26 C 87/2024 - 130

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce] sídlem [Adresa Zástupce] o zaplacení 53 832,40 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53 832,40 Kč spolu s úrokem ve výši 9,42 % ročně z částky 46 000 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 832,40 Kč od 7. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 78 443,29 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 9. 1. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 53 832,40 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 25. 7. 2022 smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byla bytová jednotka č. [Anonymizováno] s dispozicí 3+kk ve 2. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] (dále i jen "nájemní smlouva"). Nájemné si smluvní strany dohodly ve výši 25 000 Kč měsíčně s tím, že žalobce byl dále povinen hradit žalované měsíční zálohy za služby ve výši 6 045 Kč. V článku IV. odst. 4 si smluvní strany dohodly, že žalobce uhradí žalované peněžitou jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tj. částku 46 000 Kč. Žalobce tuto kauci 46 000 Kč uhradil žalované dne 29. 7. 2022. Výše uvedený nájemní vztah založený nájemní smlouvou byl ukončen uplynutím doby, tj. dne 31. 7. 2023 a dne 27. 7. 2023 došlo k vrácení/předání bytu žalované. Žalobce a žalovaná uzavřeli o vrácení bytu předávací protokol. Při předání bytu byly zaznamenány stavy měřidel, předány klíče, znamenáno vybavení bytu, které je součástí bytu a zůstává v něm. Byt byl předán žalované bez zjevných závad, ve stavu odpovídajícím stáří výstavby a užívání. Žalovaná však porušila svoji povinnost vrátit žalobci po vyklizení a předání bytu peněžitou jistotu 46 000 Kč. Žalobce ji k vrácení vyzýval, naposledy předžalobní výzvou ze dne 6. 10. 2023, doručenu žalované dne 12. 10. 2023 s datem vrácení 16. 10. 2023. Žalobce měsíčně žalované hradil kromě nájemného 25 000 Kč i zálohy za služby ve výši 6 045 Kč (čl. IV. odst. 2 nájemní smlouvy). V roce 2023, tj. za měsíce leden až červenec 2023 žalobce uhradil na zálohách částku 42 315 Kč (7 x 6 045 Kč). Dle žalovanou předloženého vyúčtování, činí náklady bytu za uvedené období částku 34 482,60 CZK. Žalobci tedy vzniklo právo na vrácení přeplatku na zálohách ve výši 7 832,40 Kč. Žalovaná však na zálohách odváděla nikoli celou žalobcem poskytnutou zálohu 6 045 Kč, nýbrž pouze 5 375 Kč, proto je na vyúčtování přeplatek uveden v nižší výši, tj. 3 142 Kč, odpovídající skutečně odváděným nižším zálohám. Vyúčtování bylo vystaveno dne 7. 8. 2023 a žalobci žalovanou doručeno dne 6. 9. 2023 s tím, že do 30 dnů, tj. do 6. 10. 2023, ode dne doručení vyúčtování byla žalovaná povinna uhradit žalobci přeplatek na zálohách. Žalobce vyzval žalovanou k vrácení správně vypočteného přeplatku emailem dne 8. 9. 2023. Do dnešního dne nebyl přeplatek žalobci vrácen. Vzhledem k uvedeným skutečnostem žalobce podal k soudu žalobu.

2. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 13. 1. 2024, č. j. EPR 5448/2024-9, kterým jí bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 53 832,40 Kč, a který jí byl doručen dne 19. 1. 2024, odpor s tím, že nárok zcela neuznává, neboť dle jejího názoru nárok uplatněný žalobcem zanikl započtením pohledávek žalované vůči žalobci. Odpor ze dne 1. 2. 2024 doplnila podáním ze dne 2. 3. 2024 tak, že může učinit nesporným, že dne 25. 7. 2022 uzavřela nájemní smlouvu, na jejímž základě byl žalobce oprávněn užívat za podmínek uvedených ve smlouvě bytovou jednotku č. [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Dále žalovaná učinila nesporným, že dne 29. 7. 2022 obdržela od žalobce částku 46 000 Kč, jakožto peněžitou jistotu, což odpovídá dvěma měsíčním nájmům bytu poníženým o částku 2 000 Kč odpovídající hodnotě garážového stání za dobu dvou měsíců. Za nesporné je dále možné učinit to, že dne 27. 7. 2024 došlo k vyklizení bytu, jenž byl předmětem nájmu. Žalobci byl pronajatý byt předán bez jakýchkoliv vad a nedostatků dne 31. 7. 2022, žalobce tedy byt fakticky užíval po dobu od 31. 7. 2022 do 27. 7. 2023, kdy došlo ke zpětnému předání užívaného bytu žalované. O předání a převzetí bytu žalovanou byl mezi účastníky sepsán dne 27. 7. 2023 předávací protokol, kde byly původně zaznamenány pouze stavy jednotlivých měřidel, klíčů od domu, bytu a poštovní schránky a movitých věcí nacházejících se v bytě. Žalobkyní byly následně zjištěny na bytě a jeho vybavení následující závady, a to malba – lokálně, dvířka kuchyňské linky – roh, korpus horních dvířek a obkladový panel – pravděpodobně pára a podlaha pokoj a u balkonových dveří. V této souvislosti došlo mezi účastníky k rozepři ohledně stavu bytu, ve kterém byl byt předáván žalované, a z toho důvodu byl výčet závad uveden pouze ve stejnopisu určeném pro žalovanou. Žalobce byl požádán, aby i do jeho předávacího protokolu bylo možné doplnit vytčené závady, a to i jeho případným nesouhlasným stanoviskem, ale odmítl toto učinit. Existují tedy dva předávací protokoly, jeden s uvedením závad v držení žalované, jeden, kde tyto závady nejsou, v držení žalobce. Předávání bytu žalované a zjištění poškození se účastnil pan [tituly před jménem] [jméno FO] z realitní kanceláře [Anonymizováno]. V předávacím protokolu ze dne 31. 7. 2022 nejsou uvedeny žádná poškození či vady předmětu nájmu, tedy jak pokud jde o bytovou jednotku, tak i její vybavení s tím, že předmět nájmu byl do doby zjištění uvedených poškození užíván toliko žalobcem, který dle názoru žalované nese plnou odpovědnost za škody na jejím majetku. V souvislosti s poškozením vybavení bytu žalobcem, které bylo zjištěno při předávání bytu dne 27. 7. 2023, si žalovaná nechala zpracovat cenovou nabídku na odstranění zjištěných poškození firmou [Anonymizováno] ve výši 64 297 Kč. Dále si od správcovské společnosti vyžádala dílčí vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky užívané nájemcem za období 2023/01 až 2023/07. Z uvedeného vyúčtování vyplývá, že za dané období měl žalobce přeplatek ve výši 3 142 Kč. Žalobce škodu žalované dobrovolně neuhradil, provedla tedy dne 6. 9. 2023 ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, započtení svých pohledávek z titulu náhrady škody způsobené žalobcem ve výši 64 297 Kč vůči nároku žalobce na vrácení složené jistoty ve výši 46 000 Kč včetně úroku ve výši 9,42 % p.a. požadovaném žalobcem ze složené jistoty a přeplatku ve výši 3 124 Kč uvedeného v dílčím vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky za období 2023/01 až 2023/07 s tím, že v části 10 822 Kč zůstal nárok žalované neuspokojen. Žalovaná má tedy za to, že výše uvedeným započtením jejích pohledávek z titulu náhrady škody, došlo k zániku pohledávky, kterou žalobce uplatňuje žalobou.

3. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne 3. 4. 2024, doručeném soudu dne 4. 4. 2024, v němž uvedl, že v daném řízení je nesporné, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 25. 7. 2022 smlouvu o nájmu bytu s tím, že nájemní vztah zanikl uplynutím doby, tedy dnem 31. 7. 2023. Zhruba měsíc před skončením nájemního vztahu žalobce s rodinou pronajatý byt opustil a během měsíce července 2023 byt vyklidil. Zhruba od 10. 7. 2023 žalobce předal, resp. poskytl, klíče od bytu realitnímu makléři žalované, panu [jméno FO], který následně v bytě prováděl prohlídky se zájemci o byt. Žalovaná si ještě před samotným protokolárním předáním bytu dne 27. 7. 2023 byt společně se žalobcem dne 19. 7. 2023 ve 12 hodin důkladně prohlédla. Při této prohlídce neshledala žádné závady. Byt byl protokolárně žalobcem předán žalované dne 27. 7. 2023, kdy při předání a podpisu předávacího protokolu byla přítomna manželka žalobce, paní [jméno FO]. Do předávacího protokolu nebyly žádné vady uvedeny. Žalobce se o údajných vadách dozvěděl poprvé od žalované emailem, a to až dne 22. 8. 2023 v reakci na žalobcův požadavek na vrácení jistoty 46 000 Kč včetně úroků, kdy tyto žalovaná odmítala hradit a sdělovala žalobci, že dokáže v bytě „zjistit“ vady ve výši přesahující tyto úroky, což se následně stalo, a žalovaná sdělovala žalobci stále vyšší a vyšší částky za jakési poškození bytu. Žalobce popírá, že by vady v bytě, pokud vůbec existovaly, byly způsobeny žalobcem, a existovaly v době předání bytu žalované.

4. Z listinných důkazů založených ve spise soud učinil tato skutková zjištění: žalobce a žalovaná uzavřeli dne 25. 7. 2022 smlouvu o nájmu bytu č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], o velikosti 3+kk, na základě které se žalovaná zavázala pronajmout žalobci tento byt a žalobce se zavázal hradit měsíční nájemné za užívání bytu a garážového stání ve výši 25 000 Kč a zálohy na služby ve výši 6 045 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2023. Smluvní strany se dohodly, že nájemce uhradí na účet pronajímatele do pěti dnů po podpisu nájemní smlouvy peněžitou jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tedy 46 000 Kč, která bude po dobu nájmu uložena na účtu pronajímatele a bude použita pronajímatelem na úhradu případných budoucích nákladů pronajímatele na uvedení bytu a věcí do stavu, ve kterém byly nájemci předány, ke krytí nákladů spojených s odstraněním škod způsobených nájemcem na bytu a jeho vybavení, k úhradě dlužného nájemného, nezaplaceného vyúčtování poplatků za služby (prokázáno předmětnou Smlouvou o nájmu bytu). Z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady z účtu žalobce na účet žalované soud zjistil, že byla uhrazena částka ve výši 46 000 Kč dne 29. 7. 2022 se zprávou pro příjemce Kauce byt - [jméno FO] (prokázáno předmětným potvrzením). Z výpisu z účtu žalobce za období 1. 7. 2022 do 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že platil nájem řádně a včas (prokázáno výpisem z účtu č. [č. účtu] za dané období). Výše průměrné úrokové sazby u úvěrů na spotřebu poskytnutých bankami domácnostem v České republice v červenci 2022 dle ČNB činila 9,42 % ročně (prokázáno sdělením ČNB). Z předávacího protokolu ze dne 31. 7. 2022 vyplývá, že předávaná nemovitost je ve stavu odpovídajícím stáří výstavby a užívání, jsou zaznamenány stavy měřidel. Dále není protokol dopisován (prokázáno protokolem ze dne 31. 7. 2022). Z předávacího protokolu ze dne 27. 7. 2023 podepsaného oběma účastníky bylo zjištěno, že stav měřidel teplé a studené vody, stav elektroměru, stav plynoměru a stav měřidel topení. Dále byl předán klíč od vchodu od domu,, od schránky a garáže s tím, že předávaná nemovitost je ve stavu odpovídajícím stáří výstavby a užívání. Závěrem je uvedeno, že předávací protokol je vyhotoven ve dvou stejnopisech s platností originálu, z nichž každý z účastníků obdrží po jednom vyhotovení. Obě smluvní strany potvrdily, že se seznámily s obsahem tohoto předávacího protokolu a že plně s jeho obsahem a údaji souhlasí. Na důkaz připojují své vlastnoruční podpis. V protokolu, který předložila žalovaná je navíc připsáno- závady: malba – lokálně; dvířka kuchyňské linky – roh; korpus horních dvířek a obkladový panel – pravděpodobně pára; podlaha pokoj a u balk. dveří (prokázáno Předávacím protokolem podepsaným žalobcem i žalovanou ze dne 27. 7. 2023). Z dílčího vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila na zálohách částku 37 625 Kč, vypočtené náklady činily 34 482,60 Kč a z toho vznikl přeplatek ve výši 3 142 Kč (prokázáno předmětným vyúčtováním). Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o vrácení přeplatku na zálohách na služby ve výši 7 833 Kč, kdy žalobce překontroloval zaslané vyúčtování služeb a zjistil, že u přeplatku nezapočítala skutečně placené zálohy ve výši 6 045 Kč měsíčně, když náklady činily 34 482 Kč, zaplacené zálohy 42 315 Kč (7x 6 045 Kč), přeplatek pak činí 7 833 Kč (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 8. 9. 2023). Žalobce vyzval žalovanou k vrácení jistoty, která spolu s úroky z jistoty od jejího poskytnutí činila celkem 51 164,22 Kč (prokázáno Předžalobní výzvou k zaplacení ze dne 6. 10. 2023 s podacím lístkem ze dne 9. 10. 2023). E-mailem ze dne 6. 9. 2023 žalovaná sdělila žalobci, že po předání bytu v [adresa] zjistila další poškození bytu, a to poškození čelní obkladové desky kuchyňské linky, dvířek a spodní konstrukce skříňky kuchyně, dveří vestavěné skříně v přízemí bytu a poličky vestavěné skříně v patře bytu. Uvedla, že žalobce nese plnou odpovědnost za jejich vznik a náklady na jejich odstranění, které souhrnně činí 64 297 Kč dle přiložené kalkulace od společnosti [Anonymizováno]. Dále uvedla, že výše přeplatku nákladů za služby činí 3 142 Kč. Současně uvedla, že započítá výši úroků z jistiny v částce 4 333 Kč do kalkulace. Závěrem žalovaní provedla výpočet: depozit 46 000 Kč, úrok z depozitu 4 333 Kč, přeplatek za služby za rok 2023 ve výši 3 142 Kč, mínus náklady na opravy 64 297 Kč, celkem tedy mínus 10 822 Kč, přičemž požádal žalobce o úhradu této částky na účet č. [č. účtu] (prokázáno emailem ze dne 6. 9. 2023). Z cenové kalkulace společnosti [Anonymizováno] vyplývá, že za horní skříňku dveřovou uvádí částku 10 125 Kč s DPH, za přířez lamino částku 3 721 Kč s DPH, lakované dveře ke skříni Natalia částku 34 480 Kč, dále za práce a dopravu částku 14 504 Kč s DPH, celkem tedy s DPH částku 62 830 Kč (prokázáno cenovou nabídkou). Z e-mailu od právního zástupce žalované ze dne 16. 10. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sdělil žalobci, že pohledávka žalobce zanikla dne 6. 9. 2023 započtením pohledávek žalované vůči žalobci (prokázáno předmětným e-mailem od [Jméno Zástupce]). Žalobce na toto namítl, že jakožto nájemník z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne 25. 7. 2022 složil jistotu ve výši 46 000 Kč dne 29. 7. 2022 na účet žalované, jakožto pronajímatelky. Předmětem nájmu byla bytová jednotka č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], k jejímuž vrácení/předání došlo dne 27. 7. 2023. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k vrácení složené jistoty ve výši 46 000 Kč společně s úrokem ve výši 9,42 % z jistoty od jejího poskytnutí, a to naposledy předžalobní výzvou k zaplacení ze dne 6. 10. 2023. Dále žalobce emailovou korespondencí ze dne 8. 9. 2023 žádal o vrácení přeplatku na základě vyúčtování služeb ve výši 7 833 Kč. Z těchto dlužných částek žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila. V emailu adresovaném žalobci ze dne 6. 9. 2023 však po vyjmenování údajných škod na předmětu nájmu a vyčíslení nákladů na jejich opravu provedla žalovaná jejich jednostranné započtení. Z celkové výše jistiny, tedy 46 000 Kč, úroku z této jistiny v té době ve výši 4 333 Kč, mylně vypočteného přeplatku za služby za rok 2023 ve výši 3 142 Kč tak odečetla v emailu vyčíslené náklady na opravy poškození bytu ve výši 64 297 Kč (opravu poškození čelní obkladové desky kuchyňské linky, dvířek a spodní konstrukce skříňky kuchyně, dveří vestavěné skříně v přízemí bytu a poličky vestavěné skříně v patře bytu). Rozdíl představující částku 10 822 Kč požadovala uhradit na uvedený účet. Žalobce uplatňuje proti tomuto započtení námitku neplatnosti, kterou opírá převážně o tvrzení, že takto vyčíslené náklady na opravu údajného poškození bytu, které žalovaná měla zjistit až po předání bytu a podepsání předávacího protokolu, představují likvidní pohledávku, tedy nejistou a neurčitou, neboť údajná pohledávka žalované je co do základu a výše sporná. Je evidentní, že žalovanou tvrzené vady při předání bytové jednotky se v ní nenacházely, tzn. buď byly učiněny nějakou další osobou později anebo jsou smyšlené a mají za cíl pouze oddálit vrácení kauce žalobci, kterému tedy nezbývá, než aby se se svým nárokem obrátil na příslušný soud. Dopis byl zástupci žalované doručen dne 28. 12. 2013, přičemž dne 4. 1. 2024 se oprávněná osoba přihlásila do datové schránky (prokázáno dopisem nazvaným Námitka neplatnosti započtení ze dne 18. 12. 2023, doručenkou datové zprávy).

5. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná si objednala službu u realitní kanceláře [Anonymizováno], a to zprostředkování pronájmu, pravděpodobně někdy v roce 2022, v červnu. Svědek u této realitní kanceláře pracuje. Pomáhá panu [tituly před jménem] [jméno FO] s administrativou, provádí prohlídky pronájmu, je na pozici asistenta. Žalovaná posílala nějaký formulář panu [Anonymizováno], ten mu na ni dal kontakt, pak s panem [Anonymizováno] realizoval pronájem. Nejdříve se s žalovanou sešli, domluvili se na všech podmínkách, jak to bude probíhat. [právnická osoba] má s žalovanou podepsanou objednávku realitních služeb, že objednává tu a tu službu. Objednala tedy pronájem svého bytu. Ta jednotka je tam specifikovaná, pokud nájemce odejde v průběhu toho roku, přeobsadí byt zdarma. Žalobce za ten rok odešel, s ohledem na problémy, co vznikly, žalované nic neúčtovali. Byt na svědka působil v horším stavu, než když ho pan žalobce přebíral. Svědkovi nejvíce utkvěly v paměti podlahy, byly z exotického dřeva, hned když tam svědek přišel, viděl na nich škrábance. Pokud jde o zpětné převzetí od žalobce, objevili ještě další závady. Se žalobcem se nepohodli ohledně kauce. Žalobce chtěl zúročit kauci, mluvil snad o 10 %, poté se podepisoval protokol, koukali se na vady, ty odmítl doplnit. Byla tam přítomna i jeho manželka. Nejvíce nešťastný byl svědek z podlah, které žalovaná opravila sama. Do protokolu zapisovala žalovaná, listina je od nich z kanceláře, svědek psal ten stav elektroměru, bod jedna na listině 51 a pod dvojkou a trojkou, to již není svědkovo písmo. Domnívá se, že to psala žalované, a pak ještě psal závady v bodu pět.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žalobce je jejím manželem a z předmětného bytu se odstěhovali na přelomu června a července roku 2023, přičemž se chtěli do bytu vrátit a byt uklidit. Chtěli utřít skříňky, podlahy, běžný úklid po stěhování, jelikož tam stěhováci chodili obutí, zbyly tam zbytky balícího materiálu. Byli požádáni v průběhu července, zda by panu [jméno FO] nepůjčili jedny klíče, což učinili, došlo k předání klíčů. Bylo to zhruba 14 dní před předáním bytu žalované. Po odstěhování se do bytu vrátili zhruba jednou, dvakrát. Ví, že týden před předáním bytu měl manžel se žalovanou schůzku, kdy si ten byt prohlíželi cca hodinu. Předávky bytu se účastnili čtyři, ona, manžel, žalovaná a pan [jméno FO]. Sešli se tam odpoledne, byt společně prošli, opsaly se hodnoty měření, postupně procházeli byt. Zaznamenávalo se to do předávacího protokolu, který tam přinesl pan [jméno FO]. Poté protokoly podepsali. Podepsali je v okamžiku, kdy tam byly ty hodnoty těch měřičů, nic dalšího tam nebylo. Manžel chtěl vyřídit se žalovanou předání té jistiny a úroky ohledně ní, předal jí svůj návrh, žalovaná se ptala, jak k těm částkám došel, jak to zjistil, chvíli se o tom bavili, na to reagoval pan [jméno FO] tím, že je potřeba byt ještě jednou projít, začal ten byt znovu procházet. Žalovaná tedy s částkou nesouhlasila a bezprostředně na to reagoval pan [jméno FO], že začal další prohlídku. [jméno FO] je upozorňoval, že malba je špatná. Říkali, že už když se stěhovali, tak chtěli po paní žalované, aby vymalovala, což se nestalo, brali to tedy tak, že na stěně, která není vymalovaná, přibyly další znaky běžného opotřebení. [jméno FO] zmiňoval poškrábanou podlahu, to se také na místě řešilo. Poté pan [jméno FO] začal něco psát do předávacího protokolu žalované. Byli tam po celou dobu, co to psal, ale co tam psal, to svědkyně neví. [jméno FO] chtěl i protokol žalobce, s čímž však on nesouhlasil.

7. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností a o výpovědi shora uvedených svědků. Návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem znalce z oboru dřevo, odvětví výroby ze dřeva a obor ekonomika, který by se měl vyjádřit ke vzniku poškození kuchyňské linky a šatní skříně a stanovit opotřebení a výši škody, soud zamítl pro jeho zjevnou nadbytečnost. Soud rovněž nevyšel z výpovědi svědka [jméno FO], který nemohl o vzniku poškození bytu ničeho vědět, neboť mu byly informace o poškození skříní sděleny až žalovanou. Soud rovněž nevyšel z výpovědi manžela žalované [jméno FO], u kterého bylo zjevné, že vypovídá tendenčně ve snaze pomoci žalované ve sporu. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla, soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobce s žalovanou uzavřeli dne 25. 7. 2022 nájemní smlouvu o nájmu bytu č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], o velikosti 3+kk, na základě které se žalovaná zavázala pronajmout žalobci tento byt a žalobce se zavázal hradit měsíční nájemné za užívání bytu a garážového stání ve výši 25 000 Kč a zálohy na služby ve výši 6 045 Kč, a dále uhradit na účet pronajímatelky do pěti dnů po podpisu nájemní smlouvy peněžitou jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tedy 46 000 Kč. Po předání předmětného bytu žalovaná nevrátila uhrazenou kauci žalobci. Žalobce ji vyzval k jejímu vrácení, avšak žalovaná neuhradila ničeho.

9. Podle ustanovení § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ustanovení § 2247 odst. 4 o.z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

10. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

11. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ke vzniku povinnosti vydat bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny. Musí být naplněno nabytí majetkových hodnot obohaceným, nespravedlivý důvod obohacení, majetková újma ochuzeného a příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného.

13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla dne 25. 7. 2022 uzavřena smlouva o nájmu bytu podle ustanovení § 2201 o.z., kterou se žalovaná zavázala přenechat žalobci k užívání předmětný byt a žalobce se zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši 25 000 Kč a zálohy na služby ve výši 6 045 Kč, a dále uhradit na účet pronajímatelky do pěti dnů po podpisu nájemní smlouvy peněžitou jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tedy 46 000 Kč. Po ukončení nájemního vztahu vyzval žalobce žalovanou k vrácení jistoty v souladu s ustanovením § 2254 odst. 2 o.z. Žalobce v tomto sporu prokázal, že má nárok na vrácení peněžité částky - kauce ve výši 46 000 Kč, kterou zaslal na účet žalované dne 29. 7. 2022, a to se zprávou pro žalovanou „Kauce byt - [jméno FO]“. Současně má žalobce nárok na zaplacení přeplatku na službách spojených s užíváním bytu, které žalobkyni průběžně měsíčně platil, a to v celkové výši 7 832,40 Kč. Z dílčího vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila na zálohách jako vlastník předmětného bytu částku 37 625 Kč, přičemž vypočtené náklady činily 34 482,60 Kč a z toho vznikl správcovskou firmou vyčíslený přeplatek ve výši 3 142 Kč. Nicméně je třeba dále uvést, že skutečné náklady za předmětný byt činily 34 482,60 Kč, ale zaplacené zálohy ze strany žalobce činily 42 315 Kč, neboť za období roku 2023 žalobce zaplatil žalované 7x částku 6 045 Kč a přeplatek tudíž činí částku 7 832,40 Kč. Žalovaná tedy byla povinna po skončení nájmu žalobci vrátit částku celkovou částku 53 832,40 Kč, což však neučinila ani na základě předžalobní výzvy (ze dne 6. 10. 2023) a ani v průběhu tohoto sporu (žaloba ze dne 9. 1. 2024). Vzhledem k tomu se bezdůvodně obohatila o tuto částku, kterou je povinna žalobci vydat včetně příslušenství. Žalovaná je povinna podle ust. § 2254 odst. 2 o.z. zaplatit žalobci úroky z jistoty 46 000 Kč, a to ve výši 9,42 % ročně od data dojití částky na účet žalované, tj. dne 29. 7. 2022 do zaplacení, když tento úrok představuje prokázanou výši průměrné úrokové sazby u úvěrů na spotřebu poskytnutých bankami domácnostem v České republice v době zaslání částky na účet žalované, a to dle sdělení ČNB. O příslušenství dlužné částky 7 832,40 Kč ve formě úroku z prodlení soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od 7. 10. 2023 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

14. Dále je potřebné uvést, že z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovaná sporovala jak smluvní základ nároku žalobce, tak i výši jeho pohledávky, která je předmětem žaloby v projednávané věci. Žalovaná však v průběhu řízení v zásadě argumentovala pouze tím, že pohledávka uplatněná žalobou zanikla započtením provedeným e-mailem ze dne 6. 8. 2023, nicméně podle soudu toto jednání nesplňuje náležitosti započtení. Žalobce odmítl jakékoliv započtení domnělé pohledávky žalované vůči němu, čímž účinky započtení nenastaly. V okolnostech dané věci je pohledávka žalované vůči žalobci nejistá a neurčitá a taková není způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 o.z. Soud zdůrazňuje, že započtení žalované učiněné e-mailem ze dne 6. 9. 203 bylo neplatné pro jeho neurčitost, přičemž domnělá pohledávka žalované není ani splatná a uplatnitelná u soudu, současně je nejistá, nic z toho nebylo prokázáno ani provedenými výslechy svědků, listinami či fotografiemi. Projev vůle směřující k započtení tedy musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají, v opačném případě je daný právní úkon neplatný pro neurčitost. Soud posoudil započtení provedené e-mailem ze dne 6. 9. 2023 jako neplatné právní jednání. Uvedené je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. 32 Cdo 565/2019, a vněm odkazovaná starší judikatura Nejvyššího soudu). V této souvislosti lze rovněž odkázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž Nejvyšší soud uvedl, že aktivní pohledávka musí být splatná a uplatnitelná u soudu a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Podle Nejvyššího soudu přitom „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu ustanovení § 1987 o. z. je pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Kompenzační projev žalované je právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu § 553 odst. 1 o.z., k němuž se rovněž podle ustanovení § 557 o.z. nepřihlíží.. Existence i výše pohledávky užité žalovanou k započtení z domnělé škody na vybavení bytu ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., není způsobilá k započtení, neboť se jedná o pohledávku nejen neurčitou, ale zároveň i nejistou, tedy ilikvidní. Likvidita pohledávky užité k započtení je totiž hmotněprávním předpokladem započtení. Započtení má sledovat odstranění vzájemných pohledávek, nikoli vyvolávat nejasnosti a následné spory. Není-li pohledávka užitá k započtení jistá a určitá, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. Pokud jde o vzájemný návrh, pak je nutné uvést, že na jednání konaném dne 16. 10. 2024 žalovaná výslovně uvedla, že v řízení neuplatňuje svá práva v řízení vzájemným návrhem vůči žalobci. O to se žalovaná pokusila teprve až na jednání dne 8. 1. 2025, což však bylo již po uplynutí koncentrační lhůty. Zde je nutné uvést, že vzájemný návrh nelze vznést kdykoliv za řízení. Žalovanou v tomto případě omezuje koncentrace řízení dle ust. § 118b o.s.ř. Dosažení koncentračního bodu znamená potom skutkový a důkazní stopstav, a proto není možné ani vznášet vzájemnou žalobu, která pak musí být uplatněna v samostatném řízení. Na skutečnosti, že pohledávka žalované je nezpůsobilá k započtení, nemůže nic změnit ani procesní kompenzační námitka, když žalovaná uplatňuje proti pohledávce žalobce stále stejnou neurčitou a nejistou pohledávku. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 154 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 14 úkony právní služby po 3 260 Kč (ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, sepis žaloby a výzvy k plnění, námitka neplatnosti započtení, vyjádření ze dne 3. 4. 2024, vyjádření ze dne 9. 10. 2024, vyjádření ze dne 5. 1. 2025 a závěrečný návrh ze dne 24. 1. 2025, a ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání před soudem dne 5. 6. 2024, 30. 7. 2024, 16. 10. 2024 v délce více jak 2 hodiny, 8. 1. 2025 a 30. 1. 2025; výše úkonů právní pomoci je dána dle ustanovení § 7 bod 5. ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 4 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky). Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 5 x 5 půlhodin po 100 Kč – celkem 2 500 Kč. Žalobce má rovněž nárok na jízdné za cestu [adresa] (sídlo advokáta) – Praha a zpět, tj. celkem 5 x 195 km k jednáním soudu ve dnech 5. 6. 2024, 30. 7. 2024, 16. 10. 2024, 8. 1. 2025 a 30. 1. 2025, osobním automobilem [Anonymizováno], O spotřeba PHM: 13,8 l/100 km O cena benzínu: 41,20 Kč/l, + 5,20 Kč/km, a to s přihlédnutím k ustanovení § 1 a § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb. v celkové výši 10 109 Kč. Celkové náklady žalobce ve výši 78 443,29 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení