26 C 365/2021-102

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Prokopovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 71 850 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 197 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 197 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a dále částku 54 653 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 54 653 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky celkem ve výši 71 850 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o rozvozu zboží ze dne [datum] zajišťoval žalobce pro žalovanou rozvoz zboží a výrobků. Touto smlouvou byla sjednána odměna 12 Kč bez DPH za každý ujetý 1 km. Žalobce provedl pro žalovanou v září 2018 rozvoz zboží v celkovém počtu 3 764 km. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyčíslil žalované částku za rozvoz zboží na jednotlivých specifikovaných linkách na 54 653 Kč včetně DPH. Na fakturu nebylo ze strany žalované doposud ničeho uhrazeno. Dále na základě dohody zajišťoval žalobce provoz skladu žalované v [obec], kdy za tyto služby byla mezi stranami sjednána odměna ve výši 33 958 Kč včetně DPH a to za období od [datum] do [datum] a dále byla žalobci účtována odměna ve výši 5 % z provedených tržeb za období od [datum] do [datum] z celkové výše tržeb 87 972 Kč, tedy odměna žalobce činila 5 322,31 Kč včetně DPH. Na tuto částku vystavil žalobce žalované fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Z faktury bylo žalovanou hrazeno pouze 22 083 Kč formou zápočtu a k úhradě tedy zbývá částka 17 197 Kč. Dlužná částka dosud nebyla žalovanou uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], které došlo soudu dne [datum]. Podle jejího tvrzení nárok žalobce neuznává ani částečně s tím, že pohledávka uplatněná žalobou zanikla v důsledku započtení. Žalované vznikla vůči žalobci pohledávka ve výši 228 500 Kč z titulu schodku na zboží, které žalobce převzal a se kterým bylo nakládáno v rámci provozu expedičního skladu, kdy tuto pohledávku žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] splatnou dne [datum], a dále pak pohledávka ve výši 83 017 Kč z titulu schodku na přepravních obalech, které žalobce převzal a se kterými bylo nakládáno v rámci provozu expedičního skladu, kdy tuto pohledávku žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná tak za žalobcem eviduje pohledávku v celkové výši 311 517 Kč, kdy započtení provedla žalovaná dopisem ze dne [datum] tak, že pohledávky se překrývají v rozsahu co do částky 71 850 Kč a žalovaná vyzvala žalobce k úhradě zbylé části dluhu ve výši 239 667 Kč. Protože žalobce tuto částku žalované neuhradil, domáhá se žalovaná úhrady této částky soudní cestou, a to u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], kde současně probíhá rozsáhlé dokazování skladového pohybu zboží.

3. Žalobce ve své replice ze dne [datum], došlé soudu dne [datum] uvedl, že tvrzení žalované o vzájemném započtení pohledávek nemůže obstát, neboť již v rámci předžalobní komunikace vyzýval žalovanou, ať doloží, o co svou pohledávku opírá, což žalovaná neučinila. Žalobce je tedy přesvědčen, že toto jednostranně uplatněné započtení nemůže obstát, neboť je neurčité a pohledávka žalované je nejistá, není likvidní a je tedy nezpůsobilá k započtení. Nutno je též podle žalobce upozornit, že u soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci žalovaná teprve postupně k opakovaným výzvám soudu konkretizuje, z čeho se má její pohledávka vůbec skládat.

4. Žalovaná v podání ze dne [datum], došlém soudu dne [datum], odmítla tvrzení žalobce o neurčitosti započtení a nejisté pohledávce. Pro případ, že by soud dovodil neplatnost zápočtu, vznesla kompenzační námitku.

5. Ve věci se konalo jednání dne [datum], při kterém žalobce i žalovaná setrvali na svých procesních návrzích. Žalovaná v průběhu jednání po sdělení předběžného názoru soudu opětovně učinila kompenzační námitku s tím, že proti pohledávce žalobce – žalované částce 71 850 Kč – započítává část pohledávky vyúčtovanou fakturou [číslo] týkající se přepravních obalů.

6. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o zajištění rozvozu zboží, na základě které se žalobce jako přepravce zavázal provádět pro žalovanou jako objednatele dopravu výrobků a zboží – krmiv pro masožravá zvířata – odběratelům, předání zboží odběratelům a převzetí kupní ceny a žalovaná se mu za toto zavázala platit cenu za přepravu zboží v částce 12 Kč bez DPH za jeden ujetý kilometr (prokázáno označenou smlouvou ze dne [datum]).

9. Žalovaná vystavila dne [datum] žalobci fakturu [číslo] znějící na částku 228 500 Kč se splatností [datum], z titulu vypořádání inventurních rozdílů a škod na zboží v období vedení skladu [číslo] až 8/ 2018 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]).

10. Dále žalovaná vystavila dne [datum] žalobci fakturu [číslo] znějící na částku 83 017 Kč se splatností [datum], z titulu fakturace odebraných přepravek E2 zelenomodré a dřevěné Euro palety (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]).

11. Žalovaná oznámila vzájemné započtení pohledávek žalobci přípisem ze dne [datum], kde ho zároveň i vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 228 500 Kč z titulu rozdílu mezi pohledávkami žalobce a žalované ve prospěch žalované a vyzvala ho ke zdržení se nekalosoutěžního jednání. Uvedla, že výše schodku na zboží byla zjištěna v částce 228 500 Kč a výše schodku na přepravních obalech v částce 83 017 Kč. Žalovaná v přípise konkretizovala, jaké závazky eviduje vůči žalobci, a to závazek ve výši 17 197 Kč představující doplatek odměny, která byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku v celkové výši 39 280 Kč, a závazek v celkové výši 54 653 Kč, který je tvořen jednotlivými cenami dopravy, přičemž ke každé částce uvedla den a linku. Žalovaná poté uvedla, že„ započítává dle ust. § 1982 odst. 1 OZ svoji shora specifikovanou pohledávku ve výši 71 850 Kč, a to v rozsahu, ve kterém se tyto pohledávky vzájemně kryjí, tedy co do částky 71 850 Kč“. Vzhledem k tomu žalobce vyzvala k úhradě dluhu ve výši 239 667 Kč (Prokázáno přípisem ze dne [datum] ve spojení s podacím archem).

12. Žalobce neuznal žalovanou uplatněný zápočet, což žalované sdělil dopisem ze dne [datum]; tento dopis je zároveň koncipován jako předžalobní výzva (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Reakci na uvedený přípis žalobce urgoval (prokázáno dopisem ze dne [datum]).

13. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu adresovanému [název soudu] bylo zjištěno, že žalovaná podala vůči žalobci žalobu u tohoto soudu na zaplacení částky 239 667 Kč s tím, že na základě provedené inventury byl žalovanou (v řízení u [název soudu] v pozici žalobkyně) zjištěn schodek na zboží ve výši 228 500 Kč a schodek na přepravních obalech ve výši 83 017 Kč, které vyúčtovala žalobci (v řízení u [název soudu] v pozici žalovaného) a zároveň dopisem ze dne [datum] provedla žalovaná zápočet vzájemných pohledávek a závazků, kdy celková pohledávka uplatňovaná v řízení u [název soudu] činí 239 667 Kč (prokázáno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu adresovanému [název soudu]).

14. Z faktury [číslo] vystavené žalobcem dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce fakturoval žalované částku za služby spojené s provozem skladu [obec] za období [datum] – [datum] včetně 5 % z tržby částku celkem ve výši 39 280 Kč s datem splatnosti [datum] (prokázáno fakturou [číslo]).

15. Z faktury [číslo] vystavené žalobcem dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce fakturoval žalované částku za služby spojené s dopravou zboží na lince [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] částku celkem ve výši 54 653 Kč s datem splatnosti [datum] (prokázáno fakturou [číslo]).

16. Z emailu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tímto emailem uznala opravenou fakturu žalobce [číslo] s tím, že takto je v pořádku a podle vzájemné dohody a zároveň ho upozornila na skutečnost, že žalobce žalované způsobil škodu, ke které se přiznal, ale zároveň odpovědnost popírá a tvrdí, že veškerou činnost vykonával jako přátelskou výpomoc. V replice mu žalobce odpověděl, že znovu opakuje, že faktury [číslo] [číslo] neuznává a že jsou fakturovány neoprávněně (prokázáno emailovou komunikací ze dne [datum] – [datum]).

17. Z dohody o započtení pohledávek, číslo smlouvy X [číslo] ze dne 31. [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalované spolu tuto dohodu uzavřeli ve smyslu, že obě strany činí nespornou skutečnost, že žalobce má za žalovanou pohledávku ve výši 39 280 Kč s tím, že k započtení je z toho určena částka ve výši 22 083 Kč (prokázáno předmětnou dohodou o započtení pohledávek ze dne [datum]).

18. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru: Žalobce se uplatněnou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky celkem ve výši 71 850 Kč s příslušenstvím s tím, že pro žalovanou prováděl provoz skladu výrobků a dále rozvoz výrobků a zboží žalované, za což mu žalovaná nezaplatila ujednanou odměnu. Žalovaná v rámci procesní obrany namítá, že žalobou uplatněná pohledávka zanikla v důsledku započtení, když dopisem ze dne [datum] započetla svou pohledávku vůči pohledávce žalobce v celkové výši 311 517 Kč z titulu schodku na zboží v celkové výši 228 500 Kč a schodku na přepravních obalech v celkové výši 83 017 Kč. Část této pohledávky žalovaná uplatňuje v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

19. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Soud svá skutková zjištění neopřel o email žalobce žalované ze dne [datum] ve spojení s přiloženým dodatkem ke smlouvě ze dne [datum], neboť z těchto důkazů nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro daný spor, když návrh smlouvy byl nepodepsán a nejde tedy o dokument, kterým by strany sporu projevily vůli se vázat; z návrhu tedy nelze zjistit žádné podstatné informace pro daný spor, snad jen pouze skutečnost, že byl vypracován dodatek ve smyslu, že žalobce kromě rozvozu bude žalované též poskytovat služby spočívající v zajištění provozu expedičního skladu, který ale nebyl ani jednou stranou sporu podepsán. Soud svá skutková zjištění neopřel ani o podání účastníků činěná v řízení u [název soudu], neboť z těchto důkazů nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro daný spor, snad jen to, že řízení u [název soudu] probíhá a jsou v něm ze strany účastníků činěna vícečetná podání. Soud zamítl návrh na provedení důkazů výslechem žalobce, spisem [název soudu], výpisem GPS z trasování přepravního vozidla a dále taktéž výslechem svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a doklady týkajícími se zejména pohybu zboží ve skladu s tím odůvodněním, že předestřené důkazy považoval v daném řízení za nadbytečné s tím, že předmětem řízení není otázka vzniku schodku na svěřených hodnotách ve skladu žalované a namítá-li v tomto řízení žalovaná její započtení, musí být již v tuto chvíli předmětná vzájemná pohledávka zcela jistá a určitá. Soud zároveň nepřisvědčil procesní taktice žalované, která po celou dobu základ nároku žalobce nesporovala a toliko namítala zánik pohledávky započtením a teprve po opětovném sdělení názoru soudu na platnost započtení počala nárok žalobce sporovat co do základu, a to zvláště za situace, když považoval dokazování v tomto směru za nadbytečné, jak je uvedeno výše. Ani jedna z procesních stran po poučení dle § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl.

20. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

21. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

22. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

24. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

25. Soud na základě provedených důkazů dospěl k názoru, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k ústnímu uzavření inominátní smlouvy podle [číslo] odst. 2 o. z., kdy tato smlouva se nejblíže svým obsahem blíží příkazní smlouvě ve smyslu § 2430 a násl. o. z., s prvky smlouvy o skladování podle § 2415 a násl. o. z., a dále k písemnému uzavření inominátní smlouvy podle [číslo] odst. 2 o. z., kdy tato smlouva se nejblíže svým obsahem blíží smlouvě o přepravě ve smyslu § 2555 a násl. o. z.

26. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalovaná písemnou formou uznala oba dva nároky žalobce. Písemným uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Žalovaná byla tedy povinna vyvrátit existenci dluhu, který uznala, což v průběhu řízení neučinila. Žalovaná oproti tomu pouze na pohledávku žalobce započetla svou pohledávku vůči žalobci, čímž však implicitně nárok žalobce opět uznala. Soud je přesvědčen, že obě služby byly ze strany žalobce žalované poskytovány. Zatímco služby rozvozu zboží a výrobků žalované ze strany žalobce byly ujednány písemnou formou (tedy Smlouvou o zajištění rozvozu zboží ze dne [datum]), služby spočívající v provozu skladu žalované byly mezi stranami ujednány toliko ústně, kdy dodatek ke Smlouvě ze dne [datum] zůstal stranami nepodepsán a není zjevné, zda se jím strany hodlaly do budoucna řídit. Faktickou existenci takového vztahu má ovšem soud za prokázanou ucelenou řadou důkazů. Žalobce žalované fakturoval částku ve výši 39 280 Kč za služby spojené s provozem skladu žalované a zároveň žalovaná totožnou částku písemně uznala jako pohledávku žalobce, přičemž na tuto částku započetla své pohledávky, přičemž celkem započetla pohledávku žalobce ve výši 22 083 Kč. Tímto jednáním též konkludentně uznala i částku ve zbylé výši 17 197 Kč. Dále v přípise ze dne [datum], jímž mínila mj. započíst své pohledávky na nyní žalovanou částku, žalovaná uvedla, že eviduje závazek v celkové výši 17 197 Kč. Soud má tedy za nesporné, že žalobce prováděl pro žalovanou ujednané služby, za které mu náleží odměna. Částku ve výši 54 653 Kč, spočívající v odměně žalobce za provedený rozvoz zboží a výrobků, poté žalovaná uznala emailem ze dne [datum], kdy označila fakturu za správnou a v pořádku a dle vzájemné dohody. Dále v přípise ze dne [datum], jímž mínila mj. započíst své pohledávky na nyní žalovanou částku, žalovaná uvedla, že eviduje závazek v celkové výši 54 653 Kč, a to za dopravy dne [datum] – linka 121, dne [datum] – linka 514, dne [datum] – linka 122, dne [datum] – linka 122, dne [datum] – linka 222, dne [datum] – linka 421, dne [datum] – linka 122, dne [datum] – linka 321 a dne [datum] – linka 421. Z toho důvodu již soud považoval za nadbytečné provádět důkaz výpisy z GPS systému přepravního vozidla, kdy sice ve Smlouvě ze dne [datum] bylo uvedeno, že tento výpis tvoří nedílnou součást faktury, ovšem pokud žalovaná svým emailem uvedla, že takto zaslanou fakturu považuje za dostatečnou dle vzájemné dohody, a následně uvedenou částku mínila vyrovnat započtením, přičemž specifikovala i odjeté trasy, má soud za to, že buď jí bylo k faktuře přiloženo předmětné GPS trasování, nebo ho sama žalovaná nepožadovala a částku vyplývající z faktury považovala za nespornou i tak.

27. K údajnému započtení pohledávek soud uvádí, že žalobce odmítl jakékoliv započtení domnělé pohledávky žalované vůči němu, čímž účinky započtení nenastaly. V okolnostech dané věci je pohledávka žalované vůči žalobci nejistá a neurčitá a taková není způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 o. z.

28. Soud zdůrazňuje, že první i druhé započtení žalované bylo neplatné pro neurčitost již jen z toho důvodu, že při započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout – to však žalovaná neučinila. Projev vůle směřující k započtení tedy musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají, v opačném případě je daný právní úkon neplatný pro neurčitost. Žalovanou provedený zápočet tyto podmínky nesplňuje, neboť žalovaná svoji tvrzenou pohledávku v celkové výši 311 517 Kč, která sestává z pohledávky v částce 228 500 Kč z titulu schodku na zboží a z pohledávky v částce 83 017 Kč z titulu schodku na přepravních obalech, započetla proti pohledávce žalobce v celkové výši 71 850 Kč, aniž určila, která z jejích pohledávek, resp. jejich část, má zaniknout. Soud proto posoudil započtení provedené dopisem ze dne 3. 2019 i podáním ze dne [datum] jako neplatné právní jednání. Uvedené je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. 32 Cdo 565/2019, a vněm odkazovaná starší judikatura Nejvyššího soudu).

29. V této souvislosti lze rovněž odkázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž Nejvyšší soud uvedl, že aktivní pohledávka musí být splatná a uplatnitelná u soudu a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Podle Nejvyššího soudu přitom„ nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu ustanovení § 1987 o. z. je pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky.

30. Žalovaná svou pohledávku vůči žalobci sice řádně uplatnila a prohlásila započtení (kompenzační úkon) a taktéž ji tvrdila, ovšem existenci tvrzené pohledávky následně nepodložila žádnými důkazy. Pohledávka žalované za žalobcem se má sestávat z částky ve výši 228 500 Kč z titulu schodku na zboží, které žalobce převzal a se kterým bylo nakládáno v rámci provozu expedičního skladu, a dále z částky ve výši 83 017 Kč z titulu schodku na přepravních obalech, které žalobce převzal a se kterými bylo nakládáno v rámci provozu expedičního skladu. Jak soud uvádí výše, má za nesporné to, že žalobce prováděl pro žalovanou služby spočívající taktéž v provozu jejího skladu, kdy tyto služby mezi stranami nebyly ujednány písemnou formou, ovšem jejich faktická existence je nezpochybnitelná. V rámci této ústně ujednané spolupráce zároveň není zjevné, jakým způsobem se žalobce zavázal převzít odpovědnost za škodu, spočívající ve schodku na zboží a přepravních obalech či zda byl žalobce jediný, kdo mohl tvrzený schodek způsobit. Odvolací soud v předmětném řízení vyslovil závazný právní názor, že řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] má odlišný předmět řízení než toto posuzované. Pro daný spor je tedy nepodstatné to, zda a jakým způsobem byla vyřešena otázka odpovědnosti za svěřené zboží, neboť to bude otázkou řešenou v řízení u [název soudu]. Pokud ale u tamějšího soudu probíhá široké dokazování k doložení vzniku odpovědnosti žalobce (v řízení u [název soudu] v pozici žalovaného) a k doložení výše skutečné škody (schodku na zboží a přepravních obalech), což ani jedna strana nepopírá, pak je zcela nepochybné, že pohledávka žalované za žalobcem nemůže být jistá a určitá, a tedy způsobilá k započtení v tomto řízení. Naopak se zřejmě jedná o pohledávku, která je co do základu i výše sporná a ve smyslu shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ilikvidní.

31. Soud tedy nemohl jinak než uzavřít, že uceleným řetězcem důkazů dospěl k závěru, že pohledávka žalobce uplatněná touto žalobou je oprávněná. Žalobce tvrdil a prokázal důvody jejího vzniku a žalovaná svým výslovným písemným vyjádřením tyto pohledávky žalobce za ní uznala, a to částku ve výši 17 197 Kč Dohodou o započtení pohledávky ze dne [datum] a částku ve výši 54 653 Kč emailem ze dne [datum]. Oproti tomu procesní obrana žalované, spočívající ve vzájemném započtení pohledávky vůči žalobci nemohla být uznána, když žalovaná neunesla důkazní břemeno v tom slova smyslu, že jí tvrzená vzájemná pohledávka za žalobcem je dostatečně jistá a určitá tak, aby byla tato pohledávka způsobilá k započtení. Zároveň však soud přihlédl k tomu, že pokud se žalovaná opakovaně (dopisem ze dne [datum], podáním ze dne [datum] a ústně při jednání soudu) snažila proti žalobcem uplatněné pohledávce započíst své pohledávky, jejich základ i výši tím opětovně de facto uznávala, ačkoliv započtení bylo ve výsledku neplatné. Žalovaná totiž měla žalobou uplatněnou částku za zaniklou od prvního pokusu o započtení, resp. mínila ji žalobci tímto způsobem vyrovnat. Soud nevidí žádný logický důvod, pro který by tak žalovaná činila, pokud by základ i výši uplatněné pohledávky považovala za sporné či neoprávněné.

32. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 17 197 Kč s příslušenstvím a částku 54 653 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, uložil jí soud podle § 1970 o. z. zaplatit žalobci také úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., splatnost vyplývá z příslušných faktur. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť z provedených důkazů plyne, že se jednalo o pohledávku vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků.

33. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů spojených s účelným uplatňováním práva. Jedná se o náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po částce 3 980 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ vyhláška“), jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby, předžalobní výzvy, vyjádření a sepis odvolání k usnesení, písm. g) – účast na jednání dne [datum], když jejich výše je dána § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky), a dále 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky) a hotovými výdaji – náhradou za promeškaný čas (celkem 12 půlhodin á 100 Kč, tj. celkem 1 200 Kč) a cestovními náklady (dne [datum] cesta [obec] [obec] a zpět, tj. 1x 564 km, použit osobní automobil BMW 640i xDrive, O spotřeba PHM: 8,2 l [číslo] km O cena benzinu: 41,20 Kč, + 4,70 Kč/km náhrada za ujeté km: 564 km x 4,70 + (8,20 x 41,20/ 100), celkem 4 556 Kč). Celkové náklady na právní zastoupení žalobce včetně zaplaceného soudního poplatku dosahují částky 34 310 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení