26 C 342/2019-190

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 453 982 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 453 982 Kč od [datum] do [datum]

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 383 609 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 383 609 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 373 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 70 373 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 23 932 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 6 868,37 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 259,88 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] ve znění podání ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 453 982 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] žalovaný nesl na eskalátoru ve stanici metra [příjmení] běžkové lyže, které špičkou zachytil o snížený podhled a následkem toho upadl na žalobkyni a porazil jí na zem na eskalátor. Žalobkyně následkem pádu utrpěla poranění levého bérce, levé kyčle, levé poloviny hrudníku a 3. prstu levé horní končetiny. K prvnímu vyšetření se žalobkyně dostavila dne [datum] na [anonymizováno] ortopedickou kliniku [anonymizováno] nemocnice v [část obce], kde podstoupila kompletní vyšetření včetně RTG, kde byla zjištěna abrupce base prox. článku 3. prstu. Při následné kontrole na chirurgické ambulanci došlo k rozšíření diagnózy o naražení levé poloviny hrudníku. Poté byla žalobkyně opět vyšetřena na [anonymizováno] ortopedické klinice [anonymizováno] nemocnice v [část obce], odkud byla odeslána k vyšetření na kliniku plastické chirurgie do fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] pro postižení 3. prstu levé horní končetiny. Kontrolou na [anonymizováno] ortopedické klinice [anonymizováno] nemocnice v [část obce] dne [datum] byla léčba žalobkyně ukončena s doporučením plné zátěže. Nyní je její stav ustálen, bez progrese a možnosti zlepšení. Následkem úrazu utrpěla žalobkyně nemajetkovou újmu na zdraví spočívající v bolestném, nákladech na výdaje spojené s léčbou a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně nemá v levé ruce cit ani sílu, nemůže provádět domácí práce jako předtím, nepostará se o sebe, neumyje se, na nákupy chodit nemůže a nic neunese. Problém jí činí i příprava jídla a následná konzumace; hůře ovládá příbor. Má problém s oblékáním typu zapnout knoflík či zašněrovat botu. Nemůže sebrat drobné předměty, při změně počasí trpí parestezií a někdy vnímá i nedokrvení postiženého prstu. Má psychický blok při jízdě na eskalátoru, je proto závislá na odvozech od dcery, před úrazem chodila na tanečky i mezi přátele, od úrazu má strach z pádu, proto nikam nechodí. Žalobkyně si nechala zpracovat znalecký posudek MUDr. Lukášem Wagenknechtem, MBA, který stanovil ve znaleckém posudku ze dne [datum] výši nároku na bolestné v částce 31 903 Kč, výši nároku na cestovné za lékařskými službami ve výši 1 590 Kč a výši nároku za ztížení společenského uplatnění na 752 629 Kč + 4 550 Kč za vyhotovený znalecký posudek. [právnická osoba] vyplatila žalobkyni dne [datum] plnění v plné výši za bolestné i v náhradě cestovného za lékařskými službami, zatímco na náhradě za ztížení společenského uplatnění vyplatila žalobkyni pouze částku ve výši 152 671 Kč, a to na základě znaleckého posudku MUDr. Olgy Škodové. Žalobkyně je názoru, že znalecký posudek MUDr. Lukáše Wagenknechta, MBA je přiléhavější a spravedlivější. I když žalobkyně nakonec akceptuje argument MUDr. Olgy Škodové o snížení o 20 % z důvodu věku, nadále však trvá na doplacení rozdílu mezi 602 671 Kč (tzn. částka stanovená znaleckým posudkem MUDr. Lukáše Wagenknechta, MBA po snížení o 20%) a 152 671Kč, tedy celkem 449 432 Kč + částku za náhradu znalečného ve výši 4 550 Kč. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dne [datum], kdy byla léčba ukončena s doporučením plné zátěže.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum], došlým soudu dne [datum]. Žalovaný uvedl, že činí nesporným, že na žalobkyni dne [datum] na eskalátoru na stanici metra [příjmení] upadl a tím ji porazil. Žalovaný uvádí, že žalobkyně se domáhá části náhrady za ztížení společenského uplatnění a náhrady znalečného s tím, že v žalobě neuvedla, jaké konkrétní trvalé následky jí v důsledku úrazu dne [datum] vznikly – v žalobě absentuje vylíčení přetrvávajících zdravotních omezení a zároveň chybí i informace o tom, kdy mělo dojít k ustálení zdravotního stavu, když žalobou vylíčený stav zdravotních omezení nekoresponduje s lékařskými zprávami, kdy podle lékařské zprávy ze dne [datum] je prst zcela klidný, bez deformity, plná hybnost, dne [datum] je 3. prst levé horní končetiny v normě mírně oteklý, čití i prokrvení v normě, flexe téměř plná a ke dni [datum] je 3. prst levé horní končetiny v normě s diskrétním otokem, čití i prokrvení v normě, hybnost plná. Posudek znalce MUDr. Wagenknechta, MBA považuje žalovaný za přehnaný a v části hodnocení ztížení společenského uplatnění za zjevně nadhodnocený, kdy není zjevné, jak se znalec vypořádal s omezeními žalobkyně plynoucími z jejího věku a jiných zdravotních omezení.

3. Žalobkyně vzala při jednání dne [datum] žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 453 982 Kč od [datum] do [datum], neboť na předžalobní výzvě byl nesprávně uveden datum [datum] místo [datum]. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v části dotčené zpětvzetím dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil (výrok I.).

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“) a znaleckým posudkem zpracovaným prof. MUDr. Robertem Gürlichem, CSc. (ust. § 127 odst. 1 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Z provedených dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: jak vyplývá z oznámení o nehodě cestujícího nebo jiné osoby na území Dopravního podniku hl. m. [právnická osoba] ze dne [datum], dle popisu událostí byla poškozená (žalobkyně) při jízdě na pojízdných schodech sražena padajícím zavazadlem, došlo k tržné ráně na prstech levé ruky, odmítla přivolání ZZS (prokázáno oznámením o nehodě cestujícího nebo jiné osoby na území Dopravního podniku hl. m. [právnická osoba]). Z lékařských zpráv žalobkyně vyplývá, že žalobkyně dne [datum] navštívila [anonymizováno] ortopedickou kliniku [anonymizováno] nemocnice v [část obce], kde v souvislosti s bolestí 3. prstu levé horní končetiny byla zjištěna abrupce baza prox. článku prostředního prstu bez dislokace. Při kontrole dne [datum] řečeno, že pravděpodobně došlo k poranění dorsální aponeurosy, 3. prst levé horní končetiny deformován typ. swan neck, extenze DIP slabá ale znatelná. Nabídnuto pracoviště plastické chirurgie, kde byla dne [datum] opětovně deformita labutí šíje a na rentgenu abrupce úponu lig. Collaterale ulnare MP kloubu. Při kontrole dne [datum] konstatováno, že prst je zcela klidný, bez deformity, plná hybnost. Dne [datum] při kontrole opět na [anonymizováno] ortopedické klinice [anonymizováno] nemocnice v [část obce] zjištěno, že 3. prst levé horní končetiny osově v normě, mírně oteklý, čití i prokrvení v normě, flexe téměř plná. Při výstupní kontrole dne [datum] řečeno, že 3. prst levé horní končetiny osově v normě, s diskrétním otokem, čití i prokrvení v normě, hybnost plná, léčba u konce a režim bez omezení (prokázáno předmětnými lékařskými zprávami žalobkyně). Z komunikace mezi dcerou žalobkyně a [právnická osoba] a dále z přípisu nazvaného jako Uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví poškozené vyplývá, že žalobkyně uplatňuje nároky spočívající v náhradě bolestného ve výši 31 903 Kč plus 4 550 Kč za znalečné, náhradě ztížení společenského uplatnění ve výši 752 629 Kč a náhradu cestovného ve výši 1 590 Kč (prokázáno emailovou komunikací s [právnická osoba] a předmětným přípisem nazvaným jako Uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví poškozené). Jak vyplývá z emailové konverzace mezi žalovaným a dcerou žalobkyně, žalovaný činí nesporným, že oznámení o nehodě cestujícího obsahuje mylnou informaci, že žalobkyně byla sražena padajícím zavazadlem, přitom obě strany nesporují, že žalobkyně byla poražena přímo žalovaným. Dále uvádí, že žalobkyně u sepisu oznámení vůbec nebyla a nepodepsala ho, pouze nechala na místě své osobní údaje (prokázáno předmětnou emailovou konverzací ze dne [datum]). ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [číslo] od zadavatele [právnická osoba], sídlem [adresa], vypracovaného znalkyní MUDr. Olgou Škodovou, po osobním vyšetření žalobkyně znalkyně uvedla, že žalobkyni osobně vyšetřila. Žalobkyně si stěžovala na omezenou hybnost prstů levé ruky, ve které nemá sílu. V zimě jí postižený prostředníček bolí a modrá. Dělá jí problém jemná motorika (např. šití), má potíže v MHD, když nese nákup v pravé ruce a nemůže se tak levou držet, hůře jí příborem, má problém si zašněrovat boty, zapnout knoflíky, neunese hrnek. Znalkyně ohodnotila celkové bodové ohodnocení bolesti na 118 bodů, což pro rok 2018 při hodnotě jednoho bodu ve výši 295,04 Kč činí 34 814,72 Kč a celkové finanční vyčíslení ztížení společenského uplatnění ohodnotila na částku 152 671 Kč. Znalkyně dále uvedla, že žalobkyně si stěžovala i na další problémy bez souvislosti s předmětným úrazem, prý nemůže cestovat, přestože poslední výlet absolvovala 3 roky před předmětnou událostí v metru, na tancování nechodí, neboť se tam nemá jak dostat a dále uvedla, že posuzovanou osobou je 84 let stará osoba s přidruženými chorobami (prokázáno znaleckým posudkem v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [číslo]). Jak vyplývá ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví [číslo] zadávaného žalobkyní, vypracovaného znalcem MUDr. Lukášem Wagenknechtem, MBA, po osobním vyšetření žalobkyně znalec uvedl, že žalobkyně je pravačka, ovšem trápí jí levá ruka, ve které nemá cit a sílu, nemůže provádět domácí práce, sama se o sebe nepostará, neumyje se, nemůže chodit na nákupy, nic neunese, nemůže sebrat drobný předmět, vše zařizuje její dcera. Má psychický blok z jízdy na eskalátoru, je závislá proto na odvozech dcerou, chodila na tanečky, nyní již nechodí, bojí se, aby neupadla, a proto nechodí ani mezi přítele. Nemůže jezdit MHD. Znalec ohodnotil celkové bodové ohodnocení bolesti na 108 bodů, což pro rok 2018 při hodnotě jednoho bodu ve výši 295,04 Kč činí 31 903 Kč a celkové finanční vyčíslení ztížení společenského uplatnění ohodnotil na částku 752 629 Kč (prokázáno znaleckým posudkem [číslo]). Z přípisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně považuje znalecký posudek MUDr. Lukáše Wagenknechta, MBA za přiléhavější a spravedlivější než posudek MUDr. Olgy Škodové, kdy i přes akceptaci snížení výše ztížení společenského uplatnění o 20 % vzhledem k jejímu věku stále trvá na doplacení rozdílu ve výši 449 432 Kč na náhradě ztížení společenského uplatnění a částce ve výši 4 550 Kč za náhradu znalečného (prokázáno emailem ze dne [datum]) Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno přežalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s potvrzením podání).

6. Soud v průběhu řízení nechal vypracovat revizní znalecký posudek, kdy byl usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. 26 C 342/2019-127 ve věci ustanoven znalec, prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc. Znalci bylo uloženo, aby vyhotovil písemně do 90 dnů od doručení spisu znalecký posudek ve třech vyhotoveních. Úkolem znalce bylo zodpovědět po vyšetření žalobkyně a po prostudování její zdravotní dokumentace a soudního spisu následující otázky: 1) Stanovit výši nemajetkové újmy na zdraví za bolest, trvalé následky a ztížení společenského uplatnění žalobkyně po úraze způsobeném dne [datum] pádem na eskalátoru ve stanici metra [příjmení], a to s ohledem na věk žalobkyně a její zdravotní stav ještě před předmětnou nehodou; 2) uvést jaký je aktuální zdravotní stav žalobkyně v souvislosti s jejím zraněním vzniklým dne [datum]; 3) jakými obtížemi způsobenými výhradně pádem na eskalátoru dne [datum] žalobkyně trpí. Znalci bylo dále uloženo zodpovědět i případné doplňující otázky účastníků řízení a rovněž i další otázky, které považuje s ohledem na charakter projednávané věci za potřebné zodpovědět.

7. Znalec znalecký posudek [číslo] vypracoval a předložil jej soudu dne [datum]. Po vlastním vyšetření žalobkyně znalec uvedl, že úraz zanechal trvalé následky spočívající v omezení hybnosti III. prstu levé ruky (nedominantní končetina) a s tím spojené zhoršení funkce levé ruky. Znalec považuje zhoršení jemné motoriky za pravděpodobné, obtíže při hygieně a těžší práci za nepravděpodobné. V hodnocení ztížení společenského uplatnění považuje posudek MUDr. Wagenknechta, MBA za neodůvodněný. V odpovědi na první otázku znalec uvedl, že celkovou výši bolestného stanovuje na 34 815 Kč a celkovou výši ztížení společenského uplatnění stanovuje na 223 044 Kč. Byl uplatněn modifikační koeficient 80 % pro věk [anonymizováno] let v době úrazu. Na otázku, jaký je aktuální zdravotní stav žalobkyně v souvislosti s předmětným úrazem znalec uvedl, že jako objektivní nález zjistil susp deformitu v oblasti proximálního článku 3. prstu, která v extenzi není patrná, při flexi se 3. prst podsunuje pod IV. prst, při flexi lupání v oblasti šlachy, zhoršení jemné motoriky, špetka nedokonalá, prst nedovřen do dlaně o 1 cm, stisk oslabený, ale téměř symetrický s druhou stranou. Bez hmatného defektu, bez fluktuace. Na otázku jakými obtížemi, způsobenými výhradně pádem na eskalátoru, žalobkyně trpí, znalec uvádí, že posuzovaná má subjektivní obtíže: nedokáže všechny pohyby s prsty, obtíže se samoobsluhou, nemůže vykonávat práce vyžadující jemnou motoriku, v zimě jí postižený prst zbělá a necítí ho. Dle názoru znalce zhoršení jemné motoriky levé ruky je pravděpodobné, obtíže s hygienou a těžší práce levou rukou nepravděpodobné. V příloze – tedy ve výpočtové části ztížení společenského uplatnění při hodnocení položky D210 – provádění jednotlivého úkolu hodnotil znalec 0,14 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D220 – provádění mnohočetných úkolů hodnotil znalec 0,28 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D230 – vykonávání běžných denních povinností hodnotil znalec 0,28 % obtíží korigovanými váhami. Celkově za doménu D2 hodnotil 0,69 % obtíží korigovanými váhami. Při hodnocení položky D420 – zvedání a nošení předmětů hodnotil znalec 0,06 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D440 – provádění mnohočetných úkolů hodnotil znalec 0,33 % obtíží korigovanými váhami, Celkově za doménu D4 hodnotil znalec 0,40 % obtíží korigovanými váhami. Při hodnocení položky D540 – oblékání hodnotil znalec 0,16 % obtíží korigovanými váhami. Celkově za doménu D5 hodnotil znalec 0,16 % obtíží korigovanými váhami. Při hodnocení položky D620 – získávání nezbytných věcí hodnotil znalec 0,09 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D630 – příprava jídla hodnotil znalec 0,09 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D640 – vykonávání domácích prací hodnotil znalec 0,19 % obtíží korigovanými váhami, při hodnocení položky D650 – péče o předměty v domácnosti hodnotil znalec 0,19 % obtíží korigovanými váhami. Celkově za doménu D6 hodnotil znalec 0,56 % obtíží korigovanými váhami. Při hodnocení položky D920 – rekreace a volný čas hodnotil znalec 0,56 % obtíží korigovanými váhami. Celkově za doménu D9 hodnotil znalec 0,56 % obtíží korigovanými váhami. Celkem tedy za domény D1 – D9 hodnotil znalec 2,36 % obtíží korigovanými váhami.

8. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o znalecký posudek provedený prof. MUDr. Robertem Gürlichem, CSc.

9. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

10. Po provedení důkazů je soud zhodnotil. Při jejich hodnocení soud postupoval podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a hodnotil je dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

11. Z učiněných skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že dne [datum] žalovaný nesl na eskalátoru ve stanici metra [příjmení] běžkové lyže, které špičkou zachytil o snížený podhled a následkem toho upadl na žalobkyni a porazil jí na zem na eskalátor. Žalobkyně následkem pádu utrpěla poranění levého bérce, levé kyčle, levé poloviny hrudníku a 3. prstu levé horní končetiny. Tento úraz zanechal na žalobkyni trvalé následky spočívající v omezení hybnosti III. prstu levé ruky (nedominantní končetina) a s tím spojené zhoršení funkce levé ruky, především v oblasti jemné motoriky.

12. Podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

13. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

15. Podle § 2951 odst. 2 o. z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

16. Podle ustanovení § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

17. Podle ustanovení § 2958 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že je žaloba zčásti důvodná. Co se týče otázky zavinění škůdce (žalovaného a případného spoluzavinění poškozené (žalobkyně), lze mít za prokázané (a žalovaný tuto skutečnost ani nesporoval), že zavinění je plně na jeho straně, kdy svým nedbalým jednáním neohlídal své okolí, především při transportu nadměrného či tvarově nestandardního zavazadla a nezabránil nárazu běžkových lyží do sníženého podhledu, čímž sebe vychýlil z rovnováhy a upadl na žalobkyni. V počínání samotné žalobkyně nelze spatřovat žádné znaky toho, že by si nepočínala dostatečně opatrně a porušila prevenční povinnost, kdy pouze stála na eskalátoru poblíž žalovaného a žádným způsobem jeho pád ani nezapříčinila. Soud tedy neuvažoval o poměrném rozdělení škody mezi škůdce a poškozeného.

19. Obecně stanovení výše náhrady ztížení společenského uplatnění vychází z Metodiky Nejvyššího soudu, která kalkuluje s výchozí částkou odškodnění představující 400x násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobkyně. Současná právní úprava v případech sporu ponechává plně na soudu, aby určil výši přiměřeného zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění. Je zřejmé, že toto určení finančního ohodnocení nemůže být zcela libovolné, ale musí být vedeno způsobem zohledňujícím to, co je pro daný případ podstatné a určující, byť jako základ může posloužit výše náhrady stanovená znalcem. Soud musí najít kompromis mezi dostatečnou satisfakcí poškozeného a obecnou představou o spravedlnosti. Ztížení společenského uplatnění považuje komentářová literatura za“ do budoucna trvale ztracené nebo omezené možnosti seberealizace poškozeného ve sféře rodinného, kulturního, společenského či sportovního života. Jedná se např. o vynucenou změnu profesní kariéry, omezení ve sportovním vyžití (a v trávení volného času vůbec), ztrátu sociálních kontaktů, nemohoucnost a s tím spojenou odkázanost na pomoc jiných (s pocitem vynucené vděčnosti) apod.” Východiskem pro takové zkoumání jsou pak aktivity konkrétního poškozeného před ublížením na zdraví a jejich posouzení v porovnání se stavem, který je již ustálen a určení, zda se projevují určité trvalé následky, které mají negativní vliv na další život postiženého a představují překážku či omezení pro jeho další profesní, sociální či osobní aktivity.

20. Stupeň závažnosti je vyjádřen procenty jako ztráty životních příležitostí ve škále 0 až 100% pro jednotlivé položky v devíti oblastech společenského uplatnění. Za stoprocentní by bylo považováno plné vyřazení poškozeného ve všech sférách života a všechny mírnější formy takové ztráty životních příležitostí jsou odstupňovány směrem dolů. Metodika pro odškodňování se v tomto případě kloní k závěru, že v případě 100 % vyřazení poškozeného z běžného života by částka náhrady za ztížení společenského uplatnění oscilovala okolo 10 milionů Kč. Zjištěná částka navíc může být modifikována několika výjimečnými okolnostmi, jako je věk poškozeného, ztráta skutečně výjimečně lepší budoucnosti poškozeného či důvody na straně škůdce.

21. Pokud jde o hodnocení ztížení společenského uplatnění v mezilidských jednáních a vztazích v případě žalobkyně, pak soud vycházel především z revizního znaleckého posudku prof. MUDr. Roberta Gürlich, CSc., který stanovil výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, nahrazující vyhlášku č. 440/2001 Sb., Znalec ohodnotil výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění částkou 223 044 Kč, přičemž k této uplatnil modifikační koeficient po věk [anonymizováno] let v době úrazu ve výši 80 %. Soud považuje tento znalecký posudek za podpůrný podklad pro své rozhodnutí, kdy znalecký posudek MUDr. Lukáše Wagenknechta, MBA byl soudem shledán jako nepřesvědčivý a zjevně nadhodnoceným v otázce výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění, kdy částka zde stanovená byla vyčíslena na 752 629 Kč, a znalec neuplatnil žádný modifikační koeficient pro věk v době úrazu. Pro úplné posouzení provedl soud rovněž analýzu některých pravomocných rozsudků prvních instancí či odvolacích soudů v otázce přiznávané náhrady za ztížení společenského uplatnění. V tomto ohledu proto soud považuje za správný názor jak prof. MUDr. Roberta Gürlicha, CSc., tak znalkyně MUDr. Olgy Škodové, že žalobkyně byla v době úrazu již pokročilého věku a je proto příhodné uplatnit modifikační koeficientu. Dle názoru soudu je znalecký posudek prof. MUDr. Roberta Gürlicha, CSc. v hodnocení odpovídající a proto hodnocení ponechal beze změny. Výše ztížení společenského uplatnění je již modifikována koeficientem - 20 % z důvodu věku žalobkyně. O samotné modifikaci sice nebylo na straně účastníků ani znalců sporu, soud proto pouze obecně uvádí, že žalobkyni bylo v době nehody [anonymizováno] let, přičemž obecně se u poškozených ve věku nad 70 let přistupuje k snížení náhrady za ztížení společenského uplatnění právě o 20 %. Žalobkyně žila v době nehody životem úměrným jejího věku. V řízení nebylo zjištěno nadprůměrné, výjimečně intenzivní či dokonce mimořádné zapojení do společenských aktivit žalobkyně, či že by její styl života byl aktivnější než„ mnozí třicátníci“. Navíc jak shodně prof. MUDr. Roberta Gürlich, CSc. A MUDr. Olga Škodová poznamenali, některé aktivity žalobkyně, které údajně měla provozovat před předmětným zraněním, nebyly ani zcela prokazatelně přerušeny právě předmětným úrazem a nelze tedy říct, do jaké míry za jejich přerušením stály možné jiné důvody na straně žalobkyně a dále byla zpochybněno též tvrzení vymizelé schopnosti sebepéče žalobkyně o svou osobu v otázkách hygieny (viz žalobní tvrzení, že se žalobkyně sama neumyje) když i ze závěrů plynoucích z revizního znaleckého posudku se soud přiklonil k tezi, že je velmi nepravděpodobné, že by poškození jednoho prstu (ani ne opozitního) nedominantní ruky, spočívající v současné době v zhoršené hybnosti a prokrvení, vedlo k tomu, že žalobkyně není schopna se sama umýt. Proto i soud považoval žalobkyní uplatněnou částku za nepřiměřeně vysokou.

22. Soud tak uzavírá, že při rozhodování vycházel z judikatury a metodik způsobů odškodňování ztížení společenského uplatnění. Soud tak s přihlédnutím ke všem zjištěným a shora vyjmenovaným skutečnostem považoval za přiměřenou pro žalobkyni částku náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši určené revizním znaleckým posudkem, neboť vycházel z obecně presumovaného předpokladu, že tento revizní znalecký posudek byl opravdu nejpřiléhavější i s ohledem na zcela objektivní nejnižší míru„ zainteresovanosti“ prof. MUDr. Roberta Gürlicha, CSc. vůči účastníkům, ať už z kterékoliv strany a tuto částku považuje za adekvátní s ohledem na obecné představy o spravedlnosti. Protože v revizním znaleckém posudku, ke kterému se soud zcela přiklonil, byla stanovena výše ztížení společenského uplatnění na 223 044 Kč a žalobkyni již plněním [právnická osoba] assistance [právnická osoba] byla vyplacena částka 152 671, přiznal soud žalobkyni částku ve výši 70 373 Kč (výrok III.) s tím, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když za prvý den prodlení žalované považuje datum [datum] do zaplacení. Oproti tomu soud žalobkyni nepřiznal částku ve výši 383 609 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 383 609 Kč od [datum] do zaplacení a žaloba byla v této části zamítnuta (výrok II.)

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

24. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byla náhrada nákladů řízení přiznána žalovanému, neboť žalovaný byl ve věci úspěšný co do výše 84,5 % a neúspěšný co do výše 15,5 %. Jedná se o náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkonů právní služby po částce 3 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – vyjádření ze dne [datum] a závěrečný návrh, písm. g) – účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum], když jejich výše je dána ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky, tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč, a dále 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky) a dále žalovaným uhrazenou zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného se tedy skládají z částky 24 684 Kč za právní zastoupení včetně DPH a složené zálohy na znalecký posudek 10 000 Kč, celkem tedy 34 684 Kč. Po odečtení poměru úspěchu a neúspěchu (84,5 % - 15,5 % = 69 %). Soud tedy žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 932 Kč, která byla žalovanému přiznána v obecné pariční lhůtě a na zákonné platební místo, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

25. Pro úplnost zdůvodnění soudu dodává, že přiznání plné náhrady nákladů řízení i účastníkovi, který měl úspěch ve věci pouze částečný za použití ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. pokud rozhodnutí záleželo na znaleckém posudku či úvaze soudu je postupem, ke kterému je soudu dána možnost volby, zda k aplikaci tohoto ustanovení přistoupí či nikoliv. Podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. zároveň lze postupovat pouze v případě, že účastník měl co do základu věci plný úspěch a neúspěch se projevil jen ve výši plnění, a to právě jen proto, že na počátku sporu přesně neznal (a ani nemohl znát) výši, která mu bude přiznána. Soud k tomuto udává, že žalobkyně nebyla úspěšná do veškerého základu nároku, neboť žalobou uplatnila částku ve výši 4 550 Kč jako náhradu znalečného, kdy sama žalobkyně ve svém závěrečném návrhu tuto částku již neuplatňovala a uplatňovala pouze částku 70 373 Kč, jako doplatek ztížení společenského uplatnění na základě revizního znaleckého posudku. Jak navíc vyplývá z objednávky ze dne [datum] na částku 4 550 Kč, skutečným plátcem této částky za znalecký posudek byla společnost [právnická osoba], která má navíc od žalobkyně pokyn přebírat na svůj účet veškeré částky, které obdrží od příslušné pojišťovny a tuto částku před zasláním na účet žalobkyně ponížila o odměnu pro společnost [právnická osoba] V řízení tedy nebylo prokázáno, zda vůbec žalobkyně ke dni podání skutečně částku 4 550 Kč vynaložila, či jakým způsobem byla zúčtována nebo jakým způsobem jí vznikl titul k jejímu zařazení mezi žalobní nároky.

26. Soud při stanovení tarifní hodnoty sporu vyšel z částky 50 000 Kč. Dosud judikatura zastávala názor, že v případě nároku na odškodnění nemajetkové újmy v penězích za ztížení společenského uplatnění je základem pro určení výše odměny advokáta částka, která byla soudem přiznána, neboť se jedná ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o situaci, kdy rozhodnutí soudu záviselo na znaleckém posudku a rovněž na úvaze soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3788/2018). Nejvyšší soud však v usnesení ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 uvedl, že v zájmu sjednocení judikatury ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) dospěl k závěru o správnosti těch soudních rozhodnutí, podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život podle § 2959 o. z. je přiléhavé aplikovat ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, jež na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Důvodem je podle Nejvyššího soudu skutečnost, že v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, neboť určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Tytéž důvody vedly Nejvyšší soud k tomu, že postup podle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky se uplatní i při výpočtu odměny advokáta v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle ust. § 2958 o. z., což je ustanovení zahrnující i odškodnění ztížení společenského uplatnění. V dané věci se rovněž žalobkyně domáhala odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 bylo schváleno na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne [datum] k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:„ Ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).“ Jelikož v posuzované věci se jedná rovněž o odškodnění za ztížení společenského uplatnění žalobkyně, soud dospěl k závěru, že i na tento případ je přiléhavé vyjít z nejaktuálnějších stanovisek Nejvyššího soudu a proto je třeba při určení tarifní hodnoty vyjít z ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč.

27. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal odměnu a náhradu nákladů znalci MUDr. Lukáši Wagenknechtovi, MBA přiznanou usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. 91 Co 59/2021-84 ve výši 2 368 Kč a znalečné přiznané prof. MUDr. Robertovi Gürlichovi, CSc. usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum] ve výši 15 760,25 Kč, celkem tedy 18 128,25 Kč. Z toho 10 000 Kč zaplatil žalovaný. Stát tedy na znalce vynaložil částku 8 128,25 Kč. Žalobkyně i žalovaný jsou podle výsledku řízení povinni hradit náklady státu, pokud ani jeden nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. (kdy skutečnost, že řízení, v němž stát platil náklady, je od soudních poplatků osvobozeno ve smyslu ust. § 11 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích nemá na rozhodování o náhradě nákladů státu vliv). Proto soud uložil povinnost hradit náklady vzniklé státu v celkové výši 8 128,25 Kč tak, že žalobkyně je povinna zaplatit částku ve výši 6 868,37 Kč (84,5 % z 8 128,25 Kč) a žalovaný je povinen zaplatit částku ve výši 1 259,88 Kč (15,5 % z 8 128,25 Kč). Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud ponechal obecnou uvedenou v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení