26 C 263/2023 - 144

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] o odstranění oplocení a nastřešení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna, do 15 dnů od právní moci rozsudku, odstranit část plechové konstrukce po obvodu studny a část nástřešku na ní, v místě, kde zasahují do pozemku parc. č. [hodnota], zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhal odstranění plechové konstrukce po obvodu studny a nástřešku nad ní v místě, kde zasahují do jeho pozemku.

2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je výlučným vlastníkem tohoto pozemku p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m – zahrada, jenž je evidován na LV číslo [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jako „pozemek žalobce“ nebo „pozemek p.č. [hodnota]“). Jeho pozemek sousedí s pozemkem p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tento pozemek o výměře [Anonymizováno] m – zahrada, zapsaný na LV číslo [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jako „pozemek žalované“ nebo „pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), který byl v době podání žaloby ve vlastnictví [tituly před jménem] [adresa], narozeného [datum], bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa] (dále jen „otec žalované“), je nyní ve výlučném vlastnictví žalované.

3. V době, kdy pozemek žalobce vlastnila [jméno FO], rozená [jméno FO] a pozemek žalované [adresa], bylo to někdy mezi lety 1950-55, tito vybudovali na jejich společné hranici společnými náklady studnu tak, aby zčásti zasahovala do obou jejich pozemků, tedy že její polovina se nacházela na pozemku p.č. [hodnota] a druhá polovina na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jenž byl v té době ještě součástí pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Studna tedy byla ve spoluvlastnictví sourozenců [adresa] a [jméno FO] a sloužila jako zdroj pitné vody pro obě jejich rodiny. Studna byla původně vyhloubena do hloubky 5,5 m, o průměru 1 m. Po jejím vnitřním obvodu, až ke dnu studny, byly dány betonové skruže o průměru 1 m a dno bylo vysypáno štěrkem. Zároveň se v té době tito sourozenci, jakožto vlastníci předmětných pozemků dohodli, že při budování oplocení od skutečné hranice mezi svými pozemky, jsoucí prostředkem studny, ustoupí každý o cca 0,5 m do svých pozemků. Tím měl mezi jejich ploty vzniknout koridor o šířce 1 m, který měl sloužit [jméno FO], zeti [adresa], a jeho rodině, k přístupu ke studni. Po této dohodě si [adresa] svůj pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oplotil, při němž respektoval uvedenou dohodu. [jméno FO] svůj pozemek p.č. [hodnota] nakonec neplotila. Protože později ve studni bylo nedostatek vody, kdy ještě voda z ní sloužila k potřebám domácnosti, došlo k jejímu dodatečnému prohloubení o 2 m. Bylo to ještě v době, kdy pozemek patřil [jméno FO]. Protože však skruže nebylo možné do prohloubené části dát o stejném průměru, byly tam dány skruže o průměru jen 80 cm až ke dnu studny, které bylo opět zasypáno štěrkem. Prohloubená část tak je užší o 20 cm oproti původní části.

4. Později [adresa] nechal z pozemku p.č. [Anonymizováno]/1 oddělit část označenou jako p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou daroval svému synovi [adresa]. Jedná se o část, na které se nacházela předmětná studna.

5. Pozemek nabyl společně se svojí manželkou kupní smlouvou od tehdejšího vlastníka [jméno FO]. Kupní smlouva byla vypracována na základě znaleckého posudku č. 102/[Anonymizováno]. Studnu užíval od roku 1986. V té době studnu užívali také vlastníci sousedního pozemku. To se však změnilo poté, co pozemek p.č. [Anonymizováno]/3 získala darem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tehdy začalo docházet ke sporům o umístění studny a vlastnictví k ní. Vlastník pozemku p.č. [Anonymizováno]/3 měl za to, že je studna pouze v jeho vlastnictví. V roce 2004 byl proto zhotoven geometrický plán, kdy po zaměření studny v terénu bylo potvrzeno, že se nachází skutečně z jedné poloviny na pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno]3 a z druhé poloviny na pozemku p.č. [hodnota]. Zároveň geometrickým plánem bylo potvrzeno, že stávajícího oplocení bylo postaveno přesně na hranicích mezi těmito pozemky, kdy fakticky na jedné straně studny končilo a na druhé straně pokračovalo v polovině její betonové obruby. Samotný obvod studny v té době tedy tehdy oplocen nebyl, proto ještě mohl čerpat vodu ze studny ze své strany pozemku.

6. V roce 2019 byly v místě prováděny pozemkové úpravy, při nichž bylo zjištěno, že skutečné oplocení pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] směrem od studny se nacházelo více v pozemku, a nikoliv na skutečné hranici. Je to vidět na snímku mapy ze zaměření hranic, kdy oplocení je znázorněno červenou barvou a skutečná hranice černě.

7. Původně byla na studni dřevěná stříška a voda z ní se čerpala za pomoci rumpálu s kýblem, protože se vlastníci dohodli, že jinak vodu ze studny čerpat nebudou, například čerpadlem, aby jí bylo dostatek pro všechny oprávněné. Toto se změnilo po tom, co pozemek koupil pan [jméno FO], kdy v březnu 2022 byla dřevěná stříška a rumpál odstraněny a kolem studny bylo dáno pletivo a kovové nastřešení. Od této doby se do studny nedostal. Později bylo pletivo vyměněno za současnou plechovou konstrukci. Požádal vlastníka pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o jejich odstranění v části, kde zasahovalo do jeho pozemku, ale bylo mu to odmítnuto. Proto se jej pokusil odstranit sám, ale byl fyzicky napaden druhem žalované. Ani po jeho další výzvě nedošlo k nápravě, proto v dopise ze dne 11. 3. 2023 upozornil na podání žaloby.

8. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Potvrdila, že je novým výlučným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno]/3, jehož součástí je předmětná studna, který nabyla od svého otce darovací smlouvou. Pozemek se studnou před tím její otec koupil od [tituly před jménem] [jméno FO] v roce [Anonymizováno]. I v této kupní smlouvě byla celá studna uvedena jako součást pozemku p.č. 1381/3. [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek získala darovací smlouvu ze dne [datum] od svého otce [adresa]. I v ní je uvedeno, že k pozemku náleží celá studna. Smlouva se opírá o znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k ocenění pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ve kterém je oceňována i předmětná studna, proto se považuje za její výlučnou vlastnici. V roce 2019, v rámci komplexních pozemkových úprav, se uskutečnilo zjišťování průběhu hranic pozemků. Žalobci bylo sděleno, že studna je podle smlouvy v jejím vlastnictví, proto se s ním chtěla za náhradu domluvit na změně hranic tak, aby její studna nezasahovala do jeho pozemku p.č. [hodnota]. Žalobce s tím nesouhlasil a trval na zachování stávající hranice.

9. Od března 2020, kdy začala svůj pozemek aktivně užívat, marně žalobce několikrát vyzvala k prokázání vlastnictví studně, protože v kupní smlouvě z roku 1986 o ní zmínka není a na znalecký posudek smlouva neodkazuje. Spory o studnu vedl žalobce i s její právní předchůdkyní [tituly před jménem] [jméno FO], kdy ji nařkl z porušení pláště studny a znehodnocení vody a domáhal se neúspěšně u správního orgánu ochrany pokojného stavu. Žalovaná odkázala na ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb., podle něhož může studna jakožto vodní dílo zasahovat do cizího pozemku a jeho vlastník je povinen ji na svém pozemku za náhradu strpět, byla-li vybudována před [datum]. Od [datum] běžela dvouletá lhůta, ve které se měli vlastníci starších vodních děl dohodnout s vlastníky těchto pozemků o náhradě a nebyla-li dohoda uzavřena do [datum], mohl o ní ještě dodatečně rozhodnout soud, pokud byl nárok na náhradu uplatněn do 2. 1. 2019. To se však nestalo.

10. Studna byla zhotovena nejprve bez skruží asi v roce 1937, kdy ještě pozemek p.č. [Anonymizováno]/3 byl součástí pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který vlastnil [adresa] a sousední pozemek p.č. [hodnota] vlastnila jeho sestra [jméno FO]. Ti se dohodli na vybudování studny přesně na hranici mezi jejich pozemky a takto studnu vybudovali za účelem čerpání vody pro potřebu obou těchto vlastníků. Studna byla asi v roce 1950 prohloubena o další 2–3 m a byly do ní dány užší skruže o vnitřním průměru asi 60–70 cm. Vnitřní průměr horních skruží je cca 80 cm. Někdy v pozdějších letech bylo dohodnuto, že studna již nebude ve spoluvlastnictví vlastníků sousedních pozemků p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. [hodnota], ale bude pouze ve vlastnictví majitele pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

11. V roce 2018 byla studna ještě zakrytá dřevěnou sedlovou stříškou, která byla volně přístupná z obou pozemků účastníků. Od března 2020 začala vodu ze studny používat k zálivce záhonů zeleniny a ovoce na svém pozemku, protože jiný zdroj vody na svém pozemku nemá. Žalobce již v té době vodu ze studny nečerpal. Aby nedocházelo k průniku srážek a listí do studny a aby byla studna zabezpečena proti pádu zvířat a osob, v březnu 2022 vybudovala kolem studny nové oplocení a zastřešení, které se nacházelo kolem studny, tedy i ze strany pozemku p.č. [hodnota] tak, že se žalobce již od tohoto okamžiku nedostal ke studni tak, aby z ní mohl čerpat vodu. Zhruba rok na to drátěný plot v místě kolem studny vyměnila za současné kovové opláštění s nástřeškem. V tomto stavu se studna nachází i nyní. O vybudování oplocení a jeho změně žalobce neinformovala. V roce 2025 udělala v plechové konstrukci studny ze strany pozemku žalobce dvířka, kterými se lze do studny dostat. Skutkový stav:

12. Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno FO], narozený [datum], bytem [adresa], prodal [Anonymizováno] a [jméno FO] nemovitosti, které nabyl na základě rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] [Anonymizováno]/66, a to rodinný dům č. p. [Anonymizováno] se stavební plochou [Anonymizováno], zahradu p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahradu p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m a pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Nemovitosti na kupující převedl se stejnými právy a povinnostmi, jak je dosud užíval. Smlouva byla registrována Státním notářstvím v Gottwaldově dne [datum] pod č. Reg. I [Anonymizováno]/86. Kupní cena činila 130 890 Kčs. Kupní cena vyplývala z ocenění vyhotoveného znalkyní [jméno FO], bytem [adresa], ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], kterým na žádost prodávajícího [jméno FO] oceňovala rodinný dům, vedlejší stavby, oplocení, studnu, venkovní úpravy, porosty a pozemek, a to z důvodu jejich převodu na žalobce a jeho manželku. Při popisu rodinného domu znalkyně mj. uvedla, že má zajištěn odběr vody ze studny nacházející se na zahradě p. č. [hodnota], přičemž se jedná o jediný zdroj pitné vody, bez něhož by dům nebyl schopen užívání a že jsou na tuto studnu uživatelsky vázáni další dva účastníci, z nichž jeden se na její stavbě podílel i finančně. Stáří domu odhadla na rok 1950. Uvedenou studnu popsala jako kopanou, upravenou z betonových skruží o průměru 80 cm, s dřevěným rumpálem, o hloubce 7,5 m. Její stáří odhadla stejně jako u domu, s pozdější úpravou starou 20 let. Studnu ocenila na částku 5 900 Kčs, kterou snížila o polovinu na 2 950 Kčs s ohledem na zmíněný finanční podíl dalšího partnera. Žalobce je aktuálně výlučným vlastníkem pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota]. Nabývacím titulem žalobce kromě kupní smlouvy je také usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 5. 2014, č. j. 33 D 4132014-26, o vypořádání SJM a o dědictví.

13. Darovací smlouvou ze dne [datum] darovali [jméno FO] a [jméno FO] svému synovi [adresa], narozenému [datum], část pozemku p.č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa], oddělenou geometrickým plánem ze dne [datum], č. [hodnota]–[Anonymizováno]–[Anonymizováno]/051, označenou jako pozemek p.č. [Anonymizováno]/3[Anonymizováno]o výměře 945 m, včetně porostů a s právy, jak jej do té doby užívali, v hodnotě [hodnota] Kčs. Smlouva byla registrována Státním notářstvím v Gottwaldově dne [datum] pod č. Reg. I [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

14. Darovací smlouvou ze dne [datum] daroval [jméno FO], narozený [datum], své dceři [tituly před jménem] [jméno FO], rozené [jméno FO], narozené [datum], pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], registrované pod č. j. RI [Anonymizováno]/76. Předmětem daru byl pozemek se vším příslušenstvím a součástmi, uvedenými ve znaleckém posudku, v mezích a hranicích, jak byl dárcem nebo jeho právními předchůdci užíván. Smlouva byla registrována Státním notářstvím ve [adresa] dne [datum] pod č. Reg. I [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Znalkyně [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] pozemek s částečným oplocením, studnou a trvalými ovocnými porosty ocenila na 25 144,35 Kčs. K ocenění stavby oplocení a studny neměla znalkyně stavební a vodoprávní rozhodnutí, proto vycházela z jejich faktického stavu. V popisu studny uvedla, že se jedná o kopanou studnu, zčásti roubenou, s rumpálem, z roku cca 1937, bez vodoprávního rozhodnutí. Studna byla dodatečně cca v roce 1950 upravená betonovými skružemi o průměru 90 cm a prohloubena do 9,5 m. Cena studna pro nedostatek vody byla snížena na 20 % její hodnoty odpovídající částce 2 039 Kčs.

15. Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno FO] prodala otci žalované [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí byla kopaná studna s rumpálem a odběrné místo elektřiny. Kupní cena činila [částka]. V článku 4.1.3 prodávající prohlásila, že jí není známo, že by si jakákoliv třetí osoba činila jakékoliv právo nebo nárok (např. na vlastnické právo, věcné právo) ve vztahu k předmětu převodu. V článku 4.2 kupující prohlásil, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by bránily převodu vlastnického práva k předmětu převodu na jeho osobu. V článku 7.1 bylo dohodnuto, že vlastnické právo k předmětu převodu nabývá strana kupující vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. K tomu došlo dne [datum], dle listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa].

16. Darovací smlouvou ze dne [datum] nabyla žalovaná od svého otce pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], včetně jeho příslušenství v podobě oplocení, mobilní dřevostavby o výměře 24 m a obytného přívěsu, a jeho součásti v podobě kopané studny a odběrného místa elektřiny. [právnická osoba] zápis o nabytí vlastnictví žalovanou provedl dne [datum]. Žalovaná je tak aktuálním výlučným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jak je zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro k. ú. a obec [adresa].

17. Geometrickým plánem ze dne [datum] č. [hodnota]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] geometr [tituly před jménem] [jméno FO] vyznačil skutečný stav studny na pozemku p.č. [Anonymizováno]/3 tak, že se studna nachází na hranici mezi pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. [hodnota]. Umístění studny bylo zakresleno na zhotoveném geometrickém plánu.

18. V roce 2019, v rámci zjišťování průběhu hranic pozemků při komplexních pozemkových úpravách byla zakreslena skutečná hranice mezi pozemky p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tak, že procházela předmětnou studnou a faktické oplocení mezi pozemky p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zakresleno v místě od hlavní komunikace po studnu hlouběji v pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a od studny po konec společné hranice na skutečné hranici. 19. [adresa] [jméno FO] (dcera [jméno FO] a [jméno FO]), [jméno FO] (syn [jméno FO] a [jméno FO]) a [jméno FO] (neteř [adresa] a [jméno FO]) v čestném prohlášení ze dne [datum], které také všichni podepsali a jejich podpisy byly úředně ověřeny, uvedli, že jejich strýc [adresa] a [jméno FO] se dohodli na vyhloubení společné studny na pitnou a užitkovou vodu pro své domácnosti na hranici svých parcel [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž náklady na vyhloubení a její stavbu si rozdělili stejnými díly. Při stavbě studny bylo dohodnuto, že obě strany ustoupí ze svých pozemků o cca 0,5 m, aby tím vznikl chodník o šířce 1 m na přístup ke studni, který užívala rodiny [jméno FO] a jejich rodiče. V pozdějších letech byla studna společnými náklady prohloubena.

20. Žalobce doporučeným dopisem ze dne 28. 3. 2022, dle podacího lístku dne [datum], vyzval otce žalované k odstranění kovové konstrukce a pletiva na studni do dubna 2022, protože je studna přesně na hranici jejich pozemků. Zároveň jej upozornil, že polovinu studny nabyl kupní smlouvou z roku 1986.

21. Žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzval doporučeným dopisem ze dne [datum], dle podacího lístku dne [datum], otce žalované k odstranění oplocení studny a umožnění mu její užívání, a to do [datum] s tím, že jinak bude podána žaloba. Otec žalované odpověděl prostřednictvím žalované e-mailem dne [datum], že se cítí být výhradním vlastníkem předmětné studny podle platné smlouvy. V reakci na to právním zástupce žalobce e-mailem ze dne [datum] popřel, že by studna byla ve výlučném vlastnictví jejího otce, protože se dle geometrického plánu vyhotoveného [datum] nachází na obou jejich pozemcích, a tudíž je v jejich spoluvlastnictví. Znovu proto otce žalované vyzval k odstranění oplocení do [datum] s tím, že má jinak výzvu vnímat jako předžalobní upomínku.

22. Dle předložených fotografií je studna zastřešena dřevěným nástřeškem, který byl nahrazen nástřeškem uchyceným v kovových sloupcích, jimiž po jejím obvodu prochází drátěné pletivo, které je součástí oplocení, jež začíná v polovině vnějšího obvodu studny. Oplocení kolem studny bylo nahrazeno plechovou konstrukcí jdoucí po vnějším obvodu nadzemní části studny, zamykatelnou na zámek, a nad ní je kovová stříška. Na kovové konstrukci studny byly ze strany pozemku žalobce zhotoveny dvířka otvíratelná na západku. Právní hodnocení:

23. Žalobce se domáhal ochrany svého vlastnického práva k pozemku p.č. [hodnota], do něhož mu žalovaná zasáhla zbudováním plechové konstrukce a stříšky kolem a nad studnou, nacházející se na společné hranici.

24. Soud se jako předběžnou otázkou nejprve musel zabývat vlastnickým vztahem účastníků k této studni. Pro své rozhodnutí vyšel z nesporných tvrzení účastníků o podobě studny, dle nichž byla studna vybudována v letech 1937 – 1950 jako studna kopaná, zčásti roubená s rumpálem, upravená betonovými skružemi o průměru 80 cm, a následně prohloubená v 70. letech o další 2 metry až do hloubky 9,5 m. Rovněž z nesporných tvrzení vyplynulo, že studna byla společně vyhloubena právními předchůdci účastníků, a to sourozenci [adresa] a [jméno FO], rozenou [jméno FO], na samotné hranici svých pozemků p.č. [Anonymizováno]/1 a p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], a že i její následné prohloubení bylo provedeno společně, společnými náklady. Účelem společného zhotovení studny bylo čerpání vody z ní oběma jejich domácnostmi. Tvrzení účastníků o podobě a zhotovení studny bylo navíc podpořeno čestným prohlášením rodinných příslušníků původních vlastníků studny ze dne [datum]. Umístění studny na společné hranici rovněž vyplynulo z geometrického plánu č. [hodnota]–788/2004 zhotoveného geometrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], dále ze zákresu průběhu hranic pozemků při komplexních pozemkových úpravách v roce 2019, i z tvrzení účastníků. V řízení rovněž vyšlo najevo, že z pozemku p.č. [Anonymizováno]/1 byla oddělena část o výměře 945 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota]–[Anonymizováno]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], právě v místě, kde se předmětná studna na pozemku nacházela, a tato byla společně s nově vzniklým pozemkem, včetně užívacích práv ke studni v rozsahu, jak je do té doby užívali dosavadní vlastníci [jméno FO] a [jméno FO], převedena na jejich syna [adresa], narozeného [datum] dne [datum] darovací smlouvou.

25. Studna tak byla vybudována za platnosti Obecného zákoníku občanského č. 946/1811, který na našem území platil do 31. 12. 1950. Soud proto při posouzení právního režimu studny vyšel z uvedeného zákoníku, který aplikoval na zjištěný skutkový stav.

26. Dle § 854 Obecného zákoníku občanského č. 946/1811, ve znění platném a účinném do 31. 12. 1950 (dále jen „o.z.o.“), brázdy, ploty dělané i samorostlé, ohrady, zdi, soukromé potoky, stoky, místa a jiné podobné rozhrady, jež jsou mezi sousedními pozemky, pokládají se za společné vlastnictví, ač nedokazují-li opak znaky, nápisy nebo jiné známky a pomůcky.

27. Studna budovaná na společné hranici tak, aby ve stejném rozsahu zasahovala do obou sousedních pozemků (jak bylo prokázáno čestným prohlášením a geometrickým plánem), s cílem zajistit zdroj vody pro rodiny obou vlastníků sousedních pozemků, v té době navíc sourozenců, naplňuje znaky a funkci rozhrady jakožto uměle vytvořené hranice rozdělující dva sousední pozemky.

28. Pojem „rozhrada“ není přesně nikde definován. Jsou to všechny objekty, které ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené [rodné přijmení] umělé. I ustanovení § 854 o.z.o. za rozhrady považuje brázdy, ploty dělané i samorostlé, ohrady, zdi, soukromé potoky, stoky, místa a jiné podobné rozhrady mezi sousedními pozemky. Tento výčet je však pouze demonstrativní, proto za rozhradu lze považovat vše, co rozděluje, resp. co tvoří hranici mezi sousedními pozemky. Například podle současné právní úpravy jsou jimi také ploty, meze, strouhy a jiné podobné přirozené [rodné přijmení] umělé rozhrady mezi sousední pozemky. Do této široké definice tak zajistné lze podřadit také studnu vyhloubenou na hranici sousedních pozemků za účelem užívání jejími vlastníky.

29. Jak již bylo řešeno, rozhrady slouží k faktickému vymezení hranic sousedních pozemků, přičemž je třeba je považovat za součást pozemku jako věci hlavní věci, protože bez něho by samotné rozhrady postrádaly funkci i smysl. Rozhrada jako součást pozemku proto sdílí s pozemkem jeho právní osud a nelze ji zcizovat nikým jiným a nikomu jinému než vlastníkovi pozemku. Rozhrada je součástí pozemků, na jejichž hranici se nachází, proto by s nimi také měla být převáděna. Tvoří společnou součást dvou věcí (pozemků účastníků), není samostatnou věcí, přičemž ohledně její správy se použijí pravidla o spoluvlastnictví (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1064/2020).

30. Pokud jde o vlastnické právo k ní, tak to je tak třeba posuzovat podle právní úpravy účinné v době jejího zřízení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 1064/2020). Soud proto v daném případě vycházel z § 854 o.z.o., na jehož základě byla založena vyvratitelná domněnka, že studna je v rovno dílném podílovém spoluvlastnictví obou vlastníků pozemků, které odděluje. Tento závěr je souladný se závěrem vysloveným v rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 28. 2. 1944, sp. zn. Rv I 782/43, dle něhož studnu zřízenou společně vlastníky sousedních pozemků tak, aby se nacházela na obou jejich pozemcích, a aby z ní jejich rodiny mohly brát vodu, je třeba posuzovat dle § 825 a násl. o.z.o., tedy jako předmět jejich spoluvlastnictví.

31. Podle § 825 o.z.o., kdykoli vlastnictví téže věci nebo jedno a totéž právo nedílně náleží několika osobám; je tu společenství. Zakládá se na náhodné události; na zákoně; na posledním pořízení; nebo na smlouvě.

32. Podle § 828 o.z.o., pokud se všichni podílníci shodují, představují jen jednu osobu a mají právo společnou věcí podle libosti vládnouti. Jakmile se neshodují, nemůže žádný podílník na společné věci učiniti změnu, kterou by se dotýkal podílu druhého.

33. Soud předběžnou otázku ohledně vlastnického práva ke studni uzavřel s právním závěrem, že předmětná studna, sloužící zároveň jako rozhrada, je od jejího zhotovení společnou věcí ve spoluvlastnictví vlastníků pozemků p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno]/1, jimiž jsou aktuálně žalobce a žalovaná, jakožto právní nástupci původních spoluvlastníků [adresa] a [jméno FO], přičemž spoluvlastnické právo k ní postupně přecházelo na nabyvatele pozemku společně s pozemkem, jehož je součástí.

34. Podle § 133 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (dále jen „SOZ“), lze osobního vlastnictví k věci nabýt koupí, darem nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

35. Podle § 134 odst. 2 SOZ, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví.

36. Podle § 1005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

37. Takto přešlo spoluvlastnické právo k ní na žalobce společně s pozemkem p.č. [hodnota] dne [datum], jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne [datum], protože jejím předmětem je mj. také pozemek p.č. [hodnota], jehož je studna součástí. To přesto, že v kupní smlouvě nebyla předmětná studna výslovně uvedena. O jejím převodu společně s pozemkem p.č. [hodnota] svědčí prohlášení prodávajícího [jméno FO], manžela bývalé vlastnice [jméno FO], rozené [jméno FO], o převodu nemovitostí se stejnými právy a povinnostmi, jak je dosud užíval. Navíc součásti převáděných nemovitostí byly jasně specifikovány ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], jež byl součástí kupní smlouvy, ač na něj neodkazovala, protože tato z jeho obsahu jednoznačně vycházela. V té době bylo navíc vypracování posudku nezbytným předpokladem převodu nemovitostí, a to kvůli potřebě zjištění jejich skutečné hodnoty, jež se mohla od tržní ceny lišit.

38. Stejně tak i žalovaná je aktuálně výlučnou vlastnicí pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a zároveň spoluvlastnicí na něm zčásti se nacházející studny v rozsahu id. , když podíl na studni na ni přešel společně s přechodem vlastnického práva k pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] jako součást pozemku, z jejího otce, darovací smlouvou ze dne [datum]. Otec žalované byl jejím spoluvlastníkem na základě převodu vlastnického práva k pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně kopané studny jako jeho součásti, kupní smlouvou ze dne [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO], které tento pozemek se spoluvlastnickým podílem na studni daroval její otec [jméno FO], syn původního vlastníka [adresa], darovací smlouvou ze dne 19. 10. 199, registrovanou dne [datum].

39. Oba účastníci tak sice jsou výlučnými vlastníky sousedících pozemků p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ale pouze podílovými spoluvlastníky na nich se nacházející studny postavené na nich tak, že tvoří jejich hranici, tedy rozhradu mezi jejich pozemky. U obou účastníků došlo k převodu vlastnického práva k těmto pozemků, včetně spoluvlastnického práva ke studni, na smluvním základě, tedy smlouvou jako nabývacím titulem, ve které byl jednoznačně vymezen předmět a rozsah převáděných nemovitostí, jímž byl celý pozemek s kopanou studnou jako jeho součástí. Tak to bylo i u právních předchůdců žalované [tituly před jménem] Fratiška [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] a [adresa], protože z obsahu jejich nabývacích titulů nevyplývá, že by předmětem převodu byla studna jako samostatný předmět vlastnického práva, ale pouze jako součást pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ani z jejího nabývacího titulu nevyplynulo, že by vlastnické právu ke studni bylo převedeno ve větším rozsahu než to bylo u předchozích spoluvlastníků. Při aplikaci zásady našeho právního řádu, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má, tak žalovaná nabyla pouze spoluvlastnický podíl ke studni v rozsahu id. .

40. Zákon (§ 854 o.z.o.) stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že rozhrady mezi pozemky jsou společné. To neplatí pouze v případě, je-li vlastnické právo k rozhradě zřejmé a nesporné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). V předmětné věci to znamená, že studna na hranici je společná, přičemž je zároveň součástí toho kterého pozemku částí, kterou se na něm nachází, dokud nebude prokázáno její výlučné vlastnictví pouze jedním z těchto vlastníků. Tvrzení o změně vlastnického práva je přitom třeba posuzovat podle zákonné úpravy účinné v době, kdy k těmto změnám mělo dojít (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1064/2020). Žalovaná, ač tuto námitku vznesla, učinila tak pouze v obecné rovině. Soud ji proto vyzval k doplnění tvrzení o okolnostech majících vliv na změnu spoluvlastnického práva ke studni. Žalovaná však i po této výzvě podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen „o.s.ř.“), včetně poučení o jeho následcích, ponechala své tvrzení pouze na obecném konstatování, že „později se spoluvlastníci studny dohodli, že bude ve výlučném vlastnictví vlastníka pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“, aniž by specifikovala, kdy a mezi kým taková dohoda byla uzavřena. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalované nevyplynulo ani z provedeného dokazování, musel soud uzavřít, že právní domněnka spoluvlastnictví studny žalobcem a žalovanou nebyla vyvrácena.

41. Studna tak je aktuálně předmětem spoluvlastnictví žalobce a žalované, proto se pro její správu musí použít pravidla o spoluvlastnictví dle současné (účinné) právní úpravy NOZ.

42. Podle § 1117 NOZ, každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

43. Podle § 1121 NOZ je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu.

44. Podle § 1122 odst. 1 NOZ, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

45. Z něj vyplývá, že jako předmět spoluvlastnictví by studna neměla zasahovat do spoluvlastnického práva druhého spoluvlastníka. To se však stalo v březnu 2022, kdy, jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků, žalovaná vybudovala kolem studny nové oplocení z drátěného pletiva a zastřešení, a to nejen ze strany svého pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ale i ze strany pozemku žalobce p.č. [hodnota]. Tento závěr vyplynul i z fotografické dokumentace. Žalovaná tak neoprávněně jednak část oplocení a zastřešení vedla nad pozemkem žalobce, ale především mu fakticky zabránila v realizaci hlavního smyslu jeho spoluvlastnického práva ke studni. Žalobce se totiž od tohoto okamžiku nedostal ze svého pozemku ke studni tak, aby z ní mohl čerpat vodu. Pro rozhodnutí soudu přitom není podstatné, zda fakticky žalobce své spoluvlastnické právo vykonával či vykonává. Žalovaná tak učinila bez jeho vědomí a souhlasu, přestože je pouhou spoluvlastnicí studny se stejnou velikostí spoluvlastnického podílu na ní. V roce 2023 žalovaná drátěné oplocení nahradila kovovým opláštěním s nástřeškem a v tomto stavu se studna nacházela i v okamžiku vyhlášení tohoto rozhodnutí, jak bylo shodně účastníky potvrzeno. V roce 2025 sice žalovaná v plechové konstrukci studny ze strany pozemku žalobce zhotovila uzamykatelná dvířka, nicméně tak učinila nikoliv na základě dohody s žalobcem, jakožto druhým spoluvlastníkem. Vzhledem k rovným spoluvlastnickým podílům tak žalovaná na místo společné vůle fakticky realizovala pouze vůli svou vlastní, ač oba spoluvlastníci mají svá práva nakládat ze společnou věcí totožná. Žalovaná, jako poloviční spoluvlastník, tak svévolně provedla úpravu studny, aniž by tato vyjadřovala společnou vůli obou spoluvlastníků o nakládání se společnou věcí.

46. Žalovaná od března 2022 užívá společnou věc nad rozsah svého spoluvlastnického podílu na úkor žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1645/2013), kterému tak za toto nadužívání společné věci náleží nejen náhrada za proběhlé zkrácení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 725/2008), ale především právo žádat žalovanou o upuštění od jejího dalšího protiprávního jednání při nakládání se společnou věcí. Žalovaná do okamžiku rozhodnutí plechové oplocení s nástřeškem ze strany pozemku žalobce neodstranila, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a tuto povinnost jí uložil výrokem I. ve lhůtě delší než obecné, dle návrhu žalobce. Náklady řízení 47. Úspěch žalobce ve věci se projevil v nákladovém výroku, kterým soud zavázal žalovanou k plné náhradě účelně vynaložených nákladů řízení žalobce k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Za účelně vynaložené náklady žalobce lze považovat částku 32 562 Kč, tvořenou těmito náklady: - zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, - odměna za zastupování advokátem podle § 9 odst. 1, ve spojení s § 7 bod 5, při tarifní hodnotě 10 000 Kč, odpovídající částce 1 500 Kč/úkon, a to dle zákona č. 177/1996 Sb. (platného a účinného do 31. 12. 2024), advokátní tarif (dále jen „a.t.“), v celkové výši 13 500 Kč, sestávající z 9 úkonů (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – žaloba, písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – vyjádření k námitkám žalované, účast u jednání dne 6. 5. 2024 v čase od 8:30 do 10:57 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast u jednání dne 6. 9. 2024 v čase od 9:00 do 11:28 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) a účast u jednání dne [datum] v čase od 13:00 do 13:28 hod. podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), - odměna za zastupování advokátem podle § 9 odst. 1, ve spojení s § 7 bod 5, při tarifní hodnotě 30 000 Kč, odpovídající částce 2 300 Kč/úkon, a to dle zákona č. 177/1996 Sb. (platného a účinného od 1. 1. 2025), advokátní tarif (dále jen „a.t.“) v celkové výši 4 600 Kč, sestávající z 2 úkonů (účast u jednání dne 14. 2. 2025 v čase od 9:00 do 11:08 hod. – podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), - náhrada hotových výdajů v roce 2024 v celkové výši 2 700 Kč za provedených 9 úkonů právní služby dle předchozí odrážky, při sazbě 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a. t., - náhrada hotových výdajů v roce 2025 v celkové výši [částka] za provedené 2 úkony právní služby dle předchozí odrážky, při sazbě 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a. t., - náhrada za promeškaný čas v roce 2024 cestou na 3 jednání soudu v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT ve výši 600 Kč, - náhrada za promeškaný čas v roce 2025 cestou na 1 jednání soudu v rozsahu 2 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT ve výši 300 Kč, - jízdné ve výši 1 005 Kč v podobě náhrady cestovních výdajů: -k 3 jednáním uskutečněným v roce 2024 na trase [adresa] a zpět, tj. 30 km jedna cesta tam a zpět, osobním automobilem o průměrné spotřebě 7,8 litrů benzinu/100 km, při vyhláškové ceně benzinu Natural 95 38,20/litr a amortizaci 5,60 Kč/km; celkem ve výši 747 Kč (jedna cesta 249 Kč x 3), -k 1 jednání uskutečněnému v roce 2025 na trase[Anonymizováno][adresa] a zpět, tj. 30 km jedna cesta tam a zpět, osobním automobilem o průměrné spotřebě 7,8 litrů benzinu/100 km, při vyhláškové ceně benzinu Natural 95 35,80/litr a amortizaci 5,80 Kč/km; celkem ve výši 258 Kč, - 21% daň z přidané hodnoty ve výši 4 957 Kč, vypočtená z částky 23 605 Kč, podle § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

48. Žalobci tak byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 32 562 Kč výrokem II. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. je povinnost v rozsudku uložená splatná v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou.