26 C 41/2022-147

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Žalobkyni se přikazují do výlučného vlastnictví, ze zaniklého společného jmění účastníků, položky č. -) 2b – závazek ve výši úroků, které přirostou od [datum] do jejich celkového zaplacení, k úvěru ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], -) 25 – pračka zn. AEG Elektrolux, -) 27 – obraz, -) 28 – televize zn. LG.

II. Žalovanému se přikazují do výlučného vlastnictví, ze zaniklého společného jmění účastníků, položky č. -) 1 – stavba rodinného domu [obec], [adresa], stojícího na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] ([list vlastnictví]), zapsaná na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] I, u [stát. instituce], [stát. instituce], -) 2a - závazek ve výši 2 141 918,30 Kč, představující jistinu úvěru ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], -) 2b závazek ve výši úroků, které přirostou od [datum] do jejich celkového zaplacení, k úvěru ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], -) 4 – konferenční stolek, -) 11 – dětská postýlka, -) 12 – 3 rolety, -) 15 – komoda z šatny, -) 16 – velká skříň se zrcadlem z šatny -) 17 – vysoký botník z šatny.

III. Soud zamítá, ze zaniklého společného jmění účastníků, vypořádání položek č. -) 3 – sedací souprava s křeslem, -) 8 – postel s 2 matracemi a 2 nočními stolky, -) 10 – zrcadlová skříň, -) 35 – částka 110 000 Kč představující polovinu hodnoty osobního automobilu zn. Škoda Octavia III, 1.6 TDi, rok výroby 2016.

IV. Řízení se zastavuje ohledně vypořádání, ze zaniklého společného jmění účastníků, položek č. -) 5 – lednice zn. Elektrolux, -) 6 – 2 komody, -) 7 – postel z dětského pokoje, -) 13 – 10 ručníků, -) 14 – 2 sady ložního povlečení, -) 18 – jídelní stůl, -) 19 – 6 židlí, -) 22 – 2 skříně, -) 23 – televize z pokoje, -) 24 – počítač s monitorem, -) 26 – sušička, -) 29 – set hrnců, -) 30 – set talířů, -) 31 – set příborů, -) 32 – ponorný tyčový mixér, -) 33 – šlehač, -) 34 – topinkovač.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého společného jmění částku 1 979 950 Kč, z níž částku 200 000 Kč je povinen uhradit do 15 dnů od právní moci rozsudku a zbývající část je povinen uhradit do 3 měsíců od právní moci rozsudku, a to na účet žalobkyně č. [bankovní účet]

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zaniklého společného jmění částku 977 522,44 Kč, z níž částku 200 000 Kč je povinna uhradit do 30 dnů od právní moci rozsudku a zbývající část je povinna uhradit do 4 měsíců od právní moci rozsudku, a to na účet žalovaného č. [bankovní účet].

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) trvajícího od [datum] do [datum], jehož předmětem je rodinný dům [adresa], postavený na pozemku parc. č. st. 344 (jenž je ve výlučném vlastnictví žalovaného), zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] I, [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ rodinný dům“) a nesplacený úvěr u [právnická osoba], [IČO]. Navrhla SJM vypořádat tak, že žalovanému bude do vlastnictví přikázána uvedená společná nemovitost za cenu 3 950 000 Kč a bude mu uložena povinnost splatit jistinu úvěru, z jehož placení ji zároveň u věřitele vyváže, jeho budoucích úroků a zaplatit jí vypořádací podíl ve výši 1 975 000 Kč. Zároveň navrhla, aby jí byla soudem uložena povinnost splacení druhé poloviny budoucích úroků ze společného úvěru. Před podáním žaloby navrhla žalovanému dohodou vypořádat rodinný dům, hypotéku, osobní vozidla a vnitřní vybavení domu s tím, že by byl dům oceněn znalcem. Výzva byla žalovanému doručena [datum].

2. Žalovaný v písemném vyjádření doručeném soudu [datum] potvrdil, že v SJM s žalobkyní vlastní rodinný dům, jehož cena byla stanovena znalcem na 3 950 000 Kč. Dům je zatížen zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] k zajištění úvěru [číslo] (dále jen„ úvěr“), jenž ke dni rozvodu činil 1 883 159,29 Kč jakožto rozdíl mezi zůstatkem na meziúvěrovém účtu [číslo] ve výši - 2 141 918,30 Kč a zůstatkem na vkladovém účtu [číslo] ve výši 258 759,01 Kč. Souhlasil s přikázáním domu do jeho vlastnictví oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni 1 033 420,36 Kč, který vypočetl odečtením zůstatku úvěru 1 883 159,29 Kč od hodnoty domu 3 950 000 Kč a rozdělením výsledné částky 2 066 840,71 Kč napůl. Původně měl v úmyslu převzít celý úvěr a žalobkyni z něj nechat vyvázat, avšak v důsledku zhoršení jeho zdravotního stavu musel toto řešení odložit. Vypořádání SJM rozšířil o movité věci, které si žalobkyně při svém odstěhování odnesla z rodinného domu (komodu, stůl s židlemi, postel s matrací, 2 skříně, televizi z pokoje, PC + monitor, 6 jídelních židlí, pračku, sušičku, obraz, set hrnců, set talířů, set příborů, ponorný mixér, mixér, topinkovač a televizi z obývacího pokoje), v hodnotě cca 100 000 Kč, které navrhl přikázat do vlastnictví žalobkyně oproti zaplacení vypořádacího podílu ve výši . Za trvání manželství si pořídili osobní automobil Škoda Octavia III, 1.6 TDi, rok výroby 2016, který žalobkyně bez jeho vědomí převedla bezúplatně na své rodiče, o čemž se dozvěděl před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že se jednalo o převod majetku vyšší hodnoty, který nelze považovat za běžnou záležitost, je tento převod bez jeho předchozího souhlasu neúčinný. Automobil měl v době převodu hodnotu cca 220 000 Kč, proto by měl být vypořádací podíl žalobkyně na rodinném domě ponížen o hodnoty uvedených movitých věcí včetně automobilu s příslušenstvím. V průběhu řízení rozšířil vypořádání o 71 976 Kč představující polovinu částky 143 952,05 Kč (75 000 Kč uhrazenou na vkladový účet, 68 452 Kč zaplacenou na úrocích a 500 Kč zaplacenou jako poplatek za dotaz na stav úvěru), kterou po rozvodu (po [datum]) zaplatil ze svých prostředků na společný závazek zahrnutý žalobkyní do žaloby na vypořádání (evidovaný pod položkou [číslo]).

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že souhlasí s tím, aby na úvěru každý z nich zaplatil z částky 1 883 159,29 Kč, tedy každý 941 579,64 Kč. Potvrdila, že si při stěhování z rodinného domu odnesla komodu, která patřila dětem, psací stůl a židle, které dostala dcera darem od dědy, postel s matrací z dětského pokoje, která patřila dceři, 2 skříně z dětského pokoje patřící dětem, televizi starou 20 let, PC s monitorem starý 10 let, který patřil dětem, jídelní stůl s 6 židlemi, které dostala darem od svého otce, sušičku prádla, kterou jí darovala její matka a obrázky v podobě různých fotek. Vybavení kuchyně si s žalovaným rozdělili napůl. Žalovanému také zůstala televize v obývacím pokoji, sedací souprava, konferenční stolek, jídelní stůl a lednička, 2 komody, postel, manželská postel s 2 nočními stolky, komoda, zrcadlová skříň, dětská postýlka, rolety, záclony, ručníky, ložní prádlo, komoda, velká skříň se zrcadlem a vysoký botník, o které navrhla rozšířit vypořádání. Ohledně prodaného auta odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3457/2018, ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4002/2011 nebo rozsudek ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1433/2015, jež hovoří o tom, že absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k věci tvořící součást SJM zakládá relativní neplatnost takového úkonu, které se druhý z manželů musí dovolat proti všem účastníkům takového úkonu; v opačném případě se jedná o právní úkon platný. Žalovaný se nikdy relativní neplatnosti právního úkonu nedovolal. Vzhledem k tomu, že k převodu došlo dle kupní smlouvy dne [datum] a evidenčně bylo vozidlo převedeno [datum], tak již tak ani nemůže dodatečně učinit. Peníze, které od matky za prodej auta dostali zčásti žalovaný propil a zbytek se spotřebovalo na běžné výdaje.

4. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění ke dni rozvodu manželství účastníků (dále jen„ o.z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

5. Podle § 708 odst. 2 o.z., společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

6. Podle § 709 odst. 1 o.z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

7. Podle § 710 o.z., součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

8. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

9. Soud má za prokázáno, že manželství účastníků trvalo od sňatku dne [datum] do jeho rozvodu dne [datum] tzv.„ rozhodné období“ (spis Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] – oddací list a pravomocný rozsudek ze dne [datum]), aniž by za jeho trvání byl nějak měněn zákonný režim společného jmění manželů soudním rozhodnutím či smlouvou (shodná tvrzení). SJM účastníků tak zaniklo k datu [datum] a trvalo od sňatku dne [datum]. Vypořádání zaniklého SJM bylo zahájeno žalobou podanou dne [datum]. Žalobkyně i žalovaný jsou schopni výplaty vypořádacího podílu (nesporná tvrzení účastníků), protože žalobkyně má pravidelný příjem ze zaměstnání v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve [obec] ve výši 27 000 Kč čistého a žalovaný má přislíbeny peníze od svých rodičů, kteří jsou připraveni prodat své pozemky a peníze mu poskytnout. Žalobkyně s dětmi bydlí v podnájmu, za který měsíčně platí 10 000 Kč. Žalovaný zůstal bydlet ve společném rodinném domě účastníků, za bydlení platí 7 000 měsíčně, splácí společný úvěr 9 000 Kč měsíčně a platí výživné na děti 6 500 Kč měsíčně svěřené do péče žalobkyně.

10. Položky navržené žalobkyní k vypořádání pod [číslo] – lednice zn. Elektrolux, 6 – 2 komody, 7 – postel z dětského pokoje, 13 – 10 ručníků, 14 – 2 sady ložního povlečení a položky navržené žalovaným k vypořádání pod [číslo] – jídelní stůl, 19 – 6 židlí, 22 – 2 skříně, 23 – televize z pokoje, 24 – počítač s monitorem, 26 – sušička prádla, 29 – set hrnců, 30 – set talířů, 31 – set příborů, 32 – ponorný tyčový mixér, 33 – šlehač a 34 – topinkovač v průběhu řízení účastníci navrhli vyloučit z vypořádání se souhlasem protistrany, proto soud ohledně vypořádání těchto movitých věcí řízení zastavil výrokem IV.

11. Položky navržené žalobkyní k vypořádání pod [číslo] – sedací souprava s křeslem, 8 – postel s 2 matracemi a 2 nočními stolky a 10 – zrcadlová skříň, byly předmětem dokazování s ohledem na námitku žalovaného, že toto vybavení domácnosti nespadalo do SJM, protože k jejich pořízení došlo před uzavřením manželství. Žalobkyni tak tížilo břemeno důkazní, protože její tvrzení o pořízení sedací soupravy s křeslem po datu [datum] ještě do předchozího bydliště za částku 20 000 Kč ze společných prostředků, stejně jako postel s 2 matracemi a 2 nočními stolky a dřevěnou zrcadlovou skříň dvoudvéřovou s posuvnými dveřmi pořízenou za 12 000 Kč, žalovaný shodným tvrzením nepodpořil. Žalovaný naopak setrval na své verzi, že k pořízení těchto věcí došlo v letech 2006 [číslo] z jeho výlučných prostředků získaných z dědictví po jeho strýci (mimo položku 10). Tvrzení žalobkyně však nebylo prokázáno, a to ani výslechem svědků, jejích rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení], protože matka žalobkyně k položkám [číslo] pouze obecně tvrdila, že byly pořízeny po sňatku účastníků, aniž by pravdivost své výpovědi podpořila dalšími podrobnostmi ve shodě s tvrzením žalobkyně jako např. kde byl nábytek pořízen, za jakou částku a z jakých prostředků; věrohodnost této svědkyně byla naopak snížena zjištěním, že si sama nepamatovala ani datum svatby své dcery, a to i přes jeho snadnou zapamatovatelnost ([datum]). Otec žalobkyně rovněž pouze obecně vypověděl, že k pořízení nábytku pod položkami [číslo] došlo po svatbě jeho dcery, aniž by si vybavil cokoliv bližšího, co by zvýšilo věrohodnost tohoto jeho tvrzení např. dobu pořízení, datum sňatku, popis věcí (k položce 3 si vybavil pouze sedací soupravu bez křesla) či místo pořízení (u položky 8 tvrdil v rozporu s tvrzením žalobkyně, že matrace vyráběl sám a nejedná se tak o matrace pořízené v prodejně Ikea). Soud proto tyto sporné položky v rámci vypořádání SJM účastníků z vypořádání vyloučil z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní ohledně jejich pořízení za trvání manželství, a to tak, že v této části žalobu zamítl (výrok III.).

12. Soud vypořádal položky [číslo] způsobem, na němž se účastníci shodli, protože bylo v řízení prokázáno ohledně položek číslo: 1 – stavba rodinného domu [adresa] [obec], že byla předmětem zaniklého SJM účastníků, protože jako předmět vlastnického práva vznikla v roce 2013, za trvání manželství účastníků, jeho výstavbou na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] v k. ú. [obec] I ve výlučném vlastnictví žalovaného, nabytém žalovaným darovací smlouvou ze dne [datum]. Výstavba rodinného domu byla zahájena ohlášením ze dne [datum] a byla financována účastníky ze společného úvěru (jež je předmětem vypořádání pod položkou [číslo]) a ze společných výdělků. Hodnota rodinného domu – novostavby z roku 2013 - byla stanovena na 3 950 000 Kč dne [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v odhadu [číslo]; celková hodnota domu s pozemkem byla odhadnuta na 5 500 000 Kč. Dům i pozemek pod ním jsou zatíženi zástavním právem ze dne [datum] zajišťujícím společný meziúvěr účastníků v celkové výši 2 000 000 Kč pro [právnická osoba] a budoucí pohledávky z úvěru do výše 1 277 500 Kč a existujících, budoucích, podmíněných i nepodmíněných peněžitých dluhů dle smlouvy o meziúvěru a úvěru [číslo] do výše 5 000 000 Kč dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (výpisy z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] I – [list vlastnictví] a 446, shodná tvrzení, odhad ze dne [datum]). Účastníci shodně navrhli přikázat stavbu do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 3 950 000 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 1 975 000 Kč. V domě po odstěhování žalobkyně s dětmi zůstal sám bydlet žalovaný, který tak zde bydlí od [datum], kdy se do domu s žalobkyní a dcerou nastěhoval. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 4 – konferenční stolek, že byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků, je užíván žalovaným, protože zůstal v rodinném domě (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli jej přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 800 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 400 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 11 – dětská postýlka, že byla pořízena ze společných prostředků po narození syna v roce 2016 a zůstala v rodinném domě (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli ji přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 800 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 400 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 15 – komoda v šatně, že byla pořízena za trvání manželství ze společných prostředků a nachází se v rodinném domě (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli ji přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 1 000 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 500 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 16 – velká skříň se zrcadlem z šatny, že byla pořízena za trvání manželství ze společných prostředků a nachází se v domě (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli ji přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 1 500 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 750 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 17 – vysoký botník z šatny, že byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků a nachází se v domě (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli jej přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného v hodnotě 800 Kč oproti povinnosti žalovaného k výplatě vypořádacího podílu žalobkyni ve výši odpovídající částce 400 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalovanému. 25 – pračka zn. AEG Electrolux, že byla pořízena v roce 2016 ze společných prostředků a že si ji žalobkyně odnesla při svém stěhování z domu (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli ji přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně v hodnotě 2 000 Kč oproti povinnosti žalobkyně k výplatě vypořádacího podílu žalovanému ve výši odpovídající částce 1 000 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalobkyni. 27 – obraz, že byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků a nyní jej má v držení žalobkyně, která si jej při stěhování odnesla a má o něj zájem (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli přikázat jej do výlučného vlastnictví žalobkyně v hodnotě 2 000 Kč oproti povinnosti žalobkyně k výplatě vypořádacího podílu žalovanému ve výši odpovídající částce 1 000 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalobkyni. 28 - televize zn. LG, že byla pořízena před 8 lety ze společných prostředků a že si televizor při stěhování žalobkyně odnesla a má jej v držení s tím, že si jej chce ponechat (shodná tvrzení). Účastníci shodně navrhli přikázat jej do výlučného vlastnictví žalobkyně v hodnotě 6 000 Kč oproti povinnosti žalobkyně k výplatě vypořádacího podílu žalovanému ve výši odpovídající částce 3 000 Kč. Soud rozhodl v souladu s návrhy účastníků a rozhodl o přikázání této položky žalobkyni.

13. Rovněž ohledně položky [číslo] – 3 rolety, bylo (shodným tvrzením) prokázáno její pořízení v rozhodném období v režimu SJM, když k jejich pořízení došlo v roce 2015 po nastěhování do rodinného domu (položka [číslo]). Účastníci se shodli, že rolety byly pořízeny na zakázku tzv.„ na míru“ na 3 okna v obývacím pokoji, včetně jednoho tzv. francouzského okna, za částku cca 10 000 Kč. Do vypořádání této položky byly zahrnuty rolety (pruhy látky) společně s kolejničkami se zařízením na ovládání rolety. Rolety byly popsány jako pruh látky, který se na oknech zvedá nahoru a dolů a na francouzském okně v podobě 4 pruhů látek, které se posouvají zprava doleva. [příjmení] byla barevně sladěna k vanilkové barvě sedačky. Dle žalobkyně se roleta sice dá z kolejnice sundat a případně dát na jiné okno po namontování kolejnice, ale vzhledem k rozměrům a barvě navrhla rolety ponechat v domě, tedy přikázat je do vlastnictví žalovaného, který v domě bydlí. Zbytkovou hodnotu stanovila na 5 000 Kč. Žalovaný souhlasil se zbytkovou cenou 5 000 Kč i s ponecháním rolet v domě, protože je považuje za jeho součást a nikoliv za samostatnou věc k vypořádání.

14. Podle § 505 o.z. je součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

15. Podle § 510 odst. 1 o.z., příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.

16. Součást rodinného domu jako věci (položka [číslo]) je vše, co k němu podle jeho povahy náleží a co nemůže být od něj odděleno, aniž by došlo k jeho znehodnocení. Výkladem § 505 o.z. lze snadno dovodit, že se jedná o takové trvalé součásti domu jako např. podlahovou krytinu, vytápění, vnitřní instalace apod., tedy nikoliv o lety, jež svou povahou sice náleží k oknu, avšak nikoliv nezbytně k oknu nacházejícímu se v konkrétní nemovitosti, jak se na tom sami účastníci shodli. Rolety lze bez významnějšího zásahu do domu ze stěny demontovat, aniž by jakkoliv toto oddělení dům znehodnotilo. Stejně tak výkladem § 510 o.z. nelze rolety zařadit mezi příslušenství domu, za které lze považovat např. sklep, komoru, septik, studnu, či oplocení, tedy věci funkčně spjaté s nemovitostí. Rolety představují pouze běžné vybavení domu, stejně jako nábytek vypořádávaný v ostatních položkách, proto při převodu vlastnického práva k domu nedochází automaticky rovněž k převodu vlastnického práva k tomuto vybavení, které je třeba vypořádat zvlášť. Žalobkyně tedy rolety s příslušenstvím (kolejničky, zařízení na ovládání rolety) zahrnula do vypořádání důvodně. Soud rozhodl o jejich přikázání do vlastnictví žalovaného, který o rolety sice stál pouze s výhradou, že budou považovány za součást domu, což se nestalo, avšak vzhledem k přikázání domu do jeho vlastnictví, do něhož byly rolety původně společně účastníky„ na míru“ (tedy rozměrově i designově) zhotoveny, budou rolety lépe žalovaným využity než žalobkyní v pronajatém bytě. Soud proto rozhodl o přikázání rolet do vlastnictví žalovaného. Při stanovení hodnoty této přikázané položky vyšel ze shodného návrhu částky 5 000 Kč oběma účastníky.

17. Podle § 714 odst. 1 o.z., v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

18. Podle § 714 odst. 2 o.z., jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

19. Podle § 586 odst. 1 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

20. Podle § 586 odst. 2 o.z., nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

21. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 2911 o.z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

23. Podle § 646 o.z., mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

24. Pokud jde o položku [číslo] – částka 110 000 Kč, představující hodnoty automobilu zn. Škoda Octavia III 1,6 TDi, rok výroby 2016, kterou žalovaný navrhl zahrnout do vypořádání, protože předmětný automobil zakoupili v roce 2018 s žalobkyní ze společných prostředků za částku 300 000 Kč, avšak žalobkyně jej bez jeho vědomí bezúplatně převedla na své rodiče. V době koupě bylo vozidlo 2 roky staré a mělo najeto 20 000 km. V době prodeje tchánům tak odhadem mohlo mít hodnotu o 80 000 Kč nižší. V době převodu tak hodnota automobilu činila 220 000 Kč. Žalobkyně bez jeho souhlasu tudíž převedla společný majetek vyšší hodnoty, přičemž tento převod nelze považovat za běžnou záležitost, proto nelze toto právní jednání považovat za platné. O prodeji se dozvěděl až po rozvodu a svůj nesouhlas s prodejem vyjádřil pouze v rámci svého prvního písemného vyjádření v této věci, prostřednictvím svého zástupce, a to jen vůči žalobkyni. Navrhl do vypořádání zahrnout již jen polovinu zbytkové hodnoty automobilu, tedy 110 000 Kč, kterou po žalobkyni požadoval k vyplacení, a to jeho zápočtem oproti vypořádacímu podílu, který žalobkyni náleží z jejich domu (položka [číslo]), a to z titulu škody, jež mu vznikla v souladu s §§ 2910 a 2011 o.z. porušením zákonné povinnosti žalobkyní stanovenou v 714 o.z. Výši vzniklé škody vyčíslil rozdílem mezi obvyklou cenou předmětného automobilu v době prodeje ve výši 220 000 a skutečnou cenou prodeje 100 000 Kč. Vzniklý rozdíl činí 120 000 Kč a z něho představuje částku 60 000 Kč (tedy nikoliv původně požadovaných 100 000 Kč), kterou tak po žalobkyni požadoval k vyplacení, resp. k započtení na její vypořádací podíl. Vzhledem k tomu, že dle § 646 o.z. začala běžet promlčecí doba nároku na náhradu škody až dnem [datum], k promlčení nároku dosud nedošlo. Žalobkyně sice potvrdila, že automobil byl zakoupen v roce 2018 ze společných prostředků od překupníka, avšak za částku 200 000 Kč, tedy o 100 000 Kč méně než tvrdil žalovaný. Rovněž potvrdila, že vozidlo převedla na svou matku za trvání manželství, avšak nikoliv darem, ale prodejem, za který utržila částku 100 000 Kč, kterou společně s žalovaným spotřebovali na běžné potřeby rodiny. K prodeji došlo po zjištění, že žalovaný v době její rodičovské dovolené vybral ze společného účtu všechny peníze a utratil i peníze dětí, proto potřebovala rychle řešit finanční situaci rodiny. Její rodiče jí nabídli pomoc, za kterou ale požadovali formální převod předmětného automobilu s tím, že vozidlo budou moci účastníci dále užívat. Tento návrh přednesla žalovanému, který s ním souhlasil. Připravila kupní smlouvu, kterou našla na internetu a ručně do ní doplnila osobní údaje a údaje o vozidlu. U této operace byl přítomen žalovaný a její matka, na kterou bylo vozidlo převedeno podpisem kupní smlouvy po výplatě kupní ceny 100 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, za přítomnosti žalovaného. Vše proběhlo u nich doma v kuchyni. Žalovaný až do [datum], kdy jí její zástupkyně předala vyjádření žalovaného s námitkou neplatnosti prodeje, nic proti prodeji nenamítal.

25. Soud vzhledem k rozdílným stanoviskům účastníků k vypořádání této položky a jejího případného zahrnutí do vypořádání SJM provedl dokazování kupní smlouvou, velkým technickým průkazem a výslechem matky žalobkyně (výpověď otce žalobkyně nebyla při hodnocení důkazů zohledněna, protože k navržení důkazu došlo až po koncentraci, ač tak mohlo být učiněno do skončení právního jednání ve věci), z nichž má za prokázáno, že k prodeji předmětného vozidla [registrační značka] (specifikovaného pod položkou [číslo]), jež spadalo do SJM účastníků (shodná tvrzení), došlo [datum] mezi žalobkyní a její matkou [jméno] [příjmení] za cenu 100 000 Kč zaplacenou v hotovosti při podpisu smlouvy (kupní smlouva). [příjmení] [jméno] [příjmení] byla evidována jako vlastník vozidla v osvědčení o registraci vozidla od [datum] (technický průkaz vozidla). Tvrzení žalobkyně o převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu bylo těmito listinami jednoznačně prokázáno. Prokázány však nebyly tvrzené okolnosti převodu, které svou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] sice zčásti potvrdila, a to informaci, že k prodeji došlo v domě účastníků za přítomnosti žalovaného, nikoliv však souhlas žalovaného s tímto prodejem. Také v ostatních podstatných bodech se svědkyně významně rozcházela s tvrzením žalobkyně, když nepotvrdila výši kupní ceny 100 000 Kč, za kterou sama považovala částku 200 000 Kč, ani osobu, se kterou smlouvu uzavřela, kdy tvrdila, že smlouva byla podepsána i žalovaným. Tvrzení žalobkyně, že k prodeji došlo s vědomím a souhlasem žalovaného, se tak prokázat nepodařilo. Prodej automobilu v hodnotě cca 200 000 Kč (shodná tvrzení), s ohledem na majetkové poměry účastníků v době prodeje, nebylo možno považovat za běžnou záležitost, proto k němu bylo třeba souhlasu žalovaného. Žalobkyně souhlas žalovaného neměla, proto byl žalovaný chráněn ustanovením § 714 odst. 2 o.z., spočívajícím v možnosti toto vadné právní jednání sankcionovat jeho neplatností se zpětnými účinky k datu uskutečnění tohoto jednání ([datum]), to však jen za předpokladu, že se této neplatnosti řádně dovolá. Toto„ dovolání“ bylo třeba učinit vůči všem účastníkům příslušného právního jednání s účinky k okamžiku dojití poslednímu z účastníků tohoto právního jednání. Učinil-li by tak žalovaný, převodní smlouva k automobilu by byla neplatná a automobil, resp. jeho hodnota, by tvořil součást zaniklého a dosud nevypořádaného SJM účastníků. Žalovaný v řízení potvrdil, že se neplatnosti dovolal pouze vůči žalobkyni v písemném vyjádření k žalobě, nikoliv však vůči nabyvatelce automobilu. Soud proto uzavřel, že ke dni rozhodnutí je převodní smlouva nadále platná a automobil smlouvou převedený tak byl platně, zákonem předvídaným způsobem, vyveden z režimu SJM a nemůže být, stejně jako jeho hodnota, předmětem vypořádání.

26. Náhrady se žalovaný nemůže v řízení domoci ani cestou nároku na náhradu škody, protože pokud došlo k platnému převodu automobilu žalobkyní za splnění podmínek stanovených v § 714 o.z., a žalovaný nevyužil ochranného institutu dovolání se relativní neplatnosti převodu, který byl zákonem stanoven na ochranu jeho zájmu pro tyto situace, je třeba považovat namítané právní jednání (kupní smlouvu) za platné. Pokud tedy žalobkyně jednala v souladu se zákonem, nemohla naplnit skutkovou podstatu stanovenou v § 2910 o.z., navíc když žalovaný v řízení ani netvrdil, jaká absolutní práva mu jednáním žalobkyně byla porušena, resp. jaká relativní práva chráněná zvláštním právním předpisem. Soud tedy nárok žalovaného na vypořádání položky [číslo] zamítl (výrok III.).

27. Podle § 737 odst. 1 o.z., vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

28. Podle § 737 odst. 2 o.z., vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

28. Pokud jde o vypořádání položky [číslo] společný závazek z úvěrové smlouvy vůči [právnická osoba], navržený žalobkyní, tak ten zahrnoval jednak závazek ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené dne [datum] a závazek ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum]. Obě smlouvy byly uzavřeny s [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dříve [právnická osoba]) (výpis z obchodního rejstříku). Žalobkyně navrhla přikázat nesplacenou jistinu a úrok z úvěru ve výši zjištěné ke dni rozhodnutí soudu k úhradě žalovanému, který po rozvodu úvěr sám splácí, s tím, že by žalovanému na zaplacení přispěla částky. Žalovaný s návrhem souhlasil. Soud vzal za svá zjištění shodná tvrzení účastníků, že závazek v souladu s § 710 o.z. patří do SJM účastníků, protože vznikl za trvání manželství se souhlasem obou. Smlouva o úvěru ze stavebního spoření pod [číslo] byla uzavřena [datum], přičemž úvěr měl být poskytnut ze stavebního spoření žalovaného [číslo] ze dne [datum] s tím, že bude veden na úvěrovém účtu [číslo]. Úvěr byl účelově vázán k výstavbě rodinného domu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 3,7 % ročně a výše měsíční splátky na 1 200 Kč. Za vedení úvěrového účtu byla od přidělení cílové částky účtována úhrada 330 Kč ročně (smlouva o úvěru ze stavebního spoření). Dne [datum] byla oběma účastníky podepsána smlouva o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou účastníci čerpali meziúvěr 2 500 000 Kč pod [číslo] vedený na meziúvěrovém účtu [číslo] ke dni přidělení cílové částky úvěr 1 625 000 Kč jako rozdíl mezi meziúvěrem a zůstatkem na účtu stavebního spoření s tím, že konkrétní výše úvěru bude stanovena při přidělení cílové částky. Sjednané měsíční splátky činily 3 750 Kč a úhrada za vedení vkladového účtu byla stanovena na 330 Kč ročně. K zajištění meziúvěru a úvěru bylo zřízeno zástavní právo [číslo] k nemovitostem (smlouva o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, výpisy z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec] I – [list vlastnictví] a 446). Výše čerpané a nesplacené jistiny úvěru vedeného pod [číslo] ke dni rozvodu i ke dni rozhodnutí soudu činila 2 141 918,30 Kč s tím, že dosud nebylo započato s jejím splácením. Od rozvodu do dne rozhodnutí soudu bylo na úrocích na meziúvěrovém účtu číslo [bankovní účet] zaplaceno 68 452,05 Kč, na vkladovém účtu číslo [bankovní účet] bylo zaplaceno celkem 75 000 Kč, čímž zůstatek vkladového účtu vedeného na žalovaného jako majitele účtu dosáhl výše 340 825,42 Kč. Dále byl uhrazen poplatek 500 Kč za poskytnutí bankovních informací a ročně je hrazen poplatek za vedení účtu 360 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]).

29. Soud při vypořádání společného závazku účastníků vycházel z ustanovení § 737 o.z., podle něhož má vypořádání dluhů účinky pouze mezi účastníky, protože jejich vypořádáním nesmí být dotčeno právo třetí osoby ([právnická osoba]). Vzhledem k tomu, že soud vyšel při vypořádání této položky ze shodného návrhu účastníků, je třeba zdůraznit, že se tímto vypořádáním druhý z účastníků, jemuž nebyl dluh přikázán do vlastnictví, nezbavuje svého závazku vůči věřiteli. V souladu s recentní judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 702/2016) tak byly rovným dílem do vlastnictví účastníků přikázány smluvně sjednané úroky z úvěru, jež přirostou v budoucnu, tedy od [datum] (datum soudního rozhodnutí) (výrok I. položka 2b a výrok II. položka 2b). Pokud jde o nesplacenou jistinu úvěru ve výši 2 141 918,30 Kč, došlo k jejímu vypořádání dle návrhu účastníků tak, že byla celá přikázána do vlastnictví žalovaného oproti povinnosti žalobkyně k úhradě její žalovanému, zohledněné ve výši vypořádacího podílu, jak vyplývá z výroku II. položce 2a ve spojení s výrokem VI. S ohledem na výslovný souhlas účastníků s tímto způsobem vypořádání se tak soud odklonil od způsobu vypořádání dluhů rovným dílem, vyplývajícím z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020.

30. Žalovaný rozsah vypořádání rozšířil rovněž o vnos svých výlučných prostředků na úhradu společného dluhu (položka [číslo]), který byl projednán pod položkou [číslo]. Jednalo se o částku 143 952,05 Kč, která zahrnuje částku 75 000 Kč uhrazenou na vkladový účet, částku 68 452,05 Kč zaplacenou na úrocích z meziúvěru a částku 500 Kč, kterou uhradil za poplatek při zjištění aktuální výše závazku, který žalobkyně při podání žaloby neupřesnila. Všechny tyto částky uhradil po rozvodu ze svých výlučných prostředků, jak také potvrdila banka ve vyjádření ze dne [datum], proto celou částku zahrnul do vypořádání SJM a navrhl, aby mu z této částky žalobkyně uhradila odpovídající částce 71 976 Kč. Žalobkyně s tímto návrhem souhlasila.

31. Celkem byly do vypořádání zahrnuty věci v hodnotě 3 969 900 Kč (movité věci v hodnotě 19 900 Kč a nemovitost v hodnotě 3 950 000 Kč) a závazky ve výši 1 801 092,90 Kč (vypočtené z výše nesplacené jistiny 2 141 918,30 Kč ponížené o částku 340 825,42 Kč na vkladovém účtu stavebního spoření, sestávající z plateb účastníků na vkladový účet v průběhu manželství ve výši 258 759,01 Kč, z plateb žalovaného na vkladový účet po rozvodu ve výši 75 000 Kč a poplatku 500 Kč jež byly zahrnuty do vypořádání žalovaným jako vnos – viz. odstavec 30 a z částky 7 066,41 Kč, jež na účet přirostla na úrocích a státní podpoře). Vzhledem k vypořádání SJM rovným dílem, kdy v řízení nevyšly najevo podmínky pro disparitu podílů účastníků, by tak každému měl do vlastnictví připadnout majetek ve výši 1 084 403,50 Kč, představující rozdílu mezi hodnotou věcí a závazků (3 969 900 – 1 801 092,90 = 2 168 807,10 Kč).

30. Do vlastnictví žalovaného připadly věci v hodnotě 3 959 900 Kč (položky 1, 4, 11, 12, 15, 16, 17), vypořádací podíl od žalobkyně 977 522,44 Kč a závazek [číslo] (ve výši po jeho započtení oproti kladnému zůstatku na vkladovém účtu) ve výši 1 801 092,90 Kč (viz předchozí odstavec). K vyrovnání stejných podílů na vypořádávaném SJM tak žalovanému byla uložena povinnost k výplatě vypořádacího podílu ve výši nabyté částky odpovídající částce 1 979 950 Kč (výrok V.). Pariční lhůtu k výplatě soud určil podle § 160 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v souladu s návrhy účastníků ve 2 splátkách, bezhotovostně na účet žalobkyně. Celkem tak žalovaný získá majetek ve výši 1 084 403,50 Kč (3 959 900 – 1 979 950 + 977 522,44 – 1 801 092,90 – 71 976 (jeho podíl na vnosu).

31. Do vlastnictví žalobkyně připadly věci v hodnotě 10 000 Kč (položky 25, 27, 28) a bude jí vyplacen vypořádací podíl 1 979 950 Kč. K vyrovnání stejných podílů na vypořádávaném SJM žalobkyni byla uložena povinnost k výplatě vypořádacího podílu v celkové výši 977 522,44 Kč (výrok VI.), v pariční lhůtě podle § 160 odst. 1, 2 o.s.ř. v souladu s návrhy účastníků ve 2 splátkách, bezhotovostně na účet žalovaného, a to - ve výši hodnoty nabytých movitých věcí odpovídající částce 5 000 Kč, - ve výši 900 546,44 Kč odpovídající společného závazku pod položkou [číslo] přikázaného k zaplacení žalovanému ve výši 1 801 092,90 Kč, - ve výši 71 976 Kč odpovídající vnosu žalovaného (položka [číslo]) ve výši 143 952 Kč na společný závazek pod položkou [číslo] Celkem tak žalobkyně získá majetek ve výši 1 084 403,50 Kč (1 979 950 + 10 000 - 977 522,44 + 71 976 (její podíl na vnosu).

32. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem VII. podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Řízení o vypořádání SJM je svou povahou zvláštní typ řízení tzv. iudicium duplex, které mohlo být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z účastníků jako dosavadních spoluvlastníků, přičemž v řízení jsou oba účastníci v pozici žalobce a žalovaného zároveň bez ohledu na jejich procesní označení a toho, kdo žalobu původně podal. Účastníci mohli v řízení měnit své původní návrhy na vypořádaní, aniž by tato změna byla soudem považována za změnu žaloby s nutností jejího schválení soudem. Soud v řízení navíc nebyl vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání, tudíž volba konkrétního způsobu byla v konečném důsledku na jeho úvaze. Této zvláštní povaze řízení proto odpovídá rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, protože při něm nelze použít obecné pravidlo úspěchu ve věci (viz. Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22).