26 Co 190/2022-200

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Ondřeje Rotta a Mgr. Olgy Mičanové, ve věci žalobce: ; [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] o určení vlastnického práva a o nahrazení projevu vůle k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. května 2022 č. j. 9 C 224/2021-153 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění tak, že se žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti dvou ideálních třetin pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku st. [parcelní číslo], na kterém stojí stavba bez čp./če. stavba technického vybavení, pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí] I, zamítá.

II. Ve výroku II se rozsudek okresního soudu potvrzuje v tom správném znění, že sídlo žalovaného [právnická osoba], je [adresa] [anonymizováno] [obec].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani krajským soudem.

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti dvou ideálních třetin na nemovitých věcech – pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku st. [parcelní číslo] na kterém stojí stavba bez čp/če stavba technického vybavení, pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí] I (výrok I), nahradil projev vůle žalovaného coby prodávající k uzavření kupní smlouvy se žalobcem coby kupujícím o prodeji spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech uvedeném shora za kupní cenu 4 000 000 Kč (výrok II) a žalovanému uložil, aby do tří dnů od právní moci rozsudku nahradil žalobkyni náklady řízení 292 714,10 Kč (výrok III).

2. Okresní soud vyšel z toho, že žalobce je spoluvlastníkem ideální jedné třetiny předmětných nemovitých věcí, a že jako spoluvlastník zbývajících ideálních dvou třetin je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný. Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl kupní smlouvou, datovanou dnem 25. 5. 2020 (uzavřenou dne 22. 6. 2020, kdy byl připojen poslední podpis na smlouvě), kterou jí předchozí spoluvlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající převedli každý z nich ideální třetinu nemovitých věcí. Zápis jeho vlastnického práva byl proveden dne 4. 8. 2021 s právními účinky vkladu práva ke dni 7. 7. 2021. Takový je i současný stav zápisu v katastru nemovitostí. Před tím, než došlo k uzavření této kupní smlouvy, tak [jméno] a [jméno] [příjmení] neučinili žalobci jakožto spoluvlastníkovi nabídku na odkup jejich spoluvlastnického podílu. Proto žalobce výzvou ze dne 6. 8. 2021 uplatnil vůči žalovanému své předkupní právo na převod podílu žalovaným, přičemž k dobrovolnému splnění uvedené povinnosti poskytl lhůtu do 19. 8. 2021 Poslední den lhůty sepsali žalovaný a prodávající [jméno] a [jméno] [příjmení] souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy (učiněné dopisem žalovaného s datem 18. 8. 2021, který měl být prodávajícím doručen dne 19. 8. 2021) z důvodu uvedeného v § 2106 odst. 1 písm. b/ o. z. pro podstatné porušení kupní smlouvy. Porušení mělo spočívat v tom, že kupující vycházel z toho, že předkupní právo žalobce bylo prodávajícími vyřešeno. Ve stejný den (tj. 19. 8. 2021) uzavřeli [jméno] a [jméno] [příjmení] novou kupní smlouvu, kterou své podíly převedli na [právnická osoba], s. r. o., [IČO], která je vzájemně propojená s žalovaným. Jediným členem představenstva žalovaného je totiž [jméno] [příjmení], který je současně jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba], s. r. o.

3. Žalobce se domáhal vyhovění žalobě s odůvodněním, že ze strany prodávajících [jméno] a [jméno] [příjmení] došlo k porušení jeho zákonného předkupního práva ve smyslu ustanovení § 1124 odst. 1 o. z. ve znění platném do 30. 6. 2020, protože mu prodávající nenabídli své spoluvlastnické podíly ke koupi. Současně žalobce tvrdil, že žalovaný odstoupil od kupní smlouvy pouze z toho důvodu, aby se vyhnul povinnosti převést svůj spoluvlastnický podíl na žalobce, protože s účinností od 1. 7. 2020 došlo ke změně právní úpravy předkupního práva, dle které již žalobci coby spoluvlastníkovi pro takový případ předkupní právo nesvědčí. Žalobce tvrdil, že pro odstoupení od kupní smlouvy nebyl dán žádný důvod, a že postup žalovaného je pouhým obcházením institutu předkupního práva, přičemž takové jednání je v rozporu s dobrými mravy a nemůže mu být přiznána soudní ochrana. Žalobce současně dovozoval, že má naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnického práva žalovaného, neboť jednáním žalovaného bylo zasaženo do jeho vlastnického práva a určením spoluvlastnického práva žalovaného dojde k zachování účinků zákonného předkupního práva v jeho prospěch.

4. Okresní soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.). Vyložil, že naléhavý právní zájem zpravidla není dán v případech, kdy by měla být rozhodnutím soudu deklarována existence vlastnického (spoluvlastnického) práva v souladu se stavem, který je zapsán v katastru nemovitostí. Tak je tomu i v posuzované věci. Současně však okresní soud poukázal na to, že žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace v tomto řízení a sám tvrdí, že spoluvlastníkem nemovitých věcí není, protože od kupní smlouvy, kterou nemovitosti nabyl, platně odstoupil. Okresní soud vyšel i z toho, že u příslušného katastrálního úřadu již byly podány návrhy na opětovný zápis vlastnického práva [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě výše uvedeného odstoupení žalovaného od kupní smlouvy a na zápis vlastnického práva ve prospěch [právnická osoba], s. r. o., podle kupní smlouvy ze dne 19. 8. 2021 Tyto návrhy byly katastrálním úřadem zamítnuty podle ustanovení § 76f odst. 2 o. s. ř., protože okresní soud předběžným opatřením, nařízeným v tomto řízení na návrh žalobce, zakázal žalovanému s nemovitostmi nakládat. Okresní soud k tomu uvedl, že nelze vyloučit, že by po zániku předběžného opatření některým ze způsobů uvedených v § 77 o. s. ř. mohlo dojít k opětovnému podání návrhu na vklad na základě stejného právního jednání (odstoupení od smlouvy a následném uzavření kupní smlouvy s [právnická osoba]). Na základě toho okresní soud uzavřel, že je namístě, aby otázka vlastnických vztahů ke sporným nemovitým věcem byla vyřešena určovací žalobou, kterou žalobce ve věci podal, čímž dojde k odstranění případného stavu právní nejistoty do budoucna. Proto okresní soud dovodil, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

5. Dále se okresní soud zabýval otázkou, zda odstoupení od kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, které žalovaný provedl svým dopisem ze dne 18. 8. 2021, je platným či neplatným právním jednáním. Zde okresní soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nemohlo dojít k platnému odstoupení od smlouvy z důvodu tvrzeného uvedení v omyl ze strany prodávajících [příjmení]. V kupní smlouvě z 25. 5. 2020 bylo výslovně uvedeno, že jejím předmětem jsou spoluvlastnické podíly prodávajících [příjmení] ve výši ideální 1/3 k celku u každého z prodávajících. Dále bylo ve smlouvě výslovně uvedeno, že u Okresního soudu v Trutnově probíhá řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jehož účastníkem byl vedle prodávajících [příjmení] rovněž žalobce. Byla-li kupní smlouva sepsána dne 22. 5. 2020 a uzavřena dne 22. 6. 2020, pak žalovanému jako kupujícímu mělo být zřejmé, že dle tehdejší platné úpravy je třeba řešit zákonné předkupní právo spoluvlastníka (žalobce). Okresní soud odmítl tvrzení žalovaného, že prohlášením prodávajících, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnost, která by straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva, byl žalovaný uveden v omyl o neexistenci předkupního práva žalobce. Při hodnocení platnosti odstoupení od smlouvy okresní soud zohlednil i časovou souvislost mezi souhlasným prohlášením o odstoupení od kupní smlouvy a nově uzavřenou kupní smlouvou s kupujícím, u kterého existuje personální propojení se žalovaným. Z toho bylo pro okresní soud zřejmé, že se [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] coby statutární zástupce žalovaného i [právnická osoba], s. r. o., snažili jakýmkoliv způsobem dosáhnout zrušení účinků kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2020, aby jim nemohlo jít k tíži porušení předkupního práva žalobce. Jediným účelem a smyslem odstoupení od smlouvy tak dle závěrů okresního soudu bylo vyloučit možnost žalobce řádně uplatnit nároky plynoucí z jeho předkupního práva. Tím dle okresního soudu došlo i k porušení zásady poctivosti v právním styku (§ 6 o. z.). Na základě toho okresní soud učinil závěr, že nedošlo-li k platnému odstoupení od smlouvy ze dne 22. 6. 2020, nemohli [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne 19. 8. 2021 platně převést své podíly na [právnická osoba], s. r. o. Proto okresní soud vyhověl žalobě v té části, kterou se žalobce domáhal určení spoluvlastnického práva žalovaného.

6. Dále okresní soud posuzoval žalobní žádání, jímž žalobce požadoval nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu o převodu předmětného spoluvlastnického podílu na nemovitostech.

7. Okresní soud se nejdříve vypořádal s námitkou žalovaného, že uplatnění předkupního práva ze strany žalobce odporuje veřejnému pořádku a dobrým mravům spočívající v tom, že žalovaný nabyl podíl na nemovitých věcech kupní smlouvou, která byla uzavřena pouhých 8 dnů předtím, než bylo obecné předkupní právo spoluvlastníka z občanského zákoníku vypuštěno. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3547/2020 okresní soud dovodil, že pokud byla kupní smlouva mezi prodávajícími [příjmení] a žalovaným uzavřena dne 22. 6. 2020 (den, kdy byl na písemné vyhotovení smlouvy připojen poslední podpis účastníka smlouvy), tj. přede dnem účinnosti zákona č. 163/2020 Sb., kterou bylo obecné předkupní právo z občanského zákoníku vypuštěno, trvá předkupní právo žalobce ke spoluvlastnickému podílu i po účinnosti zákona a soud nemůže toto právo výkladem modifikovat. Okresní soud současně ozřejmil, že z toho, že byla kupní smlouva uzavřena krátce před tím, než došlo ke změně právní úpravy předkupního práva, nelze dovozovat, že by k předkupnímu právu žalobce nemělo být přihlíženo se zřetelem k legitimnímu očekávání účastníků kupní smlouvy. Okresní soud naopak konstatoval, že účastníkům kupní smlouvy nic nebránilo v tom, aby k jejímu uzavření přistoupili až po 1. 7. 2020.

8. Okresní soud rovněž uzavřel, že skutkové okolnosti posuzované věci neumožňují závěr, že by postup žalobce odporoval dobrým mravům. Dle okresního soudu byl naopak postup žalobce po celou dobu, kdy byl spoluvlastníkem nemovitých věcí, konzistentní a předvídatelný. Okresní soud vyšel z toho, že v řízení bylo zjištěno, že žalobce se již od roku 2016 domáhal zrušení nefunkčního podílového spoluvlastnictví, a též v soudním řízení požadoval přikázání předmětu spoluvlastnictví do svého výlučného vlastnictví. Bylo proto předvídatelné, že žalobce v případě, že nastanou zákonem stanovené podmínky, uplatní své předkupní právo. Při uplatnění předkupního práva žalobce postupoval bez jakýchkoliv prodlev či průtahů poté co došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí. Závěr o rozporu jednání žalobce s dobrými mravy nelze dovodit ani z toho, že žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl exekuční dražbou.

9. Proto okresní soud dospěl k závěru, že žalobci svědčí vůči žalovanému zákonné předkupní právo dle § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 a jestliže se žalobce postupem dle § 2144 odst. 1 o. z. domáhá, aby mu žalovaný nabytý spoluvlastnický podíl převedl, je tento jeho nárok důvodný.

10. Z výše uvedených důvodů okresní soud nahradil projev vůle žalovaného coby prodávajícího uzavřít v podstatných bodech obsahově shodnou kupní smlouvu s žalobcem jakožto kupujícím, jako byla kupní smlouva uzavřená žalovaným coby kupujícím s [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícími. Okresní soud pouze modifikoval splatnost kupní ceny, což odůvodnil tím, že dle původní smlouvy z 22. 6. 2020 byla část kupní ceny uhrazena před podpisem smlouvy a ve zbývajícím rozsahu kupní ceny 3 000 000 Kč došlo k zániku závazku započtením. Žalobcem navrženou lhůtu 3 pracovních dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí shledal okresní soud přiměřenou.

11. Povinnost nahradit náklady řízení žalobce uložil okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalovanému, který byl v řízení zcela neúspěšný.

12. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání. Namítal, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Tvrdil, že od kupní smlouvy platně odstoupil, protože byl prodávajícími uveden v omyl, že na nemovitostech nevázne žádné omezení vlastnického práva – tedy ani omezení spočívající v předkupním právu žalobce. Okresnímu soudu vytkl, že nevyslechl jím navržené svědky – účastníky kupní smlouvy z 22. 6. 2020. Z toho dovozoval, že předmět plnění měl skrytou vadu, pro kterou byl oprávněn od smlouvy odstoupit. Poukazoval na to, že výrok rozsudku okresního soudu je formálně vadný, neboť je v něm uvedeno nesprávné označení jeho sídla a stanovená splatnost kupní ceny je jednostranně výhodná pro žalobce. Poukazoval na to, že kupní smlouva byla uzavřena krátce před změnou právní úpravy předkupního práva, a proto se žalobce nemůže s ohledem na princip legitimního očekávání spravedlivě domáhat uplatnění svého předkupního práva. Nesouhlasil ani s tím, jak byla vypočtena odměna právního zástupce žalobce a současně tvrdil, že nezavdal příčinu pro zahájení tohoto soudního sporu, a proto by žalobci nemělo být postupem dle § 150 o. s. ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zcela zamítl nebo aby jej zrušil a okresnímu soudu vrátil zpět k dalšímu řízení.

13. Žalobce se s rozsudkem okresního soudu ztotožnil a navrhl jeho potvrzení. Zdůraznil, že žalovaný a [právnická osoba], s. r. o. jsou personálně provázáni, a že odstoupení od kupní smlouvy a následné uzavření nové kupní smlouvy se [právnická osoba], s. r. o. svědčí o účelovosti těchto právních jednání. Ve vztahu k tvrzení, v čem spočívá naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení, žalobce zopakoval, že jej dovozuje z toho, že by žalovaný mohl na základě již sepsaného návrhu na odstoupení od kupní smlouvy podat znovu kdykoliv návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch předchozích vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení].

14. Protože žalovaný vznesl před jednáním, při němž okresní soud věc rozhodl, námitku podjatosti všech soudců okresního soudu, posuzoval odvolací soud nejprve to, zda je tato námitka důvodná. Žalovaný svou námitku odůvodnil tím, jak soudci daného okresního soudu procesně postupovali v tomto řízení a v dalších souvisejících řízeních, zejména v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. K tomu je třeba uvést, že zákon výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaným tvrzené skutečnosti tudíž důvodem pro vyloučení soudce okresního soudu JUDr. Tomáše Suchánka, který ve věci rozhodoval, být nemohou. Z obsahu spisu současně nevyplývají žádné okolnosti, které by mohly být vést k závěru, že by zde byly důvody k vyloučení soudce JUDr. Tomáše Suchánka z projednávání a rozhodnutí této věci. Z těchto důvodů odvolací soud vyhodnotil námitku podjatosti jako nedůvodnou a přistoupil k věcnému projednání odvolání.

15. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 201 a 204 odst. 1 o. s. ř.), krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

16. Odvolací soud se nejprve zabýval rozsudkem okresního soudu v té jeho části, kterou okresní soud rozhodl o žalobcem požadovaném určení spoluvlastnického práva žalovaného, přičemž musel v prvé řadě přezkoumat závěr okresního soudu, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak totiž správně uvedl okresní soud, bez toho, že by na určení byl dán právní zájem, by žalobce v této části s žalobou nemohl uspět. Odvolací soud však na rozdíl od okresního soudu dospěl k závěru, že žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán nemá.

17. Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že naléhavý právní zájem zpravidla není dán v případech, kdy by měla být rozhodnutím soudu deklarována existence vlastnického práva v souladu se stavem, který je zapsán v katastru nemovitostí. I s tímto závěrem je možno souhlasit a shoduje se na něm též právní teorie i praxe. V předmětné věci spoluvlastnické právo žalovaného v podílu ideálních 2/3 k celku (tedy v rozsahu, jak se jeho určení žalobce domáhá) je v katastru nemovitostí zapsáno. Okresní soud uzavřel, že situace v projednávané věci je však specifická, neboť žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace v tomto řízení a sám tvrdí, že spoluvlastníkem nemovitých věcí není, protože od kupní smlouvy, kterou spoluvlastnické právo nabyl, platně odstoupil. Tato skutečnost sama o sobě však naléhavý právní zájem žalobce na určení spoluvlastnického práva žalovaného nezakládá. Žalobce se domáhá určení z toho důvodu, že současně uplatňuje vůči žalovanému své zákonné předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu žalovaného. Soud si tak v řízení o nahrazení projevu vůle musí zodpovědět jako předběžnou otázku, zda žalovanému svědčí spoluvlastnické právo (jak to tvrdí žalobce) či nikoli (jak to tvrdí žalovaný). Ale jestliže otázka vlastnického práva žalovaného je otázkou předběžnou pro posouzení důvodnosti nároku žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného, tak současně nemůže mít žalobce naléhavý právní zájem na samostatném určení vlastnického práva žalovaného. Ve prospěch důvodnosti naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neobstojí ani argument žalobce, že by žalovaný mohl na základě sepsaného návrhu na odstoupení od kupní smlouvy podat znovu kdykoliv návrh na vklad vlastnického práva. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 77 o. s. ř. tím, že i když s ohledem na ve věci nařízené předběžného opatření pozbyl návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch předchozích vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] svých právních účinků, a proto nedošlo ke změně v zápisu vlastnického práva (a jako vlastník předmětného spoluvlastnického podílu je v katastru nemovitostí i nadále veden žalovaný), tak ale poté, co předběžné opatření z některého zákonného důvodu zanikne, mohlo by dojít na základě stejného právního jednání (odstoupení od smlouvy) k opětovnému podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno] a [jméno] [příjmení] a následně i ve prospěch [právnická osoba], s. r. o. S touto argumentací se však odvolací soud neztotožnil, neboť v případě úspěchu žalobce s žalobou na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním kupní smlouvu je rozhodnutí soudu podkladem pro zápis vlastnického práva ve prospěch žalobce, přičemž v případě vyhovění žalobě předběžné opatření zaniká teprve po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé. Kromě toho ani případné rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva žalovaného (tedy fakticky rozhodnutí, jímž je deklarováno vlastnické právo, které je v souladu se stavem zápisu v katastru nemovitostí) by samo o sobě nemohlo zabránit, aby katastrální úřad na základě souhlasného prohlášení zapsaného vlastníka (žalovaného) a předchozího vlastníka ([jméno] a [jméno] [příjmení]) o tom, že došlo k odstoupení od smlouvy, neprovedl změnu zápisu ve prospěch předchozího vlastníka a následně ve prospěch nového nabyvatele. Je proto nesprávný závěr okresního soudu, že by vyhovujícím rozhodnutím soudu došlo k odstranění případného stavu právní nejistoty do budoucna.

18. K výzvě a po poučení odvolacím soudem žalobce při odvolacím jednání jiné tvrzení k naléhavému právnímu zájmu na žádaném určení neučinil.

19. Odvolací soud uzavírá, že naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení není dán, a proto žalobce nemůže být se svojí žalobou v rozsahu návrhu na určení vlastnického práva žalovaného úspěšný. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I změnil tak, že žalobu v této části zamítl (§ 220 o. s. ř.).

20. Dále okresní soud posuzoval nárok žalobce na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu o převodu předmětného spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Zde se naopak odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že je žaloba důvodná. Okresní soud pro rozhodnutí ve věci provedl všechny potřebné důkazy, učinil z nich odpovídající skutková zjištění a na daný případ správně aplikoval odpovídající ustanovení zákona. Vyšel i z relevantní judikatury, která na daný případ dopadá. Proto odvolací soud zcela odkazuje na pečlivé a vyčerpávající odůvodnění okresního soudu a pouze s ohledem na odvolací námitky žalovaného uvádí následující.

21. V usnesení ze dne 27. 10. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3407/2015 Nejvyšší soud dovodil, že v případech zákonného předkupního práva bude namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2003, sp. zn. 33 Odo 178/2003), tedy ustanovení § 2140 a násl. o. z.

22. Protože předkupní právo se stává dospělým uzavřením kupní smlouvy (§ 2143 o. z.) a kupní smlouva byla uzavřena 22. 6. 2020, okresní soud správně vyšel z ust. § 1124 o. z. v jeho znění účinném v době od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020, dle kterého převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Dle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo právem věcným, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jež věc nabyla koupí, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

23. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem žalovaného, že od kupní smlouvy platně odstoupil, protože jej prodávající neupozornili na skrytou vadu spočívající v existenci předkupního práva žalobce. Jednak je třeba uvést, že existence předkupního práva daného zněním ust. § 1124 o. z. v době od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 nebyla skrytou právní vadou věci. Jednalo se o zákonné věcné právo, které vyplývalo z dané právní úpravy a vztahovalo se k převáděnému spoluvlastnickému podílu, a proto se z povahy věci nemohlo jednat o vadu skrytou. K tomu odvolací soud opakuje, že neznalost zákona neomlouvá, proto se žalovaný nemůže účinně dovolávat toho, že„ nevěděl, že se ke spoluvlastnickému podílu vztahuje předkupní právo dalšího spoluvlastníka“, tj. nemůže se dovolávat své neznalosti právní úpravy. Obzvlášť za situace, kdy žalovaný je osobou podnikající mimo jiné v oboru„ nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí“ a kdy přinejmenším z písemného znění předmětné kupní smlouvy byl obeznámen s tím, že žalobce coby spoluvlastník nemovitostí vede u soudu řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

24. Jak bylo uvedeno výše, zákonné předkupní právo je právem věcným; vázne na věci v tom smyslu, že jakmile bylo porušeno, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jež věc nabyl koupí, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Jedná se o tzv. právo retraktu. V situaci, která nastala v této věci, subjektivní zákonné předkupní právo vzniklo žalobci v důsledku uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a [jméno] a [jméno] [příjmení] a v okamžiku nabytí vlastnického práva žalovaným přešla povinnost uzavřít kupní smlouvu s předkupníkem (žalobcem) na žalovaného. Z toho současně vyplývá, že zde žádná právní vada věci v době uzavření kupní smlouvy ani nemohla být, protože do okamžiku uzavření smlouvy zde právo žalobce na odkup spoluvlastnického podílu na nemovitostech ještě ani nevzniklo.

25. Není důvodná ani námitka žalovaného, že okresní soud neprovedl úplné dokazování, neboť nevyslechl smluvní strany kupní smlouvy, kterou žalovaný spoluvlastnický podíl nabyl. Zde je třeba uvést, že soud je vázán skutkovými tvrzeními účastníků, kteří prostřednictvím vylíčení rozhodných skutečností musí splnit svoji povinnost tvrzení (§ 101 o. s. ř.). V této věci žalovaný v průběhu řízení tvrdil (a zopakoval to i při jednání odvolacího soudu), že jako kupující nevěděl o tom,„ že by ve vztahu k předmětu koupě byl nějaký nedořešený právní vztah“, a že jím navržení svědci ([jméno] a [jméno] [příjmení]) a jednatel žalovaného měli prokázat jeho tvrzení, že prodávající neinformovali žalovaného o právních vadách předmětu koupě. Za situace, kdy žalovaný měl mít povědomí o tom, že zde s ohledem na dalšího spoluvlastníka je zákonné předkupní právo tohoto spoluvlastníka (jak odvolací soud vyložil výše), nebylo povinností prodávajících na toto zákonné právo upozorňovat. Proto i kdyby se výpovědí těchto osob prokázalo, že prodávající žalovaného o zákonném předkupním právu neinformovali, nemělo by to na rozhodnutí soudu žádný vliv. Proto okresní soud postupoval správně, jestliže žalovaným navržené důkazy neprovedl.

26. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkou žalovaného, že rozsudek okresního soudu je formálně vadný, neboť v textu kupní smlouvy, ve které okresní soud nahradil jeho projev vůle smlouvu uzavřít, je nesprávně uvedeno jeho sídlo. Odvolací soud z výpisu z obchodního rejstříku ověřil, že okresní soud v textu smlouvy uvedl sídlo žalovaného, které již není aktuální (toto sídlo měl žalovaný v obchodním rejstříku zapsané v době podání žaloby a k jeho výmazu z obchodního rejstříku a zapsání aktuálního sídla žalovaného došlo dne 10. 2. 2022). Žalovaný však je v textu smlouvy nezaměnitelně označen správným názvem své obchodní firmy a identifikačním číslem, proto odvolací soud dospívá k závěru, že žalovaným vytýkaná skutečnost nemá vliv na věcnou správnost a vykonatelnost rozhodnutí. K tomu odvolací soud považuje za vhodné uvést, že žalobce označil žalovaného v době podání žaloby správným sídlem a dle obsahu spisu žalovaný až do podání odvolání změnu v označení sídla okresnímu soudu sám neavizoval. Naopak žalovaný ještě poté, co došlo ke změně jeho zapsaného sídla v obchodním rejstříku, uvedl v záhlaví svého podání ve věci ze dne 30. 3. 2022 nesprávně své předchozí sídlo.

27. Odvolací soud se rovněž zabýval námitkou žalovaného, že okresním soudem stanovená splatnost kupní ceny, jak je vymezena ve smlouvě, ve které okresní soud nahradil projev vůle žalovaného, je jednostranně výhodná pro žalobce. Judikatura Nejvyššího soudu sice v obecné rovině vychází z principu, že podmínky, za kterých může předkupník uplatnit své předkupní právo, mají být v zásadě shodné s podmínkami, za kterých nabyvatel, vůči němuž předkupník své právo uplatní, věc, která je předmětem předkupního práva, nabyl. Jde zejména o výši kupní ceny a její splatnost. V tomto případě byla výše kupní ceny stanovena stejně, jako v kupní smlouvě z 22. 6. 2022, avšak splatnost kupní smlouvy byla stanovena odchylně. Dle kupní smlouvy z 22. 6. 2022 byla část kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč uhrazena před podpisem smlouvy a doplatek kupní ceny 3 000 000 Kč měl být splněn vzájemným zápočtem této pohledávky prodávajících vůči pohledávce kupujícího (žalovaného) ze smlouvy o zápůjčce z 5. 8. 2019. Oproti tomu okresní soud ve výroku svého rozsudku stanovil splatnost kupní ceny do tří pracovních dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva kupujícího k předmětu převodu do katastru nemovitostí. Odvolací soud zde porovnával právo žalovaného na uzavření kupní smlouvy za stejných podmínek, za jakých sám vlastnické právo nabyl, s právem žalobce na realizaci jeho předkupního práva za takových podmínek, aby byla zajištěna rovnost smluvních stran. Při tom se odvolací soud ztotožnil se závěry okresního soudu, že žalobcem navržená lhůta 3 dnů je přiměřená daným poměrům s přihlédnutím k právu žalovaného, aby se mu dostalo bez zbytečného odkladu kupní ceny, i právu žalobce, aby uhradil kupní cenu teprve tehdy, až nabude vlastnické právo k předmětné nemovitosti.

28. A odvolací soud se neshoduje ani s argumentací žalovaného, že se žalobce nemůže u soudu spravedlivě domáhat svého předkupního práva s ohledem na princip legitimního očekávání s ohledem na to, že kupní smlouva byla uzavřena krátce před účinností změny právní úpravy předkupního práva. Protože žalovaný ve svém odvolání neuplatnil žádný argument, se kterým by se nevypořádal soud prvního stupně, tak zde odvolací soud zcela odkazuje na rozsudek okresního soudu. Jen ve stručnosti odvolací soud odkazuje na okresním soudem rovněž zmíněný rozsudek ze dne 9. 3. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3547/2020 ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dospěla povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 163/2020 Sb. (tedy před 1. 7. 2020), trvá předkupní právo předkupníka i po nabytí účinnosti tohoto zákona. I když tedy byla změněna právní úprava institutu předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci, práva nabytá před účinností této nové právní úpravy zůstala zachována a nelze je výkladem soudu modifikovat s ohledem na pozdější změnu zákona. Zde odvolací soud opakuje, že zákonné předkupní právo je právem věcným a vázne tedy na věci. A teprve v okamžiku, kdy bylo toto právo porušeno, vzniká povinnost převést věc předkupníkovi na nabyvatele. V projednávané věci bylo předkupní právo porušeno v okamžiku uzavření kupní smlouvy (dne 22. 6. 2020) a okamžikem, kdy došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného (tedy dnem zápisu jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí), povinnost uzavřít kupní smlouvu s předkupníkem přešla na žalovaného. K tomu je třeba zdůraznit, že žalovaný tvrdí, že k přechodu (tedy nikoli k převodu) vlastnického práva zpět [jméno] a [jméno] [příjmení] mělo dojít okamžikem jeho odstoupení od smlouvy. Jak ale odvolací soud uzavřel shora, protože zde nebyla žádná skrytá vada věci, pro kterou by měl žalovaný právo od smlouvy odstoupit, nemohlo k odstoupení od smlouvy platně dojít.

29. Proto odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku II potvrdil (§ 219 o. s. ř.), avšak v tom správném znění, aby ve výroku bylo uvedeno správné sídlo žalovaného, tak jak je ke dni vyhlášení rozhodnutí zapsáno v obchodním rejstříku.

30. Protože odvolací soud rozsudek okresního soudu zčásti změnil, musel též nově rozhodnout o nákladech řízení.

31. Předmětem řízení byly dva samostatné nároky – nárok na určení spoluvlastnického práva k věci a nárok na nahrazení projevu vůle uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod téhož spoluvlastnického práva. Lze proto uzavřít, že se v obou případech jedná o právo penězi ocenitelné – s ohledem na kupní cenu, za kterou došlo k převodu tohoto spoluvlastnického podílu je třeba za cenu předmětu řízení u každého ze dvou žalovaných nároků považovat 4 000 000 Kč. A protože žalobce v řízení uspěl pouze se svou žalobou na nahrazení projevu vůle uzavřít kupní smlouvu, a naopak žalovaný se úspěšně ubránil žalobě o určení spoluvlastnického práva, je třeba uzavřít, že žádný z účastníků v řízení nebyl převážně úspěšný. Proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

32. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Tento výrok vychází z ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. I v odvolacím řízení nebyl žádný z účastníků v řízení převážně úspěšný, a proto ani za odvolací řízení právo na náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřísluší.