26 C 76/2023 - 465

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

1. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem a) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů:

I. Žalobce a) je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

II. Žalobce a) má na základě rozhodnutí: [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/00, [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, ve spojení s opravným rozhodnutím vydaným [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pozemkovým úřadem pro [Anonymizováno] kraj a hlavní [Anonymizováno] [adresa], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2, [právnická osoba], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky mu v restituci nevydané z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

III. Žalovaná spravuje pozemky ve vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to: [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - orná půda, parc. č. [hodnota] - orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – trvalý travní porost, zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, [Anonymizováno] pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/1 – orná půda, zapsaný na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] na [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

IV. Žalovaná, k uspokojení nároku žalobce a) na náhradu za pozemky v restituci nevydané, převádí touto smlouvou bezúplatně do vlastnictví žalobce a) spoluvlastnický podíl id. na pozemcích: parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - orná půda, parc. č. [hodnota] - orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/2 – trvalý travní porost, zapsaných na [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, [Anonymizováno] pracoviště [adresa], parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, zapsaném na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] na [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci a) náklady řízení ve výši 152 591 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce a).

3. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní b) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů:

I. Žalobkyně b) je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

II. Žalobkyně b) má na základě rozhodnutí: [Anonymizováno] [Anonymizováno] města [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/00, [právnická osoba], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, ve spojení s opravným rozhodnutím vydaným Státním[Anonymizováno][Anonymizováno] úřadem, [Anonymizováno] [Anonymizováno] úřadem pro [Anonymizováno] kraj a hlavní město [adresa], ze dne [datum], č. j. SPU [č. účtu]/[Anonymizováno], [právnická osoba], Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2, [právnická osoba], Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci nevydané z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

III. Žalovaná spravuje pozemky ve vlastnictví České republiky, a to: parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - orná půda, parc. č. [hodnota] - orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – trvalý travní porost, zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/1 – orná půda, zapsaný na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] na [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

IV. Žalovaná, k uspokojení nároku žalobkyně b) na náhradu za pozemky v restituci nevydané, převádí touto smlouvou bezúplatně do vlastnictví žalobkyně b) spoluvlastnický podíl id. na pozemcích: parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - orná půda, parc. č. [hodnota] - orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – trvalý travní porost, zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda, zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/1[Anonymizováno]– orná půda, zapsaném na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] na [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

4. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni b) náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně b).

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2023 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí specifikovaného ve výroku rozsudku, protože jsou osobami oprávněnými, resp. právními nástupci osob oprávněných, podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen “zákon o půdě”), jimž byl komunistickým režimem protiprávně odňat majetek (parcely PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v k.ú. [adresa]). Původně usilovali o jeho vrácení, ale stát ohledně části odňatého majetku rozhodl, že jej nelze vrátit, čímž jim vznikl nárok na vydání tzv. náhradních pozemků. Stát však jejich restituční nárok nadále eviduje v nesprávné výši. K výpočtu výše nároku zvolil při ocenění odňatých pozemků nesprávný postup. Charakter odňatých pozemků nehodnotil podle jejich začlenění do funkční plochy dle dobově platné územně plánovací dokumentace a podle účelu jejich vyvlastnění v době jejich přechodu na stát, jenž vyplýval z vyvlastňovacích titulů, ale podle jejich administrativního určení zapsaného v pozemkových knihách k momentu přechodu na stát. V září 2022 se neúspěšně obrátili na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich restitučního nároku ve správné výši, proto si na vlastní náklady dali vypracovat znalecký posudek na ocenění pozemků, který následně žalované zaslali s předžalobní výzvou.

2. Cena odňatých pozemků určená podle účelu vlastnění, jímž byla v daném případě výstavba obytných objektů, servisu a továrních objektů, jak plynulo i z územně plánovací dokumentace platné v době přechodu těchto pozemků na stát, o níž žalovaná ví od roku 2008, měla dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. činit 250 Kčs/m2. Žalovaná při ocenění jejich restitučního nároku však aplikovala § 14 odst. 3 této vyhlášky, čímž na ně protiprávně přenesla břemeno správného ocenění. V tomto spatřují jednání žalované vůči nim za liknavé a svévolné. V důsledku toho po nich nelze spravedlivě požadovat vydání náhradních pozemků cestou účasti na veřejných nabídkách, v nichž opakovaně nebyli a nemůžou být úspěšní právě kvůli nesprávné evidenci výše jejich restitučního nároku, ale mohou se svého nároku domoci přímo cestou této žaloby.

3. Žalobci mají zato, že se jejich požadavek na správné ocenění restitučního nároku nepromlčuje, protože nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení. Rovněž mají zato, že jejich nárok nemohl zaniknout čerpáním finanční náhrady ve výši 80 939,88 Kč, která představuje pouhé 2 % skutečné výše jejich restitučního nároku, jež činí 3 268 562 Kč.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Restituční nároky žalobců byly řádně vypořádány vyplacením peněžitých náhrad v roce 2009. Jejich zůstatek je dle evidence 0 Kč. Navíc žalobkyni neeviduje mezi oprávněnými osobami, protože její příbuzenský vztah k [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl doložen příslušným dědickým usnesením. Odmítla, že by se při vypořádání restitučních nároků žalobců dopustila liknavosti či svévole. Stále nabízí a nabízela dostatečné množství adekvátních pozemků ve veřejných nabídkách, prostřednictvím nichž se žalobci musí aktivně domáhat uspokojení svých restitučních nároků. Žalobci se do veřejných nabídek přihlásili pouze jednou, tudíž nemají o náhradní pozemky touto standardní cestou zájem. Zároveň však nesplňují podmínku mimořádného postupu mimo rámec § 11a zákona o půdě, když u nich není dána marná dlouhodobá aktivní snaha o saturaci jejich restitučních nároků.

5. Žalovaná namítla, že nárok na přecenění restitučního nároku nad rámec poskytnutého plnění je promlčen. Žalobci svůj nárok na přecenění vznesli až v předžalobní výzvě ze dne 23. 11. 2022, tedy až po 14 letech od vyplacení finanční náhrady, proto její námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Navíc vyplacením finanční náhrady jejich restituční nárok zanikl splněním.

6. Žalovaná žalobci požadované náhradní pozemky nechala ocenit znalci a uvedla, že žádný z nich není vyloučen z převodu.

7. Žalobci odmítli, že by jejich restituční nárok nad rámec hodnoty vyplacené peněžité náhrady zanikl splněním, protože ocenění restitučního nároku je pouze administrativním úkonem, který nemá vliv na jeho skutečnou výši v době jeho vzniku. Odkázali přitom na aktuální nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23. Nesouhlasili rovněž s námitkou promlčení, protože podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3111/23 restituční nárok promlčení nepodléhá. Připustili sice existenci judikatury polemizující s promlčením restitučního nároku, která nicméně zcela jednoznačně stanovuje počátek běhu promlčecí lhůty jako okamžik, kdy se oprávněná osoba dozví o tom, žalovaná nehodlá plnit. Tímto okamžikem bylo v jejich případě doručení stanoviska žalované dne 24. 10. 2022 k jejich výzvě na přecenění. Nad to namítli, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, protože povinností státu je uspokojovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, kterou je povinen si zjistit.

8. Dále poukázali na opravné rozhodnutí vydané žalovanou dne 10. 6. 2024 pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno], kterým byl upraven výrok rozhodnutí, jímž došlo ke změně výše jejich restitučního nároku, protože výše náhrady se odvozuje od výměry odňatých a nevydaných pozemků. Žalovaná dle tohoto rozhodnutí nově eviduje jejich nároky ve výši 2 297,39 Kč. Evidovaná výše je přesto nesprávná, proto si nechali zpracovat dodatek č. 1 ke znaleckému posudku, jenž stanovil správnou hodnotu nově oceňované výměry 2188 m na 547 000 Kč, z níž každému z nich náleží odpovídající částce 136 750 Kč. Protože veškerá judikatura, kterou žalovaná v souvislosti s promlčením dosud uváděla, vycházela ze závěru, že restituční nárok oprávněných osob byl evidován jako nulový, po vydání opravného usnesení došlo k zásadní změně skutkového stavu. Skutkový stav věci:

9. Ve věci nebylo sporu o tom, že žalobce je osobou oprávněnou a žalobkyně právní nástupkyní osoby oprávněné podle zákona o půdě a že jejich restituční nárok byl žalovanou oceněn částkou 80 939,88 Kč. Náhrada za nevydané pozemky byla znalci oceněna podle jejich kultury uvedené v daném rozhodnutí, tedy jako pozemky zemědělské. V této výši byl restituční nárok žalobce a právní předchůdkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uspokojen dne 2. 6. 2009 a 20. 4. 2009. Nesporným bylo také tvrzení, že žalobci žalovanou vyzvali k řádnému ocenění jejích restitučního nároku dne 29. 9. 2022, což jim bylo žalovanou odmítnuto, jak se dozvěděli dne 24. 10. 2022. Ze shodných tvrzení účastníků rovněž vyplynulo, že se žalobci opakovaně pokusili svůj restituční nárok uplatnit cestou účasti ve veřejných nabídkách, v nichž žádali o převod zemědělských pozemků podle § 11a zákona o půdě, avšak všechny jejich žádosti byly žalovanou zamítnuty pro nedostatečnou výši evidovaného zůstatku jejich restitučního nároku.

10. Dále nebylo sporné, že Česká republika je vlastníkem pozemků, jež chtějí žalobci nabýt do vlastnictví, že žalované k nim přísluší právo hospodařit s nimi, že žádný z nich není vyloučen z převodu vlastnického práva na žalobce a že jejich cena vyplývá ze znaleckých posudků vyhotovených na žádost žalované.

11. Tyto skutkové závěry soud učinil na základě nesporných tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “o.s.ř.”). Nesporná tvrzení účastníků byla souladná s dokazováním provedeným pro bližší objasnění skutku, níže uvedenými důkazy.

12. Žalobci jsou osobami oprávněnými, resp. právními nástupci oprávněných osob; žalobce po [jméno FO] a [jméno FO] a žalobkyně po [tituly před jménem] [jméno FO], rozené [jméno FO]. Oběma žalobcům vznikl nárok vůči žalované na bezúplatný převod jiného pozemku či pozemků ve vlastnictví státu či na náhradu za pozemky v restituci jim nevydané dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože část jejich pozemků byla zastavěna. Tento restituční nárok jim vznikl z pravomocných rozhodnutí specifikovaných ve výroku 1. odst. II. a ve výroku 3. odst. II. tohoto rozsudku.

13. Žalobkyně nabyla dědictví po své matce [tituly před jménem] [jméno FO], zemřelé 31. 5. 2019, v podobě veškerého majetku zůstavitelky. Nabytí dědictví bylo žalobkyni, jako jediné dědičce, potvrzeno usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 11. 2019 vydaným notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], které nabylo právní moci dne [datum]. [Anonymizováno] Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 1. 2023, č. j. 30 D 620/2019-130 bylo rozhodnuto o dodatečném projednání pozůstalosti, kdy žalobkyni bylo potvrzeno nabytí dědictví sestávající z restitučních nároků na vydání pozemků nebo na náhradu za nevydané pozemky, vyplývající z rozhodnutí specifikovaných ve výroku 3. odst. II. rozsudku.

14. Stejně tak bylo rozhodnuto pravomocným usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 16. 11. 2022, č. j. 20 D 354/2020-169 ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po [jméno FO], zemřelé [datum], vydaným notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], kdy žalobce jako jediný syn a dědic zůstavitelky nabyl její podíl id. restitučního nároku na vydání náhradních pozemků nebo na náhradu za nevydané pozemky vyplývající z rozhodnutí specifikovaných ve výroku 1. odst. II. rozsudku.

15. Rozhodnutím [Anonymizováno] hl. m. [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/00, rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/92[Anonymizováno] rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno], Pozemkový úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/92/2 a rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno][Anonymizováno]92/3 stát stanovil, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci, jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a nejsou vlastníky v rozhodnutích specifikovaných, jejich rodině dříve bývalým režimem odňatých, pozemků či jejich částí, za něž mají nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům.

16. Finanční náhrada byla žalobcům a jejich právním předchůdcům poskytnuta výplatou částky 80 939,88 Kč.

17. Dle evidence žalované byl žalobci celkově na této částce vyplacen jeho podíl odpovídající částce 20 234,97 Kč, a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě č. [Anonymizováno]/1 tak, že k jeho výzvě podané dne 22. 5. 2007 mu byla dne 18. 3. 2009 bezhotovostně poskytnuta částka 19 852,16 Kč, kdy na nároky z jednotlivých rozhodnutí připadly částky 9 436,25 Kč z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/00, [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2 a [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3. Dne [datum] mu byla vyplacena částka [částka] ve vztahu k nároku z jiného rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/4, na základě dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/1.

18. Dle evidence žalované byl [jméno FO] celkově na této částce vyplacen její podíl odpovídající částce [částka], a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/1 tak, že k její výzvě jí byla nejprve bezhotovostně poskytnuta částka [částka], kdy na nároky z jednotlivých rozhodnutí připadly částky [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/00, [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [částka] z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3. Teprve následně, k její další výzvě, jí byla doplacena částka [částka] ve vztahu k nároku z jiného rozhodnutí č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/4.

19. Dle evidence žalované byl [tituly před jménem] [jméno FO] celkově na této částce vyplacen její podíl odpovídající částce 40 469,94 Kč, a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne 17. 3. 2008 č. [Anonymizováno]/1 tak, že k její výzvě podané 22. 5. 2007 jí byla bezhotovostně vyplacena dne 28. 4. 2008 částka 39 704,32 Kč ve vztahu k nárokům z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1, [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2 a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3. Poté jí byla dne [datum], k její další výzvě ze dne [datum], doplacena částka [částka] k nároku dle rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/4.

20. Všechny dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě pod čísly [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/1 byly, až na jméno oprávněné osoby uvedené v záhlaví, obsahově shodné, protože jejich obsah představoval formou předtištěný formulář, do kterého se jen doplnily chybějící údaje pro zvolenou verzi o výši náhrady a o platebním místě.

21. Žalobci vyzvali žalovanou k řádnému ocenění svého restitučního nároku za odňaté parcely PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v k. ú. [adresa] dne [datum]. Odpověď žalované ze dne 20. 10. 2022, byla doručena jejich právními zástupci dne 24. 10. 2022. V ní vedoucí oddělení restitucí [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila, že nárok žalobce byl dne 2. 6. 2009 zcela vypořádán, stejně jako nárok [tituly před jménem] [jméno FO] dne 20. 4. 2009. Žalobci svůj požadavek zopakovali v předžalobní výzvě ze dne 23. 11. 2022, ve které výši svého nároku vyčíslili dle znaleckého posudku [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 3. 8. 2022, který připojili. Zároveň žalovanou požádali o vydání náhradních pozemků, jež jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaná reagovala stejným negativním stanoviskem dne 13. 1. 2023, tedy že jejich restituční nárok byl zcela uspokojen v roce 2009 peněžitou výplatou. Navíc namítla, že požadavek na jeho přecenění je promlčený.

22. Žalobci se opakovaně hlásili do veřejné nabídky o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona o půdě. Žalobce tak učinil dne 5. 10. 2022, kdy požádal o převod zemědělských pozemků v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v celkové nabízené ceně [částka]. Žalobkyně tak učinila také dne 5. 10. 2022 ve vztahu ke 2 zemědělským pozemkům v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v celkové nabízené ceně 876 365 Kč. Žalovaná dne 19. 10. 2022 sdělila žalobci, že jeho žádost je neplatná, protože má všechny restituční nároky již vypořádané. Stejného dne sdělila žalobkyni, že její žádost je neplatná, protože neprochází evidencí jako oprávněná osoba s restitučním nárokem. Žalobce znovu požádal o převod zemědělského pozemku v k. ú. [adresa] v ceně 1 546 947 Kč dne 23. 3. 2023. Stejně učinila i žalobkyně ve vztahu k zemědělskému pozemku v k. ú. Mikulov na [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] v ceně pozemku 1 266 063,10 Kč. Žalovaná však dne 5. 4. 2023 jejich žádosti vyloučila pro nedostatečnou výši nároku potřebnou na převod požadovaného pozemku. Žalobci znovu požádali o převod zemědělského pozemku dne 23. 6. 2023, kdy se jednalo o pozemek v[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [adresa] za cenu 1 228 392,45 Kč. Ani těmto žádostem žalovaná nevyhověla pro nedostatečnou výši restitučních nároků žalobců, jak jim sdělila dne 28. 6. 2023. Naposled žalobce marně[Anonymizováno]požádal o převod dne 11. 11. 2024 a žalobkyně dne 10. 12. 2024. K odmítnutí došlo dne 18. 12. 2024 a 19. 12. 2024.

23. Nároky žalobců na převod náhradních zemědělských pozemků nebyl dosud žalovanou uspokojen nad rámec vyplacené finanční náhrady, ani o něm nebylo dosud rozhodnuto, protože řízení zahájená žalobci u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 20 C 67/2023, u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 9 C 58/2023 a u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 19 C 29/2023 byla zastavena pro zpětvzetí žaloby. Řízení zahájené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 85/2023 dosud nebylo skončeno, když ve věci neproběhlo ani první jednání.

24. Žalovaná nově od 27. 6. 2024 eviduje zůstatek restitučního nároku ve výši 2 297,39 Kč pro každého z žalobců na základě opravného rozhodnutí vydaného žalovanou dne 10. 6. 2024 pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]/[Anonymizováno], jež nabylo právní moci 27. 6. 2024, jenž dosud nebyl uspokojen z veřejné nabídky náhradních pozemků, ani finanční náhradou.

25. Předmětné pozemky, zvolené žalobci, jsou ve vlastnictví státu, žalované k nim přísluší právo hospodaření. Žádný ze zvolených pozemků není vyloučen z převodu, protože není dle příslušného územního plánu určen k zastavění. Cena jednotlivých pozemků byla určena znalci ve znaleckých posudcích vyhotovených na žádost žalované a žalobci s takto určenými cenami souhlasili. Všichni znalci při ocenění vycházeli z vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., v souladu se zákonem o půdě.

26. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na [Anonymizováno] byl oceněn ve znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveném znalkyní [tituly před jménem] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] dne [datum], na 213 988 Kčs.

27. Pozemky p. č. [hodnota], 1156/14 a 1568/2 v k. ú. [adresa] byly oceněny stejnou znalkyní ve znaleckém posudku č. [hodnota]–105/2023 ze dne [datum]. Cenu pozemku p. č. [hodnota] znalkyně určila na 33 266,30 Kčs, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na 42 020,25 Kčs a pozemku p. č. 1568/2 na 29 207,36 Kčs.

28. Pozemky p. č. 781/42, 965/16 a 984/25 v k. ú. [adresa] u Napajedel byly oceněny znaleckým ústavem XP [právnická osoba]., se sídlem v Praze ve znaleckém posudku č. [hodnota]–[Anonymizováno]/2022 ze dne [datum]. Cena pozemku p. č. 781/42 byla určena ve výši 173 140 Kčs, cena pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši 80 140 Kčs a cena pozemku p. č. 984/25 ve výši 250 056 Kčs.

29. Sporným v řízení mezi účastníky zůstalo, zda nevydané pozemky byly pozemky určené k výstavbě a zda při jejich ocenění bylo namístě zohlednit srážky podle přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 182/1988 Sb. Soud k těmto sporným skutečnostem provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž má za prokázáno:

30. O odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců bylo rozhodnuto rozhodnutím Odboru výstavby [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-A-A-10-1965 (týkající se části pozemku PK 1683 v k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m) o vyvlastnění, z něhož bylo prokázáno, že účelem byla výstavba servisu a autoopravny autobusů. O odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců bylo také rozhodnuto rozhodnutím Odboru [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-A-10-[Anonymizováno] o vyvlastnění, z něhož je zřejmé, že účelem byla výstavba továrních objektů (týkající se části pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 4261 m). Z rozhodnutí [Anonymizováno] hl. m. Prahy, [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/00, jež nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 1 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami [tituly před jménem] [jméno FO] k id. a žalobce a jeho matka [jméno FO] (jako dědicové oprávněné osoby [jméno FO]), každý z nich k id. 1/8 na pozemku dle PK parcela [Anonymizováno], role, o výměře 10120 m2, vedeného u [právnická osoba] [adresa] – město na LV č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro obec hl. m. [adresa], k. ú. [adresa]. Šetřením pozemkového úřadu bylo zjištěno, že vyvlastněná nemovitost slouží účelu, pro který byla vyvlastněna, protože část pozemku se nachází v areálu ČSAO a je zastavěna částí administrativní budovy s vrátnicí, objektem čerpací stanice s podzemními nádržemi, objektem rozvodny tepla pro okolní areály a příjezdovými komunikacemi do areálu. Další část se nachází v rámci areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to hlavní budova areálu – centrální depozitář, požární obslužná a přístupová komunikace. Tento pozemek tedy byl ke dni rozhodnutí zastavěn podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a sloužil účelu, pro který byl vyvlastněn, proto bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby nejsou jeho vlastníkem, tudíž nelze jim jej vydat a přísluší jim za něj náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, resp. § 16 zákona o půdě.

31. Bylo prokázáno rozhodnutím Odboru výstavby [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-výst./[Anonymizováno]/V o vyvlastnění, že k odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců došlo za účelem vybudování staveniště pro výstavbu obytného domu (týkající se pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]). Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Pozemkový úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 1 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami [tituly před jménem] [jméno FO] k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a žalobce a jeho matka [jméno FO] (jako dědicové oprávněné osoby [jméno FO]), každý z nich k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mj. na pozemku dle PK parcela [Anonymizováno], louka, o výměře [Anonymizováno] m2 (dle [jméno FO] část parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/2, [Anonymizováno], [Anonymizováno]), vedeného u [právnická osoba] pro hl. m. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa]. Část uvedeného pozemku byla po přechodu na stát zastavěna obytnými domy č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], čímž tento pozemek ke dni rozhodnutí naplnil podmínku § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože byl zastavěn. Proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jeho vlastníky a tudíž jim jej nelze vydat, a přísluší jim za něj náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, popř. § 16 zákona o půdě.

32. Bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne [datum], zn. D-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. na pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto o tom, že podle § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami [tituly před jménem] [jméno FO] k id. a žalobce a jeho matka [jméno FO] (jako dědicové oprávněné osoby [jméno FO]), každý z nich k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mj. na pozemku dle PK část parc. č. [hodnota], role, o výměře [Anonymizováno] m2 (dle [jméno FO] část parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a celé parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) vedeného u [právnická osoba] pro hl. m. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] pro obec hl. m. [adresa], k. ú. [adresa]. Z jeho odůvodnění bylo prokázáno, že id. pozemku dle PK parc. č. [hodnota] přešla na stát z [tituly před jménem] [jméno FO] jako vynucený dar. Darovaný pozemek byl státem převeden do operativní správy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a podle hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] hl. m. [Anonymizováno] a VHMP – výstavba sídlišť ze de [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/V/Z-host.8 byl na VHMP – výstavba sídlišť převeden celý pozemek za účelem výstavby sídliště [právnická osoba]. Pozemkový úřad provedl před rozhodnutím ohledání na místě samém a konstatoval, že část pozemku dle PK parc. č. [hodnota] (pozemky dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) byla zastavěna panelovými domy a na prostoru mezi touto zástavbou se nachází zeleň, tráva, stromy a chodníky mezi domy. [jméno FO] pozemku dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází stavba podzemních garáží, která zasahuje nad povrch země. Byla vybudována v souvislosti s výstavbou bytových jednotek sídliště [právnická osoba] a povolena k trvalému užívání. Dále se na části pozemku dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], odpovídající původnímu pozemku dle PK parc. č. [hodnota], který tvoří prostor mezi zástavbou, nachází hřiště se zpevněnou plochou a pískoviště. [jméno FO] pozemcích dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]1 a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází komunikace. [jméno FO] části pozemku dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], odpovídající původnímu pozemku dle PK parc. č. [hodnota] je umístěno parkoviště a na pozemku dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází zeleň. Po tomto zjištění pozemkový úřad konstatoval, že všechny zastavěné pozemky a pozemky s nimi bezprostředně související nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jeho vlastníky a přísluší jim za ně náhrada podle § 11a a § 17, resp. § 16 zákona o půdě.

33. Dále bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne [datum], zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. na pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] jež nabylo právní moci [datum], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 2 písm. c) a § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami [tituly před jménem] [jméno FO] k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a žalobce a jeho matka [jméno FO] (jako dědicové oprávněné osoby [jméno FO]), každý z nich k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mj. na pozemku dle PK část parc. č. [hodnota], role, o výměře [Anonymizováno] m2 (dle [jméno FO] část parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a celé parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] části parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a celé parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) vedeného u [právnická osoba] pro hl. m. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro obec hl. m. [adresa], k. ú. [adresa]. Pozemkový úřad na jednání dne [datum] konstatoval, že na části pozemku se nachází administrativní budova Československých automobilových opraven s vrátnicí (pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) a čerpací stanicí (parc. č. [Anonymizováno]/3), resp. se jedná o pozemky s těmito stavbami bezprostředně související a k jejich provozu nezbytně nutné (pozemky parc. č. [Anonymizováno]/5, [Anonymizováno]/8, [Anonymizováno]/2, [Anonymizováno]/8 a [Anonymizováno]/2), jednak centrální depozitář [Anonymizováno] [Anonymizováno] v[Anonymizováno][Anonymizováno] (pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), resp. pozemky s touto stavbou bezprostředně související a k jejímu provozu nezbytně nutné (pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Pozemkový úřad konstatoval, že tyto překážky zastavěnosti brání vydání podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jejich vlastníky a přísluší jim za ně náhrada podle § 11a, popř. finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě.

34. Rovněž bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne 1. 8. 1962, zn. D- [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. na pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a zároveň z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 2 písm. c) a § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami [tituly před jménem] [jméno FO] k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a žalobce a jeho matka [jméno FO] (jako dědicové oprávněné osoby [jméno FO]), každý z nich k id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mj. na pozemku dle [Anonymizováno] část parc. č. [hodnota], role, o výměře [Anonymizováno] m2 (dle [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) vedeného u [právnická osoba] pro hl. m. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec hl. m. [adresa], k. ú. [adresa]. Přičemž bylo zjištěno, že na části pozemku se v době rozhodnutí nacházela komunikace a přilehlý chodník (pozemky [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), přičemž dle ortofotomapy tento stav existoval ve formě zahájení stavby již ke dni [datum], proto bylo rozhodnuto, že restituentům tyto pozemky nelze vydat, protože jsou zastavěny podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a že jim za ně přísluší jiný pozemek podle § 11a, popř. finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě.

35. Zastavěnost odňatých pozemků byla potvrzena také znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], vyhotoveném na základě ohledání na místě samém, na základě přehledného regulačního zastavovacího plánu pro část území [adresa] – [Anonymizováno], [adresa] a [Anonymizováno] mezi státní silnicí [Anonymizováno] a tělesem státní dráhy s přilehlými částmi [adresa] - [Anonymizováno] a [adresa] pro pozemek [Anonymizováno] [Anonymizováno], na základě návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] jižně od tělesa státní dráhy a přilehlé území obce dolní jih [adresa] pro pozemek PK [Anonymizováno], na základě zákresu PK parcel do návrhu přehledného regulačního zastavovacího plánu pro část území [adresa] mezi státní silnicí [Anonymizováno] a tělesem státní dráhy s přilehlými částmi [adresa] - [Anonymizováno] a [adresa] a části jižně od tělesa státní dráhy a přilehlého území obce [adresa] a na základě přehledného regulačního a zastavovacího plánu hl. m. [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno].

36. Znalkyně v souladu s rozhodnutími pozemkového úřadu potvrdila, že část odňatých pozemků byla zastavěna panelovými domy s chodníky, zelení a stromy mezi nimi, část podzemními garážemi, hřištěm se zpevněnou plochou a pískovištěm a na další části z pozemků se nachází komunikace, parkoviště a zeleň. Vycházela nejen z výše vyjmenovaných titulů, na základě kterých došlo k přechodu vlastnického práva z původních vlastníků na stát, ale také ze zdrojů Institutu plánování a rozvoje hl. m. [Anonymizováno], kde dohledala územně plánovací dokumentaci regulující území v době přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát a použila také podklady získané z archivu [Anonymizováno] hl. m. [Anonymizováno]. Dále vycházela ze snímků pozemkové mapy, z ortofotomapy pozemků, návrhů přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] - [Anonymizováno], [adresa] a [Anonymizováno], návrhu regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa], legendy k přehledným regulačním a sestavovacím plánům [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z listopadu 1930, které dle regulačního plánu spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu. Rozdělení jednotlivých ploch na stavební a nestavební bylo provedeno podle používaných regulativů funkčního a prostorového uspořádání území Hl. m. Prahy a podle legendy k regulačnímu plánu. V posudku konstatovala, že odňaté a nevydané předmětné pozemky se nachází ve funkčních plochách regulačního plánu, a to původní pozemek PK [Anonymizováno] ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu – továrny, průmysl, původní pozemek PK [Anonymizováno] ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu - veřejné komunikace, rodinné domy, zahrady a náměstí a původní pozemek PK [Anonymizováno] ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu - rodinné domy.

37. U oceňovaných parcel znalkyně hodnotila také možnost a rozsah aplikace srážek podle přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 182/1988 Sb. Z dostupných podkladů, tedy z regulačního plánu, ortofotomap daných území a informací od správců elektrické sítě, vodovodní a kanalizační sítě, však neshledala důvody a podmínky pro aplikaci žádné ze srážek, a to za nesrostlost s kmenovou obcí, za absenci přístupu po zpevněné komunikaci, docházkové vzdálenosti, složitosti a orientaci, a za nemožnost napojení na elektrické vedení, vodovodní a kanalizační síť. Soud má vyjádření znalkyně o neaplikaci srážek za dostatečné, a to i v souvislosti s tvrzením žalované, že ke stejnému závěru dospěli rovněž znalci, jež odňaté pozemky oceňovali pro výpočet výše restitučního nároku žalobců, resp. jejich právních předchůdců, kdy ani v těchto posudcích žádné, tedy ani namítané srážky, na pozemky neaplikovali. Žalovaná navíc ani po výzvě soudu k upřesnění své námitky nebyla schopna ji specifikovat, a to ani odkazem na důkazy o jejich existenci, když jediným důkazem měl být výslech samotné znalkyně, od kterého nakonec upustila.

38. Hlavní spor účastníků byl o způsob ocenění odňatých pozemků žalovanou, protože se od něj pak odvíjela výše hodnoty restitučního nároku žalobců. Nebylo sporné, že žalovaná předmětné pozemky, vyjmenované v rozhodnutích specifikovaných ve výroku 1. odst. II. a výroku 3. odst. II. rozsudku, ocenila dle jejich stavu evidovaného v době jejich odnětí a přechodu na stát, tedy jako pozemky zemědělské, a nikoliv jako pozemky stavební, jimž byly v době vydání těchto rozhodnutí.

39. Nové ocenění provedla pro žalobce znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ve znaleckém posudku ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jejím úkolem bylo stanovit administrativní cenu pozemků, které byly vedeny v pozemkových knihách k. ú. [adresa] jako parc. č. PK [Anonymizováno] a parc. č. PK [Anonymizováno] a v pozemkových knihách k. ú. [adresa] jako parc. č. PK [Anonymizováno], a to podle jejich stavu ke dni jejich [Anonymizováno] na stát. Při ocenění vycházela z veřejně přístupných zdrojů dat získaných od Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Znalkyně vyšla z výměry uvedené v pozemkovém katastru, kdy se u pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] jednalo o výměru 13 279 m2, z níž nebyla vydána část o ploše 10 419 m. U pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] o výměře 24 040 m2 se jednalo o nevydaných 10 405 m a u pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] o výměře 1435 m2 se jednalo o nevydaných 546 m. Ocenění provedla podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., kdy cena za 1 m činila 250 Kčs. Touto částkou tak byly násobeny nevydané stavební výměry, proto cena nevydané části pozemku původ. PK [Anonymizováno] o výměře 10 419 m byla oceněna na 2 604 750 Kčs, cena nevydané části pozemku původ. PK [Anonymizováno] o výměře 10 405 m byla oceněna částkou [částka] a cena nevydané části pozemku původ. PK [Anonymizováno] o výměře 546 m částkou 136 500 Kčs. V součtu nevydaných pozemků se jednalo o částku [částka]. Znalkyně dále provedla vyčíslení hodnoty jednotlivých podílů na odňatých a nevydaných pozemcích, kdy podíl žalobce id. 3/8 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z výměry 10 120 m a podíl žalobce id. 1/8 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z výměry 399 m, z celkové částky 2 604 750 Kčs činil 961 219 Kčs. Podíl žalobce id. na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z částky 2 601 250 Kčs činil 650 312 Kčs. Podíl žalobce id. 1/6 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z celkové ceny 136 500 Kčs činil [částka]. Celkově tak výše restitučního nároku dle podílu žalobce činila 1 634 281 Kčs. Podíl žalobkyně id. 3/8 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z výměry 10 120 m a podíl žalobkyně id. 1/8 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z výměry 399 m, z celkové částky 2 604 750 Kčs činil 961 219 Kčs. Podíl žalobkyně id. na pozemku původ PK [Anonymizováno] z celkové částky 2 601 250 Kčs činil 650 312 Kčs a podíl žalobkyně id. 1/6 na pozemku původ. PK [Anonymizováno] z celkové ceny 136 500 Kčs činil [částka]. Celkově tak výše restitučního nároku dle podílu žalobkyně činila 1 634 281 Kčs.

40. Znalkyně k posudku připojila znaleckou doložku a prohlášení o vědomosti si následků vědomě nepravdivého a hrubě zkresleného posudku. Posudek tak splňoval předpoklady stanovené § 127a o.s.ř. pro znalecký posudek, proto jej soud v rámci hodnocení důkazů také takto hodnotil. Žalovaná proti samotnému výpočtu ničeho nenamítala, sporovala pouze způsob výpočtu z hlediska důvodnosti použití § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb.

41. Žalovaná, resp. její právní předchůdce, pozemkový úřad, při ocenění nevydaných pozemků žalobcům, vycházela ze znaleckých posudků, jež pozemky oceňovaly jako ornou půdou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků a z předložených protokolů pro stanovení BPEJ pozemku. Z nich bylo prokázáno, že pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/00 v k. ú. [adresa] původ. PK část [Anonymizováno] o výměře 10120 m2 byl pro výměru 5565 m2 použit kód 20610 a zbylá výměra 4555 m2 byla označena za nebonit. půdu. Dále pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. PÚ 6420/92 v k. ú. [adresa] původ. PK část 1038 o výměře 546 m2 se vycházelo z kódu 21089, pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] původ. PK [Anonymizováno] o výměře 10405 m2 se vycházelo z kódu 22614, pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] původ. PK část 1683 o výměře 10120 m2 se vycházelo z kódu 20610 pro výměru 5572 m2 a zbylá výměra 4548 m2 byla označena za nebonit. půdu. Konečně pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] původ. PK část 1683 o výměře 399 m2 byl označen za nebonit. půdu.

42. Existence restitučního nároku žalobců v době podání žaloby a v době vyhlášení rozsudku, byla další spornou skutečností, protože žalovaná setrvala na stanovisku, že výplatou částky [částka] byl restituční nárok žalobců zcela vypořádán. [jméno FO] svém postoji setrvala i po změně skutkové situace, kdy má soud za prokázané, že dne [datum] vydal [Jméno žalovaného], Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. [adresa] pod sp. zn. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. j. SPÚ [č. účtu]/[Anonymizováno] opravné rozhodnutí, kterým opravil zřejmou nesprávnost ve výroku II. písemného vyhotovení rozhodnutí vydaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] úřad [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1 v části výměry nevydaného pozemku, jež po této opravě u pozemku původ. PK část parc. č. [hodnota], zní 12593 m namísto dosavadní výměry 10405 m2. Žalovaná setrvala na tvrzení o plném uspokojení restitučního nároku žalobců v roce 2009, protože sama považovala vydané opravné rozhodnutí za chybné. K tomu uvedla, že opravné rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno, protože se jím neopravovala chyba, když restituenti o další části pozemku původ. PK parc. č. [hodnota] nepožádali. Žalovaná považovala za nepřípustné, že se tímto rozhodnutím fakticky rozhodlo o přiznání dalšího restitučního nároku žalobcům, proto požadovala, aby soud k opravnému rozhodnutí nepřihlížel.

43. Soud má v řízení za prokázáno, že ač žalovaná z vlastního podnětu zahájila řízení o přezkum opravného rozhodnutí, jež žalobci napadli odvoláním, ke dni rozhodnutí opravné rozhodnutí bylo pravomocné od 27. 6. 2024. Tomu odpovídala také aktuální evidence zůstatku restitučního nároku žalovanou, jež byl pro každého z žalobců evidován na základě opravného rozhodnutí ve výši [částka], jak bylo prokázáno aktuální evidencí nároků žalobců. Soud proto musel při svém rozhodnutí k pravomocnému opravnému rozhodnutí přihlédnout.

44. Soud proto má za prokázanou aktuální výši restitučního nároku každého z žalobců 1 771 031,50 Kčs, jak vyplynulo z dodatku č. 1 ze dne 20. 4. 2024 k posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveného stejnou znalkyní, proti jehož výpočtu a závěrům nebyly žalovanou vzneseny žádné konkrétní námitky. Znalkyně novou výši stanovila v návaznosti na změnu výměry nevydaného pozemku, protože se jí mění i celková cena za něj, a to z částky 2 601 250 Kčs na 3 148 250 Kčs. Změna se dotkla i hodnoty id. spoluvlastnického podílu žalobců v rozsahu , proto na každého z nich nově připadla částka 787 062,50 Kčs, namísto původních 650 312 Kčs. Soud má z posudku za prokázané, že u každého z žalobců se tak jedná o navýšení o částku 136 750,50 Kčs.

45. Přestože mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci a jejich právní předchůdci jako oprávněné osoby uzavřeli s žalovanou, resp. s jejím právní předchůdcem, pozemkovým úřadem, dohody o poskytnutí peněžité náhrady, rozpor mezi nimi panoval v tom, zda se uzavřením těchto dohod výslovně vzdali zbytku restitučního nároku.

46. Dokazováním provedeným předmětnými dohodami o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, uzavřenými oprávněnými osobami s pozemkovým úřadem; a to žalobce dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/1, [jméno FO] dne 20. 4. [Anonymizováno] pod č. j. [Anonymizováno]/1 a [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/1 a dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/1, bylo prokázáno, že se jednalo o obsahově shodné texty, lišící se pouze v záhlaví uvedeným jménem konkrétní oprávněné osoby, jež obsahovaly části pro volbu některé z 5 nabízených variant s nutností dopsání provedené volby jedné z variant a přeškrtnutí ostatních nezvolených variant. Žádná z dohod neobsahovala výslovné prohlášení o vzdání se zbytku restitučního nároku nad rámec zvolené varianty poskytnutí náhrady za odňaté a nevydané pozemky.

47. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením žalobců, že její chování ve vztahu k jejich nároku na řádné vypořádání restitučního nároku bylo svévolné a liknavé, proto se tato rozporná tvrzení stran stala rovněž předmětem dokazování.

48. Žalovaná ke svému tvrzení, že narozdíl od žalobců, jež od roku 2009 do roku 2022 aktivně neprojevili s oceněním nesouhlas, předložila informační dopisy, jež údajně [právnická osoba] ČR v listopadu 2011 a v únoru 2012 zaslal téměř 40 000 oprávněným osobám. Z těchto dopisů má plynout její aktivní přístup při procesu vypořádání restitučních nároků. Soud však má z předložených dopisů za prokázáno, že jeden z nich měl psát ředitel [právnická osoba] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a druhý z nich vedoucí sekce restitucí [právnická osoba] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Cílem obou dopisů bylo informovat restituenty o možnostech vypořádání restitučních nároků a požádat je o aktivní přístup při jejich uplatňování. Ve zbytku dopisy obsahují pouze jakousi obecnou předlohu dopisu, bez bližší konkretizace adresáta, jednacího čísla věci, bez specifikace konkrétních pozemků, pouze s připravenými kolonkami pro vyplnění. Oba dopisy obsahují jen obecné informace, nijak se nezabývají způsobem ocenění restitučního nároku a neplyne z nich, že by byly adresovány žalobcům či jejich právním předchůdcům. Tyto dopisy nemají vypovídací hodnotu k tvrzením žalované o jejím aktivním přístupu k vypořádání nároku žalobců.

49. Naopak bylo prokázáno z žádosti ze dne 24. 10. 2003, že žalobce, jeho matka [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] požádali [právnická osoba] ČR o dodatečné vypořádání jejich restitučního nároku v podobě vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané dle rozhodnutí [Anonymizováno] hl. m. [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/00, protože v zákonné lhůtě nestihli požádat o finanční náhradu. Žádost byla doručena dne 19. 11. 2003 a zaevidována pod č. j. 11868. Žalobce, [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] byly rovněž aktivními účastníky restitučního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 345/2006, odvolacího řízení v téže věci vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Co 195/2008 i dovolacího řízení vedeného v téže věci Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 28 Cdo 3793/2009. Řízení o týkalo části nevydaných pozemků dle rozhodnutí č. j. PÚ 6420/92/1 a trvalo od roku 2006 do 10. 4. 2009. Právní posouzení:

50. Žalobci učinili předmětem řízení nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu předmětných náhradních pozemků, které si sami vybrali, za pozemky jim v restituci nevydané, a to mimo veřejnou nabídku náhradních pozemků.

51. Soud po právní stránce předmětný spor posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Zároveň při svém rozhodnutí přihlížel, v souladu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování podle § 6 o.s.ř., i k recentní judikatuře Ústavního a Nejvyššího soudu ČR, zejména pak k nálezům Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23 a ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. III. ÚS 3111/23.

52. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn…za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991 a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby.

53. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

54. Žalobci, o nichž nebylo v řízení sporu že jsou osoby oprávněné, si byli vědomi zákonem předvídaného postupu pro získání náhradního pozemku dle § 11a zákona o půdě, proto svůj nárok uplatnili před podáním žaloby v říjnu 2022 a březnu 2023 přihláškou do veřejné nabídky. Učinili tak i v průběhu řízení, po nabytí právní moci opravného rozhodnutí, v listopadu a prosinci 2024, kdy u nich žalovaná zaevidovala zůstatek restitučního nároku. Ve všechny případech byly přihlášky žalovanou odmítnuty pro nedostatečnou výši nároku, který žalovaná i přes opakované výzvy žalobců odmítala přecenit. Žalovaná svým postojem k žádostem žalobců na zaevidování jejich restitučního nároku ve správné výši jim fakticky znemožnila možnost získat náhradu za pozemky nevydané standardní cestou, převodem náhradních pozemků ve veřejné nabídce. Žalobci tak neměli jinou možnost, jak se domoci svých práv, než cestou této žaloby o nahrazení projevu vůle. S ohledem na neměnný postoj žalované v průběhu řízení, kdy trvala na uspokojení nároku žalobců pouze cestou veřejné nabídky, lze důvodně předpokládat, že bez požadovaného „přecenění“ žalovanou by i další přihlášky do veřejné nabídky byly odmítnuty. Soud proto dospěl k závěru, že si žalovaná tímto jednáním počínala přinejmenším liknavě a v důsledku této liknavosti nebyly dosud nároky žalobců zcela vypořádány.

55. Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak.

56. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě, oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

57. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiné pozemky, poskytne stát finanční náhradu podle zvláštních předpisů.

58. Podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odst. 2, činí v hlavním městě Praze 250 Kčs.

59. Podle bodu 3, 4 a 5 přílohy č. 7 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, jsou důvody pro snížení ceny pozemku, není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod, na veřejnou kanalizaci a na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 m.

60. Podle § 14 odst. 3 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

61. Podle přílohy č. 9 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena orné zemědělské půdy stanovila příslušnou sazbou Kčs/m2 v závislosti na BPEJ dané orné půdy tak, že pro bonitu 20610 činila 7,50 Kčs/m2, pro bonitu 24089 činila 0,75 Kčs/m2 a pro bonitu 22614 činila 4,20 Kčs/m2.

62. Podle § 14 odst. 4 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina činí 75 % ceny orné půdy určení podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

63. Nesporným bylo, že výše hodnoty restitučního nároku za nevydané pozemky, jež byla žalobcům a jejich právním předchůdcem vyplacena finanční náhradou, vycházela ze stavu evidovaného v tehdejším PK (role, louka) a nikoliv stavu skutečného, kdy tyto pozemky byly oceněny dle sazeb pro zemědělskou půdu podle § 14 odst. 3 a odst. 4, ve spojení s přílohou č. 9 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb..

64. Restituční nárok žalobců byl sice uspokojen výplatou finanční náhrady v roce 2009, avšak nikoliv vypořádán v plném rozsahu. Žalobci jsou tak nadále nositeli restitučního nároku, a to nejen proto, že došlo k jeho novému zaevidování na základě pravomocného opravného rozhodnutí, ale zejména proto, že byl žalovanou od počátku evidován chybně. K nesprávné evidenci došlo z důvodu chybného způsobu ocenění, kdy nevydané pozemky byly oceňovány nikoliv podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., jako pozemky určené pro stavbu, ale bylo vycházeno z jejich charakteru evidovaného v původ. PK v době jejich přechodu na stát, tedy jako orná půda (role) a louka a tudíž také oceňovány podle § 14 odst. 3 a 4 vyhlášky v cenách dle její přílohy č.

9. Žalovaná chybu nenapravila ex offo, přestože dle jejího vyjádření z vlastního podnětu od roku 2010 prováděla kontroly v restitučních věcech, a neopravila ji ani po té, co na ni od roku 2022 začali žalobci upozorňovat. Žalovaná tak neučinila přesto, že její povinností jako organizační složky státu je evidovat restituční nároky v jejich skutečné výši a při jejich výpočtu se řídit platnou právní úpravou, včetně výkladu zákonných ustanovení prostřednictvím judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalovaná tak evidentně neučinila, ač jí musel být od roku 2013 znám nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1088/2012, vydaný v řízení, jehož byl stát účastníkem (prostřednictvím Pozemkového úřadu ČR), obsahující výklad postupu státu při určování hodnoty pozemků pro účely restitucí, kdy došlo ke změně dosavadního způsobu ocenění za nevydaný a odňatý pozemek na území hl. m. Prahy určený k zastavění na 250 Kčs/m2 v souladu s § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaná přesto svou obranu v této věci postavila na vině žalobců, kteří na chybu v ocenění upozornili až 13 let od výplaty náhrady. Soud v chování a obraně žalované tímto spatřuje znaky svévole, když jako organizační složka zastupující stát viní běžného občana z vlastní chyby, ač je povinna řídit se zákony a recentní judikaturou obsahující jejich výklad.

65. Soud se tak ztotožnil s argumentací žalobců, že jejich restituční nárok dosud nebyl plně uspokojen. Jejich restituční nárok, ať již z původních rozhodnutí o nevydání, tak i z opravného rozhodnutí, je totiž třeba posuzovat jako celek. Aktuální judikatura (nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2024, sp. zn. 28 Cdo 1905/2024) konstatuje, že stát je povinen evidovat restituční nároky ve správné výši a nesmí případnou chybu v tomto směru přenášet na restituenty. Námitky žalované, že žalobci od roku 2009 do roku 2022 aktivně neprojevili nesouhlas s provedeným oceněním jsou tak bezvýznamné, protože nelze vinit žalobce jako oprávněné osoby, že měly důvěru ve věcnou správnost rozhodnutí státu vydaných v jejich restituční věci. Naopak to byla žalovaná, kdo svou nečinností, a tedy liknavostí, kdy řádně a včas nepřezkoumala, zda o výši nároku žalobců bylo rozhodnuto správně, způsobila, že v důsledku nesprávného ocenění fakticky nemohli plně uplatnit své nároky cestou účasti ve veřejných nabídkách v souladu se zákonem o půdě.

66. Soud se naopak neztotožnil s námitkou žalované, že žalobci svůj restituční nárok zcela vyčerpali výplatou finanční náhrady v roce 2009, protože proti ní nic 13 let nenamítali a kterou neodmítli přijmout. V souladu s recentní judikaturou (nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2025 sp. zn. III. ÚS 3111/23) totiž restituenti, kteří svůj nárok čerpali finanční náhradou, nemůžou být znevýhodněni na úkor druhé skupiny restituentů tím, že jeho výplatou jej zcela vyčerpali a tento by zanikl splněním. Výjimkou jsou případy, kdy se na tom restituent s úřadem dohodne nebo kdy se restituent tohoto nároku výslovně vzdal. K tomu však v předmětné věci nedošlo, když dohoda o vzdání se restitučního nároku, tedy nároku ve výši rozdílu mezi vyplacenou náhradou a skutečnou výší nároku, nebyla uzavřena. Takové ujednání či výslovné vzdání se tohoto nároku z obsahu dohod uzavřených dle § 16 odst. 1 zákona o půdě, dne 6. 3. 2009 pod č. j. F356/1, dne 20. 4. 2009 pod č. j. F777/1, dne 28. 4. 2009 pod č. j. F357/1 a dne 20. 4. 2009 pod č. j. F769/1 nebylo prokázáno. Uzavření jiných dohod v tomto směru nebylo žalovanou ani tvrzeno.

67. Žalobci, dle soudu, naopak vyvinuli dostatečnou aktivitu, aby se domohli přezkumu výše jejich nároku, kdy za tímto účelem si nechali vypracovat posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], která dospěla k závěru, že odňaté pozemky byly pozemky určené k výstavbě, která následně také na nich proběhla. V souladu s tímto závěrem vyznělo provedené dokazování, jež jednoznačně prokázalo, že nevydané pozemky byly pozemky stavební. Závěr o tom, že byly v době rozhodnutí o jejich nevydání (rok 2002, 2005-2007) zastavěny, vyplývá již ze samotných rozhodnutí právní předchůdkyně žalované (pozemkového úřadu). Z jejich obsahu lze vycházet, protože tento závěr byl dostatečně odůvodněn a vycházel z místního šetření úřadu, provedeného před vydáním rozhodnutí a u jednoho z nich dokonce i z náhledu na ortofotomapu části pozemku k datu 24. 6. 1991 za účelem zjištění stavu jeho rozestavěnosti. V souladu s odůvodněním pozemkového úřadu znalkyně ve znaleckém posudku logicky a srozumitelně formulovala svůj závěr o stavebním charakteru pozemků v době přechodu na stát a doložila jej územně plánovací dokumentací regulující území v době přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát, snímky pozemkové mapy, ortofotomapou, návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] - [Anonymizováno], [adresa] a [Anonymizováno] a legendou k přehledným regulačním a sestavovacím plánům hl. m. Prahy z listopadu 1930. Žalovaná v řízení nenamítala žádnou konkrétní nesprávnost závěru tohoto posudku, že odňaté a nevydané předmětné pozemky se nachází ve funkčních plochách regulačního plánu, a to pozemek původ. PK 1683 ve funkční ploše – továrny, průmysl, pozemek původ. PK 1767 ve funkční ploše - veřejné komunikace, rodinné domy, zahrady a náměstí a pozemek původ. PK 1038 ve funkční ploše - rodinné domy.

68. Žalobci tak disponují dosud neuspokojeným restitučním nárokem 3 542 063 Kčs, kdy podíl každého z nich na něm činí 1 771 031,50 Kčs. Vydání vybraných náhradních pozemků, specifikovaných ve výroku 1. odst. IV. a výroku 3. odst. IV. nic nebrání, protože jsou ve vlastnictví státu, jsou bez zákonných překážek ohledně převodu a jejich celková výše 821 817,91 Kčs, jež nebyla sporná, je nižší než dosud neuspokojená výše restitučního nároku žalobců.

69. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen “o.z.”), právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

70. Podle § 100 odst. 2 věta první o.z., promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

71. Podle § 101 o.z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

72. Žalobci se svého práva na přecenění domáhají od roku 2022, tedy dle žalované až po 13 letech od uspokojení jejich nároku výplatou finanční náhrady, proto žalovaná namítla jeho promlčení. Soud se uplatněnou námitkou promlčení zabýval v rámci provedeného dokazování a dospěl k závěru, že vzhledem ke zjištěným okolnostem není tato námitka důvodná, protože k promlčení nedošlo a navíc její uplatnění žalovanou je v rozporu s dobrými mravy.

73. Předpokladem promlčení práva je uplynutí promlčecí doby, jež je v daném případě tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Při aplikaci § 101 o.z. na zjištěný skutkový stav je tak třeba konstatovat, že k uplynutí promlčecí doby nemohlo dojít, protože počátek jejího běhu pro žalobce nastal až od okamžiku, kdy zjistili, že žalovaná nehodlá plnit. Při aplikaci na předmětný spor, žalobci poprvé zjistili, že žalovaná jejich požadavku na evidenci jejich restitučního nároku ve správné výši nevyhoví, až okamžikem doručení odpovědi žalované ze dne 20. 10. 2022 na jejich výzvu k přecenění ze dne 29. 9. 2022, což bylo dne 24. 10. 2022. Teprve tímto okamžikem s jistotou zjistili, že žalovaná provézt přecenění odmítá. Ještě před doručením tohoto stanoviska žalované se žalobci mohli domnívat, že jejich nárok bude uspokojen ve veřejné nabídce, proto dne 5. 10. 2022 vyplnili formulář žádosti o převod náhradního pozemku. Žádost jim však byla dne 19. 10. 2022 žalovanou zamítnuta z důvodu, pro který přecenění požadovali. K zamítnutí žádosti však došlo ještě před doručením odpovědi žalované na jejich požadavek na evidenci jejich nároku ve správné výši, proto se v té době mohli domnívat, že jejich požadavku bude vyhověno, čímž jim bude umožněno znovu požádat o převod náhradních pozemků ve veřejné nabídce. Žalobu podali dne 28. 3. 2023, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby, jež započala běžet dne 25. 10. 2022. K promlčení proto nemohlo dojít.

74. Námitka promlčení vznesená žalovanou je navíc v této věci námitkou nepřípustnou pro rozpor s dobrými mravy, protože byla vznesena ze strany státu, prostřednictvím jeho organizační složky, jenž, byť v době předchozího totalitního režimu, porušil majetková práva žalobců, resp. jejich právních předchůdců, kteří se teď v tomto řízení musí domáhat jejich nápravy (viz. nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. I. ÚS 1688/09).

75. Soud při svém rozhodnutí přihlížel i k vydanému opravnému rozhodnutí, jímž došlo k opravě výše restitučního nároku žalobců, protože bylo vydáno k tomu příslušným orgánem státu. Rozhodnutí bylo k okamžiku vyhlášení rozsudku nadále v právní moci. Na tomto závěru soudu nic nemění skutečnost, že žalovaná toto pravomocné rozhodnutí podrobila svému internímu přezkumu, protože v souladu s § 135 odst. 2 o.s.ř. je soud povinen z tohoto správního rozhodnutí vycházet a presumovat jeho věcnou správnost, a to až do doby, dokud nebude zákonným způsobem pravomocně změněno nebo zrušeno.

76. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a dle návrhu žalobců nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu dle zákona o půdě (výrok 1. a 3.), neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobců nezanikl, nadále trvá ve výši vypočtené znalkyní ve znaleckém posudku a jeho dodatku, že tento nárok není promlčen a nezanikl ani tím, že by se jeho uspokojení žalobci výslovně vzdali. Výše restitučního nároku vypočtená znalkyní vycházela správně z ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních. Přístup žalované k nároku žalobců na zaevidování jejich nároku ve správné výši je možno hodnotit jako liknavý a svévolný, protože přes aktivní snahu žalobců jim žalovaná svým odmítavým postojem o zaevidování jejich nároku ve správné výši fakticky zabránila jeho uspokojení cestou zákonnou, tedy cestou účasti ve veřejné nabídce pozemků, předpokládanou zákonem o půdě. Důvodnost podané žaloby na vydání vhodných náhradních pozemků proto soud nevázal na podmínku nutné další (marné) účasti žalobců ve veřejné nabídce, jak bylo judikováno Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5487/2017.

77. Soud se pro nadbytečnost, vzhledem k důvodům, pro které bylo žalobě vyhověno, nezabýval tvrzením a důkazy žalobců, že žalovaná vůči jiným restituentům postupovala odlišně, když jejich restituční nárok sama přecenila. V souvislosti s tím se soud v odůvodnění blíže nezabýval ani hodnocením důkazů k tvrzení žalobců o praktikách žalované, jimiž diskriminovala jednu skupinu restituentů před jinou při přecenění jejich restitučních nároků. Jednalo se o odpověď Institutu plánování a rozvoje [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a o protokol o jednání vedeného dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci sp. zn. 98 C 162/2019 o výslechu svědkyně [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba]. Náklady řízení 78. Úspěch žalobců ve věci se projevil v nákladovém výroku, kterým soud zavázal žalovanou k plné náhradě nákladů řízení účelně vynaložených žalobci k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Za účelně vynaložené náklady žalobců lze považovat tyto náklady: - odměnu za zastupování advokátem podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), kdy tarifní hodnota byla dle § 8 odst. 1 a.t. vypočtena z celkové hodnoty náhradních pozemků ve výši 821 817,91 Kč/2, tedy pro každého z žalobců z hodnoty 410 908,955 Kč a činí 7 984 Kč x 2 = 15 968 Kč/úkon, s ohledem na její snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 a.t. (20 % z 9 980 Kč = 1 996 Kč), - v roce 2024 provedl zástupce žalobců 7 úkonů právní služby v plné sazbě 15 968 Kč, v celkové výši 111 776 Kč (příprava a převzetí věci právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., vyjádření k námitkám žalované ze dne 2. 1. 2024 a 15. 11. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., vyjádření k opravnému rozhodnutí ze dne 27. 8. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a účast u jednání dne 20. 11. 2024 v čase od 9:00 do 12:21 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), - v roce 2024 provedl zástupce žalobců 1 úkon právní služby v poloviční sazbě ve výši[Anonymizováno]7 984 Kč (jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) a.t.), - v roce 2025 provedl zástupce žalobců 6 úkonů právní služby v plné sazbě 17 964 Kč, v celkové výši 107 784 Kč (vyjádření žalobců k vyjádření žalované ze dne 29. 1. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast u jednání dne 12. 2. 2025 v čase od 12:00 do 16:20 hod. – za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. a účast u jednání dne 17. 3. 2025 v čase od 10:15 do 13:21 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), - náhradu hotových výdajů v celkové výši 5 100 Kč za provedených 8 úkonů právní služby v roce 2024 dle předchozí odrážky, při sazbě 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. platného do 31. 12. 2024 a provedených 6 úkonů právní služby v roce 2025 dle předchozí odrážky, při sazbě 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. platného od 1. 1. 2025, - náhradu za promeškaný čas cestou na jednání soudu v roce 2024 v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. platného do 31. 12. 2024 ve výši 1 200 Kč, - náhradu za promeškaný čas cestou na jednání soudu v roce 2025 v rozsahu 2 x 12 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. platného od 1. 1. 2025 ve výši 3 600 Kč, - jízdné podle § 13 a.t. v roce 2024 ve výši 4 641 Kč[Anonymizováno]v podobě náhrady cestovních výdajů k jednání na trase Praha – Zlín a zpět, při ujetí 618 km, amortizaci dle vyhlášky 5,60 Kč/km, průměrné spotřebě osobního vozidla 5 litrů benzinu Natural 95 při vyhláškové ceně 38,20 Kč/litr, - jízdné podle § 13 a.t. v roce 2025 ve výši 5 032 Kč v podobě náhrady cestovních výdajů k jednání dne 12. 2. 2025 na trase Praha – Zlín a zpět, při ujetí 594 km, amortizaci dle vyhlášky 5,80 Kč/km, průměrné spotřebě osobního vozidla 7,7 litrů nafty při vyhláškové ceně 34,70 Kč/litr, - jízdné podle § 13 a.t. v roce 2025 ve výši 5 100 Kč v podobě náhrady cestovních výdajů k jednání dne 17. 3. 2025 na trase Praha – Zlín a zpět, při ujetí 602 km, amortizaci dle vyhlášky 5,80 Kč/km, průměrné spotřebě osobního vozidla 7,7 litrů nafty při vyhláškové ceně 34,70 Kč/litr, - 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 52 965 Kč, vypočtené z částky 252 217 Kč, podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Žalobci tak byla na nákladech řízení přiznána částka 152 591 Kč výrokem 2. a žalobkyni částka 152 591 Kč výrokem 4. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou.

Poučení