26 C 686/2023 - 209

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šopka a přísedících Josefa Šustka a Naděždy Plankové a ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne 17. 5. 2023, na základě které se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 24. 1. 2023, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 42 532 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 17. 5. 2023 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 24. 1. 2023, která mu byla dána s odkazem na ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce z důvodu nesplňování požadavků, které jsou nezbytné pro výkon sjednaného druhu práce, a to v souvislosti s tím, že žalobce odmítl podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti, čímž měl přestat bez zavinění zaměstnavatele splňovat požadavky pro řádný výkon sjednaného druhu práce. Žalobce však s tímto výpovědním důvodem nesouhlasí a výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou, protože požadavek zaměstnavatele, aby žalobce v pozici odborného účetního uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, nepovažuje žalobce za oprávněný. Žalobce navíc doposud tuto funkci vykonával, aniž by měl dohodu o hmotné odpovědnosti uzavřenou. Žalobce rovněž považuje jednání žalované před touto výpovědí za diskriminační, porušující zásadu rovného zacházení se zaměstnanci. Takové jednání žalované pak vyústilo v podání předmětné výpovědi žalobci, v čemž žalobce spatřuje až šikanu a zneužití výkonu práv ze strany zaměstnavatele (žalované), a dle jeho názoru je takové jednání rozporné s dobrými mravy, a tak i z tohoto důvodu nemůže výpověď z pracovního poměru obstát. Za diskriminační žalobce považuje nepřiznání osobního příplatku a v této souvislosti uvedl, že dopisem ze dne 2. 12. 2022, tj. po více než 1 roku výkonu práce na pozici odborného účetního, vyzval zaměstnavatele, aby mu přiznal osobní příplatek. Učinil tak ve chvíli, kdy již věděl, že kolegové na stejných pozicích mají příplatek přiznán a měl za to, že není důvod, aby dostával nižší mzdu, když jeho práce byla stejná jako jejich a měla pro zaměstnavatele stejnou hodnotu. Odpovědí zaměstnavatele bylo, že příplatek je přiznáván v případě, že zaměstnanec dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, když bez jakéhokoli bližšího zdůvodnění žádost žalobce kategoricky odmítl s tím, že je prakticky vyloučeno, aby (jakémukoli) zaměstnanci „hned při přijetí do pracovního poměru“ mohl být osobní příplatek přiznán. Současně mu zaměstnavatel sdělil, že hodnocení zaměstnanců je prováděno jednou za tři roky a tehdy dojde ke zhodnocení kvality práce.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že žalobce byl opakovaně a zcela v souladu s druhem práce a náplní práce žádán s ohledem na přidělené pracovní úkoly, které vyžadují přejímání hotovosti a cenin, o uzavření dohody k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o hmotné odpovědnosti“). Změnu přidělených pracovních úkolů projednávala vedoucí ekonomického oddělení s dotčenými osobně a rovněž i na poradách ekonomického oddělení, například dne 14. 12. 2022, neboť s účinností k 1. 1. 2023 došlo ke změně evidence pohledávek a zpracovávání všech pohledávek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na účtu s předčíslím [Anonymizováno]. Žalobci byly tyto skutečnosti a nutnost uzavření dohody opakovaně vysvětlovány prostřednictvím jeho nadřízených, tj. vedoucí ekonomického oddělení a ředitele odboru kanceláře [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa]. Žalobce byl opakovaně upozorněn na to, že se nejedná o převedení na jiný druh práce „pokladníka“, která ani není u žalovaného zřízena, neboť náplní práce odborného účetního je právě také nakládání s finanční hotovostí a ceninami. S ohledem na tuto skutečnost a přidělené úkoly je potřeba, aby žalobce měl sjednánu dohodu o odpovědnosti. Pokud tedy žalovanému jako zaměstnavateli vznikla potřeba, aby žalobce nakládal s ceninami, je požadavek na uzavření dohody zcela oprávněný, opodstatněný a povahou pracovních činností objektivně ospravedlnitelný. Žalovaná v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 8. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dále nesouhlasí s tvrzením žalobce, že výpověď je vyústěním jeho údajné diskriminace, přičemž v této souvislosti žalobce pouze odkazuje na to, že mu nebyl přiznán osobní přípatek, a poté, co se na něj dotazoval, mu byla dána výpověď. Ta však byla dána ze zcela jiných důvodů v ní popsaných. Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování 3. Z jmenovacího dekretu ze dne 1. dubna 2011 soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované na pozici ředitele [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] na základě jmenování ze dne 1.4.2011 (dříve na pozici vedoucího odboru ekonomicko-investičního).

4. Z listiny označené jako „Vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance” ze dne 10. 1. 2012 soud zjistil, že se žalobce dne 10. 1. 2012 vzdal vedoucího pracovního místa ředitele a dnem 11. 1. 2012 skončil jeho výkon práce na tomto místě.

5. Z návrhu na změnu pracovního zařazení ze dne 21. 6. 2021 a z dohody o změně pracovních podmínek ze dne 9. 8. 2021 včetně popisu pracovní činnosti soud zjistil, že na základě návrhu na změnu pracovního zařazení ze dne 21. 6. 2021, učiněného v souladu s ust. § 73a odst. 2 zákoníku práce, který žalobce následně přijal, pracoval žalobce u žalované na pracovní pozici odborný účetní na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa].

6. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 24. ledna 2023 soud zjistil, že žalobce dostal od žalované výpověď z pracovního poměru s odkazem na ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce z důvodu nesplňování požadavků, které jsou nezbytné pro výkon sjednaného druhu práce, a to v souvislosti s tím, že žalobce odmítl podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti, čímž žalobce bez zavinění zaměstnavatele přestal splňovat požadavky pro řádný výkon sjednaného druhu práce.

7. Z popisu pracovní činnosti a z dohody o odpovědnosti za schodek u [jméno FO], z popisu pracovní činnosti a z dohody o odpovědnosti za schodek u [jméno FO], z popisu pracovní činnosti a z dohody o odpovědnosti za schodek u [jméno FO], z popisu pracovní činnosti a z dohody o odpovědnosti za schodek u [jméno FO], z popisu pracovní činnosti a z dohody o odpovědnosti za schodek u [jméno FO] (nyní v již ve starobním důchodu) soud zjistil, že se jedná či jednalo o zaměstnankyně žalované, které pracují či pracovali na pozici odborné účetní a současně uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti.

8. Z dopisu žalované ze dne 23. 9. 2022, kdy poskytla žalobci informace podle zákona číslo 106/1999 Sb., soud zjistil, že žalovaná má zařazeno v 9. platové třídě celkem 974 zaměstnanců, přičemž osobní příplatek byl přiznán 968 zaměstnancům a šesti přiznán nebyl.

9. Ze svědecké výpovědi [adresa] soud zjistil, že od 1. 6. 2023 pracuje u žalované jako vedoucí ekonomického oddělení [Anonymizováno] pobočky v [adresa]. V době předchozí působila jako hlavní účetní a zástupkyně vedoucí ekonomického oddělení [Anonymizováno] pobočky. Svědkyně jako hlavní účetní u [Anonymizováno] pobočky žalobce částečně zaučovala poté, co k nim nastoupil. Žalobce byl zařazen do oddělení zpracovávání provozních výdajů, protože od 1. 1. 2023 se měly zpracovávat pohledávky jiným způsobem, než se v době předchozí zpracovávaly. Tato změna spočívala v tom, že pohledávky, které byly kdysi dříve vedeny na různých účtech (pohledávky z dávek státní sociální podpory, z dávek z hmotné nouze a z aktivní politiky zaměstnanosti) se sjednotily pod jeden účet, protože předtím, než byly tyto účty sjednocené, tak pohledávky spravovalo celkem 6 osob a po jejich sloučení měly tyto pohledávky spravovat pouze dvě osoby, a to paní [Anonymizováno] a [jméno FO]. S ohledem na tyto nové úkoly paní [jméno FO] jí chtěl zaměstnavatel práci trochu ulehčit, a proto ji vzali agendu hotovostních operací na pokladně, kde byla paní [Anonymizováno] zástupem, přičemž nově těmito úkoly měl být pověřen žalobce. Aby mohl žalobce nakládat s hotovostí, musel mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Žalobce však dohodu o hmotné odpovědnosti odmítl uzavřít s tím, že není pokladník. Svědkyně vypověděla, že v současné době tuto agendu tedy zpracovává paní [jméno FO], která je zařazena jako odborná účetní. Také paní [jméno FO] a paní [jméno FO] zpracovávají provozní výdaje na pokladně a jsou rovněž odborné účetní. Svědkyně uvedla, že po žalobci žádali, aby v případě nepřítomnosti paní [jméno FO], která v té době zpracovávala oblast provozních výdajů na pokladně, žalobce byl schopen ji zastoupit, tedy jít do místnosti, které se říká pokladna, a případně vydávat a přijímat ceniny anebo hotovost. Po žalobci tedy požadovali, aby mohl udělat celý účetní zápis včetně výdaje cenin a peněz na pokladně. Vyplacení hotovosti je totiž závěrečná fáze celého účetního procesu. Pokud by žalobce neuzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, nemohl by hotovost a ceniny ani přijímat, ani vyplácet. Pokud by žalobce dohodu o hmotné odpovědnosti podepsal, tak by hotovostní operace na pokladně pro něj představovaly tak 10 % veškeré pracovní činnosti. Žádnou osobu výlučně na pozici pokladníka žalovaná nezaměstnává. U žalobce vyvstala potřeba, aby nakládal s hotovostí a měl tudíž i uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti až v souvislosti s převedením paní [jméno FO] na zpracování pohledávek, kdy musel být namísto ní řešen zástup paní [jméno FO], která do té doby hotovost zpracovávala. Svědkyně dále vypověděla, že místnost, která se označuje jako pokladna, se nachází v přízemí na naší pobočce na [adresa]. Žalobce do té doby pracoval na pobočce na [adresa]. Tato pobočka je vzdálená od pobočky na [Anonymizováno]. [Anonymizováno] asi 400 metrů a zaměstnavatel chtěl, aby se žalobce v případě potřeby mezi těmito pobočkami přemisťoval. Pokladna se nachází ve veřejných prostorách, které jsou přístupné veřejnosti. Tato potřeba by vyvstala vždy, když by paní [jméno FO] měla dovolenou nebo jinou nepřítomnost na pracovišti.

10. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že je u žalované zaměstnán ve funkci ředitele kanceláře [Anonymizováno] pobočky. Do jeho kompetence spadají provozně ekonomické činnosti, tzv. back office, tedy obslužné procesy. Svědek vypověděl, že v lednu 2023 mu telefonovala [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí ekonomického odboru krajské pobočky v [adresa], která po svědkovi chtěla, aby jí pomohl žalobci vysvětlit, proč je nutné, aby uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, protože žalobce ji uzavřít odmítal. Následně se konala schůzka za přítomností svědka, [jméno FO] a její zástupkyně [adresa]. Na této schůzce žalobci vysvětlovali, že uzavření dohody o hmotné odpovědnosti pro něj neznamená změnu druhu práce. Svědek dále uvedl, že uzavření dohody o hmotné odpovědnosti bylo po žalobci požadováno proto, že od roku 2023 byl u žalované jiný systém zpracování pohledávek. Předtím se pohledávky účtovaly na několik účtů a od 1. 1. 2023 byly sjednocené do jednoho účtu a v důsledku toho žalovaná potřebovala odborné účetní alokovat na zpracování pohledávek; současně namísto těchto alokovaných účetních vznikla potřeba posílit pokladnu. V této souvislosti paní [jméno FO], která byla odborně zdatná ve zpracovávání pohledávek, začala vykonávat činnost zpracování pohledávek. Svědek dále uvedl, že v té době nebyla na pracovišti dobrá atmosféra; svědek cítil určité napětí, které plynulo z toho, že žalobce nebyl přijat na základě výběrového řízení, ale jeho přijetí předcházely soudní spory, přičemž žalobce byl přijat na místo odborného účetního, neboť toto pracovní místo bylo zrovna volné. Navíc žalobce nikdy odborného účetního nevykonával, a proto jej bylo nutné ve všem zaučit, z čehož plynula obava, zda to žalobce vše zvládne v takovém rozsahu jako jiní. Po této schůzce se konala další schůzka za přítomnosti stejných osob, na které byla žalobci znovu předložena dohoda o hmotné odpovědnosti, přičemž po opětovném odmítnutí ji uzavřít byla žalobci už předložena předmětná výpověď z pracovního poměru, kterou sepsal svědek. Svědek dále vypověděl, že vnitřní předpisy žalované vyžadují, v případě, že má zaměstnanec nakládat s hotovostí, aby měl uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti. Svědek rovněž uvedl, že u žalované mají místnost, která se nazývá pokladna a nachází se na jejich pobočce v [adresa]. Vstup do této místnosti je přístupný i veřejnosti v úředních hodinách. Pokud jsou tedy úřední hodiny, tak na pokladně musí někdo fyzicky sedět. Tuto činnost vykonávala paní [jméno FO] a paní [jméno FO] zastupovala paní [jméno FO]. [jméno FO] však v souvislosti se změnou účtování od 1. 1. 2023 měla nově za úkol i další činnosti, a proto vznikla obava, zda bude mít kdo zastupovat paní [jméno FO] v době její nepřítomnosti. Proto paní [adresa] navrhla, aby zástup na pokladně dělal žalobce. Vedlo ji k tomu to, že žalobce už částečně účtování vykonával, a navíc zaučení do nakládání s hotovostí a ceninami bylo jednodušší, než kdyby se zaučoval v jiné oblasti.

11. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že byla u žalované byla zaměstnána jako vedoucí ekonomického oddělení krajské pobočky v [adresa] až do rozvázání pracovního poměru dne 31. 5. 2023, kdy svědkyně odešla do starobního důchodu. Svědkyně vypověděla, že žalobce poté, co se po vyhranných soudních sporech vrátil na pracoviště, tak jej zařadila na pozici odborného účetního, nicméně žalobce jí měl sám přiznat, že s účtováním nemá zkušenosti. Protože však v minulosti vykonával vedoucí funkci, tak pro něj byla nejbližší agenda provozních výdajů, neboť jako vedoucí zpracovával v minulosti návrhy rozpočtu, kde se rovněž řešily provozní výdaje. Tuto agendu provozních výdajů vykonávaly dvě účetní, paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. Tyto dvě účetní žalobce zaučili v agendě provozních výdajů, a protože podle jejich vnitřní směrnice všichni účetní, kteří obhospodařují provozní výdaje, musí mít uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, proto také tento požadavek vznesli vůči žalobci. Tento požadavek však vůči žalobci nevznesli ihned po nástupu do pracovního poměru účetního, poněvadž nejprve se žalobce musel zapracovat a až potom mu mohla být svěřena agenda provozních výdajů. Svědkyně dále vypověděla, že před 8 lety byl u žalované zaveden nový informační systém a ten měl řadu modulů, které se v průběhu času dopracovávaly, přičemž jeden z těchto modulů, tzv. modul DDP (modul daně, dávky, pohledávky) byl dokončen v roce 2022 a slučoval veškeré pohledávky odborných agend. Předtím, než byly tyto agendy sloučené, tak provozní pohledávky obhospodařovaly dvě osoby: paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. [jméno FO] měla polovinu úvazku na tyto daně, dávky, pohledávky, ale druhou polovinu jejího úvazku tvořily provozní výdaje. Proto chtěli paní [jméno FO] odbřemenit od provozních nákladů, aby na správu pohledávek byly dvě společně s paní [jméno FO], přičemž agendu provozních nákladů chtěli nově svěřit žalobci. Ostatně žalobce už agendu provozních nákladů částečně svěřenou měl, přičemž nově by dostal ještě tu část agendy, která by zahrnovala hotovostní operace na pokladně. Svědkyně vypověděla, že popisované sloučení pohledávek bylo rozhodnutím z centra, které museli zajistit, protože [Anonymizováno] [Anonymizováno] v celé [Anonymizováno] [Anonymizováno] fungoval na jednom informačním systému. Z 31 účetních, které svědkyně řídila, měly uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti tak 15 až 17 z nich včetně paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. Proto bylo zapotřebí, aby i žalobce uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, protože po paní [jméno FO] přebíral agendu provozních výdajů. O připravovaných změnách byl žalobce informován, avšak až v lednu 2023 žalobce poprvé projevil nesouhlas s uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti. V té době svědkyně žalobci přinesla jedno vyhotovení dohody o hmotné odpovědnosti a čekala, že žalobce dohodu podepíše, ale on jí řekl, že si ji chce odnést domů. Druhý den žalobce přišel a řekl, že dohodu nepodepíše. Žalobce odmítnutí dohody o hmotné odpovědnosti odůvodnil tím, že se jedná o převedení na práci pokladníka, nicméně svědkyně žalobci vysvětlovala, že pozici pokladníka nemají, protože každý účetní doklad se musí zavést do informačního systému a musí být u něj vytvořena účetní věta, Přišla už výplata hotovosti na pokladně je až ta poslední fáze celého účetního procesu. Pokud by žalobce neměl uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, tak by nemohl hotovost na pokladně vyplatit. Potřeba nakládat s ceninami vyvstala u žalobce tehdy, když se měly rozdělovat stravenky. Ty se rozdělují 15. dne kalendářního měsíce, ale přichází od dodavatele už 10. dne kalendářního měsíce a v tuto dobu měla paní [jméno FO] s paní [jméno FO] tyto stravenky rozpočítat na jednotlivé zaměstnance. Svědkyně uvedla, že chtěli, aby se toto nově naučil žalobce, protože přebíral agendu po paní [jméno FO]. Protože paní [jméno FO] měla problémy s koleny a nechtěla rozvážet stravenky hromadnou dopravou po jednotlivých pracovištích, tak to dělala paní [jméno FO] a po paní [jméno FO] měl rozvážet stravenky žalobce. Svědkyně dále uvedla, že u žalované je místnost, které se říká pokladna a nachází se v budově na ulici [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [adresa]. Na pokladně pracovala paní [jméno FO], přičemž v případě, že by paní [jméno FO] nebyla přítomná na pracovišti, například z důvodu dovolené, tak plánovali, že by na pokladně byl v úředních hodinách přítomen žalobce.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnána od 15. 10. 2019 dosud u žalovaného jako odborná účetní. Svědkyně má rovněž s žalovanou uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, protože jí byla přidělena agenda zástupu na pokladně, kde nakládala s ceninami. Na pokladně svědkyně zastupovala paní [jméno FO]. Svědkyně dále vypověděla, že ke dni 1. 1. 2023 došlo u žalované ke slučování několika účtů do jednoho. Tento účet s předčíslím 19 zpracovávala svědkyně s kolegyní [jméno FO]. Po tomto sloučení účtů však svědkyni přibyla práce, a proto jí byla odňata agenda zástupu na pokladně, aby se mohla společně s kolegyní [jméno FO] věnovat naplno správě účtu s předčíslím 19. Agenda zástupu na pokladně, měla být nově přidělena žalobci. Žalobce sice již svědkyni pomáhal s agendou cestovních náhrad, ale v této agendě žalobce pouze kontroloval účetní doklady, ale nevyplácel hotovost. Svědkyně vypověděla, že pokud by žalobce převzal od ní zástup na pokladně, tak by tato jeho činnost zahrnovala asi 20 % jeho celkové pracovní činnosti. Nikdo na úřadě neměl samostatnou funkci pokladníka. Práci s ceninami na pokladně dělala paní [jméno FO], která rovněž byla zaměstnána jako účetní, přičemž pokladna se nacházela na pobočce na [adresa], která je od pobočky na [adresa] vzdálená 7 minut chůze.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnána u žalované od června 2013 dosud jako odborná účetní. Svědkyně se nijak nedotkla změna se sloučením účtů na účet s předčíslím 19 k 1. 1. 2023, protože měla před touto změnou i po této změně na starosti agendu provozních výdajů. Také i tato svědkyně má uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, protože nakládala s hotovostí a byla rovněž třetí zástup na pokladně. Agendu provozních výdajů svědkyně vykonávala společně s kolegyní [jméno FO] a také s žalobcem.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnána u žalované od 1. 8. 2006 dosud; nejprve pracovala jako účetní a od roku 2015 má sjednaný druh práce „odborná účetní“. Svědkyně rovněž uzavírala se svým zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti, a to proto, že v roce 2008 odešel zástup na pokladně a svědkyně tuto agendu dostala přidělenu, nicméně v posledních letech zástup na pokladně už nedělá. Dohodu o hmotné odpovědnosti svědkyně uzavírala asi po dvou letech trvání pracovního poměru u žalované. Společně s žalobcem svědkyně pracovala v agendě hotovostních výdajů. Změna, která nastala od 1. 1. 2023 a která souvisela s účtem s předčíslím 19 se svědkyně nijak nedotkla, protože se netýkala agendy provozních výdajů.

15. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnaná u žalované od srpna 1991, přičemž od srpna 2006 pracuje na ekonomickém oddělení, a to jako odborná účetní. Svědkyně měla na starosti příjmový účet s předčíslím 19. Od 1. 1. 2023 došlo ke změně v tom, že přibylo práce na účtu pohledávek s předčíslím 19, a proto přešla ke svědkyni paní [jméno FO], která tuto agendu vykonávala se svědkyní již dříve, ale pouze na půl úvazku, protože druhého půl úvazku zastupovala na pokladně. Toto se od 1. 1. 2023 změnilo a paní [jméno FO] správu účtu s předčíslím 19 začala vykonávat společně se svědkyní. Na konci roku 2022 vysvětlovala zaměstnancům změny, ke kterým má dojít od 1. 1. 2023, jejich vedoucí paní [adresa]. Právní hodnocení skutkového stavu 16. Podle ustanovení § 52 písmeno f) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

17. Zákoník práce rozlišuje mezi „požadavky” na straně jedné a „předpoklady” na straně druhé. Zatímco předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce představují obecně platné nároky na výkon určité práce, požadavky pro řádný výkon práce, které stanoví zaměstnavatel, odráží zejména konkrétní podmínky u zaměstnavatele a jeho představy o tom, jaké nároky mají být kladeny na zaměstnance u konkrétního druhu práce. Zatímco předpoklady stanovené právními předpisy tedy mají obecnou platnost, dopadají na všechny zaměstnance u všech zaměstnavatelů, kteří konkrétní funkci (druh práce) vykonávají, tak požadavky stanovené konkrétním zaměstnavatelem mohou být vztaženy jen na zaměstnance konkrétního zaměstnavatele a musí vyplývat z konkrétních poměrů u zaměstnavatele. Aby byl takovýto požadavek legitimní, musí být odůvodněný, jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu. Zaměstnavatel tedy nemůže při stanovení těchto požadavků postupovat zcela libovolně, protože stanovené požadavky musí být z hlediska výkonu práce oprávněné a povahou pracovních činností objektivně ospravedlnitelné. Možnost zaměstnavatele v případě jeho nesplňování zaměstnancem použít daný výpovědní důvod je dána jen tehdy, jde-li o takový požadavek, který je vyvolán zvláštností výkonu konkrétní funkce (pracovního místa) – jde-li o požadavek odůvodněný (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1731/2005 ze dne 11. 5. 2006).

18. Žalovaná založila předmětnou výpověď na předpokladu, že žalobce nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce odborného účetního, jelikož odmítl podepsat dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ve smyslu ustanovení § 252 zákoníku práce, ohledně které žalovaná tvrdila, že je nezbytným požadavkem pro výkon sjednaného druhu práce. Pro rozhodnutí tohoto sporu je proto klíčové posouzení, zda tento konkrétní požadavek na uzavření dohody o hmotné odpovědnosti v případě žalobce jakožto odborného účetního je požadavkem oprávněným či nikoliv.

19. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná měla legitimní důvody požadovat po žalobci uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. V řízení bylo prokázáno, že od 1. 1. 2023 se u žalované měnil systém účtování, který souvisel se slučováním pohledávek z různých odborných agend na účet s předčíslím 19. Tento účet spravovala svědkyně [jméno FO] a svědkyně [jméno FO], nicméně svědkyně u [jméno FO] kromě této činnosti tvořila druhou polovinu jejího úvazku agenda provozních výdajů. Po sloučení pohledávek na účet s předčíslím 19 došlo od 1. 1. 2023 k nárůstu činností při správě tohoto účtu, a proto žalovaná chtěla svědkyni [jméno FO] odbřemenit od agendy provozních nákladů, aby se mohla naplno věnovat správě pohledávek společně se svědkyní [jméno FO], a proto agendu provozních nákladů chtěla žalovaná nově svěřit žalobci, který se v té době na funkci odborného účetního stále zaučoval. Tyto skutečnosti byly prokázány zejména svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], ale také výpověďmi svědkyň [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Rovněž svědkyně [adresa] vypověděla, že s ohledem na nové úkoly paní [jméno FO], které vznikly od 1. 1. 2023, jí chtěl zaměstnavatel práci trochu ulehčit, a proto ji vzal agendu agendu hotovostních operací na pokladně, kde byla paní [Anonymizováno] zástupem, přičemž nově těmito úkoly měl být pověřen žalobce. Svědkyně [jméno FO] také věrohodně vysvětlila, že vyplacení hotovosti je až konečná fáze účetního procesu, přičemž aby se žalobce mohl aktivně účastnit celého tohoto procesu včetně vyplacení hotovosti, musel mít uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti.

20. Protože měl nově žalobce nakládat s hotovostí a ceninami, byl proto ze strany žalované vznesen na něj oprávněný požadavek na uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. Pokud by žalobce tuto dohodu neuzavřel, pak by byl nedůvodně zvýhodněn oproti ostatním zaměstnancům, kteří tuto dohodu uzavřenou měli, neboť by se narozdíl od nich nemusel podílet na náhradě škody v případě vzniku schodku. Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti není u odborného účetního nic neobvyklého ani dehonestujícího, když žalovaná prokázala, že i mnozí jiní odborní účetní tuto dohodu uzavřeli uzavřenou měli (včetně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).

21. Požadavek zaměstnavatele, aby žalobce uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, neboť v souvislosti s organizačními změnami vyvstala potřeba, aby nakládal s hotovostí, soud proto považuje za odůvodněný, přičemž uzavřením této dohody by se u žalobce nezměnil druh práce. I když byl žalobce pracovně zařazen jako odborný účetní, pak to nevylučuje, aby vykonával i určité činnosti pokladníka, které jsou zařazené do nižších platových tříd, protože rozhodující pro zařazení do příslušné platové třídy je podle ustanovení § 123 odst. 2 zákoníku práce ta nejnáročnější činnost, která je po zaměstnanci vyžadována.

22. Pokud žalobce tvrdil, že s ním žalovaná nerovně zacházela tím, že mu nepřiznala osobní příplatek, pak jednak osobní příplatek je fakultativní složka mzdy, která se přiznává za dlouhodobě výborné pracovní výsledky, což u žalobce s ohledem na krátkou dobu pracovní činnosti (jeden rok) nebylo možné vyhodnotit. Současně žalobce neprokázal, že s ním bylo jednáno podezřele, neboť i jiní zaměstnanci, kteří byli zařazeni 9. platové třídě, neměli přiznán osobní příplatek, jak plyne z dopisu žalované ze dne 23. září 2022. Nebylo prokázáno, že by někdo ve srovnatelné situaci s žalobcem osobní příplatek přiznám měl. Protože nebylo prokázáno podezřelé chování s žalobcem, nedošlo tak v souvislosti s diskriminační námitkou žalobce k přenosu důkazního břemene na žalovanou ohledně prokazování toho, že se nerovného zacházení nedopustila. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 37/04 totiž vyplývá, že osobě, která se cítí být diskriminována, nestačí pouze tvrdit, že došlo k diskriminačnímu jednání. Tato osoba musí „nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem“. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminačním důvodem. Tuto motivaci ovšem prokazovat nemusí. K úspěchu ve sporu o diskriminaci podle ústavního soudu nemůže stačit pouhé přesvědčení žalobce o tom, že byl diskriminován, ale je nutné tvrzené skutečnosti doložit. Soud má za to, že v projednávaném případě žádné skutečnosti prokazující podezřelé chování s žalobcem tvrzené nebyly.

23. Protože požadavek žalované, aby žalobce v souvislosti s nově přidělenými úkoly v agendě hotovostních výdajů uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, soud považuje za odůvodněný, z tohoto důvodu ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu ze dne 17. 5. 2023, na základě které se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 24. 1. 2023, jako nedůvodnou zamítl.

24. Procesně úspěšné žalované bylo proti žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž soud neshledal důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 občanského soudního řádu pro to, aby žalované náhrada nákladů řízení proti žalobci přiznána nebyla. Je sice pravdou, že žalovaná je státní instituce, která má ve své struktuře organizační útvary, jejichž úkolem je zabezpečování právních záležitostí a které jsou vybaveny právníky ve služebním či pracovním poměru (například v rámci generálního ředitelství žalované existuje „oddělení veřejných zakázek a právní podpory“ a v rámci každé z krajských poboček žalované je vytvořeno „oddělení právní“), nicméně předmětný spor je zcela specifický, právně náročný a nepřímo souvisí i s několika dalšími několik let trvajícími soudními spory, a proto je legitimní, pokud se žalovaná nechala v tomto sporu zastoupit advokátem, který se dlouhodobě problematice právních vztahů mezi žalobcem a žalovanou se věnuje a který je specializovaný na zastupování účastníků v pracovněprávních vztazích před soudy. Zastupování žalované v tomto sporu nelze srovnávat s běžnou agendu žalované, pro kterou své právníky zaměstnává.

25. Tato náhrada nákladů řízení spočívá v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalované učinil v této věci těchto 12 a půl úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (půl úkonu), písemné vyjádření ze dne 18. července 2023, 5. února 2024, 4. března 2024, 8. dubna 2024, 7. května 2024 a 25. června 2024, účast u soudního jednání dne 9. února 2024, 27. března 2024, 15. května 2024, 19. července 2024 a 18. září 2024). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí 2 500 Kč, a proto při 12 a půl úkonech právní služby je odměna 31 250 Kč (12,5 × 2 500 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobci náhrada hotových výdajů, a to 13 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 3 900 Kč (13 × 300 Kč).

26. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH (z částky 31 150 Kč) ve výši 7 381,50 Kč činí 42 532 Kč. Žalobce byl zavázán ve výroku II. tohoto rozsudku zaplatit náhradu nákladů řízení žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.