26 C 72/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČ: 00025429 Adresa zainteresované osoby 1/2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových Adresa zainteresované osoby 1/1 o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se o částku Kč 80 000 zastavuje.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 120 000 s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku , částka, spolu s úrokem z prodlení běžícím od uplynutí zákonné lhůty k předběžnému projednání jeho nároku. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu, jako nezletilému, bylo vedeno trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku odškodnila žalobce částkou , částka, .

3. Žalobce vzal žalobu o tuto částku zpět a soud řízení o tuto částku zastavil dle ustanovení § 96 o.s.ř.

4. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované , datum, a žalovaná ukončila likvidaci nároku dne , datum, a , datum, zaplatila na účet žalobce, respektive právního zástupce žalobci částku , částka, . Toto sdělila žalobci dopisem ze dne , datum, .

5. Soud má prokázáno z účastnické výpovědi žalobce, že na něj trestní stíhání silně zapůsobilo. V té době byl nezletilý, byl umístěn do dětského domova, nemohl dokončit školu, kterou navštěvoval. Doposud proces podle něj trval moc dlouho, skoro dva roky. Žalobce ztratil tímto procesem veškerou důvěru ve státní orgány, ztratil zbytečně školní rok, nemohl dále studovat, nemohl chodit do školy. Do té doby navštěvoval střední školu v Erbenově ulici v Domažlicích. Byla to obchodní akademie, byl v prvním ročníku. Poté byl přeřazen do Prahy do zařízení , právnická osoba, cizinců. Po roce pak začal chodit znovu od prvého ročníku do jiné školy, nemohl se vrátit do původní školy. Děti cizinců neuměly česky, neměl s kým komunikovat kromě učitelů. Vztahy v rodině nebyly dobré ani před tímto trestním stíháním, ale v době, kdy začalo trestní stíhání, dospíval, potřeboval pomoc rodiny, což se však vzhledem k tomu trestnímu stíhání nestalo a nyní těžko je obnovit dobrý vztah s rodinou. Rodina se také přestěhovala z Domažlic, kde nemohli zůstat. Ale nyní se vztahy v rodině zlepšily. V té nové škole se cítil osamoceně, ztratil chuť pracovat, studovat, vlastně ke všemu a chtěl by žít zcela sám někde jinde, kde by nemusel se stýkat s žádnými lidmi, a to ani s , adresa, , ani s vietnamskou komunitou.Z trestního spisu Obvodního soudu pro , adresa, má soud prokázáno, sp. zn. , spisová značka, , že trestní stíhání proti žalobci bylo zahájeno usnesením podle § 160 odst. 1 trestního. řádu dne , datum, . Usnesení bylo žalobci doručeno , datum, . Proti usnesení byla podána stížnost, o které rozhodl státní zástupce dne , datum, a zamítl ji. Poté probíhaly u Policie ČR výslechy svědků obviněného, který nakonec ve věci nevypovídal, stejně tak jako poškození a další svědci, matka žalobce. Ve věci proběhlo znalecké zkoumání žalobce i poškozené. Ve spise trestním se nachází také usnesení Okresního soudu v Domažlicích čj. , spisová značka, ze dne , datum, , na základě kterého se žalobce umisťuje do zařízení , právnická osoba, cizince, Diagnostického ústavu , adresa, , Radlická s odůvodněním, že se podle § 452 odst. 1 z.ř.s. ocitlo nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda je tu či není osoba, která má právo o dítě pečovat. Soud dospěl k závěru, že k umístění žalobce došlo z důvodu účinné ochrany jeho nezletilé sestry , jméno FO, . , datum, bylo zahájeno u Okresního soudu v Domažlicích řízení o nařízení ústavní výchovy nad nezletilým žalobcem. Byl mu jmenován opatrovník , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích , datum, byla nařízena do doby zletilosti žalobce ústavní výchova a umístění do zařízení , právnická osoba, cizinecké diagnostického ústavu. Dne , datum, byla soudu doručena obžaloba ve věci provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 trestního zákoníku s navrženým trestem trestní opatření odnětí svobody ve výměře šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Dne , datum, se konalo hlavní líčení, které bylo dále odročeno na , datum, . Téhož dne byl vyhlášen zprošťující rozsudek z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. V rozsudku ze dne , datum, v odůvodnění soud uzavřel, že na základě provedeného dokazování nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

6. Trestní stíhání trvalo ve vztahu k žalobci jeden rok a tři měsíce. Žalobci hrozil trest odnětí svobody jeden rok až osm let s tím, že státní zástupce žádal trest podmíněný.

7. Soud má prokázáno, že v důsledku trestního stíhání vznikla žalobci nemajetková újma, neboť jako mladistvý byl trestně stíhán pro čin, který nespáchal. V důsledku toho ztratil důvěru v orgány státu, v ostatní lidi. Žalobce v souvislosti s trestním stíháním však nebyl umístěn do diagnostického ústavu. Usnesení o jeho umístění bylo vydáno daleko dříve, než došlo k zahájení trestního stíhání, čili příčinná souvislost mezi tím, že žalobce musel opustit školu, musel odejít z rodiny, byl umístěn v diagnostickém ústavu pro cizince není v příčinné souvislosti se zahájeným trestním stíháním. Vztahy v rodině byly již před tím narušené také tím, že žalobce nevyrůstal po celou dobu svého dětství u svých rodičů, nýbrž vyrůstal ve Vietnamu, u svých prarodičů. Poté, kdy se vrátil, stala se tato událost vzhledem k tomu, co se stalo, co řekla jeho sestra, bylo zahájeno řízení ve věci jeho umístění v jiném zařízení.

8. Soud účastníkům předestřel rozhodnutí, která svou povahou jsou srovnatelná s trestním stíháním žalobce. Žalovaná poukázala na rozhodnutí, kterým se sama inspirovala u zdejšího soudu ve věci , spisová značka, , kde byla vyplacena částka , částka, za zadostiučinění, které tam poškozené osobě vzniklo. Věc byla medializována a trestní stíhání trvalo jeden rok a čtyři měsíce. V daném případě nebyla věc medializována, avšak žalobce byl osobou nezletilou, tedy trestní stíhání mohl důvodně vnímat daleko intenzivněji a úkorněji než již dospělý člověk. Ve věci , spisová značka, , kde trestní stíhání trvalo 18 měsíců, byla vyplacena částka , částka, , ve věci , spisová značka, za jeden rok a čtyři měsíce dlouhotrvající řízení se sazbou 2–8 let byla vyplacena částka , částka, . V daném případě bylo trestní stíhání vedeno srovnatelnou dobu, avšak trest, který hrozil tam poškozenému, byl vyšší než trest, který hrozil žalobci. Ve věci , spisová značka, za stejný přečin, za řízení, které trvalo sedm měsíců, nedošlo k závažnému zásahu do práv tam poškozeného. Bylo poskytnuto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 7 odst. 1 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

10. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Proto, aby žalovaná odpovídala za škodu je třeba, aby existovaly tři podmínky, a to existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody, nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi oběma výše jmenovanými. V daném případě judikatura dospěla k závěru, že na rozhodnutí, kterým se zahajuje trestní stíhání, které neskončí odsuzujícím rozsudkem, je třeba hledět jako na nezákonné i přesto, že bylo vydáno v souladu s ustanovením § 160 trestního řádu po splnění tam uvedených podmínek.

12. V případě odškodnění nemajetkové újmy v důsledku trestního stíhání se zkoumá délka trestního stíhání, podstata přečinu nebo zločinu a dále důsledky, které trestní stíhání pro poškozenou osobu mělo. V daném případě trestní stíhání netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud věří tomu, že žalobce tuto dobu vnímal jako příliš dlouhou, když v důsledku toho se nemohl soustředit na učení, nemohl se soustředit na věci, na které by se jinak zaměřil a kterými by se zabýval. Žalobci hrozila trestní sazba až osm let, což je nevysoký trest. Vzhledem k tomu, že byl nezletilý, respektive stíhán jako mladistvý, byl navržen podmíněný trest v nepříliš dlouhé době, čili odsouzení s nepodmíněným trestem u žalobce nehrozil. V důsledku trestního stíhání se žalobce mohl důvodně cítit ukřivděný, mohl trpět úzkostmi, vyhýbal se styku s lidmi, s vrstevníky, neměl důvěru ve státní instituce a podobně.

13. Soud je toho názoru, že v daném případě je na místě odškodnit újmu, která vznikla žalobci v souvislosti s trestním stíháním v penězích. , adresa, 000 Kč, která byla v rámci předběžného projednání nároku žalobci vyplacena, je podle názoru soudu zcela přiměřenou částkou a o to víc, že byla poskytnuta v zákonné lhůtě, čili de facto bez dalšího dokazování a zkoumání žalovanou. Toto dostatečné zadostiučinění pak vedlo soud k tomu, že zamítl žalobu v části , částka, , neboť poskytnuté zadostiučinění v penězích je zcela adekvátní újmě, která žalobci v souvislosti s trestním stíháním vznikla.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když ani jedna ze stran nebyla ve věci úspěšná, respektive neúspěšná, když v rámci šestiměsíční lhůty na jejím samém konci byla avizována částka , částka, , která byla připsána žalobci na účet následující den po tomto sdělení, čili žalovaná se nedostala do prodlení, avšak žaloba byla podána dva dny před uplynutím lhůty. To také nelze přičítat žalobci k tíži, avšak spravedlivé podle názoru soudu je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladu řízení.