Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

26 C 47/2022-219

Rozhodnuto 2023-11-13

Citované zákony (5)

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žaloba o ochranu osobnosti a částku zadostiučinění ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna se žalobci omluvit a tuto omluvu zveřejnit v režimu veřejné na sociální síti Facebook na svém profilu [jméno] [celé jméno žalované], na facebookových stránkách spolku [příjmení] a na facebookovém profilu [celé jméno žalobce], jakož i zaslat poštou s vlastnoručním podpisem k rukám ředitele Hasičského záchranného sboru na adresu Hasičský záchranný sbor, kancelář ředitele, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a to v tomto znění: „ Omluva [celé jméno žalobce] Vážený pane [celé jméno žalobce], ve dnech [datum], [datum], jakož i v dalších datech v letech 2019 – 2020 jsem na svém facebookovém profilu [jméno] [celé jméno žalované] uveřejnila řadu příspěvků, které se týkaly Vaší osoby, popřípadě Vašeho zesnulého syna [celé jméno žalobce] ml. Příspěvky a komentáře, které jsem takto veřejně publikovala, jsou dehonestující a urážlivé, za což se Vám omlouvám. Jmenovitě se Vám omlouvám za to, že jsem Vás nazvala nebezpečným psychopatem, nebezpečným sobě i okolí, psychoušem, že jsem zkomolila Vaše jméno na„ [anonymizováno]“ (ve významu„ [anonymizováno]“), že jsem Vás i Vaši rodinu nazvala sračkou, že jsem zpochybňovala výchovu Vašich dětí, že jsem opakovaně tvrdila, že šmírujete malé nezletilé děti a že podněcujete veřejnost k nenávisti, omezujete mou lidskou svobodu a podnikatelskou činnost, že jsem Vás nazvala dementním člověkem, ubohým hajzlíkem, podvodníkem, lhářem, zmetkem, že jsem směrem k Vám použila úsloví„ na každou svini se vaří voda a čeká řezník“, že jsem tvrdila, že jste se mě pokusil sejmout z cesty, že jsem tvrdila, že„ mamonujete“ (myšleno finančně se obohacujete) na neštěstí svého zesnulého syna a že skrýváte své nezákonné činy, že jsem Vás nazvala idiotem, hovadem, zvrhlým bastardem, prolhaným, zákeřným a pomstychtivým intrikánem a podvodníkem, že jsem Vás nazvala ubožákem vypelichaným, špínou, troubou, bezvýznamným nic, které si dovoluje na ženské a děti, že jsem tvrdila, že Vaše chování je nepředvídatelné, což mi měla potvrdit i Policie České republiky, a že jste pošpinil mé podnikání, že jsem tvrdila, že jste posedlý násilím, že odmítáte odbornou pomoc psychologa, že mi bylo sdělováno ze strany Policie České republiky, že byste neměl být na svobodě, že jsem Vás nazvala arogantním a prolhaným zmetkem, individuem (v pejorativním slova smyslu) a chorým jedincem, že jsem tvrdila, že jste„ slídil“ kolem školy, kam docházejí mé děti a že se mě snažíte fyzicky a psychicky zlikvidovat. Hodnotící soudy Vaší osoby jsou dehonestující a urážlivé a za hranou slušného chování. Skutková tvrzení jsou pak nepravdivá. Dále se Vám omlouvám (a to především a zejména) za to, že jsem uváděla smyšlené a urážlivé informace o Vašem zesnulém synovi [celé jméno žalobce] [anonymizováno], a zavrženíhodným způsobem jsem hodnotila jeho osobu, takto jsem jej nazvala namachrovancem a packalem, který se chtěl předvést a dát dítěti za vyučenou, čímž ho zmasakroval, tvrdila jsem o něm, že se choval jako prase, zpochybňovala jsem jeho výchovu, uvedla jsem, že to (myšleno policejní zákrok, při kterém byl Váš zesnulý syn zavražděn) posral a ještě za to dostal vyznamenání, uvedla jsem, že Váš zesnulý syn byl sviní policajtskou hlubockou, nazývala jsem Vašeho zesnulého syna fízlem, zpochybnila jsem v rozporu s pravomocným rozsudkem, že můj syn se dopustil vraždy a tvrdila jsem, že jednal v sebeobraně. Hodnotící soudy osoby Vašeho zesnulého syna jsou dehonestující a urážlivé a dalece za hranou slušného chování. Skutková tvrzení jsou pak nepravdivá. Za své předchozí chování, kterým bylo zasaženo jak do Vašich osobnostních práv, tak do piety Vašeho zesnulého syna, se omlouvám, a nebude se opakovat.“

II. Žalovaná je povinna se do budoucna zdržet dalšího nevyžádaného označování žalobce či jeho zesnulého syna v urážlivých či nepravdivých příspěvcích a komentářích na sociálních sítích, a to jak jmenovitě, tedy uvedením osobních údajů, tak v náznacích, ze kterých by bylo zjevné, že se jedná právě o osobu žalobce nebo jeho zesnulého syna.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobci na náhradě nemajetkové újmy jako přiměřené zadostiučinění částku 24 000 Kč.

IV. Žaloba, se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované omluvy za to, že žalovaná tvrdila, že žalobce vyhrožuje a uráží, že opakovaně tvrdila, že se vychloubá plánovanou likvidací její rodiny, a že opakovaně tvrdila, že žalobce plánuje vraždu, že žalovaná tvrdila, že žalobce shání informace o rodině žalované, šíří lži a pomluvy, že tvrdila, že žalobce je ozbrojen střelnou zbraní, že tvrdila, že žalobce detailně popisoval, jak zavraždí syna žalované, zamítá.

V. Žaloba se v části, v níže se žalobce domáhal po žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 76 000 Kč zamítá.

VI. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal toho, aby žalovaná ze sociální sítě Facebook odstranila hanlivé příspěvky a komentáře, zastavuje.

VII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, nahradit žalobci náklady řízení ve výši 49 820 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhal omluvy a přiměřeného zadostiučinění za hanlivé a urážlivé výroky a nepravdivá skutková tvrzení, které žalovaná publikovala na internetu, a které byly směřovány vůči žalobci a vůči jeho zesnulému synovi [celé jméno žalobce] [anonymizováno]. Žalobce se dále domáhal, aby byla žalované uložena povinnost příspěvky obsahující tyto hanlivé a urážlivé výroky a nepravdivá skutková tvrzení z internetu odstranit, aby jí bylo do budoucna uloženo se zveřejňování takových výroků zdržet, a aby byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci přeměřené zadostiučinění ve výši 100 000 Kč a náhradu nákladů řízení (konečná podoba žalovaného nároku na č.l. 139 soudního spisu). Za hlavní motivaci své žaloby žalobce označil omluvu ze strany žalované a za klíčový označil zásah do piety syna.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a uvedla, že žalobce dlouhodobě aktivně a systematicky vystupuje na sociálních sítích proti ní a dalším osobám z její rodiny, obviňuje je z podílu na vraždě svého syna, uráží je a uvádí o nich nepravdivé skutečnosti, dokonce jim i vyhrožuje. Žalovaná uvedla, že žalobcem tvrzené citace jsou vytrženy z kontextu nebo s žalobcem nemají nic společného a týkají se jiných osob.

3. Soud provedl dokazování výslechy svědků a předloženými listinami, přičemž konkrétní skutková zjištění a argumenty účastníků jsou dále v rozsudku pro přehlednost uvedeny v členění dle žalovaných výroků, které soud pro přehlednost očísloval dle pořadí v žalobním petitu.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující podstatné skutečnosti:

5. Žalobce je otcem [celé jméno žalobce] ml., který byl příslušníkem Policie ČR, a při výkonu služby byl zavražděn synem žalované [jméno] [příjmení]. Za zvlášť závažný zločin vraždy dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu (týká se druhého policisty účastnícího se zákroku prap. [jméno] [příjmení]), byl syn žalované [jméno] [příjmení] pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 let, přičemž mu bylo uloženo ochranné protitoxikomanické léčení v ambulantní formě. V době činu byl [jméno] [příjmení] pod vlivem drog. Služební zákrok byl podroben přezkoumání odborem vnitřní kontroly krajského ředitelství Policie České republiky Jihočeského kraje se závěrem, že zvolený taktický postup policistů odpovídal aktuální situaci na místě a dostupným informacím a proběhl v souladu se zákonem o Policie České republiky, se závaznými pokyny a taktickými postupy. (Zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.7.2017, č. j. 20 T 10/2017-733 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.9.2017 sp. zn. 8 To 84/2017)

6. Žalobce vede vedle tohoto soudního řízení u zdejšího soudu obdobný spor se sestrou žalované [jméno] [příjmení] (sp. zn. 27 C 47/2022) a u Obvodního soudu pro Prahu 2 obdobný spor s [jméno] [příjmení] (sp. zn. 26 C 100/2021).

7. Žalovaná na internetu publikovala celou řadu příspěvků a komentářů:

1. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne [datum] ve znění (n) ějakého velice nebezpečného psychopata, nebezpečného sobě i okolí? Takového toho co stále všem vyhrožuje a všechny uráží a haase, pardon, chtěla jsem napsat háže vesměs svojí špínu a značně nedostatky na ostatní? Prostě nějakého psychouše, který potřebuje být politován a zviditelněn aby si ho vůbec aspoň někdo všiml? (č. l. 100).

2. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 13. 3. blíže neurčeného roku ve znění (t) ahle čubka mne šmírovala a nejspíš i šmíruje profil a předává informace jednomu nebezpečnému psychopatovi, který přísahal že se mému synovi a mé rodině pomstí, vychloubal se i zbraní jakou syna zabije a naši rodinu též zlikviduje. Tahle lůza se dopouští trestné činnosti v mnoha případech i tím, že předává informace psychopatovi který veřejně plánuje vraždu. Snad se jí to vymstí, moc jí to přeji. (č. l. 100, 2. strana).

3. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 24. 4. blíže neurčeného roku ve znění (t) y trole, co ti tak ležím žaludku…, věz že je mi úplně jedno co píšeš za sračky a snažíš se mne špinit. Sračka jsi sám a ta tvoje povedená rodina co tě v tom podporuje taky. Nemohu za neschopnost dvou packalů a namachrovanců, kteří se chtěli předvést a dát“ dítěti“ za vyučenou tak že ho zmasakrovali…. Každej by se bránil, každej! Dopadlo to jak dopadlo, ale jen protože se chovali jako prasata. Takto prostě je! A věz, že vše se prokáže, důkazů už je víc než dost a pracuje se na tom.A ten druhej prolhanej šmejd, co křivě svědčil a vypovídal lži a měnil výpovědi i ti vyšetřovatelé co si protiřečí a kryjí jejich neschopnost a protizákonné jednání, vše se bude řešit, není tomu konec, pravda se prokáže, ať se ti to líbí nebo ne. A klidně mě dál neschopnost vychovat syna, byť ty jsi své děti o nic lépe nevychoval. Vymýšlej ohavnosti, jen aby si se udělal lepším a mne jsi ponížil…Je mi to srdečně jedno. Nic špatného jsem neudělala, žiji spořádaný život a svědomí mám čisté. (č. l. 101).

4. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne [datum] ve znění (p) řijde vám normální že již před půl rokem jsem podávala trestní oznámení na nebezpečné vyhrožování, dolozila jsem na policii veškeré důkazní materiály kde dotyčný plánuje vraždu dokonce formou organizovaného zločinu, šmíruje malé nezletilé děti a shání informace o naší rodině, kde podněcuje veřejnost k nenávisti a šíři lži a pomluvy a omezuje jak lidskou svobodu, tak naši podnikatelskou činnost a podnikatelské jméno a jediné co mi za celých půl roku přišlo je že to podstoupilo k vyšetřování do jiného kraje. A dál nic? Žádné vyrozumění, proste nic? A ten smejd dal provozuje trestnou činnost pomluvy na sociální síti atd…, odpočítává dny kdy má dojít k vraždě, vše veřejně, jen už nepíše jména? Je normální že orgány činné v trestním řízení jsou v takto závažné věci necinne, navíc ten člověk byl (je?) ozbrojeny střelnou zbraní. Půl roku a nic se neděje? Teď mám aspoň děti neustále pod dohledem, ale co až budou muset opět do školy? To se mi opravdu nelíbí! (č. l. 101, 2. strana).

5. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 24. 5. blíže neurčeného roku ve znění (m) ěla jsem tu možnost poznat jednoho neskutečně dementního, nechce se mi psát člověka, ale budiž…. Dřív mi ho bylo skutečně líto, dneska se mu už jenom směju:D:D. Směju se jeho trapným názorům a příspěvkům, jeho obviňování a lhaní, tomu jak se povyšuje nad ostatní, tomu jak ze sebe před ostatními děla světce, přitom je to jenom ubohej hajzlík, kterej dokáže jen vyhrožovat a urážet a lže až se mu práší od huby. Obyčejnej podvodník a lhář. Bože, jak může někdo takový vůbec žít sám se sebou… Jak může takovej zmetek soudit ostatní, aniž by je znal a jak může vůbec někdo těm jeho vymyšlenejm báchorkám věřit? Opravdu mi ho kdysi bylo moc líto, dneska už ne (…) dále [jméno] mlýny melou a na každou svini se vaří voda a čeká řezník. Buď dříve,nebo později.Jak psala paní (…) umlátí se sám.Bude to mooc bolet… (č. l. 102).

6. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 27. 5. blíže neurčeného roku ve znění (j) en vyhrožuj, klidně si vyhrožuj a urážej. Já to snesu, ty se z toho posereš. A když jsou policajti neschopný, teda spíš chtějí krýt takovou krysu…., tak nebylo zas tak těžký si sehnat materiální důkazy, který usvedčí tebe a tu tvou povedenou dceru. Nejmenuju zatím…, vše má svůj čas. A ještě se domoci rekonstrukce, ať se ví kdo lže a kde se pochybylo a pak budu spokojená. Vím že si to přečteš, a nejspíš se pokusíš o další pokus nás sejmout z cesty, ale nebojím se tě, ani těch co tě chrání a zároveň i sebe. Nezáleží mi na těch co mne neznají, ať ty tvý keci prolhaný klidně žerou, záleží mi na těch, kteří mne a mou rodinu znají a těm nemusím nic dokazovat ani se před nimi obhajovat. Tebe mám víš kde…, i tvoji familii. Na každou svini se voda vaří… dále ve znění já nic neposrala, já mám svědomí čistý. Ten kdo to posral, tak ještě dostal vyznamenání a teď si za to má nechat vyhrožovat a nechat se urážet? (…) a nakonec ve znění (z) atím jen mamonuje na tomhle neštěstí a snaží se skrýt svoje a dalších nedostatky a nezákonné činy, silné až děsivé (…) (č. l. 102, 2. strana).

7. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 27. 5. blíže neurčeného roku ve znění (p) říčí se mi snižovat se na úroveň nějakého idiota, nikdy jsem to ani nedělala, teď bohužel musím. Téměř dva a půl roku jsem se od toho hovada nechala psychicky ničit, teď budu vracet já. Hola hej, ty zvrhlej bastarde, nechej mou rodinu na pokoji! Spravedlnosti se domůžu, ať chceš nebo ne. Nikdy mne nezastavíš! Ty jednou, já třikrát! a dále (j) ak se prolhaný, zákeřný a pomstychtivý intrikán a podvodník může nazývat slušným člověkem?:D:D:D To mi fakt rozum nebere! Asi protože je zaměstnán pod MV:D:D:D (č. l. 103).

8. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne [datum] ve znění (t) ak já jsem si toho trola někdy před třemi lety zablokovala a on šmíruje profil pod někým jiným, nebo snad že by si kvůli mne ten ubožák vypelíchanej zřídil fake profil?:D:D:‘D Šmajnkote, jen šmíruj a dál mně špiň, jediná špína jsi ty, ty troubo co si hraje na [příjmení] a myslí si že je pan někdo, jsi jen bezvýznamné nic, které si dovoluje na ženské a děti, na víc nemá:D:‘D:‘D:‘D. (č. l. 103, 2. strana)

9. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) v blíže neurčeném datu ve znění“ spravedlivý trest“ – založen především na křivé výpovědi přeživšího policisty, ale nebudu to dále rozebírat, o to tu neběží. Chování pana [příjmení] je skutečně velice za hranou a obávám se že od tohoto člověka je naprosto nepředvídatelné co je schopen udělat, což mi dali za pravdu i vyšetřovatelé KŘPČR. Máte naprostou pravdu o jeho zaslepenosti pomstít svého syna – chápu to, chápu i to že veškerou vinu připisuje i mne, chápu jeho pocity – také jsem pochvala syna, sic mi zemřel při porodu ale též jsem byla psychicky na dně, chápu jeho nenávist vůči nám, ale to co šíří po sociální síti je skutečně za hranou, jako to že jsme se podíleli na vraždě jeho syna, že jsme kriminálníci, že jsme kupovala synovi drogy, že jsem děvka, alkoholička a feťačka a mnohé další (podotýkám že nic s toho není pravda a nemůže to v žádném případě nikdy prokázat, jelikož je to pouze lež se záměrem poškodit celou rodinu), nejen že nám pan [celé jméno žalobce] způsobil finanční újmu a dobré jméno v podnikání, jelikož pošpinil náš podnik, způsobil i psychické problémy mému synovi který je student střední jazykové školy, rovněž jeho jednání ohrozilo celou naši rodinu podněcováním nenávisti vůči nám, způsobil psychickou újmu na našem zdravotním stavu, když vyhrožoval naší likvidací a docela detailně popisoval jak zavraždí mého syna a jak se bude svým pohledem kochat jak pomalu umírá. Toto vše mám okopirovane a uschováné a vše jsem předložila KŘPČR. (č. l. 105)

10. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) v blíže neurčeném datu ve znění ono totiž ať je to jak je to…, on totiž ten člověk je skutečně psychopat, je posedlý pomstou a násilým. Dokonce jsme si zjistily, že mu byla nabídnuta odborná pomoc psychologa kterou on dvakrát odmítl, dle mého názoru by mu měla být nařízena, ale nevím… Teprve čekám až mne jeho zaměstnavatel vyrozumí ohledně řešení jeho chování na sociálních sítích, kde policie která řešila jeho chování jako závažný trestný čin vyhrožování a nejen to, náhled předala k HZS jako přestupek který má být projednán kárném řízení. Moc tomu nerozumím ale myslím si o tom své. Byť jsem byla ujištěna na kriminálce, že takový člověk je opravdu nebezpečný a že celé rodině skutečně nebezpečí hrozí a e pokud mu nebyli doposud odebrány zbraně, že tak učiní co nejdříve a že by tento člověk neměl pobíhat na svobodě. No…., předali to k vyšetření do jiného kraje a jediné co udělali, že to předali na HZS ke kárnému řízení. Je to divné, nevím, nerozumín ale myslím si o tom své. (č. l. 106)

11. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) v blíže neurčeném datu ve znění (t) ak jsem opět setkala s nečinností a lhostejností orgánů činných v trestním řízení ve vyšetřování závažného trestného činu nebezpečného vyhrožování (mimo jiné). I přes doložení důkazních matriálů, kde je jasné a zřejmé vyhrožování likvidací celé rodiny, plánování vraždy, veřejné šíření pomluv a lží, špehování nezletilých dětí, zjišťování informací o nich a celé rodině je pouze předáno ke kázeňskému projednání HZS???!!! To je vskutku k nevíře!!! Duševně chorý jedinec, zaměstnanec pod MV jako hasič IZS má zachraňovat životy a on veřejně plánuje vraždu a podněcuje veřejnost k nenávisti osob ke kterým sám chová zášť??!! Takhle to má fungovat??!! NE, NE a tisíckrát NE!! Nesouhlasím aby takové individum bylo pouze kázeňsky potrestáno, budu usilovat o tvrdém trestě jaký si ten arogantní a prolhaný zmetek zaslouží! (č. l. 106, 2. strana).

12. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) z blíže neurčeného data ve znění (d) obrý den. Ráda bych se k tomuto také vyjádřila. Jsem matka odsouzeného a samozřejmě mne velice mrzí co se stalo, stejně takto mrzí mého syna a dokonce je smiren s trestem který mu byl stanoven. Nebudu se o případu rozepisovat, nemá to smysl, média zveřejnila to co chtěla a co směla, nechť si každý udělá svůj vlastní úsudek. Pan [celé jméno žalobce] nepřipustí že by to mohlo být i jinak a je posedlý pomstou svého syna. Bylo mi ho dlouho líto, soucítila jsem s jeho rodinou a nechala se jím a dalšími členy jeho rodiny ponižovat, pomlouvat, zastrašovat a dokonce nám bylo vyhrožováno fyzickou likvidací. Pan [celé jméno žalobce] se ani neštítil slídit kolem školy kam dochází naše malé děti a vyptávat se na naši rodinu, s čim se i sám chlubil na svém fb profilu, kde mimo jiné o nás šířil neskutečné lži které nikdy ničím nemohl a nemůže podložit. Jde mu pouze o naši psychickou a fyzickou likvidaci, kterou má dokonale naplánovanou a kterou mi dokonce poslal prostřednictvím messengeru. Opravdu mi bylo pána velice líto, nechala jsem ho nám vyhrožovat i přes to že jsem měla neskutečný strach o děti které jsem dennodenně vodila do školy a zase si pro ně jezdila, protože věděl kam chodí do školy a na celou naši rodinu vyzvidal v naší obci a neustále vyhrožoval tím jak jen on rozhodne jak a kdo bude potrestán… Mnohé zveřejnil i na svém fb profilu. Nebudu a nechci se obhajovat, možná jsem selhala s výchovou, ale ať se každý zamyslí než začne soudit. I my jsme si prošli peklem a dodnes čelíme nechutným lžím a výhružkám. Vše však má své meze, na pana [příjmení] jsem podala TO a nenechám si od něj dal ničit život a žít ve strachu o své děti. Mnozí mne tu opět ukamenují, ale když už něco někdo chce řešit, měl by znát názor nebo si vyslechnout obě strany a udělat si svůj vlastní že se zjistili nové skutečnosti a důkazy, samozřejmě podložené. (č. l. 107) 13. a 14. – výroky žalované, uvedené v bodech 13. a 14. žalobního petitu, směřující k pietě zesnulého syna žalobce, byly obsaženy ve výrocích žalované [číslo] viz výše.

15. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) ze dne 5. 6. (blíže neurčeného roku) ve znění (s ) vině policajtsky Hlubocky!! Zničili život dvou rodin! [příjmení] a hazou špínu na druhý. To vyhrožování a ta šikana., přesně vím od kud vítr vane. Sáhněte si do svědomí a pak kažte druhým. Fizlackej syn od 15let fetak, další prvotřídní zmrd kterej kam přijde dělá jen problémy a ani neumí zaplatit za svoji útratu v baru a spoléhá na to ze mu všechno projde. atd. …. Takový budou kázat jak špatně jsem svého syna vychovala?! Většina z vás mu nesahá ani po kotníky (…) (č. l. 104)

16. Výrok zveřejněný z facebookového účtu [celé jméno žalované] (pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]) v blíže neurčeném datu ve znění jinak můj syn je taky nespravedlivě odsouzen, Nespravedlivě ho odsoudili jak potřebovali, důkazy nedukazy…Jenom protože potřebovali udělat z fizlu ty dobrý, tak i napříč důkazům ho odsoudili za to že v sebeobraně zranil, ne ho zabil policistu který za dva dny zemrel ani nezemřel na následky zranění, jak stanovil soud, zemřel na zanedbání lékařské péče což pravý nový znalecký posudek který jsme museli nechat vypracovat na vlastní náklady, jelikož původní posudek byl nejspíš vypracován na objednávku, vypracovala jej nemocnice ČB, která neměla ani akreditaci a neměla ani právo vyhotovovat znalecké posudky,. Tak asi tak.. A policajt podržel policajta…, tak kde je ta spravedlnost? I přes důkazy které utvrzovaly policajty ze lží dostal syn trest zranění policajta který pro zanedbání zdravotní péče za dva dny zemrel, 18 let za vraždu? To je ta spravedlnost? A jsou další a další, znám jich spousty co se stali obětí mafie jak policejní, tak justiční mafie. (č. l. 105, 2. strana)

8. Co se týče prvního žalovaného výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobce nebezpečným psychopatem, nebezpečným sobě i okolí, a psychoušem a zkomolila jeho jméno na„ haase“ (ve významu„ háže“), a tvrdila, že vyhrožuje a uráží, pak žalobce tento výrok označil za skutkové tvrzení o psychické nemoci a částečně za výrok zesměšňující. Žalovaná tvrdila, že výrok byl učiněn jako neveřejný, určený uzavřenému okruhu lidí, a byl reakcí na žalobcovy obsáhlé pomlouvačné příspěvky, ve kterých se na adresu žalované vyjadřoval velmi hrubě a vulgárně (podrobněji viz dále), a své výroky označila za reakci na výroky žalobce. Vyjádření o psychopatovi označila za laické hodnocení žalobcova jednání proti žalované, které žalovaná nijak nevyprovokovala.

9. Z listin předložených žalovanou bylo k tomu zjištěno, že blíže neurčeného data žalobce zveřejnil ze svého facebookového profilu pod názvem [celé jméno žalobce] text, v němž mimo jiné uvádí:„ ... Víš, já na profil„ matky“ vraha [příjmení] nechodím, jak se ta Blbka domnívá. Uráželo by mě to samotného, dívat se na tu lůzu, ale má tolik„ přátel“, že mi sem tam někdo něco pošle, nebo řekne, když se potkáme nebo si voláme...Mě to moc nazajímá, mám jasno, co bude, ale ze slušnosti ho nechám domluvit. Naposledy jsem se neudržel a že si tedy počtu...Nepočetl, ta nevyučená hlupka má ze mě tak naděláno, že si uzavřela profil„ holka jedna férová...: ! Prý jí vyhrožuji a že se snad i ona, NEJVĚTŠÍ soudem označený viník na celé vraždě otírá o [příjmení]. Jestli je to pravda, pak teprve začnu vyhrožovat. Pak se teprve začnou dít věci. nebude špinit někoho tak čistého a rovného, kdo jí zachránil ten její bídný a zbytečný život !!! Zatím jen konstatuji a jestli jí to uráží, tím lépe.“ (č. l. 36, 2. strana)

10. Co se týče druhého žalovaného výroku, tedy že žalovaná opakovaně tvrdila, že se žalobce vychloubá plánovanou likvidací rodiny žalované, a že opakovaně tvrdila, že žalobce plánuje vraždu, pak žalobce tento výrok označil za skutkové tvrzení. Žalovaná tvrdila, že výrok byl učiněn jako neveřejný, určený uzavřenému okruhu osob. Dále uvedla, že žalobce ani jeho syn nejsou v příspěvku jmenováni ani nijak ztotožněni. Kromě toho poukázala na skutečnost, že žalobce opakovaně na svém facebookovém profilu zveřejnil fotografii zbraně (revolveru) a z jeho jednání a vyjadřování bylo důvodem k tomu se domnívat, že žalobce plánuje fyzickou likvidaci některých osob z rodiny žalované, když kromě [jméno] [příjmení] označuje za viníky smrti svého syna také žalovanou a jejího druha [jméno] [příjmení].

11. Z listin předložených žalovanou bylo k tomu zjištěno, že blíže neurčeného data žalobce zveřejnil ze svého facebookového profilu [celé jméno žalobce] text, v němž mimo jiné uvádí:„ ... Já, jen JÁ rozhodnu o trestu pro všechny, kdo mohou za smrt mého syna. A zase já, jen JÁ rozhodnu co, kdy, kde a jak bude, A na tom NIKDO a NIC nic nezmění .... [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“ (č. l. 39) Dále na jiném místě rovněž na sociální síti Facebook blíže neurčeného data uvedl:„ K vrahovi [příjmení] už došla zpráva, že tady na něj čekám, tak se třeba vše vyřeší v krátké době.“ (č. l. 35) a v diskuzi na sociální síti Facebook, opět blíže neurčeného data, v souvislosti s žalovanou a její rodinou mimo jiné uvedl:„ Dovolím si sem umístit příspěvek, který jsem nepsal, ale se kterým ve všem souhlasím.“ (č. l. 40, 2. strana) a dále pak je v tomtéž příspěvku obsažen text uvedený nadpisem„ KDO JE [jméno] [příjmení]“ (č. l. 41) ve kterém se mimo jiné uvádí„ Stejně jako matka vraha i my si prejeme, aby jim uz konecne nejake to odvolani vyslo a ten zkurvysyn se dostal z vereni driv. Pak bude jeho zivot na svobode ne o dnech, ale jen o hodinach. Presne jak to pise ta kurva carodejnicka..jste jina rasa a jste uz vlastne na pul mrtvi...slibili jsme si to, ze budeme podobna bezpravi trestat a nas slib splnime. Bude nam velkym potesenim divat se, jak z toho zkurvysyna pomalj odchazi jeho bidny, nanicovaty a zbytecny zivot .... jako tk sledoval on, kdyz zakerne a podle bodal do nevinnychm kteri jen prijeli, aby pomohli!!! Oba ty kluky zname, nebot i u soudu jsme slyseli a videli dost. Je nam i jasne, ze v tom ten pasak nefiguruje jen jako svedek. Uz jsme i na nej neco vymysleli, aby mu ty kurvarny neprosly jen tak. Dojde i na nej. Jen on jeste nevk jak, nevi kdy, nevi kde...ale docka se! Postarame se, aby uz nikomu neublizil...! No, a jestli ta kurva zde neprestane s urazenim vsecj slusnych lidi, at se ma i o a na pozoru az zase potahne sjeta a ozrala z toho pajzlu vr [obec] pozde vecer. At si hlida kade auto co pojede kolem...takovych nehod uz bylo...nebude to preci zadna skoda. Takhle mizerne jako ona vychovaji ty jeji parchanty v kazdem pastaku.“ (č. l. 42, 2. strana, a č. l. 43) a dále v tomtéž textu„ Tak se ty lidsky odpade, koukej srovnat, nebo poznas, jak vypada opravdova spravedlnost! Ten tvun pasak a tebou vychovany vrah to poznaji hned, jak to bude mozne. mela bys byt rada, ze ten vrah je kde je, Tam na nej nemuzeme...zatim, ale jiste by si za par korun dalo rict nekolik cikanu z jeho cely, co mu kazdy vecer trhaji prdel na cary. On je devka tam, ty tady. Tak trochi doufame, ze to tam skonci sam, az zjisti, ze jehk neschoony pravnik pro nej nic neudela, ale na to jako vzdy je velky srab a posera...stejne jaji ty a ten tvuj pasak...bude lepsi divat se a uzivat si jeho smrtk osobne... Takto tomu debilovi vyrid! At vi, co ho ceka a nemine...“ (č. l. 42, obě strany).

12. Blíže neurčeného data žalobce pak zveřejnil ze svého facebookového profilu [celé jméno žalobce] obrázek muže s revolverem a textem„ Vytáhl na mě nůž a zeptal se: Zemřel bys pro svou rodinu a přátele? Já se usmál, tasil zbraň a řekl: Ne, ale zabíjel bych pro ně!“ (č. l. 48).

13. Co se týče třetího žalovaného výroku, tedy že žalovaná žalobce opakovaně nazvala sračkou a že zpochybňovala výchovu jeho dětí, pak žalobce tyto výroky označil za hodnotící soudy. Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný, určený pro uzavřený okruh osob. Poukázala na to, že žalobce ve svých příspěvcích sám žalovanou a její rodinu označoval za blbku, špínu, štětku, feťačku, tvrdil, že má děti jenom na pobírání sociálních dávek atd. Žalobce měl být dle tvrzení žalované první, kdo se takto na sociální síti Facebook začal vyjadřovat, a příspěvky žalované jsou reakcí na jeho pomlouvačnou a výhružnou kampaň, přičemž to byl žalobce, kdo nastavil tento způsob komunikace.

14. Z listin předložených žalovanou bylo k tomu zjištěno, že blíže neurčeného data žalobce zveřejnil ze svého facebookového profilu [celé jméno žalobce] několik textů, v nichž žalovanou (případně členy její rodiny) označil mimo jiné za blbky, šlapku a pasáka, zrádnou a podlou blbku, špínu, štětku, feťačku, lůzu, feťáckou lůzu, póvl, vychrtlinu s pletí zombie, bezmozek, mutantky s parodií na člověka, parodii na ženské pohlaví, nesvéprávné bytosti, parazitující na slušných lidech, zrůdu, ztrhanou kurvu a mrtku (č. l. 30 – 39).

15. Co se týče čtvrtého žalovaného výroku, tedy že žalovaná opakovaně tvrdila, že žalobce šmíruje malé nezletilé děti a shání informace o její rodině, že podněcuje veřejnost k nenávisti, šíří lži a pomluvy, omezuje její lidskou svobodu a podnikatelskou činnost, a že žalovaná tvrdila, že je žalobce ozbrojen střelnou zbraní, pak tyto výroky žalobce označil za skutková tvrzení. Dále soudu předložil usnesení o odložení trestní věci podezření ze spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování, kterého se měl dopustit, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. (Usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor [obec], Oddělení obecné kriminality, ze dne 30.6.2020, č. j. KRPJ-15616-24/TČ-2020-161771-FB, č. l. 99).

16. Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný, upozornila na výše uvedené urážky, kterými žalobce žalovanou označoval, a dále poukázala na to, že žalobce na sociálních sítích o žalované tvrdil, že její děti chodí do školy s modřinami, a že sám uvedl, že se aktivně vyptával na rodinu žalované v místě jejího bydliště. Kromě toho nepravdivými a hrubě urážlivými výroky žalobce poškozuje dobré jméno žalované a vzbuzuje nenávist a s ohledem na to, že žalovaná podniká v pohostinství, takové jednání žalobce její podnikání poškozuje. Ohledně ozbrojování poukázala na své vyjádření k výroku [číslo] na příspěvek žalobce na sociálních sítích, ve kterém žalobce uvedl, že mu při jízdě po dálnici kolem [obec] vypadla pistole z pouzdra, a dále pokračoval otevřenou výhružkou její rodině.

17. Z listin předložených žalovanou bylo k tomu zjištěno, že blíže neurčeného data žalobce zveřejnil ze svého facebookového profilu [celé jméno žalobce] text odpovídající uživatelce [příjmení] [příjmení], kde mimo jiné uvádí:„ ... obec Dříteň přispěla na účet sbírky po zavražděném policistovi, tak jsem při návštěvě zubaře šel poděkovat na úřad obce Dříteň a mimo jiné se zeptal, jaký mají názor na rodinu [příjmení]“ (č. l. 33) V témže příspěvku dále mimo jiné uvádí:„ maminku dlouhodobě fyzicky i psychicky týrají. Musí jim doma doslova otročit. Důchod prý nikdy nedonese domu, čekají na ní jako supi už před poštou .... No HNUS!!!!“ (č. l. 33, 2. strana) ....„ Musím za svojí práci odvádět daně, aby bylo dost na výplatu sociálních dávek pro ně a pro jejich potomky, ze kterých stát nebude ve finále mít vůbec nic!“ (č. l. 34, 2. strana) V jiné diskuzi pak uvedl mimo jiné:„ ale tahle„ rodina“ žila jen z přídavků na děti a z trestné činnosti otčíma vraha“. (č. l. 35, 2. strana) Žalovaná k tomu uvedla, že nežili a nežijí ze sociálních dávek, s partnerem, který je otcem jejích dětí, jsou osobami samostatně výdělečně činnými.

18. Dále žalobce ve svém příspěvku na sociální síti Facebook ze dne [datum] uvedl:„ .... co to mělo znamenat...to, jak jsme při jízdě po dálnici kolem [obec] viděli z auta„ nápravné zařízení“ a mě vypadla pistole z pouzdra Náhoda? Úkaz? Nebo Tvůj souhlas? Za tu dobu co ji mám, NIKDY mi nevypadla, až teď! Poprvé a právě tam .... jí nemám jen na ochranu svých blízkých, už jí mám pro ochranu všech slušných lidí a dost si věřím, že jich pár ochráním před lůzou např. z toho„ zařízení“ ! .... jsi byl lepší člověk než jsem já a nikdy bys nesouhlasil s násilím, ale já to vnímám tak, že mám i Tvůj souhlas. ještě 15,5 roku má Tvůj vrah čas. Ostatní, co se na Tvé vraždě podíleli se trestu dočkají dřív ....“ (č. l. 157)

19. Co se týče pátého žalovaného výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobce dementním člověkem ubohým hajzlíkem, podvodníkem, lhářem, zmetkem, a že směrem k němu použila úsloví„ na každou svini se vaří voda a čeká řezník“, žalobce tento výrok označil za kombinaci hodnotících soudů a skutkových tvrzení (podvodník a lhář). K tomu žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný a žalobce či jeho syn v něm nejsou nijak jmenování ani jinak ztotožněni. Kromě toho opět poukázala na obsáhlé pomlouvačné a hrubě urážlivé příspěvky žalobce stejně jako výše.

20. Co se týče šestého žalovaného výroku, tedy že žalovaná o žalobci tvrdila, že se ji pokusil sejmout z cesty, a že tvrdila, že mamonuje na neštěstí svého zesnulého syna, a že skrývá své nezákonné činy, žalobce tyto výroky označil za skutková tvrzení. Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný a žalobce ani jeho syn v něm nebyli nijak ztotožněni. Poukázala na jeho výhružná vyjádření a uvedla, že byla objektem zastrašování, když ji opakovaně sledovalo a oslňovalo vozidlo za tmy při její cestě z práce, což oznámila na Policii ČR, a byla jí nabídnuta policejní ochrana. Žalovaná dále opět poukázala na diskuzi na sociální síti Facebook, opět blíže neurčeného data, kde v souvislosti s žalovanou a její rodinou žalobce mimo jiné uvedl:„ Dovolím si sem umístit příspěvek, který jsem nepsal, ale se kterým ve všem souhlasím.“ (č. l. 40, 2. strana) ve kterém je mimo jiné dále obsaženo:„ No, a jestli ta kurva zde neprestane s urazenim vsecj slusnych lidi, at se ma i o a na pozoru az zase potahne sjeta a ozrala z toho pajzlu vr [obec] pozde vecer. At si hlida kazde auto co pojede kolem...takovych nehod uz bylo...nebude to preci zadna skoda. Takhle mizerně jako ona vychovaji ty jeji parchanty v kazdem pastaku.“ (č. l. 43)

21. K tvrzení, že žalobce mamonuje na neštěstí svého zesnulého syna, žalobce předložil soudu příkaz k transakci nazvané Vrácený dar městu [ulice] [anonymizováno] pro pozůstalé po [anonymizována tři slova], splatný dne [datum] na částku ve výši 10 000 Kč (č. l. 112).

22. Co se týče sedmého žalovaného výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobce idiotem, hovadem, zvrhlým bastardem, prolhaným, zákeřným a pomstychtivým intrikánem a podvodníkem, žalobce tyto výroky označil za hodnotící soudy. Žalovaná stejně jako výše odkázala na pomlouvačné a hrubě urážlivé příspěvky žalobce na sociální síti.

23. K osmému žalovanému výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobce ubožákem vypelichaným, špínou, troubou, a bezvýznamným nic, které si dovoluje na ženské a děti, žalobce uvedl, že se jedná o hodnotící soudy v kombinaci se skutkovým tvrzením, že si žalobce dovoluje na ženské a děti. Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný, určený pro uzavřený okruh osob, a žalobce ani jeho syn v něm nejsou nijak ztotožněni.

24. K devátému žalovanému výroku, tedy že žalovaná tvrdila, že chování žalobce je nepředvídatelné, což jí měla potvrdit i Policie ČR, že žalobce pošpinil její podnikání, a že detailně popisoval, jak zavraždí jejího syna, žalobce uvedl, že se jedná o skutková tvrzení. Žalovaná k tomu uvedla, že žalobcovy příspěvky na sociálních sítích (viz výše), které jsou nepravdivé a hrubě urážlivé, poškozují její dobré jméno a podnikání v pohostinství. Konkrétní policisty, kteří jí měli tvrzené skutečnosti sdělit, žalovaná neoznačila. Dále poukázala na to, že žalobce na svém facebookovém profilu opakovaně zveřejnil fotografii zbraně a minimálně v jednom případě uvedl, že byl trénovat na střelnici, chlubil se, jak mu to jde, a použil výrazy odkazující na rodinu žalované. Opakovaně se na sociální síti vyjádřil tak, že se postará o to, aby [jméno] [příjmení] poté, co opustí vězení, již nikomu neublížil, a poukázala na výroky žalobce na jeho adresu (viz dokazování k výroku č. 2).

25. K desátému žalovanému výroku, tedy že žalovaná tvrdila, že je žalobce posedlý násilím, že odmítá odbornou pomoc psychologa, a že jí ze strany Policie ČR bylo sdělováno, že by neměl být na svobodě, žalobce uvedl, že tyto výroky zasahují do jeho osobnosti skutkovými tvrzeními o jeho domnělé psychické nemoci a o tom, že odmítá pomoc psychologa, a rovněž tvrzeními, že toto měla potvrdit Policie ČR. Žalovaná k tomuto výroku uvedla, že byl publikován jako neveřejný, určený uzavřenému okruhu lidí, žalobce v něm není uveden jménem. Kromě toho žalobce svými dříve popsanými výroky zjevně vybočuje z obvyklých vzorců chování a s ohledem na intenzitu tohoto jednání jej žalovaná laicky posuzuje jako jednání poruchové a žalobce označuje jako psychopata, když tím vyjadřuje, že žalobcovo chování je vysoce excesivní. Netvrdí, že mu byla diagnostikována porucha osobnosti. Skutkové tvrzení, že žalobce opakovaně odmítl psychologickou pomoc, je pravdivé. V reakci na výhružky byla Policií ČR žalované nabídnuta policejní ochrana, kterou žalovaná odmítla. Konkrétní policisty, kteří jí měli tvrzené skutečnosti sdělit, žalovaná neoznačila.

26. Žalobce uvedl, že se sám na Facebooku vyjadřoval v tom smyslu, že žádné léky ani psychologickou péči nepotřeboval, nikoliv, že ji odmítl:„ od [příjmení] vraždy jsem si nevzal jediný preparát na zklidnění, nezačal pít alkohol ani jsem jednou nebyl na jediném setkání s psychologem“.

27. K jedenáctému žalovanému výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobce arogantním a prolhaným zmetkem, individuem a chorým jedincem, žalobce uvedl, že co se týče tvrzené duševní choroby, jedná se o skutkové tvrzení, ve zbytku se jedná o hodnotící soudy. Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný, určený uzavřenému okruhu lidí. Opětovně poukázala na žalobcovy obsáhlé pomlouvačné příspěvky obsahující dle tvrzení žalované nepravdivé informace, jako že žalovaná vedla syna k násilnostem, kupovala mu drogy, podporovala syna financemi z prostituce, krádeží a podvodů, vlastní matku fyzicky týrá, ta jim doma musí otročit, berou jí důchod, v příštím životě z ní a její sestry budou zase štětky, tentokrát na mytí toalet, že děti má jenom na pobírání sociálních dávek, atd.

28. Z listin předložených žalovanou soud zjistil, že blíže neurčeného data žalobce zveřejnil ze svého facebookového profilu [celé jméno žalobce] několik textů, v nichž uvádí žalovanou shora uvedená a žalovanou za nepravdivá označená tvrzení (č. l. 33 – 35).

29. Ke dvanáctému žalovanému výroku, tedy že žalované tvrdila, že žalobce slídil kolem, školy, kam docházejí její děti a že se jí snaží fyzicky a psychicky zlikvidovat, žalobce uvedl, že se jedná o skutková tvrzení, ve kterých je nařčen z vícero jednání, která měla směřovat vůči žalované. Žalovaná odkázala na vyjádření k předchozím výrokům.

30. Žalované výroky 1 – 12 se týkaly osobnosti žalobce. Žalobce uvedl, že těmito výroky bylo zasaženo do jeho práva na ochranu osobnosti, cti, důstojnosti a pověsti, a které se kromě jejich subjektivního psychického prožívání u něj projevily i navenek zvýšeným stresem, opakovaným prožíváním tragické události úmrtí jeho syna, souvisejícími pocity beznaděje či obecně zvýšené podrážděnosti, pocitu snížení dobré pověsti a vážnosti ve společnosti, jakož i zapříčinily komplikace ve vztazích uvnitř jeho rodiny a ohrozily jeho postavení v zaměstnání. Uvedl, že bezmála 25 let pracoval jako příslušník Hasičského záchranného sboru [územní celek], díky pomluvám a lžím žalované však byl dočasně vnímán jako nedůvěryhodný a psychicky nevyrovnaný, což pro něj bylo velmi nepříjemné a ponižující.

31. K otázce zásahu do osobního a soukromého života žalobce soud vyslechl manželku žalobce [jméno] [příjmení], dceru žalobce [jméno] [příjmení], zetě žalobce [jméno] [příjmení], a rodinnou přítelkyni [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědků soud zjistil, že celá záležitost týkající se tragické smrti jeho syna je pro žalobce a jeho rodinu velmi bolestivá, žalobce samotného nesmírně zasáhla, způsobuje mu duševní útrapy a má negativní dopad do jeho rodinného i pracovního života. Výroky žalované zveřejňované na sociální síti Facebook jitří rány, žalobce obhajobě syna na internetu věnuje veškerou svou energii, nic ho nebaví, ztratil chuť do všeho. Přátelé a kolegové se na příspěvky na internetu dotazovali žalobce, ale i jeho rodiny. Dcera žalobce vypověděla, že žalobce si profil na sociální síti Facebook zřídil proto, aby hájil čest svého syna. (Zjištěno z výpovědí svědků, č. l. 124 a 125)

32. Žalobce rozhodnutími o poskytnutí odměny za své pracovní výkony dále prokazoval, že své zaměstnání vykonává svědomitě a v tomto je dobře hodnocen (č. l. 94 – 98).

33. Následující žalované výroky 13 – 16 se pak týkají osobnosti žalobcova zesnulého syna.

34. K třináctému žalovanému výroku, tedy že žalovaná nazvala žalobcova syna namachrovancem a packalem, který se chtěl předvést a dát dítěti za vyučenou, čímž ho zmasakroval, tvrdila, o něm, že se choval jako prase, a zpochybňovala jeho výchovu, žalobce uvedl, že se jedná jednak o hodnotící soudy dehonestující jeho zesnulého syna (packalové, namachrovanci), a jednak o smyšlená skutková tvrzení (předvádění se, dát dítěti za vyučenou, zmasakrovali), popřípadě jejich kombinaci (chovali se jako prasata). Žalovaná k tomu uvedla, že se nejedná o její smyšlená tvrzení, ale o popis událostí, kterých byla účastníkem, když tento se nijak neodchyluje od výpovědi, jak ji učinila v hlavním líčení před trestním soudem.

35. K čtrnáctému žalovanému výroku, tedy že žalovaná uvedla, že syn žalobce policejní zákrok, při kterém byl zavražděn, posral, a ještě za to dostal vyznamenání, žalobce označil za skutkové tvrzení směřující k synovi žalobce, které replikuje názor žalované na policejní zákrok, který je v rozporu s realitou a skutkovým stavem, tak jak byl zjištěn v trestním řízení. Žalovaná k tomu uvedla, že se nejedná o smyšlená tvrzení, nýbrž o popis událostí, kterých byla účastníkem, když tento se nijak neodchyluje od výpovědi, jak ji učinila v hlavním líčení před soudem.

36. K patnáctému žalovanému výroku, tedy že žalovaná uvedla, že žalobcův zesnulý syn byl sviní policajtskou hlubockou, žalobce uvedl, že se jedná o hodnotící soud. Uvedl, že skutečnost, že výrok je namířen proti němu, resp. proti jeho synovi, je patrna z kontextu dalších příspěvků, jakož i z následujících komentářů v témže vlákně zveřejněného rovněž žalovanou ve znění„ myslím že většina ví o koho jde. A až přijde čas, to jméno zveřejním sama a nejenom tady.“ (č. l. 104) Žalovaná uvedla, že příspěvek byl publikován jako neveřejný, určený pro uzavřený okruh osob, nadto žalobce ani jeho syn v něm nejsou jmenování ani nijak ztotožněni a s nimi nijak nesouvisí.

37. K šestnáctému žalovanému výroku, tedy že žalovaná nazývala žalobcova zesnulého syna fízlem, zpochybňovala v rozporu s pravomocným rozsudkem, že její syn se dopustil vraždy a tvrdila, že jednal v sebeobraně, žalobce uvedl, že příspěvek obsahující žalovaný výrok je kombinací skutkového tvrzení a hodnotícího soudu (použití výrazu fízl), jednoznačně narušuje pietu jeho zesnulého syna, když naznačuje konspiraci orgánů činných v trestním řízení s cílem odsoudit syna žalované. Žalovaná uvedla, že příspěvek obsahující tento výrok nepovažuje za vlastní a autentický, pocházejícího z falešného účtu pod názvem [jméno] [celé jméno žalované]. Dále uvedla, že někdo opakovaně učinil neoprávněný přístup do jejího facebookového profilu a s příspěvky manipuloval a naznačila, že by tak mohl činit žalobce.

38. Žalobce uvedl, že shora uvedené výroky 13 – 16 neoddiskutovatelně zasahují do piety jeho zesnulého syna. Jsou nepravdivé a velmi urážlivé, znevažují jeho čest a památku, a znevažují výkon jeho povolání, při němž položil svůj život ve velmi mladém věku, neboť byl spolehlivým policistou, a služební zákrok, při kterém byl zavražděn, byl dle vyšetřování proveden v souladu se zákonem. Poukázal na to, že žalovaná zpochybňuje i vyznamenání prezidenta republiky, které bylo jeho synovi za jeho čin uděleno.

39. Souhrnně ke všem žalovaným výrokům žalobce poukázal na to, že tyto výroky žalované jej a jeho rodinu velmi citově zranily a zasáhly, přičemž žalovaná vůbec nebrala ohled na okolnosti, které jsou jí známy. Sám profil na sociální síti Facebook neměl, a informace o tom, jak se žalovaná na sociálních sítích o jeho synovi vyjadřuje, měl od své dcery. V reakci na to si vytvořil na Facebooku profil a zasahující hlídku (tedy svého syna a jeho kolegu) zde začal obhajovat.

40. Dále poukázal na to, že se jedná o příspěvky na sociální síti veřejné, což dokládá ikona zeměkoule u jednotlivých příspěvků.

41. Žalovaná obecně uvedla, že žalobce proti ní a dalším osobám z její rodiny dlouhodobě aktivně a systematicky vystupuje na sociálních sítích. Tato vystoupení žalobce spočívají v obviňování dalších osob z podílu na vraždě jeho syna, urážlivém vyjadřování o žalované a členech její rodiny a v uvádění nepravdivých a urážlivých skutečností. K důkazům založeným na č. l. 100 – 107 uvedla, že se nejedná o autentické printscreeny profilu žalované, nýbrž o kopie, resp. přepisy, ze kterých není možné ověřit, zda obsah nebyl upraven. Souhrnně rovněž uvedla, že příspěvky se týkají jiných osob než žalobce a jeho syna a s nimi nemají nic společného. Poukázala na to, že s ohledem na výrazy, které žalobce v souvislosti se žalovanou a její rodinou používá, je podstata jeho žaloby naprosto nemístná. Co se týče zásahu do piety žalobcova syna, žalovaná uvedla, že se v žádném případě nedopouští záměrných zásahů, ale vyjadřuje se k tomu, jak incident, který se udál, vnímá ona, a vyjadřuje jen svůj názor.

42. Vyjma omluvy a přiměřeného zadostiučinění v peněžní formě za shora uvedené výroky žalobce původně rovněž požadoval, aby bylo žalované uloženo závadné výroky ze sociální sítě odstranit, a aby bylo do budoucna žalované uloženo se podobného jednání zdržet.

43. Co se týče nároku žalobce, aby žalovaná žalobou napadené příspěvky ze sociální sítě Facebook smazala, pak žalobce po poučení soudem sdělil, že tyto již na Facebooku nedohledal, jsou tedy zřejmě již smazány, a žalobu vzal v tomto ohledu zpět. Soud v této části řízení zastavil.

44. Soud rovněž poučil žalobce, že co se týče zápůrčího nároku do budoucna, musí prokázat, že žalovaná v žalovaném jednání pokračuje, nebo hrozí, že tak bude činit i v budoucnu. K tomu žalobce předložil soudu listiny, ze kterých soud zjistil, že žalovaná na sociální síti Facebook i nadále komentuje soudní líčení s jejím synem a související události (příspěvek uživatele [jméno] [celé jméno žalované], zveřejněný na sociální síti Facebook dne [datum], č. l. 149), jakož i psychický stav žalobce a jeho jednání (příspěvek uživatele [jméno] [celé jméno žalované], zveřejněný na sociální síti Facebook dne [datum], č. l. 150). V souvislosti s žalobcem se zde žalovaná vyjádřila mimo jiné v tomto smyslu:„ Nemohu sdělit jeho jméno, tahá mne po soudech a vše vytrhává z kontextu, dostala bych se tím do dalších potíží. Ale přijde čas, že jeho jméno zveřejním, až bude po všem.“ či„ Navíc jsem se dnes dozvěděla další věci na toho dobytka, ty si nechám ovšem pro sebe, alespoň prozatím.“ Kromě toho žalovaná na sociální síti Facebook zveřejnila i protokol z jednání v této věci s komentářem, že později případně zveřejní i svědecké výpovědi (příspěvek uživatele [jméno] [celé jméno žalované], zveřejněný na sociální síti Facebook dne [datum], č.l. 152 – 154).

45. Další důkazní návrhy soud zamítl, neboť je s ohledem na právní posouzení věci a na ekonomii řízení považoval za nadbytečné (viz dále bod 63). Neprovedl rovněž důkazy předložené soudu po koncentrační lhůtě.

46. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

47. Podle § 82 občanského zákoníku (1) člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. (2) Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

48. V prvé řadě soud předesílá, že má za prokázané, že všechny žalované výroky byly zveřejněny žalovanou, a byly zveřejněny v podobě, ve které byly žalobcem soudu předloženy. Pokud žalovaná obecně uvedla, že nemusejí být autentické, neuvedla na podporu této hypotetické možnosti žádná tvrzení, ani nepředložila důkazy, které by autenticitu žalobcem předložených listin popíraly. Samotné obecné a hypotetické zpochybnění autenticity bez dalších tvrzení a důkazech o skutečném znění žalovanou zveřejňovaných příspěvků není dostačující k tomu, aby soud nevzal žalobcem tvrzené a listinami doložené skutečnosti za prokázané. Dovolává-li se žalovaná toho, že příspěvky měly znít jinak, než dokládá žalobce, je na ní, aby skutečné znění příspěvků tvrdila a prokázala.

49. Pokud žalovaná zcela zpochybňuje skutečnost, že šestnáctý žalovaný výrok je její a autentický, a že pochází z falešného účtu, ani tuto skutečnost žalovaná ničím nedokládá a její argumentace tak zůstává čistě v rovině tvrzení.

50. Stejně tak má soud za prokázané, že žalovanou předložené výroky žalobce jsou skutečně příspěvky zveřejněné žalobcem v jejich autentické podobě, když žalobce ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval, byť některé vykládal jinak, než jak jejich vyznění prezentovala žalovaná.

51. Soud považuje za zřejmé, že žalobce a žalovaná spolu vedou (byť ne napřímo) na sociální síti Facebook velmi obsáhlou a obsahově vyostřenou komunikaci, kde ani jedna ze stran neváhá používat výrazy a tvrzení, která jsou hrubě za hranicí jakékoliv slušnosti, etiky a morálky.

52. Tvrdí-li žalovaná, že příspěvky nebyly veřejné a byly určeny pouze omezenému okruhu lidí, pak za situace, kdy byly umístěny na sociální síť Facebook, a je zjevné, že žalobce, jakož i jeho rodina, přátelé či kolegové, k nim přístup měl, jednalo se o auditorium dostatečně široké na to, aby naplnilo právem požadovanou míru veřejnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2020 sp. zn. 25 Cdo 1304/2019). Skutečnost, že žalovaná žalobci jako uživateli Facebooku přístup ke svému profilu zablokovala, na této skutečnosti nic nemění.

53. Stejně tak soud nepřijal argumentaci žalované k řadě výroků, že tyto nejsou mířeny na žalobce či na jeho zesnulého syna. Tato skutečnost se naopak zdá soudu zcela zřejmá, a z obsahu příspěvků žalované v jejich vzájemných souvislostech a za okolností, kterých se týkají, musela být žalobci, žalované, i jejich auditoriu totožnost jejich adresátů zcela zřejmá, aniž by o ní měli jakékoliv pochybnosti, či je mohli jakkoliv zaměnit s osobami jinými. Nevyžaduje se, aby napadená osoba byla v urážlivém projevu uvedena jmenovitě. Stačí, je-li označena takovými znameními, jež jsou dostatečná, aby totožnost uraženého mohla být určena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2020 sp. zn. 25 Cdo 1304/2019).

54. Žalobce uvedl, že žalovanými výroky bylo zasaženo do jeho práva na ochranu osobnosti, cti, důstojnosti a pověsti.

55. Hovoří-li zde žalobce o pověsti, podřadil soud tuto formulaci žalobce k v právní teorii obecně užívanému pojmu vážnosti, neboť obsah těchto pojmů se překrývá a v obou případech je spjat s uznáním člověka v okolí, s jeho postavením ve společnosti a prokazováním úcty z hlediska ostatních a významově je prakticky totožný s termíny dobrá pověst, resp. dobré jméno člověka 56. Pojem důstojnosti není naším právním řádem definován a vymezení v tomto směru nepodává ani ustálená judikatura. Jako mimoprávní kategorii lze lidskou důstojnost chápat jako jednu ze základních přirozených hodnot lidské osobnosti vyjadřující nezbytnost zachování elementární úcty k člověku. Důstojnost není sama o sobě definována pravidly slušnosti či etiky. I chování, které je společností považováno v daném místě a čase za neslušné, ještě nemusí představovat zásah do důstojnosti člověka. S jistou mírou zjednodušení však lze konstatovat, že důstojnost představuje minimum všeobecně uznávaných a dodržovaných pravidel etiky a slušnosti. Kritérium důstojnosti je tak nutno vždy posoudit podle konkrétních okolností věci a v aplikační praxi je zásadně věcí soudcovského uvážení. Nejedná se o skutkový závěr, nýbrž o otázku právního posouzení věci.

57. Důstojnost se projevuje v celé řadě aspektů lidského života a v určitých směrech se překrývá s jinými stránkami lidské osobnosti, zejména se svobodou člověka či jeho vážností a ctí. Judikatura v tomto smyslu uvádí, že čest je integrální a důležitou součástí důstojnosti člověka (viz I. ÚS 453/03). Hodnota cti či vážnosti člověka je však narozdíl od její důstojnosti pojmově spojena s veřejným (společenským) životem osoby. Zásahu do cti či vážnosti člověka se prakticky nelze dopustit jednáním, které není objektivně způsobilé vyvolat veřejné (difamační) účinky (srov. NS ČSR Cpj 138/69). Nedůstojné jednání vůči osobě se však nemusí dít na veřejnosti (může se dít v soukromí či uzavřených společenstvích) a nemusí mít veřejné dopady (srov. např. rozsudek ESLP ze dne 25.4.1978, 5856/72, Tyer v. Spojené království). Veřejný účinek hraje roli pouze při posouzení intenzity zásahu. Přestože nedůstojné zacházení může spočívat v rozmanitých způsobech jednání s člověkem, z praktického hlediska spočívá zachování důstojnosti člověka a její právní ochrana především v uznání neomezitelné právní osobnosti člověka, v zákazu působení duševních nebo fyzických útrap či jiného nelidského či ponižujícího zacházení a zákazu diskriminace.

58. Rovněž pojmy cti a vážnosti člověka jako hodnoty primárně mimoprávní nejsou právním řádem definovány a jejich vlastní obsahové vymezení je značně obtížné. Hranice mezi oběma pojmy navíc není zpravidla zcela zřetelná a v podstatné míře se jejich obsah překrývá. Určitý rozdíl lze spatřovat v tom, že pojem cti vyjadřuje spíše vlastní vnitřní náhled člověka na ocenění sebe sama a jeho postoj k vlastním elementárním životním hodnotám a představám. Naopak pojem vážnosti je více spjat s uznáním člověka v okolí, s jeho postavením ve společnosti a prokazováním úcty z hlediska ostatních a významově je prakticky totožný s termíny dobrá pověst, resp. dobré jméno člověka. Zásah do cti a vážnosti osoby se projevuje v ohrožení či poškození dobrého jména člověka u jiných osob a v ohrožení jeho postavení a uplatnění ve společnosti (srov. např. NS 30 Cdo 1941/2007). K zásahu do osobnosti člověka v tomto smyslu nedochází například tehdy, pokud závadná tvrzení o člověku byla pronesena za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění, a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti či cti člověka například mezi jeho spoluobčany. O způsobilost vyvolat tyto následky tedy nejde tehdy, pokud došlo k zásahu například při rozhovoru jen mezi dvěma osobami. Pokud se však dostanou přednesené výroky na veřejnost nebo pokud se na veřejnost mohou dostat, je tu dána objektivní způsobilost vyvolat následky týkající se osobnosti člověka. K tomu může dojít například i v rámci úředního jednání (srov. NS ČSR Cpj 138/69).

59. Z hlediska samotného posouzení protiprávního jednání, které objektivně vykazuje prvek veřejnosti, však již není významné, zda nakonec ke vzniku osobnostní újmy snížením vážnosti či cti člověka skutečně dojde, či nikoliv, protože postačí, že došlo k zásahu do osobnosti objektivně způsobilému narušit osobnostní zájmy chráněné ustanoveními občanského zákoníku. Nevyžaduje se vyvolání následků (srov. například NS SSR 1 Cz 32/78). Rozsah veřejného účinku závadného jednání hraje roli pouze při posouzení míry intenzity ohrožení či porušení osobnosti, resp. z hlediska vzniku odškodnitelné újmy. S výše uvedeným požadavkem veřejného účinku závadného jednání souvisí i obecná podmínka objektivního hlediska posuzování následků reprobovaného jednání, jež se uplatňuje i při posuzování způsobilosti zásahu do cti a vážnosti člověka. Ochranu cti a vážnosti proto poskytuje občanský zákoník výlučně proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti.

60. Z hlediska protiprávního stavu tedy není rozhodné, zda k újmě skutečně došlo, postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit (srov. NS 30 Cdo 1941/2007). Vlastní subjektivní přesvědčení dotčené osoby o snížení vážnosti či cti v jejích vlastních očích přitom není samo o sobě významné. Rozhodující je zde pouze účinek, jakým je závadné jednání objektivně způsobilé působit na třetí osoby, a zda tyto osoby vnímají takovéto jednání v souvislosti s osobností žalobce.

61. Co se týče postmortální ochrany osobnosti, tedy v tomto případě žalovaných zásahů do piety žalobcova zesnulého syna, pak za účelem posmrtné ochrany osobnostních zájmů zemřelého člověka občanský zákoník stanoví zvláštní aktivní věcnou legitimaci určeným osobám k postmortální (pietní) ochraně osobnosti zemřelého. Povahově se jedná o tzv. obecnou ochranu hodnot osobnosti zemřelého člověka, neboť je dán zájem na jejich zachování i po smrti. Jejím smyslem a účelem je zachování piety (posmrtné důstojnosti) zemřelého člověka, úcty k zemřelé osobě a zajištění důstojné památky na ni.

62. Vycházejíc ze shora uvedené právní teorie soud po posouzení všech okolností věci dospěl k následujícím závěrům:

63. Výroky žalované, které jsou hodnotícími soudy, soud pojal komplexně. Každý jeden z nich, stojíc sám o sobě, by v naprosté většině případů nenaplnil míru intenzity vyžadující zásah soudu směřující k ochraně osobnosti žalobce. Ve svém souhrnu však představují široký soubor urážek, které s ohledem na rozsah, četnost, veřejnost a dlouhodobý charakter naplňují míru odůvodňující poskytnutí soudní ochrany. Není při tom rozhodné, kdo s urážkami a vulgaritami začal jako první (a proto soud v tomto směru ani neprováděl dokazování žalovanou navrženými svědeckými výpověďmi), podstatné je, že byly ze strany žalované na adresu žalobce proneseny, a že byly objektivně způsobilé svým charakterem, vulgaritou a intenzitou zasáhnout do cti, vážnosti a důstojnosti žalobce.

64. Nelze přitom rovněž odhlédnout od kontextu žalovaného jednání, tedy skutečnosti, že žalovaná je matkou vraha žalobcova syna. Za těchto okolností je její jednání o to více zavrženíhodné, neboť nejen že je samo o sobě svou vulgaritou zásahem do žalobcovy osobnosti, ale ještě k tomu jitří žalobcovu bolest z tragické ztráty syna, zapříčiněné synem žalované.

65. Prokazoval-li žalobce, že jednání žalované intenzivně negativně ovlivňuje jeho život, pak je nemožné jednoznačně oddělit utrpení žalobce způsobené ztrátou syna od zásahů způsobených výroky žalované. To však ani není potřeba, neboť je zřejmé, že jednání žalované by objektivně mělo negativní dopad na život každého běžného člověka a každý by takové jednání pociťoval jako újmu na své osobnosti.

66. Požadoval-li tedy žalobce za tyto výroky omluvu, byl jeho nárok po právu a soud jeho návrhu vyhověl.

67. Požadoval-li však žalobce za tyto výroky i přiměřené zadostiučinění ve formě finanční kompenzace, soud naopak jeho nároku nevyhověl. Při vzniku nemajetkové újmy v důsledku zásahu do absolutního osobnostního práva jsou přiznávány poškozené osobě nároky na její odčinění formou poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Účelem zadostiučinění je poskytnout postiženému uspokojení (satisfakci, nikoli reparaci nebo restituci) za to, že byl neoprávněně proti své vůli nucen strpět nemajetkovou újmu. Povinnost k zadostiučinění, vyplývající z deliktního jednání, by měla na straně původce závadného jednání přispět též k vyrovnání morálních následků, jež svým jednáním způsobil. Zadostiučinění se váže k osobnímu vyrovnání s minulostí, a to na obou stranách. V projednávaném případě žalobce na jednání žalované reagoval sám velmi hrubým a vulgárním způsobem, které soud rovněž považuje již dalece za jakoukoliv hranicí slušnosti, etiky a morálky. Neváhal přitom použít jakýchkoliv hrubých a vulgárních výrazů, pomluv a nepodložených tvrzení, přičemž se neomezoval na hodnotící soudy, ale i na skutková tvrzení, jejichž pravdivost však v soudním řízení nijak netvrdil ani neprokazoval. Takovým svým jednáním pak žalobce bezpochyby sám dával podnět k dalším a dalším invektivám ze strany žalované, neboť jakkoliv není zcela zřejmá časová osa jednotlivých příspěvků, tyto na sebe zjevně reagují. Pokud tedy soud žalobci přiznal za jednání žalované omluvu (morální zadostiučinění), která je dle názoru soudu zcela na místě, nepřiznal mu již finanční satisfakci. Přiměřené zadostiučinění si dle názoru soudu žalobce ve zbylé části sjednal sám svými projevy na adresu žalované, a účastníci si v tomto směru nezůstávají ničeho dlužni. Počínání žalobce spolu s morální satisfakcí ve formě omluvy tedy představuje dostatečný prostředek nápravy.

68. Nad rámec výše uvedeného pak soud ještě poznamenává, že tvrdil-li žalobce, že jednání žalované má dopad i na jeho postavení v profesním životě, kde poškozuje jeho dobré jméno, má soud za to, že jeho cti a vážnosti v profesním životě a mezi kolegy bylo na újmu spíše než jednání žalované vlastní chování žalobce, a to zejména s ohledem na míru vulgarity a agresivní tón jeho vlastních příspěvků. Újmu spočívající ve snížení cti v profesním životě si tak žalobce způsobil sám, resp. k ní ve výrazné míře přispěl. I proto žalobci přiznal za výroky žalované omluvu, nikoliv však finanční kompenzaci.

69. Výroky žalované, které jsou skutkovými tvrzeními, soud hodnotil samostatně. Za ta skutková tvrzení, jejichž pravdivost žalovaná neprokázala, soud přiznal žalobci omluvu (viz body následující).

70. Co se týče výroků žalované o psychickém zdraví žalobce, tedy že se jedná o nebezpečného psychopata, nebezpečného sobě i okolí, či psychouše, tyto výroky jsou na hraně mezi hodnotícím soudem a skutkovým tvrzením. Žalobce tyto výroky označuje za skutková tvrzení, vnímat je lze však rovněž jako hodnotící soud, přičemž soud se přiklonil spíše k této druhé variantě (stejně jako u označení žalobce za chorého jedince či dementního člověka), neboť z celkového kontextu komunikace mezi žalobcem a žalovanou dospěl k závěru, že se jedná o hodnotící soudy mající za cíl dehonestovat žalobce, urazit jej a snížit jeho čest a vážnost, a který je schopen tyto účinky vyvolat, spíše než aby vyvolal ve čtenářích příspěvků dojem o zdravotní diagnóze žalobce. Nicméně i případné skutkové tvrzení může mít za cíl pouze člověka urazit, a tím i snížit jeho vážnost, a pro posouzení právní otázky přípustnosti žalovaných výroků není jednoznačné rozlišení, zda se jedná o hodnotící soud či skutkové tvrzení podstatné. Soud proto za tyto výroky přiznal žalobci omluvu, jakož i za výrok, že žalobce odmítá pomoc psychologa, neboť tento byl pronesen v pejorativním duchu právě v souvislosti s tvrzením, že žalobce je psychopat, a jeho cílem a možným následkem byla dehonestace žalobcovy osoby. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2020 sp. zn. 25 Cdo 2593/2020).

71. V případě výroků, ve kterých žalovaná tvrdila, že žalobce vyhrožuje, vychloubá se plánovanou likvidací její rodiny, že plánuje vraždu, je ozbrojen střelnou zbraní a detailně popisoval, jak zavraždí syna žalované, soud žalobu zamítl. Z předložených důkazů má totiž za prokázané, že žalobce skutečně zveřejnil výroky, které žalovanou k takovým závěrům mohly vést. Hranice pro posouzení civilního nároku a přestupkové či trestněprávní odpovědnosti za stejné jednání není totožná, a soud považuje výroky žalobce o tom, že na synova vraha čeká, a že pouze on rozhodne o jeho osudu a o osudu těch, co se na vraždě syna podíleli, za natolik jasné a zřejmé, že mohly být podkladem pro výroky žalované v tomto smyslu. Jinak si je ani vyložit nelze, a pokud žalobce tvrdí, že tím měl na mysli zákonné prostředky civilních a správních řízení před státními orgány, považuje soud takové tvrzení za absurdní a účelový výklad. Pokud žalobce argumentuje tím, že nikoho neohrožuje ani nikomu neubližuje, pak toto není pro omluvu za dané výroky rozhodné. Rozhodné je, že jeho výroky mohly být objektivně jako reálné výhružky vnímány. Rovněž z jeho příspěvků bylo možno dospět k závěru, že vlastní střelnou zbraň, i pokud tomu tak ve skutečnosti není. Omluva ani jiná kompenzace za tyto výroky žalované tedy žalobci nepřísluší.

72. Totéž platí i o tvrzení žalované, že žalobce uráží, šíří lži a pomluvy a shání si informace o její rodině. Žalobce sám uvedl, že se na rodinu žalované dotazoval, a jeho příspěvky na sociální síti Facebook obsahují urážek, a to i hrubých a vulgárních, lží a pomluv celou řadu (šlapky, štětky, feťačky atp. – pravdivost těchto tvrzení žalobce nijak neprokázal a je tedy nutno je považovat za lži a pomluvy). Žalobce sice správně poznamenává, že výroky žalobce nejsou předmětem žaloby a pokud by žalovaná za ně sama požadovala omluvu či kompenzaci, je na ní, aby se sama svou žalobou domáhala svých práv, nicméně uplatňuje-li žalobce své nároky vůči žalované, je její obrana v tomto směru relevantní a od jednání žalobce nelze odhlédnout. Žalobci tedy omluva ani jiná kompenzace za tyto výroky nepřísluší.

73. Žalovaná naopak neprokázala, že by žalobce šmíroval nezletilé děti, podněcoval veřejnost k nenávisti, omezoval její svobodu a podnikatelskou činnost, či že by její podnikání pošpinil, že by si dovoloval na ženské a děti, že slídil kolem školy, kam docházejí její děti, že se snaží žalovanou fyzicky a psychicky zlikvidovat, že se žalovanou pokusil sejmout z cesty nebo že skrývá své nezákonné činy. Tyto skutečnosti dle názoru soudu ze žalovanou předložených listin nevyplývají. Soud proto za ně přiznal žalobci omluvu.

74. Uvedla-li žalovaná, že žalobce mamonuje na neštěstí svého zesnulého syna, pak dle názoru soudu není namístě, aby se za daných okolností žalovaná pejorativně veřejně vyjadřovala o tom, že se žalobce prostřednictvím právem předpokládaného postupu u soudů domáhá nároků, které v souvislosti s vraždou svého syna či znevažování jeho památky považuje za oprávněné. I za tento výrok tedy žalobci náleží omluva.

75. Pro finanční kompenzaci za shora uvedená skutková tvrzení, za která soud přiznal žalobci omluvu, platí totéž, co bylo uvedeno k finanční kompenzaci za hodnotící soudy.

76. Ve věci výroků směřujících vůči pietě žalobcova zesnulého syna naopak soud finanční kompenzaci žalobci jako pozůstalému přiznal, neboť žádné výroky žalobce nemohou ospravedlnit útoky žalované na jeho syna. Ten se sám bránit nemůže a zemřel rukou syna žalované, což především by žalovaná měla mít na paměti předtím, než bude svými výroky zasahovat do jeho památky.

77. Za výroky žalované vůči památce žalobcova syna tedy soud přiznal žalobci omluvu přiměřené finanční zadostiučinění v celkové výši 24 000 Kč, tedy 6 000 Kč za každý žalovaný zásah, přičemž v rámci jednotnosti rozhodování vycházel z předchozí rozhodovací praxe tohoto soudu v obdobné věci (viz 27 C 47/2022) a tuto výši považuje za přiměřenou.

78. Zbývá se tedy vyjádřit k výrokům žalované směřujícím ke zpochybnění závěrů trestního řízení a související události jako takové.

79. Pokud žalovaná svými výroky zpochybňovala výsledky trestního řízení skončeného pravomocným rozsudkem, pak soud v prvé řadě obecně konstatuje, že žalovaná tak může činit, neboť se jedná o realizaci jejího práva na svobodu projevu. Jakkoliv jsou zjištění soudu v trestním řízení podepřena pravomocným rozsudkem, je právem žalované i nadále prezentovat svůj náhled na věc i to, jak celou situaci vnímala ona. Zásadně totiž platí, že osobnostní delikt nenastává, pokud k zásahu do osobnosti došlo při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva. Otázka trestní odpovědnosti není z diskuze vyloučena, taková polemika pak bude představovat hodnotící úsudek (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 3.2.2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14). Takový výkon práva však musí být přiměřený a respektovat princip společenské adekvátnosti.

80. Jinými slovy žalovaná je oprávněna vyjadřovat své pochybnosti o jakýchkoliv skutečnostech, byť je o nich pravomocně rozhodnuto soudem, musí tak však činit přiměřenou formou v mezích zásad elementární slušnosti. Překročí-li tuto hranici, zasahuje výkonem svého práva do subjektivního práva osoby jiné, která si pak zasluhuje soudní ochranu, a naopak její jednání nemůže této ochrany požívat. Je-li hodnotící úsudek znevažující, není možné jej již z tohoto důvodu považovat za přípustnou kritiku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2005, sp. zn. 30 Cdo 2573/2004). Oprávněná kritika totiž nezbytně předpokládá, že bude přiměřenou co do obsahu i formy, a že se tak bude pohybovat v mezích nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2005, sp. zn. 30 Cdo 1872/2004).

81. Výroky žalované v tomto směru jsou excesivní, nepřiměřené a v rozporu s oprávněnými zájmy žalobce, na kterých je třeba (i přes odlišný pohled žalované na výchozí situaci) s ohledem na požadavek zajištění elementární úcty k důstojnosti osoby žalobce (resp. jeho syna) za všech okolností bezpodmínečně trvat (viz např. NS 30 Cdo 179/2004). Za tragických okolností celé věci je soudu zřejmé, že výroky žalované tuto hranici překročily a nároky vůči žalované jsou v tomto směru uplatněny po právu. Každá svoboda má totiž své meze tam, kde by její projev byl v rozporu s oprávněnými zájmy na svobodném projevu všech ostatních. Proto i svobodě projevu názorů vyjadřujících hodnotící úsudek musejí být vytyčeny meze tak, aby neohrožovaly svobodný rozvoj osobnosti jiných lidí (srov. NS 30 Cdo 3567/2010). Je proto třeba na základě konkrétních okolností dané věci zvážit, zda určitý výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či je situaci přiměřený, tedy zda v daném případě preferovat právo na cti a vážnosti dotčené osoby, nebo upřednostnit právo na svobodu šíření informací (srov. NS 30 Cdo 664/2007). V tomto směru je třeba posuzovat dotčený projev nejen z hlediska jeho vlastního obsahu či formy, nýbrž i v širším kontextu, k němuž se vztahoval.

82. Z toho důvodu soud rovněž do budoucna žalované uložil povinnost zdržet se urážlivých a nepravdivých výroků směřujících vůči žalobci a jeho zesnulému synovi, naopak nevyhověl návrhu žalobce na to, aby byla žalovaná povinna se do budoucna zdržet jakýchkoliv komentářů, jakož i tzv. lajkování či sdílení příspěvků jiných osob. Paušální uložení povinnosti žalované zdržet se uveřejňování jakýchkoliv komentářů či informací týkajících se osoby žalobce či jeho zesnulého syna však možné není (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 3 Co 16/94). Naopak zveřejňovat urážlivé a nepravdivé komentáře o žalobci a jeho zesnulém synovi není právem chráněným zájmem žalované. Pokud žalovaná považuje za nutné i nadále komentovat žalobce, jeho zesnulého syna, či jakékoliv jiné okolnosti celé tragické situace, činit tak může, je však nezbytné, aby tak činila přiměřenou formou, a zpochybňuje-li závěry soudu vtělené do pravomocného rozsudku, či prezentuje-li průběh události, tak jak jej ona sama vnímala, musí být z jejího projevu zřejmé, že se jedná o její subjektivní pohled.

83. Namítla-li žalovaná ve své závěrečné řeči promlčení nároku, učinila tak po koncentraci řízení, a byť námitku promlčení může vznést v řízení kdykoliv, z obsahu spisu se nikde nepodává, že by nárok žalobce byl promlčen, přičemž bylo na žalované, aby tvrzené promlčení v rámci doby do koncentrace řízení prokázala.

84. V souhrnu tedy soud uvádí, že co se týče dehonestačních výroků žalované, tyto byly objektivně způsobilé vyvolat následky týkající se osobnosti žalobce a jeho zesnulého syna a jejich obsah vybočuje z mezí řádného výkonu práva na svobodný projev. Za jako takové žalobci náleží, a to i za osobu jeho syna, omluva, přičemž co se týče syna, bylo namístě za tyto výroky přiřknout i přiměřené zadostiučinění v peněžní formě. Co se týče skutkových tvrzení, soud omluvu žalobci přiřkl za taková skutková tvrzení, která shledal jako nepravdivá. Omluvu naopak nepřiřkl tam, kde shledal, že žalovaná měla k jejich učinění relevantní podklad. Co se týká kritiky žalované na adresu žalobce, jeho syna, či okolností tragického případu jeho vraždy, tam soud jako zasahující do osobnosti žalobce či jeho syna shledal výroky, které byly nepřiměřené a excesivní, a do budoucna žalované uložil se takových excesivních výroků zdržet. Co do nároku na odstranění závadných příspěvků vzal žalobce žalobu zpět.

85. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobce činil 80 % (míru úspěchu žalobce soud vyhodnotil v této míře s ohledem na to, že u většiny výroků bylo shledáno, že k zásahu do žalobcovy osobnosti došlo, a výše přiměřeného zadostiučinění je otázka úvahy soudu) a jeho neúspěch 20 %. Po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu vznikl žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %.

86. Náklady řízení žalobce přitom činily 83 034 Kč a sestávají z: vyměřeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny zástupce v celkové výši 78 166 Kč, která sestává z: -) odměny za 19 úkonů právní služby po 3 100 Kč: [datum], převzetí a příprava právního zastoupení [datum], jednání s právním zástupcem žalované ve věci smíru [datum], 8:30– 9:15 hodin, účast na jednání před soudem [datum], nahlédnutí do spisu [datum], písemné podání k soudu ve věci samé – Doplnění tvrzení, označení důkazů [datum], 8:30– 10.30 hodin, účast na jednání před soudem [datum], 12:06– 13:25 hodin, další porada s klientem přesahující 1 hodinu [datum], nahlédnutí do spisu [datum], 9:45– 10:25 hodin, účast na jednání před soudem [datum], 11:00– 12:05 hodin, další porada s klientem přesahující 1 hodinu [datum], písemné podání k soudu ve věci samé – Zpřesnění petitu podané žaloby, označení důkazů [datum], 12:00– 13:45 hodin, další porada s klientem přesahující 1 hodinu [datum], 9:15 12:15 hodin, účast na jednání před soudem (2 úkony) [datum], jednání s právním zástupcem žalované ve věci smíru [datum] podání k soudu ve věci samé – Písemný závěrečný návrh žalobce [datum], 9:05– 11:35 hodin, účast na jednání před soudem (2 úkony) [datum], 9:00– 10:00 hodin, účast na jednání před soudem (1 úkon) -) z 19 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, a -) z 21 % DPH ve výši 13 566 Kč cestovného žalobce z jeho bydliště na adrese [adresa žalobce], 7 x k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích a zpět (tj. 14 x 21,3 km) osobním motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,13 l bezoktanového automobilového benzínu BA 95 na 100 km, tj. za rok 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částka 935,88 Kč (155,98 × 6), a za rok 2023 podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., částka 1 331,84 Kč (166,48 × 8), celkem tedy na cestovném 2 268 Kč. a částku ve výši 2 x 300 Kč na náklady úkonů nezastoupeného žalobce za sepis žaloby a účast na prvním soudním jednání. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 60 % z částky 83 034 Kč, tj. 49 820 Kč

Poučení

Citovaná rozhodnutí (6)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.