26 C 67/2021-71

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 788 250 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 788 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 788 250 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Nemovitosti níže specifikované a označené jako Předmětné pozemky byly předmětem několika po sobě následujících veřejných dražeb. [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizováno]“) v zastoupení společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“, společně oba také jako„ Vydražitelé“) byla vydražitelem Předmětných pozemků v poslední z těchto dražeb, dražbě nedobrovolné (podle uspořádám právních vztahů v té době známé). Z výtěžku byly uspokojeny pohledávky žalované. Rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo posléze rozhodnuto, že dražby nesplňovaly podmínky stanovené zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, pročež vlastnické právo na žádného z Vydražitelů nepřešlo. Plnění, jímž byly uspokojeny pohledávky žalované, se ke dni, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, stalo bezdůvodným a Vydražitelům vznikla za žalovanou pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalovaná odmítá bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Společnost [anonymizováno] v zastoupení [právnická osoba] nabyla dne [datum] v nedobrovolné dražbě, jejíž průběh byl osvědčen notářským zápisem č. NZ 177/ 2016 sepsaným Mgr. [jméno] [příjmení], dva ze dvou ideálních podílů k následujícím nemovitým věcem: stavebnímu pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - stavba občanského vybavení (část [územní celek] - [okres]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (první podíl); a stavebnímu pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - bydlení (část [územní celek]), stojící na pozemku parc. č. st. 20, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] xanon [číslo] vše - trvalý travní porost, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - ostatní plocha, pozemek parc. [číslo], pozemek parc. [číslo] sad, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -lesní pozemek“, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše [katastrální uzemí], obec Malešov, zapsané u [stát. instituce] [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (druhý podíl), dále také vše jen„ Předmětné pozemky“. Na druhém podílu Předmětných pozemků vázla ke dni poslední nedobrovolné dražby mimo jiné, zástavní práva žalované zajišťující pohledávky v celkové výši 2 670 000 Kč. Žalovaná byla jakožto věřitel uspokojena z výtěžku prodeje Předmětných pozemků do výše 788 250 Kč vyplacených jí dne [datum]. Předmětné pozemky již v minulosti byly předmětem několika dražeb dobrovolných, první z nich konaná dne [datum] a druhá konaná dne [datum] týkající se prvního podílu; a dále dražba konaná dne [datum] týkající se druhého podílu (podíly specifikovány u vymezení Předmětných pozemků výše). Předmětem dražby konané dne [datum] byly potom oba dva podíly Předmětných pozemků, kde je také [právnická osoba] pro [právnická osoba] vydražila. Krajský soud v Praze rozsudkem č.j. 20 Co 417/2019-605 ze dne 15. 1. 2020 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. 7 C 60/2018-521 ze dne 2. 7. 2019 a rozhodl, že předchozí dražby nebyly konané v souladu se zákonem, a proto vlastnické právo nemohlo přejít, následně ani na vydražitele poslední dražby konané dne [datum]. Dne [datum] byla mezi Vydražiteli a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dle § 1879 o.z., přičemž postupníkem, a tedy tím, komu právo na vymáhání předmětné pohledávky svědčí, je žalobkyně. Stranami této smlouvy jsou přitom i oba Vydražitelé, jelikož kromě postoupení pohledávky bylo cílem smlouvy i postavit na jisto poměry mezi Vydražiteli a vyjasnit jejich vzájemné nároky, které byly rozsudkem zpochybněny (v rozsudku se podává, že„ nelze s jistotou určit, kdo byl vydražitelem“, vznikla tedy otázka, kdo se na úkor koho obohatil). I přes výzvu žalobkyně a jejích předchůdců (společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]) však žalovaná neuhradila ničeho. Jelikož vlastnické právo na žádného z Vydražitelů příklepem platně nepřešlo, stalo se protiplnění odpovídající výnosu dražby konané dne [datum], z nějž byla uspokojena i žalovaná do výše 788 250 Kč bezpředmětným, tedy se ke dni, kdy rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019-605 ze dne 15. 1. 2020 nabyl právní moci, stalo bezdůvodným obohacením žalované a mělo být žalovanou [příjmení] (a posléze žalobkyni) vydáno.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť nárok žalobkyně je promlčen. Jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2.7.2019, č.j. 7 C 60/2018-521 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15.1.2020, č.j. 20 Co 417/2019-605, zmíněná nemovitost byla předmětem celkem tří dražeb u dražebníka Aukční centrum [právnická osoba] První dražba proběhla jako dobrovolná dne [datum] na návrh původního vlastníka pana [jméno] [příjmení], kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal pan [jméno] [příjmení] za cenu 100 000 Kč, když na tuto cenu bylo sníženo nejnižší podání po neučinění nabídky na nejnižší podání původní 5 200 000 Kč. Dne [datum] vznikla [právnická osoba], kdy od [datum] byl jediným jednatelem a společníkem pan [příjmení] [příjmení]. Ve dnech [datum] a [datum] uzavřel pan [jméno] [příjmení] dvě zástavní smlouvy a dvě smlouvy o zřízení služebnosti (užívacího práva), kterými byla zatížena nemovitost ve prospěch pana [příjmení] [příjmení]. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná, a to dne [datum] na návrh pana [jméno] [příjmení] [právnická osoba], za kterou se účastnil pan [příjmení] [příjmení], byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem za cenu 100 000 Kč, když nejnižší podání bylo opět stanoveno na částku 5 200 000 Kč a opět sníženo při neučinění nabídky na částku 100 000 Kč Pan [příjmení] [příjmení] uzavřel dne [datum] za sebe a za [právnická osoba] zástavní smlouvy k zajištění pohledávky, kterou za ním údajně měl pan [jméno] [příjmení], který uzavřel dne [datum] smlouvu o provedení nedobrovolné dražby. Jediným společníkem [právnická osoba] se na místo pana [jméno] [příjmení] stala dne [datum] [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl pan [jméno] [příjmení], který se na místo pana [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem [právnická osoba] Dne [datum] došlo k vyvázání [právnická osoba] ze závazků vůči panu [jméno] [příjmení] a ke složení dražební jistoty 1 000 000 Kč ze strany [právnická osoba] Následující den [datum], podepsal pan [jméno] [příjmení] plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. V zápisech z poslední nedobrovolné dražby ze dne [datum] je uvedeno, že jediným účastníkem dražby je [právnická osoba] (účastník [číslo]), přičemž účastníku [číslo] byl učiněn příklep za cenu 4 500 000 Kč a bylo prohlášeno, že se [právnická osoba] stala vydražitelem. Dne [datum] zaplatila [právnická osoba] na účet dražebníka zbytek kupní ceny 3 500 000 Kč, načež jí bylo dne [datum] vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, ve kterém je [právnická osoba] uvedena jako vydražitel a dle kterého zaniká mj. zástavní právo zřízené ve prospěch žalované. V protokolu o uspokojení pohledávek ze dne [datum] bylo uvedeno, že výtěžek za předmětné nemovitosti ve výši 788 250 Kč byl zaslán zástavnímu věřiteli, který se řádně přihlásil a doložil svou pohledávku. Žalovaná dále uvedla, že při nedobrovolné dražbě byly zpeněženy i další nemovitosti, kdy část výtěžku z tohoto zpeněžení ve výši 585 750 Kč byla vyplacena paní [jméno] [příjmení], která podala přihlášku do nedobrovolné dražby v zastoupení pana [příjmení] [příjmení]. Dle výpisu z obchodního rejstříku byla paní [příjmení] jedinou jednatelkou [právnická osoba], jejímž jediným společníkem byla [právnická osoba], jejímž jediným jednatelem a společníkem byl pak [jméno] [příjmení]. Po zhodnocení důkazů dospěly oba soudy mj. k následujícím závěrům: Všechny dobrovolné dražby byly organizovány tak, aby se jich účastnil jediný, předem vybraný a předem informovaný účastník, a aby tento účastník předmět dražby vydražil za nepatrný zlomek dražební jistoty. Žádnou z dobrovolných dražeb proto nelze považovat za veřejnou dražbu ve smyslu zákona o veřejných dražbách. Jediným smyslem účasti pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na celé záležitosti bylo nemovitosti zatížit zřízením zástavních práv k zajištění neexistujících pohledávek, nemovitosti takto znehodnotit a současně vytvořit podmínky pro vyvolání nedobrovolné dražby za účelem očištění nemovitostí od závad na nich váznoucích, což bylo jediným důvodem, proč byla nedobrovolná dražba vyvolána a konána. Ani při nedobrovolné dražbě tudíž nebyl sledován cíl předpokládaný zákonem a institut veřejné dražby byl stejně jako v předchozích případech zneužit k naplnění výše uvedených cílů. Ani tuto dražbu nelze považovat za veřejnou dražbu ve smyslu zákona. Její výsledek nepožívá právní ochrany a vydražitel nemohl ani v této dražbě vlastnické právo k předmětu této dražby nabýt. [jméno] a [jméno] [příjmení] (původní vlastníci nemovitostí) se s [jméno] [příjmení] dohodli na tom, že společně jednotlivými převody nemovitých věcí a jejich zatížením dalšími právy natolik sníží cenu nemovitých věcí, že v případě prodeje v nedobrovolné dražbě budou vydraženy za minimální cenu, ze které budou vyplaceny v minimální výši banky s tím, že všechna zástavní práva na nemovitých věcech zaniknou. Ze strany [jméno] a [jméno] [příjmení] i jednatele [právnická osoba] šlo o jednání, kterým chtěli nezákonným způsobem zkrátit práva věřitelů – bank tak, aby jim nebyla vyplacena celá hodnota zástavy, přesto aby zástavní právo na nemovitých věcech zaniklo. [jméno] a [jméno] [příjmení] pouze nepočítali s tím, že [jméno] [příjmení] nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevede zpět na [jméno] a [jméno] [příjmení], ale že je [jméno] [příjmení] ponechá ve vlastnictví [právnická osoba] Jednání všech účastníků řízení ([jméno] a [jméno] [příjmení], [právnická osoba]), se nejenom příčí dobrým mravům, ale odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť zamýšleným cílem jednání bylo podvodné jednání vůči zástavním věřitelům, kteří měli být zbaveni zajištění na dražených nemovitých věcech s tím, že jim nebude vyplacena skutečná hodnota zástavy, ale co nejnižší částka z prodeje v nedobrovolné dražbě, popřípadě, že jim nebude vyplaceno nic. Je tedy zřejmé, že [jméno] a [jméno] [příjmení] ani jednatel [právnická osoba] nesledovali při dražbách cíl podle zákona č. 26/2000 Sb., přičemž u první dobrovolné dražby a u nedobrovolné dražby není možné s jistotou uvést, kdo je vydražitelem. [příjmení] dražby i dražba nedobrovolná jsou již z tohoto důvodu neplatné podle § 588 o.z. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žádný z účastníků této dohody nesmí ze svého protiprávního jednání těžit. Byl to jednatel a jediný společník [právnická osoba], kdo uzavřel s [jméno] a [jméno] [příjmení] dohodu o tom, jakým způsobem očistí nemovité věci od zástavních práv, aniž by zástavním věřitelům byla vyplacena skutečné hodnota zástavy. Při nedobrovolné dražbě nabyla očištěné nemovité věci [právnická osoba] s tím, že z nejvyššího podání byla vyplacena částka 2 400 000 Kč společnosti, ve které je jediným společníkem společnost jednatel [právnická osoba] Je sporné, zda [jméno] [příjmení] mohl vystupovat jako zástupce společnosti [právnická osoba] při nedobrovolné dražbě. I u této dražby nelze s jistotou určit, kdo byl vydražitel v této nedobrovolné dražbě, a již z tohoto důvodu je i tako dražba neplatná. Ze všech těchto důvodů dospěl odvolací soud ke shodnému závěru jako soud I. stupně, že provedené dražby jsou neplatné podle § 588 o.z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům, odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Žalovaná předně nesdílí názor žalobkyně, že bezdůvodné obohacení z absolutně neplatného jednání (úkonu) vzniklo až po té, co byla jeho neplatnost deklarována soudem, a to navíc jen v odůvodnění rozsudků, nikoli ve výrocích, které jsou oproti odůvodnění závazné. S ohledem na účinky neplatnosti ex tunc vzniká bezdůvodné obohacení v takovém případě již samotným přijetím plnění. Občanský zákoník nově váže počátek běhu promlčecí lhůty alternativně na dva momenty – kdy se oprávněný dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl (§ 619 odst. 2 o.z.). Dle důvodové zprávy k ust. § 619 o.z.„ se nezamýšlí poskytovat ochranu osobě, která se z nedbalosti o svá práva nestará“. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2020, sp.zn. 25 Cdo 1510/2019, se podává, že:„ Ustanovení § 619 o. z. upravuje obecně počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nároků vymahatelných u orgánu veřejné moci. Lhůta počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh subjektivní lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásadu, že práva patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Jde o ustanovení obecné, jež se uplatní při výkladu ustanovení, jež upravují počátek běhu promlčecí lhůty ve zvláštních případech, a to jak u nároků podle občanského zákoníku (§ 620 až § 628), tak i u nároků podle zvláštních předpisů.“ Nejvyšší soud zde dále konkretizoval, že ust. § 620 odst. 1 o.z., které byť upravuje počátek subjektivní promlčecí lhůty u nároku na náhradu škody nebo újmy, navazuje na ust. § 619 o.z., což znamená, že dikce„ měl a mohl“ se uplatní i při jeho výkladu. Žalovaná a simili dovozuje uplatnění ust. § 619 odst. 2 o.z. i k ust. § 621 o.z.. Další závěry stojící za zmínku jsou ty, že„ běh promlčecí lhůty může začít bez skutečné znalosti oprávněného o uvedených okolnostech v případě, že se oprávněný o nich objektivně dozvědět měl a mohl. Předpokládaná vědomost může nastat zároveň s vědomostí skutečnou nebo ji může předcházet a v takovém případě je rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty ten okamžik, který nastane dříve. … Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 359/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4311/2010).“ Dle zjištěného skutkového stavu předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] ([právnická osoba]), při nejmenším měla i mohla vědět, že výtěžek ve výši 788 250,00 Kč byl vyplacen žalované, když žalovaná je např. v protokolu o dražbě ze dne [datum] (podepsáno jednatelem [právnická osoba]) uvedena jako zástavní věřitel první v pořadí pro nemovitosti v k.ú. [část obce] u [obec], v protokolu o uspokojení pohledávek ze dne [datum] (dle odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) je uvedeno, že zmíněný výtěžek byl vyplacen zástavnímu věřiteli, nemluvě o procesu zápisu vlastnického práva [právnická osoba] a výmazu zástavního práva žalované, který musela předchůdkyně žalobkyně učinit. Žalovaná je rovněž přesvědčena, že [právnická osoba] (i [právnická osoba]), byly prostřednictvím [jméno] [příjmení] dle výše uvedeného známy všechny skutečnosti, pro které byla nedobrovolná dražba ze dne [datum] absolutně neplatná dle ust. § 588 o.z, zvlášť když se [právnická osoba] (i [právnická osoba]) sama podílela na podvodném jednání, které nesledovalo cíl zákona o veřejných dražbách. Pokud by žalovaná vydala bezdůvodné obohacení, benefitovala by strana žalující z podvodného jednání svých předchůdkyň, což není v souladu s právním řádem. Zásadu poctivosti reflektuje mj. ust. § 6 odst. 2 o.z. a ust. § 8 o.z., dle kterých nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Naopak je žalovaná toho názoru, že na její straně vyvstává otázka, zda by neměla uplatnit nárok na náhradu škody vůči [právnická osoba] a [právnická osoba], když jejich podvodným jednáním byla výrazně snížena dobytnost pohledávky žalované, jenž byla zajištěna zástavním právem k daným nemovitostem. Podle ust. § 1884 odst. 1 o.z. zůstávají žalované všechny námitky proti pohledávce, které měla v době postoupení, proto namítá žalovaná promlčení nároku uplatňovaného žalobkyní, když dle ust. § 619, § 621 a § 629 odst. 1 o.z. uplynula tříletá subjektivní promlčecí lhůta (žaloba byla podána až [datum] a počátek běhu promlčecí lhůty nemůže být datován později než [datum], kdy byl vyplacen výtěžek z nedobrovolné dražby žalované). Námitku promlčení uplatnila žalovaná vůči předchůdkyni žalobkyně již v emailové korespondenci ze dne [datum], na což nebylo nikterak reagováno a po postoupení pohledávky byla žalované doručena jen další (totožná) výzva k úhradě. Oznámení o postoupení mělo být žalované údajně zasláno [datum], žalovaná však toto oznámení neobdržela a žalobkyně ani nikterak nedokládá, že by oznámení žalované odeslala, naopak dokládá oznámení ze dne [datum], na kterém je elektronický podpis až ze dne [datum]. Žalovaná však ani toto oznámení s podpisem ze dne [datum] neobdržela, a proto dále namítá, že jí nebylo řádně oznámeno postoupení pohledávky, když žalobkyně ani na výzvu žalované postoupení pohledávky neprokázala dle ust. § 1882 odst. 1 o.z., naopak na její výzvu opět nereagovala, což vcelku v žalované vyvolává dojem, že strana žalující chtěla pouze vyvolat soudní spor a vymožení žalovaného nároku je pro ni podřadným zájmem.

3. K tvrzením žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná byla zapsána v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel, zástava zatěžovala část pozemků, které společnost [právnická osoba] neplatně nabyla ve veřejné dražbě. Zástava byla zřízena pro zajištění pohledávky žalované vůči původnímu vlastníku nemovitostí, [jméno] [příjmení] v celkové výši Kč 2 670 000. Žalovaná byla uspokojena z výtěžku nedobrovolné dražby do výše 788 250 Kč vyplacených jí dne [datum]. Následně bylo v řízení vedeném Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp.zn. 7C 60/2018 určeno, že vlastnické právo na společnost [právnická osoba] platně nepřešlo a zároveň, že do katastru nemovitostí byl zapsán stav ke dni [datum]. Jelikož rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15.1.2020, č.j. 20Co 417/2019-605 je deklaratorní povahy, nelze rozporovat, že běh tzv. objektivní promlčecí lhůty podle ustanovení § 638 odst. 1 o.z. započal již předáním předmětné částky žalované. Objektivní promlčecí lhůta je však desetiletá, a proto k promlčení podle tohoto ustanovení dosud nedošlo. Pokud jde o tzv. subjektivní promlčecí lhůtu upravenou ve speciálním ustanovení § 621 o. z., začne tato běžet až dnem, kdy se osoba, na jejíž účet se jiný obohatil, dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo je povinným k vydání. Vydražitelé (právní předchůdci žalobkyně, tedy společnost [právnická osoba] a [právnická osoba]) se o skutečnosti, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvěděli až s právní mocí rozsudku Krajského soudu v Praze, tj. ke dni [datum], tedy k okamžiku, kdy již bylo nepochybné, že o bezdůvodné obohacení skutečně šlo, přičemž tento rozsudek nemohl být zvrácen řádným opravným prostředkem. Vydražitelé měli za to, že průběh dražby stejně jako jejich účast v ní se dějí po právu. Kromě toho jednali v důvěře v pravdivost zápisů v katastru nemovitostí předvídané ustanovením § 980 odst. 2 o.z., jelikož veškerá vložená práva byla v souladu se stavem prezentovaným v dražební vyhlášce. Podle Nejvyššího soudu„ se (oprávněný) o vzniku bezdůvodného obohacení dozví tehdy, když má k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu o vydání plnění z bezdůvodného obohacení, tj. když nabyl vědomost o rozsahu bezdůvodného obohacení, a o osobě obohaceného, přičemž není rozhodné, že již dříve měl možnost se dozvědět skutečnosti, na jejichž základě si mohl učinit úsudek o vzniku bezdůvodného obohacení a jeho výši“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006). Není pochyb o tom, že se vydražitelé nemohli vydání bezdůvodného obohacení dříve domáhat nejenom proto, že nevěděli o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo, ale i proto, že by takový nárok nemohl být u soudu uplatněn, protože do zmíněného rozsudku Krajského soudu v Praze platilo toto plnění za po právu dané, a tedy nebylo důvodu si jeho vydání nárokovat. Tento argument opírá žalobkyně i o další rozhodnutí dovolacího soudu, podle nějž (obdobně)„ (p) romlčecí doba k uplatnění nároku na vydání neoprávněného majetkového prospěchu z plnění, jehož právní důvod odpadl (…) začne plynout až od právní moci tohoto rozhodnutí o zrušení původního přezkoumaného rozhodnutí“ (NS SSR 1 Cz 53/75). Dikci § 619 odst. 2 o.z. je třeba vnímat restriktivně ve světle judikatury dovolacího soudu. Skutečnost, že tak může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněný o rozhodných okolnostech dozvědět měl a mohl, nelze vnímat hypoteticky, naopak bude taková podmínka splněna, pouze pokud oprávněný při dodržení běžné obezřetnosti musí nutně dojít k závěru, že taková skutečnost nastala, což se v daném případě nestalo.„ (P) ro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se vyžaduje skutečná (prokázaná) vědomost oprávněného o vzniku bezdůvodného obohacení a o osobě obohaceného (,) a (…) tedy nepostačuje, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve.“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006, ale obdobně např. i sp. zn. 25 Cdo 1618/99). Dovolací soud připouští, že ačkoliv snad mohl běh objektivní promlčecí lhůty započít již okamžikem, kdy k němu došlo, na běh promlčecí lhůty subjektivní to vliv nemá, jak uvádí,„ (d) eklaratorní rozsudek nemá vliv na existenci hmotněprávních vztahů mezi účastníky řízení. Proto vyhlášení rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba (,) (…) není okamžikem, jímž dochází k získání bezdůvodného obohacení a nelze od něj počítat běh objektivní promlčecí lhůty” (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1121/96), může však být okamžikem, od nějž lze počítat běh lhůty subjektivní, jak dále z rozsudku vyplývá. Je otazné, zda v daném případě se jedná o bezdůvodné obohacení z neplatného právního důvodu, či o bezdůvodné obohacení z důvodu, který odpadl. Jako podstatné spatřuje žalobkyně i to, že v dané věci byla nejdříve zástava žalované vymazána na základě originárního nabytí vlastnického práva společností [právnická osoba] v nedobrovolné dražbě ze dne [datum], následně ale na základě rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15.1.2020, č.j. 20Co 417/2019-605 byl v katastru nemovitostí stav zapsán přesně tak, jak existoval v době před první dražbou uskutečněnou [datum], tedy žalovaná je v katastru nemovitostí opět zapsána jako zástavní věřitel pro pohledávku 2 670 000 Kč. Úhrada částky 788 250 Kč byla učiněna dražebníkem bez toho, aby vydražitelé mohli s touto částkou nakládat a disponovat, úhradu ovlivnit. Žalované byla platba poukázána na základě jejího aktivního jednání, kdy si přihlásila svou pohledávku do nedobrovolné dražby. I tak však dle žalobkyně lze považovat jednání vydražitelů a žalované za synallagmatický vztah, v němž žalované byla uhrazena část z ceny získané příklepem za vydražené nemovitosti, tj. vydražitelé uhradili žalované částku 788 250 Kč oproti tomu, že zástavní právo žalované bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Teprve po právní moci rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2.7.2019, č.j. 7C 60/2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15.1.2020, č.j. 20Co 417/2019-605 došlo k tomu, že zástavní právo žalované bylo znovu do katastru nemovitostí zapsáno ve stejném pořadí jako tomu bylo k datu [datum]. Až právní mocí uvedeného rozsudku došlo k založení práva na vrácení bezdůvodného obohacení poskytnutému (bez předchozí vědomosti vydražitelů) žalované, protože až v tento okamžik došlo k obnovení zápisu zástavního práva pro žalovanou a k vědomosti o tom, že i zástavní právo žalované nezaniklo. Tímto okamžikem odpadl právní důvod, na jehož základě vydražitelé plnili žalované a tento okamžik je první vědomostí o tom, že zde nastalo bezdůvodné obohacení. Stěžejní pak je to, že plnění vydražitelů bylo poskytnuto na základě originárního nabytí vlastnického práva (příklepem v nedobrovolné dražbě) posvěceného katastrem nemovitostí, kdy se vydražitelé řídili zásadou materiální publicity zápisu v tomto veřejném rejstříku. A i když mohla být právní jednání během dražby neplatná (jak dovodily soudy v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem), pak skutečností, od které by bylo možno počítat s vědomostí vydražitelů o tom, kdo se na jejich úkor obohatil nebo s tím, že se o takové skutečnosti dovědět měli a mohli, je až rozhodnutí Krajského soudu v Praze dne [datum]. Pokud by byla situace takovou, jak ji nastiňuje žalovaná, tak vydražitelé v době, kdy jim měla údajně začít běžet subjektivní i objektivní promlčecí lhůta ([datum] dle vyjádření žalované), nemohli po žalované vydání bezdůvodného obohacení žádat, protože nemohli předpokládat výsledek dosud ani nezahájeného řízení o určení vlastnického práva (to bylo zahájeno [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] až v roce 2018). V době, kdy žalovaná získala na úkor vydražitelů plnění, byl [právnická osoba] zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí a žalované bylo (synallagmaticky) vymazáno zástavní právo a nebyl tak důvod domáhat se vydání částky 788 250Kč, protože za ni bylo„ protiplnění“ společnosti [právnická osoba] poskytnuto. Pokud jde o argumenty žalované stran vědomosti vydražitelů o neplatnosti právních jednání, na jejichž základě došlo k plnění vůči žalované, tak dle žalobkyně se jedná jen o nerelevantní domněnky, nedokládající ničeho. Činit závěry o vědomosti neplatného jednání, které jen specializované soudy řešily 4 roky nebo z toho, že paní [příjmení] byla vyplacena část dosažené ceny v dražbě, když paní [příjmení] nezávisle na vyplacené platbě byla i jednatelkou společnosti snad majetkově propojené s panem [příjmení], je dle žalobkyně nesprávné. Ostatně i původní vlastníci nemovitostí, bratři [jméno] a [jméno] [příjmení] se na prvních dražbách podíleli, byli to oni, kdo uzavřeli s dražebníkem smlouvy o provedení dražby jejich nemovitostí a neplatnost jednání, které oni sami vyvolali a iniciovali, nebylo možno předpokládat. V rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum] pod sp.zn. II.ÚS 158/99 ze dne [datum] se uvádí, že„ občanský zákoník sice, jak bylo výše uvedeno, zdůrazňuje i vlastní péči subjektů o jejich subjektivní práva, avšak tuto péči nelze samozřejmě vyžadovat bez určitých hranic, nelze na oprávněný subjekt přenášet veškeré riziko řádného výkonu jeho práva.“ Pokud žalovaná uvádí, že pokud by vydala bezdůvodné obohacení žalobkyni, benefitovala by žalobkyně z podvodného jednání svých předchůdkyň, což není v souladu s právním řádem, tak žalobkyně žádným způsobem nebenefituje na žádné z dražeb, v nedobrovolné dražbě uskutečněné dne [datum] se spolehly její právní předchůdkyně na ujištění dražebníka, údaje napsané v dražební vyhlášce a nebyly to rozhodně ony (společnost [právnická osoba] a [právnická osoba]), kdo by inicioval výmaz zástavního práva žalované. Naopak uhradily částku 4 500 000 Kč za něco, co [právnická osoba] platně nezískala. Ten, kdo se zde snaží benefitovat je jen a jen žalovaná, která by si svou pohledávku měla vymoci na svém dlužníku, [jméno] [příjmení], se kterým vstoupila do závazkového vztahu a jehož solventnost si prověřila. Případný neúspěch ve vymáhání své pohledávky se snaží žalovaná bez přenést na žalobkyni, a to za situace, kdy jí veškerá práva, která jí byla dříve neplatně vymazána na základě jednání dražebníka (nikoliv na základě jednání právních předchůdkyň žalobkyně), má opět v katastru nemovitostí beze zbytku zapsána, jak tomu bylo před první neplatnou dražbou. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalované zaslané dne [datum] doporučenou poštou. Teprve po urgenci vyjádření žalovaná sdělila, že je nemůže dohledat s tím, ať je zasláno oznámení ještě jednou. Toto bylo učiněno k žádosti žalované již ne poštou, ale právě s elektronicky zaručeným podpisem, jak žalovaná požadovala, který logicky nemohl být připojen s dřívějším datem než s tím, který se na něj následně připojil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně je od [datum] zapsána v obchodním rejstříku, jediným jednatelem a společníkem je [jméno] [příjmení].

6. Z enailové korespondence bylo zjištěno, že dne [datum] pracovnice žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila [jméno] [příjmení], že reaguje na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] ze strany jejího klienta [právnická osoba] ve výzvě je sděleno, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky dne [datum], toto bohužel nemají k dispozici a žádá o zaslání zmíněného oznámení. Toto oznámení bylo dne [číslo] žalované emailem zasláno. Dne [datum] bylo emailem sděleno Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], že oznámení o postoupení pohledávky zaslané poštou se nepodařilo dohledat a aby je mohli zaevidovat, žádají o jeho zaslání datovou zprávou či elektronicky emailem jako pdf přílohu s elektronickým podpisem.

7. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně dne [datum] zaslal žalované doporučenou poštu.

8. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2015 [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že vklad podle listiny – potvrzení o zaplacení nejvyššího podání vydražitelem (§ 3361 o.s.ř.) a potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby (zák. č. 26/2000 Sb.) byl ve vztahu k nemovitostem na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec] proveden dne [datum] s právními účinky k [datum], zrušeno bylo vlastnické právo pro [jméno] [příjmení] a nově zapsáno vlastnické právo pro společnost [právnická osoba] na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum]. Toto vyrozumění bylo společnosti [právnická osoba] doručeno dne [datum].

9. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2016 [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], bylo zjištěno, že vklad podle listiny – potvrzení o zániku zástavního práva a potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby (zák. č. 26/2000 Sb.) byl ve vztahu k nemovitostem na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [obec] proveden dne [datum] s právními účinky k [datum], zrušeno bylo zástavní právo smluvní zřízené ve prospěch [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] Toto vyrozumění bylo společnosti [právnická osoba] doručeno dne [datum].

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou ve výši 788 250 Kč, kterou mají společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Oznámení bylo doručeno žalované datovou zprávou dne [datum].

11. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] je v obchodním rejstříku zapsána od [datum], jednatelem od [datum] do [datum] byl Mgr. [jméno] [jméno], od [datum] do [datum] [příjmení] [příjmení] (který byl v období od [datum] do [datum] zapsán jako společník), od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] a od [datum] je jednatelem [jméno] [jméno]. Jako společník byla, mimo jiní, v období od [datum] do [datum] zapsána i společnost [právnická osoba]

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] je v obchodním rejstříku zapsána od [datum], jednatelem a společníkem je od [datum] dosud [jméno] [příjmení].

13. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 788 250 Kč.

14. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne [datum] byl výtěžek dražby [část obce] u [obec] ve výši 788 250 Kč odeslán z účtu dražebníka.

15. Z protokolu o provedené dražbě nedobrovolné ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] se od 14.00 hod. konala nedobrovolná dražba v dražební síni dražebníka – aukční centrum [právnická osoba], na návrh [jméno] [příjmení], dlužník [příjmení] [příjmení], zástavce a bývalý vlastník [právnická osoba], nejnižší podání 4 500 000 Kč. V dražbě byly přihlášeny pohledávky s příslušenstvím pro [právnická osoba], pro [jméno] [příjmení] a pohledávka pro [anonymizována dvě slova] Cena dosažená vydražením byla ve výši 4 500 000 Kč. Předmětem této dražby byly nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - stavba občanského vybavení (část obce Kutná Hora - [okres]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] dále stavební pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - bydlení ([část obce]), stojící na pozemku parc. č. st. 20, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] xanon [číslo] vše - trvalý travní porost, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - ostatní plocha, pozemek parc. [číslo], pozemek parc. [číslo] sad, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -lesní pozemek, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce] [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]. K pozemku parc. č. st. 20, [číslo] xanon [číslo] [číslo] č [číslo] je zapsáno (mimo jiné) zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 1 240 000 Kč a budoucí pohledávky a pro pohledávku ve výši 1 430 000 Kč a budoucí pohledávky [právnická osoba] Nemovitosti vydražil účastník s dražebním [číslo]. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] NZ 177/ 2016, N 177/2016 sepsaného notářkou Mgr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že na žádost dražebníka – [právnická osoba] centrum [právnická osoba], byl osvědčen průběh a výsledky veřejné dražby nedobrovolné, konané dne [datum]. Vydražitelem předmětných nemovitostí se stal příklepem licitátora účastník s [číslo] který učinil nejvyšší podání ve výši 4 500 000 Kč a dle prohlášení licitátora se vydražitelem stala společnost [právnická osoba]

16. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 788 250 Kč.

17. Ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 7 C 60/2018 bylo zjištěno, že dne [datum] podali žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (každý k jedné ideální polovině) proti žalované [právnická osoba] (dále také jen„ žalovaný“) žalobu na určení vlastnického práva k Předmětným pozemkům s odůvodněním, že žalovaná je aktuálně zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník Předmětných pozemků. Údajné vlastnické právo pro žalovanou je v katastru nemovitostí zapsáno s odkazem na notářský zápis o nabytí ve veřejné dražbě NZ [číslo] 2016 ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] s tím, že zápis byl proveden dne 15.9.2016 pod [číslo jednací]. V notářském zápisu je však uvedeno, že dle prohlášení licitátora se vydražitelem stala společnost [právnická osoba] Je tedy zřejmé, že podle tohoto notářského zápisu, který měl být podkladem pro zápis vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, měl být vydražitelem někdo jiný. Pod [číslo jednací] je ve sbírce listin katastrálního úřadu založeno rovněž potvrzení o nabytí předmětu dražby ze dne [datum], které se rovněž vztahuje k údajné nedobrovolné dražbě konané dne [datum], ve kterém v rozporu s notářským zápisem je uvedeno, že vydražitelem je žalovaná, která je novým vlastníkem. Rovněž je zde uvedeno, že zástavcem a bývalým vlastníkem je žalovaná. Vzhledem k výše uvedeným rozporným údajům nelze zjistit, kdo nemovitosti vydražil, takže není splněna základní podmínka pro to, aby na základě uvedené údajné nedobrovolné dražby mohla žalovaná nebo kterýkoli jiný vydražitel vlastnictví předmětu dražby nabýt. Údajná nedobrovolná dražba se konala na návrh [jméno] [příjmení] k uspokojení jeho pohledávky zajištěné zástavním právem, které bylo zřízeno zástavní smlouvou ze dne [datum], kterou zástavní právo jako zástavce zřídila žalovaná. Toto zástavní právo však nevzniklo, neboť žalovaná v době uzavření smlouvy nebyla vlastníkem Předmětných nemovitostí. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl oprávněn nedobrovolnou dražbu navrhnout. Údajné vlastnické právo žalované k Předmětným nemovitostem bylo v době předcházející údajné nedobrovolné dražbě konané dne [datum] v katastru nemovitostí zapsáno na základě dvou údajných dražeb dobrovolných konaných dne [datum] a [datum], kterým ještě měla předcházet dobrovolná dražba konaná údajně dne [datum] Ani tyto dražby nelze dle zákona č. 26/2000 Sb. nelze za dražby považovat, neboť jediným smyslem jejich konání bylo dosáhnout toho, aby společnost ovládaná panem [příjmení] získala originální nabývací titul k Předmětným nemovitostem, aniž by se tak stalo ve veřejné dražbě. Pan [příjmení] [příjmení] ovládá jak žalovanou, jejímž je jediným jednatelem, tak společnost [právnická osoba], která je jediným společníkem žalované a jejímž jediným společníkem a jednatelem je pan [jméno] [příjmení]. Ve věci byl Okresním soudem v Kutné Hoře dne 2.7.2019 vydán rozsudek č.j. 7 C 60/2018-521, kterým bylo určeno, že žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou vlastníky, každý jednou ideální polovinou Předmětných pozemků a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Rozsudkem byl žalované – společnosti [právnická osoba] doručen dne [datum]. K odvolání žalované ve věci rozhodl Krajský soud v Praze dne 15.1.2020 pod č.j. 20 Co 417/2019-605 tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že do katastru nemovitostí na xanon [číslo] pro k.ú. a [územní celek] a na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce] u [obec] bude zapsán obnovený stav vlastnických a věcných práv ve znění ke dni [datum]. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky. Oba rozsudky nabyly právní moci dne [datum]. Jak vyplývá z odůvodnění těchto rozhodnutí, v řízení bylo prokázané, že ve dnech 25. 2. a [datum] byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako navrhovatelem dražby, [jméno] [příjmení] jako spoluvlastníkem nemovitostí v [obec] a dražebníkem Aukční centrum [právnická osoba] smlouva o provedení dražby dobrovolné, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl navrhovatele [jméno] [příjmení] k nemovitosti v [obec] a nemovitosti téhož navrhovatele v [část obce] u [obec]. Na nemovitostech vázla zástavní práva a na spoluvlastnický podíl na nemovitosti v [obec] vlastnicky patřící [jméno] [příjmení] byla nařízena exekuce prodejem nemovitosti soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] dal jako spoluvlastník souhlas k prodeji spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] k nemovitosti v [obec]. Ve smlouvě bylo nejnižší podání stanoveno ve výši 5 200 000 Kč s tím, že v případě, že nebude učiněno ani toto nejnižší podání, je dražebník oprávněn prostřednictvím licitátora nejnižší podání snížit na částku 100 000 Kč. Na základě uvedené smlouvy vydal dražebník dne [datum] dražební vyhlášku, ve které byl stanoven termín konání dražby na den [datum] od 14:00 hodin a dražební jistota stanovena v částce 1 500 000 Kč s tím, že ji lze složit v hotovosti nebo na účet dražebníka. Nejnižší podání je v dražební vyhlášce uvedeno v částce 5 200 000 Kč bez zmínky o jeho možném snížení a minimální příhoz je stanoven na 10 000 Kč. V dražební vyhlášce je též uvedeno, že obvyklá cena souboru nemovitostí činí podle znaleckého posudku Ing. [příjmení] 4 500 000 Kč. V dražební vyhlášce jsou uvedeny závady zatěžující nemovité věci, v dražební vyhlášce není uvedeno, kdo je navrhovatelem dražby, je zde však uvedeno, že vyplacení exekucí je nutnou podmínkou pro konání dražby. Ke dni dražby zůstala nařízená exekuce na jedné ideální polovině nemovité věci v [obec] vlastnicky patřící [jméno] [příjmení]. V protokolu o veřejné dražbě dobrovolné, konané dne [datum], z téhož dne se uvádí, že navrhovatelem dražby, zástavcem a bývalým vlastníkem byl [jméno] [příjmení]. Předmětem dražby byl soubor nemovitostí tvořený spoluvlastnickým podílem k nemovitosti v [obec], u kterého je mimo jiné zmíněn exekuční příkaz k prodeji soudního exekutora [příjmení]. Dále z protokolu vyplývá, že se dražby účastnil jediný účastník, který po vyvolání nejnižšího podání v částce 5 200 000 Kč ani toto podání neučinil, a proto licitátor nejnižší podání snížil na 100 000 Kč a za tuto částku jediný účastník předmět dražby vydražil. Rovněž v potvrzení o nabytí předmětu dražby ze dne [datum] se uvádí, že navrhovatelem dražby a bývalým vlastníkem byl [jméno] [příjmení] a vydražitelem byl [jméno] [příjmení], který podle připojeného čestného prohlášení dražebníka údajně složil v hotovosti dražební jistotu ve výši 1 500 000 Kč, ze které mu podle připojeného neočíslovaného výdajového dokladu byla údajně v den dražby rovněž v hotovosti vrácena částka 1 400 000 Kč. Na základě těchto listin byly podány dva návrhy na vklad vlastnického práva [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí a to ke spoluvlastnickému podílu [jméno] [příjmení] k nemovitosti v [obec] a k celku nemovitostí v [část obce] dosud patřících [jméno] [příjmení]. Dne [datum] dražebník vyhotovil nové potvrzení o nabytí předmětu dražby konané dne [datum], podle kterého byl navrhovatelem dražby i [jméno] [příjmení] a předmětem dražby byl jeho spoluvlastnický podíl k nemovitosti v [obec] společně s celkem nemovitostí v [část obce] dosud vlastněných [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo Katastrálnímu úřadu doručeno podání označené jako:„ Věc: Oprava administrativní chyby k návrhu na provedení vkladu č. [spisová značka]“, ve kterém se uvádí, že na základě kontroly listin bylo zjištěno, že došlo administrativní chybou k mylnému označení osoby bývalého vlastníka jedné ideální poloviny dražených nemovitostí a to záměnou osob bratrů a žádá se, aby původní návrh na vklad i potvrzení o nabytí předmětu dražby Katastrální úřad nahradil správnými dokumenty ze dne [datum], a že by podatelé byli rádi, pokud by bylo možné doplněním původního chybného návrhu na vklad vlastnického práva z časových důvodů zaměnit tento bezchybnými dokumenty a v případě, že to nebude možné, žádají podatelé o zpětvzetí vadného návrhu a jeho nahrazení novým návrhem včetně všech příslušných listin. Toto podání je opatřeno podpisem pana [jméno] [příjmení] za Aukční centrum [právnická osoba], ověřeným dne [datum] a neověřenými podpisy údajně patřícími [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Katastrální úřad na základě výše uvedeného podání vkladové řízení ohledně spoluvlastnického podílu k nemovitosti v [obec], které bylo vedeno na základě návrhu ze dne [datum], odkazujícího na listiny vyhotovené dne [datum], usnesením ze dne 18. 5. 2015, [číslo jednací], zastavil. Dne [datum] byl pod spisovou značkou V- [číslo] 2015 [číslo] s účinky ke dni [datum] na základě původního návrhu a původních listin do katastru nemovitostí zapsán vklad práva pro [jméno] [příjmení] k nemovitostem v [část obce]. Vklad vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti v [obec], který dosud patřil [jméno] [příjmení], byl do katastru nemovitostí zapsán na základě nového návrhu a nových listin dne [datum] s účinky ke dni [datum], pod spisovou značkou V- [číslo] 2015 [číslo], jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí ke dni [datum], ne pod spisovou značkou V [číslo] 2015 [datum] soudní exekutor JUDr. [anonymizováno] vydal dva exekuční příkazy, kterými nařídil provedení exekuce na majetek [jméno] [příjmení] prodejem nemovitosti v [část obce] a zřízením exekutorského práva k nim. Ve dnech 28. 7. a [datum] byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako navrhovatelem dražby a dražebníkem Aukční centrum [právnická osoba] smlouva o provedení dražby dobrovolné spoluvlastnického podílu navrhovatele [jméno] [příjmení] ve výši jedné poloviny z celku nemovitosti v [obec] a celku nemovitostí téhož navrhovatele v [část obce]. V článku 1.4 smlouvy je uvedeno, že spoluvlastník nemovitosti v [obec] souhlasí s prodejem druhé poloviny nemovitosti v majetku navrhovatele, a že tuto skutečnost stvrzuje svým podpisem na smlouvě. Spoluvlastník však není ve smlouvě označen a jeho podpis smlouva neobsahuje. V článku 6 smlouvy bylo nejnižší podání stanoveno ve výši 5 200 000 Kč, s tím, že v případě, že nebude učiněno ani toto nejnižší podání, je dražebník oprávněn prostřednictvím licitátora nejnižší podání snížit na částku 100 000 Kč. Dne [datum] vydal dražebník na základě shora uveden smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení], dražební vyhlášku, ve které byl stanoven termín konání dražby na den [datum] od 14:00 hodin a dražební jistota stanovena v částce 1 500 000 Kč, s tím, že ji lze složit v hotovosti nebo na účet dražebníka. Nejnižší podání je v dražební vyhlášce uvedeno v částce 5 200 000 Kč bez zmínky jeho možného snížení a minimální příhoz je stanoven na částku 10 000 Kč. V dražební vyhlášce je též uvedeno, že obvyklá cena souboru nemovitostí činí podle znaleckého posudku Ing. [příjmení] 4 500 000 Kč. Dne 8. 2015 soudní exekutor JUDr. [anonymizováno] oznámil Katastrálnímu úřadu, že exekuce na majetek [jméno] [příjmení] byla provedena. Ve dnech [datum] a [datum] byly uzavřeny dvě zástavní smlouvy a dvě smlouvy o zřízení služebnosti — užívacího práva, kterými byly zatíženy obě nemovitosti ve prospěch [příjmení] [příjmení]. Smlouvy zatěžující nemovitosti v [část obce] byly uzavřeny mezi [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení], smlouvy zatěžující nemovitosti v [obec], jako zástavci, respektive povinni ze služebnosti uzavřeli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podle obou zásadních smluv byla zástavní práva zřízena k zajištění pohledávky [příjmení] [příjmení] s [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na základě které [příjmení] [příjmení] poskytl [jméno] [příjmení] půjčku ve výši 3 400 000 Kč, která byla splatná do [datum] a příslušenství této pohledávky. Dne [datum] vznikla společnost [právnická osoba] se základním kapitálem 200 000 Kč. Dne [datum] se jejím jediným jednatelem a jediným společníkem stal pan [příjmení] [příjmení], který se téhož dne za tuto společnost účastnil dobrovolné dražby, před jejímž započetím údajně složil jako dražební jistinu v hotovosti částku 1 500 000 Kč a předmět dražby v dražbě vydražil za 100 000 Kč a potom převzal v hotovosti zpět částku 1 400 000 Kč. Z protokolu o veřejné dražbě dobrovolné, konané dne [datum] a z potvrzení o nabytí předmětu dražby vyplývá, že se této dražby účastnil jediný účastník, který po vyvolání nejnižšího podání v částce 5 200 000 Kč ani toto podání neučinil, a proto licitátor nejnižší podání snížil na 100 000 Kč, a za tuto částku jediný účastník, kterým byl žalovaný, předmět dražby vydražil. Dne [datum] byla do katastru nemovitostí s účinky ke dni [datum] zapsána výše uvedená zástavní práva a služebnosti pro pana [příjmení] [příjmení]. Další smlouva o provedení dražby dobrovolné, tentokrát pouze spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny z celku nemovitosti v [obec], mezi [jméno] [příjmení] jako navrhovatelem dražby a dražebníkem Aukčním centrem [právnická osoba] byla podepsána za dražebníka dne [datum] a navrhovatelem dražby dne [datum]. Ve smlouvě není zmínka o spoluvlastníkovu dražené nemovitosti ani o jeho souhlasu s prodejem spoluvlastnického podílu v dražbě. V článku 6. smlouvy bylo nejnižší podání stanoveno ve výši 2 700 000 Kč s tím, že v případě, že nebude učiněno ani toto nejnižší podání, je dražebník oprávněn prostřednictvím licitátora nejnižší podání snížit na částku 20 000 Kč. V článku 7.2 smlouvy bylo ujednáno, že náklady dražebníka činí 100 000 Kč vč. DPH a budou uhrazeny z ceny dosažené vydražením. Již dne [datum], kdy smlouva o provedení dražby ještě nebyla navrhovatelem [jméno] [příjmení] podepsána, vydal dražebník na základě této dosud neuzavřené smlouvy dražební vyhlášku. Svůj podpis na této vyhlášce datovaný [datum] a označený jako podpis dražebníka a navrhovatele na základě plné moci jednatel dražebníka uznal za pravý dne [datum]. V této vyhlášce dražebník stanovil termín konání dražby na den [datum] od 14:00 hodin a dražební jistotu v částce 500 000 Kč s tím, že ji lze složit v hotovosti nebo na účet dražebníka. Nejnižší podání bylo v dražební vyhlášce uvedeno v částce 2 700 000 Kč bez zmínky jeho možnosti snížení a minimální příhoz byl stanoven na 10 000 Kč. I této dražby se jako jediný účastnil žalovaný, který údajně složil před jejím započetím dražební jistotu 500 000 Kč, potom neučinil ani nejnižší podání 2 700 000 Kč a po snížení tohoto podání na 20 000 Kč předmět dražby za tuto částku vydražil a v hotovosti údajně obdržel zpět částku 480 000 Kč. Výsledek dražby konané dne [datum] byl do katastru nemovitostí zapsán dne [datum]. Dne [datum] [příjmení] [příjmení] uzavřel za sebe i za žalovaného, smlouvu o uznání dluhu a přistoupení k němu, za žalovaného dvě zástavní smlouvy a údajně uzavřel i notářský zápis s doložkou vykonatelnosti, vše k zajištění pohledávky, kterou za ním údajně měl pan [jméno] [příjmení]. Zástavními smlouvami ze dne [datum], uzavřenými mezi [jméno] [příjmení], jako zástavním věřitelem, a žalovaným, jako zástavcem, zastoupeným [jméno] [příjmení], byla k předmětným nemovitostem zřízena zástavní práva k zajištění splacení veškerých dluhů [jméno] [příjmení] a zástavce, tedy žalovaného, ze Smlouvy — uznání dluhu, vč. ujednání o přistoupení k dluhu ze dne [datum] a to jistiny ve výši 1 200 000 Kč, příslušenství a dalších případných nároků, které vzniknou do [datum] do celkové výše 3 000 000 Kč. V listině označené jako„ Uznání dluhu včetně ujednání o zaplacení dluhu a přistoupení k dluhu (dále jen Smlouva)“, z téhož dne, tj. [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem, [jméno] [příjmení] jako dlužníkem, a žalovaným, zastoupeným [jméno] [příjmení], jako novým dlužníkem, se uvádí, že dlužník potvrzuje, že od věřitele obdržel finanční prostředky v celkové výši 600 000 Kč, půjčka byla splatná [datum], dohodou (dodatkem) byla sjednána splatnost dluhu do [datum], další dohodou (dodatkem) byla sjednána splatnost dluhu do [datum], dále, že dlužník uznává takto specifikovaný dluh z titulu poskytnuté půjčky ve výši 600 000 Kč, co do důvodu i výše, a že nový dlužník se souhlasem věřitele k tomuto dluhu přistupuje a je zavázán dluh uhradit s dlužníkem společně a nerozdílně. Splatnost dluhu je v této listině ujednána ve splátkách po 100 000 Kč splatných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] s tím, že v případě, že by se vydlužitel opozdil s uhrazením splátky, stává se celá zápůjčka splatnou. Dne [datum] pan [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu o provedení dražby nedobrovolné k celku nemovitosti v [obec] i v [část obce] i navazující dražební vyhlášku. Za dražebníka Aukční centrum [právnická osoba] obě tyto listiny podepsal jednatel dne [datum]. Ve smlouvě o provedení dražby nedobrovolné se uvádí, že dluh ze smlouvy o půjčce peněz ze dne [datum] činí 600 000 Kč, a že dne [datum] byl sepsán notářský zápis N24/2016 (NZ 22/ 2016) u uznání dluhu a závazku s doložkou o svolení vykonatelnosti notářského zápisu, a že„ pokud dle navrhovatele nezaplatí dlužník do stanoveného termínu některou ze splátek, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným a notářský zápis vykonatelným a tato Smlouva nabude účinnosti“. Notářský zápis nebyl soudu předložen ani jako příloha smlouvy o provedení nedobrovolné dražby, ani samostatně. Ve smlouvě není uvedeno, kdo tento údajný zápis sepsal, co přesně bylo jeho obsahem, ani kdo v zápisu dluh uznal a svolil k vykonatelnosti zápisu. V dražební vyhlášce byl termín konání dražby stanoven na den [datum] od 14:00 hodin. Nejnižší podání ve výši 4 500 000 Kč, minimální příhoz v částce 10 000 Kč a dražební jistota v částce 1 000 000 Kč s tím, že ji lze složit v hotovosti nebo na účet dražebníka. Oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné ze dne [datum] bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne [datum] s účinky ke dni [datum]. Zástavní právo k nemovitosti v [obec] k zajištění pohledávky [jméno] [příjmení] bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne [datum] s účinky ke dni [datum]. Dne [datum] se místo pana [jméno] [příjmení] stala jediným společníkem žalovaného společnost [právnická osoba], jejímž jediným společníkem i jediným jednatelem je pan [jméno] [příjmení] a ten se místo pana [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem žalovaného. V dohodě o narovnání mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovaným, jehož jménem dohodu uzavřel pan [jméno] [příjmení], datované dne [datum], se uvádí, že nový jednatel společnosti [právnická osoba] požádal věřitele, aby společnost [právnická osoba] byla vyvázána ze svého závazku spoludlužníka, který vznikl na základě smlouvy ze dne [datum], a že věřitel dále netrvá na tom, aby společnost [právnická osoba] byla nadále spoludlužníkem dluhu pana [příjmení], a že okamžikem podpisu dohody dochází k zániku závazku společnosti [právnická osoba] jako spoludlužníka. Dne [datum] složila společnosti [právnická osoba] na účet dražebníka částku 1 000 000 Kč jako dražební jistotu. V plné moci podepsané za zmocnitele i zmocněnce panem [jméno] [příjmení] dne [datum] se uvádí, že zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje zmocněnce [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] ve 14:00 hodin do výlučného vlastnictví zmocnitele nemovitosti uvedené v dražební vyhlášce, aby se v zastoupení jménem a na účet zmocnitele účastnil veřejných dražeb, a že zmocněnec je povinen být v průběhu dražby se zmocnitelem v telefonickém spojení a konzultovat s ním výši jím učiněných podání. V zápisu do seznamu účastníků dražby ze dne [datum], podepsané panem [jméno] [příjmení], je uvedeno, že účastníkem dražby je [právnická osoba], [IČO], zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení], bylo jí přiděleno [číslo]. Součástí tohoto zápisu podepsaného panem [jméno] [příjmení] je i čestné prohlášení o tom, že účastník dražby není osobou vyloučenou v dražbě. V notářském zápisu o osvědčení průběhu dražby nedobrovolně, konané dne [datum], sepsané notářkou Mgr. [jméno] [příjmení], se mimo jiné uvádí, že licitátor uvedl, že do seznamu účastníků dražby byl zapsán jeden účastník, který splnil podmínky stát se účastníkem dražby, tedy doložil svou totožnost, čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby, převzal číslo a složil dražební jistotu (bod„ Za druhé“). Po vyvolání učinil licitátor výzvu účastníkovu dražby, aby učinil nejnižší podání ve výši 4 500 000 Kč, což účastník s [číslo] učinil, poté, co na dvě výzvy licitátora nikdo neučinil vyšší podání, licitátor udělil příklep účastníkovi s [číslo] (bod„ Za třetí“) a prohlásil, že se vydražitelem stala společnost [právnická osoba] (bod„ Za čtvrté). V protokolu o provedené dražbě nedobrovolné ze dne [datum] je v bodu 14. vydražitel označen takto:„ účastník s dražebním [číslo] (údaje o vydražiteli jsou uloženy u dražebníka)“. Žádné bližší označení vydražitele protokol neobsahuje. Jako vydražitel protokol podepsal pan [příjmení]. U jeho podpisu není uvedeno, že by tento podpis činil za nějakou právnickou osobu. Dne [datum] zaplatila společnost [právnická osoba] na účet dražebníka částku 3 500 000 Kč jako úhradu zbytku ceny dosažené vydražením. V potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] se v bodu 9 uvádí, že vydražitelem je [právnická osoba], v bodu 14 jsou [anonymizováno] přihlášené uvedeny pohledávky Komerční banky [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] a v bodu 15 jako nepřihlášené pohledávky [anonymizováno] banky a Finančního úřadu [anonymizováno] Středočeský kraj a v bodu 16 je uvedeno, že„ všechna omezení vlastnických práv (zástavní práva), zapsaná na výše uvedeném LV zanikají.“ Na návrh dražebníka a žalovaného a na základě potvrzení o nabytí předmětu dražby došlo k výmazu zástavního práva pro [právnická osoba] (nyní UniCredit) z katastru nemovitostí přesto, že toto právo nezaniklo, jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 3. 2017, č. j. 8 C 202/2016-127, kterým byla určena existence tohoto práva, rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2017, č. j. 32 Co 232/2017-169, oba rozsudky nabyly právní moci dne [datum]. Naproti tomu zástavní práva navrhovatele dražby pana [jméno] [příjmení] k oběma nemovitostem z katastru nemovitostí vymazána nebyla, protože výmaz těchto práv dražebník ani žalovaný nenavrhl, přestože podle potvrzení dražebníka tato zástavní práva zanikla. V protokolu o uspokojení pohledávek ze dne [datum] je uvedeno, že z ceny dosažené vydražením připadajícím na nemovitost v [obec] v částce 3 500 000 Kč byly uhrazeny náklady dražby v celkové výši 514 250 Kč, a že výtěžek dražby po odečtení nákladů v částce 2 985 750 Kč„ byl zaslán dražebnímu — zástavnímu věřiteli, který řádně přihlásil a doložil svoji pohledávku, přičemž tato pohledávka byla uspokojena pouze z části“, dále, že ostatní dražební — zástavní věřitelé nebyli uspokojeni ani z části a na nedoložené a na nepřihlášené pohledávky dle § 59/1 zákona 26/2000 Sb. přihlédnuto. K výtěžku prodeje nemovitosti v [část obce] je v protokolu o uspokojení pohledávek uvedeno, že z ceny dosažené vydražením připadajícím na nemovitosti v [část obce] v částce 1 000 000 Kč byly uhrazeny náklady dražby v celkové výši 211 750 Kč, a že výtěžek dražby po odečtení nákladů v částce 788 250 Kč„ byl zaslán dražebnímu - zástavnímu věřiteli, který se řádně přihlásil a doložil svou pohledávku, přičemž tato pohledávka byla uspokojena pouze z části“, dále že ostatní dražební — zástavní věřitelé nebyli uspokojeni ani z části a na nedoložené a na nepřihlášené pohledávky dle § 59/1 zákona 26/2000 Sb. přihlédnuto. V protokolu vůbec není uvedeno, které pohledávky byly přihlášeny a doloženy, které z nich uspokojeny nebyly a ke kterým pohledávkám přihlíženo nebylo a z jakého důvodu. Ve zprávě dražebníka ze dne [datum], kterou dražebník reagoval na výzvu soudu, aby sdělil a doložil, komu byl vyplacen výtěžek nedobrovolné dražby, se uvádí, že jediným účastníkem dražby byla společnost [právnická osoba], která zastupovala společnost [právnická osoba], a že vydražitelem se stala společnost [právnická osoba], a že úhradou ceny dosažené vydražením se stala novým vlastníkem společnost [právnická osoba], která byla na základě plné moci společností [právnická osoba] zastupována. K rozdělení výtěžku dražby dražebník v této zprávě uvedl, že nespecifikovaná pohledávka [právnická osoba] zajištěna zástavním právem v prvním pořadí na nemovitosti v [obec] byla přihlášena ze zákona dle § 57/1 zákona 26/2000 Sb., ale nebyla zástavním věřitelem doložena, a proto k ní dražebník dle § 59/1 zákona 26/2000 Sb. nepřihlédl. K nemovitosti v [část obce] dražebník uvedl, že [právnická osoba], jako zajištěný věřitel první v pořadí obdržela částku 788 250 Kč, čímž byl celý výtěžek dražby vypořádán. Dále dražebník uvedl, že zástavní věřitel v druhém pořadí [příjmení] [příjmení] řádně přihlásil a doložil svou pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti v [obec], a byl částečně uspokojen ve výši 2 985 750 Kč [právnická osoba] k dotazu soudu sdělila, že v době provedení platby účet [bankovní účet] patřil [právnická osoba] s. r. o., [IČO]. Z výpisů z obchodního rejstříku nevyplývá žádný vztah této společnosti k panu [příjmení] [příjmení]. Dražebník doložil platbu částky 788 250 Kč dnem [datum], u které je uvedeno, že jde o výtěžek z dražby [část obce] u [obec] a platbu v částce 2 400 000 Kč dne [datum] na účet 43 [bankovní účet], u které ve výpisu není uveden účel platby, ani komu byla určena. Ani dražebník ve své zprávě neuvedl, proč byla částka 2 400 000 Kč vyplacena na tento účet. Dále dražebník předložil tři pokladní výdejové doklady bez pořadového čísla, podle kterých byly paní [jméno] [příjmení] ve dnech [datum], [datum] a [datum] vyplaceny částky 200 000 Kč, 200 000 Kč a 185 750 Kč a ve kterých je jako účel platby uvedeno„ uspokojení části pohledávky z dražby nedobrovolné, konané dne [datum]“. Přihláška pohledávky [jméno] [příjmení], kterou dražebník na další výzvu soudu předložil, je datována [datum] a podepsána„ v. z. [příjmení] [příjmení]“ a paní [jméno] [příjmení], jejíž podpis na této listině byl úředně ověřen dne [datum]. V přihlášce byla pohledávka [příjmení] [příjmení] vyčíslena částkou 7 125 683 Kč včetně příslušenství a byla k ní přiložena ověřená kopie smlouvy o půjčce mezi Sergeyem Kovalevem a [jméno] [příjmení], datovaná [datum], opatřená ověřovací doložkou ze dne [datum]. Ve smlouvě se uvádí, že [příjmení] [příjmení] poskytl [jméno] [příjmení] před podpisem smlouvy v několika dílčích plněních celkem 3 400 000 Kč a bylo dohodnuto, že půjčka je úročena částkou 10 % p. a. a dlužník je povinen částku včetně úroků vrátit nejpozději do„ 1. 1. [číslo]“. [jméno] [příjmení] požádala o vyplacení dlužné částky na základě plné moci od [jméno] [příjmení]. Podle výpisu z obchodního rejstříku je paní [jméno] [příjmení] jedinou jednatelkou společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným společníkem je [právnická osoba] s. r. o., [IČO], jejímž jediným jednatelem a společníkem je pan [jméno] [příjmení]. Na základě zjištěného skutkového stavu soudy uzavřely, že žalobce [jméno] [příjmení] nikdy nebyl navrhovatelem dražby dobrovolné, neboť podepsal smlouvu o dobrovolné dražbě pouze jako spoluvlastník. Vzhledem k tomu, že nebylo možno provést zápis v katastru nemovitostí - nabytí vlastnictví vydražitele [jméno] [příjmení] k jedné ideální polovině nemovité věci v k.ú. [obec], Aukční centrum [právnická osoba] změnilo navrhovatele dražby a vydalo dvě různá vzájemně si odporující potvrzení o nabytí předmětu dražby. I kdyby žalobci nepodepsali dodatek smlouvy o dobrovolné dražbě, kterým byla změněna osoba navrhovatele dražby na žalobce [jméno] [příjmení], ze spisu katastrálního úřadu bylo zjištěno, že oběma žalobcům bylo řádně doručováno do vlastních rukou, tedy žalobci byli od počátku informováni o každé změně zápisu do katastru nemovitostí, která se týkala jejich vlastnických práv k nemovitostem. Žalobci tedy od roku 2015 věděli, že byl [jméno] [příjmení] zapsán do katastru nemovitostí jako vydražitel jedné ideální poloviny nemovité věci v [obec] patřící žalobci [jméno] [příjmení] [jméno] tedy žalobce [jméno] [příjmení] dodatek smlouvy o dobrovolné dražbě nepodepsal, nesouhlasil s tím, že byl navrhovatelem dražby a že vydražitel je zapsán k jeho spoluvlastnickému podílu, pak by odvolací soud očekával, že se bude bránit zápisu v katastru již v době, kdy k němu došlo, nikoliv až v roce 2018 Odvolací soud proto neuvěřil tvrzení žalobců, že o změně smlouvy o dobrovolné dražbě nevěděli, a že se na této změně s dražebníkem nedohodli. Žalobci svá tvrzení v odvolacím řízení doplnili tak, že s panem [příjmení] a paní [příjmení] jednali o přeúvěrování, dohodli se, pokud jde o nemovité věci, že jmenovaní očistí nemovité věci od zástavních práv, a poté očištěné nemovité věci převedou na žalobce, což se však nestalo. Již před soudem I. stupně žalobci tvrdili (vyjádření ze dne [datum]), že ve věci svých dluhů jednali s panem [příjmení] a paní [příjmení], kteří jim slíbili přeúvěrování jejich úvěrů. Změny zápisů vlastnického práva vysvětloval pan [příjmení] tím, že jsou to kroky k přeúvěrování. Zápis nových práv v katastru nemovitostí vysvětlil tím, že nemovitosti zatížil fiktivními dluhy tak, aby snížil jejich cenu v dražbě a odradil případné další zájemce od dražby. Zde soudy uzavřely, že žalobce [jméno] [příjmení] uzavřel s Aukčním centrem [právnická osoba] (dále také jen„ dražebník“) smlouvu o provedení dražby dobrovolné, žalobce [jméno] [příjmení] s prodejem jedné ideální poloviny nemovité věci v k. ú. [obec] souhlasil jako spoluvlastník. Dražebník vydal dražební vyhlášku, která obsahovala náležitosti dražební vyhlášky podle zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, neobsahovala však informaci o tom, že nejnižší podání může být sníženo na 100 000 Kč. Na nemovité věci v k. ú. [obec] vázlo zástavní právo pro Živnostenskou banku pro pohledávku 7 000 000 Kč, fakticky byla zřejmě pohledávka nižší, a to 4 481 108 Kč. Dále byla na jednu ideální polovinu nemovité věci vedena exekuce JUDr. [příjmení] k vymožení pohledávky 1 042 212 Kč s příslušenstvím. Jedna ideální polovina nemovité věci byla oceněna částkou 2 700 000 Kč, v roce 2001 žalobci koupili nemovitost za 3 500 000 Kč, bylo tedy možno konstatovat, že odhadní cena celé nemovité věci v roce 2015 částkou 5 400 000 Kč odpovídala tehdejším obvyklým cenám nemovitostí. Nemovité věci v k. ú. [část obce] byly zatíženy zástavními právy nejméně ve výši 2 670 000 Kč. Obě nemovité věci byly dále zatíženy exekutorským zástavním právem pro pohledávku [jméno] [příjmení]. Nemovité věci byly prodávány jako celek, ačkoliv se nenachází ve stejné obci ani katastrálním území, byly zatíženy zástavními právy převyšujícími částku 7 000 000 Kč, oceněny byly obvyklou cenou 4 500 000 Kč, a přestože měly nemovité věci v době dražby zápornou hodnotu, neboť zástavní práva na nich váznoucí převyšovala určenou obvyklou cenu a na vydražitele přecházela zástavní práva, stanovil dražebník vyvolávací cenu o více jak 15% vyšší než byla zjištěná obvyklá cena nemovitých věcí, a dražební jistotu částkou 1 500 000 Kč. V dražební vyhlášce pak neuvedl, že je možné snížit nejvyšší podání na 100 000 Kč. Nejnižší podání a výše dražební jistoty bylo stanoveno v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o dražbách, neboť uvedení dluhů, které musí vydražitel převzít spolu s tím, jaká je skutečná hodnota nemovitých věcí, bez uvedení toho, že nejnižší podání bude v průběhu dražby sníženo na 100 000 Kč (popř. 20 000 Kč), jednoznačně svědčí o tom, že dražebník uvedl tyto údaje v dražební vyhlášce za účelem toho, aby se dražby zúčastnili pouze dražitelé, kteří jsou obeznámeni s obsahem smlouvy o prodeji nemovitostí v dobrovolné dražbě, tedy jim bylo známo, za jakou částku se skutečně bude dražit. Draženy byly společně podíl na nemovité věci v [obec], ve které je v centru města restaurace, a celá nemovitá věc v [část obce], což je nemovitá věc spíše určená k trvalému bydlení nebo rekreaci. Bylo možno předpokládat, že zájem případného dražitele o koupi dvou nemovitých věcí, které nejsou ve stejné obci a slouží ke zcela jiným účelům, by byl minimální. Navíc nelze ověřit, zda dražitel složil u dražebníka jistotu ve výši 1 500 000 Kč, neboť dle potvrzení dražebníka byla tato částka v rozporu s § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. složena v hotovosti. Zástavní právo pro [jméno] [příjmení] bylo zřízeno smlouvou ze dne [datum], na smlouvě byly legalizované podpisy vydražitele [jméno] [příjmení] a zapsaného vlastníka jedné ideální poloviny nemovité věci v k.ú. [obec] [jméno] [příjmení]. Stejně tak na smlouvě o zřízení služebnosti užívacího práva na nemovité věci v k.ú. [obec] byly legalizované podpisy vydražitele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Smlouvou o provedení dražby ze dne [datum] b žalobce [jméno] [příjmení] uzavřel s dražebníkem smlouvu o provedení dražby dobrovolné, a to jedné ideální poloviny nemovitých věcí v k. ú. [obec] s tím, že nejnižší podání bude stanoveno částkou 2 700 000 Kč. Dražebník byl oprávněn snížit nejnižší podání na 20 000 Kč. Na nemovité věci váznou zástavní práva pro [anonymizováno] banku 7 000 000 Kč, zástavní právo pro [jméno] [příjmení] 3 400 000 Kč a zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu. Z potvrzení o nabytí vlastnictví bylo zjištěno, že nemovitou věc- nemovitých věcí vlastnicky patřící [jméno] [příjmení] vydražil žalovaný za nejvyšší podání 20 000 Kč. Žalovaný se stal vlastníkem jedné ideální poloviny nemovité věci v k.ú. [obec] na základě veřejné dobrovolné dražby konané dne [datum] a vlastníkem druhé poloviny nemovité věci na základě veřejné dobrovolné dražby ze dne [datum]. Žalovaný poté, kdy nabyl celou nemovitou věc v k.ú. [obec], zřídil na ní zástavní právo pro [jméno] [příjmení] pro zajištění pohledávky 1 200 000 Kč s příslušenstvím, a to až do výše 3 000 000 Kč smlouvou ze dne [datum]. Nemovité věci v k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek], nabyl do svého vlastnictví žalovaný ve veřejné dobrovolné dražbě ze dne [datum]. Rovněž na těchto nemovitých věcech zřídil zástavní právo pro zajištění pohledávky [jméno] [příjmení] ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím, a to až do výše 3 000 000 Kč smlouvou ze dne [datum]. Ze smlouvy o dražbě nedobrovolné bylo soudem zjištěno, že dne [datum] sepsal věřitel [jméno] [příjmení] s dlužníkem notářský zápis N24/2016, NZ 22/ 2016 o uznání dluhu s doložkou se svolením k vykonatelnosti, na základě kterého byla provedena veřejná nedobrovolná dražba. Notářský zápis nebyl soudu předložen, a vzhledem k tomu, že dlužníkem byl [příjmení] [příjmení] a žalovaný, který k závazku dlužníka přistoupil, nebylo prokázáno, kdo uznal dluh a svolil k vykonatelnosti notářského zápisu. Dne [datum] (tedy den před dražbou nedobrovolnou) sepsal jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] se zástavním věřitelem panem [příjmení] dohodu o tom, že věřitel netrvá na tom, aby žalovaný byl i nadále spoludlužníkem dluhu pana [příjmení]. Podpisem smlouvy došlo k zániku závazku žalovaného. Dražebník nařídil nedobrovolnou dražbu na [datum]. Nejnižší podání bylo stanoveno částkou 4 500 000 Kč, minimální příhoz částkou 10 000 Kč a dražební jistota byla stanovena částkou 1 000 000 Kč. Předmětem dražby byla nemovitá věc v k. ú. [obec], na které vázne zástavní právo pro [anonymizováno] banku 7 000 000 Kč, zástavní právo pro [jméno] [příjmení] 3 400 000 Kč a zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu 8 874,32 Kč. Dále byly předmětem prodeje nemovité věci v k. ú. [část obce] u [obec], na kterých vázlo zástavní právo [právnická osoba] 1 240 000 Kč a 1 430 000 Kč, zástavní právo pro [jméno] [příjmení] 3 400 000 Kč, věcné břemeno pro [jméno] [příjmení] a zástavní právo pro [jméno] [příjmení] 1 200 000 Kč. Předmět dražby byl oceněn částkou 7 200 000 Kč. Účastníkem dražby byla společnost [právnická osoba], která se stala vydražitelem. Z potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby bylo zjištěno, že nemovité věci nabyl žalovaný, tedy původní vlastník obou nemovitých věcí a zástavní dlužník, na jehož nemovité věci byla nedobrovolná dražba vedena. Dražebník z nejvyššího podání uhradil náklady nedobrovolné dražby, částečně pohledávku [právnická osoba], zajištěnou zástavním právem na nemovitých věcech v k.ú. [část obce]. Pohledávka [příjmení] [příjmení] nebyla z nejvyššího podání uhrazena z důvodu jejího nesprávného doložení, po odečtení nákladů dražby bylo zbývající nejvyšší podání za nemovité věci v [obec] vyplaceny společnosti [právnická osoba], ve které byla jednatelkou [jméno] [příjmení], a dále [jméno] [příjmení] na základě plné moci od [jméno] [příjmení], vše na neexistující pohledávku. [příjmení] [jméno] [příjmení] je jedinou jednatelkou společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným společníkem je [právnická osoba] s. r. o., [IČO], jejímž jediným jednatelem a společníkem je pan [jméno] [příjmení]. V době nedobrovolné dražby byl jediným statutárním zástupcem společnosti [právnická osoba] i společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. [právnická osoba] udělila dne [datum] plnou moc k zastupování při nedobrovolné dražbě společnosti [právnická osoba] [příjmení] moc podepsal za obě společnosti jediný statutární zástupce obou [právnická osoba] [příjmení]. [příjmení] moc v článku„ Upřesnění zmocnění“ obsahovala ujednání, že tato plná moc platí pouze tehdy, pokud se zmocnitel nedostaví k dražbě pořádané [právnická osoba] centrum [právnická osoba] Dle seznamu účastníků dražby bylo zjištěno, že za společnost [právnická osoba] se k dražbě dostavil [jméno] [příjmení]. Soudem bylo uzavřeno, že žalobci se dostali do finančních problémů, když nebyli schopni splácet své dluhy, přičemž na nemovitých věcech, které byly v jejich vlastnictví, vázla zástavní práva, která zajišťovala pohledávky převážně bank, jež převyšovaly hodnotu nemovitých věcí. Na žalobce [jméno] [příjmení] bylo vedeno exekuční řízení, v rámci kterého byla nařízena exekuce prodejem nemovitostí. Za této situace žalobci uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (původně [příjmení]) smlouvu, že jmenovaní vyřeší jejich celkovou situaci„ přeúvěrováním“ jejich dluhů, pokud jde o nemovité věci, dohodli se, že nemovité věci budou prodány v dobrovolné dražbě, budou novými vlastníky zatíženy dalšími právy tak, aby se jejich cena snížila, poté dojde k dražbě nedobrovolné, na základě které na nemovitých věcech zaniknou zástavní práva, a takto očištěné nemovité věci budou předány zpět do vlastnictví žalobců. Žalobci po celou dobu, tedy od konání první dobrovolné dražby až do poslední dobrovolné dražby věděli, že se nemovité věci draží, že na nich poté noví vlastníci zřizují další práva, která nemovité věci zatěžují a tím snižují jejich hodnotu, žalobce [jméno] [příjmení] zatížil svůj spoluvlastnický podíl zástavním právem zajišťujícím neexistující pohledávku [jméno] [příjmení] a pro jmenovaného zřídil na nemovité věci věcné břemeno užívání. Žalobci se s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) dohodli na tom, že společně jednotlivými převody nemovitých věcí a jejich zatížením dalšími právy natolik sníží cenu nemovitých věcí, že v případě prodeje v nedobrovolné dražbě budou vydraženy za minimální cenu, ze které budou vyplaceny v minimální výši banky s tím, že všechna zástavní práva na nemovitých věcech zaniknou. Ze strany žalobců i jednatele žalovaného šlo o jednání, kterým chtěli nezákonným způsobem zkrátit práva věřitelů — bank tak, aby jim nebyla vyplacena celá hodnota zástavy, přesto aby zástavní právo na nemovitých věcech zaniklo. Žalobci pouze nepočítali s tím, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevedou zpět na žalobce, ale že je [jméno] [příjmení] ponechá ve vlastnictví posledního vydražitele — společnosti, ve které je jediným společníkem. Z jednání dražebníka lze dovodit, že věděl, jaký je cíl prodeje v jednotlivých dražbách, neboť v uzavřených smlouvách o dobrovolných dražbách bylo vždy nejnižší podání stanoveno vyšší částkou (5 200 000 Kč), než byla zjištěná obvyklá cena nemovitých věcí (4 500 000 Kč), i když vydražitel přebíral zástavní práva, která převyšovala zjištěnou cenu nemovitých věcí (přes 7 000 000 Kč). Účelem takto stanovené ceny bylo odradit zájemce o dražbu, když v dražební vyhlášce nebylo uvedeno, že v případě, že nebude toto nejnižší podání učiněno, bude nejnižší podání v dražbě sníženo na nepatrný zlomek uvedeného nejnižšího podání v dražební vyhlášce (100 000 Kč). Dražebník se podílel obsahem dražebních vyhlášek na tom, že se dražby zúčastnil pouze předem vybraný zájemce, který vydražil nemovité věci za zlomek nejnižšího podání uvedeného v dražební vyhlášce, neboť z protokolů o dražbě vyplývá, že nejnižší podání uvedené v dražební vyhlášce bylo ihned na počátku dražby sníženo na částku 100 000 Kč, popř. 20 000 Kč, přičemž z protokolu o dražbě nevyplývá, že by vůbec byl učiněn pokus vydražit nemovitou věc za nejnižší podání uvedené v dražební vyhlášce. Dražebník se rovněž podílel na tom, že byl zfalšován výsledek první dobrovolné dražby poté, kdy bylo zjištěno, že dobrovolná dražba byla provedena v rozporu se zákonem, neboť byl dražen spoluvlastnický podíl žalobce [jméno] [příjmení], na který byla nařízena exekuce prodejem nemovitosti. Po provedené dražbě dražebník vytvořil dodatek ke smlouvě o provedení dražby, ve kterém byl uveden předmět dražby — podíl na nemovité věci žalobce [jméno] [příjmení], vyhotovil nové potvrzení o nabytí vlastnictví tohoto podílu, a takto bylo také zapsáno vlastnické právo vydražitele k podílu, který nebyl předmětem dražby. Obdobně postupoval dražebník i při potvrzení vydražitele v dražbě nedobrovolné. Smyslem (účelem) jednání dražebníka nebyl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, při němž by se licitátor obracel na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávaní nabídek a při němž by vlastnictví přešlo příklepem licitátora na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, ale jednání všech zúčastněných osob mělo zcela jiný cíl, který takový přechod vlastnictví pouze předstíral, když účelem dražeb bylo zatížit nemovité věci právy, které sníží jejich cenu, poté nemovité věci prodat v nedobrovolné dražbě, a získat tak vlastnictví k nemovitým věcem za co nejnižší cenu bez práv na nemovitostech váznoucích. Dražby, které provedl dražebník, tak nepožívají ochrany a jsou neplatným právním úkonem, neboť nejde o dražby podle zákona 26/2000 Sb. Jednání všech účastníků řízení, tedy žalobců a jednatele žalovaného se nejenom příčí dobrým mravům, ale odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť zamýšleným cílem jednání bylo podvodné jednání vůči zástavním věřitelům, kteří měli být zbaveni zajištění na dražených nemovitých věcech s tím, že jim nebude vyplacena skutečná hodnota zástavy, ale co nejnižší částka z prodeje v nedobrovolné dražbě, popřípadě, že jim nebude vyplaceno nic. [příjmení] dražby i dražba nedobrovolná jsou již z tohoto důvodu neplatné podle § 588 OZ. To, že jednání všech zúčastněných směřovalo proti zajištění pohledávek bank na dražených nemovitých věcech, odpovídá i vyplacení nejvyššího podání při nedobrovolné dražbě, kdy zástavní věřitelce v prvním pořadí [příjmení] [příjmení] nebylo vyplaceno ničeho, zároveň dražebník zaslal katastru nemovitostí oznámení o zániku jejího zástavního práva, a částka, která by jinak připadla tomuto zástavnímu věřiteli, byla vyplacena společnosti, jejímž jediným společníkem je společnost, ve které je jednatelem [jméno] [příjmení]. Tedy společnost, kde je jediným jednatelem [jméno] [příjmení], zaplatila nejvyšší podání tak, aby jeho převážná část za nemovité věci v [obec] byla vyplacena společnosti, ve které má účast [jméno] [příjmení]. Byl to jednatel a jediný společník žalovaného, kdo uzavřel s žalobci dohodu o tom, jakým způsobem očistí nemovité věci od zástavních práv, aniž by zástavním věřitelům byla vyplacena skutečné hodnota zástavy. Při nedobrovolné dražbě nabyl očištěné nemovité věci žalovaný s tím, že z nejvyššího podání byla vyplacena částka 2 400 000 společnosti, ve které je jediným společníkem společnost jednatele žalovaného. Dále byla vyplacena jednatelce této společnosti částka 585 750 Kč, tedy celkově byla vyplacena na neexistující pohledávku [jméno] [příjmení] částka 2 985 750 Kč, a to fakticky společnosti jednatele žalovaného. Žalobci a [jméno] [příjmení] sledovali dražbami jediný cíl, a to snížit cenu nemovitých věcí na co nejnižší obvyklou cenu, za kterou by byly nemovité věci prodány v nedobrovolné dražbě, čímž by byla vyplacena co nejnižší částka zástavním věřitelů, ale zároveň by zanikla zástavní práva a další práva zatěžující nemovité věci. Podle žalobců měly být poté nemovité věci předány jim, podle obsahu spisu si očištěné nemovité věci ponechal [jméno] [příjmení], jehož společnosti byla vyplacena část nejvyššího podání. Je tedy zřejmé, že žalobci ani jednatel žalovaného nesledovali při dražbách cíl podle zákona č. 26/2000 Sb., přičemž u první dobrovolné dražby a u nedobrovolné dražby není možné s jistotou uvést, kdo je vydražitelem. Provedené dražby jsou neplatné podle § 588 OZ, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek.

18. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

19. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“)

20. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

21. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

22. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

25. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

26. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

28. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, žalovaná je od [datum] zapsána v obchodním rejstříku, jediným jednatelem a společníkem je [jméno] [příjmení]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], kdy zástupce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou ve výši 788 250 Kč, kterou mají společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] byla postoupena na žalobkyni. Jedná se o pohledávku ve výši 788 250 Kč, což je částka, která byla žalované jako zástavnímu věřiteli vyplacena dne [datum] z výtěžku dražby nedobrovolné Předmětných pozemků konané dne [datum]. Průběh této dražby, jakož i předcházejících dražeb, Předmětných pozemků, byl předmětem řízení vedeného před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 7C 60/2018 na návrh původních vlastníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] proti žalované společnosti [právnická osoba] V tomto řízení bylo zjištěno, že Předmětné pozemky byly předmětem několika dražeb dobrovolných, a to dne [datum] a [datum] (resp. [datum]) a dražby nedobrovolné konané dne [datum], z níž byl výtěžek ve výši 788 250 Kč vyplacen žalované jako zástavnímu věřiteli. První dražba proběhla jako dobrovolná dne [datum] na návrh původního vlastníka pana [jméno] [příjmení], kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal pan [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vznikla [právnická osoba], kdy od [datum] byl jediným jednatelem a společníkem pan [příjmení] [příjmení]. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná, a to dne [datum] na návrh pana [jméno] [příjmení] [právnická osoba], za kterou se účastnil pan [příjmení] [příjmení], byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem. Jediným společníkem společnosti [právnická osoba] se na místo pana [jméno] [příjmení] stala dne [datum] [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl pan [jméno] [příjmení], který se na místo pana [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem [právnická osoba] Dne [datum] podepsal pan [jméno] [příjmení] plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. Jediným účastníkem dražby dne [datum] byla společnost [právnická osoba], která se stala vydražitelem Předmětných pozemků. Jak bylo zjištěno v řízení vedeném před Okresním soudem v Kutné Hoře (viz. shora pod bodem 17), původní vlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se dostali do finančních problémů, když nebyli schopni splácet své dluhy, přičemž na nemovitých věcech, které byly v jejich vlastnictví, vázla zástavní práva, která zajišťovala pohledávky převážně bank, jež převyšovaly hodnotu nemovitých věcí. Za této situace uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (původně [příjmení]) smlouvu, že jmenovaní vyřeší jejich celkovou situaci„ přeúvěrováním“ jejich dluhů, pokud jde o nemovité věci, dohodli se, že nemovité věci budou prodány v dobrovolné dražbě, budou novými vlastníky zatíženy dalšími právy tak, aby se jejich cena snížila, poté dojde k dražbě nedobrovolné, na základě které na nemovitých věcech zaniknou zástavní práva, a takto očištěné nemovité věci budou předány zpět do jejich vlastnictví. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) se dohodli na tom, že společně jednotlivými převody nemovitých věcí a jejich zatížením dalšími právy natolik sníží cenu nemovitých věcí, že v případě prodeje v nedobrovolné dražbě budou vydraženy za minimální cenu, ze které budou vyplaceny v minimální výši banky s tím, že všechna zástavní práva na nemovitých věcech zaniknou. Z jejich strany i jednatele žalované společnosti [právnická osoba] šlo o jednání, kterým chtěli nezákonným způsobem zkrátit práva věřitelů — bank tak, aby jim nebyla vyplacena celá hodnota zástavy, přesto aby zástavní právo na nemovitých věcech zaniklo. Pouze nepočítali s tím, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevedou zpět na původní vlastníky, ale že je [jméno] [příjmení] ponechá ve vlastnictví posledního vydražitele — společnosti, ve které je jediným společníkem. Rovněž z jednání dražebníka soud dovodil, že věděl, jaký je cíl prodeje v jednotlivých dražbách, podílel se na zfalšování výsledku první dobrovolné dražby poté, kdy bylo zjištěno, že dobrovolná dražba byla provedena v rozporu se zákonem. Obdobně postupoval dražebník i při potvrzení vydražitele v dražbě nedobrovolné. Jednání všech zúčastněných osob mělo za cíl přechod vlastnictví pouze předstírat, když účelem dražeb bylo zatížit nemovité věci právy, které sníží jejich cenu, poté nemovité věci prodat v nedobrovolné dražbě, a získat tak vlastnictví k nemovitým věcem za co nejnižší cenu bez práv na nemovitostech váznoucích. Byl to jednatel a jediný společník žalované společnosti [právnická osoba], kdo uzavřel s původními vlastníky dohodu o tom, jakým způsobem očistí nemovité věci od zástavních práv, aniž by zástavním věřitelům byla vyplacena skutečné hodnota zástavy. Za této situace, kdy se poslední dražby nedobrovolné konané dne [datum] (z jejíhož výtěžku byla dne [datum] vyplacena žalované částka 788 250 Kč, jež je předmětem tohoto řízení) zúčastnil jednatel společnosti [právnická osoba] i společnosti [právnická osoba] pan [jméno] [příjmení], který se již dříve s původními vlastníky dohodl na vyřešení jejich finančních problémů jednáním, které směřovalo k realizaci uvedených dražeb, lze uzavřít, že již v době, kdy byl žalované v srpnu 2016 vyplacen výtěžek dražby, obě společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] prostřednictvím svého jednatele mohly i musely vědět, že tato dražba, stejně jako i předchozí dražby, jsou neplatné, neboť nesměřují k prodeji Předmětných pozemků třetí neznámé osobě, ale jejich cílem bylo podvodné jednání vůči zástavním věřitelům z řad peněžních ústavů. Jejich cílem bylo převod vlastnictví pouze předstírat a po zatížení Předmětných pozemků právy, které jejich cenu sníží, získat tyto nemovitosti zpět do vlastnictví za co nejnižší cenu bez práv na nich váznoucích. Za této situace tak již nejpozději v srpnu 2016 obě společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] jako postupitelé mohly a musely mít vědomost o tom, že na straně žalované by mohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení v žalované částce, to vše je navíc ještě zvýrazněno soudním řízením před Okresním soudem v Kutné Hoře, které bylo zahájeno dne [datum] proti společnosti [právnická osoba], ve kterém se původní vlastníci domáhali zpět svého vlastnického práva s poukazem na neplatnost konaných dražeb. Vzhledem k tomu, že žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum], tedy až po uplynutí zákonné subjektivní promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.z., je nárok žalobkyně promlčen a žalovaná tak námitku promlčení vznesla důvodně. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nechala běh promlčecí doby marně plynout ještě v době soudního řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře, kdy sice, jak žalobkyně uvedla, nemohl být předvídán výsledek soudního řízení, nicméně s ohledem na zjištění soudu v tomto řízení o okolnostech a průběhu dražeb mohla již předpokládat (a to již s ohledem na roli, kterou společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] v těchto dražbách měly), že výsledek soudního řízení nebude pro společnost [právnická osoba] příznivý a svým jednáním mohly obě společnosti včas běh subjektivní promlčecí lhůty zastavit. Vzhledem k tomu, že tak společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] neučinily, je pohledávka postoupená na žalobkyni již promlčená a námitka promlčení vznesená žalovanou důvodná. Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

29. O nákladech soudního řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o.s.ř.“), dle úspěchu ve věci. V daném sporu byla úspěšná žalovaná a soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalované vznikly náklady řízení ve výši 1 200 Kč odpovídající 4 paušálním náhradám po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (2 x písemné podání, 2x účast při jednání soudu). Soud proto uložil žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku ve výši 1200 Kč s tím, že splatnost této částky byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení