26 C 71/2018 - 697

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D. ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 560 750 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku 560 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 560 750 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 520 191,10 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 23. 10. 2017domáhali po žalované zaplacení částky 560 750 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedli, že dne 1. 12. 2015 uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná, jako zhotovitel, zavázala provést rekonstrukci stavby na adrese [adresa], [adresa]. Žalované byla postupně uhrazena prostřednictvím záloh celkem částka ve výši 560 750 Kč, a to dne 1. 12. 2015 částka 39 000 Kč, dne 4. 1. 2016 částka 20 500 Kč, dne 9. 3. 2016 částka 256 000 Kč, dne 7. 4. 2016 částka 45 500 Kč, dne 6. 6. 2016 částka 43 600 Kč, dne 2. 6. 2016 částka 50 500 Kč, dne 30. 6. 2016 částka 50 000 Kč, dne 5. 10. 2016 částka 8 000 Kč, dne 11. 10. 2016 částka 32 500 Kč, 2. 11. 2016 částku 10 000 Kč a dne 26. 5. 2016 částku 5 150 Kč. Dílo mělo být provedeno v takové specifikaci, že nástavba měla být povedena nejen nad obytnými místnostmi v přízemí chaty, ale i nad oběma sklady přistavěnými k západnímu průčelí chaty a nad původně volným prostorem vedle jihozápadního rohu chaty před vchodem do skladu zahradnického náčiní. Nástavba měla být uložena na obvodovém zdivu na konstrukci stropu tak, aby ostatní ponechané konstrukce stavby nebyly nástavbou přetěžovány. Nástavba nad původním volným prostorem vedle jihozápadního rohu stavby měla být podepřena novými nosnými konstrukcemi, tvořenými dvěma rámy složenými ze tří pilířů 450 x 450 mm, založených na betonových patkách a vyzdívaných pálenými cihlami velkého formátu, s překlady tvořenými dvěma páry svařovaných ocelových nosníků uložených na hlavách pilířů v úrovni horního líce nadezdívek obvodového zdiva. Venkovní kovové schodiště mělo mít celkem šestnáct stupňů, mělo být osazeno na betonovém pasu a do obvodové zdi mělo být kotveno pěti ocelovými šrouby M14 s hmoždinkami a nosný ocelový sloupek výstupní podesty měl být zakotven do betonové základní patky. Střešní plášť měl být proveden jako systém DIFFUROOF s krytinou z živičných šindelů položených na celoplošném bednění OSB desek tl. 22 mm, pod tím měla být provětrávaná vzduchová mezera tl. 60 mm, pod tím měla být vložena tepelná izolace z minerální vaty tl. 14 mm. Střešní plášť měl být u hřebene střechy opatřen předepsaným množstvím odvětrávacích otvorů a u okapu měla být provětrávací mezera kryta mřížkou proti ptákům a hmyzu. Konstrukce krovu měla být navržena jako sedlová se sklonem krytin 30 úhlových stupňů, fošnové krovy měly být podepřeny středovými vaznicemi a nad těmi měly být staženy kleštinami výšky 160 mm. Okna měla být dřevěná z lepených profilů s izolačním dvojsklem a měla splňovat hodnotu celkového součinitele prostupu tepla U = 1,1W/m2K. Konstrukce podlahy měla mít nosný dřevěný rošt z hranolů 75 x 120 mm kladených ve vzdálenosti 60 cm se záklopem z OSB desek, prostor mezi hranoly měl být vyplněn 80 mm tlustou tepelnou izolací z rohoží minerální vaty a tato izolace měla být od původní konstrukce stropu oddělena parotěsnou PE folií. Nad volným prostorem u jihozápadního rohu stavby měla být konstrukce podlahy provedena ve stejné skladbě, ovšem s podhledem z dřevovláknitých desek Pavatextl- 60 mm opatřenými zateplovacím systémem s tepleným izolantem polystyrénu tl. 120 mm a tenkovrstvou paropropustní fasádní omítkou s nátěrem. Obvodní podkladový rám celé stavby měl být položen na obvodovém zdivu stavby a u jihozápadního rohu na horní líci překladů na nových zděných pilířích. Dále žalobci uvedli, že dílo bylo provedeno zcela odchylně od platné projektové dokumentace, a to takovým způsobem, že bylo s onou projektovou dokumentací zcela v rozporu. Na stav díla žalobci žalovanou několikrát upozorňovali, a žádali jí o řádné provádění díla a o celkové dokončení a předání, které mělo proběhnout již v roce 2016. Do dnešního dne nebylo dílo dokončeno a dále žalobci zjistili, že je v katastrofálním stavu, a že jej nelze dokončit bez toho, aniž by poté bylo v rozporu se zákonnými normami, platnou projektovou dokumentací a bez vad. Jediná možná náprava je zboření a postavení nové stavby. Žalobci uvedli, že z toho důvodu od smlouvy o dílo dne 16. 9. 2017 odstoupili a vzhledem ke skutečnosti, že tím byla smlouva zrušena od počátku, rovněž po žalované požadovali vrácení všech zaplacených zálohy v celkové výši 560 750 Kč. Dále uvedli, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána výzvou ze dne 16. 9. 2017, avšak ničeho nezaplatila, a proto k soudu podali tuto žalobu.

2. Žalobci dále uvedli, že nikdy s panem [jméno FO] smlouvu o dílo neuzavřeli a žalovaná vůbec ani netvrdí okolnosti a podmínky uzavření takovéto smlouvy o dílo. Za tohoto stavu je zcela bezpředmětné, zda žalovaná panu [jméno FO] uvedené finance předávala či nikoliv. I pokud totiž žalovaná prokáže, že finance panu [jméno FO] předala, pak stále má povinnost vydat v plném rozsahu bezdůvodné obohacení vůči žalobcům. Plnění ze strany žalobců žalované představuje plnění bez právního důvodu a žalovaná je povinna toto plnění vrátit. Pokud žalovaná z uvedeného plnění poskytla určité finance panu [jméno FO], a to bez platně uzavřené smlouvy, pak zase žalovaná má právo požadovat, aby pan [jméno FO] vydal žalované finance zpět. Konečně lze uvést, že pokud by bylo vůbec prokázáno, že pan [jméno FO] či kdokoliv jiný provedl pro žalobce určité dílo, pak by zase on byl oprávněn požadovat vydání bezdůvodného obohacení po žalobcích.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odporem, došlým soudu dne 28. 2. 2018, doplněným později vyjádřením ze dne 22. 5. 2020. Podle jejího tvrzení byla svou sestrou - žalobkyní a jejím synem – žalobcem ústní domluvou požádána, zda by finanční prostředky na rekonstrukci předmětné stavby mohla přijímat na svůj bankovní účet a následně je předávat panu [jméno FO], IČO: [IČO], přičemž žalovaná skutečně všechny přijaté finanční prostředky řádně předala buď [jméno FO] nebo [jméno FO] a tyto prostředky byly použity na nákup materiálu a odvedenou práci. [jméno FO] zasílal žalobkyni převzetí financí na stavbu a následně i na materiál a odvedenou práci. Žalovaná uvedla, že ona stavbám nerozumí a veškeré finanční prostředky skutečně předala [jméno FO], navíc žalobkyně v průběhu rekonstrukce vše odsouhlasila a vše kontrolovala. [jméno FO] podle tvrzení žalované práce na předmětné stavbě nakonec pozastavil, protože žalobkyně neuhradila poslední práce a stavba je tedy nedodělaná a nebyla předaná. Žalovaná zdůraznila, že nikdy neměla v úmyslu se zavázat žalobcům jako zhotovitelka díla – stavby. Klíčová je podle ní především skutečnost, že veškeré důkazy poskytnuté žalobci se týkají především pana [jméno FO], kdy ten sám stanovoval výše potřebných záloh, objednával materiály atd. Žalovaná dále uvádí, že nikdy neměla potřebné živnostenské oprávnění k provádění rekonstrukcí staveb, tudíž by se nikdy nemohla zavázat k provedení takového díla za úplatu. Její jediné zřízené živnostenské oprávnění bylo nedostatečné na provádění staveb a navíc v době sjednání údajného závazku pozastavené. Podle žalované je zcela zjevné, že skutečným zhotovitelem stavby byl [jméno FO] a je jí známo, že by měla existovat smlouva o dílo, uzavřená mezi žalobci a [jméno FO]. Ten navíc disponoval plnou mocí udělenou pro jednání s příslušným stavebním úřadem. To, že žalovaná nebyla zhotovitelkou, jí ostatně zabraňuje nahlédnout do příslušného správního spisu. K tomu, aby postavila najisto svou úlohu v provádění rekonstrukce, žalovaná dodala, že fungovala jako pouhý prostředník na předávání plateb, a to především s ohledem na žádost dědečka žalobce, pana [Anonymizováno]. Ostatně již v emailu ze dne 23. 3. 2016 sděluje pan [jméno FO] žalobci, že peníze má poslat na účet k [Anonymizováno] tedy žalované, po přijetí bude podepsáno převzetí zálohy. Z toho lze jednoznačně usoudit, že žalovaná byla pouhý prostředník. Zároveň žalovaná uvedla, že veškeré finanční prostředky na provedení rekonstrukce řádně předala dál, což je zjevné již z prosté logiky toho, že stavba se prováděla a materiál a řemeslníci tedy museli být z něčeho placeni. S prováděním stavby pomáhal panu [jméno FO] i přítel žalované, pan [jméno FO], který byl přítomný zpravidla i u předávání jednotlivých zálohových plateb panu [jméno FO].

4. Žalovaná následně zdůraznila, že finanční prostředky, které žalobci zaslali na její účet byly opatřeny poznámkami pro příjemce, které vždy odkazovaly na zhotovení díla a nemohlo se tudíž jednat o finanční prostředky zaslané omylem. Dále je zřejmé, že některé částky byly odeslány dokonce přímo z účtu žalované na úhradu zhotovitelem [jméno FO] objednaného materiálu na stavbu díla pro žalobce. Konkrétně se jedná o platbu ze dne 4. 4. 2016 ve výši 33 360 Kč za OSB desky od společnosti [právnická osoba], kde je dle faktury odběratelem zhotovitel [jméno FO], a dále o platbu ze stejného dne ve výši 26 300 Kč za KVH hranoly, které u společnosti [právnická osoba] objednával také zhotovitel díla [jméno FO]. Jedná se tak o částky, které byly využity přímo k nákupu materiálu bez předání zhotoviteli [jméno FO]. OSB desky i KVH hranoly navíc byly na stavbu objednávány opakovaně. Některé žalobci zaslané částky odpovídají předchozí komunikaci žalobců se zhotovitelem [jméno FO]. Konkrétně jde o částku 256 000 Kč zaslanou žalované dne 30. 3. 2016, která odpovídá předchozímu e-mailu odeslanému zhotovitelem [jméno FO] žalobci dne 23. 3. 2016, ve kterém 7 dní před připsáním částky na účet žalované informuje žalobce o nutnosti poskytnutí zálohy na dílo ve výši 256 000 Kč. Dále částka obdržená žalovanou dne 27. 5. 2016 ve výši 5 150 Kč odpovídá rozpočtu zhotovitele [jméno FO] "Betonáž a elektro [adresa]". Dále platba ze dne 4. 1. 2016 ve výši 20 500 Kč s poznámkou pro příjemce „plány u černého mostu E995“, která zjevně koreluje s částkou 20 000 Kč, kterou v přehledu rozpočtu rekonstrukce k 20. 6. 2016 požadoval zhotovitel [jméno FO] na zhotovení stavební projektové dokumentace k dílu. Skutečnost, že byly finanční prostředky využity ke zhotovení díla dokazuje, že některé výběry finančních prostředků z účtu žalované probíhaly v [Anonymizováno], a to dne 2. 6. 2016, dne 7. 6. 2016, dne 26. 7. 2016 a dne 13. 10. 2016. Dále dokonce 8 plateb kartou z účtu žalované probíhaly zhotovitelem [jméno FO] za přítomnosti [jméno FO] v prodejně stavebnin [Anonymizováno], a to dne 22. 2. 2016, 30. 4. 2016, 6. 5. 2016, 13. 5. 2016, 14. 5. 2016, 2x 18. 5. 2016 a v prodejně [adresa] dne 2. 6. 2016). To dokladuje, že probíhal nákup materiálu na zhotovení díla pro žalobce. Žalobci zaslali žalované na zhotovení díla částku 560 750 Kč, žalovaná předala zhotoviteli [jméno FO] či přímo uhradila za materiál částku odpovídající 594 241 Kč. Žalobci tak mají u žalované na financování díla reálně dluh ve výši 33 491 Kč, který žalovaná nevymáhá. Rovněž je zřejmé, že i tak byla stavba podfinancována, neboť celkové náklady na proběhlé zhotovení díla pro žalobce se vyšplhaly na částku 622 534 Kč. Žalobci tak reálně dluží zhotoviteli [jméno FO] částku 28 293 Kč. Stavba probíhala v pořádku až do okamžiku, kdy žalobcům došly finanční prostředky na pokračování ve stavbě a poté, co jejich stavbu dotovali [Jméno žalované], zhotovitel [jméno FO] i [jméno FO], musela být z důvodu nedostatečného financování stavba ukončena. S ohledem na uvedené je zřejmé, že k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo.

5. Dne 21. 4. 2022 byl vyhlášen rozsudek pod č. j. 26 C 71/2018-458, kterým bylo rozhodnuto, že žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku ve výši 280 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 280 375 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení (výrok I.), dále bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 280 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 280 375 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), a konečně, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Výše uvedený rozsudek byl doplněný usnesením ze dne 8. 12. 2022, č. j. 26 C 71/2018-512, a to o výrok IV. tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. K odvolání žalobců a žalované bylo Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím rozhodnuto usnesením ze dne 12. 4. 2023 pod č. j. 13 Co 265/2022-539 tak, že odvolání žalované do výroku I. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá (výrok I.), a dále rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně doplněný usnesením téhož soudu ze dne 8. 12. 2022, č. j. 26 C 71/2018-512, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok II.) s tím, že nelze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že mezi účastníky došlo k uzavření příkazní smlouvy ústní formou, z jejíhož porušení žalovanou pak vyvozuje nejen její odpovědnost za škodu, ale i spolu způsobení vzniku této škody žalobci. Uzavření tohoto typu smlouvy, k němuž dochází dohodou příkazce a příkazníka o předmětu příkazu, žádný z účastníků v průběhu řízení nejen netvrdil, ale obě strany sporu ve svých odvoláních shodně popírají, že by mezi sebou takovou smlouvu uzavřeli. Vyjde-li se z toho, že v řízení bylo prokázáno, že žalobci poukazovali průběžně zálohy na rekonstrukci stavby bezhotovostním převodem z účtů žalobce a) na účet žalované, z něhož je na nákup materiálu vybírali [jméno FO] a [jméno FO] nebo jim je za týmž účelem předávala žalovaná osobně, přičemž mezi účastníky není sporu o tom, že takto žalobci poukázali na účet žalované celkem 560 750 Kč, nezbývá než za takové situace uvažovat o bezdůvodném obohacení na straně žalované. Odvolací soud vyzval soud prvního stupně, aby se věcí zabýval z pohledu, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobců, aby žalovaná doložila, jak s peněžními prostředky od žalobců ve výši 560 750 Kč naložila.

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalobkyně je na základě smlouvy kupní ze dne 10. 10. 2006, právní účinky vkladu ke dni 21. 12. 2006 a na základě smlouvy darovací ze dne 8. 12. 2015 s právními účinky ke dni 9. 12. 2015 vlastníkem nemovitých věcí, a to parcely parc. č. St [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. ev. [Anonymizováno] – rodinná rekreace, parcely parc. č. St [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. ev.- garáž a parcely parc.č.[Anonymizováno] – zahrada, vše na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa] (prokázáno výpisem z katastru pro LV č. [hodnota], katastrální území [adresa]). Společnost [právnická osoba] dodala [jméno FO], jako odběrateli celkem 237 m2 OSB desek 3/N 4-PD Kronospan v celkové hodnotě 33 360 Kč (prokázáno zálohovou fakturou ZALSO-16-00093). Z dokumentu nazvaného „rozpočet rekonstrukce [adresa] – hrubá stavba přehled k 20. 6. 2016 bylo zjištěno, že [jméno FO], IČO: [IČO] stanovil hrubý odhad rozpočtu rekonstrukce za materiál na částku 259 900 Kč, za práci 165 500 Kč, celkem tedy za hrubou stavbu okna, vchodové dveře, vnitřní i venkovní izolace a schodiště částku 425 400 Kč a částka 20 000 Kč na stavební projektovou dokumentaci (prokázáno dokumentem nazvaným rozpočet rekonstrukce [adresa] – hrubá stavba přehled k 20. 6. 2016). Z dokumentu nazvaného první záloha bylo zjištěno, že potřebná první záloha je ve výši 200 000 Kč (prokázáno dokumentem nazvaným jako první záloha na akci [adresa] ve spojení s emailovou zprávou ze dne 23. 3. 2016). Později byla výše zálohy upřesněna na výši 256 000 Kč (prokázáno emailovou zprávou ze dne 23. 3. 2016). Z dokumentu nazvaného jako smlouva soud zjistil, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že dne 1. 12. 2015 převzala od [Anonymizováno] částku 39 000 Kč jako zálohu na rekonstrukci chaty na adrese [adresa], [adresa] a zavázala se, že pokud se rekonstrukce neuskuteční, částka 39 000 Kč bude splacena nejdéle do 12-ti měsíců (prokázáno dokumentem nazvaným smlouva). Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalované vzniklo dne 14. 4. 2014 živnostenské oprávnění k předmětu podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, obor činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Toto živnostenské oprávnění bylo přerušené od 2. 7. 2014 do 2. 7. 2016 (prokázáno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku žalované). Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že [jméno FO] vzniklo dne 12. 10. 2009 živnostenské oprávnění k předmětu podnikání Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, druh živnosti ohlašovací vázaná. Toto živnostenské oprávnění je přerušené od 1. 7. 2013 do 1. 7. 2023 (prokázáno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku pana [jméno FO]). Z registrace objednávky č. [hodnota] bylo zjištěno, že [jméno FO] objednal u společnosti [právnická osoba] 45 kusů KVH hranolů 60x160x5000 mm za celkovou cenu 26 300 Kč, kopii této objednávky přeposlal [jméno FO] i žalobkyni (prokázáno Registrací objednávky – výzva k platbě obj. č. [hodnota]). Z faktury – daňového dokladu č. [právnická osoba] vyplynulo, že dodavatel – [jméno FO], IČO: [IČO] - vystavil odběrateli – žalobkyni - fakturu za zhotovení schodiště, dodání a montáž kabeláže, dopravu na závoz materiálu a pavatex desky znějící celkem na částku 45 500 Kč (prokázáno předmětnou fakturou). Z emailové zprávy ze dne 25. 10. 2016 vyplynulo, že žalobkyně upozornila žalovanou, že jí bylo z banky sděleno, že na stavbu se přijde podívat odhadce (prokázáno emailovou zprávou ze dne 25. 10. 2016). Z výpisů z osobního účtu vedeného u [právnická osoba] na jméno žalobce bylo zjištěno, že žalobce odeslal dne 1. 12. 2015 ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 39 000 Kč jako zálohu na rekonstrukci, dne 4. 1. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 20 500 Kč jako záloha na plány stavby [Anonymizováno], dne 29. 3. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 256 000 Kč jako záloha na rekonstrukci, dne 27. 4. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 45 500 Kč na rekonstrukci, dne 22. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 50 500 Kč na rekonstrukci, dne 30. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 50 000 Kč na rekonstrukci, dne 6. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 43 600 Kč na rekonstrukci [adresa], dne 5. 10. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 8 000 Kč jako doplatek na práci střešní krytiny, dne 11. 10. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 32 500 Kč na fasádu materiál palub. + doprava, dne 2. 11. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 10 000 Kč jako zálohu na rekonstrukci – vata a dne 26. 5. 2016 poukázal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 5 150 Kč na stavbu – betonáž a elektro. Celkem tedy žalobce poukázal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 560 750 Kč (prokázáno předmětnými výpisy z účtu). Z dopisu nazvaného jako odstoupení od smlouvy ze dne 16. 9. 2017 soud zjistil, že žalované byl tento dopis obsahující, jednak odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 1. 12. 2015 a dále pak předžalobní výzvu, vše učiněno prostřednictvím právního zástupce žalobců, odeslán dne 16. 9. 2017. Žalobci v tomto dopise specifikovali jednotlivé vady a nedodělky a dále uvedli, že smlouva byla porušena podstatným způsobem, a proto odstupují od smlouvy o dílo ze dne 1. 12. 2015, čímž je zrušena smlouva od počátku a žalovaná je proto povinna uhradit žalobcům částku 560 750 Kč a částku za odměnu advokáta ve výši 20 846 Kč, a to nejpozději do 23. 9. 2017 (prokázáno dopisem nazvaným odstoupení od smlouvy ze dne 16. 9. 2017 a předžalobní výzva k zaplacení, podacím lístkem ze dne 16. 9. 2017). Ze znaleckého posudku č. 245/2017, který nechal vyhotovit, jako zadavatel, žalobce vyšlo najevo, že znaleckým posudkem měl být, na základě fyzické prohlídky stavby [Anonymizováno], znalcem dokumentován její současný stav a po tomto přezkumu měl znalec určit druh a míru závažnosti zjištěných vad, navrhnout možná a vhodná opatření k nápravě a stanovit jejich obvyklou cenu. Přičemž znalec došel k závěru, že na základě všech zjištěných skutečností není stavba provedena úplně (tj. bez nedodělků) ani správně (tj. bez vad). Znalec prohlásil, že jedinou možností nápravy vad v současné fázi je odstranění všech dosud smontovaných částí nástavby a jejich nové a správně provedení v souladu s platnou projektovou dokumentací (prokázáno znaleckým posudkem č. 245/2017 ze dne 7. 8. 2017). Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze dne 31. 3. 2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel [jméno FO], jako objednatel, se společností [právnická osoba], jako zhotovitelem a týkala se dodávky oken a příslušenství na místo plnění [adresa] (prokázáno smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] ve spojení s cenovou nabídkou, dodacím listem ze dne 2. 5. 2016, záručním listem a příjmovým daňovým dokladem). V SMS zprávě ze dne 7. 2. 2017 psané žalobkyní panu [jméno FO] žalobkyně uvádí, že celá stavba půjde včetně střechy dolů, protože [jméno FO] nedodržel základní postup a je šmelinou a odbytou prací známý po celém [Anonymizováno] (prokázáno SMS zprávou ze dne 7. 2. 2017). V SMS zprávě ze dne 30. 1. 2017 psané žalobcem žalované se uvádí, že na stavbě je všechno špatně, neboť [jméno FO] práci zkazil. V závěru stojí, že žalobce lituje, že se do toho s [jméno FO] pouštěl a toho, že ho žalovaná doporučila (prokázáno SMS zprávou ze dne 30. 1. 2017). V SMS zprávě ze dne 15. 3. 2017 psané žalobcem žalované se uvádí, že je vše špatně a asi se to bude muset zbourat a že „fakt děkuje za doporučení [jméno FO]“ (prokázáno SMS zprávou ze dne 30. 1. 2017). Z obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 3. 2016 – 31. 3. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 2. 2016 – 29. 2. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 4. 2016 – 30. 4. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 5. 2016 – 31. 5. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 6. 2016 – 30. 6. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 7. 2016 – 31. 7. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 8. 2016 – 31. 8. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 9. 2016 – 30. 9. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 10. 2016 - 31. 10. 2016, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 11. 2015 – 30. 11. 2015, obsahu výpisu z běžného účtu za období od 1. 11. 2016 – 30. 11. 2016 a obsah výpisu z běžného účtu za období od 1. 12. 2015 – 31. 12. 2015 soud zjistil, že byly provedeny finanční transakce na účtu žalované týkající výběrů z bankomatu a plateb ve výši 588 329 Kč (prokázáno bankovními výpisy). Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že společně s panem [jméno FO] čerpal z účtu žalované finanční prostředky určené na předmětnou stavbu (prokázáno čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem ze dne 24. 1. 2022). Projektovou dokumentaci k provedení stavebních úprav rekreačního objektu [adresa], k.ú. [adresa], e. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] číslo staveb [Anonymizováno] zpracoval v březnu roku 2016 projektant [tituly před jménem] [jméno FO], kreslení provedl [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno projektovou dokumentací číslo [hodnota]) Ze správního spisu vedeného u Úřadu městského obvodu [adresa], Odboru stavebně správního a investic – oddělení stavebního dohledu, sp. zn [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně udělila [jméno FO] dne 15. 5. 2016 plnou moc k zastupování ve věci stavebního povolení (ohlášení) a tuto plnou moc vzala zpět dne 29. 6. 2016. Z žádosti o územní souhlas vyplývá, že žalobkyně byla, jako žadatelka, zastoupena [jméno FO]. Dne 28. 7. 2016 podal [jméno FO] za žalobkyni žádost o územní souhlas provedení nástavby a stavební úpravy rekreačního objektu č. [hodnota] v k.ú [adresa]. Dne 2. 8. 2016 vyzval Úřad městského obvodu [adresa], odbor stavebně správní a investic žalobkyni zastoupenou [jméno FO] k doplnění žádosti – upravit projektovou dokumentaci dle skutečného záměru (bez ocelového schodiště) (prokázáno správním spisem Úřadu městského obvodu [adresa], Odboru stavebně správního a investic – oddělení stavebního dohledu, sp. zn [Anonymizováno]). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci zaslali žalované na účet částku 560 750 Kč (nesporná skutečnost). Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že k tomuto čestnému prohlášení přiložený dokument „Tabulka způsobu využití finančních prostředků“ ze dne 15. 1. 2024 a v něm uvedené způsoby využití finančních prostředků dle dostupných informací přesně odpovídají tomu, jak probíhalo financování nástavby a rekonstrukce stavby [adresa], [adresa], dále, že veškeré finanční prostředky v celkové výši přesahující částku 560 750 Kč, které [Jméno žalované] IČO [IČO] se sídlem [adresa] jako zprostředkovatel plateb předala [jméno FO] prostřednictvím [jméno FO] nebo [jméno FO] v období od prosince 2015 do listopadu 2016, byly využity [jméno FO] a [jméno FO] na nákup materiálu, práci a dopravu ve spojitosti se stavbou [Jméno žalobce B], narozené [Datum narození žalobce B], bytem [Adresa žalobce B], a [Anonymizováno], narozeného [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], dále, že stavba probíhala bez problémů až do doby, kdy objednatelům došly finanční prostředky na pokračování v práci a stavba tak musela být zastavena z důvodu nedostatečných finančních prostředků na straně objednatelů, dále, že [jméno FO] vyjma objednávky oken do nástavbové části uhradil i zálohu za další okna objednaná pro objednatele nad rámec původního rozpočtu, neboť si objednatelé vyžádali namontovat nová okna i do jimi obývaného přízemí, ovšem tajně, aby se reálný investor [Jméno žalobce A] starší, narozený [datum], dědeček [Anonymizováno], nedozvěděl o tom, že objednatelům uhradil výměnu oken a finanční prostředky tak mohly “zmizet“ v rozpočtu za rekonstrukci prováděnou [jméno FO], přičemž tato záloha na okna do přízemí nebyla vůbec [jméno FO] proplacena, dále, že v rozporu s původní domluvou nebylo [jméno FO] a [jméno FO] poskytnuto ubytování po čas provádění stavby a byli tak nuceni ubytovat se v kempu a na stavbu dojíždět, přičemž náklady na toto ubytování a dopravu na stavbu činí 30 000 Kč, které nebyly ze strany objednatelů dodnes uhrazeny, a konečně, že zpracování stavební projektové dokumentace a získání povolení objednané objednateli u [jméno FO] nakonec nestálo 20 000 Kč, nýbrž 30 000 Kč, přičemž rozdíl ve výši 10 000 Kč, který objednatelé slíbili uhradit, nebyl dodnes uhrazen (prokázáno čestným prohlášením ze dne 17. 1. 2024). Z čestného prohlášení [jméno FO] vyplynulo, že peníze od paní [jméno FO] zaslané paní [jméno FO] byly všechny použity na stavbu paní [jméno FO], kdy stavba probíhala svépomocí vlastníkem za pomoci paní [jméno FO], panem [jméno FO] jako rodiny a [jméno FO], jelikož v tom čase s panem [jméno FO] pracoval, u všech jednání postupného financování byl přítomen, po zaslání pan [jméno FO] vybral peníze a společně vždy nakupovali materiál, proto může pan [jméno FO] potvrdit použití všech peněz na realizaci hrubé stavby paní [jméno FO] (prokázáno čestným prohlášením pana [jméno FO]). Z fotografie ze dne 11. 5. 2016, že na pozemku žalobců se nacházelo železné schodiště a dřevěná prkna (prokázáno fotografií ze dne 11. 5. 2016). Z následných fotografií z vnitřku a vnějšku stavby je viditelné, že byla provedena hrubá stavba dřevěné nástavby (prokázáno soudu předloženými fotografiemi).

8. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalobkyně celou věc původně navrhla sama, přišla za ní s tím, že ví, že žalované přítel [jméno FO] staví v okolí a že potřebuje také zhotovit přístavbu, zda by to šlo zařídit. Žalovaná se zeptala svého přítele, který jí sdělil, že on sám to zhotovit nemůže, ale že zná pana [jméno FO], který má potřebná oprávnění na zhotovení, takže žalovaná domluvila schůzku žalobkyně s [jméno FO], který jí udělal dvě cenové nabídky, kdy žalobkyně nakonec zvolila levnější variantu dřevostavby. To bylo někdy v prosinci roku 2015. V tu dobu žalobce prodal byt, za který obdržel něco okolo jednoho milionu korun. Domluva byla taková, že protože [jméno FO] neměl účet a jezdil z Prahy, žalobkyně zasílala žalované peníze na rekonstrukci stavby na účet žalované a ta je poté dále předávala buď [jméno FO] nebo [jméno FO]. Z těchto peněz byli placeni, placen byl rovněž stavební materiál, benzín. Žalovaná si zřídila živnostenské oprávnění v roce 2014, a to pouze na dokončovací stavební práce, tedy například lepení lišt a úklid po stavbě. Poté onemocněla, nevydala ani jednu fakturu a živnostenské oprávnění pozastavila. Zasílané peníze od žalobkyně nebyly součástí ani daňového přiznání, byla to domluva v rodině, kdy peníze přijala a poslala dál na účely stavby. [jméno FO] byla dokonce dána i plná moc, aby vyřídil potřebné stavební podklady. Žalobci komunikovali rovněž i s panem [jméno FO] telefonicky a emaily. Stejně tak odměňování pracovníků na stavbě prováděl pan [jméno FO] a rozhodování, jaký materiál se nakoupí. Nacenění celé stavby bylo 750 000 Kč, přičemž žalobci postupně poslali pouze 560 000 Kč a stavba zůstala nedodělána, jelikož žalobci přestali platit. [jméno FO] přestal pracovat někdy v září 2016 a pan [jméno FO] někdy v prosinci 2016, neboť nebyly již peníze.

9. Z účastnického výslechu žalované uskutečněného dne 25. 9. 2024 soud zjistil, že byla požádána svou sestrou s ohledem na to, že synovec, tedy žalobce prodal byt, že má nějaké peníze, a že by potřebovali provést nástavbu domu s tím, že firmy, které kontaktovali, jsou drahé. Sestra věděla, že přítel žalované, [jméno FO], s panem [jméno FO] stavěli dřevostavbu, říkala, že by se jí to líbilo, avšak nemají moc peněz, rovněž požádali dědu pana [Anonymizováno] staršího, aby jim pomohl s financováním. Sešli se s [jméno FO], [jméno FO] a oba žalobci v altánku na [adresa], někdy v létě a domluvilo se, že když pošle peníze, nakoupí se materiál, žalovaná ústně či smskou potvrdila, že peníze přišly. Za to se nakoupil materiál, když se ten materiál na stavbu dodal, další peníze by nebyly poslány, pokud by se tam ten materiál na stavbu nedodal. Žalovaná byla přítomna, když přišel první materiál, což byl materiál na schody, železa a KVH hranoly. Žalovaná byla požádána žalobkyní, aby požádala svého přítele, aby se ta stavba začala stavět svépomocí. V roce 2015, 2016 neměla žalovaná živnostenské oprávnění na provádění staveb, za zprostředkovávání plateb nedostávala odměnu, na stavbě se objevovala pouze ze začátku, překážela by tam, když nepracovala. V průběhu stavby s ní žalobci nekomunikovali, nezadávali jí pokyny. Ze strany žalované nedocházelo k nějakému přímému nákupu materiálu na stavbu, jednou byla přítomna v [adresa], kde byli s panem [jméno FO] na nákupu dřeva na pile. Materiál se nakupoval nový. Na stavbě byla zhruba dvakrát. Veškeré účtenky po žalované chtěla sestra. Pokud by žalovaná nepoužila peníze na materiál, který by se dodal na stavbu, další peníze by nebyly zaslány. Peníze, co přišly, se vybraly na nákup materiálu, žalovaná k tomu poslala SMS, řekla, co se koupilo za materiál, ona potvrdila, že to souhlasí. Kdyby to tam nebylo, ten materiál a že to souhlasí, tak by další peníze nebyly zaslány. [jméno FO] byl a stále je její přítel. Finance předávala panu [jméno FO], buďto se nakoupil materiál v Praze nebo i v Plzni. Peníze většinou vybíral pan [jméno FO] z bankomatu, většinou to platil on, žalovaná mu dala platební kartu a on to na [adresa] vybíral z bankomatu, čemuž byla žalovaná přítomna asi dvakrát.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná je její sestra, která za ní v roce 2015 začala jezdit na chatu. Žalobkyně se domlouvala se synem, že by mohli na té chatě přistavět patro. Žalovaná je ujišťovala, že má šikovné chlapy, že všechno zařídí, že má známé na úřadě. Objednateli díla byli oba žalobci. Stavební povolení bylo nejprve slíbeno ze strany žalované, jelikož tam prý má své známé. Pak přišel pan [jméno FO], že to vyhotoví s panem [jméno FO] sám.

11. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že někdy na podzim roku 2015 byl žalovanou požádán, aby její sestře postavil dům. Svědek staví baráky, ale zde neměl všechna potřebná oprávnění a dlouhodobě spolupracoval s panem [jméno FO], kterého požádal, aby s ním rekonstrukci stavby provedl. U žalobkyně se poté sešli u ní na zahradě a při té příležitosti se domluvili. Nákupy, zařizování a obchůzky dělal svědek s panem [jméno FO], ten také vyřizoval potřebné věci např. na stavebním úřadu. Zprostředkování přes účet žalované fungovalo z toho důvodu, že to byla podmínka investora. Fungovalo to tak, že pan [jméno FO] vždy napsal, co potřebuje, žalobci poslali peníze na účet, ty se použily a tak to fungovalo. Žalobkyně byla v průběhu provádění rekonstrukce na stavbě přítomná, neboť tam v předmětnou dobu bydlela. Stavba dospěla do fáze hrubé stavby, pak se to dalo do tepelné izolace a pak práce skončily kvůli neproplacené práci na izolaci, někdy na podzim roku 2016. Na stavbě pracoval svědek, pan [jméno FO], další dva dělníci a občas bratr svědka. S žalovanou žádnou stavební stránku stavby neprobírali, jen od ní měl kartu na výběr hotovosti. K smlouvě ze dne 1. 12. 2015 uvedl, že částka ve výši 39 000 Kč nebyla záloha na rekonstrukci, ale půjčka na auto, aby žalovaná a pracovníci mohli jezdit na stavbu. Podle svědka veškeré peníze na nákupy materiálu vybíral on nebo pan [jméno FO]. Ten měl v době provádění stavby oprávnění, žalovaná ho neměla nikdy. Fungovalo to tak, že když přišly na účet další peníze od žalobců, žalovaná jim to sdělila, oni jeli vybrat další peníze, nakoupili materiál a jelo se pracovat. Někdy se stalo, že jim žalovaná vyplatila hotovost. Žalobci byli přítomni provádění stavby, neboť tam bydleli, ze začátku jim dělali obědy a mohli si stavbu zkontrolovat, měli veškerou dokumentaci, přičemž v průběhu kvalitu stavby nerozporovali. Svědek byl za práci placen přímo panem [jméno FO].

12. Z výslechu svědka [jméno FO] uskutečněného dne 4. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyni stavěl dům, a to podle projektu pana [jméno FO], architekta z [Anonymizováno], který si nechal vypracovat pan [jméno FO] jako stavitel. Stavba byla financována průběžně, a to tím způsobem, že žalobkyně zaslala sestře peníze na účet, ty vybral svědek [jméno FO] s panem [jméno FO], nakoupili další materiál, a pokračovali ve stavbě. Jelikož se jednalo o domluvu mezi sestrami, bylo stavěno svépomocí. Byla dohodnuta stavba za rozumnou cenu, sehnal se nový zlevněný materiál. Práce skončily proto, že nebyla uhrazena montáž Pavatexu a dodělání střechy. Za došlé finanční prostředky od žalobců se nakoupil stavební materiál. Peníze na materiál vybíral v bankomatu na [adresa]. Když přišly peníze na účet žalované, volalo se [Anonymizováno] dva dny dopředu, poslal se jí papír, kde bylo červeně zaškrtnuto, co ona má poslat, tím to bylo hotové, bylo jí sděleno, ať pošle další peníze, některý materiál byl nakupován přes fakturu, ale většinou peníze vybíral na náměstí na [adresa]. KVH bylo přímo z Německa, což je hlavní konstrukce té budovy, to bylo přímo od výrobce z Německa. Nakoupil to pan [jméno FO], šlo o fošny, jednalo se o hlavní konstrukce budov, z toho se to staví. Na ceny konkrétních materiálů na stavbu vybral cca 540 000 Kč až 560 000 Kč. Když přestaly chodit peníze, svědek přestal dělat. Svědek se účastnil jednání přímo s žalobci, byl například na jednání v Plzni u advokátky, kterou si sehnala žalobkyně, byla tam i s vnukem, byl tam i soudní znalec, že byla špatně položená střecha, byla to osoba od žalobkyně, chtěla dosvědčit, že střecha byla špatně položená, svědek vysvětlil, ať si najede přímo na adresu v počítači, jak to má být položené, vyšlo z toho, že to je položeno správně. [jméno FO] byl v Holandsku, proto to neřešil, ač byl zhotovitelem. [jméno FO] byl stavitel a svědek s ním pracoval. Za projekt od architekta [jméno FO] z [Anonymizováno] bylo zaplaceno 30 000 Kč, projekt dovezl žalobkyni a dostal od ní 20 000 Kč a začalo se dělat. Nacenění stavby provedl [jméno FO], přičemž červeně bylo uvedeno, co je hotové, černě, co ještě není hotové. Pokyny na stavbě dával svědek či pan [jméno FO]. Těch 560 000 Kč bylo na materiál a provozní režii. Práce byla placena z minima, které zbylo, když ušetřili na materiálu, bylo to z důvodu toho, že to bylo pro příbuznou.

13. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek je bratrem pana [jméno FO] a občas na předmětné stavbě vypomáhal, například s bratrem kupoval plachtu na zakrytí střechu a tu potom sami pokrývali. Pokud jde o vyrovnání, finančně se s ním vypořádával pan [jméno FO], peníze za práci dostal přímo od něj. Pokud jde o práci, tak tu dopředu organizoval pan [jméno FO]. Podle svědka byl pan [jméno FO] ten, kdo stavbu zhotovoval. Žalobkyni viděl na stavbě celkem dvakrát, přičemž si nikdy za jeho přítomnosti nestěžovala na to, jak stavba probíhá.

14. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že nebyla žádná firemní smlouva se stavitelem, jelikož by to ani udělat nešlo, protože by na to nestačily peníze, ta stavba byla svépomocí, což znamená, že si to staví majitel, ačkoliv to řemeslo tam odvádí někdo jiný. Za svědkem přišla žalovaná, že její sestra chce udělat přístavbu v [Anonymizováno], jestli by to neudělal svědek s [jméno FO]. Dělali spolu stejné stavby, svědek dělá na OSVČ. Poznali se s [jméno FO] na stavbě, pracovali společně. Měli nějaký odhad, zda se do toho stavba vejde, mělo být asi 1 000 000 Kč. Když to svědek spočítal, tak přes firmu by se na to nedostali, protože ty peníze byly malé, dělalo se to tedy v rámci rodiny. V první fázi bylo k dispozici asi půl milionu Kč s tím, že zbytek se dofinancuje z nějakého úvěru, proto se plán rozdělil na to, na co zhruba byly peníze a s tím, že až by byl ten zbytek, tak by se to dodělalo. Svědek byl několikrát přítomen jednání v altánku v [Anonymizováno], udělal se papír, co asi co stojí, papír vyhotovil svědek pro přehled žalobkyni, aby rámcově věděla. Peníze chodily po částech, první peníze přišly dříve, než zahájily stavbu. Když je to svépomocná stavba, pokud to není na smlouvu, aby to stavěla firma, tak stavitelem je majitel, na stavebním úřadě to bylo nahlášeno jako stavba svépomocí, papíry stavebního řízení sám svědek odvážel na úřad, udělal náčrt požadavku žalobkyně, aby tam nemusel jezdit, inženýr z [Anonymizováno], aby to zaměřoval a dal se udělat projekt té rekonstrukce. Vždy se najímal nějaký inženýr z té lokality. Svědek to pouze na stavební úřad odnesl, stavební povolení mělo přijít žalobkyni. Když se to dávalo na stavební úřad, bylo vše v pořádku, jenom byly nějaké dohady se sousedem. V altánku v [Anonymizováno] si se žalobkyní dohodl, že za těchto podmínek se to dá svépomocí za ty peníze zrealizovat, ze strany svědka to bylo finanční doporučení, že se to za ty peníze dá udělat. V podstatě se to udělalo jako svépomocná stavba, oni tam figurovali, že to staví, že s tím pomáhají v rámci rodiny, protože to řemeslo stejně dělali oni. Písemná smlouva se žalobkyní nebyla uzavřena. Smlouva o dílo také ne. Pokud by byla smlouva o dílo, tak by to muselo fungovat tak, že by financování šlo přes svědka, v té době nebylo možné takovou smlouvu uzavřít bez papíru, musí být podmínky financování, rozpočet. Financování na stavbu chodilo od žalobkyně na účet žalované. Všichni věděli, jaká částka to má být, dorazila na účet, žalovaná ji vyzvedla, odevzdala peníze, svědek s panem [jméno FO] jeli nakupovat materiály, ty poté směrovaly na stavbu, pokud dorazily, jely se montovat, například sušené dřevo bylo z [adresa], odtud byly sušené profily. Na pile se řezal krov, dřevo se tam bralo vícekrát, byla tam dobrá cena, z té pily to byl jeden závoz. Na pile byl svědek s [jméno FO]. Svědek platil hotově. Dostalo se to zhruba na ten půl milion, kde byla zahrnuta hrubá stavba, to se tam prostavělo. Konto bylo na žalovanou, jezdili pro to do banky, musela to vyzvednout ona, tedy žalovaná peníze vyzvedla, dávala je svědkovi a [jméno FO], tomu byl svědek přítomen. Když přišly další peníze, tak je žalovaná vyzvedla, předala a jeli vyřizovat další nákupy. Peníze nedostával přímo svědek, dostával je do ruky pan [jméno FO], společně dělali nákup. Částka kryla to, co bylo dohodnuto od žalobkyně, ona ji poslala, žalovaná vyzvedla, a následně poslala do té stavby a všechny částky se shodovaly, v té době se nemohlo stát, že by nějaké peníze ulítly, kontrolovalo to více stran, bylo by méně na stavbu. Žalobkyně by to i v tu chvíli věděla, že dostali méně, byla tam kontrola dokola, například se žalobkyně zeptala, zda přišlo tolik a tolik, taky se zajímala o to, zda ty peníze přišly, zda je svědek a pan [jméno FO] dostali, vše bylo v pořádku. Žalovaná byla takový zprostředkovatel, byla takový pokladník v průběhu stavby, přišly jí peníze a předala peníze. Kdyby údajně žalovaná z toho nějaké peníze vzala, tak se to nedalo utajit. Od žalobkyně věděli, kolik poslala a oni věděli, kolik dostali. Stále byla smluvní kontrola o tom, co bylo posláno a co přišlo. Na stavbě pracovali dva lidé, a to svědek a [jméno FO]. Stavba skončila ve stádiu hrubé stavby. Stavební deník by svědek vedl, když by byl nasmlouvaný stavebník, pokud je to tímto způsobem, je na stavebníkovi, který to realizuje svépomocí, aby si najmul stavební dozor. O této možnosti se bavili, problémem však byly peníze. Je vždy na vlastníkovi stavby, aby si zajistil stavební dozor. Žalovaná nemůže být stavebním dozorem, jelikož jí musí být certifikovaný stavební inženýr.

15. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobci chtěli provést rekonstrukci rekreační chaty ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa], k.ú. [adresa], přičemž v průběhu roku 2016 došlo k provádění stavebních prací za účelem realizace přístavby a dřevěné nástavby a dalších stavebních úprav předmětného rekreačního objektu. Žalobkyně za účelem provedení těchto stavebních úprav udělila pro období ode dne 15. 5. 2016 do 15. 8. 2016, a to konkrétně dne 15 . 5. 2016 plnou moc [jméno FO], za účelem ohlášení (povolení) stavebních úprav pro stavební řízení. Dne 26. 9. 2016 žalobkyně sdělila stavebnímu úřadu, že stavba bude provedena dle přiložené dokumentace a dále stavebnímu úřadu sdělila, že bere zpět udělenou plnou moc. Dne 28. 7. 2016 podal [jméno FO] za žalobkyni žádost o územní souhlas k provedení nástavby a stavební úpravy rekreačního objektu č. [hodnota] v k.ú [adresa]. Dne 2. 8. 2016 vyzval Úřad městského obvodu [adresa], odbor stavebně správní a investic žalobkyni zastoupenou [jméno FO] k doplnění žádosti – upravit projektovou dokumentaci dle skutečného záměru (bez ocelového schodiště). Stavebníkem byla žalobkyně, přičemž stavba byla prováděna svépomocí, přičemž konkrétní stavební práce dle projektu zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] v březnu roku 2016 provedli [jméno FO] a [jméno FO]. Občas vypomáhali třetí osoby včetně [jméno FO]. Rozpočet rekonstrukce vyhotovil [jméno FO]. Rekonstrukce přes firmu [jméno FO] nešla realizovat, protože by to bylo drahé a žalobci měli omezené finanční prostředky. V rozpočtu na rekonstrukci bylo v průběhu provádění stavby [jméno FO] červeně uváděno, co je hotové a černě, pak co ještě hotové není. Stavba byla financována žalobci průběžně, a to tím způsobem, že zaslali finanční prostředky na účet žalované, ty byly distribuovány v menší míře na přímý nákup materiálu, ale především byly vybírány z bankomatů [jméno FO], který buď sám nebo s [jméno FO] nakoupili konkrétní materiál na stavbu, který tam následně zabudovali. [jméno FO] je přítel žalované a žalovaná je sestra žalobkyně. Žalobce je syn žalobkyně. V průběhu roku 2016 poslali žalobci žalované na účet celkem částku 560 750 Kč, a to prostřednictvím několika plateb k provedení konkrétních stavebních prací, které následně provedli [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] měl firmu a zabýval se provádění staveb rodinných domů, především dřevostaveb. Stavební dozor na stavbě nebyl žalobci najímán. Žalobci poskytnuté finanční prostředky byly použity [jméno FO] a [jméno FO] na nákup stavebního materiálu a provozní režii jako byl nákup benzínu. Práce byla placena z minima, které zbylo, když [jméno FO] a [jméno FO] ušetřili na materiálu, bylo to z toho důvodu, že to bylo prováděno svépomocí v rámci rodiny. [jméno FO] a [jméno FO] věděli od žalobkyně či žalované, kolik přišlo peněz a oni věděli, kolik mají na nákup stavebního materiálu. Stavba skončila ve stádiu hrubé stavby z důvodu nedostatku financí na straně žalobců.

16. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností, o projektovou dokumentaci, správní spis Úřadu městského obvodu [adresa], o výpovědi žalobkyně, žalované a výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Z výpovědi ostatních svědků soud nevyšel, neboť pro právní hodnocení, které je uvedeno dále byly bez významu. Co se týče výpovědí uvedených svědků [jméno FO] a [jméno FO], soud konstatuje, že se v mnohém vzájemně podporovaly a logicky doplňovaly a dohromady vytvořily ucelený obraz celé věci. Při své výslechu hovořili spontánně, uceleně, bez logických rozporů. K uvedeným právním závěrům soudu přispěla i účastnická výpověď žalované. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Ke vzniku povinnosti vydat bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny. Musí být naplněno nabytí majetkových hodnot obohaceným, nespravedlivý důvod obohacení, majetková újma ochuzeného a příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. V předmětném řízení nebyl naplněn ani jeden z výše uvedených důvodů, kdy žalovaná sice dostávala na svůj bankovní účet od žalobců finanční prostředky, které si ovšem neponechala a nemohla se na nich nijak obohatit, k nabytí finančních prostředků na účet žalované navíc existoval důvod, a to výslovné svolení a vědomí žalobců poskytnout žalované na její bankovní účet finanční prostředky, s čímž souvisí i neexistence újmy na majetku žalobců ze strany žalované, neboť finanční prostředky převedené na bankovní účet žalované byly obratem použity k úhradě závazků žalobců vůči třetím osobám za stavební materiál a provedenou práci, tedy k úhradě závazků plynoucích z právních jednání třetích osob ve prospěch žalobců. Svědek [jméno FO] k tomu výslovně uvedl, že kdyby žalovaná z toho údajně nějaké peníze vzala, tak se to nedalo utajit, neboť oni věděli, kolik žalobci poslali a kolik oni dostali od žalované. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalobci poukázali na účet žalované celkem částku 560 750 Kč, přičemž žalovaná poskytla možnost třetím osobám, aby tyto finanční prostředky použily dle pokynů žalobců k nákupu stavebního materiálu, který byl následně zapracován do stavby rekreačního objektu ve vlastnictví žalobkyně na pozemcích st. p. [Anonymizováno] a st. p. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] adresa [adresa]. Z provedeného dokazování a rovněž i z právních závěrů, které ve věci učinil odvolací soudu soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 4. 2023, č.j. 13 Co 265/2022-539 plyne, že k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky ani ústní formou nedošlo, a tudíž se nelze vůči žalované ani domáhat odpovědnosti z titulu odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu. Nedošlo k uzavření příkazní smlouvy. Žalovaná tedy nebyla zhotovitelem rekonstrukce, neměla živnostenské oprávnění, z žádných důkazů nebylo prokázáno, že by vystupovala jako zhotovitelka stavby. Stavbu v podstatě prováděl [jméno FO] a [jméno FO], který živnostenské oprávnění k provádění staveb, změn a odstraňování měl vystaveno, to však bylo přerušeno, nicméně měl zkušenosti, které žalovaná nikdy neměla. Z provedeného dokazování a rovněž i z právních závěrů, které vyslovil i odvolací soud, plyne, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, a to ani ústní formou. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci poukázali na účet žalované celkem částku 560 750 Kč, což však ani nebylo mezi účastníky sporováno. Žalovaná poskytla třetím osobám možnost, aby tyto finanční prostředky buď sami vybrali z účtu nebo je žalovaná předala těmto osobám, a ty je použili dle pokynů žalobců k nákupu stavebního materiálu, který byl použit na rekonstrukci chaty v [Anonymizováno]. Žádnou odměnu za to nezískala, šlo o bezúplatnou službu pro potřeby žalobců v rámci rodiny. Z toho logicky plyne, že žalovaná neměla v úmyslu se zavazovat k plnění dalších povinností nad rámec uvedeného. Pokud žalobci požadovali po žalované vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení, mohli v tomto případě požadovat pouze vydání získaného rozmnoženého majetku žalované, neboť za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl ochuzený teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, na jehož úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav nebo o nějž se majetkový stav obohaceného nezmenšil, ač by se za běžných okolností tak stalo. Z toho plyne, že pokud žalovaná podle pokynů žalobců peníze vydala třetím osobám na nákup stavebního materiálu, který byl zapracován do příslušné stavby, pak v tomto smyslu se nemohla vůči žalobcům nijak obohatit. Poskytnuté finanční plnění žalobců na bankovní účet žalované vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele účtu na úkor osoby peníze zasílající, tedy žalobců. Žalovaná totiž některé poskytnuté finanční prostředky odeslala přímo ze svého účtu na úhradu [jméno FO] objednaného stavebního materiálu, a to dne 4. 4. 2016 částku 33 360 Kč za OSB desky a dále o platbu ze dne 4. 4. 2016 v částce 26 300 Kč za KVH hranoly, které u společnosti [právnická osoba] objednával [jméno FO]. Některé žalobci zaslané částky odpovídaly předchozí komunikaci žalobců s [jméno FO], tak tomu je u částky 256 000 Kč, která byla zaslána na účet žalované dne 30. 3. 2016, tato částka pak odpovídá předchozímu e-mailu odeslanému [jméno FO] žalobci dne 23. 3. 2016, ve kterém informuje žalobce o nutnosti poskytnutí zálohy ve výši 256 000 Kč. Částka obdržená žalovanou dne 27. 5. 2016 ve výši 5 150 Kč, pak odpovídá rozpočtu [jméno FO] v části betonáž a elektro [adresa]. Dále platba ze dne 4. 1. 2016 ve výši 20 500 Kč s poznámkou pro příjemce „plány u černého mostu E995“, která je obdobná částce 20 000 Kč, která je v přehledu rozpočtu rekonstrukce ke dni 20. 6. 2016 uvedena [jméno FO] na zhotovení stavební projektové dokumentace. Některé výběry finančních prostředků z účtu žalované probíhaly rovněž v [Anonymizováno], a to dne 2. 6. 2016, dne 7. 6. 2016, dne 26. 7. 2016 a dne 13. 10. 2016, přičemž platby kartou z účtu žalované rovněž proběhly v prodejně [adresa], a to dne 22. 2. 2016, dne 30. 4. 2016, dne 6. 5. 2016, dne 13. 5. 2016, dne 14. 5. 2016 a 2x dne 18. 5. 2016. Dále rovněž z výpisů z osobního účtu vedeného u [právnická osoba] na jméno žalobce plyne, že žalobce odeslal dne 1. 12. 2015 ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 39 000 Kč jako zálohu na rekonstrukci, dne 4. 1. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 20 500 Kč jako záloha na plány stavby [Anonymizováno], dne 29. 3. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 256 000 Kč jako záloha na rekonstrukci, dne 27. 4. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 45 500 Kč na rekonstrukci, dne 22. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 50 500 Kč na rekonstrukci, dne 30. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 50 000 Kč na rekonstrukci, dne 6. 6. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 43 600 Kč na rekonstrukci [adresa], dne 5. 10. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 8 000 Kč jako doplatek na práci střešní krytiny, dne 11. 10. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 32 500 Kč na fasádu materiál palub. + doprava, dne 2. 11. 2016 odeslal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 10 000 Kč jako zálohu na rekonstrukci – vata a dne 26. 5. 2016 poukázal ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 5 150 Kč na stavbu – betonáž a elektro. Z provedených důkazů je rovněž zřejmé, že pan [jméno FO] vystupoval před stavebním úřadem jako zmocněnec žalobkyně a žalobkyně s ním o stavbě komunikovala. Následně, co provádění stavby bylo ze strany [jméno FO] a [jméno FO] ukončeno žalovaná napsala SMS zprávu dne 7. 2. 2017, kde píše panu [jméno FO], že celá stavba půjde včetně střechy dolů, protože [jméno FO] nedodržel základní postup. V SMS zprávě ze dne 30. 1. 2017 psané žalobcem žalované se uvádí, že na stavbě je všechno špatně, neboť [jméno FO] práci zkazil. V závěru stojí, že žalobce lituje, že se do toho s [jméno FO] pouštěl a toho, že ho žalovaná doporučila. V SMS zprávě ze dne 15. 3. 2017 psané žalobcem žalované se uvádí, že je vše špatně a asi se to bude muset zbourat. Je tedy zřejmé, že práce na stavbě žalobců byly provedeny, a to ze strany [jméno FO] a [jméno FO] za finanční prostředky žalobců. Zaplacení uvedených částek žalobci na účet žalované u peněžního ústavu představuje tedy pouze dohodnuté platební místo s úmyslem poskytnut následně finanční prostředky jiným osobám, nikoliv však žalované. Je třeba toto pokládat za plnění třetím osobám, nikoli majiteli účtu. Takováto platba nezakládá právní vztah mezi osobu zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace nabývá plnění osoba odlišná od subjektu pro níž byl zřízen bankovní účet, z toho tedy plyne závěr, že žalovaná není z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení ve věci pasivně věcně legitimována.

19. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná figurovala v transakcích žalobců, nijak víc než jako pouhý prostředník k přeposlání plateb žalobců třetím osobám. Bankovní účet žalované sloužil tedy pouze jako styčné platební místo, přes který proudily platby od žalobců vůči [jméno FO] a [jméno FO], kteří rekonstrukci fakticky prováděli. Veškeré provedené platby sloužily k účelu provedení rekonstrukce stavby ve vlastnictví žalobců na adrese [adresa]. Žalovaná po celé řízení konzistentně setrvala na své skutkové verzi, že její účet byl pouhým platebním místem, na který žalobci pouze zasílali finanční prostředky, které byly dále distribuovány třetím stranám. Žalobci však byli v tomto směru nekonzistentní, ač jimi zaslané finanční prostředky byly opatřeny jejich poznámkami pro příjemce, jak má být s těmito finančními prostředky naloženo při zhotovováním rekonstrukce na jejich nemovitosti. Z obsahu dokazování je zřejmé, že za finanční prostředky byl získán stavební materiál, který byl prostřednictvím třetích osob ([jméno FO] a [jméno FO]) zabudován při rekonstrukci nemovitosti nebo byl zanechán na pozemku žalobců. Pokud by žalobci s tímto postupem nesouhlasili, pak by určitě nedovolili těmto osobám pohybovat se na stavbě a stavbu provádět. V žádném případě se tedy nemůže jednat o finanční prostředky zaslané omylem, neboť jejich účel byl stranám sporu od počátku znám. Pozornosti soudu v této souvislosti neušlo, že žalobci v průběhu sporu měnili své skutkové verze a po žalované požadovali především úhradu škody z domnělé smlouvy o dílo, kterou měli dle svých tvrzení se žalovanou uzavřít, přičemž tato skutková verze byla provedeným dokazování a závěry odvolacího soudu zcela vyvrácena. To podporuje i závěr soudu vyslovený v tomto rozhodnutí, že žalovaná se nemohla bezdůvodně obohatit, neboť žalobci si byli vědomi a neměli ani v úmyslu ji z tohoto titulu žalovat, neboť materiál za poskytnuté finanční prostředky získali a byl zabudován ve stavbě při rekonstrukci a až následkem tvrzeného špatného zabudování materiálu do stavby došlo ke škodě, kterou následně zažalovali svou žalobou. U žalované tudíž nebyl shledán žádný existující majetkový prospěch. Z tohoto důvodu nelze dojít k jinému závěru, než že nebyly naplněny zákonné předpoklady vzniku bezdůvodného obohacení na její straně. Uceleným řetězcem důkazů, podpořených svědeckou výpovědí [jméno FO] bylo v řízení dostatečně prokázáno, že mezi žalovanou a [jméno FO] panovaly korektní vztahy a [jméno FO] byl přítelem žalované, a proto byly žalované ze strany žalobců zasílány finanční prostředky, aby je těmto osobám poskytla ke zhotovení předmětné stavby. Žalovaná by se s ohledem na výše uvedené mohla bezdůvodně obohatit jen tehdy, jestliže by nakládala s finančními prostředky bez spravedlivého důvodu, k čemuž však nedošlo. Z provedených výpisů bankovního účtu, emailů a SMS zpráv a veškerých jiných provedených důkazů bylo dále zjištěno, že žalovaná se na přijatých platbách nijak neobohatila, respektive si neponechala nic ve svůj prospěch, přičemž z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaná přijímala od žalobců finanční prostředky, ze kterých se pak hradila probíhající stavba a že pokud by se z nich stavba nehradila, tak by provádění stavby nemohlo vůbec po několik měsíců fungovat, neboť žalobkyně si ověřovala, zda k nákupu stavebního materiálu došlo a svědek [jméno FO] jí to potvrzoval zasláním rozpočtu pro rekonstrukci s barevným vyznačením, co bylo provedeno a co ještě zbývá provést. Žalovaná, žalobci a [jméno FO] a [jméno FO] svým jednáním mezi sebou projevili vůli postupovat tímto způsobem, což potvrzuje i vyznačený účel poskytnutých plateb. Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné a je proto zapotřebí vycházet z předpokladu, že toto byla jejich svobodná vůle jednat tímto způsobem. Žalovaná tedy v dobré víře a na základě právního titulu na svůj bankovní účet přijala plnění, které si neponechala a posílala jej dále pro potřeby rekonstrukce chaty ve vlastnictví žalobkyně, tudíž se mohla teoreticky obohatit právě žalobkyně na úkor žalobce. Proto neexistuje právní důvod uložit žalované v tomto řízení povinnost zaplatit žalobcům žalovanou částku, když žalovaná zcela prokazatelně neměla z této částky žádný majetkový prospěch a tato částka pouze prošla jejím bankovním účtem. Po provedeném dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok žalobců na zaplacení žalované částky není dán. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za současného posouzení ustanovení § 150 o.s.ř. Ustanovení § 150 o.s.ř. umožňuje, aby soud ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníkům, kteří by jinak měli právo na náhradu nákladů, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznal. Soud při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu shora uvedeného ust. § 150 o.s.ř., přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, tedy zvažuje nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale i to jak by se případné nepřiznání náhrady nákladů řízení dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Při posouzení aplikace ust. § 150 o.s.ř. jsou významné i okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení, povaha a okolnosti sporu. V daném případě se jedná o dlouholetý spor, v rámci kterého žalovaná vynaložila nemalé náklady na své právní zastoupení, přičemž nepřiznání náhrady nákladů řízení by se dotklo právě jejích majetkových poměrů jako oprávněného účastníka. V dané věci proto soud procesně zcela úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení za zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 39,5 úkony právní služby po 10 580 Kč (v souladu s ustanovením § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 04. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, a to dle odst. 1 písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, dle odst. 1 písm. k) uvedeného ustanovení sepis návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení předvolání k prvnímu soudnímu jednání a odvolání proti rozsudku pro zmeškání (11. 10. 2018) a dále vyjádření k doplnění odvolání žalobců (28. 3. 2023) a odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (8. 6. 2022), dle odst. 2 písm. c) uvedeného ustanovení odvolání proti usnesení č. j. 26 C 71/2018-58 jako úkonu právní služby a odvolání proti usnesení č. j. 26 C 71/2018-99 jako úkonu právní služby, dle odst. 1 písm. d) uvedeného ustanovení vyjádření k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 5. 2020 a doplnění tvrzení a důkazů s právním rozborem ze dne 17. 1. 2024, dle odst. 1 písm. f) uvedeného ustanovení nahlédnutí do spisu 5. 12. 2019, 11. 5. 2020, 25. 9. 2020, 11. 10. 2023, 8. 12. 2023 a 9. 2. 2024, dle odst. 1 písm. g) uvedeného ustanovení účast na jednání ve dnech 11. 12. 2019, 28. 5. 2020, 30. 9. 2020 (2 úkony právní služby), 21. 1. 2021 (2 úkony právní služby), 7. 4. 2021 (2 úkony právní služby), 21. 7. 2021 (3 úkony právní služby), 14. 10. 2021, 14. 12. 2021 (3 úkony právní služby), 25. 1. 2022, 12. 4. 2022, 14. 12. 2023, 13. 2. 2024, 4. 4. 2024 (2 úkony právní služby), 16. 5. 2024 (3 úkony právní služby), 25. 9. 2024, 28. 11. 2024 a 5. 12. 2024 jako úkon právní služby dle odst. 2 písm. f) uvedeného ustanovení, 40 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), tedy celkem 12 000 Kč. Celkové náklady žalované ve výši 520 191,10 Kč (zahrnující rovněž DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. V průběhu řízení byli vyslechnuti svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Na základě usnesení soudu ze dne 25. 8. 2021, č. j. 26 C 71/2018-326 ve spojení s usnesením soudu 19. 11. 2021, č. j. 26 C 71/2018-335 bylo svědkovi [jméno FO] přiznáno svědečné ve výši 1 544 Kč a na základě usnesení soudu ze dne 25. 8. 2021, č. j. 26 C 71/2018-327 ve spojení s usnesením soudu 19. 11. 2021, č. j. 26 C 71/2018-336 bylo svědkyni [jméno FO] přiznáno svědečné ve výši 1 260 Kč, přičemž se jedná o částky nákladů řízení vynaložených státem. Vedle toho žalobcům bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 12. 2017, č.j. EPR 258401/2017-9 přiznáno osvobození od soudních poplatků. A usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č.j. 13 Co 209/2019-116, pak bylo rozhodnuto, že se usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 5. 2019, č.j. 26 C 71/2018-99 mění, že žalované se přiznává plné osvobození od soudních poplatků. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jak plyne z uvedeného u žalobců a žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.