustoupí, nikdy se dobrovolně nevzdá dětí ani dobrovolně neopustí dům. Případné soudní rozhodnutí nebude akceptovat. Žalobkyně se chce na dalších krocích dohodnout, nechala zpracovat ocenění domu (13 400 000 Kč). Žalovaný dále uvedl, že na soudní stání pozval své rodiče, sourozence, sousedy a že na jednání vezme i děti, aby viděly, jak ho žalobkyně chce vystěhovat. Žalobkyně s tímto nesouhlasí. Další termín mediace již nebyl stanoven. -) Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], že žalobkyně podala k [název soudu] dne [datum] návrh na úpravu práv a povinností rodičů – žalobkyně a žalovaného – k nezletilým dětem, [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně v návrhu mimo jiné uvedla, že se žalovaným již téměř dva roky nežijí partnerským životem a nepříznivá situace dopadá na děti, proto bude nutné do budoucna řešit definitivní rozchod rodičů a oddělené bydlení. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že s návrhem žalobkyně souhlasí. Následně účastníci uzavřeli dohodu, aby byly jejich nezletilé děti svěřeny do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na jejich výživu. Oba účastníci navrhli, aby tuto dohodu soud schválil, což se stalo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. -) Z výpovědi žalobkyně, že je pro ni nesnesitelné žít v jedné domácnosti se žalovaným a domnívá se, že je to těžké i pro jejich děti. Žalovaný žalobkyni vydírá, vyhrožuje jí, žalobkyně má z jeho přítomnosti strach. Vadí jí i to, že dětem předávají špatné vzory partnerského soužití. Žalobkyně se dlouhodobě snažila o domluvu se žalovaným, aby se v klidu rozešli, navštěvovali partnerskou poradnu [anonymizováno] a mediační centrum, ale k dohodě to nevedlo. Žalobkyně se se žalovaným rozešla v roce 2020, od té doby spolu partnersky nežijí, májí oddělené ložnice a o odchod žalovaného se žalobkyně snaží minimálně od roku 2021. Žalovaný však předmětné nemovitosti stále užívá. Žalobkyně nemovité věci pořídila za finanční prostředky, které zdědila po své babičce a z tohoto důvodu je zapsána v katastru nemovitostí jako jejich výlučný vlastník. Žalovaný má trvalý pobyt evidovaný u jeho rodičů na adrese [adresa žalovaného], jedná se o rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami, jednu užívají rodiče žalovaného, druhá je prázdná. Pouze jeden pokoj je rezervován pro občasné návštěvy sestry žalovaného. Žalovaný se tam tak může odstěhovat. -) Z výpovědi žalovaného, že se s ním žalobkyně v žádném případě nerozešla. Opatrovnické řízení ohledně dětí byla chyba žalovaného, který tehdy rezignoval. Od té doby má žalovaný za to, že fungují nadále jako partneři, žalovaný se stará se o děti i o nemovitosti. Žalobu o vyklizení si vysvětluje žalovaný tak, že je to katastrofa žalobkyně, vše, co tvrdí, jsou lži. Předmětné nemovité věci užívá žalovaný jako řádný otec rodiny a jako člověk, který to všechno postavil. Žalovaný vypověděl, že žalobkyně ho nikdy nevyzvala, aby předmětné nemovité věci vyklidil, zároveň však tvrdil, že výzva k vyklizení z [datum], která byla čtena k důkazu, mu byla doručena a záměrně na ni nereagoval. V mediačním centru řešili účastníci zoufalou situaci žalobkyně, její podvody, nezájem o muže a zradu. Neřešili, že se má žalovaný odstěhovat, toto žalovaný tehdy kategoricky odmítl.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela [číslo] zahrada, pozemku parcela [číslo] lesní pozemek, pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Pořízení těchto nemovitých věcí žalobkyně financovala z peněz, které nabyla prodejem nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [okres] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce], a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, parc. [číslo] zahrada, s budovami [anonymizováno], kterou zdědila po své babičce, [jméno] [příjmení] Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum], kupní cena byla ujednána ve výši 6 000 000 Kč. Žalobkyně a žalovaný byli dlouholetí životní partneři, mají spolu dvě doposud nezletilé děti, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Již v roce 2020 se žalobkyně se žalovaným rozešla, od té doby mají oddělené ložnice a partnersky spolu nežijí. Následně žalobkyně podala k [název soudu] návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem. Žalovaný se k návrhu připojil, účastníci uzavřeli ohledně péče o děti dohodu, která byla schválena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně se od té doby snaží se žalovaným dohodnout na způsobu rozchodu, žalovaný však rozchod účastníků zcela odmítá akceptovat a odmítá řešit jakýkoliv způsob samostatného bydlení. V červnu 2023 žalobkyně prostřednictvím výzvy své právní zástupkyně oficiálně odvolala souhlas, aby žalovaný předmětné nemovité věci užíval, a vyzvala žalovaného k jejich vyklizení. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu [anonymizováno]. I po podání žaloby na vyklizení se žalobkyně pokoušela se žalovaným dohodnout prostřednictvím partnerské poradny [anonymizováno] a Mediačního centra [obec], kde se účastníci setkali dne [datum], [datum] a [datum]. Zatímco žalobkyně měla výlučně zájem na dohodě ohledně rozchodu a odděleného bydlení, žalovaný toto absolutně odmítal, jedinou variantou pro něj bylo obnovení vztahu se žalobkyní. Žalobkyně žalovanému navrhovala různé varianty řešení, počínaje tím, že nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně opustí žalovaný, dále možnost, že zde žalovaný zůstane a odejde žalobkyně (a to buď s dětmi, nebo bez dětí, které by zůstaly se žalovaným), popřípadě se nemovitosti prodají a účastníci se finančně vypořádají. Za tímto účelem nechala žalobkyně nemovité věci i ocenit. Žalovaný však v rámci mediačního sezení prohlásil, že nikdy neustoupí, nikdy se dobrovolně nevzdá dětí ani dobrovolně neopustí dům a případné soudní rozhodnutí nebude akceptovat.

5. Dle ustanovení § 1040 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

6. Dle ustanovení § 1041 občanského zákoníku, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

7. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobě žalobkyně je třeba zcela vyhovět. Žalobkyně v řízení prokázala, že je vlastnicí nemovitých věcí, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], a to pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], [adresa], zem. stav., pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela [číslo], pozemku parcela [číslo] lesní pozemek, pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc. Žalovaný užívá předmětné nemovité věci bez jakéhokoliv právního důvodu, když písemná smlouva v tomto směru mezi účastníky neexistuje a nikdy neexistovala, účastníci nejsou manželé, žalobkyně odvolala žalovanému souhlas k užívání nemovitostí a žalovaný ani na výzvu soudu dle ustanovení § 118 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. nedoplnil a neprokázal, jaký užívací titul mu ve vztahu k nemovitým věcem svědčí. Pouze sdělil, že je užívá jako otec rodiny a jako někdo, kdo dům postavil. Nic dalšího výslovně doplnit nechtěl, neoznačil žádné důkazy. Je pravdou, že účastníci byli dlouholetí partneři, z jejich soužití se narodily dvě děti, nicméně žalobkyně se již v roce 2020 se žalovaným rozešla, následně byla v roce 2022 soudem schválena dohoda rodičů ohledně péče o děti, žalobkyně žalovanému odvolala souhlas s užíváním předmětných nemovitých věcí a dlouhodobě a opakovaně se snažila se žalovaným dohodnout na vyřešení situace. Protože žalovaný rozchod ani odvolání souhlasu s užíváním neakceptoval, sdělila mu v červnu 2023 žalobkyně tyto skutečnosti i prostřednictvím výzvy své právní zástupkyně, ani toto žalovaný neakceptoval a žalobkyně nakonec podala k soudu žalobu na vyklizení. Soud po provedeném dokazování neměl důvod pochybovat o výpovědi žalobkyně, když tato byla podepřena veškerými dalšími důkazy (vyjma výpovědi žalovaného), kdy bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu partnersky nežijí minimálně od roku 2021, kdy byl k soudu podán návrh na úpravu poměrů k jejich nezletilým dětem. Od té doby se žalobkyně opakovaně snažila se žalovaným řešit situaci a domluvit se na způsobu rozchodu a vypořádání společného bydlení, a to i prostřednictvím partnerské poradny a mediačního centra. Žalovaný jakékoliv řešení odmítá akceptovat, pouze trvá na obnovení partnerského soužití a na společném užívání nemovitých věcí. Soud tedy po provedeném dokazování žalobě žalobkyně vyhověl, neboť bylo prokázáno, že předmětné nemovité věci jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně a žalovanému nesvědčí k jejich užívání žádný titul poté, co žalobkyně odvolala svůj souhlas. Důvody k odepření výkonu práva, tedy k zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 8 občanského zákoníku, soud neshledal. Dobrými mravy rozumíme souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí poslečnosti a mají povahu norem základních (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3047/2020 ze dne 24. 11. 2020). Zásada souladu výkonu práv s dobrými mravy pak představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, pokud jde o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům. Dobré mravy v tomto pojetí tedy jsou souhrnem etických obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními zásadami a právními principy. Takto provedený výklad pojmu dobré mravy ve svém souhrnu prostupuje i Listinou základních práv a svobod (k tomu srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3653/11 ze dne 5. 6. 2012). Na základě provedeného dokazování soud v projednávané věci neshledal důvod k odepření výkonu práva žalobkyně. Soud si je vědom skutečnosti, že účastníci byli dlouholetí partneři, užívali společně projednávané nemovité věci spolu se svými dětmi jako rodina a žalovaný se nepochybně podílel na jejich budování, údržbě a podobně. Na druhé straně však bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně se se žalovaným rozešla nejméně v roce 2021, tedy před třemi lety, o čemž kromě výpovědi žalobkyně svědčí rovněž soudní úprava poměrů účastníků k jejich nezletilým dětem v roce 2021, respektive na počátku roku 2022. Těžko se lze ztotožnit s aktuálním tvrzením žalovaného, že se jednalo o lež a o omyl z jeho strany, když z připojeného spisu [název soudu] zn. [spisová značka] se podává, že žalovaný se k návrhu žalobkyně bez dalšího připojil, v rámci řízení neuvedl negativní stanovisko, následně při jednání uzavřel se žalobkyní dohodu, kterou soud schválil. Minimálně od této doby se žalobkyně pokoušela se žalovaným domluvit na rozchodu a jeho odchodu z předmětných nemovitostí, a to i prostřednictvím partnerské poradny, mediačního centra a své právní zástupkyně. Nabízela mu finanční vypořádání, v rámci mediačních sezení uvedla, že je ochotna nemovité věci opustit sama a bez dětí, pokud se s ní žalovaný finančně vypořádá, popřípadě že je připravena nemovité věci prodat vypořádat se finančně se žalovaným. Toto bylo prokázáno zápisy z mediačních sezení. Žalovaný však po celou dobu jakékoliv řešení kategoricky odmítal, neustále tvrdil, a to i v rámci tohoto řízení, že se žalobkyní žijí jako partneři, že žalobkyně dělá katastrofální chybu, a dokonce při mediačním sezení dne [datum] do zápisu uvedl, že nikdy neustoupí, nikdy se dobrovolně nevzdá dětí a dobrovolně neopustí dům, přičemž případné soudní rozhodnutí nebude akceptovat. Za těchto okolností soud uzavírá, že není na místě využít v projednávané věci korektiv dobrých mravů, když žalobkyně situaci se žalovaným řeší minimálně po dobu tří let, po celou tu dobu žalovaný naprosto odmítá jakékoliv řešení, o které se žalobkyně snažila i prostřednictvím odborníků a k podání žaloby na vyklizení přistoupila až po několika letech. Dle názoru soudu je to naopak žalovaný, kdo se ve vztahu k žalobkyni chová v rozporu s dobrými mravy, odmítá akceptovat konec partnerského vztahu a potřebu tuto situaci vyřešit. Žalovaný tak měl dostatečný prostor k tomu vyřešit svou situaci, zajistit si bydlení, popřípadě se finančně vypořádat se žalobkyní a nadále užívat předmětné nemovité věci sám. Pokud navíc žalovaný uvedl, že případné soudní rozhodnutí nebude akceptovat, nelze situaci klást k tíži žalobkyně a odepřít jí (byť prozatím) výkon jejího vlastnického práva.

8. Ze shodných důvodů pak byla žalovanému k vyklizení stanovena obecná patnáctidenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když žalovaný měl dostatečný časový prostor situaci se žalobkyní vyřešit (minimálně tři roky) a navíc, jak bylo shora uvedeno, nehodlá akceptovat soudní rozhodnutí. Na dotazy soudu ohledně způsobu, jakým nemovité věci užívá, pouze odpověděl, že jako otec od rodiny a člověk, co to postavil. I během soudního jednání žalovaný pouze opakoval, že žalobkyně se s ním nerozešla, že je to vše lež a nemovité věci odmítá opustit. Po žalobkyni tak nelze spravedlivě žádat, aby užívání nemovitých věcí ze strany žalovaného trpěla po dobu delší než je zákonná lhůta k plnění.

9. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla plně procesně úspěšná a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna advokáta dle ust. § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 000 Kč za 4 úkony po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva se základním právním a skutkovým posouzením, účast u jednání dne 24. 1. 2024), náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkovou částku 12 200 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

Poučení