Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

26 C 27/2024

č. j. 26 C 27/2024-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-13 · VYHOVENI,ZAMITNUTI

Citované zákony (6)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za trestní řízení, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, částku , částka, spolu s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , trestní stíhání bylo proti žalobci zahájeno usnesením Policie ČR ze dne , datum, pro podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu a usnesením ze dne , datum, pro podezření ze spáchání pokračujícího přečinu úvěrového podvodu, obě řízení pak byla vedena společně pod sp. zn. výše uvedenou. Proti oběma usnesením podal žalobce stížnost, která byla státním zástupcem zamítnuta. Žalobce byl v předmětném trestním řízení ohrožen sazbou 2 roky nebo uložením pro něj citelného peněžitého trestu, po celou dobu trestního stíhání, které trvalo asi 16 měsíců, byl žalobce vystaven duševním útrapám, které spočívaly v prožívaném negativním stresu, obav a strachu z výsledku trestního stíhání, které mohlo skončit až uložením trestu odnětí svobody ve výše uvedené sazbě. Duševní útrapy se projevovaly tak, že žalobce trpěl nespavostí, úzkostí, nesoustředěností a obavami, které se vždy stupňovaly před jakýmkoliv úkonem trestního stíhání. V době před zahájením trestního stíhání pracoval žalobce jako obchodní zástupce , právnická osoba, . na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Stavební spořitelna od této smlouvy z důvodu trestního stíhání žalobce odstoupila a žalobce tak přišel o podstatnou část svých příjmů, což se prohloubilo nemajetkovou újmou, kterou mu stíhání způsobila. Žalobce za dehonestující považoval rovněž skutečnost, že byl Policií ČR donucen podstoupit pořízení fotografií, odtisky prstů. Trestní stíhání zasáhlo negativně i celou rodinu žalobce a jeho postavení v práci. Přestože měl žalobce jako fyzická osoba zřízenou datovou schránku, Policie ČR mu usnesení o vznesení obvinění doručovala fyzicky, a to jednak v místě bydliště, kde se dotazovala sousedů, a na pracovišti, kde mu dokonce musela jedna z kolegyň telefonovat, což považuje žalobce za zcela zbytečné a nedůvodné. Policie ČR zastrašovala manželku a syna, z čehož oni měli psychické problémy, manželka byla ve stresu, nejedla, měla problémy se spaním a syn má do dnes strach z policie. Trestní stíhání skončilo jednak zastavením trestní stíhání a jednak zprošťujícím rozsudkem. Za nemajetkovou újmu, která mu tímto trestním stíháním vznikla, žádá částku , částka, . Omluvu, která mu byla poskytnuta v rámci předběžného projednání nároku a konstatování porušení práva nepovažuje za dostatečné.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobci nahradila v rámci předběžného projednání nároku náklady za obhajobu, za samotné trestní stíhání nevyplatila požadovanou částku , částka, a za trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, se omluvila, což považuje za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy.

3. Mezi účastníky není sporné a z listinných důkazu vyplývá, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok , datum, a žalobkyně mu svým stanoviskem ze dne , datum, poskytla omluvu za trestní stíhání.

4. Soud má prokázáno ze spisu Okresního soudu v , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, , že dne , datum, byla podána k soudu obžaloba ve věci obviněných , jméno FO, a , jméno FO, , kteří v období od , datum, do , datum, po načerpání části finančních prostředků z úvěrových smluv o stavebním spoření ze svého účtu na bankovní účet převedli finanční prostředky, čímž se dopustili úvěrového podvodu ve smyslu § 211 odst. 2 tr. zákoníku, obviněný , Jméno zainteresované osoby 0/0, pak ve formě pomoci k přečinu úvěrového podvodu. Na , datum, bylo stanoveno první hlavní líčení, na kterém byla čtena obžaloba vyslechnuti obžalovaní, hlavní líčení bylo odročeno na , datum, , na dalším hlavním líčení byli slyšeni svědci a , datum, byl vydán zprošťující rozsudek. K odvolání státního zástupce odvolací soud potvrdil zprošťující rozsudek s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Okresní soud usnesením ze dne , datum, zastavil trestní stíháním žalobce pro skutek, kterého se měl dopustit v období , datum, do , datum, z důvodu promlčení.

5. Soud má prokázáno z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, v době vedeného trestního stíhání neměl záznam o odsouzení.

6. Soud má prokázáno z listiny ze dne , datum, , kterou , právnická osoba, , odstupuje od smlouvy od obchodního zastoupení adresovaná žalobci, že , právnická osoba, , odstoupila podle čl. 10.4. od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne , datum, a důvodem odstoupení jsou zjištění uvedena v usnesení Policie ČR ze dne , datum, , skutečnosti uvedené v tomto usnesení se shodují se závěry z jejich interního šetření, a přestože bylo předmětným usnesením podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit v daném případě odloženo z důvodu promlčení těchto skutků, nelze popřít, že uvedené skutky se staly tak, jak v předmětném usnesení a v tomto odstoupení popsané. Toto jednání je opakovaným a závažným porušením základních povinností, které vyplývají obchodnímu zástupci ze smlouvy o obchodním zastoupení. V usnesení je explicitně uvedeno, že v rámci několika úvěrových případů došlo ke spáchání přečinu úvěrového podvodu, kdy po uzavření úvěrové smlouvy byly finanční prostředky v nikoliv malém rozsahu z účelových úvěrů použity na jiný než určený účel, finanční prostředky ze zprostředkovaných úvěrů byly opakovaně použity pro žalobcovy obchodní aktivity ke splacení jeho půjček, kdy byl jimi mimo jiné uhrazen úvěr na osobní automobil, případně byly tyto finanční prostředky použity na pořízení materiálu na ohrady a garáže. Ve třech zprostředkovaných úvěrových případech v listině uvedených bylo zjištěno, že čerpání finančních prostředků z těchto úvěrů byla jejich část v řádu statisíců korun obratem přeposlána na účet žalobce a peníze byly použity na jeho potřebu. Obdobné jednání zjistili i v dalších jím zprostředkovaných úvěrech, kdy nebyl dodržen deklarovaný účel použití čerpání nebo k nim byly dokládány fiktivní nebo neúplné doklady od spřízněných či spřátelených podnikatelů a společností.

7. Z účastnické výpovědi žalobce má soud prokázáno, že policie nejprve nevhodným způsobem doručovala žalobci písemnost, což mu bylo nepříjemné, protože se o této záležitosti dozvědělo širší okolí jeho bydliště a práce, poté prověřovala všechny účty, tj. jeho manželky a účty všech rodin, kterým žalobce zprostředkovával úvěry, tedy klientů, jednalo se o 400 faktur, pak nakonec nic z těchto zjištění nepoužily. Celé trestní stíhání těžce nesla jak manželka, tak jeho děti, které byly malé kolem sedmi let, někteří jejich dodavatelé oznámili, že jim nedodají materiál, neboť je vyšetřuje policie a takové, podobné věci se stávali. Manželka pracuje jako učitelka na gymnáziu, toto trestní stíhání mohlo mít velký dopad i na její pracovní činnost. Doba, po kterou trvalo trestní stíhání a prověřování bylo pro něj velmi náročné, nemohl večer usnout, s dětmi nemohl provádět běžné věci v pohodě, manželka také nebyla v klidu a stálo je to celou rodinu spoustu energie. Dostal výpověď u pojišťovny, byl to jeho jediný příjem, a i nyní po skončení trestního stíhání, například když chtěl prodat byt, klient si chtěl vyřídit úvěr, tak bylo podmíněno, aby nebyl on, žalobce a jeho jméno, spojováno s touto transakcí jakýmkoliv způsobem a jinak, že nebude úvěr schválen, neboť téměř všechny banky v ČR mají tuto informaci o žalobci. V době trestního stíhání žili z platu manželky, žalobce měl nějaké úspory, žalobce musel čelit otázkám ohledně svého trestního stíhání, žije v , adresa, , což je malé město, všichni to tam věděli, ale celá věc měla vliv také na děti a pro něj to má dopad takový, že už nemůže pracovat v tomto oboru, trestní stíhání zasáhlo i do vánočního času, což bylo velmi složité, manželka nemohla spát, celé Vánoce prožívali v úzkosti, čili Vánoce nebyly žádné, namísto toho samá úzkost, když seděli u vánočního stolu nebo stromečku, dívali se na pohádky, stále to v hlavě probíhalo. A oba s manželkou vyhledali psychologickou pomoc, snažili se to spolu řešit, avšak bylo to složité, a toto vše trvalo minimálně 1 rok nebo 2.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem, podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, řízení podle soudního řádu, správního nebo v trestním řízení b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. V daném případě bylo proti žalobci vedeno trestní řízení, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, proto judikatura se ustálila na závěru, že na rozhodnutí o sdělení obvinění se hledí jako na nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona i přesto, že bylo zahájeno trestní stíhání v souladu se zákonem podle § 160 tr. řádu, když byly splněny tam uvedené podmínky.

10. Právo na náhradu škody způsobené sdělením obvinění pro trestný čin není vyloučeno již tím, že se obviněný, který byl posléze obžaloby zproštěn, dopustil skutku, pro který bylo trestní stíhání proti němu zahájeno, k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, .

11. Podle § 31a zákona odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za níž k nemajetkové újmě došlo.

12. Obecně lze říci, že každé trestní stíhání představuje omezení souhrnu osobnostních práv, jejichž součásti jsou vyjmenovány v čl. 10 LPS, k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. ÚS 428/05. Trestní stíhání v sobě zahrnuje zásah do osobnostních práv lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochrany jména, do soukromého a rodinného života, přičemž obviněný musí mimo jiné strpět i shromažďování a zveřejňování údajů o své osobě.

13. Pro účely zjištění nemajetkové újmy je třeba vedle výše uvedeného dále zjišťovat a vycházet z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby.

14. V daném případě žalobce tvrdí, že mu v souvislosti s trestním stíháním vznikla nemajetková újma tím, že byl vystaven duševním útrapám, negativnímu stresu, strachu z výsledku trestního stíhání, trpěl nespavostí, úzkostí, nesoustředěností a obavami, to, co je popsáno v nálezu Ústavního soudu, což je společné všem poškozeným v trestním řízení. Žalobce dále uvedl, že pracoval jako obchodní zástupce , právnická osoba, , která mu v důsledku trestního stíhání ukončila spolupráci: Zde soud zohlednil tu skutečnost, že to bylo nejenom trestní stíhání, i když z něj , právnická osoba, vycházela, avšak bylo to především proto, že žalobce se skutečně dopustil skutku, který je a byl popsán v obžalobě a je také popsán v listině odstoupení od smlouvy, i když posléze bylo pravomocně rozhodnuto, že tento skutek není přečinem. Žalobce dále uvedl, že musel strpět a pro něj bylo dehonestující, když musel podstoupit pořízení fotografií, otisky prstů. Je všeobecně známo, že se musí každá osoba, která žádá o občanský průkaz, řidičský průkaz a o pas, vyfotografovat a dát své otisky prstů, tedy to, že byl žalobce vyfotografován a byly mu odebrány otisky prstů není nic, co by již v databázi Policie ČR nebylo zaznamenáno, tedy tuto újmu nemůže soud brát jako újmu, která vznikla a mohla by vzniknout v souvislosti s trestním stíháním.

15. Co však vedlo soud k tomu, aby považoval trestní stíhání, které bylo proti žalobci vedeno, za nadmíru zatěžující, byla ta skutečnost, že orgány činné v trestním řízení, namísto aby sdělení obvinění zaslali žalobci do datové schránky, trávili několik hodin času tím, že chodili po sousedech a zdržovali se na místě, kde žalobce vykonával svou činnost, telefonovali žalobci, aby se dostavil k předání usnesení apod., aniž by k tomu byl jakýkoliv podstatný důvod, proč takto policie činila. Policie v souvislosti s tím vstoupila na pozemek žalobce, oslovila jeho nezletilé děti, kontaktovala manželku apod., což již nepřípustně zasahuje do soukromí žalobce a jeho rodiny, spolupracovníků a sousedů. Soud je toho názoru, že tato skutečnost se žalobce mohla dotknout a mohla mu újmu ze samotného trestního stíhání ještě umocnit. Tím se také dozvěděla o trestním stíhání širší veřejnost. Žalobce dále prokázal, že mu v souvislosti s trestním stíháním vznikla i psychická újma, kdy spolu s manželkou museli navštívit psychologickou pomoc, trpěli úzkostmi, trestní stíhání zasáhlo do vánočního času, tyto skutečnosti pak znásobovaly také již tak vzniklý stres.

16. Soud je toho názoru, že zadostiučinění je třeba poskytnout v penězích a částka, kterou stanovil , částka, , je podle názoru soudu adekvátní k újmě, která žalobci v souvislosti s trestním stíháním vznikla. Trestním stíhání bylo vedeno v délce 1 rok a 2 měsíce, což není tak dlouhá doba pro to, aby bylo trestní stíhání považováno za dlouhotrvající, avšak nelze říci, že bylo krátké, a žalobce příliš nezatížilo. Žalobce byl obžalován pro trestný čin pomoci k úvěrovému podvodu, hrozil trest odnětí svobody až na 2 roky, který by mu podle všeho, co vyšlo z dokazování najevo, uložit nebyl. Při stanovení výše zadostiučinění soud vycházel z rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , kdy trestní stíhání trvalo 1 rok a 4 měsíce, což je srovnatelné období s nyní posuzovaným, hrozil trest odnětí svobody až 2 roky, to je sazba, která je totožná se sazbou, která hrozila žalobci, tam v posuzovaném řízení u poškozeného nedošlo k žádnému zásahu do života a byla mu přiznána částka , částka, . Ve věci sp. zn. , spisová značka, , kdy trestní stíhání trvalo 4 měsíce a 17 dnů, trestní sazba až 2 roky, u poškozeného zasáhlo do profesního života, do zdraví, byla vyplacena částka , částka, , zde došlo k většímu zásahu do života poškozeného, avšak trestní stíhání trvalo podstatně kratší dobu než u žalobce.

17. Soud přiznal peněžitou částku spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 14, 15 zákona a dle § 1970 o.z. ve výši stanovené vyhl. č. 351/2013.

18. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek , částka, , odměnu za zastupování třikrát hlavní úkon po , částka, dle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, třikrát režijní paušál po , částka, dle § 13 advokátního tarifu, cestovné vozidle Mazda 3, RZ , SPZ, při počtu ujetých km 662, spotřeba 6,1 l na 100 km benzínu Natural 95, sazba náhrady za 1 km 5,6 a cena pohonných hmot , částka, , celkem , částka, , vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce jel ke dvěma jednáním v Praze pouze v poloviční částce, tedy , částka, , dále ztráta času devětkrát půl hodin po , částka, , tj. , částka, , poloviční čas , částka, plus 21% DPH, to je , částka, , celkem náklady řízení činí , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.