26 C 382/2017-288

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 140 623,85 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 140 623,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 623,85 Kč od 25. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 167 862 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 7 030 Kč na účet Obvodnímu soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 1. 12. 2017 domáhala po žalované zaplacení částky bezdůvodného obohacení 140 623,85 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku s tím, že se svým manželem, panem [jméno] [příjmení], má ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházející se na adrese [adresa] (dále jen„ Nemovité věci“). Tyto Nemovité věci nabyli manželé na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO]. K předání Nemovitých věcí došlo dne 16. 4. 2015. Kromě stavby [adresa] se na pozemcích nachází ještě přístavba. Elektrické energie jsou do obou staveb dodávány přes jeden společný elektroměr, přičemž přístavek má navíc samostatný podružný elektroměr. Nová smlouva na dodávku elektrické energie do Nemovitých věcí byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 13. 4. 2015. Při kontrole elektrické instalace dne 22. 3. 2016 byl pracovníky žalované zjištěn neoprávněný odběr elektřiny ze soustavy ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, který probíhal vyvedením třífázového odbočení z neměřeného úseku soustavy. Tímto měla být žalované způsobena škoda, zahrnující i náklady na zjištění, a tuto škodu žalovaná vyčíslila žalobkyni na částku 159 449,43 Kč, o čemž žalobkyni písemně informovala. Částka vypočtená žalovanou odpovídala maximálnímu možnému odběru v odběrném místě, jehož předpokladem je odběr v plné kapacitě soustavně 24 hodin po celé rozhodné období. Částka neměla oporu v žádném reálném měření a byla stanovena paušálně. Pod pohrůžkou odpojení elektrické energie, a po zamítnutí žádosti o prominutí úhrady žalobkyně tuto částku v plné výši uhradila, neboť, zároveň ovšem opětovně žádala žalovanou o přezkum celé věci. Ohledně samotného odbočení z neměřeného úseku soustavy žalobkyně uvádí, že o jeho existenci neměla žádné ponětí, sama jej nezřídila a ani při převodu Nemovitých věcí o nich nebyla informována. Mimo jiné, v době koupě Nemovitých věcí se seznámila s obsahem dokumentu o mimořádné revizi elektrické instalace ev. [číslo] ze dne 12. 2. 2015, kdy tato revize žádné informace o odbočení z neměřeného úseku soustavy neobsahovala a žalobkyně tedy v dobré víře další zkoumání a revize neprováděla. Předmětné zřízení neoprávněného odbočení z neměřeného úseku soustavy bylo prověřováno také Policií ČR pod [číslo jednací], Odborem hospodářské kriminality 7. Oddělení u Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizováno], a to na základě trestního oznámení ze dne 1. 6. 2016, podaného žalobkyní na neznámého pachatele. Podle tvrzení žalobkyně odběr naměřený žalovanou zcela zjevně nekoresponduje s realitou. V rozhodném období byla spotřeba elektrické energie měřena podružným elektroměrem, neboť v tomto období žalobkyně s rodinou obývala přístavek, a to z důvodu rekonstrukce hlavní budovy. Ze stavu tohoto podružného elektroměru mezi dny 15. 3. 2015 až 22. 3. 2016 vyplývá, že odběr elektřiny v přístavku činil celkem 2 508 kWh, což odpovídá běžné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Zbylá část elektrické energie naměřená hlavním elektroměrem činila 405 kWh. Žalobkyně vždy řádně platila všechny předepsané zálohy. K výši žalované částky dospěla žalobkyně tak, že od zaplacené částky ve výši 159 449,43 Kč odečetla částku 15 558,33 Kč bez DPH, tedy 18 825,58 včetně DPH, ke které dospěla součtem částky 11 257,33 Kč bez DPH za neoprávněný odběr 2 508 kWh a částky 4 301 Kč bez DPH, což jsou náklady žalované na zjištění a vymožení. Částka 140 623,85 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení. Žalobkyně nesporuje, že v rozhodném období probíhal neoprávněný odběr a uznává svou povinnost hradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem, nesouhlasí však se způsobem výpočtu výše této škody.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že při kontrole elektrické instalace u Nemovitých věcí byl dne 22. 3. 2016 pracovníky žalované zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny tak, že z neměřené části elektrického vedení bylo vyvedeno třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Na základě výše uvedených skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalované tak vznikla škoda. Samotné neměřené připojení bylo realizováno z přípojkové skříně na hranici pozemku prostřednictvím kabelu, který odcházel na pozemek žalobkyně. Na předmětném pozemku se nacházely v době kontroly dvě stavby, přičemž pracovníkům žalované byla umožněna kontrola pouze jedné z nich. Při zjištění neoprávněného odběru elektřiny tak z toho důvodu nebylo zjištěno, jaké objekty jsou na„ černý“ odběr napojeny. Žalovaná dále uvádí, že předmětná neoprávněná odbočka byla konstruována tak, že se bez odkrytí její celé délky nacházející se v zemi a současného odkrytí elektroinstalace v obou objektech nebylo možné stanovit nejen, zda neměřenou elektřinu využívaly oba objekty, ale také zda na neměřené odbočce bylo instalováno žalobcem uváděné podružné měřidlo. Ve znaleckém posudku, který si nechala žalobkyně zpracovat, není posouzen stav elektroinstalace a není určeno, že podružné měřidlo bylo skutečně instalováno na takovém místě, že přes něj procházela veškerá neoprávněně odebraná elektřina. Znalec se v předmětném znaleckém posudku vyjadřuje výhradně k samotnému místu napojení neměřené odbočky, neuvádí stav elektroinstalace, ani způsob využívání neměřené elektřiny. Znalec tedy pouze konstatuje, že v předmětném odběrném místě byl realizován neoprávněný odběr elektřiny. Současně žalobkyní předloženým posudkem vypracovaným na základě jeho objednávky byla možnost stanovení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem vyloučena, stejně jako možnost alespoň přibližně odhadnout průměrnou spotřebu elektřiny. Žalovaný jako provozovatel distribuční soustavy měl dvě možnosti, jak stanovit škodu způsobenou realizací neoprávněného odběru elektřiny, a to buď určit škodu skutečnou tedy zjistit skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny, nebo stanovit náhradu škody výpočtem na základě legitimního zmocnění určeným způsobem v souladu s právním předpisem. Jelikož v daném případě nebylo podle žalované reálně možné zjistit škodu skutečnou, neměl žalovaný možnost postupovat jinak, než stanovit náhradu škody v souladu s právní úpravou fikcí za pomoci výpočtu ve smyslu ust. § 9 s vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a to za období od 14. 4. 2015 do 22. 3. 2016, v celkové výši 159.449,43 Kč. Žalobkyně nikterak neprokázal, že podružný elektroměr skutečně zaznamenávalo veškerou neoprávněně odebíranou elektřinu ani to, že bylo způsobilé k měření spotřeby elektřiny. Žalovaná tvrdí, že spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit výhradně takovým elektroměrem, který má platné ověření, což v tomto případě tak nebylo. Z toho tedy vyplývá, že daném případě byl požadavek žalované na zaplacení náhrady škody byl podložen legitimním právním důvodem vyplývajícím z ustanovení § 51 energetického zákona. Nejedná se tedy o plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl. Mimo to žalovaná namítá, že výpočet provedený žalobkyní nelze akceptovat. Žalobkyně by v daném případě musel prokázat skutečnou škodu, kterou realizací neoprávněného odběru způsobil. Dále žalovaný uvádí, že posuzovaném případě bylo jednoznačně zdokumentováno a prokázáno, že na neměřenou elektrickou energii byly napojeny téměř všechny spotřebiče v domě a současně nebylo ze strany žalobkyně umožněno provést kontrolu hlavní budovy, tou dobou v rekonstrukci, ani nebylo možné provést kontrolu a odkrytí celé elektroinstalace. Skutečnost zda zásah do elektrické instalace provedla žalobkyně sama, či na jeho žádost jiná osoba, je na základě energetického zákona, považována za nepodstatnou, neboť citovaný zákon výslovně zavinění odběratele nestanoví.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), video záznamem, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výslechem znalců [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejich písemnými znaleckými posudky.

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně má společně se svým manželem, [jméno] [příjmení], ve společném jmění manželů [příjmení] věci, a to konkrétně pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce] (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí). Tyto Nemovité věci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s prodávající, obchodní společností [právnická osoba], [IČO]. Kupujícími byly Nemovité věci převzaty dne 10. 4. 2015 a o tom byl vyhotoven mezi kupujícími a prodávají protokol o předání a převzetí domu. Tímto předávacím protokolem strany potvrdily, mimo jiné, i stav měřičů spotřeby v okamžiku předání (prokázáno kupní smlouvou ze dne 16. 2. 2015 ve spojení s protokolem o předání a převzetí domu ze dne 10. 4. 2015). Podle průkazu energetické náročnosti budovy zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 5. 2014 byla energetická náročnost budovy - přístavku vyhodnocena jako D (méně úsporná) a energetická náročnost hlavní budovy jako D (méně úsporná) (prokázáno předmětnými průkazy energetické náročnosti). Na základě kontroly provedené pracovníky žalované, ze které byly pořízeny fotografie a videozáznam založené na č.l. 103 - 116 spisu, byla žalobkyně přípisem ze dne 23. 3. 2016 žalovanou vyrozuměna, že byl na adrese odběrného místa zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie prostřednictvím odbočení z neměřeného úseku soustavy. Na základě toho požadovala žalovaná úhradu částky ve výši 159 449,43 Kč, jako náhradu škody (prokázáno přípisem nazvaným neoprávněný odběr elektřiny – vyúčtování náhrady škody ve spojení s fakturou [číslo] ze dne 23. 3. 2016, splatnou dne 9. 4. 2016 znějící na částku 159 449,43 Kč). Žalobkyně zaslala žalované dopis, ve které se jí snažila vysvětlit, že o neoprávněném odběru elektrické energie neměla ponětí a nejspíše byl zřízen již za doby, kdy byly Nemovité věci ve vlastnictví předchozí majitelky a žádala žalovanou o prominutí penále a pokuty s tím, že prokazatelný odběr podle stavu podružného elektroměru uhradí (prokázáno přípisem žalobkyně žalované). V odpovědi jí žalovaná sdělila, že na odběrném místě u Nemovitých věcí byl prokazatelně zdokumentován neoprávněný odběr elektrické energie ve smyslu § 51 energetického zákona, a že náhrada škody byla vypočtena podle § 9 vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb. Současně žalobkyni sdělila, že není její povinností zjišťovat, zda žalobkyně o neoprávněném odběru věděla či nikoli a že nadále trvají na úhradě výše uvedené částky a stejnou odpověď konstruovali i v přípisech z pozdějších dnů (prokázáno přípisy ze dne 6. 4. 2016, 6. 5. 2016 a 27. 7. 2016). Ze zprávy o mimořádné revizi elektrické instalace ev. [číslo], vyhotovené dne 19. 2. 2015 revizním technikem [jméno] [příjmení] na základě provedené revize dne 12. 2. 2015 nebyla přítomnost neoprávněného odběru elektrické energie prostřednictvím odbočení z neměřeného úseku soustavy zjištěna (prokázáno zprávou o mimořádné revizi elektrické instalace ev. [číslo]). Žalobkyně si nechala dne 18. 4. 2016 zpracovat znalecký posudek, a to znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento posudek byl vypracován v dubnu a květnu roku 2016 a jeho účelem bylo zjištění, kdy mohla být provedena změna napájení přístavku u Nemovitých věcí na neměřenou část rozvodu. V tomto znaleckém posudku závěrem znalec uvedl, že z jemu známých, a na místě zdokumentovaných skutečností vyplývá, že k přepojení na neoprávněný odběr nemohlo dojít po převodu Nemovitých věcí, nýbrž ještě před tímto převodem, a to s ohledem na stav elektroměrových premixových desek, které byly pokryty prachem a pavučinami i na stav zásypové zeminy za pilířem. Z fotografie ze dne 11. 4. 2015 ze serveru Mapy.cz vyplývá, že k vybourání cihel v pilíři došlo již před převodem Nemovitých věcí. Podle stavu podružného elektroměru v době převodu Nemovitých věcí nelze přesně určit datum přepojení na neoprávněný odběr, protože není znám způsob užívání objektu a tady ani určení průměrné spotřeby. Spotřeba vykazovaná podružným elektroměrem za předmětné období však odpovídá běžné spotřebě čtyřčlenné domácnosti. (prokázáno předmětným znaleckým posudkem ve spojení se znaleckou doložkou a fotodokumentací, založenou na č.l. 42 – 47 spisu, z nichž je klíčová fotografie [číslo] na č.l. 43). Z oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže z 1. 6. 2016 a úředního záznamu Policie ČR ze dne 6. 9. 2016 je prokázáno, že žalobkyně podala trestní oznámení pro podezření, že jí neznámý pachatel mohl svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže, neboť vyvedením odbočením z vedení elektrické energie neoprávněně odebíral elektrickou energii, čímž si zmocněním přisvojil cizí věc (prokázáno oznámením na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže z 1. 6. 2016 a úředního záznamu Policie ČR ze dne 6. 9. 2016). Žalovaná vystavila žalobkyni dne 23. 3. 2016 fakturu [číslo] splatnou dne 11. 4. 2016, znějící na částku nedoplatku za spotřebovanou elektrickou energii za období od 18. 6. 2015 do 21. 3. 2016 na částku 834 Kč (prokázáno předmětnou fakturou ve spojení s vyúčtováním spotřeby elektřiny ke dni 23. 3. 2016), a dne 22. 6. 2015 fakturu [číslo] znějící na částku přeplatku za spotřebovanou elektrickou energii za období od 11. 4. 2015 do 17. 6. 2015 na částku 426 Kč, použitou k částečné úhradě záloh (prokázáno předmětnou fakturou ve spojení s vyúčtováním spotřeby elektřiny ke dni 22. 6. 2015). Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 14. 11. 2016 z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně dlužnou částku pod nátlakem uhradila dne 14. 4. 2016 bez právního titulu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14. 11. 2016). Na odběrném místě byly dne 13. 4. 2016 učiněny zásahy do elektroinstalace tak, že odběrné místo bylo opětovně způsobilé připojení do odběrné soustavy, což formulářem z téhož dne potvrdil revizní technika, pan [jméno] [příjmení] (prokázáno podklady pro uzavření smlouvy na hladině NN ze dne 13. 4. 2016). Žalobkyně si občas v období neoprávněného odběru bavila pečením dortů především pro rodinu a známé, což nahrávala na inzertní portál [webová adresa]. V červnu 2017 se začala pečení dortů věnovat komerčně, kdy si vyřídila vznik živnostenského oprávnění na činnost„ Pekařství, cukrářství“, a zároveň si zřídila i webové stránky (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku, náhledem webové stránky [webová adresa] a fotogalerií dortů na serveru [webová adresa] ke dni 26. 5. 2015, květen 2015 a červenec – září 2015). Z daňových dokladů – řádné fakturace od [právnická osoba] [anonymizováno] pro zákazníka [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] bylo zjištěno, že za období od 18. 6. 2020 do 17. 6. 2021 činilo dodané množství elektřiny 3 486 kWh za částku 18 597,99 Kč (prokázáno řádnou fakturací [právnická osoba], z které vyplývá, že za období od 18. 6. 2020 - 17. 6. 2021).

5. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 20. 3. 2019 soud zjistil, že znalec považoval pro sebe za prokázané, že žalobkyně si neměřený odběr elektrické energie sama nevyhotovila, že už to tam muselo být předtím. Přičemž výše náhrady škody podle vyhlášky č. 82 není na místě, protože ta vyhláška má sankční charakter a má stíhat v zásadně„ zloděje“ elektrické energie. V tomto případě se znalec domníval, že nešlo o úmyslný čin ani ze strany žalobkyně o hrubou nedbalost. Byl toho názoru, že žalovaná strana měla nárok na zaplacení skutečné škody a ne škody podle vyhlášky č. 82, přičemž skutečná škoda se nechala poměrně snadno určit, protože na tom objektu byl podružný elektroměr. Toto měřidlo sice není schváleno distribuční společností, ovšem dá se zkontrolovat, má nějakou toleranci a žalobkyně nemohla vědět, že to není měřidlo schválené. Žalovaná pochybila, když při zásahu, když byl podružný elektroměr odebrán, odebrala i druhý, který byl v pořádku. Podružným elektroměrem bylo v předmětném období, od doby, kdy se tedy nastěhovala rodina žalobkyně do objektu do doby odpojení, naměřeno 2 508 kWh. Na hlavním elektroměru bylo v rozhodném období naměřeno 405 kWh odběru a po sečtení 2508 kWh a 405 kWh jde o hodnotu 3091 kWh, téměř o 600 kWh více než průměr čtyřčlenné rodiny. To lze odůvodnit tím, že v hlavní budově probíhala rekonstrukce. Objekt, kde probíhala rekonstrukce, tedy hlavní budova, byl napájen řádně přes schválený hlavní elektroměr a přístavek, na kterém byl podružný elektroměr a ten byl napájen mimo měření. Přímo od hlavního jističe byl veden kabel neoprávněného odběru do hlavní budovy v rekonstrukci, který byl rozestavěn, zhruba vidět 3 nebo 4 kabely, ovšem tyto kabely tam byly již v době již v době, kdy se tam rodina žalobkyně stěhovala. Dále bylo zjištěno, že na elektroměrovém rozvaděči, jak je vidět na snímcích z portálu mapy.cz z dubna 2015, je vidět poškození toho rozvaděče - vybourání cihel. Což muselo být zjevné při pravidelných odečtech elektřiny. Přesto došlo k řešení neoprávněného odběru až 2 roky nebo jak dlouho poté. Na rozestavěné hlavní budově byl rozvaděč původní a nebyl důvod, aby tam byl elektroměr. Elektrická energie do rozestavěného objektu přicházela přes rozvaděč, který tam byl původní.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně přítomného v Nemovitých věcech v době kontroly provedené pracovníky žalované soud zjistil, že svědek je starobním důchodcem a tehdy hlídal psa v době nepřítomnosti žalobkyně. Několikrát vyšel před dveře přístavku na zahradu. Jednou uviděl za plotem muže, jak se dívá k nim na pozemek. Když svědka spatřil, tak dělal, jako že se nic nestalo a odcházel. Poté začal telefonovat, a když skončil, tak šel zpátky k brance k Nemovitým věcem. Poté svědek uviděl další muže, všichni měli modrá trička. Svědek netušil, že jde o pracovníky žalované. První muž se snažil svědka přesvědčit, aby otevřel branku, což svědek nechtěl. Pak začal svědkovi vyhrožovat Policií ČR, načež svědek zavolal žalobkyni, která souhlasila s puštěním mužů na pozemek, nicméně svědek to chtěl povolit pouze prvnímu muži. To dle jeho tvrzení nerespektovali a vešli tam všichni, přičemž si uvnitř začali fotit veškeré spotřebiče a měřili je. Otevírali lednici, poté měřili v další místnosti pečící troubu. Podle svědka je v přístavku mimo předsíně další místnost, kde se nachází trouba. V té větší místnosti vedou dveře k toaletě a do další menší místnosti, kde se dá přespat. Přičemž ještě z té velké místnosti je vchod do takového menšího pokoje. Kuchyně je součástí větší místnosti. V přístavku se nacházela mimo ledničky a trouby ještě televize a klimatizační jednotka. V rekonstruovaném objektu hlavní budovy se nacházela pouze malé žárovka v přízemí a že přístavek je malý domek, co má ročně spotřebu okolo 2 000 kWh, což svědek věděl jako bývalý stavař. Vytápění v přístavku bylo zajištěno plynovým kotlem. V té rekonstruované hlavní budově jako takové byl rovněž plynový kotel.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované, který se účastnil šetření v domě žalobkyně na jaře roku 2016. Na místě byla větší rozestavěná budova a poté nižší, co vypadala jako garáž. Elektroměr a přípojková skříň byly na hranici pozemku veřejně přístupné. Po otevření bylo hned viditelné, že, že z vývodu jističe vedou tři vodiče mimo elektroměr. Poté požádal spolu s ostatními techniky osobu přítomnou v přístavbě, aby je vpustil do objektu, což učinila. Vstoupili do předsíně, místnosti a místnosti za tím. Všiml si světel, televize, audiosouprava, lednice a trouba. Do jiných místností se nedostali a stejně tak do rozestavěné hlavní budovy, neboť byla zamčená. Při kontrole byla provedena demontáž krytu hlavního jističe, demontáž elektroměru a zapínali spotřebiče. Výkopové práce nebyly prováděny. Po kontrole předali doklad o tom, že elektroměr byl odebrán z důvodu neoprávněného odběru, a byla předána vizitka s kontaktem na žalovanou.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je také zaměstnancem žalované, který byl přítomen na odběrném místě, když byla prováděna kontrola z důvodu nízkého odběru elektrické energie, což žalovaná zjistila na základě odečtu elektřiny a fakturace. Přičemž na místě samém pracovníci zjistili, že z neměřené části vývodu hlavního jističe byla zjištěna neměřená třífázová odbočka, která sloužila ve prospěch předmětné nemovitosti. Přičemž člověka přítomného na místě požádali o zpřístupnění do nemovitosti, aby mohli nemovitost zdokumentovat a zjistit, jaké spotřebiče jsou napojeny na tu neměřenou odbočku mimo ten elektroměr. Vše zdokumentovali videozáznamem a fotodokumentací. V přístavku se jednalo o běžnou domácnost vybavenou běžnými spotřebiči jako mikrovlnná trouba, zásuvkové obvody a podobně. Do rozestavěné větší budovy nebyli puštěni. Při kontrole elektroměru, který byl přístupný na veřejném místě, provedli odečet toho elektroměru a porovnání momentálního odběru proudu, přičemž zjistili, že momentální odběr elektrické energie není registrován elektroměrem, odkryli kryt hlavního jističe a zjistili, že z vývodu hlavního jističe je vyvedena třífázová odbočka, která vede do přístavku do přístavku se spotřebiči. Jednalo o standardní neoprávněný odběr elektrické energie.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že průběh kontrol je vesměs vždy stejný. Pracovníci přijedou na odběrné místo a provádí zjištění v odběrné skříni. Vzpomněl si, že elektroměrový rozvaděč s elektroměrem byl umístěn venku, přístupný z chodníku, předtím elektroměrem na hlavním jističi byl připojen jeden kabel navíc, který tam nemá být, což je neměřený vývod z toho hlavního jističe před elektroměrem a že tento neměřený vývod z hlavního jističe před elektroměrem sloužil pro menší objekt, který tam byl. Na další skutečnosti si s určitostí nevzpomněl.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tam našli neoprávněný odběr. U přípojkové skříně tam byl rozvaděč a na hlavním jističi byl napojen ještě další přívod. [příjmení] dovnitř nešel, ale stál venku u přípojkové skříně a měřil jsem okamžitý odběr. Hodnoty měření hlásil kolegům.

11. Soud v průběhu řízení nechal vypracovat znalecký posudek, kdy byl usnesením ze dne 4. 3. 2020, č. j. 26 C 382/2017-186 ve věci ustanoven znalec [celé jméno znalce]. Znalci bylo uloženo, aby znaleckým posudkem odpověděl na otázky, zda lze ověřit, zda podružný elektroměr měří spotřebu elektrické energie přesně (za předpokladu, že máme tento přístroj k dispozici), zda bylo v nadepsané věci s využitím podružného elektroměru (i s případným ověřením, zda měří správně), který byl instalován, a s ohledem na možnost zjistit, jaké spotřebiče jsou v domácnosti přítomné, zjistit skutečnou spotřebu v odběrném místě, dále jaká je obvyklá spotřeba elektřiny v čtyřčlenné domácnosti a zda odpovídá stav měření podružným elektroměrem (2 508 kWh za 11 měsíců) běžné spotřebě čtyřčlenné domácnosti za období 11 měsíců. Znalec znalecký posudek vypracoval a předložil jej soudu dne 29. 6. 2020. K první otázce znalec uvedl, že přesnost měření ověřit samozřejmě lze, a to několika způsoby: buď na zkušebním stole porovnání přesnosti srovnáním s kalibračními přístroji tak, aby se určila jeho přesnost měření v % provozních hodno. Tato metoda se především používá při hodnocení starších a vyměněných přístrojů. Přesnost přístroje může být odlišná s ohledem na konstrukční typ. Na druhou otázku znalec odpověděl, že zcela nepochybně ano, že s využitím podružného elektroměru (a případným ověřením přesnosti měření) a se započítáním všech spotřebičů v domácnosti lze zjistit skutečnou spotřebu energie poměrně přesně. Pro odhady či výpočty celkové spotřeby elektrické energie jsou přímo i informativní tabulky prodejců elektrické energie, týkající se časového využití a průměrných spotřeb jednotlivých elektrických spotřebičů. Ohledně třetí otázky znalec uvedl, že nutno je pochopitelně brát v potaz vybavenost domácnosti spotřebiči a také to, zda jsou využívány i jiné energie, například plyn. Z toho, že v daném případě byl plyn využit pro topení a ohřev teplé vody, je průměrná střední roční spotřeba elektrické energie 2 860 kWh, čímž znalec uzavírá odpovědí na čtvrtou otázku, že 2 508 kWh za 11 měsíců je pro čtyřčlennou rodinu reálná hodnota, která může při menším množství spotřebičů odpovídat skutečnosti a přímo to koresponduje s tím, že v předmětném období obývala žalobkyně s rodinou menší přístavek.

12. Znalec Ing. [celé jméno znalce] byl ve věci vyslechnut, z jeho výpovědi soud zjistil, že hlavní elektroměr je důležitý pro obchodní vztah a elektroměr podružný, jak z jeho názvu vyplývá, je přímo návazný na ten hlavní. Pokud je na odběrném místě zřízen podružný elektroměr, pak ze změřené větve se zjistí měření částečné spotřeby prostřednictví podružného elektroměru. Znalec uvedl, že žalobkyně a její rodina využívali menší budovu jako provizorní bydlení. Ohledně dotazu, kolik energie je potřeba na výrobu dortu znalec uvedl, že jak vyplývá z praxe osob jemu blízkých s cukrářskou výrobou, tak lze dojít k závěru, že na výrobu jednoho dortu je zapotřebí od 1,6 do 2,4 kWh, pochopitelně v závislosti na velikosti dortu a vybavení, a je poté otázkou, zda 10 dortů denně je skutečných, nebo jde jeden den o 2 dorty a druhý den o 8 dortů. Podle znalce je jeho hrubý odhad roční spotřeby elektrické energie pro čtyřčlennou rodinu při běžném použití spotřebičů v domácnosti 3 500 kWh. Použití klimatizace, může spotřebu navýšit až o 2 600 kWh ročně, pokud je používána 4-6 měsíců, ale to nelze říct při neznalosti údaje o tom, kolik měsíců a jak dlouho je klimatizace počítána.

13. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o výpovědi shora uvedených svědků a znalců, jejichž výpovědi soud považuje za věrohodné, když uvedené osoby vypovídaly kontinuálně a bez logických rozporů o skutečnostech, které sami vnímaly a o znalecký posudek provedený [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

14. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem č. 37/ 2019, vypracovaným znalcem Ing. Tadeuszem Sikorou, Ph.D., který předložila žalovaná na jednání dne 2. 9. 2021 s tím, že tento znalecký posudek jí byl znám již v roce 2019. K tomu soud uvádí, že podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst. 1). Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2). Citovaná ustanovení zakládají účastníkům řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Povinnost tvrzení spočívá v tom, že účastník je povinen tvrdit pro věc významné a rozhodné skutečnosti, a povinnost důkazní spočívá v tom, že účastník, který tvrdí pro věc významné a rozhodné skutečnosti, je povinen uvést a/nebo předložit důkazy, jimiž budou jeho tvrzení prokázána. Povinnosti tvrdit všechny potřebné skutečnosti (břemeno tvrzení) a označit a/či předložit důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní) se neváží výhradně k žalobě samotné, nýbrž i k době pozdější, zpravidla ve vazbě na průběh řízení; pro splnění těchto procesních povinností též není rozhodné, jestli účastník přednesl potřebná tvrzení (doplnil skutkový děj vymezený žalobou) a označil a/či předložil potřebné důkazy z vlastní iniciativy nebo na základě poučení soudu. Žalovaná k předmětnému znaleckému posudku uvedla, že došlo k chybě v komunikaci a předáváním agendy jejich straně a z toho důvodu předkládají znalecký posudek až v září 2021. Soudem bylo zjištěno, že žalovaná ve svých podáních k soudu a při svých tvrzeních označila k důkazu znalecký posudek pouze„ obecně“, bez bližší specifikace. Žalovaná soudu zaplatila v roce 2019 zálohu na znalecký posudek ve smyslu § 141 odst. 1 o.s.ř. a souhlasila s ustanovením znalce soudem k vypracování znaleckého posudku ve smyslu § 127 o.s.ř. S ohledem na tyto skutečnosti, podle názoru soudu, nebylo možné navrhovaný znalecký posudek č. 37/ 2019 provést jen z toho důvodu, že jej žalovaná zapomněla soudu předložit, jelikož došlo již tzv. koncentraci řízení a žalovaná tento znalecký posudek neoznačila v rámci svých tvrzení a podání konkrétně, ale označila znalecký posudek pouze obecně bez bližší specifikace, přičemž netvrdila ve smyslu ustanovení § 118b o.s.ř. jiné důvody, aby soud tento znalecký posudek jako důkaz provedl. Soud proto tento návrh na důkaz zamítl.

15. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Po provedení důkazů je soud zhodnotil. Při jejich hodnocení soud postupoval podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a hodnotil je dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

16. Z učiněných skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že při kontrole odběrného místa na adrese [adresa], který byl realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do nemovitosti žalobkyně a umožnovala tak odběr elektrické energie bez měření. V daném sporu byl prokazatelně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Na základě toho požadovala žalovaná po žalobkyni úhradu částky ve výši 159 449,43 Kč, jako náhradu škody, kterou jí žalobkyně z důvodu obav z následků dne 14. 4. 2016 zaplatila. Zároveň bylo soudem zjištěno, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz pro to, že zřizovatelem neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina, byla žalobkyně a naopak, ze všech provedených důkazů vyplývá, že tento neoprávněný odběr byl v domě zřízen již před tím, že Nemovité věci nabyla žalobkyně do společného jmění manželů s panem [jméno] [příjmení]. Zároveň dospěl soud k závěru, že žalovaná postupovala chybně při výpočtu částky ve výši 159 449,43 Kč, neboť bylo možné zjistit skutečnou škodu přesněji a nikoliv nepravděpodobnou výši, stanovenou paušálně jako nejvyšší možný odběr v daném odběrném místě.

17. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

18. Podle ust. § 51 odst. 2 zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

19. Podle ust. § 51 odst. 3 zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

20. Ze zákonné definice tak plyne, že při prokázání zákonem zakázaného neoprávněného odběru vždy vzniká škoda na straně provozovatele distribuční soustavy, v daném případě žalované (ta se potom vyčísluje podle příslušných prováděcích předpisů). Aby se však mohlo jednat o škodu, musí být splněny základní atributy dané zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen o. z.).

21. Podle ust. § 2910 věta prvá o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

22. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

23. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Primárně žalovaná postupovala chybně při výpočtu škody, neboť s tvrzením, že nelze aplikovat § 9 odst. 1 vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb. z důvodu toho, že nelze zjistit skutečnou škodu a přistoupila k paušálnímu vyčíslení podle odstavce 2 téhož ustanovení. Tento postup však vedl k výsledně několikanásobně vyšší částce a byl v rozporu s Ústavním soudem předjímaným principem subsidiarity a proporcionality. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15, pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená dle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud je v takovém případě povinen zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V nálezu sp. zn. I. ÚS 202/06 poté Ústavní soud uvedl, že zvolená legislativní konstrukce objektivní odpovědnosti a výpočet fiktivní škody podle vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb. zvýhodňuje dodavatele energie a toto zvýhodnění je patrně odůvodněno tím, že řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují veřejný zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Zda je toto omezení ústavně přípustné, lze konstatovat jen na základě testu proporcionality. Je třeba zkoumat, zda je cíl sledovaný omezením legitimní a zda zvolený prostředek (zde zákonem volená odpovědnostní konstrukce) je schopen cíle dosáhnout (i), zda jde o prostředek nezbytný (ii) a zda není újma způsobená základním právům nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli (iii). Podle výše uvedené judikatury má Ústavní soud za to, že výše škody, není-li možné zjistit skutečnou, má být stanovena tak, aby se v maximální míře přiblížila skutečné škodě, což v případě žalované nebylo, kdy fakturovaná částka byla absolutně nepřiměřená, kdy nebyl žádný objektivní důvod předpokládat, že žalobkyně z ničeho nic měla extrémní výkyv ve spotřebě elektrické energie. Navíc žalovaná měla možnost aspoň odhadnout průměrnou spotřebu elektřiny, neboť energie spotřebována v odběrném místě, která pro existenci odbočení z neměřeného úseku soustavy nebyla evidována hlavním elektroměrem, byla měřena podružným elektroměrem instalovaným u přístavku, který žalobkyně v rozhodném období obývala i s rodinou. Ze stavu tohoto podružného elektroměru šla zjistit hodnota 2 508 kWh, jako odběr elektrické energie ode dne převzetí nemovitých věcí do dne zjištění neoprávněného odběru, což podle shodného vyjádření znalců [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalce] odpovídá průměrné reálné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Hlavním elektroměrem byl poté zjištěn odběr elektrické energie pro hlavní budovu celkem 405 kWh. Z tohoto důvodu je tedy zřejmé, že žalovaná mohla podružný elektroměr, byť necertifikovaný, použít aspoň určité vodítko pro výpočet částky aspoň se blížící skutečné škodě, neboť dle shodného tvrzení obou znalců je to možné a podružné elektroměry měří relativně přesně. S tímto závěrem se ztotožňuje i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 4108/2017 kdy říká, že„ provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může pro účely vyúčtování ceny údaje z měření (stav elektroměru) k datu účinnosti změny dodavatele elektřiny s ohledem na charakter odběrného místa zjistit nejen odečtem, ale i odhadem stavu měřícího zařízení podle typového diagramu dodávky. Okolnost, že údaje zaznamenané měřícím zařízením jsou dostupné, na tom nic nemění. Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu provozovatelem přenosové distribuční soustavy přichází v úvahu nejen. Je-li měřící zařízení vadné, ale i při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot, a to podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období nebo dodatečně podle výše spotřeby či dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období. Takto dodatečně stanovené hodnoty se považují za údaje z měření elektřiny a jsou podkladem vyúčtování ceny při změně dodavatele.“ Proto žalovanou výsledně fakturovaná paušální částka nemá žádné opodstatnění.

26. V této souvislosti nutno ještě zmínit, že náhrada výše škody za neoprávněný odběr elektřiny má sice zvláštní právní úpravu, jak soustavně judikuje Nejvyšší soud (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 916/2005 ze dne 14. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3606/2012 ze dne 26. 11. 2013), avšak v případě, že tuto nelze plně a výlučně aplikovat, je nutno postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy náhrady škody (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/13 ze dne 1. 4. 2014, bod 49). Odpovědnostní vztah vzniklý z titulu neoprávněného odběru energie je vztahem občanskoprávním mezi škůdcem a poškozeným (distributorem energie). Pokud tedy zvláštní právní úpravu v § 51 energetického zákona a prováděcí vyhlášku nelze z důvodu ústavně nesouladných důsledků plně aplikovat, je nutno v nezbytném rozsahu použít pravidla o náhradě škody podle obecného předpisu, kterým je občanský zákoník. Důkazní břemeno přitom v tomto ohledu tíží škůdce. Je na něm, aby prokázal, že vypočtená výše škody podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Vedle množství spotřebované elektřiny je dále především nutno přihlédnout k výši vypočítané škody, neboť tato hodnota v korunách představuje v konečném důsledku zásah do majetkových práv škůdce. Je-li výše škody vypočtená podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu ve značném nepoměru k platbám za předchozí srovnatelně dlouhá období, a to samozřejmě při zohlednění změny ceny elektřiny v čase, vyžaduje si taková skutečnost vysvětlení a nelze bez dalšího akceptovat výpočet podle prováděcího předpisu. Taková skutečnost totiž naznačuje, že škůdce by mohl nést nadměrné břemeno zásahu do svého práva na ochranu majetku, neboť výše škody by neplnila jen funkci kompenzační, ale i, a to v převážné míře, funkci sankční. Což žalobkyně v průběhu řízení prokázala, neboť částka vypočtená žalovanou byla v extrémním nepoměru vůči ostatním platbám za srovnatelné období, a šlo o zásah do jejích majetkových práv. Pokud žalovaná strana nedisponuje důkazy, na kterých by bylo možné založit závěr o skutečné škodě, nemůže soud akceptovat výpočet výše škody výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu. Takový zásah do jeho majetkových práv neobstojí v posledním kroku testu proporcionality, neboť nestanoví spravedlivou rovnováhu mezi zájmy stěžovatele na ochraně jeho majetku na straně jedné a zájmy poškozeného na ochranu jeho majetku.

27. V daném sporu byl prokazatelně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Zároveň bylo soudem zjištěno, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz pro to, že zřizovatelem neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina, byla žalobkyně a naopak, ze všech provedených důkazů vyplývá, že tento neoprávněný odběr byl v domě zřízen již před tím, že Nemovité věci nabyla žalobkyně do společného jmění manželů s panem [jméno] [příjmení]. Nezbytnými obecnými předpoklady pro vznik povinnosti subjektu, který porušil povinnost stanovenou zákonem (případně i povinnost ze smlouvy – zde ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě, z níž plynou žalobcům povinnosti ve smyslu energetického zákona), nahradit provozovateli distribuční soustavy škodu, jsou: a) porušení smluvní či zákonné povinnosti, b) vznik škody a c) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Není-li jediný tento prvek přítomen, deliktní odpovědnost nevzniká. A v tomto řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ve vztahu k žalované porušila svou povinnost ze smlouvy, a zejména nebylo prokázáno, že by se chovala v rozporu s energetickým zákonem a sama si zřídila neoprávněný odběr energie. Soud má za to, že porušení zákona či smlouvy musí být vždy jednoznačně prokázáno. Žalobkyně od počátku důrazně odmítala, že by se neoprávněného odběru dopustila a s žalovanou aktivně komunikovala, zároveň v zaplacení fakturované částky soud nespatřuje žádné přiznání ani uznání žalobkyně, ale obavu pramenící z toho, že by její rodina mohla zůstat bez přívodu elektrické energie.

28. V poslední řadě, ačkoliv se žalovaná snažila prokázat opak, nebylo v souvislosti s činností žalobkyně – pečením dortů prokázáno tvrzení, že by v předmětných Nemovitých věcech pekla 10 dortů denně, čímž by markantně navýšila spotřebu elektrické energie. V tomto ohledu musí dát soud za pravdu žalobkyni s odkazem na zcela prostou logiku, že není v silách jedné osoby, pohybující se v provizorním přístavku se standardně vybavenou kuchyní péct denně 10 dortů, navíc s ohledem na skutečnost, že tato osoba v tu dobu pečuje o malé děti, kdy výroba pouhého jednoho dortu je záležitostí několika hodin, včetně příprav krémů, chladnutí a zdobení. Upečení takového množství dortů vyžaduje několik pečících zařízení, chladicích zařízení a ostatního vybavení, což žalobkyně prokazatelně nemá. Žalovaná navíc toto tvrdila pouze s odkazem na webové stránky, kam žalobkyně nahrávala své dorty, kdy je ovšem zcela zjevné, že časy uvedené na webových stránkách jsou časy nahrání fotografie, nikoli upečení dortu, a fotografie vznikly již dříve, což bylo prokázáno i rodinnými alby. Žalobkyně se komerčnímu pečení věnuje až od června 2017 a ani tak není schopna upéct více než 10 dortů týdně, což hrubě nekoresponduje s tvrzením žalované o 10 dortech denně a navíc, i po zřízení živnosti na výrobu dortů se její spotřeba elektrické energie u jiného dodavatele nezvýšila nijak markantně. Z výpovědi obou znalců a rovněž i z výpovědi svědků, které navrhla sama žalovaná vyplynulo, že v případě žalované se jednalo o běžnou standardní domácnost. Ani v době zásahu 22. 3. 2016 zaměstnanci žalované nezjistili, že by se například v lednici nacházelo větší množství dortů, či že by se v domácnosti žalobkyně nacházelo něco nestandardního. Svědek [jméno] [příjmení] například uvedl, že se jednalo o běžnou domácnost vybavenou běžnými spotřebiči. Žalovaná svá shora uvedená tvrzení v řízení neprokázala.

29. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3822/15 ze dne 6. 9. 2015, předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. V daném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně zaplatila žalované dne 14. 4. 2016 bez právního důvodu částku 159 449,43 Kč, a to pouze z existenčních obav z pozice slabší strany, žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohatila co do výše 140 623,85 Kč (částka po odečtení skutečné spotřeby ve výši 11 257,33 Kč za 2 508 kWh a částky 4 301 Kč jako nákladů žalovaná na zjištění neoprávněného odběru) a je povinna jí tuto částku vydat. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. Soud tak uzavírá, že provedenými důkazy byl sice neoprávněný odběr elektrické energie v Nemovitých věcech prokázán, ovšem nepodařilo se zjistit, že by žalobkyně porušila smlouvu, ani příčinná souvislost mezi tímto porušením a následkem (škodou), tím pádem deliktní odpovědnost nevznikla. Zároveň žalobkyně pochybila způsobem výpočtu škody, k tomuto účelu použila paušální sazbu stanovenou § 9 odst. 2 vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb. s tím, že tato částka byla zcela neodůvodněně v extrémně vyšší částce, čímž zasáhla do majetkových práv žalobkyně a neprokázala ani v průběhu řízení, že by žalobkyně či její rodina jakoukoliv svou činností měli zvyšovat odběr elektrické energie nad obvyklou spotřebu.

31. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni příslušenstvím v zákonné výši (stanovené podle ust. § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když za prvý den prodlení žalované považuje datum 25. 11. 2016, neboť žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení této částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 11. 2016, kdy byla žalovaná povinna uhradit tuto částku do 7 dní od doručení této předžalobní upomínky, což nastalo 24. 11. 2016. Den následující se tedy ocitla v prodlení.

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

33. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyní soud přiznal náhradu nákladů spojených s účelným uplatňováním práva. Jedná se o náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 18 úkony právní služby po částce 6 740 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby, předžalobní výzvy, formulace otázek znalci ze dne 22. 11. 2019, vyjádření ze dne 31. 8. 2018, 22. 1. 2019, 4. 8. 2020, 29. 7. 2021 a závěrečný návrh 7. 10. 2021, písm. g) – účast na jednání dne 10. 5. 2018, 27. 6. 2018, 4. 10. 2018 – zde 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, 20. 3. 2019 – zde 2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo více než 2 hodiny, 16. 6. 2021, 2. 9. 2021 a 3. 11. 2021, když jejich výše je dána ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Celkové náklady na právní zastoupení žalobkyně dosahují částky 153 331 Kč včetně DPH, k tomu náleží ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 7 031 Kč a záloha na znalecký posudek zaplacená žalobkyní ve výši 7 500 Kč, celkem se tak jedná o částku 167 862 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát přiznal znalečné přiznané usnesením ze dne 15. 8. 2019 ve výši 1 400 Kč, znalečné přiznané usnesením ze dne 7. 10. 2020 ve výši 11 180 Kč a usnesením ze dne 1. 9. 2021 ve výši 1 950 Kč. Žalovaná, která byla v řízení zcela neúspěšná, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jí soud uložil povinnost hradit náklady vzniklé státu v celkové výši 14 530 Kč. Zároveň ale žalovaná uhradila soudu zálohu na znalecký posudek ve výši 7 500 Kč, která se odečte od nákladů vzniklých státu. Žalovaná je tedy státu povinna uhradit částku ve výši 7 030 Kč Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud ponechal obecnou uvedenou v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení