26 C 3/2024 - 256

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že stavba rodinného domu [adresa], postaveného na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], j e v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného s podílem každého z nich o velikosti id. .

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 95 024 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva žalobkyně k id. nemovitostí – stavbě rodinného domu č.p. [Anonymizováno], postavené na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) [adresa], v obci [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „LV“), vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] (dále také jen „dům“). Naléhavý právní zájem na tomto určení žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník stavby domu, což neodpovídá skutečnosti, kterou chce na základě vydaného rozhodnutí nechat napravit.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný se v roce 1999 stal výlučným [Anonymizováno] pozemku pod stavbou domu, p. č. St. [Anonymizováno], nacházejícím se v k. ú. [adresa], v obci [adresa], jenž je zapsán na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] (dále také jen „pozemek“). V následujícím roce se s ní seznámil a od roku 2002 spolu začali žít ve společné domácnosti u jejích rodičů. Již v té době společně začali plánovat stavbu vlastního domu. Dohodli se, že jej postaví na pozemku žalovaného, že stavbu budou financovat společně, a že nově postavený dům bude v jejich podílovém spoluvlastnictví. Kvůli financování stavby začala v roce [Anonymizováno] podnikat s tím, že výdělky z podnikání budou určeny na stavbu. K podnikání měla zřízen podnikatelský účet u [právnická osoba]. č. ú. [č. účtu], ke kterému měl žalovaný dispoziční právo. Ona sama, nebo žalovaný s jejím souhlasem, z účtu vybíral peníze určené na stavbu, které vkládal na svůj osobní účet č. ú. [č. účtu]. Takto jenom v roce 2001 si žalovaný převedl nejméně [částka] a v roce 2002 nejméně [částka]. V roce 2005, po narození společné dcery [jméno FO], svou živnost přerušila a pokračoval v ní, s její pomocí, žalovaný. V roce 2004 uzavřel žalovaný hypoteční úvěr na financování nových oken, topení a čističky odpadních vod, jehož zbývající část ve výši [částka] byla předčasně splacena ze stavebního spoření jejího otce. V roce 2006 ze svých výlučných prostředků financovala novou kuchyň.

3. Stavbu zahájili v květnu 2002, ač stavební povolení bylo vydáno až [datum]. V té době společně žili u jejích rodičů, a to až do Vánoc roku 2006, kdy se do domu společně i s dcerou přestěhovali. Žalovaný jí slíbil, že na ni převede její poloviční spoluvlastnický podíl k domu, což se však nestalo. Dům byl kolaudován dne [datum] a do katastru nemovitostí byl jako jeho jediný vlastník zapsán žalovaný. Tehdy to neřešila, protože se dne [datum] s žalovaným vzali a ještě před sňatkem se jim v roce 2008 narodilo druhé dítě, syn [jméno FO]. Manželství však bylo nakonec rozvedeno dne [datum], z domu se poté i s dcerou odstěhovala. V domě zůstal bydlet žalovaný se synem.

4. O svých společných plánech mnohokrát hovořili před jejími rodiči a příbuznými, kteří tak v dobré víře, že jí dům bude z poloviny patřit, pomáhali finančně i fyzicky na stavbě. Například celá její rodina a kamarádka [jméno FO] pomáhali čistit cihly získané z demolic. Její otec, jako svářeč, na stavbě vyráběl zábradlí, železné schody na půdu, vrata a přístup do domu. Sestrojil i traktor používaný na stavbě. O existenci dohody o společné stavbě domu věděli i další osoby, například [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], ml., [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří to mohou potvrdit.

5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Popřel existenci jakékoliv dohody s žalobkyní ohledně jejího podílu na domě. Záměr postavit si dům na svém pozemku pojal již před tím, než se s žalobkyní seznámil. Za tímto účelem nabyl pozemek směnnou smlouvou od své matky [jméno FO] v roce [Anonymizováno]. Ihned jej nechal zasíťovat a v roce 2000 si nechal vypracovat projektovou dokumentaci. Vždy prohlašoval, že si staví vlastní dům, ve kterém bude žít se svou rodinou. Věděli o tom [adresa], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně s myšlenkou o svém spoluvlastnictví nově přišla až koncem roku 2023, kdy probíhalo vypořádání jejich zaniklého společného jmění. Do té doby jej nikdy netvrdila a v rámci mimosoudního vypořádání uplatňovala jen kompenzace investic vynaložených ze společného majetku do jeho domu. Žalobkyní označení svědci nemohou nic vědět o tvrzené dohodě, protože o tom s nimi nikdy nemluvil. Nemůžou mít ani informace o financování výstavby. Například bratr žalobkyně na stavbě jen osazoval parapety a dostal za to zaplaceno, přičemž tato platba byla v rámci investic vypořádána. Otec žalobkyně, jako těžký alkoholik, pomáhal na stavbě jen sporadicky. Ani dcera [jméno FO] nemůže mít žádné vlastní informace, protože v době výstavby jí byly 4 roky. [jméno FO] jej v minulosti kvůli sporům napadl a byl za toto napadení odsouzen, proto nemůže vypovídat nezaujatě.

6. Veškerou práci na stavbě řídil a organizoval sám, a to díky svému podnikání, které mu to časově umožnilo. Sám také vystupoval na všech úřadech jako jediný stavebník a sám si také na stavbu zajišťoval veškerý materiál. Kvůli tomu si dokonce pořídil v roce 2002 nákladní automobil. Stavbu financoval ze svých úspor a výdělků a později i z hypotečního úvěru u [právnická osoba]. ze dne [datum] na částku [částka] a u [právnická osoba]. ze dne [datum] na částku [částka]. Popřel, že by žalobkyně do domu dávala prostředky ze svého podnikání. V té době totiž pracovala s minimálním příjmem a až na jeho naléhání si zřídila živnostenské oprávnění. Za tímto účelem jí část své vlastní živnosti přenechal a do začátku podnikání ji finančně zabezpečil, protože neměla vlastní kapitál. Tímto tvrzením odůvodnil výběry finančních prostředků z účtu žalobkyně v květnu a červenci 2001 a jejich vložení na svůj účet. Jednalo se o vratku půjčky poskytnuté žalobkyni.

7. Žalobkyni navíc v každodenní práci na stavbě bránilo v roce 2004 těhotenství a následná péče o dítě. Většinu práce na stavbě zastal sám společně s občasnými pomocníky. Většina prací proběhla svépomocí, např. elektroinstalace, voda, odpady, potěry, omítky, plovoucí podlahy, podbití stropů. Žalobkyně této práci nerozuměla, natož aby ji organizovala nebo řídila.

8. Žalobkyně tvrzení žalovaného odmítla s tím, že není podstatné, že ke stavbě došlo na pozemku žalovaného a že pouze žalovaný byl ve stavebním řízení uveden jako stavebník, protože stavba proběhla a dům vznikl za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tedy do 31. 12. 2013. Tudíž dům není součástí pozemku, ale je samostatnou věcí nemovitou, která nesdílí stejný vlastnický osud jako pozemek, jehož tak právně není součástí. Za pravdivé z tvrzení žalovaného označila pouze to, že pozemek, na kterém byl dům postaven, je v jeho výlučném vlastnictví, protože jej nabyl sám směnnou. Na výstavbu domu však žalovaný neměl dostatek vlastních financí. Při jejich seznámení ještě nepodnikal v oboru montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení, ale ve výrobě hadic a jeho základ daně v roce 2000 činil jen [částka], z toho příjmy ze zaměstnání představovaly částku [částka] a z podnikání částku [částka]. I v předchozích letech příjem žalovanému nestačil na vytvoření dostatečných úspor na stavbu domu, protože jeho základ daně v roce 1999 činil [částka], z toho příjmy ze zaměstnání [částka] a z podnikání [částka]; v roce 1998 základ daně činil [částka], z toho příjmy ze zaměstnání [částka] a z podnikání [částka] a uplatňoval ztrátu [částka] a v roce 1997 jeho základ daně činil [částka], z toho příjmy ze zaměstnání [částka] a z podnikání uplatňoval ztrátu [částka]. Dařit se mu začalo až po jejich seznámení, kdy v roce 2001 již jeho základ daně, a to již jen z podnikání, činil [částka] a v roce 2002 dokonce [částka]. I jí se od počátku v podnikání dařilo, avšak nikoliv díky pomoci žalovaného, a to tak, že od roku 2002 to byl její hlavní příjem a hlavní zdroj financování stavby. Její základ daně v roce 2001 činil [částka], z toho příjem ze zaměstnání [částka] a z podnikání [částka]. V roce 2002 základ daně jen z podnikání činil již [částka], v roce 2003 činil [částka] a v roce 2004 výši [částka].

9. Vše kolem domu zařizovali společně, tedy již vynětí pozemku z územního plánu obce jako pozemek stavební. Společně řešili, jak bude dům vypadat, i jeho projektování. Popřela, že by až do roku 2023 dům vnímala jako výlučné vlastnictví žalovaného. Žalovaný ji po celou dobu ubezpečoval, že je dům společný, přestože je papírově psán na něj. V tomto duchu se také vyjádřila i v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde řekla, že dům stavěli společně a vkládali do něj vydělané peníze. Závěr o skutkovém stavu:

10. Směnnou smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřenou mezi žalovaným, [jméno FO] a [jméno FO], došlo ke směně nemovitostí. Žalovaný se stal mj. výlučným vlastníkem pozemku p. č. [hodnota], zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a doživotně zřídil ve prospěch [jméno FO] právo jeho neomezeného užívání oproti věcnému břemeni neomezeného užívání domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. St. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zřízeného pro žalovaného do [datum]. [právnická osoba] obě práva vložil do katastru nemovitostí dne [datum]. Krátce po uzavření směnné smlouvy matka žalovaného [jméno FO] učinila dne [datum] notářským zápisem závěť a listinu o vydědění, jimiž za jediného dědice ustanovila svou dceru a vydědila žalovaného pro jeho chování, kdy při společném soužití se k ní i manželovi choval vulgárně, napadal je a nepřispíval na provoz domu. Zároveň prohlásila, že mu darovala částku [částka] na stavbu jeho domku. K odvolání závěti a listiny o vydědění došlo notářským zápisem dne [datum] (důkaz – směnná smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum], notářský zápis o sepisu závěti a listiny o vydědění ze dne [datum], NZ [Anonymizováno]/2000, N [Anonymizováno]/2000 a o jejich odvolání ze dne 25. 3. 2011 [Anonymizováno]/2011, N [Anonymizováno]/2011).

11. Pozemek p. č. St. [Anonymizováno] o výměře 166 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], je zapsán na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], v obci [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]. Pozemek je zatížen věcným břemenem pro [jméno FO]. [právnická osoba] bylo vydáno stavební povolení č. j. SÚ-91/[Anonymizováno] ze dne [datum] (důkaz – list vlastnictví č [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa]).

12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum]. Společně se jim narodily 2 děti, a to dne [datum] dcera [jméno FO] a dne [datum] syn [jméno FO]. Manželství bylo rozvedeno dne [datum] k návrhu žalobkyně kvůli jejich rozdílným představám o fungování manželství a rodiny. Žalobkyně v žalobě o rozvod, podané dne [datum], předmětný dům označila za jejich podílové spoluvlastnictví, protože k jeho stavbě došlo v době vedení společné domácnosti (důkaz – rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

13. Krátce po rozvodu se žalobkyně žalobou ze dne [datum] domáhala určení, že pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. a pozemky p.č. [Anonymizováno]/3, [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] a další pozemky zapsané na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jsou součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění. Žalovaný sice potvrdil, že pozemky byly zakoupeny po uzavření manželství, jejich kupní cena však byla hrazena z jeho výlučných prostředků, a to z úspor a z daru od matky. Tyto úspory tvořil již od roku 1989 a do okamžiku uzavření manželství měl na stavbu domu naspořeno [částka]. Peníze měl schované doma v krabici a měl je ještě v době uzavření manželství. Z nich použil v roce [Anonymizováno] částku [částka] na koupi pozemků v k.ú. [adresa], což potvrdila jeho matka, vyslechnutá v daním řízení jako svědkyně. Peníze dále použil na doplacení hypotéky a v roce 2013 na nákup materiálu na fasádu. To se netýkalo pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemků p.č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], ohledně nichž žalobní nárok uznal. Žalobkyně ohledně uznaných pozemků vzala žalobu zpět s tím, že společně s žalovaným ohledně nich učiní souhlasné prohlášení pro katastr. O zbylých pozemcích bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 9. 3. 2001, č. j. 28 C 229/2020-62, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem a nabylo právní moci dne 3. 8. 2021 (důkaz – podstatný obsah připojeného spisu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 28 C 229/2020).

14. Žalovaný dopisem ze dne [datum], prostřednictvím své právní zástupkyně, potvrdil žalobkyni, že na jeho hypoteční úvěr byla použita částka [částka] dne [datum] ze stavebního spoření jejího otce (důkaz - dopis ze dne [datum]). Mimosoudní jednání nakonec skončilo dne [datum] uzavřením smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, která se týkala části jejich společného jmění. Jejím předmětem nebyl nemovitý majetek, jen movité věci a peněžní prostředky, jež měly připadnout do vlastnictví žalované oproti jeho povinnosti výplaty vypořádacího podílu [částka]. Předmětem dohody bylo rovněž vypořádání investic poskytnutých ze společného jmění do výlučného majetku žalovaného, a to domu na adrese [adresa]. Jednalo se o podbití ve výši [částka] a osazení parapetů ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal k zaplacení částky [částka] žalobkyni do 1 měsíce. Celou částku žalovaný žalobkyni uhradil dne [datum]. Následně po uzavření smlouvy se žalobkyně žalobou ze dne [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění, na kterém se s žalovaným nemohly shodnout. Jednalo se o investice vynaložené ze společného majetku na výlučný majetek žalovaného - zhotovení fasády ve výši [částka] a studny ve výši [částka]. Studna se nacházela u jiné nemovitosti, ne u předmětného domu. Bylo uvedeno, že fasáda byla zhotovena na domě žalovaného, jenž je v jeho výlučném vlastnictví. Celkem se tak jednalo o částku [částka]. Z řízení byla vyloučena k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka] částka [částka] nespadající do vypořádání po zániku společného jmění a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí. Řízení o vypořádání investic ze společného jmění bylo usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] přerušeno do pravomocného skončení tohoto předmětného řízení (důkazy – smlouva i vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum], oznámení Komerční platby, a.s. ze dne [datum] o platbě, podstatný obsah připojeného spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [spisová značka], podstatný obsah připojeného spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

15. Vypořádání zaniklého společného jmění se domáhal i žalovaný žalobou ze dne [datum], projednávanou u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy do něj zahrnul pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], a to pozemek parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. a pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které navrhl přikázat do svého vlastnictví oproti povinnosti výplaty vypořádacího podílu žalobkyni ve výši stanovené znalcem. Žalobkyně v reakci na zaslanou žalobu dne [datum], poukázala na to, že jí po celou dobu manželství žalovaný sliboval, že předmětný dům bude v jejich spoluvlastnictví jako předmět společného jmění, proto také do něj vkládala veškeré své uspořené a vydělané peníze a finančně jí vypomáhala její rodina. Žalovaný však k přepisu nepřistoupil, proto se alespoň domáhá náhrady vynaložených investic. Do domu byly investovány finanční prostředky, které ve statisícových částkách vybíral žalovaný z jejího účtu a vkládal je na svůj účet a z něj je do domu investoval. Do domu dala i prostředky ze svého stavebního spoření. O nabytí domu se tak velkou měrou zasloužila i ona. Řízení pravomocně skončilo dne [datum] uzavřením smíru, kterým byly do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázány všechny žalované nemovitosti oproti její povinnosti k výplatě částky [částka] žalovanému (důkazy – podstatný obsah připojeného spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [spisová značka]). 16. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. se dne [datum] vyjádřil k žádosti žalovaného ohledně existence podzemních komunikačních vedení a zařízení místní sítě na staveništi [adresa] p. č. [hodnota]. Následně byla rozhodnutím stavebního úřadu Úřadu města [adresa] č. j. SÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Pa/Vá ze dne [datum], jež nabylo právní moci [datum] povolena stavba vodovodní přípojky na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Žadatelem byl žalovaný (důkazy – žádost k vyjádření a vyjádření SPT Telecom a.s. ze dne [datum], stavební povolení ze dne [datum]).

17. Rozhodnutím stavebního úřadu Úřadu města [adresa] č. j. SÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Pa ze dne [datum], jež nabylo právní moci 12. 3. 2003, bylo k žádosti žalovaného ze dne [datum] vydáno stavební povolení k výstavbě rodinného domu na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] na základě projektové dokumentace vypracované [tituly před jménem] [jméno FO]. Odhad celkové ceny výstavby provedené dodavatelsky činil 1 514 000 Kč. Stavba měla být dokončena do 2 let, tedy do [datum]. Stavba byla plánována k provedení svépomocí. Na projektové dokumentaci pracovala také [tituly před jménem] [jméno FO]. Dokumentace byla vyhotovena v prosinci 2002 a jako investor byl v ní označen žalovaný (důkaz – stavební rozhodnutí ze dne [datum], 2 listy z projektové dokumentace, odhad rozpočtových nákladů ze dne [datum]).

18. Žalovaný dne 18. 8. 2003 požádal o zápis rozestavěné stavby rodinného domu na parcele [Anonymizováno] zaměřené do katastru nemovitostí s tím, aby byl zapsán jako její vlastník. K žádosti doložil čestné prohlášení ze dne 18. 8. 2003, že je u dma již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží (důkazy – žádost o zápis a čestné prohlášení ze dne [datum]).

19. Dodatečné stavební povolení na zvětšení půdorysného rozměru domu oproti schválené dokumentaci bylo vydáno dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[č. účtu]/[Anonymizováno], jež nabylo právní moci 17. 7. 2008. Užívání novostavby předmětného domu bylo pravomocně povoleno stavebním úřadem Magistrátu města Zlína kolaudačním rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Stavební úřad stavbě vytkl nedodělanou fasádu a zateplení a nedorovnaný terén. Geometrickým plánem pro zaměření stavby zároveň vznikl nový pozemek st. pl. 328, pod stavbou domu. Žalovaný byl jediným účastníkem stavebního řízení. Dům byl popsán jako jednopodlažní s jednou bytovou jednotkou, nepodsklepený, s využitým podkrovím (důkaz – kolaudační rozhodnutí ze dne 14. 10. 2010).

20. Žalovaný je zapsán v živnostenském rejstříku od roku 1997 s živnostenským oprávněním pro živnosti výroba, instalace, opravy elektronických strojů a přístrojů elektronických a telekomunikačních zařízení a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Postupně portfolio živnostenských oprávnění rozšiřoval o práce spojené s výrobou požárních hadic od [datum], montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení od [datum] a silniční nákladní motorová doprava od [datum] (důkaz - údaje z veřejné části živnostenského rejstříku – ARES). V roce 1997 jeho základ daně činil [částka], z toho příjmy ze zaměstnání představovaly částku [částka] a z podnikání vykázal ztrátu [částka]. V roce 1998 jeho základ daně činil [částka], z toho příjmy ze zaměstnání [částka] a z podnikání [částka], kdy navíc uplatňoval ztrátu [částka]. V roce 1999, kdy začal podnikat s výrobou požárních hadic, základ daně vykázal [částka], přičemž ze zaměstnání činily jeho příjmy [částka] a z podnikání [částka]. V roce 2000 vykázal základ daně [částka], přičemž příjmy ze zaměstnání byly [částka] a příjmy z podnikání již činily [částka]. Od roku 2001 jeho příjmy plynuly pouze z podnikání, v roce 2001 jeho základ daně činil [částka], v roce 2002 činil [částka], v roce 2003 činil [částka], v roce 2004 činil [částka], v roce 2005 činil [částka], v roce 2006 činil [částka], v roce 2007 činil [částka], v roce 2008 činil [částka], v roce 2009 činil [částka] a v roce 2010 činil [částka] (důkaz – daňová přiznání žalovaného).

21. Žalobkyně je zapsána v živnostenském rejstříku od [datum] s živnostenským oprávněním pro živnosti koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Živnost přerušila od [datum] (důkaz - údaje z veřejné části živnostenského rejstříku – ARES). Příjmy žalobkyně od roku 2001 plynuly nejen ze zaměstnání ve výši [částka], ale také z podnikání ve výši [částka], kdy její základ daně činil [částka]. Od roku 2002 bylo její podnikání jediným zdrojem příjmů, přičemž základem daně byla částka 573 400 Kč, v roce 2003 základem daně bylo 426 900 Kč a v roce 2004 základ daně činil 299 400 Kč (důkaz – daňová přiznání žalobkyně).

22. Žalovaný vybral z účtu žalobkyně č.ú. [č. účtu] dne [datum] částku [částka], kterou 2mi vklady ze stejného dne vložil na svůj účet č.ú. [č. účtu]. Dne [datum] žalovaný opět z účtu žalobkyně vybral [částka] a dne [datum] na svůj účet vložil částku [částka]. V období od 4. 9. do 14. 9. 2001 žalovaný opět z účtu žalobkyně vybral 5ti výběry celkem částku [částka] (3x [částka], 1x [částka] a 1x [částka]) a dne [datum] si ji vložil na svůj účet. Žalovaný dále vybral z účtu žalobkyně dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] žalovaný vybral z účtu žalobkyně částku [částka] a stejného dne vložil na svůj účet částku [částka]. Žalovaný rovněž vybral z účtu žalobkyně dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (důkazy – výběrní lístky, pokladní složenky, potvrzení o vkladech a výpis z účtu žalovaného).

23. Žalobkyně na účet žalovaného vložila celkem částku [částka] v 6ti vkladech ze dne [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]) a [datum] ([částka]). Bezhotovostně byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného vložena částka [částka] dne [datum] (důkazy – výběrní lístky, pokladní složenky, potvrzení o vkladech).

24. Žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba]. smlouvu o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření č. [č. účtu], kterou mu byl poskytnut úvěr [částka] na výstavbu stavby pro bydlení na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Poskytnuté peněžní prostředky byly účelově vázány a jejich použití mohlo být předmětem kontroly. Splacení úvěru bylo zajištěno ručitelským závazkem poskytnutým žalobkyní. Další hypoteční úvěr žalovaný čerpal ve výši [částka] na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. [hodnota] uzavřené s [právnická osoba]. dne [datum]. Poskytnutý úvěr byl opět účelově vázán na dostavbu domu na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Úvěr byl poskytnut ve fázi, kdy byl dům zapsán v katastru nemovitostí jako rozestavěná stavba, kterou byl úvěr zajištěn (důkaz – smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] a [datum]).

25. Otec žalobkyně [jméno FO] měl u [právnická osoba]. vedeno stavební spoření od [datum], ze kterého byl vybrán celý zůstatek ve výši [částka] dne [datum] (důkaz – výpis z účtu stavebního spoření).

26. Krátce po navázání známosti v červnu 2000 se účastníci dohodli na společném podnikání v prodeji stavebního nářadí. Živnostenské oprávnění získala žalobkyně, aby si zajistila dostatečný vlastní příjem na financování výstavby společného domu, o kterém se již v té době s žalovaným začali bavit. Dům chtěli postavit na pozemku žalovaného a financovat jej společně ve stejném rozsahu. Společně plánovali umístění domu na pozemek i jeho podobu. Společně oslovili architektku [jméno FO], která projekt vyhotovila. Společně na stavebním úřadě vyřizovali stavební povolení, ve kterém byl jako stavebník uveden jen žalovaný, který si to tak přál. Bylo to v letech 2001-2002. V roce 2002 se žalovaný přistěhoval do domu jejích rodičů, kde společně bydleli a hospodařili až do nastěhování do domu na Vánoce 2006. Po celou dobu výstavby domu o něm mluvili jako o společném domě. Stavět se začalo [datum] a do konce roku 2002 byla dokončena hrubá stavba, která je vyšla odhadem asi na 400-[částka]. Ještě před tím spolu s žalovaným jezdila do [adresa] pro kameny do základů domu, pro cihly do Biskupic, kde se bourala cihelna a pro cement a střešní tašky na Slovensko. Materiál platili buď z hotovosti vybrané z jejího podnikatelského účtu nebo z účtů žalovaného. Bezhotovostně se materiál platil jen z čerpaného hypotečního úvěru na [částka] žalovaným na dokončení domu, protože to bylo podmínkou úvěru. Za tyto peníze se platila čistička odpadních vod, okna a kompletní topení. Zbytek se platil v hotovosti z peněz vybraných z jejich účtů. Šlo o materiál nakupovaný ve stavebninách v [Anonymizováno], odměna zedníkovi [jméno FO] [částka]/hodina, který dělal omítky, potěry a obkládal koupelny. Navíc podnikala v prodeji stavebního nářadí, proto některé nářadí a věci potřebné na stavbu zakoupila s tím, že budou použity na stavbě. Na takové věci vystavila fiktivní paragon, aby se neobjevily ve skladových zásobách, kde by účetně chyběly. Po narození dcery na konci roku 2004 podnikání zrušila, včetně podnikatelského účtu a bylo převedeno na IČO žalovaného. Proto částka [částka] za interiérové dveře byla hrazena z účtu žalovaného. V roce 2005 se dělaly omítky, elektřina a podlahy. V roce 2006 z peněz ze svého stavebního spoření platila [částka] za kuchyň vyrobenou na zakázku. Její otec pro ně zdarma zhotovil zábradlí na balkonech a na schodišti, vrata do dílny a železnou rampu u vstupu do domu. [právnická osoba] pomáhal o víkendech vozit cihly. Z peněz z jeho stavebního spoření se doplatila hypotéka u [právnická osoba]. ve výši [částka]. Denně byli s žalovaným oba na stavbě. Jejím úkolem bylo kromě nákupu materiálu také zajištění jídla pro řemeslníky a obsluha míchačky. Pomáhal jim i její bratr, který zhotovil venkovní parapety, a také pomáhal vozit cihly z [Anonymizováno] (důkaz – výpověď žalobkyně).

27. Mít dům byl jeho sen, vypověděl žalovaný. Často na stavbách pomáhal kamarádům, proto znal technologický postup. [jméno FO] mu to pak opláceli na jeho stavbě ([jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [jméno FO]). Pomáhala mu i jeho rodina, třeba manžel sestřenice pan [jméno FO]. [Anonymizováno] [adresa] dodával uzeniny pro pomocníky. Vařila jim teta Dudová a ne žalobkyně. [Anonymizováno] [jméno FO] dělal krovy. Od začátku stavby mluvil o tom, že dům bude jen jeho, protože s žalobkyní budoucnost neplánoval. Stejně to měla žalobkyně, která si žila svůj život. Dům by stavěl i bez ní. S žalobkyní začal společně bydlet až po nastěhování do domu v roce 2006, kdy byl dům ještě hrubou stavbou. Do té doby bydlel sám na pozemku, kde probíhala výstavba. Měl tam postavenou unimobuňku. Před započetím stavby zakupoval věci na stavbu ze svých úspor, financoval zasíťování pozemku, koupil plechovou boudu na nářadí, unimobuňku, kadibudku, kámen do základů a opatřil si řezivo na šalování a kulatinu na podpěry. Měl na to našetřeno 150-[částka]. Po započetí stavby si sám vzal úvěr ze svého stavebního spoření ve výši [částka] a za rok hypotéku u [právnická osoba]. ve výši [částka] na topení, čističku a okna. Již v té době věděl, že na dokončení nebude ani tato částka stačit. Do konce roku 2002, kdy došlo k zahájení stavby, stála hrubá stavba včetně střechy. Oba úvěry byly doplaceny za manželství, úvěr u [právnická osoba]. byl doplacen z peněz otce žalobkyně z jeho stavebního spoření ve výši [částka]. Tuto částku mu nevracel a ani splátky na jeho tyto úvěry nebyly při vypořádání společného jmění zohledňovány. Žalobkyně do stavby žádné své peníze z podnikání neinvestovala. Financovala jen zhotovení kuchyňské linky. Tyto peníze jí v rámci vypořádání vrátil. Peníze, které vybíral z jejího podnikatelského účtu byly vratkami peněz, které jí na podnikání půjčil. Tyto peníze ale do domu neinvestoval. Důkaz k tomu ale nenavrhl. Žalobkyně na stavbě nijak nepomáhala, ani její rodina. Otec žalobkyně tam spíš zavazel a co udělal, muselo se opravovat. Cihly čistili hlavně jeho kamarádi. Dům stavěl pro sebe a svoji rodinu, aby jí zajistil bydlení v jeho domě. Nikdy se u nich doma nebavilo o tom, že je to dům společný. Do domu byla investována částka okolo [částka] z jeho úvěrů a zbytek cca [částka] šlo z jeho úspor. Dům byl kolaudován v nedodělaném stavu a dosud nebyl dodělán (důkaz – výpověď žalovaného).

28. Svědek [jméno FO], otec žalobkyně, ve shodě s žalobkyní uvedl, že žalobkyně s žalovaným u nich před 20 lety bydleli asi 2-3 roky. Na stavbě předmětného domu o víkendech pomáhal se svým otcem čistit cihly z bouračky, srovnat terén, stahoval z lesa dřevo na krovy, zhotovil zábradlí a vrata. Pomáhala tam i žalobkyně. Zajišťovala hlavně stravování, a to denně a když bylo třeba jezdila s kolečkama nebo míchala maltu. Svědek [jméno FO], bratr žalobkyně, potvrdil výpověď žalobkyně, že na stavbě domu pomáhala celá jejich rodina, hlavně otec a děda. On na domě zdarma montoval parapety, výlez na střechu a stříšku na komín. Zabralo mu to 1 celý den a 3 odpoledne. Sestra mu dala asi 9-[částka] za materiál. Dělal to pro ni, protože mu žalovaný řekl, že dům bude obou. Řekl mu to hned jak se začalo stavět. To bydleli asi 3-5 let u rodičů v Biskupicích. Odtud se nastěhovali do buňky na pozemku, kde bydleli po dobu výstavby. Bližší informace svědek nevěděl, a to dokonce ani kdy spolu začali účastníci chodit, kdy se začal dům stavět, kdy byl kolaudovaný, kdy se do něj nastěhovali a dokonce ani kdy se z domu žalobkyně odstěhovala (důkazy – výpovědi otce a bratra žalobkyně).

29. Svědkyně [jméno FO], kamarádka žalobkyně, ve shodě s žalobkyní vypověděla, že od roku 2001 spolu začali účastníci bydlet u rodičů žalobkyně. V té době se před ní na návštěvách bavili o tom, že chtějí společně postavit dům. Stavět začali v roce 2003, kdy začali vyřizovat plány. Dům stavěli svépomocí. Jednou jim pomáhala čistit cihly z demolice v Biskupicích. Ostatní informace měla od žalobkyně, např. že jezdili pro materiál na Slovensko nebo že peníze z podnikání investovala do domu. [právnická osoba] vídala pomáhat otce žalobkyně, oba účastníky a kamarády žalovaného. Jednou, když je v domě navštívila, ji žalovaný požádal, aby žalobkyni přemluvila, aby si ho vzala, když už ten domeček spolu stavěli a dala do toho spoustu peněz. To už měli společnou dceru. Svědkyně si pamatovala i jiné detaily ze života žalobkyně, např. že se v roce 2020 z domu odstěhovala a že to bylo před rozvodem. O společném baráku účastníků mluvil také svědek [jméno FO], který na domě dělal zednické práce, hlavně o víkendech, asi po dobu jednoho roku. Dovodil to z toho, že na domě oba dělali a že byli spolu. [právnická osoba] řídil žalovaný, ale o víkendech tam pomáhal i otec žalobkyně a žalobkyně. Popřel, že by za práci dostal zaplaceno (důkazy – výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]).

30. Svědek [jméno FO], soused, uvedl, že účastníci dům stavěli v letech 2003-2004. Pamatuje si to proto, že ve stejné době rekonstruoval svůj dům. [právnická osoba] vídal oba dva. V místních stavebninách vídal nakupovat žalobkyni, otce i dědu žalobkyně, a matku žalovaného. Matka žalovaného často chodila k nim domů za babičkou jeho manželky, které v jeho přítomnosti řekla, že její syn bude s žalobkyní stavět dům napůl, protože on má pozemek, ale nemá na stavbu dost peněz. Odhadl, že v domě účastníci začali bydlet asi od roku 2004. Dům však pořád nemá dodělanou fasádu a je u domu lešení. Potvrdil, že měl s žalovaným několikrát spor kvůli jeho provokativnímu a bezohlednému chování, který vyústil v potyčku, kterou řešila policie. Dokonce na něj byl podán návrh na potrestání za přečin ublížení na zdraví, kdy měl dne [datum] na zahradě předmětného domu fyzicky napadnout žalovaného kvůli sousedskému sporu. Trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno na zkušební dobu 22 měsíců usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Svědek [jméno FO] uvedl, že od roku 2003 provozuje v Doubravách stavebniny a že u něj žalovaný poptával cihly a zakoupil izolaci podlah. Materiál u něj nakupovala i žalobkyně, hlavně o víkendech. Bral to tak, že dům staví společně (důkazy – výpovědi svědků [jméno FO] Schöneckra a [jméno FO], návrh na potrestání a usnesení podmíněném zastavení trestního stíhání).

31. Svědek [jméno FO], potvrdil, že na domě pomáhal dělat základy. Pracovalo se hlavně o sobotách. [právnická osoba] si pamatuje jen žalovaného. Později na stavbu chodil pomáhat otec žalobkyně. Svědek si spontánně nic dalšího nevybavil, ani kdy spolu účastníci začali chodit nebo kdy měli svatbu, či z jakých peněz se stavělo a čí dům bude. Na dotaz potvrdil, že na stavbu vozila žalobkyně jídlo řemeslníkům. Svědek [jméno FO] potvrdil, že na domě pracoval jako tesař, šaloval věnec a stropy a stavěl lešení. Za práci dostal zaplaceno. Nevybavil si ale kdo ho vyplácel. [právnická osoba] vídal žalovaného i žalobkyni. Na dotaz si vybavil, že v době jejich manželství se mluvilo o tom, že jim k stavbě hodně pomohl česnek v době, kdy spolu chodili. Stavbu vnímal jako společnou, protože mají společné děcka. Nad jinou variantou nepřemýšlel (důkazy – výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]).

32. Svědkyně [jméno FO], dcera účastníků, si pamatovala jen práce na fasádě z let 2014-2016, kdy už byla větší. Tu dělal hlavně kmotr [jméno FO]. Občas přijel pomoci z Prahy nějaký Bohouš. Hodně chodil pomáhat děda [jméno FO]. Na fasádě pomáhala i matka. Později si pamatuje spory mezi rodiči o to, že je vše psáno na otce. A to i podnikání, které fakticky dělala matka. Dokonce i pěstování a prodej česneku. S česnekem podnikali až v době, kdy v domě bydleli. Svědek [jméno FO], který dříve byl spolupracovníkem žalovaného, potvrdil, že na stavbě vídal oba účastníky, když se tam za nimi zastavil. Spontánně si víc k věci nevybavil, jen k dotazu potvrdil, že asi v roce 2004 dal žalovanému zbytky polystyrenu a lepidla na zateplení asi 15 m2 plochy. Svědek [jméno FO], který byl v letech 2002-2003 zaměstnancem žalovaného si vzpomněl, že v těch letech byl dům ve výstavbě v režimu hrubé stavby. Občas o víkendu na domě pomáhal zedníkům. Byl tam asi 30x a viděl tam oba účastníky. Vídal tam i otce žalobkyně (důkazy – výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).

33. Svědek [adresa], kamarád žalovaného, potvrdil, že žalovaný plánoval na svém pozemku postavit dům ještě v době před seznámením s žalobkyní. Do roku 1998 se s žalovaným vídal častěji, protože společně organizovali dětské letní tábory. Pak se vídali jen občas o víkendech. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že se s žalovaným zná od roku 1991. V letech 1996 až 2000 spolu byli na dětském táboře jako vedoucí. Později poznala i žalobkyni a s oběma se společně navštěvovali. Svědkyně si pouze vybavila, že žalovaný dlouho mluvil o stavbě domu na svém pozemku. Svědek [jméno FO] vypověděl, že na domě, který stavěl žalovaný před svatbou, pomáhal dělat fasádu. Dělalo se to až po svatbě účastníků, asi před 5 až 6 lety. Na fasádě dělali příbuzní žalovaného. Ještě před tím pomáhal dělat střechu a schody. Nic bližšího k financování stavby nevěděl. Žalobkyni na stavbě vídal zajišťovat jídlo. Z její rodiny tam nevídal nikoho. Vybavil si informaci od žalovaného o stěhování do ještě nedokončeného domu kvůli jeho špatnému vztahu s tchýní, u které chvilku s žalobkyní bydleli. Z toho, že se stavělo před svatbou, svědek dovodil, že je dům jen žalovaného. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kamarádka účastníků, popsala, že celou dobu si myslela, že dům účastníci staví společně. Společně s manželem v letech 2003-2014 účastníky často navštěvovali a i s dětmi společně jezdili na dovolené a probírali věci kolem stavby, protože ve stejné době i oni svépomocí stavěli dům. Jezdívali do Doubrav občas na víkendy a každý rok v létě na týden. Také se u nich zastavovali když měli cestu kolem. Jejich přátelství skončilo po té, co se oba páry rozvedli zhruba ve stejné době. V roce 2003 je cestou z dovolené v Doubravách navštívili. To už měli hotovou hrubou stavbu a střechu. Pamatuje si to přesně proto, že po návratu z této dovolené zjistila, že je těhotná. Žalobkyně se na stavbě starala o jídlo a zařizovala věci kolem stavby, hlavně financování a nákup materiálu. Ve shodě s žalobkyní vypověděla, že v době výstavby účastníci bydleli u rodičů žalobkyně. Odtud se pak přímo stěhovali do domu. Pracovala jako právník v bance a její manžel na daňovém úřadu, proto se s nimi žalovaný radil kolem úvěru. Ten si vzali spíše menší, protože se snažili co nejvíc poplatit z výdělků. Úvěr si bral na sebe, aby se podmínky úvěru posuzovali jen u něj. To byl také důvod, proč se nevzali, i když měli dceru. Žalovaný od ní také zjišťoval, jak by to bylo s domem, kdyby od něj žalobkyně odešla, jestli by ji musel [adresa]).

34. Dodavatel spol. [právnická osoba]. vystavila žalovanému jako podnikateli fakturu a dodací list na adresu v domě rodičů žalobkyně dne [datum] (důkaz – faktura č. [hodnota] a dodací list).

35. Dodavatel [jméno FO] vystavil žalované jako podnikatelce fakturu dne [datum] na nákup nářadí - úhlová bruska zn. [Anonymizováno] v ceně [částka] – 1 ks, u něhož je rukou dopsána poznámka „par. 02/[Anonymizováno]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – kombinované kleště, kladivo, štípací kleště, dláto, stěrka, pracovní rukavice, svařovací elektrody (1 ks – cena [částka]), svářečské rukavice (1 ks – cena [částka]), u nichž byla rukou dopsána poznámka „par. 05/2001, 09/2001“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. kleště štípací boční (cena za ks [částka]), kleště štípací (cena za ks [částka]), sada imbus (cena za ks [částka]), obdélníkový pilník (cena za ks [částka]) a úsečový pilník (cena za ks [částka]), u nichž je pro 1 ks rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. rám pily na kov (1 ks – cena [částka]), pilový list (3 ks – cena celkem [částka]) a ruční nýtovací kleště (1 ks – cena [částka]), u nichž je rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. kladivo zámečnické (cena za ks [částka]), u něhož je pro 1 ks dopsáno rukou „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. nůžky na plech vyosené (cena za ks [částka]), u něhož je poznámka pro 1 ks „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. kleště na drát s kul. cel, (cena za ks [částka]), kleště na drát s pl. cel. (cena za ks [částka]), kleště přestav. (cena za ks [částka]), u nichž je pro 1 ks rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. kleště rovné (cena za ks [částka]), kleště CT-PH (cena za ks [částka]), kleště krycí (cena za ks [částka]), u nichž je pro 1 ks rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. svářečské rukavice – 2 ks (cena za ks [částka]), u nichž je rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. sponkovací kladivo (1 ks – cena [částka]), u nichž je rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – 6 ks spony (cena za ks [částka]), u něhož je rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – hasák na trubky (cena za ks [částka]), u něhož je pro 2 ks rukou dopsáno „par. ze dne 8.11.“. Dne [datum] vystavil fakturu na nákup nářadí – mj. pásmo ocelové 1 ks (cena [částka]), u něhož je rukou dopsáno „par. č. [hodnota]“ (důkaz – daňový doklad č. 21PH01246, 21 [IBAN], faktura č. [hodnota], 210104485, 210107749, 210107962, 210108061, 200200105, 200200856, 20020612, 200206287, 200206271, 210104674).

36. Dodavatel spol. [právnická osoba]. vystavil žalované jako podnikatelce fakturu dne [datum] na nákup papírové role v ceně [částka], u které je rukou dopsána poznámka „par. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“. Dne [datum] vystavil žalované fakturu na nákup 2 ks hrncového kartáče za [částka], u něhož je rukou dopsána poznámka „par. 1“. (důkaz – dodejka č. [hodnota], faktura č. [hodnota]).

37. Dodavatel spol. NAREX [adresa], a.s. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne [datum] na nákup nářadí - akumulátor (1 ks – cena [částka]), šroubovák Akku (1 ks – cena [částka]), příklepová vrtačka (1 ks – cena [částka]), u nichž je rukou dopsána poznámka „par. 06/2001, 08/2001“. Dne [datum] vystavila fakturu na nákup nářadí – vrtačka příklepová (1 ks – cena [částka]), u níž byla rukou dopsána poznámka „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavila fakturu kotouč řezací diamantový (1 ks – cena [částka]), kotouč pilový 18 WZ (1 ks – cena [částka]), kotouč pilový 36WZ (1 ks – cena [částka]) a kotouč pilový 48WZ (1 ks – cena [částka]), u nichž je rukou dopsána poznámka „par. č. [hodnota]“. Dne [datum] vystavila fakturu na nákup nářadí – hoblík (1 ks – cena [částka]), u něhož byla rukou dopsána poznámka „par. č. [hodnota]“ (důkaz – faktura č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]).

38. Dodavatel spol. [právnická osoba]. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne [datum] na nákup nářadí – 1 ks srov. vrták, u něhož je rukou dopsána poznámka „par. 28“ a 30 ks sr. vrták (cena za ks [částka]), u nichž byla rukou dopsána poznámka „par. č. [hodnota]“ (důkaz – faktura č. [hodnota]).

39. Dodavatel spol. [právnická osoba] vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne [datum] na nákup nářadí – mj. 1 ks vodováha za [částka], 1 ks sňůra značkovací malířská za [částka], 1 ks pila na dřevo za [částka], u nichž je rukou dopsána poznámka „par. 29“ (důkaz – paragon č. [hodnota]).

40. Dodavatel spol. [právnická osoba] vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne 17. 10. 2001 na nákup nářadí – mj. 5 ks lopata rovná za 276, 94 Kč, 5 ks lopata stopařská za [částka], 5 ks lopata malá za 246,32 Kč a 1 ks krumpáč za 130,06 Kč, u nichž je rukou dopsána poznámka „par. 39“ (důkaz – faktura č. 4231/2001).

41. Dodavatel spol. [Anonymizováno] [právnická osoba]. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne 19. 10. 2001 na nákup 20 kg šroubků za 358,68 Kč, u nichž byla rukou dopsána poznámka „par. 44“. Dne 3. 12. 2001 vystavila žalované jako podnikatelce fakturu na nákup 50 5g šroubků za [částka], u nichž byla rukou dopsána poznámka „par. 44“ (důkaz – daňový doklad č. [hodnota], 21902388).

42. Dodavatel spol. [právnická osoba]. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne 1. 2. 2002 na nákup 1 ks dvoukotoučové brusky za 872,30 Kč, u níž je rukou dopsána poznámka „par. č. [hodnota]“ (důkaz – faktura č. [IBAN]).

43. Dodavatel spol. [právnická osoba]. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne 10. 9. 2002 na nákup mj. 3 ks vodováhy (cena za ks [částka]), u níž je pro 1 ks uvedena poznámka „par. č. [hodnota].“ (důkaz – účtenka č. VY [Anonymizováno]/1).

44. Dodavatel spol. Moravskoslezské drátovny, a.s. vystavila žalované jako podnikatelce fakturu dne 26. 10. 2001 na nákup pletiva, napínáku a napínacího a vázacího drátu za cenu [částka], u nichž je rukou psaná poznámka „par. č. [hodnota]“ (důkaz – faktura č. M2140820). 45. [adresa]. JABLOTRON s.r.o. vystavila dne 30. 4. 2001 na jméno žalobkyně doklad o úhradě dobírky na zabezpečovací set ve výši 11 107 Kč (důkaz - daňový doklad č. [hodnota]). Právní posouzení:

46. Rodinný dům č.p. 170, postavený na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území a obci [adresa], byl kolaudován dne [datum]. Stavební úřad Magistrátu města [adresa] tak povolil jeho užívání, ač správně k jeho dokončení mělo dojít nejpozději do [datum], dle pravomocného stavebního povolení ze dne [datum]. Dům je to jednopodlažní, nepodsklepený, s využitým podkrovím. K započetí jeho výstavby došlo fakticky již v květnu 2002, tedy ještě před právní mocí stavebního povolení, jak vyplynulo ze shodných tvrzení účastníků. Již ke konci roku 2002 byla dokončena hrubá stavba včetně střechy. [adresa], nejpozději však dne [datum], kdy žalovaný požádal o zápis rozestavěné stavby do katastru nemovitostí, tak vznikla stavba jako samostatná věc v právním smyslu, kdy se dostala do takového stadia, že všechny další stavební práce směřovaly již jen k dokončení této věci. Rozhodným tedy nebylo pro koho bylo vydáno stavební a kolaudační rozhodnutí, ale okamžik, kdy bylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (viz. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Manželství účastníci uzavřeli až dne [datum], tudíž nemohlo dojít k nabytí vlastnického práva ke stavbě do jejich společného jmění. Stavba předmětného domu vznikla jako samostatný předmět vlastnického práva cca 6 let před vznikem jejich společného jmění, proto v úvahu přicházela forma výlučného vlastnictví stavby některým z účastníků nebo podílového spoluvlastnictví stavby.

47. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014).

48. Podle § 3028 odst. 2 NOZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

49. Podle § 3055 odst. 1 NOZ, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

50. Vlastnické právo ke stavbě vzniklo před 1. 1. 2014, tudíž je na daný případ podle § 3028 odst. 1 a 2 NOZ třeba aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o.z.“).

51. Podle § 119 odst. 2 o.z. nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

52. Podle § 120 odst. 2 o.z., stavba není součástí pozemku.

53. Stavba předmětného domu, postaveného na pevných základech, podle dřívější právní úpravy nebyla součástí pozemku. Vlastnické právo k ní proto mohlo sdílet jiný vlastnický režim než pozemek pod ní. Žalovaný se tedy automaticky nestal výlučným vlastníkem stavby nově zhotoveného domu, ač byl postaven na jeho pozemku p. č. St. 328, jako by tomu bylo podle aktuálně platné právní úpravy.

54. Stavba, jako nově vytvořená věc, představuje originární způsob nabytí vlastnického práva k ní, a to jejím zhotovením. Vlastnické právo k nově zhotovené stavbě tudíž nabývá ten, kdo ji pro sebe vytvořil. Tedy její zhotovitel. Za zhotovitele se považuje stavebník, který stavbu fakticky uskutečnil (stavbu financuje z vlastních prostředků, či ji buduje z vlastního materiálu nebo se na ní podílí vlastní prací), čímž projevil právně významný úmysl mít ji pro sebe. Zhotovitelem tak není automaticky ten, kdo jako stavebník ve stavebním řízení administrativně vystupuje. Rozhodující je fakticita (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1312/96).

55. Nesporným v řízení bylo, že předmětná stavba rodinného domu [adresa], č.p. [Anonymizováno] je aktuálně v katastru nemovitostí evidována jako výlučný majetek žalovaného a že je postavena na pozemku žalovaného p. č. St. 328 o výměře 166 m2 – zastavěná plocha a nádvoří. Výlučné vlastnické právo žalovaného k tomuto pozemku žalobkyně nezpochybňovala. K jeho nabytí totiž došlo před jejich seznámením, směnnou smlouvou ze dne 21. 9. 1999, ještě pod označením p. č. [hodnota]. Námitky žaloby však směřovaly do evidence stavby rodinného domu [adresa] jako výlučného majetku žalovaného, kdy podkladem pro tento zápis do katastru nemovitostí bylo pouze stavební povolení vydané ve stavebním řízení pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] dne [datum], ve kterém administrativně jako stavebník vystupoval pouze žalovaný. Žalobkyně se však za stavebníka v občanskoprávním smyslu považovala společně s žalovaným. Stavba předmětného domu, dle ní, vznikla jejich společnou činností na základě dohody, s žalovaným uzavřené před koncem roku 2002, tedy před vznikem stavby jako věci v právním smyslu. Dokonce k jejímu uzavření mělo dojít ještě před započetím prací na stavbě, někdy po jejich seznámení v roce 2000. Tedy v letech 2000 – 2002.

56. Podle § 35 odst. 1 o.z., projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím, může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

57. Podle § 35 odst. 3 o.z., právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží kvůli toho, komu byl právní úkon učiněn.

58. Soud k existenci žalobkyní tvrzené dohody provedl poměrně rozsáhlé dokazování, kterým byla dohoda účastníků o společné výstavbě domu a jeho následném nabytí do rovnodílného podílového spoluvlastnictví prokázána. K uzavření dohody však nedošlo ústní formou, ale konkludentním jednáním účastníků, kteří v průběhu výstavby vystupovali oba tak, že staví pro sebe. Sama žalobkyně existenci ústní dohody blíže nekonkretizovala časovým, místním ani obsahovým údajem, tudíž její existenci nemohly potvrdit či vyvrátit navržené důkazní prostředky, zejména pak vyslechnutí svědci.

59. Dohoda společné výstavbě a nabytí společného vlastnictví k domu byla uzavřena konkludentním způsobem, kdy projev vůle žalobkyně a žalovaného k jejímu uzavření vyplynul z okolností, zejména pak z jejich chování a z jejich aktivního jednání v období po jejich seznámení až do konce roku 2002, kdy stavba jako věc v právním slova smyslu vznikla.

60. Žalovaný prokázal, že již v době před rokem 2000 plánoval sám postavit rodinný dům, jak potvrdili svědci [adresa] a [jméno FO]. Za tímto účelem směnnou smlouvou nabyl do svého vlastnictví dne 21. 7. 1999 pozemek pro jeho výstavbu, na němž vyřídil do [datum] zřízení vodovodní přípojky. Nic to však nemění na tom, že ač mu úmysl stavět dům zůstal, okolnosti jej změnily ve společnou výstavbu, se kterou započal až 2 roky po seznámení s žalobkyní. Do té doby svůj plán nerealizoval, ač na něj měl doma v krabici našetřených 150 000 až [částka] a domluvené řemeslníky ochotné mu se stavbou pomoci. Existence úspor, dokonce ve výši až [částka], byla prokázána výpovědí žalovaného a jeho matky [jméno FO], v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Tyto své úspory však žalovaný do srpna 2003 do výstavby domu neinvestoval, protože v krabici zůstaly až do roku 2013, kdy z nich žalovaný doplatil hypotéky, zaplatil materiál na fasádu a kupní cenu za pozemky v k. ú. [adresa]. Žalovaný, až do seznámení s žalobkyní, kromě vyřízení vodovodní přípojky, tedy prakticky neučinil žádné další významné kroky směřující k realizaci jeho plánů. Do roku 2000 si ani nezadal vyhotovení projektové dokumentace a nezahájil stavební řízení, ač mu v tom objektivně nic nebránilo. Fakticky bylo se vším započato až po seznámení účastníků a po započetí jejich soužití u rodičů žalobkyně, kde vedli společnou domácnost, jak potvrdili svědci [jméno FO], [jméno FO], otec a bratr žalobkyně. Tedy až v době, kdy jejich vztah měl podobu soužití dvou lidí plánujících společnou budoucnost. Vážnost vztahu se navíc projevila již v průběhu výstavby, kdy se jim dne [datum] narodila dcera [jméno FO], na vánoce 2006 se společně do domu nastěhovali, dne [datum] se jim narodil syn [jméno FO] a dne [datum] uzavřeli manželství. Tímto vývojem významných životních událostí do 9 let po jejich seznámení bylo popřeno tvrzení žalovaného o bezvýznamnosti jeho vztahu s žalovanou.

61. Rovněž ohledně financování výstavby domu do konce roku 2002, tedy hrubé stavby, se žalovanému nepodařilo prokázat použití svých vlastních úspor či finančních prostředků z jeho aktuálních výdělků v dostatečné výši potřebné pro výstavbu. Účastníci shodně odhadli celkovou výši investic do domu na cca [částka], z níž ohledně částky cca [částka] bylo nesporné, že pocházela z úvěrů, které žalovaný čerpal v roce 2003 a 2004. Do vzniku stavby jako věci bylo tak investováno cca 400 000 Kč. Ohledně této částky žalovaným nebylo prokázáno, že by pocházela z jeho úspor či výlučně z jeho výdělků. Naopak výdělkové poměry žalovaného byly až do roku 2000 nedostatečné na tvorbu takových úspor. Od roku 2000 příjmy žalovaného z podnikání činily [částka], v roce 2001 dokonce [částka], avšak jednalo se již jen o jeho jediný příjem a v roce 2002 vydělal částku [částka]. I když se žalovanému v podnikání začalo dařit, i tak součet jeho příjmů nedosahoval částky [částka]. Navíc část z těchto peněz musel použít na úhradu svých životních potřeb. Naproti tomu příjmy žalobkyně od [datum], kdy začala podnikat, činily v roce 2001 celkově s příjmem ze zaměstnání 237 500 a v roce 2002, kdy již jen podnikala, dokonce 573 400 Kč. Žalobkyně tedy za 2 roky dosáhla svými příjmy na částku cca [částka], tedy 2x vyšší, než byla hodnota hrubé stavby. O spolufinancování hrubé stavby žalobkyní tak není pochyb. Tomu odpovídaly finanční operace na jejím podnikatelském účtu, ze kterého žalovaný vybral v roce 2001 celkově částku [částka], z níž [částka] si vložil na svůj účet. V roce 2002 žalovaný dokonce vybral z účtu žalobkyně částku [částka], z níž na svůj účet vložil [částka]. Z finančních prostředků patřících žalobkyni tak byla za 2 roky vybrána celkem částka [částka], z níž bylo použito jinak než vkladem na účet žalovaného [částka], tedy právě částka blížící se výši výdajů na hrubou stavbu.

62. Zdůvodnění výběrů žalovaným údajnými vratkami půjček poskytnutých žalobkyni na rozjezd jejího podnikání nebylo ničím prokázáno. Je otázkou, z jakých peněz žalovaný údajné půjčky žalobkyni poskytl, když od roku 1989 si našetřil [částka], tedy jen 30 % čerpaných financí, které navíc, dle vlastního tvrzení, nepoužil až do roku 2013. Kam jinam by se „poděla“ částka [částka] než do výstavby, která v té době představovala největší investici účastníků. Navíc se ani o tuto částku tvrzené úspory žalovaného nenavýšily. 63. [právnická osoba] do konce roku 2002 byla z převážné části financována žalobkyní z jejího vlastního příjmu z podnikání. Mimo něj bylo ze shodných výpovědí účastníků prokázáno, že žalobkyně do stavby domu investovala v roce 2001 vlastní prostředky v podobě nákupu zabezpečovacího zařízení ve výši [částka] a v roce 2006 vlastní prostředky ve výši [částka] ze stavebního spoření na úhradu kuchyňské linky zhotovené na zakázku, tedy na míru, jež je součástí domu. Žalovaný vlastní prostředky ve výši [částka], čerpané ze 2 úvěrů poskytnutých až v roce 2003 a 2004 prokazatelně do stavby investoval až ve fázi dokončovacích stavebních prací. Jednalo se o investici do koupě a montáže oken, čističky odpadních vod a systému vytápění. Vzhledem k tomu, že k těmto investicích došlo až po vzniku stavby jako věci v právním smyslu, nemohlo jen na jejich základě žalovanému vzniknout výlučné vlastnické právo ke stavbě. V této souvislosti dále z dokazování vyplynulo, že úvěry, čerpané žalovaným před uzavřením manželství, byly doplaceny za trvání manželství s vysokou pravděpodobností z prostředků náležejících do společného jmění. Navíc do částky [částka] byl úvěr z roku 2004 doplacen z výlučných prostředků otce žalobkyně, čerpaných z jeho stavebního spoření. Tyto investice účastníků po roce 2002 však neměly zásadní význam pro nabytí vlastnického práva ke stavbě domu. Dle formy nabytí vlastnického práva by mohly být zohledněny až v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, v rámci vypořádání bezdůvodného obohacení či v rámci vypořádání zaniklého společného jmění.

64. Výpovědí účastníků a svědků bylo prokázáno, že celá stavba až do její kolaudace byla prováděna svépomocí, přičemž organizačně ji řídil a na většině stavebních pracích se podílel žalovaný společně s řemeslníky, které oslovil z okruhu svých známých. Pokud má soud posoudit míru účasti žalobkyně a žalovaného na vlastním zhotovení stavby, tak je nesporné, že žalovaný zastal více vlastní stavební činnosti. Nicméně žalobkyně se rovněž zapojila do výstavby, ač se jednalo spíše o práce pomocné při srovnání terénu, dovozu cihel z bouračky a jejich čištění či při obsluze míchačky (jak vyplynulo shodně z výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]). Hlavní díl pomoci žalobkyně na stavbě spočíval v zajištění servisu kolem stravování řemeslníků (jak vypověděl svědek [jméno FO] starší a [jméno FO]), jak bývalo v té době zvykem u stavby svépomocí. V neposlední řadě žalobkyně přispěla ke zhotovení stavby nepřímo také tím, že v rámci svého podnikání opatřila výhodně nářadí použité na stavbě v hodnotě cca [částka], což představovalo významnou finanční úsporu nákladů. Tento závěr soud učinil z účetních dokladů, v nichž věci určené na stavbu byly převážně odebrány po jednom kuse, tedy nikoliv jako zásoby zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

65. Nelze také přehlédnout, jak samotnou výstavbu vnímali řemeslníci, kteří se podíleli na zhotovení hrubé stavby. Svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] totiž shodně vypověděli, že měli za to, že se jedná o společnou stavbu účastníků, což zdůvodnili tím, že v té době spolu účastníci chodili a oba se do stavby zapojili. Stejně to vnímal i otec žalobkyně, čímž zdůvodnil svou faktickou i finanční pomoc žalobkyni.

66. Žalovaný se tedy po celou dobu výstavby domu, tedy nejen jeho hrubé stavby, choval tak, že žalobkyně rozumně očekávala, že společně staví dům s cílem v něm společně bydlet jako rodina a že z její strany nejde jen o pouhou výpomoc žalovanému při stavbě. Proto se také do výstavby zapojili členové její rodiny, investovala do ní své vlastní peníze, zajistila ručením hypoteční úvěr žalovaného z roku 2003 a fakticky na stavbě pomáhala. Objektivně žalovaný svým chováním nevzbudil pochybnost o tom, že se jedná o společný dům s žalobkyní, protože takto jej vnímali i řemeslníci na stavbě, a to s ohledem na partnerský vztah účastníků a na zapojení se žalobkyně a její rodiny do výstavby, kdy měli logicky za to, že takto staví společný dům dva lidé plánující v něm společnou budoucnost.

67. Žalobkyně, ač ve smlouvě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne 13. 9. 2023 a v následné žalobě na vypořádání zaniklého společného jmění ze dne 29. 9. 2023, dům označila za výlučný majetek žalovaného, ještě v žalobě o rozvod ze dne [datum] jej označila za předmět spoluvlastnictví. Mylně totiž předpokládala, že vzhledem k zápisu výlučného vlastnictví žalovaného v katastru nemovitostí nelze s formou vlastnictví k domu již nic dělat, když žalovaný porušil ústně daný slib, že na ni její podíl na domě převede. Tento závěr plyne z dopisu žalobkyně ze dne 11. 11. 2023, proto změnu v postoji žalobkyně v řízení o vypořádání společného jmění nelze vnímat tak, že by se žalobkyně svého spoluvlastnického práva na domě vzdala.

68. Podle § 136 odst. 2 o.z., věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.

69. Podle § 137 odst. 2 o.z., není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

70. Soud proto po provedeném dokazování právně uzavřel, že předmětný dům vznikl zhotovením jako samostatná věc ke konci roku 2002, ke které účastníci nabyli spoluvlastnické právo, protože svým konkludentním jednání, nevzbuzujícím pochybnost, projevili svou společnou vůli jej nabýt do svého spoluvlastnictví. Účastníci v době provádění stavby žili ve společné domácnosti, plánovali společnou budoucnost, investovali do výstavby své peníze a věnovali jí většinu svého volného času. Oba se tak stejnou měrou zasloužili o nabytí stavby do svého podílového spoluvlastnictví. Vzhledem k těmto okolnostem tak objektivně nebylo zřejmé, že mělo jít o stavbu pouze ve vlastnictví žalovaného, proto se oba účastníci stali jejími podílovými spoluvlastníky o stejné velikosti spoluvlastnických podílů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1174/2001).

71. Žalovaný je aktuálně evidován v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník stavby předmětného domu, proto stav evidovaný neodpovídá stavu faktickému, jenž soud pouze deklaroval tímto rozhodnutím. S ohledem na potřebu nápravy tohoto nesouladu je tak odůvodněn naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení podílového spoluvlastnictví. Žalobě proto soud zcela vyhověl, jak plyne z výroku I.

72. Z ostatních důkazů (podstatný obsah připojeného spisu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 27 Nc 1012/2020, fotografie aktuálního stavu předmětného domu, výpověď svědkyně [jméno FO], technický průkaz nákladního automobilu žalovaného, přijetí návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření otce žalobkyně, účtenka od nákupu 220 l sudu ze dne 20. 9. 2001, paragon o nákupu sudu 220 l ze dne [datum], vstupenka na stavební veletrh ze dne [datum]) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti, proto se jimi soud v odůvodnění blíže nezabýval. Náklady řízení 73. Úspěch žalobkyně ve věci se projevil v nákladovém výroku, kterým soud zavázal žalovaného k plné náhradě účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Za účelně vynaložené náklady žalobkyně lze považovat částku 95 024 Kč, tvořenou těmito náklady: - zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, - odměna za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. b), ve spojení s § 7 bod 5, při tarifní hodnotě 50 000 Kč, odpovídající částce 3 100 Kč/úkon, a to dle zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a.t.“) v celkové výši 43 400 Kč, sestávající z 14 úkonů (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – žaloba, písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – vyjádření k námitkám žalovaného ze dne 15. 3. 2024, účast u jednání dne 22. 5. 2024 v čase od 8:30 do 14:34 hod. – za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast u jednání dne 15. 7. 2024 v čase od 8:30 do 11:55 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), účast u jednání dne[Anonymizováno][datum] v čase od 9:00 do 11:25 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), účast u jednání dne 11. 11. 2024 v čase od 8:45 do 11:35 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), účast u jednání dne 11. 12. 2024 v čase od 13:00 do 14:44 hod. – podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) účast u jednání dne 11. 12. 2024 v čase od 13:00 do 14:44 hod. – podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) a účast u jednání dne 16. 1. 2025 v čase od 10:15 do 12:03 hod. – podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), - náhrada hotových výdajů v celkové výši 4 200 Kč za provedených 14 úkonů právní služby dle předchozí odrážky, při sazbě 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a. t., - náhrada za promeškaný čas v roce 2024 cestou na 5 jednání soudu v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT ve výši 6 000 Kč, - náhrada za promeškaný čas v roce 2025 cestou na 1 jednání soudu v rozsahu 12 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT ve výši 1 800 Kč, - jízdné ve výši 19 000 Kč v podobě náhrady cestovních výdajů: -k 5ti jednáním uskutečněným v roce 2024 na trase[Anonymizováno][adresa] a zpět, tj. 380 km jedna cesta tam a zpět, osobním automobilem o průměrné spotřebě 7,1 litrů nafty/100 km, při vyhláškové ceně nafty 38,70/litr a amortizaci 5,60 Kč/km; celkem ve výši 15 860 Kč (jedna cesta 3 172 Kč x 5), -k 1 jednání uskutečněné v roce 2025 na trase [adresa] a zpět, tj. 380 km tam a zpět, osobním automobilem o průměrné spotřebě 7,1 litrů nafty/100 km, při vyhláškové ceně nafty 34,70/litr a amortizaci 5,80 Kč/km; celkem ve výši 3 140 - 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 15 624 Kč, vypočtená z částky 74 400 Kč, podle § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.. Žalobkyni tak byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 95 024 Kč výrokem II. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. je povinnost v rozsudku uložená splatná v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou.

Poučení