26 C 358/2021-175

Rubrum

VI. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč na účet zdejšího soudu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Výrok

1. Podanou žalobou se žalobci a) a b) po žalované domáhali zaplacení částek 400 000 Kč s příslušenstvím, respektive 170 625 Kč s příslušenstvím z titulu z titulu odčinění jejich duševních útrap. Žalobci svůj nárok odvozují od duševních útrap, které jim přivodilo těžké zranění Mgr. [jméno] [příjmení], narozené [datum] (dále také jen„ poškozená“), na jehož následky dne [datum] poškozená zemřela. Žalobce a) je bývalým životním partnerem poškozené, z jichž vztahu se narodili dva synové (žalobce b) a [celé jméno svědka], [datum narození]), žalobce b) je mladším synem poškozené.

2. Smrt poškozené měla dle žalobních tvrzení zásadní dopad na život žalobců a výrazně zasáhla do jejich rodinného života. Žalobce a) zdůraznil, že byť kvůli vzájemným neshodám a problémům poškozené s alkoholem žili od roku 2015 odděleně, považuje poškozenou nejen za matku svých synů, ale též za mnohaletou životní partnerku, citově nebližší osobu a životní lásku, které i po rozchodu intenzivně osobně, finančně i psychicky vypomáhal. přičemž jeho poměr k poškozené naplňuje definici osoby blízké ve smyslu § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Žalovaný b) stále nese ztrátu maminky, ke které měl velmi silný citový vztah, velmi těžce. Prvních 16 let svého života s ní žil v společné domácnosti, po odstěhování k otci s ní byl stále v intenzivním kontaktu. Žalobce b) je introvertní povahy a úmrtí matky znásobilo jeho psychické problémy, které vyústily v sebepoškozování a následné demonstrativní pokusy o sebevraždu. Kvůli psychickému vypětí stále potřebuje odbornou pomoc a musel též opakovat ročník gymnázia, které studuje.

3. Zranění, které vedlo k smrti poškozené, bylo řešené jako trestný čin usmrcení z nedbalosti Okresním soudem v Olomouci v řízení vedeném pod sp. zn [spisová značka]. Zdejší soud si trestní spis Okresního soudu v Olomouci (dále též jen„ Trestní spis“) vyžádal a připojil, přičemž se z něho podávají následující relevantní skutečnosti: Dle obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] (založena na čl. 135 trestního spisu) Mgr. [příjmení] [příjmení], [datum narození], dne [datum] v 22:59 hodin jako řidič vozidla zn. Mercedes Viano srazil přední částí vozidla poškozenou, která po pádu na vozovku mnohačetná těžká poranění, na jejichž následky dne [datum] v 16:31 zemřela. Pozůstalí po poškozené, včetně žalobců se jako poškození připojili do adhezního řízení a uplatnili náhradu na odškodnění duševních útrap (žalobce a) v částce 682 500 Kč a žalobce b) v částce 853 125 Kč). Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2020, čj. [číslo jednací] (dále také jen„ Trestní rozsudek“), byl Mgr. [příjmení] uznán vinným ze shora uvedeného trestného činu a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 12 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na dobu 2,5 roku a dále mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Žalobce a) byl se svým celým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení, obžalovanému bylo uložena povinnost zaplatit žalobci b) nemajetkovou újmu ve výši 682 000 Kč a se zbytkem nároku byl žalobce b) též odkázán na občanskoprávní řízení. Soud neshledal u žalobce a) důvody pro náhradu škody, neboť v trestním řízení nebylo prokázáno, že byl v postavení osoby blízké ve vztahu k poškozené. Žalobci b) byla v trestním řízení přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši základní částky náhrady, kdy nebyly shledány důvody pro mimořádné zvýšení náhrady. Odvolání žalobců a) a b) proti Trestnímu rozsudku bylo zamítnuto Krajským soudem v Ostravě, pobočka [obec], usnesením ze dne 23. 10. 2020, č.j. [číslo jednací].

4. Žalobci vyzvali dne [datum] žalovanou k úhradě náhrady ve výši 400 000 Kč za nemajetkovou újmu žalobce a) a náhrady ve výši 170 625 Kč za nemajetkovou újmu žalobce b), jemuž by tak byla celkově přiznána stejná výše náhrady jako jeho bratru [jméno]. Žalovaná přes tyto výzvy požadované částky neuhradila. Žalobci proto navrhli, aby soud uložil žalované žalobci a) uhradit částku 400 000 Kč s příslušenstvím a žalobci b) částku 170 625 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů soudního řízení.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobců v celém rozsahu neuznává a žalobu navrhla zamítnout. Žalovaná učinila nespornými skutečnosti týkající se vzniku a příčin dopravní nehody, účastníků dopravní nehody a zranění spojených s následnou smrtí poškozené, jakož i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které způsobilo dopravní nehodu. Dle žalované partnerský vztah žalobce a) s poškozenou skončil již v roce 2010, nejpozději pak v roce 2014. Náhradu nemajetkové újmy žalobci a) tak není možno přiznat, neboť v okamžiku úmrtí poškozené nebyl žalobce a) vůči ní v postavení osoby blízké. Ohledně žalobce b) žalovaná odkazuje na Trestní rozsudek, kterým byla žalobci b) přiznána náhrada nemajetkové újmy v částce 682 000 Kč Tato náhrada byla žalobci b) ze strany žalované následně vyplacena, přičemž její výši žalovaná považuje za zcela dostačenou.

6. Účastnící před soudem učinili nespornými okolnosti předmětné dopravní nehody, plnění na pojistném vyplacené žalobci b) ze strany žalované ve výši 682 000 Kč a doručení předžalobní výzvy žalované.

7. Soud provedl k důkazu účastnický výslech žalobců. Žalobce a) ohledně rodinných poměrů v jejich domácnosti s poškozenou vypověděl, že po roce 2011 se doma zdržoval poměrně málo, ale bylo to z pracovních důvodů, partnerské soužití s poškozenou ukončili po vzájemné dohodě na přelomu let 2015 a 2016, z jeho pohledu však vztah v širším slova smyslu nikdy neskončil a dodnes ho bere jako vztah na celý život. Hlavním důvodem pro odluku byly problémy poškozené s alkoholem, které si hodlala řešit sama a odstěhovala se se syny do [obec] [ulice] roku 2016 navázal vztah se svou současnou partnerkou [jméno], s poškozenou se dohodli, že jim nabude vadit, pokud si ten druhý najde jiného partnera, je možné že poškozená v [obec] též měla nějaký milostný poměr. Problémy poškozené s alkoholem však pokračovaly i [obec], několikrát absolvovala detox, ve snaze o překonání závislosti žalobce a) poškozenou psychicky i jinak podporoval, problematické však bylo, že poškozená tuto pomoc většinou odmítala. Žalobce a) si s poškozenou pravidelně telefonoval a s různou intenzitou za ní dojížděl, přibližně jedenkrát za 2 až 3 týdny, ovšem nárazově to bylo i třeba třikrát týdně. Jednalo se buď o klasické přátelské návštěvy spojené s procházkou, ovšem také o akutní řešení nastalých situací, kdy poškozená z důvodu alkoholismu nezvládala chod domácnosti a žalobce a) byl v zásadě jedinou osobou, na kterou se poškozená mohla obrátit. Dále poškozenou podporoval finančně, mezi lety 2016 2019 jí poštovními poukázkami zaslal odhadem částku 600 000 Kč a v hotovosti předal dalších 250 000 Kč, též za ní řešil dluh na nájemném či prodej auta; podpora se nezměnila ani po odstěhování žalobce b) od poškozené. V roce 2016 poškozená prodala svůj byt v [obec], utržené prostředky před svou smrtí zcela spotřebovala, když v [obec] byla zaměstnána toliko brigádně či na hůře placených pozicích, o dávky nikdy žádat nechtěla a učinila tak až v souvislosti s nástupem do terapeutické komunity. Ke konci roku 2019 se závislost poškozené prohloubila, bylo dohodnuto, že žalobce b) se přestěhuje k němu do [obec] a zruší se nájem bytu v [obec]. Poškozená absolvovala detox a v lednu 2020 nastoupila do komunity [příjmení] [příjmení], ze které však odešla, v březnu 2020 měla nastoupit do klasické protialkoholní léčebny, k čemž z důvodu tragické nehody již nedošlo. Spolu s žalobcem b) byli přítomni tomu, když lékaři odpojili poškozenou od přístrojů, následně v pohnutém psychickém stavu zařizoval její pohřeb, kdy mluvil on i oba synové. Pachatel dopravní nehody se mu za událost opakovaně omlouval, ale z dnešního pohledu vnímá omluvu jako účelovou.

8. Žalobce b) ohledně vztahu s poškozenou uvedl, že s ní měl již od dětství velmi blízký vztah, by na matku fixován více než jeho vrstevníci. Byla mu skvělým a zodpovědným rodičem, její ztráta je pro něj velmi traumatizující, doslova se jedná o jeho noční můru. Rodinnou situaci vnímal vždy jako idylickou, a to i přes potíže poškozené s alkoholem. Celá rodina po nějakou dobu bydlela ve [příjmení] [jméno], což zpětně vnímá jako neocenitelnou zkušenost. S poškozenou následně bydlel po rozchodu rodičů v domácnosti v [obec], kam za nimi žalobce a) pravidelně dojížděl, a to jednou za měsíc až dva, ovšem při problémech poškozené s alkoholem častokrát bezodkladně. Otec měl s matkou i po rozchodu velmi pěkný vztah, psychicky jí pomáhal s překonáním alkoholismu. Žalobce a) též poškozené zasílal větší část finančních prostředků, které vydělal, neboť poškozená nebyla zaměstnána, tyto peníze plně pokrývaly i finanční potřeby žalobce b). Pro zhoršující se alkoholismus a psychický stav poškozené se rodiče v létě 2018 dohodli, že se žalobce b) přestěhuje k otci do [obec]. Poté poškozenou v [obec] navštěvoval přibližně jednou měsíčně a zůstával u ní buď na víkend, nebo celý týden, pravidelně si též telefonovali a psali SMS zprávy. Ohledně svých psychických obtíží žalobce b) uvedl, že do úmrtí poškozené žádné problémy neměl a odbornou psychiatrickou pomoc nepotřeboval. Až po úmrtí poškozené se u něj objevily depresivní epizody a došlo k rozvoji onemocnění se znaky bipolární poruchy, na které mu byla předepsána medikace, musel vyhledat pomoc psychoterapeutky a psychiatra. Došlo u něj ke svou pokusům o sebevraždu (k druhému v květnu 2022) a má nutkání k sebepoškozování, k psychiatričce dochází dosud.

9. Soudem byli vyslechnuti celkem čtyři svědci. Prvním byl svědek [celé jméno svědka], syn žalobce a) a straší bratr žalobce b). Ohledně rodinné situace svědek vypověděl, že k rozstěhování rodičů došlo po vzájemné dohodě v letech 2014 nebo 2015, do té doby rodina bezproblémově fungovala. Svědek následně s poškozenou a žalobcem b) bydleli v bytě v [obec]. [jméno] je žalobce a) navštěvoval, pokud poškozená nic nepotřebovala tak přibližně jedenkrát za dva měsíce, dále však do [obec] nárazově dojížděl na několik dní kvůli problémům poškozené, když se například nebyla schopna postarat o domácnost, v některých případech to bylo až třikrát za týden. Co se týče vztahu žalobce a) k poškozené, tak ten dle svědka nikdy zcela neskončil, otec doufal, že se k matce někdy vrátí, projevoval o ni zájem a všemožně ji podporoval, jak v pokusech o překonání alkoholismu, dále domácnost v [obec] podporoval finančně. Přesné částky, které žalobce a) zasílal, mu nejsou známy, poškozená nejprve živobytí financovala z prodeje bytu v [obec] a prodeje automobilu, následně však byla čím dál více závislá na finanční pomoci od žalobce a), neboť poškozená neměla stabilní zaměstnání. V průběhu roku 2018 se bratr odstěhoval od poškozené do [obec], svědek s ní bydlel až do konce roku 2019, kdy se počítalo s tím, že poškozená nastoupí do alternativní léčebny alkoholismu [příjmení] [příjmení]. [jméno] však poškozená nezůstala, svědek jí nechal bydlet u sebe v bytě, než měla nastoupit do léčebny v [anonymizována dvě slova]. Následnou tragickou smrt poškozené nesli dle svědka oba žalobci velmi těžce. Byť je uveden jako vypravitel pohřbu, tak žalobce a) fakticky zařizoval a platil pohřeb poškozené, rovněž na něm měl smuteční řeč, kdy doslova uvedl, že poškozená byla jeho životní láska. Žalobce b) vnímá ztrátu poškozené asi ze všech nejhůř a dosud se s ní nesrovnal, vyčítá si, že se od poškozené odstěhoval do [obec], byť se jednalo v zásadě o společné rozhodnutí rodičů a nikoli žalobce b).

10. Svědkyně [celé jméno svědkyně], soudu sdělila, že od roku 2016 do současnosti je partnerkou žalobce a), žijí spolu a vedou společnou domácnost. Již při seznámení jí žalobce a) uvedl, že má bývalou partnerku [jméno], se kterou má dva syny, přičemž bývalá partnerka má problémy s alkoholem. Dále jí sdělil, že se vztah pokoušel několikrát obnovit a zjevně mu osud poškozené nebyl ani po rozchodu lhostejný, na druhé straně svědkyni neprezentoval, že by hledal pouze dočasný vztah a chtěl se k poškozené někdy vrátit; poškozená o novém partnerském vztahu žalobce a) se svědkyní věděla. Co se týče vztahu a kontaktů žalobce a) a poškozené mezi lety 2016 až 2021, tak žalobce a) pravidelně jezdil do [obec] za poškozenou a syny přibližně jedenkrát do měsíce, podle potřeby však někdy zrušil plány na nejbližší dny a odjel okamžitě za poškozenou řešit její problémy. Rovněž s poškozenou pravidelně telefonoval, přibližně jedenkrát týdně, v některých případech však i několikrát denně. Žalobce a) poškozené pravidelně zasílal finanční prostředky, svědkyně předpokládá, že to bylo z důvodu, že poškozená neměla vlastní příjem; dále jí podporoval v pokusech o vyléčení se závislosti na alkoholu, několikrát ji navštívil v léčebně a vezl jí i na poslední léčení před smrtí, svědkyni však žalobce a) o tomto příliš nekomunikoval. Svědkyně o vztahu žalobce a b) a poškozené uvedla, že oba synové byli na matku velmi vázaní, snažili se jí pomoci překonat závislost na alkoholu. Žalobce b) začal za žalobcem a) a svědkyní pravidelně dojíždět od roku 2018 na víkendy, od léta 2018 do jara 2021 pak s nimi bydlel v bytě a za poškozenou dojížděl jednou za 4 až 6 týdnů, někdy na delší pobyt, také si několikrát týdně telefonovali. Na přestěhování žalobce b) do [obec] se shodla celá rodina, sám žalobce b) chtěl dle svědkyně dát matce prostor, aby se mohla léčit. Svědkyně s žalobcem b) má dle svých slov dobrý vztah, část s ním situaci v rodině řešila a přijde jí, že smrt poškozené právě žalobce b) zasáhla nejvíce, po jejím úmrtí to šlo z kopce s jeho psychickým stavem i studijními výsledky a konečném důsledku si žalobce b) pokusil sáhnout na život.

11. Sestra poškozené [celé jméno svědkyně] jako svědkyně uvedla, že s poškozenou se v posledních letech osobně stýkala jen zřídka, ale poměrně často spolu komunikovaly telefonicky a mailem, s žalobci v zásadě nekomunikovala. Popisované skutečnosti tak zná především z telefonických rozhovorů z poškozenou. V nich řešily různé věci, především děti; rozchod s žalobcem a) poškozená svědkyni nijak blíže nekomentovala, jen jednou se zmínila, že má žalobce a) novou známost, což poškozená nesla dosti nelibě. Dále od poškozené ví, že jí v [obec], kde bydlela se syny, žalobce a) často navštěvoval a vypomáhal, poškozená se o něm často zmiňovala, až to svědkyni přišlo podivné, když byl jejich partnerský vztah již ukončen. Zřejmě se měli nadále jistým způsobem rádi a byla zde vzájemná citová náklonnost, jejich vztah přesahoval rozměr pouhé péče o společné děti; o jiném muži se poškozená nikdy nezmiňovala. Poškozená svědkyni též neochotně přiznala, že jí žalobce a) finančně vypomáhá, dle svědkyně to muselo být dost peněz, neboť poškozená jiný zdroj příjmů neměla. Dále je svědkyni známo, že přibližně dva roky před smrtí poškozené se žalobce b) odstěhoval za žalobcem a) do [obec], bylo to po vzájemné dohodě rodičů. O úmrtí poškozené se dozvěděla od svého bratra, následně se zúčastnila pohřbu, kde měl žalobce a) smuteční řeč, z pohledu svědkyně to bylo velmi emotivní a silné.

12. Soudem byl též vyslechnut svědek [celé jméno svědka], bratr poškozené. Ten vypověděl, že se podobně jako svědkyně [celé jméno svědkyně] s poškozenou stýkal jen asi jednou ročně, přibližně jednou do měsíce si s poškozenou volal. K rozpadu vztahu poškozené a žalobce a) dle svědka došlo v letech 2015 nebo 2016, poškozená rozchod poměrně těžce nesla, ovšem jejich kontakty neskončily, z pohledu svědka stále do jisté míry fungovali jako rodina. Synové bydleli s poškozenou a žalobce a) je navštěvoval a finančně podporoval, frekvenci návštěv ani výši podpory však svědek neví. Žalobce b) se v roce 2018 nebo 2019 přestěhoval do [obec] za žalobcem a), svědkovi to ze strany poškozené bylo prezentováno jako vzájemná dohoda rodičů. Od poškozené neví, že by měla v [obec] novou známost, v telefonátech se často zmiňovala o žalobci a), což svědkovi přišlo poněkud matoucí vzhledem k jejich rozchodu. Svědek se zúčastnil pohřbu poškozené, kde hovořili oba žalobci, následně se v průběhu roku 2020 s žalobcem několikrát sešel, přičemž se žalobce a) ještě tři čtvrtě roku po úmrtí poškozené situaci velmi těžce nesl.

13. Z žalobci předložených listinných důkazů se podává následující: SMS konverzace mezi žalobcem a) a poškozenou (založena na čl. 67-85 spisu) obsahuje krom komunikace běžných, každodenních záležitost též zprávy, ze kterých vyplývá pomoc žalobce a), kterou poškozené poskytoval ohledně finanční výpomoci, léčby alkoholismu či právních záležitostí. Z potvrzení Psychoterapeutické kliniky [anonymizováno] (na čl. 89) plyne, že zde v lednu 2021 žalobce b) docházel na ambulantní léčbu, z potvrzení na čl. 95 plyne, že žalobce b) ve školním roce 2022 [číslo] studoval Slovanské gymnázium v [obec]. Dle zprávy fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum] (založena na čl. 102 spisu) zde byl žalobce b) ošetřen poté, co se pořezal žiletkou na obou předloktích; ze zprávy P-Centra v [obec] z [datum] (na čl. 103) se podává, že sem dlouhodobě dochází na terapie od června 2020, intenzivnější kontakt byl zahájen od října 2021. Z útržků Potvrzení o vkladu u Poštovní spořitelny (čl. 104 a [číslo]) vyplývá, že žalobce na číslo protiúčtu [bankovní účet] zasílal v letech 2015 až 2018 měsíčně částky dosahujících desetitisíců korun. Faktura pohřební služby [příjmení] [jméno] (čl. 105 spisu) z [datum] je vystavena za pohřeb poškozené, celkem bylo zaplaceno 31 590 Kč, jako vypravitel je uveden [celé jméno svědka]. Z potvrzení JUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] (založeno na čl. 131) se na žádost žalobce a) potvrzuje, že žalobce a) doplatil za poškozenou dlužné nájemné vy výši 70 000 Kč za užívání bytu v [obec]. Na čl. 139 spisu je založena fotokopie smutečního projevu, jehož originál předložil žalobce a) soudu k nahlédnutí, přičemž svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] potvrdili, že s shoduje s projevem, který pronesl žalobce a) na pohřbu poškozené. Začíná slovy„ [jméno], lásko moje“ a končí prohlášením "Jitko miluji tě od okamžiku, kdy jsme se potkali a do konce mých dní to tak zůstane. Prosím dohlížej na nás, Sbohem lásko“.

14. Z dalších listinných důkazů žalobců (záznam o medikaci žalobce b), záznam o vystření žalobce b) prohlášení svědka [příjmení] a prohlášení žalobce a), SMS komunikace [celé jméno svědka] s poškozenou a s žalobcem b)) soud nevyvodil žádné k předmětu sporu podstatné skutkové závěry. Rovněž v elektronické formě předložené fotografie ze soukromí žalobců mají jen malou relevanci k projednávanému nároku, neboť byl zjevně pořízeny již před delším časovým úsekem.

15. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobců podle ustanovení § 2959 o.z., dle něhož„ (p) ři usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení“. Prvním kritériem aplikace ustanovení § 2959 o.z. je smrt primární oběti, jež je v řešeném případě nesporná. Další soudem řešenou otázku přestavuje okruh oprávněných osob, přičemž v případě žalobce b), jakožto syna poškozené, postavení sekundární oběti vyplývá přímo z dikce zákonného ustanovení. Žalobce a) svůj nárok odvozuje od postavení osoby blízké ve vztahu k poškozené. Ustanovení §22 odst. 1 o.z. definuje okruh osob blízkých tak, že„ jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní“. Dle Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015„ (z) a jinou osobu blízkou zesnulému, která splňuje kritéria podle § [číslo] ObčZ, (…) lze považovat i toho, kdo nebyl se zesnulým v příbuzenství založeném pokrevní linií, avšak přesto měl z jiného důvodu určitý citový vztah k zesnulému“. V daném případě se jednalo o zetě, u něhož byla prokázána existence kvalitních mezilidských vztahů s poškozeným, přičemž„ sice nebyl se zesnulým v příbuzenství založeném pokrevní linií, (…) avšak přesto zde byl výrazný pozitivní vztah k zesnulému, takže poškozeného lze považovat za osobu blízkou zesnulému, která splňuje kritéria podle § [číslo] ObčZ, a tedy osobu, která je oprávněna uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy, protože jeho vztah k zesnulému byl a je z popsaných důvodů srovnatelný se vztahy, které fungují obvykle mezi pokrevními příbuznými.“ Z provedeného dokazování nemá soud za osvědčené tvrzení žalobce a), že by po rozchodu s poškozenou nadále měli jakýsi„ volný partnerský vztah“, neboť žalobce a) po rozchodu navázal nový, stabilní vztah, což potvrdila jeho současná partnerka, svědkyně [celé jméno svědkyně], přičemž jak vypověděla svědkyně [celé jméno svědkyně] toto poškozená nenesla příliš libě. Nejen s odkazem na výslech svědků [celé jméno svědkyně] a [anonymizováno], (kteří nabyli povědomost o průběhu předmětného vztahu po rozchodu toliko od zesnulé poškozené), ale i při zohlednění dalších důkazů (potvrzení o platbách za poškozenou ze strany žalobce a) či přepis jejich komunikace) však lze jednoznačně dospět k závěru, že kvalita vztahu žalobce a) a poškozené převyšovala pouhou péči o společné potomky. Při dlouholetém potýkání se závislostí na alkoholu (která zjevně hrála značnou úlohu při rozchodu žalobce a) a poškozené) byl žalobce a) oporou poškozené, v případě potřeby se k ní urychleně dostavil, aby jí pomohl řešit krizové situace; pomáhal jí též zařizovat protialkoholní léčení. Žalobce a) dále z větší části hradil životní náklady poškozené, která jinak v zásadě nebyla výdělečně činná a žila toliko z úspor, kdy i z tohoto důvodu platby směrem k poškozené nelze označit pouze jako formu výživného na syny žalobce a), nadto tyto platby v pokračovaly i po odstěhování žalobce b). Z pohledu soudu je pro posouzení kvality posuzovaného vztahu zásadní chování žalobce a) těsně po úmrtí poškozené, kdy jí zařizoval a platil pohřeb a při samotném pohřbu pronesl výše uvedenou smuteční řeč, kterou soud, vzhledem ke své bezprostřednosti pro úmrtí poškozené, považuje za spontánní vyjádření toho, co žalobce a) k poškozené cítil. Přetrvávající smutek žalobce a) nad ztrátou poškozené pak vyplývá ze svědectví svědka [příjmení], ale též z emotivního chování žalobce a) při soudním jednání. Ze shora uvedených důvodů byl žalobce a) dle soudu vůči poškozené v okamžiku její smrti osobou blízkou, neboť újmu, kterou poškozená utrpěla, důvodně pociťoval jako újmu vlastní. Oba žalobci tak spadají do okruhu osob oprávněných k náhradě nemajetkové újmy dle § 2959 o.z.

16. K určení konkrétní výše případných nároků sekundárních obětí je nutno posoudit jejich duševní útrapy ve smyslu § 2959 o.z. Za tímto účelem je soud povinen zkoumat intenzitu a kvalitu vztahu mezi primární a sekundární obětí, věk zemřelého a pozůstalých či případnou existenční závislost na zemřelém. Na straně škůdce je pak třeba zohlednit postoj škůdce ke škodní události, formu a míru zavinění a jeho případný postih či trestní odsouzení. Obecná východiska pro určení přiměřenosti satisfakce byla formulována např. v Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn 25 Cdo 894/2018, kde bylo též dovozeno, že„ (z) a základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného“. Za rok 2019 (který předcházel úmrtí poškozené) tato základní částka náhrady dosahuje výše 682 500 Kč.

17. V daném případě je nárok obou žalobců ovlivněn osobou škůdce, tj. pachatele dopravní nehody Mgr. [jméno] [příjmení]. Z Trestního spisu se podává, že skutek ze strany škůdce byl vyhodnocen jako nedbalostní trestný čin, za který byl soudem potrestán podmíněným trestem odnětí svobody a zákazem řízení. Nadto škůdce nad svým jednáním vyjádřil lítost, poškozené po nehodě poskytnul první pomoc a pozůstalým se následně omluvil. V osobě škůdce ani průběhu škodní události tedy nelze spatřovat okolnosti, které by měly vliv na navýšení náhrady žalobců, neboť se jim dostalo morálního zadostiučinění ve formě právního postihu žalovaného (škůdce), nadto škůdce zaujal korektní přístupu ke skutku a jeho následkům. Účelovost postoje škůdce a formálnost jeho omluvy tvrzená žalobcem a) z trestního spisu nijak nevyplývá a jedná se tak toliko subjektivní názor žalobce a).

18. Stran kritérií pro vyčíslení nároku žalobce a) je zásadní zhodnocení intenzity a kvality jeho vztahu s poškozenou. Ze shora uvedených důvodů byl soudcem učiněn závěr, že žalobce a) byl vůči poškozené osobou blízkou, když jejich vztah přesahoval pouhý vztah rodičů společných dětí po rozpadu partnerského vztahu, o čemž vypovídá nejen chování žalobce a) ze života poškozené, ale i po její smrti. Na druhé straně nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce a) již v roce 2016 navázal nový, dodnes trvající partnerský vztah. Za poškozenou často dojížděl, ovšem tyto návštěvy byly z větší části vynuceny náhlou potřebou na straně poškozené, pravidelně (bez nutnosti řešení akutní situace) za ní dojížděl pouze jednou jeden až dva měsíce, kdy tvrzení žalobce a) o častějších návštěvách byly vyvráceny svědectvími svědků [celé jméno svědka] či [celé jméno svědkyně]. Věk žalobce a) i poškozené nemá vliv na zvýšení či snížení náhrady, neboť oba již byli v produktivním, středním věku. Bez významu je též případná ekonomická závislost, neboť naopak to byla poškozená, kdo téměř výlučně finančně závisel na žalobci a). Po posouzení shora uvedených kritérií soud dospěl k závěru, že přiměřenou částkou vyvažující duševní útrapy žalobce a) je 200 000 Kč, což je částka mezi jednou třetinou a jednou čtvrtinou základní částky náhrady a zároveň částka přibližně o polovinu vyšší než byla přiznána v adhezním řízení pozůstalým sourozencům poškozené. Žalobci tak byla přiznána polovina jím požadované částky, kdy ve zbývající části byl nárok žalobce a) soudem shledán nedůvodným a zmítnut (výrok II.). Žalobci a) byl dále přisouzen zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, běžící od marně uplynulé lhůty k plnění, k němuž vyzvali žalobci žalovanou zaslanou předžalobní výzvou.

19. Nemajetková újma žalobce b) byla mu co do částky 682 000 Kč pravomocně přiznána Trestním rozsudkem. V řízení před zdejším soudem se žalobce b) domáhá toliko přiznání částky 170 625 Kč, tedy v součtu takové náhrady (základní částka náhrady zvýšená o jednu čtvrtinu), která byla přiznána bratru [jméno] [příjmení] rozsudkem. K tomuto předně soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka [obec], ze dne 23. 10. 2020, č.j. 68 To 225/2020-254 (založen v Trestním spise). zde se v bodě 14. odvodnění konstatuje, cit: „ Krajský soud je toho názoru, že v daném případě nebyl důvod navyšovat základní částku náhrady ani u poškozeného [celé jméno svědka] a tudíž není důvod jen proto, aby nebyl nezl. [jméno] oproti svému bratrovi [jméno] diskriminován, navyšovat tuto základní částku z podnětu podaného odvolání i u nezl. [jméno]. V daném případě bylo prokázáno, že poškozená zemřelá nefungovala jako matka v důsledku závislosti na alkoholu, a to, že [celé jméno svědka], starší ze sourozenců zůstal v [obec], nevyplývalo z toho, že by měl se svou matkou intenzivnější vztah než jeho bratr [jméno], nebo jí měl dokonce radši než [jméno], ale z toho že zde studoval gymnázium a byl s ohledem na svůj věk oproti [jméno] schopný se o sebe postarat.“ S tímto odůvodněním se zdejší soud plně ztotožňuje. Sám žalobce b) v žalobě uvádí, že„ V odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] bylo velmi necitlivě uvedeno, že nižší odškodnění bylo žalobci b) přiznáno z důvodu údajného„ nižšího a méně hlubokého vztahu k matce“. Tato okolnost ještě znásobila psychické útrapy žalobce b), který je introvertní povahy, a vyvolala v něm výčitky, že nebyl matce před nehodou nablízku, což u něho eskalovalo až v pokus o naštěstí jen demonstrativní sebevraždu a následné sebepoškozování, v důsledku čehož se žalobce b) stal závislý na psychologické a psychiatrické péči a musel přerušit studium ve školním roce 2020 2021. Co se týče však vztahu žalobce b) k poškozené soud má za prokázané, že tento byl do značné míry narušen alkoholismem poškozené, což v konečném důsledku vedlo k odstěhování žalobce b) a následným kontaktům toliko na občasné bázi. Přestože na alkoholismu poškozené nenese žalobce b) sebemenší podíl a rozhodnutí o jeho přestěhování k žalobci a) bylo rozhodnutím jeho rodičů nežli jeho samotného, nelze ignorovat fakt, že intenzita a kvalita jeho vztahu s poškozenou po roce 2018 nedosahovala takové úrovně jako v předchozích letech. Stran psychických problémů žalobce b) nebylo prokázáno, že by tyto byly vyvolány primárně úmrtím poškozené (i s ohledem intenzivnější psychiatrické pomoci žalobci b) až v druhé polovině roku 2021), ale až právě uvedeným Trestním rozsudkem a zde (ne) přiznanou náhradou nemajetkové újmy. Soud považuje za extrémně nešťastné, pokud výše peněžní náhrady nemajetkové újmy, která měla žalobci b) kompenzovat prožité útrapy způsobené ztrátou matky, naopak ještě prohloubila jeho utrpení. Soud nijak nezlehčuje útrapy, které žalobce b) prožil v souvislosti se ztrátou matky, na druhé straně však u žalobce b) nebyly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly mimořádné zvýšení základní částky náhrady. Není možné, aby soud„ dorovnal“ částku úhrady přiznanou bratrovi žalobce b) a v jeho očích tak odstranil nespravedlnost, která mi byla způsobena Trestním rozsudkem, pakliže k takovému rozhodnutí soud nemá oporu v prokázaném skutkovém stavu. V neposlední řadě soud poznamenává, že žalobce b) nebyl na poškozené finančně závislý, kdy jeho finanční potřeby hradil vždy žalobce a). Přestože po provedeném dokazování soudu nezbylo než nárok žalobce b) zamítnout, opětovně zdůrazňuje, že tím není jakkoli vyjádřeno, že by snad měl k zesnulé matce horší vztah než jeho bratr [jméno].

20. O nákladech řízení mezi žalobcem a) a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce a) i žalovaná měli ve věci úspěch v rozsahu jedné poloviny, proto soud rozhodl, že tito účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok [příjmení]).

21. Žalovaná byla ve vtahu k žalobci a) ve sporu zcela úspěšná, náležela by jí tedy vůči němu náhrada nákladů řízení. Z pohledu soudu jsou zde dány specifické okolnosti projednávané věci, kdy se žalobce b) domáhá náhrady nemajetkové újmy za smrt jeho matky a to v částce, která mu (oproti bratrovi) nebyla přiznána v adhezním řízení. Toto nepřiznání vnímá žalobce b) jako příkoří, které u něho prohloubilo psychické problémy a bylo by značně necitlivé, pokud by soud, který tyto nároky zamítl, nadto žalobce, který dosud není výdělečně činný, zavázal k hrazení nákladů řízení žalované. Soud zde tak shledává důvody zvláštního zřetele hodné, odůvodňující aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. a žalované vůči žalobci b) nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok V.).

22. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích („zákon“), dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce a) je osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona, poplatková povinnost tedy dopadá na žalovanou. Soud proto žalované vyměřil soudní poplatek za žalobu vypočtený z částky 200 000 Kč, která byla žalobci a) přiznána, a to ve výši 2 000 Kč dle položky 3 bodu a) sazebníku (výrok VI.).

Odůvodnění