27 C 138/2024 - 223

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně] [Jméno matky] bytem [Adresa matky], nar. [Datum narození matky] právně zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Jméno žalované] [Anonymizováno] o zaplacení 193 275 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 203 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 40 250 Kč od [datum] do [datum] a z částky 10 959 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 19 250 Kč od [datum] do [datum] a z částky 18 244 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 164 072 Kč se zbývajícím příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 700 Kč k rukám zástupce žalobkyně, [Jméno advokáta], advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění pozdějších doplnění a rozšíření se žalobkyně domáhala po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 193 875 Kč z titulu nemajetkové újmy jí způsobené nesprávným úředním postupem správních orgánů v řízení vedeném Úřadem práce, krajskou pobočkou v [anonymizováno], pod sp.zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], jehož součástí bylo i rozhodování [anonymizováno] a Krajského soudu v [Anonymizováno] jako soudu správního. Žalobkyně uvedla, že nárok u žalované uplatnila nejprve dne [datum] v částce 90 318 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaná žádost předběžně projednala stanoviskem ze dne [datum], shledala ji částečně důvodnou a přiznala částku 29 291 Kč, kterou vyplatila dne [datum]. Ohledně zbývajícího rozsahu 61 027 Kč se žalobkyně obrátila na soud. Následně žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] nárok za další část řízení, kdy celkově za období od [datum] do [datum] žalobkyně požadovala částku 223 404 Kč (194 114 + 29 291). Žalovaná žádost žalobkyně projednala stanoviskem ze dne [datum] a přiznala za období od [datum] do [datum] částku 12 626 Kč. Tato částka byla žalobkyni uhrazena de [datum]. Podle žalobkyně však žalovaná neposkytla ničeho za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, uvedla, že rozhodnutí správního orgánu bylo již dvakrát podrobeno přezkumu správních soudů, který vždy rozhodnutí správního orgánu zrušil. Řízení před správním orgánem zahájené dne [datum] dosud neskončilo. Z hlediska lhůt poukázala žalobkyně na lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené správním orgánem. Rozhodnuto mělo být podle žalobkyně bez zbytečného odkladu, neboť se nejedná o zvlášť složité řízení. První rozhodnutí mělo být žalobkyni doručeno dne [datum], avšak doručeno bylo až dne [datum]. O odvolání proti rozhodnutí mělo být rozhodnuto do [datum], ale rozhodnuto bylo až [datum]. odvolací rozhodnutí bylo zrušeno správním soudem pro procesní pochybení a nerespektování judikatury, tudíž i doba od [datum] do [datum] je plně přičitatelná státu. Po právní moci druhého zrušovacího rozsudku byla dne [datum] doručena žádost posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkové komisi. Zdravotní stav posouzen dne [datum]. Žalobkyně brojila proti nečinnosti správního orgánu o ministra práce a sociálních a jelikož ten nijak nereagoval, byla podána u Městského soudu v [Anonymizováno] žaloba na ochranu před nezákonnou nečinností, které bylo vyhověno s tím, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí do 30 dnů od právní moci rozsudku. Dle žalobkyně jde o řízení běžně složité, k délce řízení žalobkyně nijak nepřispěla, postup orgánu vykazuje znaky lhostejnosti k žalobkyni, zvýšený význam řízení se podle Stanoviska presumuje. Základní částka by měla být navýšena pro inflaci a mělo by se tak vycházet z rozpětí částek 26 658 Kč až 35 580 Kč. U žalobkyně by základní částka měla činit 73 821,38 Kč pro několikanásobné překročení doby řízení, a měla by být navýšena o 115 % na 158 716 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění za období od [datum] do [datum]. Žalovaná dne [datum] nároku žalobkyně částečně vyhověla, konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 29 291 Kč. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o poskytnutí zadostiučinění za další období. Žalovaná stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení bylo zahájeno z moci úřední dne [datum] a dosud není skončeno. Dle žalované správní orgány konaly v zákonných lhůtách, s výjimkou počátku řízení, kdy došlo k průtahu 13 dnů. Poté došlo k pochybení při doručování, pročež bylo rozhodnutí zrušeno. Délka soudního řízení v trvání 5 měsíců byla přiměřená. Řízení je složité, neboť je třeba posuzovat zdravotní stav žalobkyně a dělo se tak opakovaně. Řízení rovněž probíhalo na vyšších instancích i u správních soudů. Význam řízení je třeba hodnotit jako zvýšený. Z hlediska prvního uplatněného období žalovaná dospěla k závěru o délce řízení 29 měsíců a 7 dnů, základní částky 17 000 Kč. Žalovaná základní částku modifikovala tak, že ji zvýšila o 30 % pro význam řízení a snížila o 10 % z důvodu vysoké složitosti, navýšení o 40 % požadované žalobkyní odmítla. Za další uplatněné období od [datum] do [datum] žalovaná přiznala základní částku 17 000 Kč za rok, kterou navýšila o 20 %. Za celé období, které stanovila na 7 měsíců a 13 dnů žalovaná přiznala 12 626 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření původně požadovaného období ještě o období od [datum] do [datum], kdy souhrnně za období od [datum] do [datum] žalobkyně požadovala 193 275 Kč s příslušenstvím.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to podáními doručenými žalované dne [datum] a dne [datum], pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum] a dne [datum], přičemž žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 29 291 Kč, které vyplatila dne [datum] a 12 626 Kč, které vyplatila dne [datum]. Nesporné dále bylo, že ke dni vyhlášení rozsudku bylo posuzované řízení pravomocně skončeno dnem [datum].

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

7. Ze spisu Úřadu práce ČR – krajská pobočka v [anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno že dne [datum] Úřad práce ČR, Krajská pobočka v [anonymizováno] doručil žalobkyni oznámení o zahájení řízení z moci úřední - správního řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči spolu s výzvou k předložení vyplněného dotazníku. Žalobkyně dotazník vyplnila dne [datum] a doručila jej úřadu práce dne [datum]. Současně probíhalo sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči, a to dne [datum]. Dne [datum] úřad práce požádal OSSZ [adresa]-[Anonymizováno] o posouzení stupně závislosti pro [Jméno žalobkyně], ročník [Anonymizováno]. Dne [datum] žalobkyně doručila úřadu práce listiny. Dne [datum] byly určeny osoby oprávněné provádět úkony ve správním řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno, doručeno žalobkyni [datum]. Dne [datum] doručen z OSSZ [adresa]-[Anonymizováno] posudek o zdravotním stavu, posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči ve vztahu k [Jméno žalobkyně]. Dne [datum] Úřad práce vyrozuměl žalobkyni, že se pokračuje ve správním řízení a že se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí ve věci opětovného posouzení nároku a výše. Dne [datum] úřad práce rozhodl, že se příspěvek na péči bude poskytovat ve výši 6 600 Kč měsíčně od [Anonymizováno]. Žalobkyni doručeno [datum]. Proti tomu podala žalobkyně dne [datum] odvolání, které postoupil úřad práce [anonymizováno] dne [datum], doručeno [datum]. [anonymizováno] rozhodlo dne [datum] tak, že rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo úřadu práce k novému projednání. Na rozhodnutí doložka právní moci [datum]. V odůvodnění je konstatováno, že žalobkyni nebylo správně doručováno a žalobkyně tak nebyla řádně vyrozuměna o pokračování ve správním řízení a o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni (již do datové schránky), že se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí ve věci opětovného posouzení nároku a výše. V mezidobí došlo k vrácení spisu od [anonymizováno], a to dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně požádala o pořízení kopie spisu. Úřad práce pořídil a zaslal kopie dokumentů dne [datum]. Žalobkyně se vyjádřila ke spisu dne [datum]. Dne [datum] úřad požádal OSSZ [adresa]-[Anonymizováno] o stanovisko k vyjádření žalobkyně, což obdržel dne [datum]. Dne [datum] úřad práce znovu rozhodl tak, že se bude příspěvek na péči poskytovat ve výši 6 600 Kč měsíčně od [Anonymizováno]. Žalobkyni doručeno [datum]. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání dne [datum]. Spis byl předložen [anonymizováno] dne [datum]. [anonymizováno] rozhodlo dne [datum] tak, že odvolání zamítlo a rozhodnutí potvrdilo. Na rozhodnutí doložka právní moci [datum].

8. Ze spisu Krajského soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] žalobu proti rozhodnutí správního orgánu - rozhodnutí žalovaného ze dne [datum]. Soud vyzval žalovaného a poučil jej o právech a povinnostech dne [datum]. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k žalobě. Dne [datum] soud poučil žalobkyni o právech a povinnostech. Žalobkyně podala dne [datum] repliku. Rozsudkem ze dne [datum] Krajský soud v [Anonymizováno] rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na rozsudku je doložka právní moci [datum]. V odůvodnění je uvedeno, že soud shledal rozhodnutí zčásti nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost zčásti nezákonným, respektive svévolným pro nerespektování vyhlášky.

9. Ze spisu žalovaného sp. zn. [Anonymizováno][anonymizováno][Anonymizováno]–192 (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že dne [datum] žalovaný požádal posudkovou komisi [anonymizováno] o posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči, kdy v této žádosti je v závěru uvedeno, že rozsudek soudu je přiložen. Usnesením z téhož dne přerušil řízení do doby, po kterou bude posudková komise posuzovat zdravotní stav účastnice řízení. V právní moci [datum]. Posudková komise vyhotovila posudek dne [datum] a odeslala jej žalovanému. Žalovaný vyrozuměl žalobkyni o pokračování řízení dne [datum] a vyrozuměl ji o právu vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Žalobkyně požádala dne [datum] o kompletní spis a prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne [datum] žalovaný řízení opětovně přerušil do doby, po kterou bude posudková komise posuzovat zdravotní stav účastnice řízení. V právní moci [datum]. Dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že žádosti o prodloužení lhůty správní orgán vyhoví, ale dokumenty, které požaduje, jí byly všechny zaslány do datové schránky. Dne [datum] žalobkyně opakovaně požádala o kompletní spis a podala stížnost na postup správního orgánu. Dne [datum] žalovaný postoupil žádost o zaslání spisové dokumentace posudkové komisi. Dne [datum] žalobkyně opět požádala o kompletní spis a doplnila stížnost na postup policejního na postup správního orgánu. Dne [datum] žalobkyně podala vyjádření k podkladům rozhodnutí. De [datum] žalovaný zaslal posudkové komisi žádost o doplňující posudek s tím, že žalobkyně vyjádřila nesouhlas s posudkovým hodnocením. Ve vyjádření namítala, že se posudková komise nevypořádala s jejími předchozími námitkami. Usnesením z [datum] žalovaný přerušil řízení do doby, po kterou bude posudková komise posuzovat zdravotní stav účastnice. V právní moci [datum]. Posudková komise sdělila žalovanému dne [datum], že existuje závažný důvod, který brání vydání posudku v zákonné lhůtě. Sdělili, že posuzovaná, tedy nezletilá [Jméno žalobkyně] je pozvána se zástupcem k nejbližší odborné, příslušné a kapacitně volné posudkové komise na [datum]. Posudek byl odeslán žalovanému dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplnila nové podklady pro zpracování posudku o zdravotním stavu její dcery. Dne [datum] žalovaný vyrozuměl žalobkyni o pokračování v řízení a o právu vyjádřit se k podkladům. Dne [datum] žalobkyně požádala o dodání podkladů k rozhodnutí posudkové komise. Dne [datum] žalovaný zaslal žalobkyni posudek o zdravotním stavu, který se nenahrál do přílohy. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k podkladům. Dne [datum] žalovaná přeposlala vyjádření k posudku posudkové komisi a požádala o jejich stanovisko, zda nemá vliv na závěry. Na to posudková komise sdělila dne [datum], že vycházela z podkladů již dříve doručených, nové podklady jí nebyly doručeny, posuzovaná se nedostavila k vyšetření odborným lékařem. Dále uvedla, že posudek je z hlediska medicínského úplný a přezkoumatelný, vychází z objektivních lékařských podkladů, není a ani nemá být právním rozborem. Vyjádření žalobkyně tak nemá vliv na závěr posudkového hodnocení. Rozhodnutím ze dne [datum] žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí ze dne [datum] potvrdil s tím, že v odstavci 6 odůvodnění je uvedeno, že účastnice řízení ani její zákonná zástupkyně nebyly jednání posudkové komise [anonymizováno] přítomny, dokumentace byly dostatečná k posouzení v jejich nepřítomnosti, účastnice řízení byla pozvána k jednání posudkové komise dopisem ze dne [datum], dne [datum] telefonicky omluvena matkou z osobní účasti na jednání posudkové komise pro nemoc. V právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že k jejímu podání ze dne [datum] ve věci zaslání kopie kompletní spisové materiál, sdělila, že zákon v případě pořizování kopií a jejich předání vyžaduje osobní účast účastníka řízení, popřípadě jiné oprávněné osoby. Je tedy nutné konstatovat, že žalovaný nemůže zpřístupnit obsah posudkového spisu, obsahuje osobní a citlivé údaje, a proto je nutno ze strany žalovaného postupovat v tomto případě s maximální mírou obezřetnosti. Dne [datum] správní orgán I. stupně obdržel zpět spisový materiál od žalovaného.

10. Ze spisu Krajského soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] žalobu proti rozhodnutí z [datum]. Dne [datum] soud poučil žalovaného o právech a povinnostech, žalovaný se vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval a poučil žalobkyni o právech, povinnostech. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]–40. v právní moci dne [datum], soud rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dle odůvodnění je napadené rozhodnutí zčásti nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodu, zčásti pro nesrozumitelnost a zčásti nezákonné, respektive svévolné pro nerespektování vyhlášky a nerespektování závazného právního názoru ve zrušujícím rozsudku. Soud považoval pro preciznější zpracování posudku za nezbytné, aby žalovaný seznámil posudkovou komisi s vytýkanými vadami, tedy aby poskytl komisi před dalším posuzováním žalobkyně zrušující rozsudky.

11. Ze spisu žalovaného sp. zn. SZ/[anonymizováno]–[Anonymizováno]–192 (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že dne [datum] žalovaný požádal posudkovou komisi o posouzení zdravotního stavu - vyhotovení doplňku. Požádal o posouzení stupně závislosti ve věci příspěvku na péči ode dne [datum] i k aktuálnímu datu. V příloze zaslal posudkové komisi rozsudky správního soudu. Dne [datum]. žalovaný vyzval žalobkyni o potvrzení některého z nabízených termínů pro provedení sociálního šetření v přirozeném sociálním prostředí nezletilé dcery. Žalovaný zaslal žalobkyni výzvu k podrobení se sociálnímu šetření. Žalobkyně dne [datum] potvrdila termín sociálního šetření. Dne [datum] žalobkyně doplnila nové podklady k řízení, které žalovaný přeposlal posudkové komisi dne [datum]. Sociální šetření se uskutečnilo dne [datum]. Přepis provedeného sociálního šetření byl žalobkyni zaslán [datum]. Také byl zaslán posudkové komisi dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] požádala o upřesnění některých věcí v přepisu. Usnesením ze dne [datum] žalovaný přerušil řízení do doby, po kterou bude posudková komise žalovaného posuzovat zdravotní stav. Žalobkyně podala k žalovanému oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání kárného provinění státního zaměstnance, a to dne [datum].

12. Následně vyžádáno posudkové zhodnocení. Posudkovou komisí [anonymizováno] v [Anonymizováno]. Dne [datum] vydán posudek v jehož závěru je uvedeno, že posudková komise je komisí lékařskou, nezávislou, opírající se o příslušnou právní legislativu; podstatou posouzení je zdravotní stav, neřídí se primárně právními názory. Dne [datum] žádost [anonymizováno] opravu/doplněk, přičemž oddělení výkonu posudkové služby upozorněno, že soud [anonymizováno], resp. posudkovou komisi zavazuje k tomu, aby se přezkoumatelně vypořádala s námitkami žalobkyně s odkazy na jednotlivé lékařské zprávy, reagovala na lékařské zprávy, na které odkáže žalobkyně, zabývala se i nezvládáním jednotlivých dílčích aktivit vztahujících se k jednotlivým základním životním potřebám. Žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne [datum] se zástupce žalobkyně obrátil na ministra práce a sociálních věcí s tím, aby přikázal posudkové komisi, aby vydala ve lhůtě 10 dnů posudek ve věci posouzení zdravotního stavu žalobkyně a přikázal odvolacímu orgánu, aby učinil nápravná opatření za účelem vydání posudku. Žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne [datum] se zástupce žalobkyně obrátila na ministra práce a sociálních věcí s tím, aby přikázal odvolacímu správnímu orgánu, aby ve lhůtě 10 dnů vydal rozhodnutí ve věci odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce, krajské pobočky v [anonymizováno], ze dne [datum]. Dne [datum] vyrozuměna žalobkyně o tom, že [anonymizováno] vyhodnotilo posudek jako nedostatečný, jelikož nebyly vypořádány body rozsudku krajského soudu ze dne [datum]., a proto byla požádána posudková komise o doplnění posudku. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne [datum] adresována Městskému soudu v [Anonymizováno] s návrhem, aby městský soud zavázal žalovaného - [anonymizováno] - do 30 dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o odvolání žalobkyně ze dne [datum]. Posudkové zhodnocení posudkové komise [anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], v němž mj. uvedeno, že námitky uvedené v odvolání byly náležitě prostudovány a vyhodnoceny ve vztahu ke zjištěnému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu s dopadem na sebeobslužné schopnosti posuzované osoby. Důvody zhodnocení standartního samostatného zvládání jednotlivých základních životních potřeby byly podrobně popsány výše v textu i v předešlých posudkových zhodnoceních. Rozsudek Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], jímž Městský soud uložil [anonymizováno] povinnost věcně rozhodnout o odvolání žalobkyně ze dne [datum] proti rozhodnutí Úřadu práce, krajské pobočky v [anonymizováno], ze dne [datum] do 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle odůvodnění správní soud vycházel z toho, že žalovanému uplynula lhůta k rozhodnutí o odvolání dne [datum] a od této doby je žalovaný v prodlení, které ke dni vyhlášení rozsudku nadále trvalo. Dále zjištěno, že rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a stalo se vykonatelným ohledně výroku I. dne [datum], ve výroku II. dne [datum]. Dne [datum] sdělení [anonymizováno] zástupci žalobkyně o tom, že odvolací orgán obdržel posouzení ze dne [datum], nicméně nebylo vyhodnoceno jako úplné, přesvědčivé, objektivní z hlediska podkladu pro rozhodování, a tudíž byla požádána o vyhotovení srovnávacího posouzení zdravotního stavu posudková komise v [anonymizováno]. Dne [datum] žádost o srovnávací posudek na posudkovou komisi v [anonymizováno]. Posudek posudkové komise [anonymizováno] ČR v [anonymizováno] ze dne [datum]. Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnutí Úřadu práce, krajské pobočky v [anonymizováno] ze dne [datum] potvrzeno a odvolání proti němu zamítnuto (zjištěno z: posudek posudkové komise [anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], sdělení – interní žádost v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum], žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne [datum], žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne [datum], vyrozumění zástupce žalobkyně ze dne [datum], žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne [datum], posudkové zhodnocení posudkové komise [anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], sdělení [anonymizováno] zástupci žalobkyně ze dne [datum], žádost o srovnávací posudek na posudkovou komisi v [anonymizováno] ze dne [datum], rozsudek Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], posudek posudkové komise [anonymizováno] ČR v [anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum]).

13. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ke dni vyhlášení rozsudku ve vztahu k žalobkyni skončilo dne [datum] a celkově trvalo 4 roky a 1 měsíc a tuto dobu soud hodnotí z hlediska nemajetkové újmy žalobkyně. Odškodnění žalobkyně požadovala za dobu od [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení z moci úřední, do [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno], sp.zn. [anonymizováno], tedy za 3 roky a 4 měsíce. Žalovaná žalobkyni poskytla odškodnění ve výši 29 291 Kč za období od [datum] do [datum] a 12 626 Kč za období od [datum] do [datum], které vyplatila dne [datum], resp. dne [datum].

14. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

15. Soud provedl veškeré důkazy, které byly navrženy k prokázání rozhodných sporných skutečností. Důkazy, které žalobkyně navrhla nad tento rámec soud pro nadbytečnost, tedy proto, že skutečnosti, které jimi měly být prokázány nejsou z hlediska předmětu řízení rozhodné, zamítl. Jde o výslechy svědků navržených k prokázání úmyslného způsobení újmy a k okolnostem postupu v řízeních jiných ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) a dále listinami, které měl soud vyžádat od žalované - statistika úspěšnosti [anonymizováno] ve sporech ve věci příspěvku na péči, a to za každý rok od roku [Anonymizováno]. Předmětem tohoto řízení je odškodnění nemajetkové újmy, která je zapříčiněna výlučně nejistotou spočívající v tom, že řízení stále není u konce. Jiný druh újmy žalobkyně předmětem řízení neučinila. Z hlediska posouzení újmy žalobkyně a její intenzity je nerozhodné, z jakého konkrétního důvody k průtahům došlo, ani jaký byl vztah oprávněných úředních osob, či členů posudkových komisí k žalobkyni. I kdyby totiž něco takového bylo snad prokázáno, neměla by taková skutečnost žádný význam z hlediska újmy žalobkyně či její intenzity. Soud v tomto typu řízení neodškodňuje způsob vedení řízení správními orgány, ani okolnosti, které by měly například vést k vyloučení úředních osob. Soud toliko posuzuje, zda úkony v řízení byly činěny v přiměřených lhůtách a zda délka řízení je či není přiměřená. Stejně tak je nepodstatné, jak bylo postupováno v jiných řízení o příspěvku na péči, či jak úspěšné v přezkumu svých rozhodnutí správními soudu bylo [anonymizováno]. Tyto skutečnosti nemají žádný vztah k předmětu řízení a nepředstavují žádnou z rozhodných skutečností, majících vliv na právní závěr soudu ohledně přiměřenosti délky řízení či na některé z kritérií rozhodných pro stanovení způsobu či výše odškodnění. Soud v tomto typu odškodňovacího řízení nijak neposuzuje ani nehodnotí výsledek řízení, neposuzuje, jak a proč správní orgány postupovaly tak jak postupovaly a nepostupovaly jiným způsobem. Soud posuzuje pouze to, zda se dopustily nesprávného úředního postupu výlučně spočívajícího v nepřiměřenosti délky řízení.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

17. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

24. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

25. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

26. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum]). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na mysli, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

27. V obecné rovině soud k posuzovanému řízení konstatuje, že ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“) plyne obecný závěr, že „je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“ Tento obecný závěr však nelze v plném rozsahu promítnout do řízení, které probíhalo primárně před správními orgány, bylo sice předmětem soudního přezkumu, a to dokonce dvakrát, nicméně správní soud v obou případech postupoval s mimořádným urychlením. Primárně tedy soud má zato, že obecná dvouletá doba je stanovena pro řízení, které probíhá pouze před soudem, kde nejsou stanoveny lhůty, jak dlouho má řízení trvat, či v jaké lhůtě má soud rozhodnout. Naproti tomu ve správním řízení má zásadně správní orgán rozhodnout do 30 dnů, přičemž zvláštní zákony mohou tyto lhůty dále modifikovat. Aplikovat paušálně závěr o normativu dvou let pro každé řízení by tak bylo zjevnou mechanickou aplikací závěru, který by ve svém důsledku nevedl ke spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky. Jelikož však i správní řízení musí nějakou dobu trvat, je na místě snížit základní částku na polovinu pouze první rok řízení. Posuzované trvalo (k dni vyhlášení rozsudku) ve vztahu k žalobkyni, jak už soud výše uvedl, od [datum] do [datum]. Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. 55 Co 8/2023- 114, odst. 14). Ohledně období 18 dnů soud zaokrouhlil délku řízení na celé měsíce směrem nahoru, neboť jde o více než jednu polovinu měsíce. Soud tak vyšel z délky posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně v trvání 4 let a 1 měsíce. Žalobkyně se v tomto řízení domáhal odškodnění za období od [datum] do [datum], tedy za období 3 let a 4 měsíců. Nesporné bylo, že za část řízení od [datum] do [datum] žalovaná žalobkyni odškodnila částkou 29 291 Kč. Dále žalovaná poskytla odškodnění za období od [datum] do [datum] v částce 12 626 Kč. Období od [datum] do [datum] žalovaná pominula. Odškodnění za část řízení od [datum] do [datum] žalobkyně předmětem tohoto řízení neučinila. Soud tak stanovil poměrnou část z odškodnění za druhé období za 18 dnů (od [datum] do [datum]) z odškodnění přiznaného ve výši 12 626 Kč a dospěl k závěru, že na předmětných 18 dnů připadá poměrná částka 1 006 Kč. Soud tedy vyšel z toho, že žalovaná poskytla žalobkyni za jí požadované období od [datum] do [datum] částku 30 297 Kč (29 291 + 1 006).

28. Již zde soud konstatuje, že tato délka je na první pohled i při bližším zkoumání průběhu posuzovaného řízení nepřiměřená. Na délce řízení se podílely správní orgány (viz dále). Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Soud shledal, že je na místě žalobkyni poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování či omluva není v tomto případě dostatečnou formou zadostiučinění, což ostatně ani žalovaná nesporovala, když žalobkyni částečně plnila. Žalovaná toliko považovala jí vyplacenou částku za odpovídají skutkovým okolnostem posuzovaného řízení a tím vzniklé nemajetkové újmě žalobkyně.

29. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“). Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za jeden rok řízení (1 250 Kč – 1 667 Kč za měsíc), přičemž soud shledal důvod ke snížení této částky na polovinu, ovšem pouze za první jeden rok, jak výše vysvětlil. Soud neshledal důvody pro stanovení výše základní sazby za jeden rok řízení v nejvyšší či v horní hranici této sazby, neboť takový postup je namístě pouze u řízení extrémně dlouhých, trvajících kolem 20 let a více, nebo v situaci, kdy samo odškodňovací řízení běží dlouhou dobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Z judikatury Nejvyššího soudu lze vysledovat, že horní hranice doporučeného rozmezí je soudy přiznávána v řízení o extrémních délkách 20 let (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011, či věc řešenou Nejvyšším soudem pod sp.zn. 30 Cdo 5440/2014, kde byla základní částka 20 000 Kč/rok přiznána u řízení, jehož délka přesahovala 23 let). Základní částka 17 000 Kč byla přiznána v řízení trvajícím 16 let (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1612/2009). V posuzované věci řízení trvalo 4 roky a 1 měsíc a k jeho odškodnění dochází ze specifických důvodů, spočívající v tom, že jde primárně o řízení správní, které je ovládáno jinými zásadami z hlediska doby, kdy má dojít k rozhodnutí. Přiměřenou a zcela odpovídající základní sazbou je v tomto případě 15 000 Kč za rok řízení, tj. 1 250 Kč za měsíc. Není na místě přiznávat částku vyšší, a to ani z důvodu typu řízení, neboť toto kritérium je zohledněno z hlediska kritéria významu řízení pro poškozeného a není namístě jej zohledňovat dvakrát již při stanovení základní částky. Soud není vázán ani tím, že žalovaná sama vycházela ze základní částky 17 000 Kč. Stanovení výše odškodnění je otázkou právní a náleží soudu. Žalobkyní požadovaná částka přes 158 716 Kč za rok řízení, k níž dospěla podle výpočtu uvedeného v žalobě, je pak zcela mimo rámec reálných částek, které se za tento typ nemajetkové újmy přiznávají nejen ve srovnatelných případech, ale v těchto typech řízení vůbec. Stejně tak způsob výpočtu neodpovídá judikatuře dovolacího soudu. K požadavku žalobkyně, že je na místě základní sazbu zvýšit s ohledem na zvyšující se inflaci, soud konstatuje, že rozpětí základní sazby uvedené ve Stanovisku Nejvyššího soudu České republiky je stále aktuální, i když ekonomická úroveň v České republice vzrůstá. Ovšem to samo o sobě není důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud ČR vyjadřoval v usnesení ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, z recentní judikatury srov. rozsudek Nejvyššího soudu [datum], sp.zn. 30 Cdo 2181/2021, odst. 18, kde je shrnuta část relevantní judikatury, či rozsudek ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 2356/2024, odst. 67 a násl., v němž se otázkou nedůvodnosti požadavku na navýšení základní částky z důvodu inflace Nejvyšší soud podrobně věnoval a své negativní závěry odůvodnil). Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3171/2018). Soud k tomu dále dodává, že poskytnuté peněžité zadostiučinění není ani trestem pro žalovaný stát za to, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouho dobu, ani nemá poškozenému kompenzovat majetkovou újmu. Poskytnuté zadostiučinění má odčinit nejistotu, v níž se žalobkyně nacházela ohledně toho, jak řízení dopadne. Není proto žádný důvod tuto částku navyšovat z důvodu inflačních vlivů. Zadostiučinění, které by tak žalobkyni náleželo je představováno částkou 42 500 Kč 2,5x15 000 + 4x1 250, kdy je však nutno tuto částku modifikovat, a to dle kritérií uvedených v ust. § 31a OdpŠk.

30. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci soud shledal, že na délce řízení se podílely správní orgány. Předně soud konstatuje, že ve správním řízení, na rozdíl od řízení soudního jsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé. Obecná lhůta stanovená správním řádem činí 30 dnů a lze ji prodloužit až o dalších 30 dnů. Správní řád umožňuje správnímu orgánu rovněž ze zákonem stanovených důvodů řízení přerušit. Posuzované řízení se pak řídí zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle § 16a odst. 2 tohoto zákona lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 7 činí 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Z § 71 správního řádu pak plynou následující závěry. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. V posuzovaném řízení bylo řízení zahájeno dne [datum], dne [datum] bylo přerušeno z důvodu vyžádání posudku. Posudek doručen [datum], tedy za 3 měsíce a 5 dnů. Dne [datum] bylo v řízení pokračováno. Rozhodnutí bylo vydáno dne [datum]. O podaném odvolání rozhodl odvolací orgán dne [datum] s právní mocí dne [datum] Dne [datum] vrácen spis z odvolacího orgánu. Znovu bylo rozhodnuto dne [datum]. O odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnuto dne [datum]. V této fázi řízení tak k průtahům došlo pouze druhém rozhodování odvolacího orgánu, který rozhodl od postoupení spisu dne 8.12.202 až za více jak 5 měsíců. V prvním řízení před správním soudem k žádnému průtahu nedošlo, neboť soud od podání žaloby přibližně za 5 měsíců. Pro soudní řízení správní, kde soud rozhoduje věci v pořadí, v jakém mu došly, přičemž se nejedná o věc přednostní ani věc, pro kterou vy byla stanovena pořádková lhůta k jejímu vyřízení, jde o dobu řízení naprosto přiměřenou. Řízení poté pokračovalo dne [datum], kdy žalovaný požádal o posudek posudkovou komisi [anonymizováno] a současně přerušil řízení. Posudek vyhotoven dne [datum]. Dne [datum] opět řízení přerušeno z důvodu nutnosti posoudit zdravotní stav žalobkyně. Spis postoupen komisi dne [datum], dne [datum] zaslána posudkové komisi žádost o doplňující posudek a opět přerušeno řízení. Dne [datum] posudková komise sdělila, že jsou zde důvody pro podání posudku v prodloužené lhůtě. Posudek byl odeslán žalovanému dne [datum]. Posudková komise sdělila dne [datum], že vycházela z podkladů již dříve doručených, nové podklady jí nebyly doručeny, posuzovaná se nedostavila k vyšetření odborným lékařem. Vyjádření žalobkyně nemá vliv na závěr posudkového hodnocení. Rozhodnutím ze dne [datum] žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí ze dne [datum] potvrdil. V této fázi řízení k průtahům nedošlo, řízení bylo vždy řádně a důvodně přerušeno, kdy v době, kdy je řízení přerušeno, lhůty neběží. Rozhodnutí odvolacího orgánu bylo vydáno neprodleně po obdržení posudku, bez něhož nebylo možné ve věci rozhodnout. V druhém řízení před správním soudem k žádnému průtahu nedošlo, neboť soud od podání žaloby přibližně za 10 měsíců. Pro soudní řízení správní, kde soud rozhoduje věci v pořadí, v jakém mu došly, přičemž se nejedná o věc přednostní ani věc, pro kterou vy byla stanovena pořádková lhůta k jejímu vyřízení, jde o dobu řízení naprosto přiměřenou. Není důvod v ní shledávat jakýkoli průtah. Správní soud obdobně jako soudy vyšších stupňů shromáždí vyjádření účastníků a správní spis a poté zvažuje, jak ve věci rozhodne. Správní řízení soudní tak nelze nahlížet prizmatem civilního řízení a obecné judikaturou dovozené povinnosti činit úkony v přibližně 3měsíčních lhůtách. Zákon č. 82/1998 Sb. výslovně počítá s náhradou odvozenou od celkové délky řízení, není proto namístě vycházet ze samotných průtahů řízení (období neodůvodnění nečinnosti), nýbrž primárně z délky řízení. V navazující fázi řízení před [anonymizováno] k průtahům došlo, což bylo prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]- 53, jímž bylo vyhověno žalobě na ochranu proti nečinnosti [anonymizováno]. Z tohoto pravomocného rozsudku soud vycházel v souladu s § 135 odst. 2 o.s.ř. a má jím za prokázáno, že v této fázi odvolacího řízení se [anonymizováno] do průtahů dostalo dnem [datum]. Rozhodnutí bylo vydáno dne [datum], tedy v souladu s lhůtou, kterou správní soud [anonymizováno] stanovil a který uplynula dne [datum]. Z hlediska postupu správních orgánů je však třeba jim přičíst k tíži prodloužení doby řízení dobu, po kterou trvala obě řízení před správními soudy. Z obou rozsudků plyne, že napadená rozhodnutí byla v obou případech zčásti nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost, zčásti nezákonná, respektive svévolná pro nerespektování příslušné vyhlášky a nerespektování závazného právního názoru ve zrušujícím rozsudku (srov. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 1328/2009 či sp.zn. 30 Cdo 1112/2011). Jakkoli se postup správních orgánů již promítl v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení a nutnosti odškodnění v penězích, období zaviněná pochybeními správních orgánů při jejich rozhodování byla natolik určující pro celkovou délku řízení, že je na místě pro postup procesních soudů základní částku ještě dále navýšit o 20 %. Tím je zajištěno, že postup správních orgánů soud zohlednil, avšak zabránil dvojímu zohlednění téhož kritéria ve prospěch žalobkyně.

31. Z hlediska složitosti, věc po stránce právní složitá nebyla, neboť jde o standardní řízení o příspěvku na péči, které správní orgány vedou běžně. Složitější bylo po stránce procesní a skutkové, neboť bylo třeba opakovaně rozhodovat o přerušení řízení, bylo třeba pro objasnění skutkového stavu věci obstarat posudkové závěry a provádět sociální šetření. V rámci kritéria složitosti (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1112/2011) soud vzal v úvahu, že posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soustavy správních, a to dvakrát. Věc byla dvakrát podrobena soudnímu přezkumu správních soudů. K uvedenému soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů správní soustavy, zde včetně soudního přezkumu, obecně vede k prodloužení posuzovaného řízení. V tomto případě je však třeba vzít v úvahu specifika tohoto řízení. První rozhodnutí bylo odvolacím soudem zrušeno pro pochybení v doručování žalobkyni. Oba soudní přezkumy skončily zrušením rozhodnutí správního orgánu mj. pro nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost, nikoli pro jiný právní názor správního soudu. V tomto případě tak nelze klást projednávání věci na vícero instancích k tíži žalobkyně a základní částku z tohoto důvodu snižovat. Soud s ohledem na toto kritérium proto základní částku snížil pouze o 5 % (za mírnou procesní a skutkovou složitost).

32. Žalobkyně se na délce řízení v principu nepodílela. Chování žalobkyně ve vztahu k délce řízení je proto třeba hodnotit jako neutrální. Soud tak s ohledem na toto kritérium základní částku nemodifikoval.

33. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení patřilo mezi shora uvedená řízení, jelikož se jednalo o řízení o přiznání sociální dávky a určení její výše. Zvýšený význam řízení je tak presumován a je na místě základní částku zvýšit o 25 %. K požadavku na větší zvýšení částky pro význam řízení soud konstatuje, že k tomu není důvod. Obdobný význam je shledáván v řízení o určení výše výživného pro nezletilé děti, které lze typově s řízením o přiznání sociální dávky srovnat. Soud nijak nepochybuje o tom, že řízení pro žalobkyni důležité je, nicméně není na místě tuto typovou závažnost promítat více než zvýšením základní částky o 10 %. (srov. rozsudky Městského soudu v Praze ve věcech péče o nezletilé: v rozsudku ze dne [datum], č.j. 30 Co 95/2022- 137 považováno za přiměřené navýšení o 10 %, v rozsudku ze dne [datum], č.j. 55 Co 85/2023- 278 považováno za přiměřené navýšení o 20 %, v rozsudku ze dne [datum] č. j. 15 Co 296/2022 – 103 považováno za přiměřené navýšení o 15 %). Typově vyšší význam pak má nepochybně řízení trestní, neboť tam je v sázce i nejistota ohledně osobní svobody a i v těchto případech soudy dospívají k obdobnému navýšení (srov. rozsudek Městského soudu ze dne [datum], č.j. 23 Co 59/2025- 78, kde šlo o nepřiměřeně dlouhé trestní řízení a za přiměřené bylo považováno navýšení o 20 %).

34. Ve světle výše uvedeného žalobkyni náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce, neboť byla prokázána existence odpovědnostního titulu (nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení), vznik újmy a příčinná souvislost mezi uvedenými dvěma podmínkami. Zadostiučinění za celé řízení žalobkyni náleží ve výši 42 500 Kč plus 40 %, tedy 59 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 30 297 Kč, soud žalobkyni přiznal zbývající odškodnění ve výši 29 203 Kč (výrok I.). Ve zbytku, co do částky 164 072 Kč, byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

35. Soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení. Jelikož žalobkyně uplatnila nárok u žalované dvakrát, vždy za vymezenou část řízení, pro musel stanovit částku, z níž žalobkyni náleží úrok z prodlení již po uplynutí šesti měsíců od prvního uplatnění. V první žádosti ze dne [datum] bylo požadováno období od [datum] do [datum], tedy přibližně 2 roky a 5 měsíců. Z celkové částky tak na toto období připadá částka 40 250 Kč (1,5 x 21 000 + 5 x 1 750, po navýšení základní částky o 40 % a poskytnutí poloviční částky za první rok řízení). Z této částky soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení od [datum] do [datum] a ze zbývající částky (po odečtení vyplacené částky 29 291 Kč) 10 959 Kč od [datum] do zaplacení. Ohledně nároku uplatněného dne [datum] bylo výše vysvětleno, že na uplatněný nárok lze započítat částku 1 006 Kč, neboť zbylé období, za které žalovaná plnila není předmětem tohoto řízení. Na období od [datum] do [datum], tedy zbylých 11 měsíců připadá zbývající částka 19 250 Kč. Z této částky soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení od požadovaného dne [datum] (i když žalovaná se dostala do prodlení již dne [datum]) do [datum] a ze zbývající částky (po odečtení vyplacené částky 1 006 Kč) 18 244 Kč od [datum] do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 14,75 % a ke dni [datum] 12 %. Žalovaná se dostala do prodlení vždy uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou odškodnění za nemajetkovou újmy proto došlo marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], resp. [datum], kdy ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], resp. [datum] a žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum], resp. [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

36. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla sice úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, pročež se i částečný úspěch pro účely náhrady náklady řízení projeví jako úspěch plný. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), spočívající v odměně advokáta za celkem [hodnota] úkonů právní služby [za převzetí věci a přípravu zastoupení, sepis žaloby ze dne [datum], sepis repliky ze dne [datum], rozšíření žaloby a doplnění tvrzení ze dne [datum] a účast při soudním jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT] z tarifní hodnoty 50 000 Kč (za úkony v roce 2024, dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve znění do [datum]) a z tarifní hodnoty 29 203 Kč ve výši a 2 300 Kč [dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 9a odst. 2 písm. a) AT v platném znění], 3 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum] á 300 Kč za úkony právní služby v roce 2024 a 2 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 AT v platném znění á 450 Kč za úkony právní služby v roce 2025, celkem tedy 15 700 Kč [(3 x 3 100) + ([právnická osoba] 300) + (3 x 300) + (2 x 450)]. Soud ve veřejné databázi ARES ověřil, že advokát žalobkyně není plátcem DPH. Náklady žalobkyně celkem 17 700 Kč (2 000 + 15 700). Soud nepřiznal náhradu za podání ze dne [datum], neboť žaloba měla být po všech stránkách perfektní již při jejím podání, tedy včetně doložení rozhodnutí o schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř., výrok III).

37. Lhůta k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů, a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.

Poučení