26 C 258/2016-312

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované a původní účastnice] o zaplacení 2 972 700,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se o částku 28 277 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 537 966 Kč s úrokem z prodlení od 9. 5. 2016 do zaplacení ve výši 3 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení 1 406 457,6 Kč s příslušenstvím se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 139 700,55 k rukám jeho právní zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení, které platil stát ve výši Kč 62 679, po zohlednění zaplacené zálohy Kč 10 000 částku Kč 52 679, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši Kč 34 854 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 6. 5. 2016 domáhá proti žalované zaplacení náhrady škody ve výši 2 972 700,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od podání žaloby do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že on, jako výkonný [anonymizována čtyři slova] vyjel dne [datum] na obvyklý trénink kolem svého bydliště v [obec] do [obec] a na zpáteční cestě na silnici prvé třídy u [územní celek] byl“ přizabit” řidičem [jméno] [příjmení], který odbočoval osobním automobilem vlevo a věnoval se řízení méně, než bylo potřeba, takže nedal přednost v jízdě protijedoucímu žalobci a došlo ke střetu. Žalobce utrpěl zranění, které bylo posléze kvalifikováno jako a) zlomenina spodiny lební, b) poranění lícního nervu, c) poranění čelní kosti obličeje, d) ložiskové poranění mozku, e) epidurální krvácení, f) úrazové subdurální krvácení, g) poranění pažní pleteně. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl v rámci trestní řízení [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] uznán zcela vinným nehodou, při které se dopustil přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 a 2 trestního zákona. Jeho zákonná pojišťovna, tehdy [právnická osoba] vede jeho pojištění pod [číslo jednací] a pojistnou událost pak pod [číslo jednací]. Pojišťovna, tedy žalovaná, se v rámci mimosoudního projednání věci vyjádřila tak, že věc spadá do působnosti starého občanského zákoníku a uvažuje o snížení plnění s ohledem na spoluzavinění o 35 %, neboť žalobce neměl přilbu. S tím však žalobce nesouhlasí, neboť neměl v době dopravní nehody povinnost mít přilbu. Polemizuje dále ve své žalobě o tom, zda by použití helmy mělo nějakou výhodu pro něj v této věci. Žalobce se nyní po žalované domáhá náhrady bolestného ve výši 243 741,60 Kč, tj. za zjištěných 970 bodů. Za ztížení společenského uplatnění pak částku 2 291 002 Kč, přičemž vychází z metodiky Nejvyššího soudu a zcelkové částky 10 274 400 Kč. Dále nárokuje věcnou škodu, a to skutečnou škodu v hodnotě zničeného kola ve výši 25 000 Kč a 3 277 Kč za náklady na dopravu do lékařských zařízení. V důsledku péče a dopomoci žalobci po nehodě nárokuje částku 409 280 Kč, tj. 120 Kč za hodinu, a to za období od 10. 9. 2013 do 15. 9. 2014 v počtu 10 hodin denně asistenční služby.

2. Žalovaná nesouhlasí s výší odškodnění a náhrady škody na zdraví, avšak činí nesporným, že došlo k dopravní nehodě dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno], kdy řidič vozidla [příjmení] [jméno] jel po silnici ve směru od [územní celek] na [obec] a ve zmíněné křižovatce odbočoval vlevo, a přitom nedal přednost cyklistovi, žalobci [celé jméno žalobce], jedoucímu ve směru od [obec] na [obec]. Žalobce na to reagoval prudkým bržděním, přičemž upadl na vozovku. Ke střetu s vozidlem [příjmení] nedošlo. Cyklista neměl při jízdě cyklistickou přilbu. Z místa dopravní nehody byl převezen vozidlem RZP do [příjmení] nemocnice v [obec]. Dechová zkouška u obou účastníků byla negativní. Poškozený, tedy žalobce utrpěl: zlomeninu spodiny lební, levé kosti pyramidové, zlomeninu čelních dutin, menší nitrolební krvácení levé spánkové krajiny, praskliny klenby lební, drobné zhmoždění pravého spánkového laloku mozku, obrnu lícního nervu. Škodní událost je u žalované vedena pod [číslo]. Viník dopravní nehody je pojištěn u žalované na základě pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění 15. 2. 2011. Na rozdíl od žalobce se žalovaná domnívá, že vzhledem k tomu, že k dopravní nehodě došlo 30. 8. 2013, tj. za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., je třeba považovat tento zákon za ten, podle kterého by měl zdejší soud postupovat. Soud by mohl podle § 3079 odst. 2 nového občanského zákoníku přiznat nemajetkovou újmu podle nového občanského zákoníku, avšak za podmínky, že pro to existují mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele podle § 2 odst. 3 o.z., a to, pokud by použití dosavadního právního předpisu bylo v rozporu s dobrými mravy anebo vedlo ke krutosti či bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, nebo jsou-li zde okolnosti způsobení škody, např. škůdce způsobil škodu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Obě varianty však v daném případě podle žalované nepřichází v úvahu. Žalovaná pak bolestné odškodnila v souladu s tím, co výše uvedla, a stanovila ohodnocení 663 bodů x 120 částku 79 560 Kč po spoluzavinění ve výši 35 % pak vyplatila žalobci 51 714 Kč. Z titulu ztížení společenského uplatnění vyplatila za 800 bodů po 120 Kč 96 000 Kč, odečteno 35 % spoluzavinění částku 62 400 Kč. Pokud se týká věcné škody, tu vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil, nevyplatila a co se týká cestovného, uhradila částku 11 908 Kč, a to na základě doložených cest, částku 3 227 Kč pak nezaplatila. Náklady na péči o osobu blízkou nevyplatila, avšak poskytla zálohu ve výši 5 000 Kč, a to z důvodu, že nesouhlasila ani s částkou 120 Kč za 1 hodinu ani s počtem hodin potřebných pro asistenci žalobce v souvislosti s dopravní nehodou. [ulice] zavinění 35 % pak stanovila s ohledem na judikaturu, znovu opakovala, že žalobce neměl bezpečnostní přilbu a jednalo se o sníženou viditelnost žalobce, měl na sobě tmavé oblečení, nebyl nijak osvětlen nebo zvýrazněn. V souvislosti s touto obranou vzal žalobce žalobu zpět o částku 28 277 Kč, tj. za zničené kolo a cestovné, tj. za věcnou škodu a skutečnou škodu. Ohledně této částky soud postupoval dle ust. § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil.

3. Mezi účastníky není sporné, jak došlo k dopravní nehodě a není mezi nimi sporné ani to, že žalobci v souvislosti s touto dopravní nehodou vznikla škoda a že viník dopravní nehody je u žalované, nebo v době dopravní nehody byl, u žalované pojištěn. Mezi účastníky je sporná výše náhrady škody na zdraví. Žalobkyně zčásti plnila podle vlastní úvahy a mezi účastníky byly sporné nejen poranění, ale také počet bodů a jejich výše, proto soud nechal vypracovat znalecký posudek, který ohodnotil, jak poškození zdraví žalobce, tak bodové ohodnocení a bolestné a ztížení společenského uplatnění.

4. Na základě výše uvedeného soud proto nevycházel ze znaleckého posudku, který byl vypracován 7. 12. 2015 na pokyn žalobce, vypracoval ho znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nevycházel ani z vyjádření žalované, která sama posoudila bodové ohodnocení. Soud má prokázáno ze spisu [název soudu], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], že okresní soud podmíněně zastavil trestní stíhání obžalovaného [jméno] [příjmení], že dne [datum] v 19:10 na křižovatce pozemní komunikace v katastru [územní celek] způsobil dopravní nehodu tím, že při jízdě po pozemní komunikaci ve směru jízdy od [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] při odbočování vlevo do [územní celek] přehlédl a nedal přednost v jízdě protijedoucímu cyklistovi [celé jméno žalobce]. Při čelním střetu, kdy přední kolo jízdního kola narazilo do přední části osobního automobilu, po nárazu cyklista přelétl přes přední kapotu vozidla a po dopadu na komunikaci při dopravní nehodě utrpěl těžké zranění, zlomeninu spodiny lební, levé kosti pyramidové, zlomeninu čelních dutin, menší nitrolebeční krvácení levé spánkové krajiny, praskliny klenby lební a drobné zhmoždění pravého spánkového laloku mozku a obrnu lícního nervu. Zranění si vyžádalo hospitalizace na JIP v Masarykově nemocnici v [obec] od 30. 8. 2013 do 1. 9. 2013 a další hospitalizaci na II. chirurgickém oddělení [příjmení] nemocnice v [obec] do 9. 9. 2013, a tuto léčbu ve spojení s pracovní neschopností nejméně do 29. 11. 2013. Z lékařských zpráv ze dne 30. 8. 2013 data vyšetření, [ulice] nemocnice v [obec], klinika anesteziologie, kterou vypracoval MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. s nálezem“ pacient narazil na kole do auta po úraze bezvědomí, amnézie. Provedeno CT vyšetření”, ze zprávy neurochirurgické kliniky ze dne 31. 8. 2013 má soud prokázáno, že se uskutečnilo konziliární vyšetření, dne 2. 9. 2013 z neurologické kliniky zpráva po konziliárním vyšetření stanoveny obtíže, provedeno CT, ze zprávy 9. 9. 2013 po konziliárním vyšetření posouzení CT snímku, další vyšetření 19. 6. 2015, 19. 6. 2015, 29. 7. 2015, 29. 7. 2015, 8. 12. 2015 zlepšení v rameni, konzultovaná operace, ambulantní zpráva z vyšetření 8. 12. 2015 konstatováno subjektivní zlepšení v rameni, při pohybech v něm ale křupe, atrofie částečně ustoupily, 19. 8. 2016 lékařská zpráva zmíněna operace v souvislosti s dopravní nehodou, další zpráva 19. 8. 2016, 30. 8. 2013 CT mozku, CT páteře, zpráva 2. 9. 2013 CT mozku, 9. 9. 2013 CT mozku, lékařská zpráva ze dne 27. 7. 2015. Z propouštěcí zprávy ze dne 9. 9. 2013 má soud prokázáno, že žalobce byl přijat 30. 8. 2013 po dopravní nehodě, byl chvíli v bezvědomí, ošetřen na Emergency MNÚL, přeložen na standardní oddělení a propuštěn domů. 1. 10. 2013 vyšetření na ORL ambulanci, 29. 10. 2013 mírná nedoslýchavost vlevo, 23. 10. 2018 ortopedická ambulance v souvislosti s úrazem před 5 lety, bylo provedeno sono, vyšetření 11. 12. 2018 ortopedie MUDr. [jméno] [příjmení], 12. 2. 2014 byl vydán posudek o invaliditě OSZ [obec] posuzovaného žalobce, stav po zlomenině klenby a spodiny lební s krvácením do mozkových obalů a ložisek, zhmoždění mozku, výsledkem posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti bylo stanoveno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobce byl označen za invalidního z důvodu, že mu poklesla jeho pracovní schopnost o 35% v souvislosti s úrazem ze dne 30. 8. 2013, invalidita vznikla 13. 9. 2014. Žalobce, tedy posuzovaný, je schopen po vzniku invalidity prvého stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Lékař se vyjádřil k četnosti asistenčních služeb tak, jak mu byly poslány právní kanceláří [anonymizována dvě slova] a jednoznačně prohlásil, že tyto služby rozhodně nejsou nadhodnocené, spíše naopak, protože po některých operacích by připustil i osobní asistenci při oblékání a svlékání, což pacient s díky odmítl. Z kartičky Průkazka o zdravotní péči [nemocnice] na jméno žalobce má záznamy o návštěvě od 12. 11. 2013 do 26. 5. 2014, návštěvy každý druhý či třetí den. Návštěvy soukromé ortopedické ambulance od 27. 4. 2015 do 12. 5. 2015 každý den. Ze znaleckého posudku č. 2018 [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že znalecký posudek byl označen FNOL EX [číslo], znalec ohodnotil bolestné na 529 bodů a ztížení společenského uplatnění na 2000 bodů. Zlomeninu levé pyramidy skalní kosti ohodnotil 100 body, zlomeniny šupiny spánkové kosti vlevo 10 bodů, zlomenina temenní kosti vlevo 10 bodů, zlomenina čelní kosti vlevo 10 bodů. Účelná dopomoc druhé osoby byla určena od dvou do třech měsíců, po této době by měl být žalobce soběstačný v základních sebeobslužných úkonech, dále mohl potřebovat dopomoc s dopravou, nákupy apod. Tento svůj znalecký posudek stvrdil znalec při výslechu dne 25. 9. 2018. Zmínil se dále o neustálém trvajícím pískání v uších, které může také pacienta psychicky postihnout, tato skutečnost ruší pozornost postiženého a vyvolává bolesti hlavy. Pokud se týká psychického poškození od stupnice [číslo], je u žalobce 5 a zvyšuje se na 8, žalobce má brnění v rukou, což má také vliv na citlivost při uchopení předmětu, nemůže se na končetinu spolehnout, např. když něco vypadne z rukou, nemůže například nastartovat sekačku, motorovou pilu. Vzhledem k tomu, že utrpěl poranění mozku, je pravděpodobné, že má poruchy pozornosti. Při jídle slzí, musí častěji smrkat, ve znaleckém posudku je této věci věnována pozornost a má to vliv na práci ve výškách, když se nyní žalobce bojí, má obavy z výšek. Těsně po úrazu lze si představit, že dopomoc byla [číslo] hodin denně. Vyjádřil se také k tomu, zda měl žalobce helmu a jak by ho ochránila, znalec jako lékař uvedl, že helma by ochránila v případě nižší rychlosti, avšak ve vyšší rychlosti nemá větší účinek, nemohla by zabránit poranění ucha a mozku. Z výslechu žalobce má soud prokázáno, že ho úraz omezil v profesní sféře, nemůže pracovat ve výškách tak jako doposud, pracoval na stavbě, dokonce nemůže být ani v 1. patře na lešení. Před nehodou se živil [anonymizována čtyři slova] [obec], což je práce ve výškách, toto ale musel úplně opustit, mohl by dělat poradenství ve stavebnictví, stavební dozor po menších úpravách, ale tady zas nemá tu soustavnou pozornost jako předtím, nyní vnímá tak hodinu, max. dvě hodiny se může soustředit na duševní práci, ale pak ho to vyčerpá. Toto ho omezuje, neboť musí mít pauzu mezi činnostmi. Nemůže se spolehnout na rameno při držení a uchopení předmětů, tady ztratil zcela jistotu, doprovází ho také křeče, pokud dostane ruku do krajní polohy. Rameno nemohl zatěžovat tak měsíc, až měsíc a půl, pak zkoušel s rukou něco dělat a zjistil, že rameno má omezenou pohyblivost, začal se tím zabývat, začal protahovat končetinu, cvičil doma, protože na rameno neexistovala rehabilitace, pouze na ten lícní nerv, avšak rehabilitace se nepovedla, nedošlo ke zlepšení, poté navštívil ortopeda a tak se dozvěděl, že při nehodě došlo k utržení rotátorové manžety a ta přerostla někam jinam, tak došlo k poškození a tím, když se ruka dostane do krajní polohy, dostává křeče, což je velmi nepříjemný pocit. Má tedy velmi omezenou hybnost ruky, a když byla velká zima, tak –10 °C, ruka prochladla a nebyl schopen s ní vůbec pohybovat. Tato skutečnost ho velmi omezuje v soukromém životě, neboť dřív jezdil na kole celý den a dneska tak max. hodinu a půl, jednak ho bolí rameno a zatěžuje ho i sezení na kole. Při jízdě na kole ho bolí nesnesitelně hlava za krkem, což jde i do krční páteře, tak proto ten limit hodina, max. hodina a půl, to samé se děje, když plave a nyní může plavat pouze prsa, a to zase s omezením, bojí se, že ruka půjde do křeče, netroufne si na delší plavání. Při jídle mu začne zničehonic slzet oko, což je nepříjemné pro lidi v okolí, on si na to už tak zvykl. Ostatním lidem to musí vysvětlovat, i to neustálé smrkání. Pokud se týká toho hučení v uchu, řekli mu, že to už je napořád, žádný účinný zásah není možný, s tím se musí člověk naučit žít. Zaléhá mu ucho nebo slyší s velkým omezením. Rehabilitace probíhá ohledně lícního nervu, aby mohl zavírat oko, mluvit, nebo třeba i pískat, pokud by se nepovedla rehabilitace, tak by pak levá strana mohla být zcela ochrnutá, tak poctivě chodil na rehabilitaci. I když tomu rameni nepřikládal velký důraz, bolí ho čím dál víc a má velké omezení, což může být, i připouští, věkem, ale příčina je v té nehodě. Pokud se týká dopomoci třetích osob, v začátcích to bylo intenzivnější, ale dopomoc potřebuje až do současnosti, a to například v souvislosti s prochladlou rukou, neudrží ani tužku, nemůže si zavázat ani rozvázat boty, nic tou rukou nedokáže v té chvíli udělat, zima je pro něj problematická. Nemůže vzít do pravé ruky tašku, on je levák a postižená je levá ruka. Co se stalo, jaká změna v souvislosti s rukami, je např. že nyní má třes v ruce, což dříve neměl, a to je zapříčiněno tím poškozením ramene nebo ta omezená citlivost hybnosti. Už mu bylo řečeno, že to ale lepší nebude, musí se smířit s tím, i s tím uchem, s tím šuměním a slzením oka. Nyní již nepotřebuje doprovod autem, ale po té nehodě to trvalo nejméně půl roku, kdy ho vozil otec a jezdili společně. V souvislosti s tím dojížděním, dneska už je pro něj jet do [obec] sám autem obtížné, musí se soustředit na stavby tam v okolí na místě. I když měl několik nabídek, které musel z tohoto důvodu odmítnout. Dříve tedy plaval, jezdil na kole, lyžoval, jezdil na vodu, což dneska už nemůže, nemůže dělat ani žádné jiné individuální sporty. Před úrazem třeba sbíral modely aut, ale teď už je pro něj problém, aby je sám slepoval, spíš sbírá hotové modely, ale lepit to už nemůže. Nenastartuje levou rukou motorovou pilu, tak mu jí musí někdo nastartovat, pak si jí musí přehmátnout do pravé ruky, ale ta není tak šikovná, protože on je levák. Jeho matka je ve starobním důchodu, dříve jí maximálně pomáhal, neboť sestra je pracovně velmi vytížená, nemá čas, tak se jí žalobce věnoval víc, potom matka byla také odkázána na pomoc další osoby, když jí nemohl pomáhat on. O matku se také staral otec, ale jsou rozvedeni, ale i tak se otec staral o matku, převzal tedy tu jeho pomoc. O maminku se staral tak, že jí vozil autem, měla vozík a dovezl jí tam, kam potřebovala, nebo jí přivezl věci. Pak kvůli svému úrazu tuto činnosti nemohl vykonávat. Nyní, když nakládá tříkolku, musí požádat ještě někoho dalšího, do té doby to zvládal sám. Musí pomáhat také s úklidem doma, chodí o francouzských holích. Nyní už jí nezvládá umýt okna, protože má problémy s tou výškou, takto si musí najmout úklidovou službu. Ten den, kdy se stala nehoda, byl krásný slunečný den, nepotřeboval osvětlení, jel z kopce, pak intenzivně brzdil, avšak auto mu vjelo přímo do cesty.

5. Ze svědeckých výpovědí, které byly uskutečněny u [název soudu] dožádaným soudem, má soud prokázáno z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že se život žalobce od dopravní nehody velmi výrazně změnil, po nehodě nemohl dělat spoustu věcí, musela mu pomáhat ona i jeho otec. Žalobce měl těžké poranění hlavy a do současnosti neslyší takřka na levé ucho, občas mu slzí levé oko a celou tvář měl dočasně ochrnutou, měl také poraněné levé rameno a frakturu lebeční kosti. Před nehodou chodil do práce, po nehodě již nikoli. Je OSVČ, občas si něco přivydělá, ale nic fyzicky náročného nezvládá. Nepracuje tak, jak by chtěl, protože nemůže. Pobírá částečný invalidní důchod, mezi nimi se nic nezměnilo, občas někam zajde, tak vedou společenský život a ve vztahu jsou spokojeni, s rodinou i přáteli se vídají jako předtím. Ona o něj pečovala skoro rok každý den, jednalo se hlavně o uklízení, vaření, oblékání, koupání, cvičení a další různé fyzicky náročnější činnosti, nebo když potřeboval něco odnést nebo přinést, postupně se jeho zdravotní stav zlepšoval, a tak mu pomáhala méně. V současné době mu stále pomáhá, ale ne tolik jako těsně po nehodě. Nyní je schopen se obléknout, obout, občas něco uvaří, ale stále o něj pečuje. Bolí ho dodnes rameno a má omezený pohyb, neslyší na jedno ucho. Po nehodě nebyl soběstačný, měl nehybnou levou ruku.

6. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobce, má soud prokázáno, že po nehodě se změnil žalobci život i celé jeho rodině, byli rádi, že vše přežil a v současné době ví, že pobírá žalobce částečný invalidní důchod a příležitostně si něco přivydělá, pokud mu to zdravotní stav umožní. Hlavní změna, která nastala, jsou ty trvalé následky po zranění levého ramene, není stále ruka v pořádku a má potíže s ramenem, má omezený pohyb ruky. Co se týče vztahu s jeho družkou, tak tam se nic nezměnilo. Do práce před nehodou chodil, nyní již nepracuje. Také on pečuje o žalobce a pečoval, a to do konce r. 2013, jezdil s ním denně k lékaři a na rehabilitaci. Do poloviny r. 2014 s ním jezdil 3x nebo 4x týdně k lékaři, zařizoval mu běžné záležitosti, např. nákupy. On sám jezdit na nákupy nemohl, družka se o něj starala, avšak chodila do zaměstnání a stále ještě chodí. V současné době se o něj stará pouze příležitostně, kdy potřebuje odnést něco těžšího, nákupy a běžné záležitosti si obstarává již sám. Po nehodě rozhodně soběstačný nebyl, musel mu pomáhat on s nákupy, s dojížděním k lékaři, vykoupáním, vařením a věcmi doma mu pomáhala družka. Finančně byl a v zásadě stále je závislý na něm a na své družce.

7. Ze znaleckého posudku prof. PhDr. [celé jméno znalce], DrSc., [číslo] ze dne 31. 3. 2019 má soud prokázáno, že by zranění poškozeného, pokud by měl cyklistickou helmu, byla nižší, do jaké míry, neumí z lékařského hlediska posoudit. V návaznosti na tento znalecký posudek soud nechal dopracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Ze znaleckého posudku z 21. 8. 2020 vypracovaný MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D. má soud prokázáno, že pokud jde o absenci helmy, že hlavní náraz žalobce směřoval na hlavu, která nebyla kryta cyklistickou helmou. Použitím cyklistické helmy by došlo ke ztlumení nárazové síly do hlavy, poškozený by neutrpěl tržně zhmožděné rány hlavy, ani zlomeniny lebky. Naproti tomu by cyklista utrpěl, i přesto, že by měl při dopadu na vozovku krytou ochrannou přilbu závažná až život ohrožující poranění, jako je nitrolební krvácení či difuzní axonální poranění mozku, tj. potrhání nervových vláken v bílé hmotě mozku. Tato poranění vznikají v mozku a jeho obalech při velkém zrychlení s následným prudkým zastavením pohybu, v takovém případě cyklistická přilba před závažným poraněním mozku poškozenou osobu neochrání. Závažným poraněním žalobce by použití ochranné helmy nezabránilo.

8. Po provedeném dokazování má soud prokázán tento skutkový děj: Žalobce utrpěl dne [datum] po dopravní nehodě zranění, která si vyžádala hospitalizaci, a po roční léčbě z tohoto důvodu žalobce získal částečný invalidní důchod. Dopravní nehodu způsobil řidič motorového vozidla, který byl v době dopravní nehody [datum] pojištěn u žalované, resp. u právní předchůdkyně žalované [právnická osoba] V souvislosti s dopravní nehodou a pádem žalobce z kola utrpěl žalobce zranění, které znalec ohodnotil za bolestné 529 body a za ztížení společenského uplatnění 2000 bodů. Žalobce utrpěl tato zranění: Otevřenou ránu pravého obočí, kterou znalec ohodnotil 15 body, otevřenou ránu čela 2+5 cm a temene vlevo 5 cm 12 body, epidurální krvácení 150 doby, ložiskové poranění mozku 120 body, zlomeniny čelní kosti vlevo 10 body, zlomeniny temenní kosti vlevo 10 body, zlomeninu šupiny spánkové kosti vlevo 10 body, zlomeniny levé pyramidy skalní kosti 100 body, poranění lícního nervu vlevo 70 body, poranění rotátorové manžety vlevo 30 body a odřeniny levého ramene 2 body. Na ztíženém společenském uplatnění za omezení hybnosti levého (dominantního) ramene lehkého stupně 200 bodu a neurotizující tinitus 300 bodů, vážné mozkové nebo duševní poruchy vzniklé po těžkém poranění hlavy [číslo] bodů. Žalobce jako cyklista neměl ochrannou helmu. Řidič vozidla, které bylo pojištěno u žalované, byl v rámci trestní stíhání a řízení uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví. Žalobce byl 3 dny na jednotce intenzivní péče a byl hospitalizován v nemocnici, po dobu nejméně 1 roku každý druhý den dojížděl do zdravotnických zařízení, posléze na rehabilitaci. Do té doby byl sportovec, lyžoval, plaval, jezdil na kole. Po zranění už musel tuto činnost omezit, na kole už ujede pouze v rozmezí jedné hodiny, max. 1 a půl hodiny, nyní se bojí výšek, tedy i lyžování nebo práce, kterou dříve vykonával, stavbyvedoucího nemůže vykonávat. Nemůže ani dost dobře plavat kraul, jenom prsa, a to jen s obtížemi. Před nehodou se staral o svou matku, která chodila o francouzských holích, doprovázel jí, pokud bylo třeba, autem a s použitím tříkolky. Pomáhal jí i v domácnosti s nákupy, což nyní po nehodě nemohl vůbec, neboť i on sám potřeboval pomoc, a to téměř celodenní, při oblékání, při přípravě jídla. Znalec tuto činnost ohodnotil potřebou dvou až třech měsíců, a to v rozmezí 10 hodin denně, poté již v menší míře. Žalobce prokázal, že ho musel otec doprovázet autem do zdravotnických zařízení, což dříve jezdil autem sám, naopak pomáhal on své matce. Rodiče jsou rozvedeni, avšak otec i matce pomáhal poté, kdy žalobce měl tato zranění a nemohl vykonávat činnost, kterou dříve zastával. Přítelkyně žalobce se o něj starala, avšak chodila do práce, tedy ne celý den a tuto činnost zastal pak jeho otec. Žalobce má problémy s levou rukou, obtížně s ní manipuluje, když je velká zima, ruka jakoby ztuhne a nemůže se spolehnout, že to, co drží, neupustí. Má neustálý zvuk v levém uchu, který už se podle sdělení odborníků nezlepší, také hůř slyší na levé ucho, má bolesti hlavy, což dříve neměl. Nemůže již vykonávat tu činnost pracovní, jako dříve vykonával, nemůže nastartovat sekačku ani motorovou pilu ručně, což dřív dělal, ani když seká, tak musí používat pouze jednu ruku, tu pravou, protože je levák.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: Podle § 3079 zák. č. 89/2012 Sb. o.z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 2 nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.

10. V daném případě soud postupoval podle zákona účinného v době dopravní nehody 30. 8. 2013, což byl zák. č. 40/1964 Sb. o.z.. Žalobce jako poškozený se domníval, že se věc bude posuzovat podle zák. č. 89/2012 Sb. a také v tom smyslu nechal vypracovat znalecký posudek. Netvrdil však zvláštní mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, které má na mysli ust. § 2 odst. 3 o.z., podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V daném případě soud bude postupovat podle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., který upravuje náhradu škody na zdraví, podle tohoto zákona lze odškodnit žalobce takovým způsobem, aby se necítil být zkrácen na svých právech. Podle § 9 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit, nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

11. Podle § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnosti opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároku podle písm. a) až c); v souvislosti se škodou podle písm. b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal, a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

12. Podle § 444 o.z. při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění (odst. 1), a to ve výši určené podle vyhlášky vydané Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí (odst. 2), tj. vyhláška č. 440/2001 Sb.

13. Podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb. se odškodnění bolesti se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách [číslo] této vyhlášky, a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla, (dále jen "poškozený"). Bodové ohodnocení škody na zdraví se vymezuje v lékařském posudku.

14. Podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb. se odškodnění ztížení společenského uplatnění určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. 2 a 4 této vyhlášky, a to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen“ následky”). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

15. Podle § 7 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb. se výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Podle odst. 3 tohoto ustanovení může soud ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele odškodnění stanovené podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.

16. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení náhrady stanovené na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví a jeho předpokládané uplatnění v životě nelze omezení poškozeného vyjádřit jen v základním odškodnění za ztížení společenského uplatnění (srovnej stanovisko občansko-právního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011, CPJN 203/2010, publikované pod [číslo] Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek). Přestože citované stanovisko neomezuje možnost zvýšení poškození podle § 7 odst. 3 vyhlášky pouze na případy mimořádně vysoké úrovně dosavadního zapojení poškozeného do společenských aktivit, nadále setrvává na požadavku, že ke zvýšení je třeba existence výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Mezi rámcová hlediska, k nimž soudy při úvaze o možnosti zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlížejí, je zpravidla porovnání úrovně společenských, kulturních, sportovních a jiných aktivit poškozeného v době před vznikem škody s jeho možnostmi poté, co došlo k poškození jeho zdraví.

17. Stejně tak odškodnění bolestí již samo o sobě v základní výměře představuje náhradu za nepříznivé následky poškození zdraví spočívající ve vytrpěné bolesti. Okolnost, že takto stanovená výše náhrady nevystihuje extrémní intenzitu bolesti, její dlouhodobost či opakování při více zákrocích či jiné důvody zostřeného vnímání bolesti poškozeným, lze pak promítnout do případné aplikace ust. § 7 odst. 3 vyhlášky a do mimořádného zvýšení náhrady (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sp. zn. 25 Cdo 4296/2010 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1223/2008). Soudu přísluší, aby po zhodnocení důkazů znaleckým posudkem a jím uváděných skutečností s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, sám ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky uvážil, zda posuzovanou věc považuje z hlediska odškodnění bolesti za zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, a v kladném případě, jaké zvýšení považuje za přiměřené (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1004/2010).

18. V daném případě byl žalobce po úraze ošetřen na jednotce intenzivní péče, byl v bezvědomí, dále hospitalizován a po propuštění z nemocnice opakovaně navštěvoval lékařská zařízení, což činí doteď a docházel na rehabilitaci v souvislosti s utrpěným úrazem ramene. Soud je toho názoru, že je třeba celkové bodové ohodnocení 529 bodů znásobit trojnásobně právě s ohledem na mimořádnou léčbu, která u žalobce přesahovala obvyklou dobu, až nakonec vyústila v uznání invalidity. Žalobce nemohl do jednoho roku jezdit sám autem k lékaři a sám si obstarávat své záležitosti, i toto je důvod k tomu, proč soud přistoupil k tomuto mimořádného navýšení bolestného.

19. Bolestné bylo stanoveno základní částkou 63 480 Kč, tj. 120 Kč za 1 bod, a při trojnásobném navýšení vychází částka 190 440 Kč. V této souvislosti soud zohlednil také to, že žalobce nepoužil cyklistickou přilbu, ačkoli není její použití pro osoby starší 15 let povinné, lze v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu uzavřít, že nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušení prevenční povinnosti podle § 415 o.z. a může v rozsahu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 o.z. V daném případě znalec uvedl, že by žalobce neutrpěl, pokud by měl bezpečnostní přilbu, zlomeninu levé pyramidy skalní kosti (oceněno na 100 bodů), zlomeninu šupiny spánkové kosti vlevo (10 bodů), zlomeninu temenní kosti vlevo (10 bodů) a zlomeninu čelní kosti vlevo (10 bodů), celkem tedy 130 bodů s tím, že jde pouze o pravděpodobnost, nikoli, že by skutečně těmto poraněním bylo zabráněno. Z tohoto důvodu soud také snížil z důvodu spoluúčasti náhradu za způsobenou škodu, avšak na rozdíl od žalované, pouze o 20 % 20 % z bodového ohodnocení 130 x 120 Kč je 15 600 Kč x 3 (navýšení) = 46 800 Kč a 20 % z této částky je 9 360 Kč, o tuto částku soud snížil bolestné pro žalobce a určil bolestné ve výši 181 080 Kč. Ke snížení základní částky z důvodu spoluzavinění žalobce srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3966/2009 a 25 Cdo 969/2014.

20. Co se týče bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, zde soud vycházel také ze závěru znaleckého posudku, který ocenil tuto škodu na 2000 bodů po 120 Kč = 240 000 Kč. Soud je toho názoru, že zde je třeba mimořádně navýšit ztížení společenského uplatnění u žalobce, a to celkem na pětinásobek z důvodu, že žalobce se v důsledku dopravní nehody stal invalidním, nemůže již vykonávat práci, kterou před úrazem vykonával, jeho pracovní schopnosti jsou snížené, nemůže např. vykonávat práci ve výškách, což jako stavbyvedoucí před úrazem dělal. Co se týká osobního života žalobce, který rád sportoval, jezdil lyžovat, na kole, plaval, tyto činnosti se extrémně snížily v důsledku dopravní nehody a úrazu žalobce, nyní již jezdí opatrně, má strach z následků, téměř nejezdí po silnici, vydrží jet na kole pouze kratší vzdálenost, než byl dříve zvyklý. Když lyžuje, má strach z výšky a při plavání se musí omezit pouze na jeden styl, a to pouze prsa a také v omezené míře. Má problémy s ramenem, s udržením věci v jedné dlani, a to v levé, která je pro něj řídící rukou, při nižších teplotách ruka jakoby ztuhne a žalobce s ní nemůže vykonávat ani základní činnosti, nemůže se zkrátka na ní spolehnout, což ho omezuje jak v jízdě na kole, tak v plavání, tak při sekání nebo použití jakéhokoli nástroje, který je třeba uchopit do rukou. Má neustálé problémy se sluchem, nejen že ho ucho pobolívá, pobolívá ho také hlava, ale i špatně slyší a v uchu má neustálý zvuk. Při jídle mu slzí oči, což je také důsledkem nehody, došlo k poškození slzných kanálků. Částka 1 200 000 Kč (240 000 x 5) je podle názoru adekvátní částka, která by měla kompenzovat újmu, která byla žalobci v důsledku dopravní nehody způsobena. Soud při určení této výše vzal v úvahu věk žalobce, kterému bylo kolem 50 let v době nehody, jeho dosavadní činnost a záliby. Žalobce byl aktivní sportovec, byl na vrcholu své profesní kariéry, kterou ještě nějaký čas, nejméně do důchodového věku, by mohl vykonávat, což v důsledku úrazu nyní již není možné. Nejvýraznějším omezením je pracovní neschopnost, a také neustálá bolest ramene, nemožnost využívat stoprocentně levou ruku a neustálý šum v levém uchu a částečná nedoslýchavost.

21. Dalším nárokem žalobce bylo zaplacení nákladů v souvislosti s dopomocí po úrazu do doby, než se ustálil zdravotní stav a než žalobce mohl znovu provádět samostatně činnosti tak, jako dříve. Žalobce za období od 10. 9. 2013 do 15. 9. 2014 za 3 414 hodin asistence žádá 120 Kč za 1 hodinu, celkem tedy 409 280 Kč. Soud v souvislosti s tímto nárokem vycházel také ze znaleckého posudku a z vyjádření lékařů, kteří uvedli, že nesamostatný byl žalobce po dobu dvou až tří měsíců, kdy potřeboval intenzivní péči. Za tuto dobu, tedy 30x3, za 3 měsíce, mu soud přiznal částku 120 Kč za 1 hodinu po 10 hodin denně. Žalobce potřeboval po úraze intenzivní péči, nemohl se sám obléknout, připravit si jídlo, umýt se, zkrátka životně důležité činnosti a nejméně po dobu dvou až třech měsíců byl takto plně odkázán na další osobu. V dalším období pak se postupně žalobce začal osamostatňovat a vykonával některé činnosti již sám, ať už to byla hygiena nebo oblékání, avšak potřeboval pomoc při nakupování, přípravě jídla, úklidu domácnosti, a především asistenci při návštěvách zdravotnických zařízení. Tuto činnost soud určil 5 hodin denně za další období nad 3 měsíce, a i za toto období soud poskytl žalobci náhradu škody ve výši 120 Kč za 1 hodinu. V souvislosti s tímto nárokem soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu i nález Ústavního soudu I. ÚS 2930/13, který přímo žalobce v žalobě cituje. Za 3 měsíce po 10 hodinách x 120 Kč za hodinu dospěl soud k částce 108 000 Kč a za zbývajících 280 dnů po 5 hodinách denně a 120 Kč za 1 hodinu částku 168 000 Kč, celkem tedy za dopomoc 276 000 Kč. Žalobce má nárok na náhradu škody ve výši 1 657 080 Kč po odečtení, co plnila žalovaná dobrovolně, tj. 51 714 Kč + 65 130 Kč a 5 000 Kč zálohu za dopomoc, 119 114 Kč zbývá, aby doplatila částku 1 537 966 Kč, a to s úrokem z prodlení, žalobce požaduje od podání žaloby, tj. 9. 5. 2016 do zaplacení (§ 517 o. z.) ve výši dle vyhl. č. 541/ 2013. Ve zbývající části 1 406 457,6 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

22. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení z přiznané částky ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle § 7 AT z tarifní hodnoty 457 080 Kč 10 140 a podle § 9 z tarifní hodnoty 50 000 Kč – Kč 3 100/, dle § 13 Kč 300 režijní paušál při počtu úkonů 8 (převzetí a příprava, sepis žaloby, účast při jednání dne 18. 5. 2017, 25. 9. 2018, 11. 7. 2019 a 16. 2. 2021, za podání ze dne 17. 7. 2017, 7. 6. 2018, 22.11.2020. Jízdné z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání, osobním vozidlem [příjmení] [jméno], s průměrnou spotřebou 7,5 /100 km, a vozem BMW se spotřebou 4, 6/100 km Kč 1 160 dne 18. 5. 2017, Kč 1 193 dne 25. 9. 2018, Kč 1 194 dne 11.7.2019 a 1 188 Kč dne 16. 2. 2021, 4x 600 Kč za promeškaný čas. DPH ve výši 21% Kč 24 245,55. Celkem náklady řízení Kč 139 700,55.

23. Žalované uložil povinnost nahradit náklady, které platil stát dle § 148 o.s.ř., náklady řízení představují náklady na znalecké posudky. FN v [obec] za znalecký posudek č. FNOL EX [číslo] ze dne 5. 4. 2018 Kč 46 282,50. Za obhajobu znaleckého posudku dne 25. 9. 2018 na jednání u zdejšího soudu a za cestovné celkem Kč 3 126,5. Za podaný znalecký posudek ze dne 21. 8. 2020 znalce [příjmení] [celé jméno znalce] Ph.D Kč 8 470. Za znalecký posudek prof. PhDr. [celé jméno znalce], DrSc ze dne 31. 32. 2019 Kč 4 800. Celkem Kč 62 679.

24. Soud uložil žalované, aby zaplatila soudní poplatek dle § 7 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a sazebníku 1, z tarifní hodnoty Kč 457 080 (276 000 + 181 080) a položky 3 písm. b) z tarifní hodnoty Kč 1 200 000 tj. Kč 12 000. Celkem částku Kč 34 854.

25. Soud ve smyslu ustanovení § 164 o.s.ř. opravil v rozsudku, který byl vyhlášen dne 16. 2. 2021 chybu v počtech, kdy chybně odečetl částku, kterou žalovaná žalobci již zaplatila Kč 210 130 namísto správné částky Kč 119 114 Kč. Tato oprava se projevila v písemném vyhotovení rozsudku, který se proto liší od ústního vyhlášení.

Poučení