26 C 362/2024 - 190
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 odst. 1 § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 119a § 120 odst. 1 § 120 odst. 3 § 126 § 129 odst. 1 § 132 § 142 odst. 1
- o advokacii, 85/1996 Sb. — § 16 odst. 1 § 16 odst. 2 § 24 odst. 1 § 24 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 555 § 556 § 565 § 2053
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO 1380524, nar. [Datum narození žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka]., IČO: [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o zaplacení 656 800 Kč, takto:
Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka].
II. Žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. K tomu uvedl, že ve sporu s panem [jméno FO] obdržel dne [datum] elektronický platební rozkaz č. j. [č. účtu]-6 ze dne [datum] znějící na částku [částka] s příslušenstvím. V této souvislosti si žalobce sjednal právní zastoupení a udělil dne [datum] plnou moc žalovanému. Společně vytvořili odpor proti tomuto platebnímu rozkazu a začali ihned pracovat také na podrobném vyjádření k žalobě. Znění odporu žalobce odsouhlasil a domníval se, že jej žalovaný podá v zákonem vyžadované lhůtě. To se ovšem nestalo a elektronický platební rozkaz ze dne [datum] tak nabyl právní moci. Na základě tohoto pochybení žalovaného jako advokáta musel žalobce zaplatit celkovou částku [částka]. Žalovaný žalobce po celou dobu spolupráce ujišťoval, že ve sporu uspějí, navíc o tom byl žalobce na základě svých vlastních znalostí a informací přesvědčen i on sám. Všechny právní i věcné argumenty totiž uvedli. Bohužel vinou žalovaného nedostal žalobce příležitost uplatnit je v soudním řízení. Žalobce je přesvědčen, že nebýt zanedbání ze strany žalovaného, ve sporu by uspěl. [jméno FO] v žalobě podané na žalobce tvrdil, že pro žalobce provedl práce podle jeho objednávky ze dne [datum] zn. 0_2_18/po a že takto provedené práce byly podkladem pro vystavení faktury č. [hodnota] na částku [částka]. Žalobce dále uvedl, že v původním sporu nebyl předložen jakýkoliv doklad o tom, že by tvrzené práce, provedené po osmnácti měsících od inkriminované objednávky, byly převzaty na základě výzvy původního žalobce. V původním sporu chyběl přejímací protokol, který by osvědčoval, že údajně objednané práce byly provedeny ve sjednaném rozsahu a kvalitě a rovněž by bylo by zjištěno, že předmětnou zámkovou dlažbu pan [jméno FO] provedl pro jinou osobu, pro firmu [právnická osoba]. Žalobce podotkl, že nebylo a není možné vůbec nijak zjistit, zda fakturované práce byly provedeny kompletně, kvalitně, technologicky správně, protože faktura č. [hodnota] byla vystavena na zkomolenou bývalou adresu sídla [adresa], nebyla nikdy doručena řádnou formou, tj. poštou nebo datovou schránkou, včetně příslušných podkladů. Žalobce ji tedy nemohl ani řádnou formou vrátit ani podrobně a řádně rozporovat. Nárok nebyl opřen o předepsané a ve smluvních vztazích ve stavebnictví zcela obvyklé doklady, tedy především o zmíněný předávací protokol, kde by bylo jednoznačně prokázáno, že pan [jméno FO] prostřednictvím 3. osoby (subdodavatel) provedl předmětné dílo pro jinou osobu. Žalobce tedy považoval za důkazně nepodložené hlavně tvrzení v žalobě uvedené, totiž že mu bylo údajně sjednané dílo řádně a včas předáno. Kromě předávacího protokolu samotného chyběly i další jeho nezbytné součásti, jako například protokol o hutnění a prohlášení o shodě na zabudované materiály, které měl pan [jméno FO] získat od svého subdodavatele. Žalobce měl námitky i k dalším tvrzením, především k tomu, že sporné strany spolu uzavřely smlouvu o dílo na základě objednávky ze dne [datum]. Podle názoru žalobce bylo v původním řízení zřejmé pouze to, že žalobce objednal pouze zemní práce pro spodní stavbu rodinného domu. Nic jiného v objednávce uvedeno není a tuto objednávku nelze s realizací předmětné zámkové dlažby spojovat. Tomu odpovídalo i to, že v objednávce bylo dále uvedeno, že žádají o postoupení cenné nabídky či ceníku, způsobu oceňování prováděných zemních prací dopravy a skladování. Rovněž pan [jméno FO] neměl k realizaci zámkové dlažby potřebná oprávnění. Komunikace o zámkové dlažbě proběhla ve skutečnosti tak, že pan [jméno FO] nabídl na konci prosince 2019 panu [jméno FO]. [adresa], jednateli společnosti [právnická osoba]., že zajistí zhotovitele zámkové dlažby na předmětné stavbě rodinných domů, po kolaudaci na adrese [adresa] až [Anonymizováno]. Ústně pan [jméno FO] sdělil cenu za m2 ve výši cca [částka]. Z uvedené geneze je pak zřejmé, že objednávku ze dne [datum] na provedení zemních prací pro spodní stavbu 2 ks rodinných dvojdomků na adrese [adresa], nelze s realizací zámkové dlažby spojovat. Za této důkazní situace jsme spolu s žalovaným jako advokátem nepovažovali za nutné zabývat se v této fázi sporu technickými podrobnostmi provedených prací, tedy podrobným rozborem jejich kvality a rozsahu, když původní žalobce neunášel své břemeno tvrzení a důkazní. Hlavním důvodem neprovedení platby žalované faktury byla skutečnost, že žalovaná faktura č. [hodnota] byla vystavena na jinou osobu a nebyla podložena příslušnými doklady. Žalobce neoprávněnou fakturu v účetnictví neuplatnil a lze se domnívat, že i pan [jméno FO], a proto finanční úřad neuplatnil rozpor. Žalobce podotkl, že všechny doklady na podporu svých tvrzení včetně korespondence s panem [jméno FO] připojil ve vyjádření k žalobě, které však bylo podáno pozdě a soud tedy na to nebral zřetel. Vzhledem k uvedenému byly splněny všechny podmínky ke vzniku práva na náhradu škody. Výše škody vyplývá z dokladu o zaplacení žalované částky a porušení povinností advokáta z toho, že na straně žalovaného existuje zanedbání povinností advokáta hájit zájmy klienta. Příčinnou souvislost, pak žalobce spatřuje v tom, že nebýt tohoto zanedbání, škoda by nevznikla a žalobce by v původním sporu uspěl. Žalovaný tím, že nepodal včas odpor proti EPR a zavinil tak, že tento EPR nabyl právní moci, došlo ke způsobení škody žalobci. Dopisem ze dne [datum] žalobce škodu uplatnil u žalovaného, který však nereagoval. Proto byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil byla k soudu podána tato žaloba.
2. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil žalobu tak, že zanedbáním povinnosti žalovaného došlo ke způsobení škody v souvislosti s výkonem advokacie. Ve sporu s panem [jméno FO] u Obvodního soudu pro [adresa] žalobce obdržel dne [datum] EPR č. j. [č. účtu]-6 ze dne [datum] na částku [částka] s příslušenstvím. Na základě toho udělil žalovanému plnou moc k zastupování, vytvořili odpor proti platebnímu rozkazu a začali pracovat na podrobném vyjádření k žalobě a odůvodnění odporu. Žalovaný odpor nepodal v zákonné lhůtě, EPR tedy nabyl právní moci. Žalobce uvedl, že pokud by měl Obvodní soud pro [adresa] možnost se seznámit s důkazními prostředky [jméno FO]. [jméno FO] v rámci nařízeného ústního jednání, soud by nepochybně dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Příčinnou souvislost žalobce spatřuje v porušení závazku advokáta vůči své osobě jako v té době klientovi, v tom smyslu, že žalovanému dal jasný pokyn, aby odpor proti EPR a vyjádření k žalobě podal. Tím, že žalovaný nepodal v zákonné lhůtě odpor, nepředložil a neoznačil důkazy, které měl v té době k dispozici, ačkoliv žalovaný věděl, že nárok pana [jméno FO] není oprávněný, tedy svou nečinností a jednáním v rozporu se zákonem o advokacii přímo zapříčinil, že EPR bez dalšího dokazování v rámci následně nařízeného ústního jednání ve věci nabyl právní moci. Za situace prováděného dokazování by soud jednoznačně dospěl k závěru, že žaloba, jak byla podána, tak je neopodstatněná, a žalobci by nevznikla povinnost hradit částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce vše vnímá tak, že žalovaný svou nečinností způsobil předmětnou škodu ve výši celkem [částka] za zboží a služby, které si žalobce neobjednal.
3. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok v celém rozsahu odmítá. K věci uvedl, že odpovědnost advokáta za škodu způsobenou jinému při výkonu advokacie je tzv. objektivní odpovědností a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou: porušení povinnosti při výkonu advokacie (příčina), vznik škody (následek) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody (příčinná souvislost), přičemž důkazní břemeno k prokázání všech tří znaků nese ten, kdo nárok na náhradu škody požaduje, tj. v tomto případě žalobce. Z hlediska příčinné souvislosti by tedy muselo být prokázáno, že kdyby žalovaný podal včas předmětný odpor, žalobce by s obranou proti vznesenému nároku uspěl, tedy že nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím vznesený proti němu žalobcem byl neoprávněný – tuto příčinnou souvislost však žalobce neprokázal. Jak vyplývá z tehdejších klientem předložených podkladů, spor mezi žalobcem [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] se týkal především otázky, zda stavební práce, tj. zámková dlažba, byly provedeny řádně a zda byly řádně vyfakturovány. Podle právního názoru žalovaného nelze ale v daném sporu stavět úspěšnou obranu na tvrzení, že nebylo vůbec možné ověřit správnost a kompletnost provedení stavebních prací. Mimo jiné i proto, že existuje fotodokumentace provedení zámkové dlažby. Navíc zámková dlažba je povrchovou stavbou, a lze tak správnost jejího provedení dodatečně ověřit. V rámci soudního řízení by tak mohlo být navrženo vypracování znaleckého posudku, který by se zabýval např. otázkou technologické správnosti provedení dané zámkové dlažby. Nesepsání předávacího protokolu tak zjevně nezpůsobilo nemožnost ověření řádného provedení stavebních prací a tato skutečnost neopravňovala poškozeného k neuhrazení ceny díla. Písemná reklamace vad díla neexistuje. Co se týče údajné neexistence písemné objednávky předmětných stavebních prací, smlouvu o dílo lze uzavřít i v ústní formě. V daném případě, jak sám [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, byla předmětná dlažba fyzicky provedena a [jméno FO]. [jméno FO] byl tak povinen práce tehdejšímu žalobci (J. [jméno FO]) uhradit. Dle názoru žalovaného nebylo možné v předmětném sporu ani úspěšně argumentovat tvrzením, že žalobce [jméno FO] nedisponuje řádným podnikatelským oprávněním k provedení dané zámkové dlažby. Tato skutečnost by sice mohla vést k jeho případnému veřejnoprávnímu postihu, ale není důvodem pro neuhrazení ceny provedeného díla. Jak také vyplývá z dokumentů [jméno FO]. [jméno FO], mezi smluvními stranami probíhalo jednání o angažování třetí osoby při provádění zámkové dlažby. Ve vyjádření k žalobě žalovaný ne zcela správně uvedl, že provedla-li práce na zámkové dlažbě pro žalobce třetí osoba, mající k tomu oprávnění, bylo by třeba, aby tehdejší žalobce [jméno FO] předložil fakturaci od takové třetí osoby, která by teoreticky mohla být podkladem pro uplatnění případného nároku. Ani na této argumentaci však nelze trvat, protože pro vztah mezi žalobcem [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] bylo podstatné, co bylo dohodnuto mezi nimi, nikoliv mezi žalobcem a třetí osobou. Nejpodstatnějším důvodem, proč žalovaný změnil názor na možný úspěch [jméno FO]. [jméno FO] ve sporu, je výklad obsahu dopisu, který dne [datum] zaslal [jméno FO]. [jméno FO] tehdejšímu žalobci [jméno FO], a na kterém je podepsán také [jméno FO]. [adresa] za společnost [právnická osoba]., která byla stavebníkem celé stavby 4 rodinných domů. Totéž platí o dopise [jméno FO]. [jméno FO] adresovaný p. [jméno FO] (nedatován), v němž se předmětná faktura č. [hodnota] také řeší a [jméno FO]. [jméno FO] v něm uvádí „uznatelnou“ částku za zámkovou dlažbu ve výši [částka] (na což J. [jméno FO] poté reagoval, že této snížené ceně nerozumí). V každém případě je z uvedených dopisů zřejmé, že je zcela nepravdivý argument [jméno FO]. [jméno FO] o tom, že předmětnou fakturu č. [hodnota] nikdy řádně neobdržel (a že ji tudíž údajně nemohl řádně rozporovat). Vzhledem k tomu, že dopis hovoří o uznání určitých částek, bylo na místě názor, aby soud nahlížel na takové vyjádření jako na uznání dluhu co do důvodu i výše. Když žalovaný v zastoupení [jméno FO]. [jméno FO] psal vyjádření k žalobě [jméno FO], byl si samozřejmě vědom i slabých míst jeho argumentace. S odstupem času se jako takové slabé místo jeví například skutečnost, že argumenty, které ve vyjádření k žalobě na pokyn klienta použil, nebyly nikdy předtím použity v jednáních, která vedl [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO]. [adresa] s [jméno FO] ve věci úhrady závazku. Tato jednání se zjevně týkala pouze a jedině výše částky, kterou je [jméno FO]. [jméno FO] ochoten zaplatit, a spolu s tím i problematiky nesprávně vystavených faktur, resp. faktur na nesprávnou výši plnění, jak to [jméno FO]. [jméno FO] nazýval a z tohoto důvodu také faktury neproplatil. V této souvislosti je nutno také uvést, že v žalobě proti žalovanému začal [jméno FO]. [jméno FO] mj. tvrdit, že údajně nebylo ze strany J. [jméno FO] prokázáno, že předmětné fakturované práce provedl pro něj (tj. pro [jméno FO]. [jméno FO], IČO [IČO]). Mimo to, že se jedná o argumentaci nově vznesenou (dříve toto [jméno FO]. [jméno FO] netvrdil, a není to proto ani obsahem původního koncipovaného vyjádření k žalobě) a zjevně účelovou, jde především o argumentaci nesprávnou. Skutečnost, že předmětné stavební práce (tj. zámková dlažba) byly provedeny pro [jméno FO]. [jméno FO], plyne např. z obsahu emailové komunikace mezi [jméno FO]. [jméno FO] a J. [jméno FO] ze dne [datum], jakož i z další četné komunikace mezi nimi. V této souvislosti žalovaný poukázal i na obsah emailu [jméno FO]. [jméno FO] adresovaného J. [jméno FO], ze dne [datum], z něhož prokazatelně vyplývá jednak to, že předmětná faktura č. [hodnota] byla [jméno FO]. [jméno FO] doručena (sám to uvádí), jakož i to, že [jméno FO]. [jméno FO] hovoří o „fakturaci mezi námi“, tj. mezi ním a J. [jméno FO]. O ochotě uhradit pohledávky ovšem příliš nesvědčí obsah dopisu [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum], kterým [jméno FO] sděluje, že „financování stavby je uzavřeno“ a že se má se svými nároky obrátit na společnost [právnická osoba], což zcela postrádá věcný či právní základ, protože se společností [právnická osoba]. neměl [jméno FO] žádný smluvní vztah a doklady o nějakém přechodu práv [jméno FO]. [jméno FO] na tuto společnost k dispozici nejsou. [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO] byl veden i další spor, a to o zaplacení částky [částka] u Obvodního soudu pro [adresa] pod č. j. [spisová značka], ve kterém žalovaný [jméno FO]. [jméno FO] zastupoval až do chvíle, kdy vůči němu uplatnil škodní nárok, došlo tak ke střetu zájmů a musel mu právní služby vypovědět. [jméno FO]. [jméno FO] jako žalovaný se (alespoň podle svých tvrzení) v zásadě nebránil závazku uhradit skutečně provedené práce v jím uznaném rozsahu, což vyplývá i z jeho vyjádření k žalobě ze dne [datum] (které k důkazu sám navrhuje). Přesto však vůči žalovanému rámci náhrady škody uplatňuje odškodnění za celé plnění, které žalobci poskytl. Jeden z předpokladů vzniku škody – její výše – tudíž nelze za této situace považovat za prokázaný. Také předpoklad příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného jako advokáta a vznikem škody za této situace nelze bez dalšího považovat za prokázaný. Pokud se jedná o předpoklad odpovědnosti za škodu – tedy vznik škody a její výše, souvisí s otázkou příčinné souvislosti, kdy v tomto případně nelze považovat za prokázané, zda a v jaké výši byl nárok vznesený proti poškozenému neoprávněný, a zda a v jaké výši tedy mohla poškozenému vzniknout škoda. Na základě výše uvedených skutečností a z nich resultujících právních stanovisek je žalovaný přesvědčen, že nelze považovat za prokázané, že by [jméno FO]. [jméno FO] s obranou proti nároku tehdejšího žalobce [jméno FO] uspěl. Svým opomenutím mu žalovaný škodu nezpůsobil a proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.
4. Žalovaný dále uvedl, že převažující část žalobních tvrzení tvoří argumentace, že žalobce si údajně realizaci zámkové dlažby u p. [jméno FO] neobjednal, resp. že předmětná sporná faktura č. [hodnota] neměla být vystavena na něj (tj. na [jméno FO]. [jméno FO], IČO [IČO]). K tomu je nutné uvést, že se jedná o argumentaci zcela novou, neboť nikdy dříve [jméno FO]. [jméno FO] tuto námitku nevznesl, a to ani v četné komunikaci s p. [jméno FO], ani ve vyjádření k „původní“ žalobě. Jedná se tedy o zjevně účelově vznesenou námitku. Ve vyjádření ze dne [datum] k „původní“ žalobě (návrhu na vydání EPR) je v posledním odstavci čl. III uvedeno, že: „Žalovaný ([jméno FO]. [jméno FO]) se samozřejmě v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce, ale pochopitelně tak odmítá učinit bez předložení dokladů, které by provedení, kvalitu a rozsah takových prací osvědčovaly“. Předmět „původní“ žaloby vymezil tehdejší žalobce (p. [jméno FO]) tak, že se jedná o jeho pohledávku za [jméno FO]. [jméno FO] z titulu neuhrazené ceny za realizovanou zámkovou dlažbu, vyúčtovanou fakturou č. [hodnota]. Pokud tehdejší žalovaný ([jméno FO]. [jméno FO]) ve vyjádření k této žalobě uváděl, že se v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce (jakkoliv se snažil rozporovat jejich rozsah a kvalitu), zcela jednoznačně se takové jeho vyjádření vztahovalo k fakturovaným pracím v podobě předmětné zámkové dlažby, a nikoliv k pracím jiným, kterých se žaloba p. [jméno FO] zjevně netýkala a nebylo tedy zapotřebí se k nim nijak vyjadřovat. Současná argumentace žalobce [jméno FO]. [jméno FO] je proto i v tomto bodě zcela účelová. Dále je nutné uvést, že dopis ze dne [datum], kterým [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] sděluje, že „financování stavby je uzavřeno“ a že se má se svými nároky obrátit na společnost [právnická osoba]. (což zcela postrádá věcný i právní základ, protože se společností [právnická osoba]. neměl [jméno FO] žádný smluvní vztah a doklady o nějakém přechodu povinností [jméno FO]. [jméno FO] na tuto společnost k dispozici nejsou) byl napsán v době, kdy spolu [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] nevedli ani jeden z inkriminovaných sporů a jedná se tedy zřejmě o první z pokusů zbavit se odpovědnosti za své závazky. Ani v tomto dopise však [jméno FO]. [jméno FO] neuvádí, že by snad diskutované faktury (včetně předmětné faktury č. [hodnota]) bývaly měly být vystaveny na někoho jiného než na něho. Důležitým momentem je nepochybně také to, že v úvodu dopisu [jméno FO]. [jméno FO] uvádí, že společnost [právnická osoba]. byla stavebníkem stavby 4 RD ve [adresa] a on sám pak smluvním zhotovitelem stavby, což je rovněž v rozporu s tvrzením o tom, že si u [jméno FO] práce neobjednal. Nedatovaný dopis [jméno FO]. [jméno FO] panu [jméno FO] se zabývá pouze námitkami proti věcné stránce faktur, což pro tento spor není důležité. Společnost [právnická osoba]. je zmiňována výhradně jako investor a stavebník a námitku, že by sporné faktury, o kterých se v textu hovoří, měly být vystaveny na někoho jiného, dopis vůbec neobsahuje, výzvu k vystavení „opravených“ faktur – zjevně opět na [jméno FO]. [jméno FO] – však ano. Konečně je třeba uvést, že argumentaci spočívající v tom, že si práce provedené [jméno FO]. [jméno FO] neobjednal, použil žalobce [jméno FO]. [jméno FO] také v obdobném sporu projednávaném [právnická osoba] 4 pod č. j. [spisová značka], avšak soud tomuto tvrzení neuvěřil. Rozhodně nelze považovat za prokázané, že by [jméno FO]. [jméno FO] s obranou proti nároku tehdejšího žalobce [jméno FO] uspěl. Svým opomenutím mu tedy žalovaný škodu nezpůsobil, a proto by měla být žaloba zamítnuta.
5. Podáním ze dne [datum] do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalovaného společnost [Jméno účastníka]., IČO [IČO účastníka], neboť tato je pojistitelem žalovaného, a má právní zájem na výsledku řízení, a to vzhledem k tomu, že žalovaný byl v době tvrzené příčiny vzniku škody pojištěn u [právnická osoba]. pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jinému při výkonu advokacie. Vedlejší účastník uvedl, že nárok žalobce shledává zcela nedůvodným a neprokázaným, proto nárok v plném rozsahu, co do důvodu i výše, neuznává. Z hlediska příčinné souvislosti by muselo být prokázáno, že kdyby žalovaný podal včas odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, tak by žalobce (v původním řízení žalovaný) s obranou proti nároku [jméno FO] v plném rozsahu uspěl, a tedy by nebyl povinen [jméno FO] žalovanou částku hradit, a to ani zčásti. Vedlejší účastník trval na tom, že ani předpoklad příčinné souvislosti, ani předpoklad vzniku škody žalobce neprokazuje. Vedlejší účastník zdůraznil, že v připraveném konceptu vyjádření k žalobě ze dne [datum] bylo uvedeno, že pokud jde o faktické provedení zámkové dlažby, k tomuto existuje fotodokumentace, a rovněž bylo také uvedeno, že „žalovaný se samozřejmě v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce, ale pochopitelně tak odmítá učinit bez předložení dokladů, které by provedení, kvalitu a rozsah takových prací osvědčovaly“. Vedlejší účastník je přesvědčen o tom, že při použití shora uvedené argumentace (nutno připomenout tvrzení žalobce, že „všechny právní i věcné argumenty jsme uvedli“), by se žalobce (jako žalovaný v původním řízení) nároku vznesenému proti němu [jméno FO] neubránil. Z uvedené argumentace je zřejmé, že spor mezi žalobcem (J. [jméno FO]) a žalovaným ([jméno FO]. [jméno FO]) byl především o to, zda uvedené stavební práce, tj. zámková dlažba, byly provedeny řádně a zda byly řádně vyfakturovány. Nicméně v původním řízení nebylo možné stavět úspěšnou obranu na tvrzení, že nebylo vůbec možné ověřit správnost a kompletnost provedení těchto stavebních prací. Zamýšlená obrana žalobce (jako žalovaného v původním řízení) nebyla způsobilá vést k jeho úspěchu v původním řízení. Za této situace nemůže žalovaný za tvrzenou škodu vůči žalobci odpovídat, když žalobce by byl povinen plnit [jméno FO], i kdyby nebylo pochybení žalovaného.
6. Vedlejší účastník rovněž uvedl, že řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] mezi J. [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] je pravomocně skončeno, přičemž se týkalo [jméno FO]. [jméno FO] neuhrazených faktur, tak je třeba zdůraznit, že závěry a úvahy soudů obou stupňů uvedené ve výše specifikovaných rozsudcích lze tak využít i v této projednávané věci. Soudy neuvěřily argumentaci žalobce ([jméno FO]. [jméno FO]), že on si předmětné práce u J. [jméno FO] neobjednal. Obvodního soudu pro [adresa] v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], konstatoval, že pokud by si [jméno FO]. [jméno FO] skutečně určité práce neobjednal (a tedy by určité faktury neměly být vystaveny na něho), nedávalo by žádný smysl jeho počínání spočívající v rozporování a přepočítávání J. [jméno FO] fakturované odměny, když by stačilo zcela jednoduše takové faktury odmítnout s tvrzením, že se jedná o práce [jméno FO]. [jméno FO] neobjednané. Dále je nosným i závěr, že dopis žalobce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] adresovaný J. [jméno FO] (vč. přílohy k němu) soudy obou stupňů shodně posoudily jako uznání dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku (viz např. bod 48. odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] či bod 30. odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že předmětný dopis ze dne [datum] výslovně zahrnuje i předmětnou fakturu č. [hodnota] (o kterou šlo v původním řízení), je zřejmé, že žalobce [jméno FO]. [jméno FO] (jako žalovaný v původním řízení) dluh vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] uznal. V příloze dopisu ze dne [datum] žalobce v souvislosti s fakturou č. [hodnota] uvádí jako „cenu uznatelnou“ částku ve výši [částka]. Vzhledem k uvedenému vedlejší účastník navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
7. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/), a výslechem svědka [adresa] (ustanovení § 126 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazu zjistil dále uvedené skutečnosti.
8. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce zmocnil žalovaného k zastupování ve věci sporu s [jméno FO] o zaplacení částky [částka] u Obvodního soudu pro [adresa], kde je spor nyní veden pod č. j. EPR [č. účtu]-6 (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]).
9. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který podal žalobce [jméno FO] Obvodnímu soudu pro [adresa], bylo prokázáno, že žaloval [jméno FO]. [jméno FO] o výši pohledávky [částka] z titulu smlouvy o dílo uzavřené dle objednávky žalovaného ze dne [datum] (prokázáno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu).
10. Elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR [č. účtu]-6 ze dne [datum] bylo prokázáno, že Obvodní soud pro [adresa] uložil žalovanému [jméno FO]. [jméno FO], aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobci [jméno FO] částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení nebo aby podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u Obvodního soudu pro [adresa] odpor (prokázáno předmětným elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum]).
11. Odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], pod kterým je podepsán v plné moci žalovaný, byl prokázán sepis listiny s obsahem, že žalovaný (tedy v tomto řízení žalobce) proti elektronickému platebnímu rozkazu č. j. EPR [č. účtu]-6, doručeném mu dne [datum], podává v otevřené lhůtě odpor, který stručně odůvodnil tak, že žalobce v žalobě tvrdí, že pro žalovaného provedl práce podle objednávky žalovaného ze dne [datum] zn. 0_2_18/po a že takto provedené práce byly podkladem pro vystavení faktury č. [hodnota] na částku [částka], kterou žalovaný neuhradil. Strana žalovaná konstatuje, že není k dispozici jakýkoliv doklad o tom, že by žalobce vyzval žalovaného k převzetí dokončených prací, takže chybí i přejímací protokol, který by osvědčoval, že objednané práce byly provedeny ve sjednaném rozsahu a kvalitě. Nebylo tedy možné vůbec nijak zjistit, zda fakturované práce byly provedeny kompletně, kvalitně, bez vad a technologicky správně. Protože faktura č. [hodnota] nebyla žalovanému nikdy doručena řádnou formou, tj. poštou nebo datovou schránkou, nemohl ji žalovaný řádnou formou vrátit ani podrobně a řádně reklamovat. Žalobce tedy neopírá svou fakturaci o předepsané a ve smluvních vztazích zcela obvyklé doklady, především o zmíněný předávací protokol, a strana žalovaná proto považuje žalobu za neopodstatněnou a důkazně nepodloženou. Další podrobné právní i věcné námitky k obsahu faktury č. [hodnota] pak předloží žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě, které soudu zašle v určené lhůtě (prokázáno odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum]).
12. Vyjádřením k žalobě – návrhu na vydání EPR ze dne [datum] pod kterým je podepsán v plné moci žalovaný, byl prokázán sepis listiny s obsahem, že žalobce v žalobě tvrdí, že pro žalovaného provedl práce podle objednávky žalovaného ze dne [datum] zn. 0_2_18/po a že takto provedené práce byly podkladem pro vystavení faktury č. [hodnota] na částku [částka]. Strana žalovaná konstatuje, že nemá k dispozici jakýkoliv doklad o tom, že by žalobcem tvrzené práce byly žalovaným převzaty na základě výzvy žalobce, takže chybí i přejímací protokol, který by osvědčoval, že údajně objednané práce byly provedeny ve sjednaném rozsahu a kvalitě. Nebylo a není tedy možné vůbec nijak zjistit, zda fakturované práce byly provedeny kompletně, kvalitně a technologicky správně. Protože faktura č. [hodnota] nebyla žalovanému nikdy doručena řádnou formou, tj. poštou nebo datovou schránkou včetně příslušných podkladů výše zmíněných, nemohl ji žalovaný řádnou formou vrátit ani podrobně a řádně reklamovat. Žalobce tedy neopírá svůj nárok o předepsané a ve smluvních vztazích ve stavebnictví zcela obvyklé doklady, tedy především o zmíněný předávací protokol, a strana žalovaná proto považuje za důkazně nepodložené hlavní tvrzení v žalobě uvedené, totiž že žalobce údajně sjednané dílo řádně a včas předal žalovanému. Kromě protokolu samotného ovšem chybí i další jeho nezbytné součásti, jako je například protokol o hutnění a prohlášení o shodě na zabudované materiály. Výše uvedené námitky jsou sice zásadní, ale obecného charakteru. Konkrétní námitky má však žalovaný i k dalším tvrzením žalobce, především k tvrzení, že sporné strany spolu uzavřely smlouvu o dílo na základě objednávky ze dne [datum]. V této objednávce je totiž uvedeno: Na základě osobní poptávky, objednáváme u Vás provedení zemních prací pro spodní stavbu 2 ks rodinných dvojdomků na adrese [adresa], Větrná ulice. Z uvedeného textu je zřejmé, co si žalovaný u žalobce objednal – tedy pouze zemní práce pro spodní stavbu RD. Nic jiného v objednávce uvedeno není a tuto objednávku tedy nelze s realizací předmětné zámkové dlažby spojovat. Tomu odpovídá i to, že v objednávce je dále uvedeno: „Žádáme Vás o postoupení cenové nabídky či ceníku (způsobu oceňování Vámi prováděných zemních prací, dopravy a skládkování)“. Dalším problémem žaloby je skutečnost, že žalobce podle dostupných informací z veřejných rejstříků vůbec nemá potřebné oprávnění k provádění zámkové dlažby, protože ve svém živnostenském listu má kromě silniční motorové dopravy uvedeny jen zemní práce a provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod užitkové vody. Zámková dlažba je ovšem podle JKSO (jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy) zařazena takto: 822 Komunikace pozemní a letiště, 822.3 Kryt dlážděný bez ohledu na materiál. Z toho ovšem vyplývá, že předmětná zámková dlažba je jako povrch komunikace stavbou dopravní, a žalobce tedy nemá k realizaci předmětu plnění dle fa č. [hodnota] žádné oprávnění, protože by k tomu měl mít v ŽL jako předmět podnikání uvedeno „[právnická osoba].“ Žalobce nechce v žádném případě tvrdit, že práce na zámkové dlažbě nebyly provedeny, k tomu ostatně existuje fotodokumentace, je ovšem zřejmé, že si žalobce určitě neobjednal práce u někoho, kdo k jejich provedení nemá oprávnění. Dohadování o zámkové dlažbě proběhlo ve skutečnosti tak, že žalobce nabídl na konci prosince 2019 žalovanému, že mu zajistí zhotovitele na zámkovou dlažbu na předmětné stavbě rodinných domů ve [adresa], [Anonymizováno]. Ústně pak sdělil, že předpokládaná cena za 1 m2 dlažby má být cca [částka]. Žalovaný proto žalobce požádal, aby mu zaslal písemně cenovou nabídku s tím, že požaduje přesnou kalkulaci agregované položky ve výši [částka]/m2 – nikdy však nic takového neobdržel. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobci v tabulkovém procesoru EXCEL „slepou kalkulaci“, aby mu žalobce doplnil jednotkovými cenami, které pak budou uplatňovány při fakturaci díla. Přestože žalovaný zajištění zámkové dlažby přislíbil, takovouto kalkulaci žalovanému neposkytl. Nechtěl mu také sdělit, kdo konkrétně bude předmětnou zámkovou dlažbu provádět, pravděpodobně proto, aby žalovaný nemohl oslovit zhotovitele přímo. Řádné podklady pro zakázku tedy zjevně neexistují, přinejmenším je zcela jistě nemá žalovaný. Provedla-li tedy práce na zámkové dlažbě pro žalobce třetí osoba, mající k tomu oprávnění, bylo by třeba, aby žalobce předložil fakturaci od takové třetí osoby, která by teoreticky mohla být podkladem pro uplatnění případného nároku. Žalovaný se samozřejmě v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce, ale pochopitelně tak odmítá učinit bez předložení dokladů, které by provedení, kvalitu a rozsah takových prací osvědčovaly. Za této důkazní situace považuje strana žalovaná za předčasné zabývat se technickými podrobnostmi provedených prací, čímž má na mysli především podrobný rozbor jejich kvality a rozsahu, přestože i v tomto ohledu má uplatňovaný nárok početné nedostatky a sporná místa. Z dosud předložených důkazů totiž jasně vyplývá, že žalobce naprosto neunesl důkazní břemeno svých žalobních tvrzení (prokázáno vyjádřením ze dne [datum]).
13. Fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota], vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum], bylo prokázáno vyfakturování částky [částka] dodavatelem ZEMNÍ PRÁCE, [právnická osoba] [jméno FO] odběrateli [Jméno žalobce], a to za zámkovou dlažbu Best beaton 4 RD [adresa] (prokázáno fakturou č. [hodnota]).
14. Objednávkou s datem [datum] bylo prokázáno, že objednatelem je [Jméno žalobce] – [Anonymizováno] [IČO]. Objednávka byla adresována [jméno FO], zemní práce, autodoprava, a adresou [adresa] n. [právnická osoba]. V textu objednávky bylo uvedeno, žena základě osobní poptávky, objednáváme u vás provedení prací spodní stavbu 2 ks rodinných dvojdomků na adrese: [adresa]/8. [právnická osoba] budou prováděny na základě vydaných dokladů, které jsou dále specifikovány. Byla učiněna žádost o postoupení cenové nabídky či ceníku (způsob oceňování zemních prací, dopravy a skládkování) (prokázáno objednávkou ze dne [datum]).
15. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku s platností k [datum] bylo zjištěno, že živnostenské oprávnění č. [hodnota] pana [jméno FO], narozeného dne [datum], vzniklo dne [datum], a obory činnosti jsou zemní práce a provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod užitkové vody (prokázáno Výpisem z veřejné části Živnostenského rejstříku).
16. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce v něm sdělil žalovanému, že jak je mu známo z telefonátů a ze zaslaného elektronického platebního rozkazu č. j. EPR [č. účtu] s vyznačením právní moci, došlo ve sporu s J. [jméno FO], ve kterém žalobce žalovanému vystavil plnou moc k tomu, že v zákonné lhůtě nepodal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, ačkoliv spolu tento odpor vytvořili a odsouhlasili. Elektronický platební rozkaz č. j. EPR [č. účtu] tak nabyl dne [datum] právní moci a žalobce byl nucen podle něj zaplatit panu [jméno FO] částku celkem [částka]. Žalovaný žalobce ujišťoval, že žaloba nemá šanci na úspěch, protože není podložena prakticky žádnými relevantními důkazy, a byl přesvědčen, že odpor byl podán, protože spolu následně zpracovali i další podrobné vyjádření k soudu. Z textů obou materiálů nabyl žalobce přesvědčení, že mu žádná povinnost cokoliv panu [jméno FO] zaplatit nevznikla. Zaplacením nároku, o němž žalovaný žalobce přesvědčil, že je neoprávněný, mu vznikla značná škoda a vyzval žalovaného, aby nahradil (prokázáno dopisem nazvaným Věc: škoda ze dne [datum]).
17. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce o úhradu částky [částka] nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] (prokázáno Předžalobní upomínkou – výzvou k zaplacení ze dne [datum], doručenkou datové zprávy).
18. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce a [jméno FO]. [adresa] požádali pana [jméno FO], aby své faktury č. [hodnota], [Anonymizováno] vzal zpět a vystavil faktury zcela nové s tím, že není možné, aby ve fakturaci byly uplatňovány práce, které provedl pro jiného objednatele. Vzhledem k tomu, že nereflektoval na podmínku objednávky ze dne [datum] bylo v dopise uvedeno: „Žádáme Vás o postoupení cenové nabídky či ceníku (způsobu oceňování Vámi prováděných zemních prací, dopravy a skládkování)“, zásadně nesouhlasí, aby své zemní práce oceňoval v HZS, motohodinách. Cena motohodin nebyla odsouhlasena, a navíc se toto oceňování využívá zcela výjimečně a na práce malého rozsahu, což v tomto případě není splněno“. Na konci dopisu bylo uvedeno: s pozdravem za [Jméno žalobce] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Z přílohy - tabulky Rekapitulace 4. RD [adresa], oddíl 2 – vyfakturované práce a neproplacené práce bylo zjištěna cena žalobcem uznatelná v částce [částka] ve vztahu k zhotoviteli [jméno FO] s předmětem fakturace Zámková dlažba, datum [datum], č. fa. [Anonymizováno] (prokázáno předmětnou tabulkou).
19. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce adresoval panu [jméno FO] dopis s tím, že dne [datum] byl panu [jméno FO] doručen společný dopis žalobce a společnosti [právnická osoba]., ve věci uplatňované fakturace na výstavbě čtyř rodinných domů v [adresa], č. p. [Anonymizováno] [právnická osoba]., byla stavebníkem, a žalobce jako smluvní zhotovitel. V předmětném dopise byl pan [jméno FO] vyzván, aby svou reálnou fakturaci či relevantní námitky k zaslanému communiqué uplatnil v termínu do [datum]. Vzhledem k tomu, že tak do stanoveného data prokazatelně neučinil, byl smluvní vztah mezi firmou [právnická osoba]., se sídlem v [adresa], a žalobcem ke dni [datum] ukončen a finančně vypořádán. S ohledem na výše uvedené tedy žalobce oznamuje, že jakékoliv případné relevantní požadavky lze nadále uplatnit pouze u předmětné společnosti [právnická osoba]., [adresa] (prokázáno dopisem nazvaným Věc: OZNÁMENÍ ze dne [datum]).
20. Nedatovaným dopisem žalobce a [jméno FO]. [adresa] bylo prokázáno, že [Jméno žalobce] a [jméno FO]. [adresa] se panu [jméno FO] omlouvají, že s vyjádřením k jeho fakturám a dalším požadavkům mají skluz, ale zástupce stavebníka [právnická osoba]., pan [jméno FO]. [adresa], byl mimo republiku, a proto jeho požadavky nemohly být dříve konzultovány. Dopisem bylo dále prokázáno, že u faktury č. [hodnota] na provedení zámkové dlažby dohodnutá cena za agregovanou položku zámkové dlažby činila [částka]/m2. Dohodnutá cena byla stanovena na základě cenové kalkulace, která byla zaslána v e-mailu dne [datum]. Kalkulaci jednotlivých položek nerozporoval. V předmětné kalkulaci byly uvedeny následné položky: Odkopávky pro spodní stavbu silnic v hornině 1-4 (mocnost 0,475 m), úprava pláně, odvoz 10 km na skládku [částka]/jednotku, podklad ze štěrkodrti pro zhutnění tloušťky 44 cm včetně dopravy do 10 km 450/Kč/jednotku, chodník z dlažby zámkové, podklad štěrkopísek, dlažba přírodní tloušťka 6 cm [částka]/jednotku, zahradní obrubník do betonového lože [částka]/jednotku a rozprostření ornice v rovině tloušťka 30 cm [částka]/jednotku. Vzhledem k tomu, že nebylo nutné provádět veškeré výše uvedené položky v plném rozsahu, je přílohou tohoto dopisu soupis skutečně provedených prací, kterým se fakturovaná cena výrazně mění, a to na cenu [částka]. Na konci dopisu bylo uvedeno: s pozdravem za [adresa] [Jméno žalobce] (prokázáno předmětným dopisem).
21. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od žalobce panu [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobce v příloze e-mailu posílá v tabulkovém procesoru a v pdf kalkulaci ceny díla ČTÚ ve [adresa]. Cena je vytvořena z požadované jednotkové ceny [částka]/m2 dlažby. Případná úprava jednotlivých položek je možná. Součástí pošty byl i výkres, na kterém byla navíc malá opěrka u objektu C. E-mailem ze dne [datum] od [jméno FO] žalobci bylo prokázáno, že pan [jméno FO] děkuje za rozpočet s tím, že dnes byl na stavbu přesunut stroj, podle klimatických podmínek budou probíhat stavební práce, technické řešení oplocení upřesní na místě (prokázáno danými e-maily).
22. E-mailem ze dne [datum] od žalobce panu [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobce pana [jméno FO] informoval o tom, že mu dne [datum] zaslal e-mail následného znění: „Vzhledem k tomu, že se blíží solventnost investora fy. [právnická osoba]., žádám Vás tímto, abyste mi zaslal předjednaný soupis provedených prací na stavbě 4 RD v Ulici [adresa], a to včetně jejich ocenění, které budete jako zhotovitel ještě uplatňovat k proplacení. Rozpis prací pro budoucí fakturaci (jednoduchou kalkulaci) laskavě proveďte v intencích předlohy, kterou jsem Vám postoupil v e-mailové poště dne [datum]. V případě, že tuto poštu již nemáte, zašlu kalkulační předlohu znovu. Dne [datum] jste mi zaslal fakturu č. [hodnota] na částku [částka], která neobsahuje jakoukoliv přílohu (soupis provedených prací), ze kterého by bylo zřejmé, jaké stavební práce a v jakém rozsahu fakturujete. Z Vašeho textu faktury „Zámková dlažba Best beton, 4RD [adresa]“ a špatně použitou sazbu DPH 21 %, lze chybně dovozovat, že jde jen o dodávku materiálu. Žádám Vás proto, abyste k nově zpracované faktuře č. [hodnota] vypracoval soupis provedených prací, který by obsahoval popis skutečně provedených prací v položkovém rozpisu, neboť příkladně skladba spodní stavby zámkové dlažby nebyla v celé ploše stejná. S pozdravem“. Na tento dopis pan [jméno FO] nereagoval. Protože fa. [právnická osoba]. s investičním záměrem 4RD [adresa] končí, je nutné, aby byla fakturace mezi nimi uzavřena do [datum] (prokázáno e-mailem ze dne [datum]).
23. Fakturou č. [hodnota] bylo prokázáno, že žalovaný jako dodavatel vystavil pro odběratele [právnická osoba]., když příjemcem je jednatel odběratele osobně, fakturu odeslanou dne [datum] a splatnou dne [datum], s tím, že na základě objednávky a udělené plné moci fakturuje právní služby spojené s vytvořením smluvního systému pro výstavbu a následný prodej stavebních investičních celků, když se jedná celkem o 15 hodin při ceně [částka] za jednu hodinu, celkem tedy [částka] (prokázáno fakturou č. [hodnota]).
24. Smlouvou o dílo uzavřenou dne [datum] bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi objednatelem [právnická osoba]. se sídlem [adresa], zastoupená jednatelem [jméno FO]. [adresa], a zhotovitelem [jméno FO]. [jméno FO] se sídlem v [adresa] s názvem a adresou stavby (díla): Výstavba dvou rodinných dvojdomů na pozemcích p[Anonymizováno]. [adresa], obec: [adresa], a předmětem smlouvy stavební práce a dodávky na předmětu díla dle předané projektové dokumentace, zpracovaného soupisu prací a dodávek uvedeného v odsouhlaseném rozpočtu, který je nedílnou součástí této smlouvy. Zahájení prací [datum] a ukončení prací nejdříve [datum], nejzazší termín plnění dne [datum] (prokázáno předmětnou smlouvou o dílo).
25. Zápisem o předání stavby/dokončení díla bylo prokázáno, že datum předání staveniště zhotoviteli pro provedení díla bylo [datum], když zhotovitel [Jméno žalobce] k vpravo uvedenému datu [datum] předává fyzicky a legislativně ukončené dílo objednateli [právnická osoba]. se sídlem [adresa], zastoupenému jednatelem [jméno FO]. [adresa] (prokázáno Zápisem o předání stavby/dokončení díla ze dne [datum]).
26. Čestným prohlášením ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno FO]. [adresa], bytem [adresa], narozen [datum], jednatel společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO] čestně prohlásil, že si z titulu jednatele společnosti [právnická osoba]., a dle vydaných souhlasů se stavbou v prosinci roku 2019 objednal u pana [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno] čistopis projektové dokumentace na realizaci ČTÚ obsahující zámkovou dlažbu a drobné sadové úpravy před realizovanými rodinnými domy v Kolíně, k. ú. [adresa], parcely č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a to včetně projednání PD, a stavebního rozpočtu s uvažovaným zhotovitelem, panem [jméno FO] (prokázáno Čestným prohlášením ze dne [datum]).
27. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že žalobce odeslal [jméno FO] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (prokázáno potvrzeními o provedení transakce).
28. Obsahem faktury – daňového dokladu č. [hodnota] byla prokázána fakturovaná částka [částka] dodavatele [jméno FO] odběrateli [Jméno žalobce], s označením dodávky Zámková dlažba Best beaton, 4 RD [adresa], když faktura byla vystavena dne [datum] a splatná dne [datum] (prokázáno předmětnou fakturou).
29. Z výpovědi svědka [adresa] soud zjistil, že je jednatelem společnosti [Anonymizováno], stejně tak jako žalobce, žalovaného zná jako právního zástupce, advokáta, který pracoval pro společnost [Anonymizováno]. Spolupráce byla vypovězena panem žalobcem před podáním této žaloby, aby se nedostali do střetu zájmů (prokázáno výpovědí svědka [adresa]).
30. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], konkrétně z obsahu rozsudku č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný ([Jméno žalobce]) byl povinen podle tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I. rozsudku). A podle výroku II. zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
31. Z bodu 20. a 21. uvedeného rozsudku bylo zjištěno, že soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že jednotlivé práce byly ze strany žalobce provedeny, což vlastně ani nebylo ze strany žalovaného rozporováno, když žalovaný však opakovaně tvrdil, že si řadu těchto prací neobjednal, s tím, že toto jeho tvrzení je ovšem ve zjevné kontradikci s jeho aktivitou, realizovanou v tom smyslu, že ohledně odměny za provedené práce provedl žalovaný svůj vlastní výpočet sjednané odměny a výši této odměny, právě i prostřednictvím onoho dopisu ze dne [datum], včetně k němu připojené tabulky, sdělil žalobci, s tím, že takto strukturovanou odměnu žalovaný akceptoval a žalobce s tím nakonec takto souhlasil. Kdyby to totiž bylo opravdu tak, že některé z takto provedených prací si žalovaný u žalobce neobjednal, pak ovšem zcela postrádá logiku jeho úsilí vtělené do onoho dopisu ze dne [datum] včetně k tomu připojené tabulky, a spočívající právě v přepočítávání oné původně fakturované odměny. Zjednodušeně řečeno, proč by se tedy žalovaný namáhal s přepočítáváním oné původně fakturované odměny, kdyby si dotyčné práce neobjednal anebo kdyby vůbec nebyly provedeny anebo kdyby je vůbec od žalobce nepřevzal. Naopak, ono úsilí žalovaného, vynaložené na přepočítávání oné odměny je zcela jasným důkazem o tom, že ty práce pro žalovaného žalobce provedl, že žalovaný je převzal a že v důsledku toho pak došlo i ke kolaudaci dotyčných staveb s tím, že se vždy jednalo o zemní práce či o terénní úpravy, v lokalitě [adresa]. Z bodu 26. uvedeného rozsudku bylo zjištěno, že z výše popsaných důvodů se soud nemohl ztotožnit s tvrzením žalovaného o tom, že objednávka těch prací, které byly dojednány již ústně, a to nad rámec oné původní, a tedy jediné písemné, objednávky, ze dne [datum], byla učiněna jinou osobou, nežli žalovaným, anebo dokonce snad firmou [Anonymizováno], když sám jednatel společnosti [Anonymizováno], [adresa], v rámci svého svědeckého výslechu, naprosto jednoznačně a zcela výslovně uvedl, že on u žalobce žádné práce neobjednával, pouze s výjimkou onoho sběru nějakých kamenů na sousedním poli). Přitom žalovaný, jak již bylo naznačeno výše, zase neoznačil jakoukoliv jinou osobu, jež by si dotyčné práce měla u žalobce objednat, a to, navíc, v totožné lokalitě. Z bohu 48. uvedeného rozsudku soud zjistil, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal, viz dopis ze dne [datum], co do důvodu i výše. Žalovaný tak jasně projevil svou vůli, a proto tedy, v tomto ohledu, přešlo případné důkazní břemeno na dlužníka čili, v tomto konkrétním případě, na žalovaného, aby tedy žalovaný prokázal, že dotyčný dluh neexistuje. Toto ovšem žalovaný vůbec ani netvrdil, nýbrž naopak tvrdil, že dotyčný dluh má zaplatit firma [Anonymizováno]. K převzetí tohoto dluhu však žalobce, jakožto věřitel, nikdy nedal svůj souhlas.
32. Z rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje a žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [adresa]. Z bodu 30. daného rozhodnutí poté soud zjistil, že výkladem projevu vůle žalovaného vyjádřeného v dopise ze dne [datum] za účelem objasnění jeho obsahu podle pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z. lze podle odvolacího soudu dovodit, jaké konkrétní dluhy žalovaný uznal, jak správně argumentoval soud prvního stupně. Vyplývá to zejména ze skutečnosti, že žalobce byl požádán o vystavení nových faktur podle přiložené rekapitulace cen pro jednotlivé faktury, kdy zároveň žalovaný u jednotlivých faktur označil „cenu uznatelnou“, která nepochybně představuje částku, která by měla být žalobci zaplacena na základě provedených prací. Skutečnost, že žalovaný písemný projev adresovaný žalobci výslovně nenazval „uznáním dluhu“ není pro posouzení, zda se jedná o uznání dluhu, podstatná. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud dopis ze dne [datum] kvalifikoval jako uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., na jehož základě nastala vyvratitelná právní domněnka existence (trvání) dluhu v okamžiku jeho uznání a tím došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který jako dlužník musí prokázat, že dluh, jehož splnění se žalobce jako věřitel na něm domáhá, neexistuje. Žalovaným odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] se zde neuplatní, neboť řešilo jinou skutkovou situaci, v níž šlo o pouhý návrh dohody na urovnání vzájemných vztahů.
33. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy a o výpověď svědka, a to v tom rozsahu, pokud tvořily s ostatními listinnými důkazy ucelený celek a byly jimi podpořeny. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ustanovení § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ustanovení § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
34. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že žalobce zmocnil žalovaného k zastupování ve věci sporu s [jméno FO] o zaplacení částky [částka] u Obvodního soudu pro [adresa], kde je spor nyní veden pod č. j. EPR [č. účtu]-6. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který podal žalobce [jméno FO] Obvodnímu soudu pro [adresa], žaloval [jméno FO]. [jméno FO] o výši pohledávky [částka] z titulu smlouvy o dílo uzavřené dle objednávky žalovaného ze dne [datum]. Elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR [č. účtu]-6 ze dne [datum] uložil Obvodní soud pro [adresa] žalovanému [jméno FO]. [jméno FO], aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobci [jméno FO] částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení nebo aby podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u Obvodního soudu pro [adresa]. Žalovaný odpor nezaslal soudu v otevřené lhůtě 15 dnů od doručení platební rozkazu. Předloženým odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], pod kterým je podepsán v plné moci žalovaný, byl prokázán sepis listiny s obsahem, že žalovaný (tedy v tomto řízení žalobce) proti elektronickému platebnímu rozkazu č. j. EPR [č. účtu]-6, doručeném mu dne [datum]. Následoval sepis vyjádřením k žalobě – návrhu na vydání EPR ze dne [datum] pod kterým je podepsán v plné moci žalovaný. V připraveném konceptu vyjádření k žalobě ze dne [datum] bylo uvedeno, že pokud jde o faktické provedení zámkové dlažby, k tomuto existuje fotodokumentace, a rovněž bylo také uvedeno, že „žalovaný se samozřejmě v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce, ale pochopitelně tak odmítá učinit bez předložení dokladů, které by provedení, kvalitu a rozsah takových prací osvědčovaly Objednávkou s datem [datum] bylo prokázáno, že objednatelem je [Jméno žalobce] – 3P, IČO [IČO]. Objednávka byla adresována [jméno FO], zemní práce, autodoprava, a adresou [adresa] n. [právnická osoba]. V textu objednávky bylo uvedeno, žena základě osobní poptávky, objednáváme u vás provedení prací spodní stavbu 2 ks rodinných dvojdomků na adrese: [adresa]/8. [právnická osoba] budou prováděny na základě vydaných dokladů, které jsou dále specifikovány. Fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota], vystavenou [Anonymizováno] [datum] a splatnou dne [datum], bylo prokázáno vyfakturování částky [částka] dodavatelem ZEMNÍ PRÁCE, [právnická osoba] [jméno FO] odběrateli [Jméno žalobce], a to za zámkovou dlažbu Best beaton 4 RD [adresa]. Dopisem ze dne [datum] žalobce a [jméno FO]. [adresa] požádali pana [jméno FO], aby své faktury č. [hodnota], [Anonymizováno] vzal zpět a vystavil faktury zcela nové s tím, že není možné, aby ve fakturaci byly uplatňovány práce, které provedl pro jiného objednatele. Vzhledem k tomu, že nereflektoval na podmínku objednávky ze dne [datum] bylo v dopise uvedeno: „Žádáme Vás o postoupení cenové nabídky či ceníku (způsobu oceňování Vámi prováděných zemních prací, dopravy a skládkování)“, zásadně nesouhlasí, aby své zemní práce oceňoval v HZS, motohodinách. Cena motohodin nebyla odsouhlasena, a navíc se toto oceňování využívá zcela výjimečně a na práce malého rozsahu, což v tomto případě není splněno“. Na konci dopisu bylo uvedeno: s pozdravem za [adresa] [Jméno žalobce]. Z přílohy - tabulky Rekapitulace 4. RD [adresa], oddíl 2 – vyfakturované práce a neproplacené práce plynula cena žalobcem uznatelná v částce [částka] ve vztahu k zhotoviteli [jméno FO] s předmětem fakturace Zámková dlažba, datum [datum], č. fa. [Anonymizováno].
35. Soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů a toho, co v řízení vyšlo najevo. Soud z provedených důkazů vyzdvihl zejména skutková zjištění plynoucí z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] mezi J. [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO], přičemž řízení bylo již pravomocně ukončeno a týkalo se [jméno FO]. [jméno FO] neuhrazených faktur. Přičemž závěry soudu prvního stupně i odvolacího soudu jsou nosné i pro tento spor (§ 13 o.z.). Především soudy neuvěřily argumentaci [jméno FO]. [jméno FO], že on si předmětné práce u J. [jméno FO] neobjednal. Obvodního soudu pro [adresa] v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], konstatoval, že pokud by si [jméno FO]. [jméno FO] skutečně určité práce neobjednal a tedy by určité faktury neměly být vystaveny na něho, nedávalo by žádný smysl jeho počínání spočívající v rozporování a přepočítávání J. [jméno FO] fakturované odměny, když by stačilo zcela jednoduše takové faktury odmítnout s tvrzením, že se jedná o práce [jméno FO]. [jméno FO] neobjednané. Dále je nosným i pro tento spor závěr, že dopis žalobce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] adresovaný J. [jméno FO] včetně přílohy k němu je uznání dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že předmětný dopis ze dne [datum] výslovně zahrnuje i předmětnou fakturu č. [hodnota], o kterou šlo v původním řízení, je zřejmé, že žalobce [jméno FO]. [jméno FO] jako žalovaný v původním řízení, dluh vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] uznal. V příloze dopisu ze dne [datum] žalobce v souvislosti s fakturou č. [hodnota] uvádí jako „cenu uznatelnou“ částku ve výši [částka]. Současně pro tento spor bylo podstatné i vyjádření ze dne [datum] k návrhu na vydání EPR, kde bylo v posledním odstavci čl. III uvedeno, že: „žalovaný (tedy [jméno FO]. [jméno FO]) se samozřejmě v zásadě nebrání závazku uhradit skutečně provedené práce, ale pochopitelně tak odmítá učinit bez předložení dokladů, které by provedení, kvalitu a rozsah takových prací osvědčovaly“. Pro spor byly bez právního významu listiny kalkulace položek komunikací a ČTÚ, které po poučení soudem předložil žalobce, neboť se jednalo o neautentické listiny z doby výstavby domů ve [adresa], ale o listiny nové vytvořené žalobcem pro tohoto řízení, co připustil sám žalobce. Soud měl tedy dostatek důvodů pochybovat o jejich hodnověrnosti a obsahu, a proto k nim soud nepřihlédl. Rovněž další listiny, které předložil po poučení soudem žalobce jako smlouva o úvěru, žádost o vydání kolaudačního souhlasu, kupní smlouvy byly z hlediska předmětu sporu bezpředmětné a soud z nich rovněž nevyšel. Rovněž svědecká výpověď svědka [adresa] ničeho nového do sporu nevnesla. Současně jeho výpověď byla podbarvena jeho subjektivním vztahem k žalobci a projednávané věci. Současně je třeba uvést, že z provedených důkazů plyne, že i prohlášení [jméno FO]. [jméno FO] je v rozporu s obsahem dopisu ze dne [datum], v němž [jméno FO]. [jméno FO] žádá [jméno FO], aby svoje faktury vzal zpět a vystavil faktury zcela nové a to ve smyslu výše uvedených bodů v tomto dopise. V textu však v žádném z těchto bodů neuvádí, že by faktury měly být vystaveny na někoho jiného, jako spornou konstatuje pouze výše těchto faktur, přičemž předmětná sporná faktura č. [hodnota] je mezi jinými rovněž uvedena. Soud provedl i další listinné důkazy, nicméně z těchto důkazů nezjistil žádná podstatná skutková zjištění pro tento spor. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
36. Dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákona“), advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle ustanovení § 16 odst. 2 zákona, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
37. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Dle ustanovení § 24 odst. 4 zákona, advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze n Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
38. Podle ustálené judikatury předpoklady odpovědnosti advokáta za škodu jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi chybným výkonem advokacie a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Soud uvádí, že nebylo na místě rozhodovat mezitímním rozsudkem, neboť nárok podle žaloby dán není. Žaloba je zjevně nedůvodná. Podle tvrzení žalobce představuje žalovaná částka škodu, která měla žalobci vzniknout v důsledku porušení povinnosti žalovaného při výkonu advokacie. Žalobce spatřoval pochybení žalovaného v tom, že jako jeho právní zástupce nepodal včas odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. EPR [č. účtu]-6 a tento elektronický platební rozkaz tak nabyl právní moci. Předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. EPR [č. účtu] byl nárok [jméno FO] na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím uplatněný vůči [jméno FO]. [jméno FO]. Dle tvrzení žalobce, tak byl žalobce - na základě uvedeného pravomocného elektronického platebního rozkazu - povinen uhradit [jméno FO] částku celkem ve výši [částka]. Žalobce měl přitom za to, že kdyby byl býval včas podán odpor a následně i vyjádření k žalobě, které spolu s žalovaným připravil, tak by v původním řízení uspěl a ničeho by hradit nemusel. [právnická osoba] věc byla podstatná otázka příčinné souvislosti. Z hlediska příčinné souvislosti by v tomto řízení musel žalobce prokázat, že kdyby žalovaný advokát ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. EPR [č. účtu] podal včas odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, tak by žalobce s obranou proti nároku [jméno FO] v plném rozsahu uspěl, a tedy by nebyl povinen [jméno FO] žalovanou částku hradit, a to ani zčásti. Toto ze strany žalobce však v tomto řízení nebylo prokázáno. V průběhu tohoto řízení pod sp. zn. [spisová značka], byly k důkazu provedeny i rozsudky, a to Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a dále dopis žalobce ze dne [datum] adresovaný panu [jméno FO]. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] a z rozsudku Městského soudu v Praze pak plyne, že dopis žalobce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] včetně přílohy k němu je uznáním dluhu, a to ve smyslu § 2053 o. z. Stejného právního názoru je soud v projednávané věci, neboť dopis ze dne [datum] zahrnuje i předmětnou fakturu č. [hodnota] týkající se zámkové dlažby, u které žalobce uvedl jako „cenu uznatelnou“ částku ve výši [částka], jak je zřejmé z textu tohoto dopisu. Vedle ustanovení § 2053 o. z. je na danou věc aplikovatelné i ustanovení § 565 věta druhá o. z., kdy jde-li o soukromou listinu, jak je tomu v tomto případě, je stanovena zákonná vyvratitelná domněnka: „Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.“ Je-li tedy prokázáno, že jednající osoba listinu podepsala, pak soud zásadně vychází při zjišťování obsahu právního jednání z obsahu podepsané listiny. Pokud by tvrdil žalovaný, že se skutečná vůle odlišovala od obsahu listiny, bylo na něm, aby vyvrátil zákonnou domněnku, leželo na něm jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Z obou rozsudků a dopisu ze dne [datum] včetně přílohy vyplývá, že nelze argumentaci [jméno FO]. [jméno FO], že on si předmětné práce u pana [jméno FO] neobjednal, uvěřit a je třeba vyjít z toho, že pohledávku uznal minimálně ve výši [částka]. Argumentaci žalobce tak lze shledat jako účelovou a rozpornou s provedenými důkazy a s konkrétní aktivitou [jméno FO]. [jméno FO] věnovanou detailnímu přepočítávání a rozporování odměny fakturované panem [jméno FO]. Pokud jde o námitku týkající se údajné neexistence písemné objednávky, tak smlouvu o dílo lze uzavřít i v ústní formě. V daném případě navíc zámková dlažba byla provedena a žalobce, tak byl povinen cenu za tuto zámkovou dlažbu [jméno FO] zaplatit. Současně úspěch žalobce v původním řízení nemohla přivodit argumentace uvedená v připraveném odporu a vyjádření k žalobě do původního řízení. Z provedených důkazů tedy vyplývá, že pokud by nedošlo k tvrzenému pochybení žalovaného v původním řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. EPR [č. účtu], byl by včas podán odpor a toto původní řízení by dále pokračovalo, pak v důsledku uznání dluhu faktury č. [hodnota], v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím, by nemohl být [jméno FO]. [jméno FO] úspěšný. Ohledně zbylé částky vyúčtované fakturou č. [hodnota], tj. částky ve výši [částka], bylo na žalobci, aby řádně tvrdil a prokázal, že by se zamýšlenou obranou proti nároku J. [jméno FO] ve zbývajícím rozsahu uspěl. Takto byl i poučen soudem.
39. Podle ust. § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o.s.ř.) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.
40. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3414/2020 ve sporném řízení, kde strany stojí proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě, kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2008,[Anonymizováno]sp. zn. 21 Cdo 2725/2007, a dále např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, uveřejněný pod č. 115/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
41. Soudem bylo dáno poučení žalobci ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., že co se týče částky [částka], která je zbytkem částky fakturované fakturou č. [hodnota] v původní výši [částka], když z dopisu z [datum] a jeho přílohy rekapitulace 4. RD [adresa] vyplývá, i s ohledem na právní hodnocení Obvodního soudu pro [adresa] a odvolacího soudu - Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], že do částky [částka] žalobce tuto fakturu uznal, aby ohledně zbytku fakturované částky ve výši [částka] žalobce tvrdil a prokázal, že [jméno FO] nárok na zaplacení této částky [částka] nevznikl. Jinak se vystavuje nebezpečí procesního neúspěchu ve věci.
42. K uvedenému poučení žalobce navrhl provedení dalších důkazů, které však nebyly způsobilé tvrzení žalobce vůbec prokázat, neboť z hlediska příčinné souvislosti nebylo v řízení prokázáno, že kdyby žalovaný podal včas předmětný odpor, žalobce by s obranou proti vznesenému nároku [jméno FO] uspěl, tedy že nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím vznesený proti němu J. [jméno FO] nebyl dán. Respektive tuto příčinnou souvislost žalobce v důkazním řízení neprokázal. Vedle důkazní nedostatečnosti, účelovost argumentace žalobce vyplývá i z obsahu jeho dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum]. Když v prvním dopise v bodě 4.3. žádá [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO], aby „svoje faktury vzal zpět a vystavil faktury zcela nové, a to ve smyslu výše uvedených bodů v tomto dopise. V textu však v žádném z bodů neuvádí, že by faktury měly být vystaveny na někoho jiného, jako spornou konstatuje pouze výše těchto faktur, přičemž předmětná sporná faktura č. [hodnota] je mezi jinými rovněž uvedena. Kdyby byla pravda, že si [jméno FO]. [jméno FO] touto fakturou uplatňované práce vůbec neobjednal, zcela jistě by to v tomto textu uvedl a zdůraznil. V dopisech nikde není zmínka o tom, že by si práce neobjednal [jméno FO]. [jméno FO], ale někdo jiný. Ohledně společnosti [právnická osoba]., ve druhém z dopisů žalobce uvedl, že tato společnost byla stavebníkem stavby 4 RD ve [adresa] a on sám pak smluvním zhotovitelem stavby. Z toho plyne, kdo byl objednatelem sporných neuhrazených prací. Rovněž výzva k uplatnění „relevantní“ fakturace byla adresována žalobcem [jméno FO], přičemž vůči společnosti [právnická osoba]., neměl [jméno FO] žádný smluvní vztah a doklady o přechodu povinností žalobce na tuto společnost soudu nebyly předloženy. Kromě toho ve výzvě vybízí žalobce [jméno FO], aby na základě předchozí výzvy ze dne [datum], po datu [datum] uplatňoval veškeré požadavky nikoliv vůči němu, ale pouze vůči společnosti [právnická osoba]. Logickým výkladem tohoto textu se nutně dojde k závěru, že požadavky uplatněné před datem [datum] by musely být vůči žalobci jako objednateli správné. Pokud by si žalobce skutečně určité práce neobjednal, nedávalo by žádný smysl jeho jednání spočívající v rozporování a přepočítávání [jméno FO] fakturované odměny, když by stačilo zcela jednoduše fakturu odmítnout s tvrzením, že se jedná o práce [jméno FO]. [jméno FO] neobjednané. Je tedy na místě učinit závěr, že s argumentací o neobjednání prací na zámkové dlažbě by žalobce [jméno FO]. [jméno FO] neuspěl ani v řízení před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. EPR [č. účtu], neboť i faktura č. [hodnota] byla součástí dopisu žalobce ze dne [datum]. Pokud by žalobce nebyl tím, kdo provedení zámkové dlažby v daném místě u pana [jméno FO] objednal a že faktura neměla být vystavena na něho, tak by jistě jako rozumný člověk (§ 4 o. z.), tento argument použil v komunikaci s panem [jméno FO] a předmětnou fakturu odmítl a nenamáhal by se s rozporováním a přepočítáváním fakturované částky a uvedl by to i ve včas nepodaném odporu, což neučinil. Lze tak uzavřít, že žalobní nárok není dán ani z části, a proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
43. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů hotových výdajů nezastoupeného účastníka, které jsou tvořeny 9 náhradami hotových výdajů ve výši [částka] dle ustanovení § 1 odst. 1 a odst. 3 písm. a) a c) a ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy sepis vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], když toto jednání přesáhlo 2 hodiny, a [datum], tedy celkem [částka].
44. O nákladech řízení ve vztahu žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalované soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., a vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení vůči žalobci zcela úspěšný, soud přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalovaného plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech hotových výdajů nezastoupeného účastníka, které jsou tvořeny 12 náhradami hotových výdajů ve výši [částka] dle ustanovení § 1 odst. 1 a odst. 3 písm. a), b) a c) a ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy sepis sdělení ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum] a sepis závěrečného návrhu ze dne [datum], příprava účasti na jednání před soudem dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], když toto jednání přesáhlo 2 hodiny, a [datum], tedy celkem [částka].
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.