26 C 367/2017 - 1121

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 9 967 428 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Změna žalobního petitu učiněná žalobkyní v podání ze dne 13. 4. 2022, doručená soudu dne 2. 5. 2022 tak, že se vedle úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 967 428 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení domáhá i úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z tohoto úroku z prodlení počítaného od 20. 11. 2017 do zaplacení, se připouští.

II. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 837 626 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 837 626 Kč od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024.

III. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 129 802 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 129 802 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení a dále úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z tohoto úroku z prodlení počítaného od 20. 11. 2017 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 522 632,88 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení státu – na znalečném 10 370 částku Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení státu – na znalečném částku 4 134 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 11. 2017 domáhala po žalované původně zaplacení částky 9 967 428 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je zejména pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaná je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; pekařství, cukrářství; činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence; pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalobkyně uvedla, že vlastnictví k předmětným nemovitostem – pozemkům parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7 757 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 379 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 209 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 416 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 918 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 268 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 967 m2 – orná půda, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 10 863 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 21 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 211 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 343 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 165 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 267 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 530 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 053 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 435 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 518 m2 – ostatní plocha a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 315 m2 – ostatní plocha, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen předmětné pozemky), nabyla kupními smlouvami z roku 2007. Předchozí vlastníci pozemků byli [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Nabytím vlastnictví k pozemkům tak žalobkyně vstoupila do všech práv, která tito předchozí vlastníci v souvislosti s vlastnictvím vykonávali. Žalovaná nebyla vlastníkem budov od počátku, nýbrž je nabyla od společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO] se sídlem [adresa] dne 4. 1. 2010. Stavby nacházející se na pozemcích jsou přitom ve vlastnictví žalované, jedná se o budovu č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], budovu č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná předmětné pozemky užívala a dodnes užívá, což je nesporná skutečnost, a to z následujících důvodů: žalovaná sama nikdy nesporovala, že by budovy na pozemcích nestály, resp. že by celý areál provozující pekárenskou činnost nesloužil k výkonu její podnikatelské činnosti; skutečnost, že se budovy na pozemcích nacházejí, pak vyplývá také z evidence katastru nemovitostí; skutečnost, že pozemky tvoří spolu s budovami oplocený areál pekáren, resp. veškerou plochu tohoto areálu, ale také jedinou příjezdovou komunikaci k areálu, parkoviště, apod. pak vyplývá ze znaleckého posudku. Mezi žalobkyní a žalovanou nikdy nedošlo k uzavření jakéhokoli titulu opravňujícího žalovanou k užívání pozemků. Žalovaná užívá pozemky bez právního důvodu, bylo tomu tak přirozeně i v roce 2015. Žalobkyně tak fakticky poskytovala i poskytuje žalované plnění spočívající v možnosti užívání celkem 47 672 m pozemků, v tomto rozsahu má pozemky k dispozici a tyto skutečně užívá, aniž za ně žalobkyni poskytuje jakékoli odpovídající protiplnění. Žalovaná tak užívá předmětné pozemky bez právního důvodu, přičemž pro stanovení výše bezdůvodného obohacení si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, který určil výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemků za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 v částce 9 967 428 Kč stanovena součtem částky 9 543 595,50 Kč (výše obvyklého nájemného, resp. bezdůvodného obohacení za pozemky s účelem užití nerušící výroba a služby) a částky 423 832,50 Kč (výše obvyklého nájemného, resp. bezdůvodného obohacení za pozemky s účelem zeleň). Žalovaná neuhradila žalobkyni do podání žaloby jakoukoli úplatu za užívání pozemků dobrovolně ani na základě výzvy k plnění. V podáním ze dne 13. 4. 2022, doručeným soudu dne 2. 5. 2022 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby tak, že se vedle úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 967 428 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení domáhá i úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z tohoto úroku z prodlení počítaného od 20. 11. 2017 do zaplacení.

2. V podání ze dne 10. 4. 2024 žalobkyně uvedla, že jí žalovaná zaplatila část bezdůvodného obohacení za rok 2015 ve výši 2 837 626 Kč na jistinu a 1 448 048 Kč na úroky z prodlení z této jistiny za období od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024. Žalovaná tuto úhradu učinila za užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 30 414 m2. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět, co do částky 2 837 626 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 837 626 Kč od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024.

3. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení bylo sporné pouze užívání pozemků mimo oplocený areál žalované. Lze například poukázat na pozemky parc. č. [Anonymizováno]. Tyto pozemky spojují výrobní areál žalované s hlavními komunikacemi a jsou jedinými přístupovými cestami zajišťujícími dopravní obslužnost pro podnikatelskou činnost žalované, a to jak pokud se týká přístupu jako takového, tak pokud se týká parkování zákazníků žalované a jejích pracovníků. Není tak (subjektivně ani objektivně) pravdou, že by pozemky mimo oplocený areál nebyly vůbec žalovanou využívány. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá celou rozlohu 47 672 m pozemků, za něž je požadováno v tomto řízení bezdůvodné obohacení, a to po celé (z hlediska žaloby předmětné) období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. V řízení byly dále předloženy celkem tři znalecké posudky, z nichž dva se shodly na mnohem (řádově) vyšší částce, než k níž dospěl znalecký posudek žalované strany. I kdyby tak bylo vycházeno z teze, že žalovaná užívá pouze 30 414 m2, tak by i dle posudků žalobkyně výše bezdůvodného obohacení činila nejméně 7 801 191 Kč (ve smyslu znaleckého posudku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO]), respektive 6 295 698,Kč – ve smyslu znaleckého posudku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO]. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že v předmětném řízení mnoha důkazy prokázala, že předmětné pozemky v celém jejich v žalobě zmiňovaném rozsahu4 7 672 m2, nikdy, tj. ani v roce 2015, neužívala. Pozemky žalovaná užívá (a v roce 2015 užívala) pouze v rozsahu několika parcel o celkové výměře 30 414 m2. Na těchto parcelách je umístěn výrobní areál žalované, který je v terénu ohraničený plotem a budovami v jejím vlastnictví, včetně parcely, na které stojí trafostanice. Mezi účastníky je tak sporný rozsah údajného užívání pozemků žalovanou, ale také výše údajného bezdůvodného obohacení, kterou účastníci kalkulují podle různých znaleckých posudků. Posudky předložené žalobkyní jsou pro vyčíslení žalobou uplatněných nároků nepoužitelné, naopak posudky předložené žalovanou vycházejí z realizovaných cen v místě a čase a ze správné výměry pozemků. Tvrzení žalobkyně o užívání pozemků mimo výrobní areál jsou nepravdivá, naopak vyšlo najevo, že žalovaná pozemky mimo areál nikdy neužívala, když tyto pozemky spadají do režimu bezplatného obecného užívání účelových komunikací nebo je na nich situována veřejně přístupná zeleň, cyklostezka či je užívá sama žalobkyně, resp. s ní spřízněné subjekty. Pozemky mimo výrobní areál žalované byly také vždy veřejně přístupné, ať již jako veřejně přístupná zeleň nebo veřejné komunikace. Žalovaná v souvislosti se sporem o rozsah užívání pozemků a výši bezdůvodného obohacení poukázala na paralelně probíhající řízení u podepsaného soudu, v nichž soud (včetně odvolacího) dal jejím skutkovým tvrzením a právním závěrům opakovaně za pravdu, a to včetně soudu odvolacího a dovolacího.

5. V závěrečném návrhu žalovaná shrnula, že v rozhodném období roku 2015 užívala pouze pozemky v rámci výrobního areálu v rozsahu 30 414 m2, nikoliv veškeré pozemky v rozsahu 47 672 m2, jak tvrdila, ale neprokázala žalobkyně. Pozemky mimo výrobní areál žádný funkční celek ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (ani jinak) netvoří (ani netvořily), když jsou volně přístupné jako veřejné komunikace, volná zatravněná prostranství či je volně využívá sama žalobkyně. Podotkla, že vlastní vyčíslení nároků žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je významně ovlivněno chybným postupem znalců oslovených žalobkyní, kteří nevzali v úvahu základní premisu, že žalovaná všechny pozemky nikdy, tj. ani v rozhodném období roku 2015, neužívala. Oba znalci vybraní žalobkyní pak použili pro své kalkulace pouze nabídkové ceny, tj. ceny, které nebyly nikdy realizovány. Naproti tomu znalec Kreston po místním šetření a přezkoumání listinných důkazů včetně katastrálních a leteckých map dospěl k závěru, že žalovaná pozemky mimo výrobní areál neužívala a podle toho kalkuloval výši nájemného za užívání pozemků uvnitř výrobního areálu. Jako jediný při svých kalkulacích pak vycházel z cen skutečně realizovaných obchodů. Jediným posudkem použitelným pro vyčíslení výše nároků žalobkyně je posudek Kreston, protože k porovnání používá skutečně realizované obchody, resp. ceny za tyto obchody, a týká se žalovanou skutečně užívaných pozemků, na nichž má umístěn výrobní areál. Znalecká metoda, kterou zvolil znalec Kreston, objektivně přináší přesnější a pro posouzení nároků žalobkyně dle odvolacího soudu vhodnější výsledky, než metody zvolené znalci žalobkyně. S ohledem na uvedené navrhla zamítnutí žaloby.

6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 6. 2020, č.j. 26 C 367/2017-326, bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby ve výši 9 967 428 Kč spolu úrokem z prodlení z částky 9 967 428 Kč ve výši 8,05 % p.a. ode dne 13. 11. 2017 do zaplacení (výrok I.). A výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 410 625,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalované.

7. Městský soud v Praze jako soud odvolací svým usnesením ze dne 8. 9. 2022, č.j. 70 Co 291/2022-486, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že žaloba na určení, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví České republiky, byla zamítnuta, a soud dospěl k závěru, že žalobkyně se stala na základě kupních smluv s původními restituenty vlastnicí předmětných pozemků, neboť došlo k vydržení vlastnického práva restituentů, respektive jejich právních nástupců při naplnění nepřerušené dobré víry držitelů předmětných pozemků, ztratily závěry soudu prvního stupně vyslovené v napadeném rozsudku oporu. Napadené rozhodnutí soudu prvního je totiž postaveno na jediné premise o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, vycházející z již zrušených rozsudků, dle kterých byla vlastníkem předmětných pozemků Česká republika. Tento závěr však již za současného stavu nemůže obstát.

8. K návrhu žalobkyně na rozšíření žaloby ze dne 13. 4. 2022, který byl soudu doručen dne 2. 5. 2022 soud rozhodl o připuštění změny žaloby v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Soud k návrhu žalobkyně ze dne 10. 4. 2024, kterým vzala žalobu částečně zpět rozhodl, že řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 837 626 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 837 626 Kč od 13. 11. 2017 do 15. 3. 2024, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. V řízení bylo provedeno dokazování důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7 757 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 379 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 209 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 416 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 8 918 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 268 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 967 m2 – orná půda, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 10 863 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 21 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 211 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 343 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 165 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 267 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 530 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 053 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 435 m2 – ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 518 m2 – ostatní plocha a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 315 m2 – ostatní plocha, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen předmětné pozemky). Není ani sporu o tom, že předmětné pozemky nabyla kupními smlouvami z roku 2007 a že vstoupila do všech práv, které k pozemkům vykonávali předchozí vlastníci. Dále není sporné, že stavby nacházející se na pozemcích jsou ve vlastnictví žalované, konkrétně jde o budovu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako jiná stavba, budovu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako stavba ubytovacího zařízení, budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako průmyslový objekt a budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], označenou jako stavba technického vybavení. Dále mezi stranami není sporu o tom, že pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] tvoří oplocený areál, v němž se nacházejí právě uvedené budovy ve vlastnictví žalované. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 37 m2, který se nachází mimo tento areál, je umístěna trafostanice ve vlastnictví žalované.

11. Žalobkyně je komanditní společností, jejímž předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výroba a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona. V roce 2016 došlo na základě fúze sloučením ze dne 26. 8. 2016 k zániku právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] a veškeré jmění přešlo na nástupnickou společnost žalobkyně, původně v právní formě [právnická osoba], nyní [Jméno žalobkyně]. (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku ze dne 3. 11. 2017 a úplným výpisem z obchodního rejstříku ze dne 16. 11. 2017 ohledně společnosti [právnická osoba] a žalobkyně). Žalovaná dříve užívala obchodní firmu „[právnická osoba]“, ke dni 1. 12. 2016 došlo k převodu obchodního závodu na žalovanou (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku ze dne 3. 11. 2017 a s úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované ze dne 16. 11. 2017 a úplným výpisem z obchodního rejstříku ze dne 23. 11. 2017).

12. Z čestného prohlášení [Anonymizováno] člena představenstva a dozorčí rady žalované soud zjistil, že od počátku roku 2010 po celé zbývající období jeho funkce užívala žalovaná ke své podnikatelské činnosti v katastrálním území [adresa] pouze pozemky uvnitř uzavřeného pekárenského areálu [Anonymizováno], v reálu ohraničeného budovami a plotem v rozsahu 30 414 m2 (prokázáno čestným prohlášením ze dne 27. 3. 2023).

13. Dopisem ze dne 3. 11. 2017 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení vzniklého z titulu užíváním pozemků v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016, neboť předmětné pozemky jsou z části zastavěny budovami ve vlastnictví žalované, konkrétně se jedná o budovy č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], jiná stavba, budovu č. p. [Anonymizováno] postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], stavba ubytovacího zařízení, budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [právnická osoba] objekt a budovu bez čp/če postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno], stavba technického vybavení. Žalobkyně to odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou nejsou ve vztahu k pozemkům dány žádné smluvní vztahy a jedná se o užívání bez právního titulu, tedy o bezdůvodné obohacení, přičemž pozemky tvoří s budovami včetně přilehlých pozemků a příjezdové komunikace jeden funkční celek, v němž žalovaná realizuje svou činnost (prokázáno Výzvou k úhradě ze dne 3. 11. 2017). Výši náhrady za bezdůvodné obohacení žalobkyně odůvodnila předloženým znaleckým posudkem č. [hodnota] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa], který byl vypracován za účelem stanovení ceny obvyklého nájemného z předmětných pozemků v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016.

14. Místním šetřením provedeným dne 27. 4. 2023 v řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 79/2010 bylo prokázáno, ve spojení s ortofotomapou a nespornými tvrzeními ve vztahu k trafostanici, že na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), parc. č. [Anonymizováno] se nachází veřejná zeleň, na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále [Anonymizováno] se nachází účelová komunikace, na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] se nachází parkoviště. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází komunikace, která je z obou stran přístupná pro chůzi nebo jízdu, a to až před vrátnici vedoucí do areálu žalované. Jde o veřejně přístupnou komunikaci v [adresa], na které je umístěna obousměrná vozovka a chodník, jsou zde také umístěny sloupy veřejného osvětlení. Komunikace neslouží pouze pro cestu k areálu žalované, ale zajišťuje také dopravní obsluhu přilehlého území. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] vede příčně přes silnici v [adresa], na němž se nachází účelová veřejně přístupná komunikace zajišťující dopravní obsluhu přilehlého území. Za pozemkem parc. č. [Anonymizováno] se nachází pozemek parc. č. [Anonymizováno], na jehož menší části se nachází chodník pro pěší a větší část je zatravněna až k plotu. V současné době se na pozemku nachází billboard, pozemek je zatravněný a sousedí s plotem. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] není zasažen komunikací, je přístupný přes komunikaci na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a nachází se naproti vchodu vrátnicí do areálu žalované. Pozemek je zčásti zpevněn, je na něm štěrkový povrch a funguje jako plocha pro parkování vozidel, na části pozemku je zeleň. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází parkoviště se štěrkovým povrchem. Toto parkoviště zčásti přesahuje na pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je umístěn billboard s reklamou na vozidla [Anonymizováno]. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází reklamní plocha. Za uvedeným pozemkem je pozemek parc. č. [Anonymizováno], na kterém se nachází velký billboard s reklamou. Na pozemku [Anonymizováno] se nachází zeleň, která hraničí s plotem areálu žalované. Vedle zeleně se nachází betonová cesta, následuje asfalt a panelová cesta. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází účelová veřejně přístupná komunikace [Anonymizováno] – vozovka a chodník zajišťující dopravní obsluhu přilehlého území. Také na tomto pozemku jsou umístěny sloupy veřejného osvětlení. Po obou stranách vozovky parkují osobní automobily. Z této komunikace jsou vjezdy do autosalonu [jméno FO]. Na druhé straně komunikace na hranici pozemku je postavena řada budov, do nichž je vstup pouze z areálu žalované přes vrátnici. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] hraničí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a je na něm panelová cesta, kterou lze z obou směrů přijít nebo přijet před vrátnicí vedoucí do areálu žalované. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] není součástí komunikace Pekařská, nachází se před areálem žalované. Je na něm zpevněná plocha a je veřejně přístupný (prokázáno protokolem o ohledání na místě sp. zn. 20 C 79/2010 ze dne 27. 4. 2023).

15. Ze sdělení Magistrátu hl. m. Prahy, odboru pozemních komunikací a drah bylo zjištěno, že na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] se nachází vozovka s přilehlým chodníkem, které jsou komunikací III. třídy. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace (zjištěno ze sdělení Magistrátu hl. m. Prahy, odboru pozemních komunikací a drah, ze dne 4. 1. 2023).

16. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 12. 10. 2017, zpracovaného na žádost žalobkyně, bylo zjištěno, že znalkyně oceňovala všechny pozemky vlastněné žalobkyní, tedy nejen ty uvnitř areálu, ale rovněž pozemky nacházející se mimo oplocený areál závodu žalované. Cenu pozemků stanovila porovnáním s nabídkovými cenami, od které odečetla 10 % s odůvodněním, že cena realizovaná na trhu, tj. cena obvyklá, je o 10 % nižší než cena nabídková. Pozemky uvnitř areálu v jednotném funkčním celku mají výměru 37 207 m2, vně areálu 10 465 m2. Cenu obvyklou komerčních pozemků s účelem nerušící výroba a služby znalkyně stanovila částkou 8 550 Kč/m2 (po odečtení 10 %) a cenu obvyklou komerčních pozemků s účelem zeleň stanovila částkou 1 350 Kč/m2 (po odečtení 10 %). Cena obvyklá pozemků v areálu v jednotném funkčním celku tak podle znalkyně činila 318 119 850 Kč. Při aplikaci 3 % sazby se pak jedná o roční nájemné za rok 2015 ve výši 9 543 595,50 Kč (pozemky – účel užití nerušící výroba a služby) a cena pozemků s účelem užití zeleň činila 14 127 750 Kč a při aplikaci 3 % sazby se pak jedná o roční nájemné ve výši 423 832,50 Kč (pozemky – účel užití zeleň).

17. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 9. 12. 2022, č. 184/2022, z něhož soud zjistil, že znalec vycházel z nabídkových cen, přičemž aplikoval 5% sazbu z hodnoty pozemku. Znalec přitom dospěl k závěru, že veškeré pozemky, tj. i pozemky vně areálu používaného žalovanou k výrobní činnosti, jsou ve funkčním celku s tímto areálem, a stanovil jednotkovou hodnotu pozemku ve výši 7 900 Kč/m2, což při přepočtu na cenovou úroveň roku 2015 činí 4 133 Kč/m. Odvozená hodnota nájmu tak činí 207 Kč/m2/rok, v cenové úrovni roku 2015 proto při výměře 47 672 m2 pozemků vychází odhadovaná hodnota nájmu v úrovni 9 868 104 Kč ročně.

18. Výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci sp. zn. 25 C 461/2018 ze dne 4. 5. 2023 bylo zjištěno, že ten trvá na ocenění funkčního celku tak, že jej tvoří pozemky uvnitř i vně oploceného areálu. Při ocenění potom znalec vycházel z upravených nabídkových cen, neboť legislativa to podle něho neřeší a znalecké standardy tento postup umožňují. Pokud znalec prováděl indexaci, použil 90 % nabídkových cen, čímž chtěl přiblížit nabídkovou cenu ceně kupní. A dále použil index 5 % ze zjištěné nabídkové ceny. Znalec považoval všechny pozemky za jednotný funkční celek, což vysvětlil tím, že při případném prodeji takových pozemků, které jsou v jednotném funkčním celku, by došlo k prodeji všech, protože jsou určeny nebo mají doplňkovou funkci k pekárenskému provozu. Stejně tak podle znalce má stejnou hodnotu pozemek zastavěný i nezastavěný, zastavěnost může mít vliv pouze na jeho prodejnost. Znalec nerozporoval, že v rámci přípravy posudku nenavštívil srovnávané pozemky, nebyl ani uvnitř areálu pekárenské výroby, který provozuje žalovaná. Místní a časové hodnoty srovnávaných pozemků potom znalec vztahoval k celé České republice, takto posuzoval obvyklou cenu v místě a čase.

19. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře Kreston A&CE ze dne 12. 7. 2022 č. 4214/22, z něhož soud zjistil, že znalecký ústav posuzoval obvyklou cenu pozemků pouze v rozsahu 30 414 m2 (jedná se o pozemky v rámci oploceného areálu a pozemek parc. č. [Anonymizováno]) a výši ročního nájemného tohoto souboru pozemků za rok 2015 při aplikace sazby nájemného ve výši 3 %, přičemž vycházel ze skutečně realizovaných prodejů na základě šesti kupních smluv. Znalecký ústav dospěl k ceně nemovitých věcí pro rok 2015 v celkové výši 94 587 540 Kč, přičemž při aplikaci výše uvedené procentní sazby jde o nájemné ve výši 2 837 626 Kč. Porovnávané pozemky se nacházely v oblasti Prahy 5 (prokázáno znaleckým posudkem č. 4214/22).

20. Výslechem [jméno FO] a [Anonymizováno] ze znaleckého ústavu bylo zjištěno, že základním podkladem pro ocenění rozsahu bylo zadání a místní šetření, při kterém ověřili, že areál je shodný s tím, co žalovaná skutečně užívá. Pozemky mimo areál společnosti tato společnost neužívá výlučně a výhradně a netvoří funkční celek s areálem, vyjma pozemku, kde je trafostanice. Pozemky, na kterých se nachází travnaté plochy, které jsou využívány především pro venčení domácích zvířat, nejsou funkčně spojené s areálem, stejně tak pozemní komunikace není účelovou komunikací, ale souvisí s dalšími komunikacemi a je užívána i jinými osobami. Sazba 3 % vyplývala ze znaleckého posudku paní [jméno FO] a měli za to, že tato je mezi stranami nesporná a současně ji považovali za přiměřenou. Pro cenu obvyklou použili zrealizované prodeje pozemků v blízkém okolí posuzovaných pozemků. Těch šest pozemků bylo skutečně prodáno. Prvním kritériem tedy byly realizované prodeje. Druhým kritériem bylo stejné nebo obdobné využití pozemků. V tomto případě šlo o pozemky, které byly zahrnuty v územním plánu jako pozemky výrobní. Třetí zásadní kritérium bylo, aby pozemky byly pokud možno v co největší blízkosti k oceňovaným pozemkům, navazující na katastrální území [adresa], jednalo se o pozemky v katastrálních územích [adresa]. Pozemky, které zvolili pro porovnání, byly ve vzdálenosti plus minus tří kilometrů od posuzovaných pozemků (prokázáno výslechem [jméno FO] a [Anonymizováno]).

21. Ze sdělení Městské části Praha 5, odboru dopravy ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází účelová, veřejně přístupná komunikace; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází účelová, veřejně přístupná komunikace; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází tzv. ostatní, jiná plocha; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází tzv. ostatní, jiná plocha; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází účelová, veřejně přístupná komunikace; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází ostatní, jiná plocha; na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází ostatní, jiná plocha (prokázáno sdělením ze dne 13. 1. 2023).

22. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Kromě shora uvedených důkazů soud v řízení provedl i další důkazy, avšak o tyto důkazy svá skutková zjištění neopřel, neboť dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci mu neposkytují relevantní skutková zjištění. Pokud jde o výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud vycházel ze zjištění učiněných z protokolu z jednání ze dne 9. 2. 2023 ve věci sp. zn 25 C 461/2018 a ze dne 17. 2. 2023 ve věci sp. zn. 9 C 370/2016 a dospěl k závěru, že znalkyně všechny pozemky, které jsou v posudku uvedeny, posuzovala jako jednotný funkční celek, když podle znalkyně nehraje roli, že část pozemků se nachází uvnitř oploceného areálu a část za plotem. Při stanovení ceny neřešila, jaké pozemky a v jakém rozsahu jsou užívány žalovanou, neboť i pozemky, které se nacházejí před oplocením, má uživatel k dispozici. Pozemky uvnitř a vně areálu znalkyně rozdělila podle katastrální mapy, na kterou si položila územní plán a to, co je v územním plánu, se promítlo do katastrální mapy. Tím došlo k rozdělení na pozemky, které jsou v plochách nerušících a ty, které jsou v plochách izolační zeleně. Otázkou plotu se znalkyně vůbec nezabývala. Při stanovení ceny pozemků vycházela z cen nabídkových, protože realizované prodeje jí známy nebyly. Jako znalec areály ve své praxi vždy oceňovala podle nabídkových cen. Z opatrnosti ale tyto nabídkové ceny snížila o 10 %. Při stanovení výše nájemného vycházela z ceny pozemků a z té odvodila 3 % jako cenu nájmu, vycházela přitom z vyhlášky o oceňování nemovitostí, kdy zvolila nižší hodnotu. Místní šetření při zpracování posudku neprováděla s tím, že lokalitu dobře zná, proto nepovažovala návštěvu jednotlivých pozemků za podstatnou. Vzhledem k tomuto postupu znalkyně, při výkonu své znalecké činnosti ve světle dalších provedených důkazů, soud z jejích znaleckých závěru při svém rozhodování nevyšel, neboť je považoval za nedostatečně zdůvodněné a ve světle dalších důkazů za nesprávné. Soud rovněž nevyšel ani ze znaleckých závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť znalec ani v rámci přípravy posudku nenavštívil srovnávané pozemky, nebyl ani uvnitř areálu pekárenské výroby, který provozuje žalovaná. Místní a časové hodnoty srovnávaných pozemků pak znalec vztahoval k celé České republice, takto posuzoval obvyklou cenu v místě a čase, což soud považoval za nedostatky jeho znaleckého posudky, neboť se nepokusil ani dohledat obchodované pozemky v blízkém okolí k pozemkům posuzovaným, což však učinila znalecká kancelář Kreston A&CE. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu žalovaná v rozhodném období roku 2015 užívala pozemky ve vlastnictví žalobkyně, přičemž tyto dva subjekty nejsou v žádném smluvním vztahu, který by upravoval rozsah, způsob a úplatu za užívání těchto pozemků. Žalovaná konkrétně užívala soubor pozemků, které se nacházejí uvnitř oploceného výrobního areálu (jde o pozemky parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa]) a parc. č. [Anonymizováno] (na němž se nachází trafostanice žalované), přičemž se jedná o pozemky o celkové výměře 30 414 m2. Pozemky nacházející se mimo tento oplocený areál žalovaná neužívá a ke svému provozu je neužívala ani v roce 2015, neslouží tedy ani vzdáleně pekárenskému provozu, přičemž je může užívat blíže neurčený okruh osob. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], se nachází veřejná zeleň a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], se nachází komunikace III. třídy a komunikace účelové, které mohou opět užívat jakékoliv osoby bez návaznosti na výrobu v oploceném areálu žalované. Obvyklá cena nájemného za užívání těchto pozemků v oplocené části o rozloze 30 414 m2, které tvoří jednotný funkční celek, činila pro rok 2015 celkem 2 837 626 Kč, kdy soud při stanovení této hodnoty vycházel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Kreston A&CE.

24. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Vznik nároku ochuzeného na vydání bezdůvodného obohacení, resp. vznik povinnosti obohaceného k vydání bezdůvodného obohacení je podmíněn tím, že obohacený nabyde bez spravedlivého důvodu na úkor ochuzeného majetkový prospěch, čímž způsobí ochuzenému majetkovou újmu. K tomu, aby soud mohl obohacenému uložit povinnost vydat ochuzenému bezdůvodné obohacení, je pak třeba, aby bylo splnění shora uvedených podmínek prokázáno. V posuzovaném případě je pak k tomu, aby soud mohl žalované uložit povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, konkrétně třeba, aby bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků, a že žalovaná užívala předmětné pozemky bez řádného důvodu (titulu) a že žalovaná užíváním předmětných pozemků získala na úkor žalobkyně majetkový prospěch ve výši žalované částky. V řízení bylo jasně prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků a byla jím i v roce 2015, proto je k podání této žaloby o vydání bezdůvodného obohacení aktivně věcně legitimována, neboť užívala část předmětných pozemků pro realizaci své podnikatelské činnosti v rozsahu 30 414 m2, přičemž na části těchto pozemků se nachází budovy ve vlastnictví žalované, které jsou spolu s pozemky kontinuálně využívány jako průmyslový areál pro pekárenskou výrobu. V roce 2015 neexistoval žádný právní důvod v podobě jakékoliv uzavřené smlouvy a žalovaná je tudíž ve věci pasivně legitimována.

27. Jak již bylo uvedeno výše oplocený areál užívaný žalovanou se nachází pouze na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (na nichž se nachází výrobní areál) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (na němž se nachází trafostanice žalované). Celková plocha těchto pozemků je 30 414 m2. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná v roce 2015 užívala bez právního důvodu pozemky nacházející se vně tohoto oploceného areálu. Tyto pozemky netvořily s areálem jednotný funkční celek, a proto žalovaná není u těchto pozemků pasivně věcně legitimována. Z dokazování vyplývá, že na pozemcích vně výrobního areálu žalované (parc. č. [Anonymizováno]) se nachází veřejná zeleň, prostory určené k parkování vozidel, místní komunikace III. třídy, účelové komunikace apod., které jsou užívány krátkodobě i dlouhodobě bez jakéhokoliv omezení širokým okruhem blíže neurčených uživatelů. Už vůbec tyto pozemky neslouží pekárenské výrobě žalované, která probíhá výlučně v oploceném areálu. Žalovaná se tedy mohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit pouze užíváním pozemků tvořících oplocený průmyslový areál, a naopak nemohla získat majetkový prospěch z pozemků nacházejících se vně tohoto areálu. Výše vzniklého bezdůvodného obohacení žalované se potom opírá o ustanovení § 2999 odst. 1 o. z., podle něhož není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Pro určení výše vzniklého bezdůvodného obohacení byly v řízení provedeny tři znalecké posudky, z nichž posudky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a [tituly před jménem] [jméno FO] vykazovaly zásadní vady, které soud shrnul výše. S ohledem na uvedená skutková zjištění a ve světle právního posouzení v obdobných věcech, proto soud stanovil výši bezdůvodného obohacení na straně žalované podle závěrů znaleckého posudku znalecké kanceláře Kreston A&CE, která stanovila výši obvyklého nájemného pozemků v uzavřeném areálu za rok 2015 při výměře 30 414 m2 ve výši 2 837 626 Kč ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto částku před vyhlášením rozsudku žalované zaplatila a žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět, soud žalobu zamítl v částce 7 129 802 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 129 802 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení a dále co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z tohoto úroku z prodlení počítaného od 20. 11. 2017 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, když žalobní nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 129 802 Kč není ze shora uvedených důvodů dán.

28. Soud v této souvislosti odkazuje i na obdobné právní závěry učiněné v rozsudku ze dne 21. 9. 2023, č.j. [spisová značka], soud prvního stupně dospěl k závěru, že “nejprve se soud zabýval posouzením otázky, v jakém rozsahu v rozhodném období (od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017) žalovaný předmětné pozemky skutečně užíval. Vzhledem k tomu, že žalovaný namítal, že se zčásti nachází na zbývajících pozemcích veřejná zeleň a zčásti místní komunikace, přičemž bylo nesporným, že současná situace (rozmístění komunikací a zeleně) je shodná, jako byla v rozhodném období, učinil soud místní ohledání předmětných pozemků, z něhož bylo zjištěno, že skutečně mimo výrobní areál se na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále parc. č. [Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], nachází zeleň a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] (částečně), dále [Anonymizováno], vše k. p. [adresa], nacházejí komunikace a tyto slouží k užívání širokému okruhu uživatelů, nikoli výlučně žalovanému…… Žalovaný pak ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení za užívání některých z těchto pozemků ani nemusí být pasivně legitimován, neboť se na nich nacházejí komunikace III. třídy (parc. č. [Anonymizováno]), případně účelové komunikace (parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]), jak bylo zjištěno ze sdělení Hlavního města Praha, Magistrátu hlavního města Praha, odbor pozemních komunikací a drah, oddělení silničního úseku, ze dne 4. 1. 2023. Každý přitom smí užívat pozemní komunikace obvyklým způsobem bezplatně (§ 19 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb.), přičemž slouží-li komunikace jako místní komunikace III. třídy, je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1508/15) pasivně legitimovaným subjektem Hlavní město Praha, které je vlastníkem komunikace podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ostatně v řízení bylo zjištěno, že pozemky vně areálu může užívat kdokoli další, není tedy důvod, aby to byl právě žalovaný, kdo za jejich užívání bude žalobci platit (avšak ani nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně tyto pozemky vně areálu užíval)…….Jestliže se pak k funkčnímu celku vyjadřoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto směru odlišně, soud akcentuje, že se jedná o otázku skutkovou a následně právní, nikoli odbornou, kterou si tak může zhodnotit pouze soud a znalci takovéto hodnocení nepřísluší. Soud je přesvědčen, že znalec ohodnotil veškeré pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, jakožto ve funkčním celku, z toho důvodu, že takto znělo zadání znaleckého posudku, není jinak zřejmé, jak by mohl dospět k závěru o tom, že i okolní pozemky slouží žalovanému (a to např. i plocha parkoviště, která užívá třetí subjekt, popř. plocha, na níž se nachází billboard s reklamou jiného subjektu atd.). Aby se totiž mohlo jednat o funkční celek, jak se domníval znalec, musely by být tyto sousedící pozemky v provozní nebo hospodářské vazbě na areál užívaný žalovaného. Pozemky se sice nacházejí okolo oploceného areálu žalovaného, tj. sousedí s nimi, nicméně nejsou potřebné k obsluze nebo pekárenské výrobě, nijak nesouvisí s činností žalovaného uvnitř areálu, tj. nepodporují jeho činnost, chybí zde tedy funkční provázanost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp, zn. 28 Cdo3707/2021). S ohledem na vše shora uvedené má soud postaveno na jisto, že žalovaný fakticky užíval toliko pozemky o celkové rozloze 30 414 m2, přičemž okolní pozemky nejsou ve funkčním celku s tímto areálem”. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, když dospěl k závěru, že “soud I. stupně opatřil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci a jeho skutkové závěry logicky vyplývají z obsahu provedených důkazů. Způsob využití pozemků parc. č. [Anonymizováno] – nyní i v rozhodném období – zjistil pečlivě k jeho zjištěním uvedeným v odstavci 10. a 11. odůvodnění rozsudku (výše v odstavci 6. stručně shrnutým) není co vytknout. Žádná nová významná skutková zjištění z povahy věci nemohou vyplynout z výslechu osob působících ve statutárních orgánech žalovaného v roce 2017. Soud I. stupně tedy zcela správně z důvodu hospodárnosti výslech uvedených osob k důkazu neprovedl. Stejně tak je zjevně nadbytečný znalecký posudek, jímž by byla oceněna hodnota využití příjezdové cesty k areálu (přes pozemek žalobce). Využívá-li žalovaný k příjezdu do areálu pozemní komunikaci na pozemku žalobce, nejde o užití cizího pozemku bez právního důvodu (žalovaný má stejně jako kdokoli jiný právo bezplatně k tomuto účelu pozemek užít – viz § 19 zákona o pozemních komunikacích) a vztah z bezdůvodného obohacení vůbec nevzniká. Nevzniká-li v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení, logicky nepřipadá v úvahu ani ocenění (žalobcem dovozovaného) obohacení. Konečný skutkový závěr soudu I. stupně, že provozním a dalším potřebám žalovaného slouží jen pozemky v oploceném areálu (a pozemek, na němž je vně areálu umístěna trafostanice ve vlastnictví žalovaného) je závěrem logickým a odvolací soud mu nemá co vytknout. Skutečnost, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku žalobcem vymezené pozemky vně areálu považoval za součást funkčního celku s pozemky pod oploceným areálem, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Otázka, zda a jak žalovaný užívá (a v rozhodné době užíval) předmětné pozemky není otázkou odbornou, na kterou by měl odpovídat znalec z oboru ekonomika”. Stejné závěry plynou rovněž z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 3. 2023, č.j. 9 C 370/2016-892, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2023, č. j. 53 Co 198/2023- 955. V něm odvolací soud uvedl, že “závěr soudu prvního stupně o tom, že výlučně provozním a dalším potřebám žalovaného slouží pouze pozemky ve vymezeném areálu, je závěrem zcela správným”. Rovněž tak i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2024, č. j. 28 Cdo 1061/2024-1009, kterým soud dovolání žalobkyně odmítl.

29. Pokud jde o znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] soud odkazuje na závěry Městského soudu v Praze, který v potvrzujícím rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, uvedl, že „v posuzovaném případě vychází odmítnutí závěrů znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] soudem I. stupně ze skutečnosti, že znalci čerpali údaje o cenách pozemků, které použili jako srovnávací materiál pro zjištění obvyklé ceny užívaných pozemků (pro potřeby zjištění výše obvyklého nájemného odvozením z ceny užívaných pozemků), z realitních nabídek, přičemž soud I. stupně měl k dispozici posudek (znalecké kanceláře Kreston A&CE Consulting s. r. o.), jehož závěry jsou postaveny na sjednaných cenách obsažených v kupních smlouvách. Metoda zvolená znaleckou kanceláří je z logického pohledu nepochybně metodou vhodnější, tj. metodou objektivně způsobilou přinést přesnější výsledky. Soudu I. stupně tedy nelze vytknout, shledal-li posudek znalecké kanceláře z tohoto důvodu objektivnějším a založil-li své skutkové závěry na něm. Metoda zvolená znaleckou kanceláří ostatně koresponduje se zákonnou úpravou oceňování pro účely stanovené zvláštními předpisy (jejímž smyslem je zjištění skutečné hodnoty věcí, práv a majetkových hodnot) – viz ust. § 2 odst. 2 a § 10 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku…Odvolací soud doplňuje, že postup [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] při stanovení výše obvyklého nájemného za užívání předmětných (částečně zastavěných) pozemků nerespektuje ustálené judikaturní závěry Nejvyššího soudu, podle nichž je při ocenění pozemku zastavěného stavbou jiného vlastníka pro rozhodný účel (tj. pro zjištění výše obvyklého nájemného odvozením z ceny pozemků) nutné reflektovat zatížení pozemku v podobě stavby na něm zřízené (snížením ceny). S existencí stavby ve vlastnictví třetí osoby totiž souvisí i omezení v užívání pozemku, jež se pak nutně musí projevit i ve (snížené) výši obvyklého nájemného….Pokud je tedy znalecké posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] (a rovněž [tituly před jménem] [jméno FO]) založeno na chybné (z pohledu judikatury Nejvyššího soudu nelogické) premise, že při ocenění pozemku zastavěného stavbou jiného vlastníka pro rozhodný účel není na místě (snížením obvyklé ceny) zastavěnost zohledňovat, je evidentní, že žalobcem předložené znalecké posudky nejsou pro zjištění výše žalobou uplatněného nároku použitelné a tuto nepoužitelnost nelze odstranit žádným dalším vysvětlením či doplněním posudků….Znalecký posudek znalecké kanceláře Kreston A&CE Consulting s.r.o. se naopak zvoleným postupem při ocenění v žádném směru neprotiví právním názorům vyjádřeným v judikatuře Nejvyššího soudu. Pokud soud I. stupně v tomto posudku nenalezl žádná logická pochybení a nejsou-li závěry posudku v rozporu s jinými použitelnými provedenými důkazy, neměl žádný rozumný důvod k pochybnostem o správnosti odborných závěrů tohoto posudku. Vlastní volba konkrétního srovnávacího materiálu pro účely stanovení obvyklé ceny užívaných pozemků (porovnávací metodou) je otázkou odbornou, která hodnocení soudem podle zásad dle ust. § 132 o. s. ř. nepodléhá. Zpracovatelé znaleckého posudku racionálně vysvětlili svoji volbu včetně použitých korekčních koeficientů. I využití výnosové sazby 3 % pak při výslechu před soudem obhájili, přičemž i volba výše výnosové sazby je odborným závěrem. Na tomto místě odvolací soud pro úplnost podotýká, že nebýt přesvědčivého vysvětlení přiléhavosti této sazby zpracovateli posudku před soudem I. stupně, nebyl by výpočet obvyklého nájemného v písemném posudku podložen odborným závěrem, neboť v písemném posudku znalci vycházeli z jednoznačného zadání žalovaného“.

30. Pokud jde o požadované úroky z úroků, podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

31. Soud má za to, že žalobkyně nemohla platně požadovat úroky z úroků, protože nebyly mezi stranami sjednány a nejedná se o pohledávku z protiprávního činu. Soud se v tomto hodnocení ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2023, č. j. 53 Co 198/2023- 955, který v této otázce uzavřel, že “závazky z deliktů upravuje hlava III o. z., závazek z bezdůvodného obohacení deliktním závazkem není, jde o závazek upravený v hlavě IV jako závazek z jiného právního důvodu. Za takového stavu by bylo na žalobci, aby tvrdil a prokazoval, že se žalovaný dopustil konkrétního deliktního jednání. Pouhé prokázání vzniku bezdůvodného obohacení by pro hodnocení takto uplatněného nároku nepostačovalo, zvlášť za stavu, kdy žalovaný po řadu let v soudních sporech vlastnické právo žalobce intenzivně zpochybňoval”. Obdobně Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 29. 2. 2024, č.j. 15 Co 1/2024-682, k této otázce uzavřel, že “v posuzovaném případě nemůže jít o pohledávku z„ protiprávního činu“ ve smyslu žalobcem odkazovaného doktrinálního výkladu. Žalovaný se žádným aktivním jednáním pozemků ve vlastnictví žalobce nezmocnil, budovy ve svém vlastnictví na pozemcích žalovaného nepostavil. Stav, kdy žalovaný v roce 2017 předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce užíval k umístění svých budov a k podnikatelské činnosti primárně provozované v jeho budovách, nemá původ v žádném jeho aktivní jednání, nýbrž v objektivní skutečnosti, kterou nezapříčinil žádný z účastníků tohoto řízení. Nastalý stav plyne z toho, že v roce 1992 byly v rozporu s restitučními předpisy vydány oprávněným osobám pozemky zastavěné, čímž došlo k situaci, že pozemky pod areálem sloužícím pekárenské výrobě, vlastnily a vlastní jiné subjekty než ty, které vlastnily a vlastní výrobní a další objekty v areálu”.

32. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (za podmínek § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), kdy na jedné straně stojí procesní úspěch žalobkyně (v té části, ve které žalovaná po podání žaloby částku zaplatila) a na straně druhé procesní úspěch žalované v části, ve které byla žaloba zamítnuta. Protože úspěch žalované dosahuje 71,50 % žalované částky a procesní úspěch žalobkyně 28,50 % žalované částky, má žalovaná právo na náhradu 43 % vzniklých nákladů řízení (odečítá se neúspěch od úspěchu). Náklady spojené se zastoupením advokátem jsou tvořeny odměnou za 20 úkonů právní služby po 48 180 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 1. 2018, 22. 1. 2020, 27. 2. 2020, 13. 5. 2020, závěrečný návrh ze dne 29. 5. 2020, vyjádření 1. 12. 2022, vyjádření 3. 5. 2023, vyjádření 9. 11. 2023 vyjádření 12. 4. 2024 vyjádření ze dne 10. 6. 2024 ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání konaných u soudu ve dnech 29. 1. 2020, 27. 5. 2020 a 10. 6. 2020, účast při jednání 15. 12. 2022, dne 14. 3. 2023, 2x účast při jednání dne 18. 4. 2024, dne 11. 7. 2024, dne 1. 8. 2024 a dne 29. 8. 2024; výše těchto úkonů právní pomoci je dána ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 6. vyhlášky a vychází z tarifní hodnoty 9 967 428 Kč, a 20 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady činí 1 173 216 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) a z toho činí procesní úspěch žalované částku 504 482,88 Kč. Soud žalobkyni přiznal i částku za znalecký posudek ve výši 18 150 Kč, celkem tedy 522 632,88 Kč. Tyto náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). Na závěr soud uvádí, že pokud žalovaná požadovala ještě náhradu nákladů řízení za další úkony právní služby – procesní vyjádření k návrhům žalobkyně na přerušení řízení či za návrh na provedení místního šetření, tak k tomu soud uvádí, že se svou povahou nejedná o vyjádření ve věci samá podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, ale o konstatování stavu, který je soudu znám z úřední činnosti a v případě návrhu na pokračování v řízení se rovněž jedná pouze o procesní návrh, nejedná se tedy o účelné náklady žalované, a proto soud jejich náhradu v tomto řízení nepřiznal.

33. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 17. 4. 2023, č.j. 26 C 367/2017-661, bylo přiznáno znalečné ve výši 14 504 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná v části, ve které byla žaloba vzata zpět, což je 28,5 % ve vztahu k celkové žalované částce, žalovaná byla procesně úspěšná v 71,5 % celkového předmětu řízení. Stát celkově zálohoval náklady ve výši 14 504 Kč, povinnost k jejich náhradě proto soud uložil podle úspěchu ve věci tak, že žalobkyně zaplatí 71,5 % těchto nákladů (10 370 Kč) a žalovaná 28,5 % (4 134 Kč). Lhůta k plnění byla ponechána obecná podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení