27 C 140/2014-453

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [PSČ] [obec a číslo], [ulice a číslo], proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované], zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], o zaplacení 5 152 600 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 152 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 152 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 440 711 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 235 453 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 5 152 600 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spolupráci ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky řízení za přivedení vodovodu a kanalizace k hranici zájmového území žalované v lokalitě [anonymizována dvě slova] a umožnění napojení obou soustav na žalovanou nově vybudovaný vodovod a kanalizaci v předmětné lokalitě podle smlouvy o spolupráci ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]. 2 Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 152 600 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastnic (výrok II.) a státu (výrok III.). Odvolací [název soudu] k odvolání žalované změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozsudkem ze [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [číslo jednací], žalobu o zaplacení částky 5 152 600 Kč s příslušenstvím zamítl (I. výrok) a rozhodl o nákladech řízení účastnic (II. výrok) a státu (III. výrok). K dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 29. 5. 2019, č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí jak soudu I. stupně, tak odvolacího soudu a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že jakkoliv mezi smluvními stranami nebylo výslovně smluvně zakotveno, z logiky věci vyplynulo, že měla být vytvořena fungující kanalizace, obě strany předpokládaly, že kanalizace bude funkční, když sousloví„ bylo mi umožněno napojit se na kanalizaci“ běžný člověk rozumí tak, že jde o napojení trubek, prostřednictvím kterých bude moci odvádět odpadní vody a nikoliv o pouhé samoúčelné napojení trubek v zemi bez možnosti odpadní vody odvádět s odkazem na ustanovení § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), což odpovídá logice a rozumu průměrného člověka. Podle § 325 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) v projednávané věci šlo o na sebe navazující závazek žalobkyně umožnit žalované napojení na funkční kanalizaci a závazek žalované za napojení kanalizace zaplatit, což je dvoustranný závazek, v němž plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno a povinnost plnit je podmíněna současným protiplněním. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobkyně nebyla povinnost ze smlouvy o spolupráci splněna, nemůže se po žalované domáhat splnění její povinnosti, tedy zaplacení sjednaného poplatku. Nejvyšší soud žalobu hodnotil jako předčasnou, ačkoliv byla splatnost poplatku sjednána v návaznosti na kolaudační rozhodnutí, neboť obě strany předpokládaly, že vydáním kolaudačního souhlasu bude i po formální stránce završena možnost užívání vybudované kanalizace, čímž bude splněn závazek žalobkyně, jejich předpoklad nebyl naplněn. Pakliže nebyla splněna povinnost žalobkyně vyplývající ze smlouvy o spolupráci, nemohla nastat povinnost žalované, jakkoliv byla formálně dohodnutá její splatnost. Nejvyšší soud se zabýval otázkou jak vyložit pojem‚ napojení, resp. umožnit napojení, resp. připojení na vodovod a kanalizaci použitý ve smlouvě o spolupráci uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ve znění dodatku [číslo]. 3 Soud vzal za prokázaný skutkový děj, jenž vyplynul jednak z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum] ve spojení se smlouvou o spolupráci ze dne [datum] a Dodatkem [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o spolupráci ze dne [datum], že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spolupráci ze dne [datum]. Žalobkyně v rozhodné době byla a stále je obcí podle zákona o obcích, žalovaná je obchodní společností s ručením omezeným, jak soud zjistil z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ze své úřední činnosti soud zjistil nahlédnutím do systému [webová adresa] a z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], že společnost [právnická osoba] byla přejmenována na [právnická osoba] Jak soud zjistil z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] ze dne [datum], smlouvou o převodu obchodního podílu v právnické osobě s názvem [právnická osoba] ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem, dále ve spojení se smlouvou o převodu obchodního podílu v právnické osobě s názvem [právnická osoba] mezi [jméno] [příjmení] jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem ze dne [datum], dále z výpovědi bývalého jednatele žalované, [jméno] [příjmení], že převody se týkaly žalované jako společnosti, jež realizovala výstavbu rodinných domů v lokalitě [anonymizována dvě slova], došlo následně po kolaudaci díla, tj. vodovodu a kanalizace v obci [obec] k převodu obchodního podílu této společnosti z původních jednatelů na [jméno] [příjmení] a následně z [jméno] [příjmení] na pana [příjmení] za celkem [částka]. Na základě kupní smlouvy mezi žalovanou a společností [právnická osoba] došlo k převodu předmětných pozemků v lokalitě [anonymizována dvě slova] na společnost [právnická osoba], přičemž tato za ně žalované nezaplatila, nýbrž společnost [právnická osoba] si měla započíst vůči žalované svoji pohledávku spočívající v pohledávce společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], přičemž ve smlouvě žalovaná uznala pohledávku společnosti [právnická osoba], aniž by uvedla důvod vzniku pohledávky společnosti [právnická osoba] vůči společnosti [právnická osoba] Soud hodnotil zjištěnou skutečnost jako účelovou, jejímž cílem bylo vyvést majetek ze společnosti [právnická osoba] dříve, než bude [územní celek] uplatňovat po žalované zaplacení dohodnuté ceny ze smlouvy o spolupráci. Jak vyplynulo ze Smlouvy o úvěru z [datum] včetně dodatků uzavřených mezi [právnická osoba] jako dlužníkem a [právnická osoba] jako věřitelem ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a věřitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [anonymizováno] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem včetně dodatku, shora uvedené transakce ovlivnily zásadním způsobem majetkové poměry žalované ve prospěch společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] Žalovaná se zavázala smlouvou o spolupráci se žalobkyní jednak vybudovat vlastní investicí infrastrukturu v lokalitě [anonymizována dvě slova] spočívající ve vybudování vodovodu, kanalizace, komunikací, odstavných stání, osvětlení na základě smlouvy s [anonymizováno] na realizaci uvedeného díla. [územní celek] se zavázala na základě smlouvy o spolupráci uzavřené se žalovanou vybudovat obecní vodovod a kanalizaci tak, aby jej dovedla a připojila na vodovod a kanalizaci vybudovaný v lokalitě [anonymizována dvě slova]. K propojení vodovodů a kanalizací vybudovaných stranami sporu došlo, nejprve byl zprovozněn vodovod, posléze i kanalizace, neboť kanalizaci se zprvu nepodařilo připojit na původně zamýšlenou čistírnu odpadních vod v [obec], jak bylo smluveno s obcí [obec]. Dodatečně se v lokalitě Na Čtverách musely zřizovat jímky, resp. septiky u jednotlivých pozemků. Jak soud zjistil z kolaudačního rozhodnutí na vodovod a kanalizaci [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [číslo jednací] ve spojení s kopií příslušných pasáží ze stavebního deníku [právnická osoba] a.s. a z prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], projektantů, jež pro žalobkyni zhotovili projektovou dokumentaci pro kanalizaci a vodovod včetně napojovacích bodů obecních inženýrských sítí a sběračů a řadů žalované v lokalitě [anonymizována dvě slova] v březnu 2008, zhotovitele díla týkajících se vodovodu a kanalizace, kopií příslušných pasáží ze stavebního deníku společnosti [právnická osoba] ohledně stavby rozvodů vodovodu a kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova], z přehledné situace týkající se lokality [anonymizována dvě slova], konkrétně vodovodu a splaškové kanalizace, protokolu o montáži vodoměrů ze dne [datum], [datum], [datum], ze zápisu usnesení zastupitelstva obce Sluštice z veřejného zasedání zastupitelstva ze dne [datum] v prostorách OÚ [obec], že k napojení těchto dvou soustav došlo v roce 2010 v zapojovacích místech, o čemž byly provedeny záznamy do stavebních deníků, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně na své náklady přivedla vodovod a kanalizaci k hranici zájmového území žalované do lokality [anonymizována dvě slova] tak, že na obecní vodovod a kanalizaci mohly být napojeny pozemky developera, tj. žalované v předmětné lokalitě. Jak soud zjistil z Technické zprávy vypracované ISP – Ing. [jméno] [příjmení] pro stavbu [obec] – tlaková kanalizace, vodovod a dešťová kanalizace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z března 2008 ve spojení s prohlášením Ing. [příjmení], projektanta žalované, jenž kreslil část vodovodu a kanalizace žalované, a v níž vymezil napojovací body, tato potvrzovala způsob a místa napojení kanalizace a vodovodu v lokalitě [anonymizována dvě slova] na kanalizaci a vodovod obce Sluštice a potvrzovala význam slova„ napojení“. Bez smlouvy o spolupráci mezi žalobkyní a žalovanou by nebyl důvod vypracovat projekt kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova], neboť by neměl kam napojit plánovanou stavbu vodovodu a kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], č. j. [číslo] [spisová značka] vyplynulo, že účel kanalizace v obci [obec] byl od počátku stejný a odpovídal vydanému stavebnímu povolení, tj. že kolaudační rozhodnutí nebylo omezeno na tři objekty, tj. že tzv. propojka mezi obcí [obec] a [obec] nebyla součástí stavebního povolení pro obec Sluštice, jež ji vůbec neměla původně budovat a k jejíž realizaci přistoupila až v okamžiku, kdy tuto část kanalizace [územní celek] neprovedla. Projekt vlastní čistírny odpadních vod v obci [obec] byl novým projektem, jenž nebyl součástí původní kanalizace. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že v rozhodné době byl pracovníkem firmy [příjmení], jež prováděla shora uvedené dílo na základě předmětné smlouvy o dílo, přičemž provedla vodovodní řady a tlakovou kanalizaci dle projektové dokumentace v předmětné lokalitě, přičemž dílo bylo jako zcela funkční řádně zkolaudováno v roce 2010. [jméno] [příjmení] vypověděl, že vodovod byl samostatný z vodojemu a tlaková kanalizace byla napojena do sousední obce, což bylo součástí projektové dokumentace, v neposlední řadě byly provedeny tlakové zkoušky. [příjmení] [příjmení] předala dílo funkční, zkoušky proběhly v pořádku, nápojné místo, tj. odbočení, vsazovali na hlavní řad, připojení jako takové nedělali, protože to provedla [právnická osoba], jež stavěla lokalitu [anonymizována dvě slova]. Soud hodnotil výpověď svědka [jméno] [příjmení] jako hodnověrnou, neboť korespondovala s obsahem ostatních listinných důkazů a výpovědí svědků slyšených ve věci. Jak soud zjistil z výpovědi bývalého starosty obce, [jméno] [příjmení], obec Sluštice přivedla v době, kdy byl starostou, obecní kanalizaci a vodovod na kraj lokality [anonymizována dvě slova] bez dotace a bylo umožněno žalované, aby se na tento vodovod a kanalizaci napojila. Žalovaná byla povinna zaplatit dohodnutou částku v okamžiku, kdy bude v právní moci kolaudační rozhodnutí na kanalizaci a vodovod ve [obec]. Žalovaná se napojila, avšak dohodnutou částku neuhradila. Svědek vypověděl, že obec skončila v propojovacím bodě, protože do té doby měla mít [územní celek] vybudovanou celou přípojku, která se musela promptně řešit, aby to dotáhli. Museli udělat i propojku 200 metrů mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], ačkoliv v původním projektu končili ve [obec], protože [obec] měla mít propojku hotovou, avšak neměla, propojku do [obec] dělali dodatečně navíc. Soud hodnotil výpověď svědka [příjmení] jako hodnověrnou, korespondující s ostatními ve věci provedenými listinnými důkazy a výslechy svědků, zejména pak i se zřetelem k obsahu důkazu sdělením [stát. instituce] ze dne [datum] č. j. [číslo] [spisová značka], když územní rozhodnutí na propojku ze dne [datum] č. j. K [číslo] [spisová značka] nevydal MÚ [obec], tudíž nemohlo být součástí stavebního povolení na kanalizaci a vodovod v obci [obec]. I se zřetelem na úřední záznam PČR [číslo jednací] o vysvětlení podaném starostou obce, ve kterém uvedl, že ve smlouvě o spolupráci a jejím dodatku je jasně a určitě uvedeno, že částka 5 152 600 Kč byla splatná v okamžiku zkolaudování obecní kanalizace. Telefonicky po splatnosti smlouvy kontaktoval pana [příjmení] ze [právnická osoba] [obec], kdy tento starostovi sdělil, že celou věc bude řešit, avšak nikdy k nějakému radikálnímu kroku z jeho strany nedošlo. Následně písemně svědek vyzýval žalovanou k úhradě, což adresoval žalované a jejím jednatelům. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], dodavatele díla, [právnická osoba] stavbu realizovala dle projektových podkladů. Obecní kanalizace a vodovod končila v severovýchodní části lokality [anonymizována dvě slova], kde potrubí skutečně bylo realizováno dodavatelem, jenž provedl rozvody pro [územní celek], přičemž [právnická osoba] se na uvedené napojovací body napojila, tj. na potrubí vodovodní a kanalizační, proběhly příslušné zkoušky na provozuschopnost potrubí. Pokud by napojení na obecní část kanalizace a vodovodu neexistovalo, tj. trubky z lokality [anonymizována dvě slova] by končily v poli, nedošlo by ke kolaudaci, ke které v daném případě došlo. Fyzicky napojení kanalizačního systému v majetku [územní celek] ústí do kanalizačního systému, jenž je v majetku [územní celek], tj. nikoliv v poli. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vodovod a kanalizace v obci [obec] byly zkolaudované včetně propojení do [obec]. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [právnická osoba] propojila [právnická osoba] vybudovanou kanalizaci a vodovod v lokalitě [anonymizována dvě slova] s obecním, rozuměno svaření dvou trubek, oba konce trubek se svařily dohromady, přičemž došlo i ke kolaudaci. Součástí díla v lokalitě [anonymizována dvě slova] byly i přípojky k jednotlivým pozemkům, tzn. nejen hlavní sběrače a řady, přičemž odbočky byly součástí smlouvy. Dohoda zněla na propojení obou systémů infrastruktury. Žalovaná měla na úhradu nákladů obce na vybudování infrastruktury přispět původně částkou kolem 7 mil. Kč. Přičemž obec doložila [právnická osoba] před zahájením realizace díla v lokalitě [anonymizována dvě slova] napojení své kanalizace a vodovodu stavební dokumentací, stavebním povolením, souhlasy s připojením na napojovací bod na vedlejší [územní celek], byla jim předložena smlouva o spolupráci mezi obcí [obec] a [obec] ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích mezi budoucím vlastníkem [obec] a obcí [obec] a souhlas vlastníka. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] hodnotil soud jako věrohodnou se zřetelem k obsahu v řízení provedených důkazů kolaudačním rozhodnutím pro kanalizaci a vodovod v obci [obec] [stát. instituce] ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [číslo jednací] a ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] č. j. [číslo] [spisová značka] a z kolaudačního rozhodnutí pro [anonymizováno] [obec] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vydané pro společnost [právnická osoba] [stát. instituce], odbor životního prostředí – vodoprávní úřad. Jak vyplynulo ze smlouvy o spolupráci citované shora, žalobkyně se zavázala umožnit žalované uvedené napojení a poskytnout jí požadovanou součinnost. Konkrétně žalovaná zajistila stavbu rozvodů vodovodu a kanalizace v zájmové lokalitě a lokální rozvod přivedla k napojovacím bodům, kde provedla napojení na obecní vodovod a kanalizaci. Jak vyplynulo z citované smlouvy, [územní celek] prohlásila svou vůli a záměr realizovat výstavbu inženýrských sítí, zahájit výstavbu sběračů a řadů kanalizace a zajistit v souladu se zpracovaným projektem přivedení kanalizace a vodovodu až na okraj lokality [anonymizována dvě slova]. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], k reálně fungujícímu napojení lokality [anonymizována dvě slova] na obecní vodovod a kanalizaci v rozhodné době nedošlo. Žalovaná vycházela při uzavírání smlouvy o spolupráci s obcí [obec] z příslibu z roku 2003, souhlasu [územní celek] s napojením na kanalizační síť, jež vydala obci [obec] obec a zastupitelé v čele se starostou obce Květnice. Uvedený příslib měl zajistit funkční napojení. Soud výpověď svědkyně hodnotil jako účelovou i se zřetelem k obsahu ostatních listinných důkazů a k důkazu výpovědí svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení]. Navíc z důkazu úředním záznamem PČR [číslo jednací] a [číslo jednací] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zastupovala oba bývalé jednatele žalované v trestní kauze související s vyvedením 16 pozemků ze žalované na společnost [právnická osoba] a ve věci hospodaření v žalované a dodržování pravidel při správě cizího majetku, kdy se [jméno] [příjmení] dostavil k výslechu s advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] a tato byla od počátku přítomna u výslechu. Z [anonymizováno] [územní celek] z roku 2003 vyplynulo, že se týkala souhlasu [územní celek] s připojením na její vodovodní a kanalizační řady, tj. o propojení/napojení kanalizace a vodovodu [obec] s kanalizací a vodovodem [obec], což obec Květnice splnila a propojení/napojení umožnila. V příslibu však [územní celek] neuváděla nic o čistírně odpadních vod. Napojení provedla společnost [právnická osoba] jako zhotovitel díla pro žalovanou za přítomnosti [právnická osoba] a.s. jako zhotovitele díla pro žalobkyni, a za spolupráce stavebního dozoru žalobkyně, Ing. [jméno] [příjmení]. Celá soustava od lokality [anonymizována dvě slova] až po [obec] byla propojena a byly jak sítě v obci, tak i v lokalitě [anonymizována dvě slova] zkolaudovány. Bez uvedeného napojení by uvedené nebylo možné. Napojovací místa byla vyznačena v projektové dokumentaci žalobkyně i žalované. Jak soud zjistil ze zprávy Agentury pro zemědělství a venkov [obec], tato byla hodnotící zprávou o dotačním projektu. Soud z jejího obsahu zjistil, že žalobkyně, tj. [územní celek], dodržela všechny termínové a věcné ukazatele rozhodnutí o dotaci, že v roce 2009 vynaložila na realizaci předmětného vodovodu a kanalizace 4,4 milionu Kč a v roce 2010 4,6 milionu Kč, přičemž na obě částky si žalobkyně musela vzít úvěr, protože neměla k dispozici takový objem finančních prostředků. Jak soud zjistil z dokladu o rozpočtu obce Sluštice pro rok 2014, tato disponovala pouze částkou 3 827 900 Kč. Jak soud zjistil ze zprávy Ministerstva financí, odboru vodovodů a kanalizací, [územní celek] dotační projekt splnila a dotace jí byla přiznána. Z materiálu Ministerstva financí, obecné podmínky postupu investorů v bodě [číslo] soud zjistil, že dotační projekt končí získáním kolaudačního rozhodnutí, čímž je dotační akce ukončena. Nad rámec svých smluvních povinností se žalovanou žalobkyně postavila propojku mezi obcí [obec] a [obec], kde byla čistička odpadních vod, na kterou se měla napojit kanalizace [územní celek] pro absentování vlastní čističky. Jak soud zjistil ze Souhlasu k připojení ze dne [datum] adresovaného obci [obec], [územní celek] vyjádřila prostřednictvím svého místostarosty souhlas [územní celek] a jejího zastupitelstva na veřejném zasedání dne 9. 20. 2003 s připojením [územní celek] na vodovodní a kanalizační řády [územní celek]. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], starosty [územní celek], žalobkyně přivedla v souladu se svým závazkem z dohody o spolupráci se žalovanou, obecní vodovod a kanalizaci k okraji lokality [anonymizována dvě slova] a žalované bylo umožněno, aby se na obecní vodovod a kanalizaci napojila. Žalovaná měla v okamžiku právní moci kolaudačního rozhodnutí zaplatit sjednanou částku žalobkyni. Voda byla napojena a kanalizace také, avšak nemohla jí být odváděna odpadní voda, protože nebylo napojení na čističku odpadních vod. Majitelé pozemků v lokalitě [anonymizována dvě slova] museli tuto situaci řešit pomocí jímek, neboť nebylo napojení na čističku odpadních vod v obci [obec]. Svědek vypověděl, že potrubí z [územní celek] nekončí v poli. Při realizaci vyvstal problém propojení mezi obcí [obec] a obcí [obec], neboť zde nebyla část potrubí vyprojektována, což se zjistilo až v průběhu realizace obecní kanalizace ve [obec] a při realizaci kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova] ve [obec], tudíž bylo nutné za spolupráce s vodoprávním úřadem [obec] doprojektovat část potrubí tak, aby potrubí, jež odcházelo z [územní celek], bylo propojeno s kanalizací, infrastrukturou [územní celek], což se zrealizovalo, tudíž fyzicky potrubí končilo v napojení kanalizačního systému, jenž je a byl i v rozhodné době v majetku [územní celek] do kanalizačního systému, jenž je i byl v majetku [územní celek], tudíž nekončil v poli. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], že za architektonický ateliér [anonymizováno] projektoval v lokalitě [anonymizována dvě slova] veřejnou infrastrukturu k 72 parcelám, tj. distribuční vedení elektroinstalace, vodovodu, kanalizace, slaboproudu, plynovodu atd. Uvedená infrastruktura byla vybudována a předána investorem obci [obec], přičemž při předání infrastruktury nefungovala kanalizace, protože rozvody nebyly napojeny na čističku odpadních vod do [obec]. Uvedený nedostatek byl ze strany majitelů předmětných pozemků v lokalitě [anonymizována dvě slova] řešen realizací jímek, jež se vyvážely cisternami do čistírny odpadních vod. Zřízení jímky stálo v rozhodné době od 70ti do 150ti tis. Kč. Vodovod a kanalizace v lokalitě [anonymizována dvě slova] byly připojeny na obecní vodovod a kanalizaci [územní celek] v době jejich kolaudace, jinak by k ní dojít nemohlo. Infrastruktura byla provozuschopná, avšak provozovat kanalizaci pro nedostatek příslušných povolení nešlo. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [příjmení] služby [právnická osoba], provozovatele vodovodu v obci [obec], a z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vodovod a kanalizace v obci [obec] byly zkolaudovány, vodovod byl uveden do provozu, funguje, avšak kanalizace nikoliv, protože do ní nebylo lze v rozhodné době vypouštět odpadní vody, protože nebyla napojena na čističku odpadních vod v [obec]. Uvedená by se musela rozšířit na základě provedené projektové dokumentace. Smlouva o smlouvě budoucí ze dne [datum] pozbyla platnost z důvodu uplynutí lhůty v ní uvedené„ do 30ti dnů od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí budoucí kanalizace“. Jak soud zjistil ze Smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] uzavřené mezi obcí [obec], [obec] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], že do 30ti dní po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí budoucí kanalizace v majetku [územní celek] měly uzavřít Dohodu o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací za účelem splnění zákona o vodovodech a kanalizacích. Ze zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], z listiny ministra vnitra [číslo jednací] o jmenování Ing. [jméno] [příjmení] správcem [územní celek], ze zápisu z ustavujícího zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k rezignaci zastupitelstva obce, působení správce obce a ustanovení nového zastupitelstva, čímž byla po určitou dobu obec v krocích proti žalované omezena. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum] včetně dvou předávacích protokolů ze dne [datum] včetně mapy a výkazu pozemků, resp. z přehledné situace, kde je zakreslena tlaková kanalizace vybudovaná žalovanou ve spojení s kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], jež nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého [stát. instituce] povolil žalované užívání místní obslužné komunikace a plynovodního řádu včetně veřejných částí přípojek plynu a veřejné přípojky vody a kanalizace, obecní kanalizace i obecní vodovod tvořil jeden celek s kanalizací a vodovodem v lokalitě [anonymizována dvě slova], neboť rozvod kanalizace, vodovodu a plynu v lokalitě [anonymizována dvě slova] žalovaná žalobkyni prodala v roce 2010 za 1 Kč. Žalovaná je subjektem, jenž se však na celé akci doposud finančně nepodílel. Infrastrukturu, kterou žalovaná převedla na žalobkyni, byla uhrazena ze strany jednotlivých soukromých investorů, kteří si v lokalitě [anonymizována dvě slova] nakoupily domy. Jednotlivé příspěvky soukromých investorů činily pro žalovanou půl milionu korun na jeden pozemek. Podle smlouvy citované shora ve znění dodatku [číslo] měla žalovaná zaplatit žalobkyni plnění, poplatek, jehož výše byla sjednána celkovou výší, jednak i způsobem výpočtu tak, že za každý m2 napojovaného pozemku bez přístupové komunikace, tj. zastavěnou plochu budoucí stavbou domu a okolní plochu pozemku, tj. celkem [výměra] byla sjednána částka 72 Kč za m2, tj. obci celkem dle smlouvy náleží částka 5 152 600 Kč, jež byla ve smlouvě o spolupráci sjednána. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkovou částku 5 152 600 Kč, když splatnost uvedené částky byla vázána na kolaudační rozhodnutí ohledně obecního vodovodu a kanalizace, tj. původně na [datum], když rozhodnutí o kolaudaci na vodovod a kanalizaci mělo nabýt právní moci do [datum]. V případě, že by se kolaudační rozhodnutí stalo pravomocným později v uvedený den [datum], bylo sjednáno pravidlo, že splatnost předmětné částky se posune o tolik dnů, kolik jich uplyne od [datum] do dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí na obecní vodovod a kanalizaci vydal [stát. instituce] dne 6. 12. 2010, sp. zn. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [číslo jednací], a toto nabylo právní moci dne [datum], tedy později než do [datum]. Od [datum] do [datum] uplynulo celkem 221 dnů. O těchto 221 dnů se posunul ve smyslu předmětné smlouvy včetně dodatku [číslo] původní termín splatnosti sjednaný na [datum], když termín splatnosti pro výše uvedenou částku byl dne [datum]. Jak soud zjistil z výzvy obce Sluštice k zaplacení částky 5 152 600 Kč ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] ve spojení s dokladem o odeslání výzvy a jejím dodáním dne [datum], z dodejky RR [číslo] CZ ze dne [datum] adresované [právnická osoba], z dodejky adresované [jméno] [příjmení] pod č. [anonymizováno] CZ ze dne [datum], z dodejky odeslané žalobkyní [jméno] [příjmení] dne [datum] s poznámkou, že tato nebyla vyzvednuta, z e-mailové komunikace mezi účastníky řízení a jejich právními zástupci ze dne [datum] ve spojení s dopisem právního zástupce žalované obci [obec] ze dne [datum], že žalobkyně opakovaně žalovanou bezúspěšně vyzývala k zaplacení dlužné částky. Jak soud zjistil z vyjádření k existenci sítí [anonymizováno] služby [právnická osoba] ze dne [datum], že [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nedaly souhlas k napojení objektu RD na kanalizaci ve [obec] s tím, že důvodem proč není možné dát souhlas k napojení objektu RD na pozemku parc. [číslo] na kanalizaci ve [obec], je neexistence smlouvy o odvádění odpadních vod z kanalizace přes kanalizaci [územní celek] ke zneškodnění na čističku odpadních vod [obec], bez níž nelze odpadní vodu ze [obec] odvádět, tj. není ani možné jí do kanalizace vypouštět. Jak soud zjistil ze zprávy Ministerstva zemědělství, odboru vodovodů a kanalizací [číslo jednací], byla poskytnuta dotace obci [obec] ve výši 24,819 mil. Kč. Předloženými fakturami a bankovními výpisy bylo investorem prokázáno, že stavba byla financována v souladu s vydaným rozhodnutím, avšak po kontrole vodoprávního úřadu byla akce postoupena FÚ pro [územní celek] – územní pracoviště v [obec], protože investor nezabezpečil napojení kanalizace na [anonymizováno] [obec] a nebyl tak naplněn předmět podpory v rámci pravidel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“. Jak soud zjistil ze Sdělení [stát. instituce], odbor životního prostředí – vodoprávní úřad ze dne [datum], [stát. instituce] sdělil informace ve věci čističky odpadních vod v obci [obec], že stavební povolení na ČOV [obec] bylo vydáno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Jak soud zjistil z článku – Kanalizace v obci [obec] – nevydařený záměr za dvacet pět miliónů na [webová adresa], z této vyplynulo, že bylo vydáno stavební povolení na stavbu vodovodu a kanalizace, bylo vydáno i kolaudační rozhodnutí, a to aniž bylo zjištěno, zda bude kanalizace opravdu napojena na čistírnu odpadních vod. Ministerstvo zemědělství nezjistilo žádné pochybení, přesto podmínky dotace zněly ekonomická efektivita a napojení 200 obyvatel, avšak v rozhodném období nebyl napojen ani jeden obyvatel a kanalizace nebyla zprovozněna, když [územní celek] neumožnila napojení na svou [anonymizováno] a [územní celek] nevymáhala závazky dané obcí [obec] soudní cestou. Z Územního rozhodnutí [stát. instituce] č. j. [číslo] [spisová značka], ze stavebního povolení [stát. instituce] č. j. [číslo] 2014 [spisová značka], z rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami vydané [stát. instituce] č. j. [číslo] 2014 [spisová značka], ze závěrečné zprávy geologického průzkumu pro stavbu čistírny odpadních vod v obci [obec], parcela [číslo] dodaný [jméno] [příjmení] – geologické práce, [IČO] soud zjistil, že žalobkyně z důvodu nedostatečné kapacity ČOV v [obec] činila kroky k výstavbě vlastní čistírny odpadních vod, jež nebyla součástí původního projektu, přičemž žalobkyně vytipovala a vyčlenila vhodný obecní pozemek v lokalitě [anonymizována dvě slova], nechal k němu zpracovat geologický průzkum, nechala u [právnická osoba] ateliér HÉ [právnická osoba] zpracovat projektovou dokumentaci pro účely územního řízení a následně pro účely stavebního povolení a pro provedení této stavby zajistila územní rozhodnutí a stavební povolení, rozhodnutí o nakládání s vodami, souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, souhlas k napojení stavby na pozemní komunikace, hydrogeologický posudek atd. Jak soud zjistil ze zprávy o kontrole dokumentace závěrečného vyhodnocení registrovaného projektu ze dne [datum], Ministerstva zemědělství, [anonymizováno] pro zemědělství a venkov [obec] [číslo jednací], dotační projekt skončil kolaudačním rozhodnutím na vybudování infrastruktury v obci [obec] podle pravidel dotačního programu. Jak soud zjistil z dopisu [právnická osoba] služby [právnická osoba] (VS RT) ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] a nadepsaný„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ ve vztahu k budoucí stavbě rodinného domu na parc. [číslo] v k. ú. [obec] v lokalitě [anonymizována dvě slova], jednalo se o vyjádření Vodohospodářských služeb [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného obci [obec], že před zahájením stavby domu na jednotlivých pozemcích musí proběhnout vytyčení podzemních vedení, aby nedošlo k jejich poškození a další pravidla pro provádění zemních prací, když bod 1 až 15 jsou potvrzením, že před zahájením stavby domu musí proběhnout vytyčení podzemních vedení, aby nedošlo k jejich poškození a další pravidla pro provádění zemních prací. Z vyjádření vyplynulo, že infrastruktura byla vybudována, byla přivedena na hranici lokality [anonymizována dvě slova], přičemž došlo k jejímu napojení na obecní inženýrské sítě. 4 Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli nepojmenovanou smlouvu podle ustanovení § 51 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2014, (dále jen„ obč. zák.“), když účastníci mezi sebou uzavřeli takovou smlouvu, která není zvláštně upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o spolupráci, která každou ze stran zavazovala k určité povinnosti. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle ustanovení § 266 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2014 (dále jen„ obch. zák.“), projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (odstavec 1). V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (odstavec 2). Při výkladu vůle podle odstavce 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí (odstavec 3). Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila (odstavec 4). Nejvyšší soud vysvětlil v rozsudku ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy [číslo] ročník 1999, že jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) i systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Ústavní soud pak zdůraznil (v úrovni ústavně právní), že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníka procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Vůli je nutno dovozovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního vztahu, zejména z okolností spojených s podpisem smlouvy a následným jednáním účastníků po podpisu smlouvy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 625/2003, uveřejněný pod [číslo] Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Nejvyšší soud dále opakovaně připomněl, že ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. zahrnuje požadavek, aby se výklad projevu vůle (tam, kde není výslovně projevena vůle jiná) řídil logikou věci; při zkoumání projevené vůle účastníků smlouvy je třeba vycházet z toho, že smluvní strany se při uzavření smlouvy nechovaly nelogicky (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2608/98, a ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 710/2013, jež jsou veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách). Výklad projevu vůle nemůže vést k takovým důsledkům, které jsou z hlediska pravidel logiky zjevně absurdní. Ústavní soud pak zdůrazňuje, že řešení, která se příčí požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů, jsou nepřijatelná (srov. nap_. nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 170/11, in [webová adresa]). Nutno zároveň připomenout, že výkladem lze zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle doplovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 1033/2004). V konkrétní věci tudíž z obsahu smlouvy o spolupráci vyplynulo, že úmyslem stran bylo vybudovat funkční vodovod a kanalizaci. Dále se soud zabýval otázkou, zda úmyslem stran bylo dosáhnout pouze takového plnění, kdy bude současně zprovozněn vodovod i kanalizace, přestože jde o dělitelné plnění, které mohlo být a také bylo splněno zčásti, tedy zda na částečném plnění mohla mít žalovaná zájem, na nějž lze usuzovat i ze situace, zda toto částečné plnění je žalovanou využíváno. V tom případě by žalobkyni náležela odpovídající část dohodnutého poplatku. Z uvedeného pohledu provedl soud výklad vůle stran a při jejím zjišťování přihlížel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně následného chování stran) a současně podrobil jazykové vyjádření zachycené ve smlouvě o spolupráci systematickému a logickému výkladu. Bylo prokázáno, že vodovod byl zprovozněn. Soud postupoval podle ustanovení § 266 obch. zák., jakož i ustálené judikatury dovolacího soudu přijatou k výkladu tohoto ustanovení (srov. např. rozsudky Nejvyššího ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3586/2011, nebo ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 32 Cdo 196/2012). Soud vzal za prokázané, že obecní kanalizaci i vodovod byly řádně schváleny k užívání kolaudačním rozhodnutím, proto jsou způsobilé pro provoz k danému účelu, jinak by nebyly zkolaudovány. Smlouva o spolupráci mezi účastníky řízení stanovila souvislost mezi splatností finanční částky ve prospěch žalobkyně a právní mocí kolaudačního rozhodnutí MÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací]. Soud má za to, že žalobkyně splnila svoji povinnost uloženou jí smlouvou o spolupráci se žalovanou, tj. přivést k hranici lokality [anonymizována dvě slova] vodovod a kanalizaci a připojit tyto sítě, přičemž splatnost žalobkyní uplatňované částky byla vázána na právní moc kolaudačního rozhodnutí na obecní vodovod a kanalizaci. Žalobkyni vznikl nárok na plnění ze smlouvy a toto je již splatné. Závazkem žalobkyně bylo postavit a přivést rozvod vodovodu a kanalizace na hranici lokality„ [anonymizována dvě slova]“. Smlouva o spolupráci nestanovila nic, co by se týkalo provozu obecního vodovodu a kanalizace, když provoz a provozuschopnost závisela na provozovatelích a vlastnících ostatních kanalizací a vodovodů, na které obecní vodovod a kanalizace navazovaly. Pokud šlo o obranu žalované, že žalobkyně způsobila žalované škodu spočívající v ušlém zisku, kterého žalovaná nemohla dosáhnout z důvodu, že žalobkyně nedodržela smlouvu o spolupráci a nenapojila lokalitu [anonymizována dvě slova] na provozuschopnou kanalizaci, soud dospěl k závěru, že nebylo možné nárok uplatněný žalovanou započíst na nárok žalobkyně, když žalovaná netvrdila ani řádně neprokazovala základní znaky odpovědnosti za škodu, tj. porušení smluvní povinnosti, vznik škody a její výši a příčinnou souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalobkyně, když žalobkyně prokázala, že svou povinnost ze smlouvy o spolupráci splnila tím, že zhotovila vodovod a kanalizaci, které přivedla k lokalitě [anonymizována dvě slova] a umožnila žalované napojení na tyto sítě s tím, že svědci uvedení shora potvrdili, že došlo k propojení obou částí infrastruktury, trubky byly svařeny, přičemž nebyla mezi stranami dohodnuta žádná lhůta k provedení této stavební akce. Žalobkyně nebyla v prodlení se splněním své povinnosti. Pokud žalovaná jako termín dokončení uváděla datum [datum], pak z dokazování vyplynulo, že většinu pozemků žalovaná prodala před [datum], tj. v době, kdy povinnost žalobkyně nemusela být plněna. Pokud šlo o výši škody, podle výpovědi [jméno] [příjmení] a jeho advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], představovalo snížení finanční částky ze 100 Kč na 72 Kč za 1 m2 skutečnost, že se vše protahovalo, když splatnost byla vázána na termín kolaudace. [jméno] [příjmení] uvedl, že museli zlevňovat ceny pozemků, tudíž přišel na obec, že se sníží příspěvek obci na 70 Kč za 1 m2, což je žalobkyní požadovaných celkem 5 152 600 Kč, které měly být zaplaceny, a byl podepsán dodatek. Argument žalované o snížení ceny na pozemek o 500 tis. Kč je hodnocen soudem jako nelogický, že by se snížila cena pozemku o 500 000 Kč jen kvůli tomu, že nebylo lze odvádět splaškové vody kanalizací, namísto toho se muselo vybudovat u každé nemovitosti jako náhradní řešení – jímky. Soud hodnotil jako účelové tvrzení žalované o snížení ceny pozemků, které se nacházely v obci [obec] vzdálené 3 km od hl. m. [obec] s dobrým občanským vybavením, kompletně vybudovanou infrastrukturou. Jak soud zjistil ze smluv o dodávkách vody, z protokolů o montáži vodoměrů, z rozhodnutí KHS [územní celek] z [datum] zn. [anonymizováno] [číslo] vydané pro [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] o schválení prov. [příjmení] vodovodu pro veř. Potřebu, výslechem starosty [příjmení], J. [příjmení], Ing. [příjmení], žalovaná neměla vůči vodovodu žádné námitky a potvrdil to i [jméno] [příjmení] ve své výpovědi. Žalobkyně prokázala, že ve vztahu k vodovodu v lokalitě [anonymizována dvě slova] došlo jednak k napojení, a také nad rámec smlouvy o spolupráci, i k uzavření smluv o dodávkách vody do rodinných domů s jednotlivými vlastníky. Jak soud zjistil ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a dodatků k této smlouvě ve spojení se zápisem o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum], ze zprávy o kontrole dokumentace závěrečného hodnocení registrovaného projektu ze dne [datum] Ministerstva zemědělství, Agentury pro zemědělství a venkov [obec], č. j. 557/2011, jednalo se o poměr cca 51,5% kanalizace, 48,5% vodovodu, tj. o celkem částku 65 836 055 Kč, z toho kanalizace 33 912, 117 Kč a voda 31 923 938 Kč. Žalobkyně vynaložila investiční náklady na vybudování těchto dvou sítí, na které žalovanou napojil. Z vlastních prostředků žalobkyně vynaložila částku 9 092 908 Kč, jak soud zjistil ze zprávy o kontrole dokumentace závěrečného vyhodnocení registrovaného projektu ze dne [datum], Ministerstvo zemědělství, Agentura pro zemědělství a venkov [obec], č. j. 557/2011 a od žalované jako příspěvek neobdržela ničeho. Jak soud zjistil z kupní smlouvy mezi Výhledy [obec] a manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne [datum] a kupní smlouvy mezi [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] ze dne [datum] V [číslo] položky„ Příspěvek na výstavbu inženýrských sítí a místní komunikace, žalovaná v lokalitě [anonymizována dvě slova] postavila kanalizační sběrače, vodovodní řady a další infrastrukturu v rámci svého developerského projektu a veškeré náklady si nechala kupujícími jednotlivých pozemků uhradit. U smlouvy o prodeji pozemků manželům [příjmení] činila výše příspěvku 440 815 Kč, u smlouvy [právnická osoba] činila výše tohoto příspěvku 6 730 224 Kč. 5 Soud doplnil dokazování o důkazy, a to jednak z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce], odborem – [ulice] úřad ze dne [datum], č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], sp. zn. [číslo] [rok], zjistil, že byl dán kolaudační souhlas, jenž byl dokladem o povoleném účelu užívání stavby [anonymizováno] [obec], tj. k užívání čističky odpadních vod [obec], jenž nabyl právní moci dne [datum] a zahrnoval i SO 05 přípojku vody, SO 06 přípojku elektrické energie kNN (společná přípojka pro [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]), SO 07 napojení na komunikaci, přístupovou cestu a zpevněné plochy, SO 08 terénní, sadové úpravy a oplocení na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Sluštice provedené podle stavebního povolení sp. zn. [číslo] 2014 ze dne [datum] s tím, že závěrečná kontrolní prohlídka byla provedena dne [datum] s výsledkem, že stavby jsou schopné užívání. Z rozhodnutí Městského úřadu Říčany ze dne [datum], č. j. [číslo] 2018 [spisová značka] soud zjistil, že [stát. instituce], odbor životního prostředí – vodoprávní úřad, povolil předčasné užívání stavby vodního díla [anonymizována tři slova] [obec] ([anonymizováno]). Ze smlouvy o odvádění odpadních vod [číslo] [spisová značka] uzavřené mezi obcí [obec] a jako provozovatelem a [jméno] [příjmení] jako odběratelem ze dne [datum], jež se týká odvádění odpadních vod kanalizací z připojené nemovitosti na adrese [obec a číslo]. Jak soud zjistil ze Smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] ve spojení s [anonymizováno] [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi obcí [obec] a společností [právnická osoba], ve spojení s fakturou [číslo] ze dne [datum], byla na základě platné smlouvy společností [právnická osoba] jako provozovatelem vyfakturována obci [obec], jako odběrateli podle Smlouvy od dílo [číslo] vč. dodatků za metodickou a technickoadministrativní pomoc s provozem vodovodu a kanalizace částka 21 214 Kč. Z Potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. ze dne [datum], že uvedená společnost na základě smlouvy o dílo [číslo] (včetně dodatku [číslo]) uzavřené s obcí [obec] dne [datum] plnila pro obec Sluštice mimo jiné funkci odborného zástupce provozovatele vodovodu a kanalizace. Dále uvedená společnost uvedla, že na základě uzavřené smlouvy vykonává pro [územní celek] ve vztahu k ČOV [obec] zkolaudované kolaudačním souhlasem vydaným [stát. instituce], odborem – [ulice] úřad dne [datum], pod č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] i např. pravidelné kontroly činnosti obsluhy ČOV a zajištění odběrů a analýz vzorků odpadní vody akreditovanou laboratoří. Na ČOV [obec] je přiváděna odpadní voda z kanalizace v obci [obec]. Faktické zahájení provozu ČOV [obec] proběhlo dne [datum] nátokem odpadních vod z kanalizace v obci [obec]. Od uvedené doby pravidelně přitékají odpadní vody kanalizací v obci [obec] na ČOV [obec]. Do kanalizace v obci [obec] a jejím prostřednictvím na ČOV [obec] je aktuálně odváděna odpadní voda z 87 odběrných míst, na která jsou uzavřeny smlouvy o odvádění odpadních vod. Jak soud zjistil z výzvy adresované žalované ze dne [datum], byla žalovaná žalobkyní vyzvána v souvislosti se splněním smlouvy o spolupráci k okamžité úhradě stranami sjednané částky 5 152 600 Kč, a to s komentářem, že předmětnou kanalizací v obci [obec] již od září 2018 fakticky protéká odpadní voda od jednotlivých odběratelů. Soud se zřetelem ke shora uvedenému tudíž žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl s odkazem na již jednou učiněný právní názor na věc samu. Se zřetelem k ustanovení § 261 odst. 2 obch. zák. v konkrétním případě žalobkyně jako obec předmětnou smlouvou o spolupráci uzavřenou se žalovanou žádnou svoji veřejnou potřebu nezabezpečovala, nebyla ani příjemcem žádného nepeněžitého plnění od žalované a žalovaná pro žalobkyni nebyla dodavatelem žádné stavby kanalizace a vodovodu. Smlouvu o dílo na zhotovení/dodání kanalizace a vodovodu žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako skutečným zhotovitelem a dodavatelem kanalizace a vodovodu, jež byla vybrána v rámci zadávacího řízení vedeného o této veřejné zakázce. Kanalizaci a vodovod v lokalitě [anonymizována dvě slova] zase zhotovila žalovaná sama pro sebe prostřednictvím společnosti [právnická osoba] Žalobkyně tedy smlouvou o spolupráci uzavřenou se žalovanou žádnou veřejnou potřebu nezajišťovala. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. platí, že výklad nesmí být v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu, je pro žalovanou nevýhodné, a že v obchodních vztazích, tedy podle zrušeného obchodního zákoníku, by se toto omezení nepoužilo. Z komentáře [příjmení], I., [příjmení], S., [příjmení], M. a kol.: [ulice] zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 912 s.:„ Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. (Poznámka autorů: Rozhodnutí lze obdobně vztáhnout i na výklad projevu vůle v obchodních vztazích).“ Podle platné judikatury právní úkon nelze výkladem doplňovat, měnit či nahrazovat (např. III. ÚS 1005/07, NS 33 Cdo 2393/2007, NS 1 Odon 110/97). Soud I. stupně při svém posouzení přihlédl ke smlouvou o spolupráci výslovně popsané vazbě mezi žalovanou částkou a právní mocí kolaudačního rozhodnutí na vodovod a kanalizaci v obci [obec]. Pro smlouvu o spolupráci je zcela determinující, že částka, jejíž úhrady se žalobkyně na žalované domáhá, byla vázána na rozhodnutí o kolaudaci vodovodu a kanalizace a na jeho právní moc (čl. II smlouvy). Soud I. stupně nemohl tuto pasáž smlouvy o spolupráci ignorovat a jednoznačně k ní musel přihlédnout. Toto ujednání je jasné a nezakládá žádný prostor pro nesrozumitelnost či mezeru, kterou by bylo nutné překonávat výkladem. Proto soud I. stupně nemusel svoji úvahu dlouze vysvětlovat či odůvodňovat, neboť prakticky zde nebylo co interpretovat. Již samotný jazykový projev a vazba na kolaudační rozhodnutí jednoznačně potvrzují, co chtěly strany projevit, tj. jakmile budou sítě zkolaudovány, žalovaná žalobci zaplatí dohodnutou částku. Provozování kanalizace a vodovodu je však zcela jiná problematika, kterou smlouva o spolupráci neřešila a nikdy ani řešit neměla a kterou neřešil ani souhlas [územní celek], na který žalovaná ve svém podání poukazuje. Je zcela vyloučeno, aby smlouva o spolupráci stanovila jasné pravidlo týkající se platebního závazku žalované vůči žalobkyni přesnou vazbou na právní moc kolaudačního rozhodnutí, a současně ve skutečnosti by nemělo jít o tuto vazbu, nýbrž by mělo jít o jinou vazbu s jinou a ve smlouvě neuvedenou skutečností týkající se provozování vodovodu a kanalizace jako např. uzavření smlouvy mezi vlastníky kanalizace a vodovodu provozně souvisejících podle §8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích tj. mezi obcí [obec] a [obec] a mezi obcí [obec] a žalovanou, které jsou typickými provozními smlouvami, smluv o dodávkách pitné vody či odvádění odpadních vod či smluv na provozování vodovodu či kanalizace mezi obcí a provozovatelem. V době uzavření smlouvy o spolupráci žalovaná jakožto podnikatel a profesionál v oboru developmentu musela vědět, že podmínkou kolaudačního rozhodnutí nebylo uzavření a předložení smlouvy mezi vlastníky dle §8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. Na základě výše uvedeného se proto žalobkyně domnívá, že žalovaná se nedovolává údajně nesprávné interpretace soudu I. stupně, nýbrž doplňování, domýšlení, měnění a nahrazování obsahu smlouvy o spolupráci něčím jiným, a to za situace, kdy žalovaná nutí soud I. stupně k ignorování toho, co ve smlouvě o spolupráci výslovně uvedeno je způsobem, který nevytváří prostor pro jakoukoli nejasnost (tj. vazbu mezi platebním závazkem a právní mocí kolaudačního rozhodnutí). V doplnění odvolání žalovaná zdůrazňuje, že jí byl před uzavřením smlouvy o spolupráci předložen souhlas [územní celek]. V předmětném souhlasu [územní celek] bylo uvedeno pouze, že uvedená obec souhlasí s připojením na své vodovodní a kanalizační řady, tedy s propojením dvou samostatných stavebních (vodních) děl vodovodu a kanalizace [obec] a vodovodního a kanalizačního řadu [územní celek]. O čistírně odpadních vod, o kapacitě této čistírny, o množství předávané odpadní vody, o ceně atd. ani o smlouvě mezi vlastníky vodovodů a kanalizací provozně souvisejících dle §8 odst. 3 z. o vod. a kan. není v tomto souhlasu vůbec nic. Příslib [územní celek] daný v tomto souhlasu tato obec splnila, neboť toto propojení umožnila, a proto je celá vodovodní i kanalizační soustava (od lokality [anonymizována dvě slova], která je z výškopisného pohledu nejvýše, přes [územní celek] až po [obec], která je nejníže) propojena a proto byly jak vodovod a kanalizace v obci [obec], tak i v lokalitě [anonymizována dvě slova] řádně a v souladu se zákonem zkolaudovány. Bez tohoto propojení by kolaudace vůbec nebyla možná. Protože žalovaná uznává, že pravomocné kolaudační rozhodnutí na vodovod a kanalizaci žalobkyně v obci [obec] je pro smlouvu o spolupráci klíčové, ve svém doplnění odvolání se dovolává toho, že toto rozhodnutí není správné a že nemělo být MÚ [obec] vůbec vydáno a že tento úřad údajně pochybil. Současně však žalovaná uvádí, že v rozhodné době nebylo pro kolaudaci vodovodu ani kanalizace potřebné předložení smlouvy mezi vlastníky kanalizace provozně souvisejících dle §8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. Žalovaná si tedy ve svém doplnění odvolání odporuje, neboť na jednu stranu uvádí, že zákon toto nepožadoval, na druhou stranu se dovolává toho, že rozhodnutí bylo vydáno protizákonně. Argumentace žalované je nesprávná. Žádné pochybení nebylo shledáno, kolaudační rozhodnutí nikdy nebylo zrušeno ani změněno a odpovídá právním předpisům účinným v době jeho vydání, se kterými byla žalovaná jako podnikatel a profesionál v oboru developmentu dobře obeznámena. Argumentace, kterou žalovaná ve svém doplnění odvolání rozvíjí, je proto v rozporu s objektivní realitou a představuje jen spekulace. Žalobkyně v rámci řízení prokázala, že ani v dotační věci nijak nepochybila, že dotační projekt byl zkontrolován bez výhrad a že Ministerstvo zemědělství i ve vztahu a na dotazy [anonymizována dvě slova] potvrdilo, že obec Sluštice se žádného porušení nedopustila, neboť v rozhodné době se pro účely kolaudačního řízení nevyžadovalo předložení smlouvy vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací a že tento požadavek byl zaveden až od [datum] a že celá dotační akce byla řádně vyhodnocena příslušnou státní agenturou bez závad. 6 O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 440 711 Kč, jež představovala jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 25 763 Kč podle položky 1b zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění v rozsahu 5% z původní výše z rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků ve výši 90%, jednak odměnu advokáta žalobkyně v řízení v I. stupně za 7 právních úkonů po 28 940 Kč, tj. 202 580 Kč (počítáno z jistiny 5 152 600 Kč) za úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 1x vyjádření ve věci, 4x účast u jednání soudu), podle § 6a vyhl. č. 177/1996 Sb., jednak 7x režijní paušál po 300 Kč, tj. 2 100 Kč podle §§ 10, 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. V neposlední řadě 21% DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 42 983 Kč podle § 139 odst. 4 o.s.ř., když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Lhůta k plnění byla ve výroku II. stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Celkem částka nákladů řízení za řízení v prvním stupni činila 299 189 Kč. Dále tvořila náklady řízení částka nákladů za řízení po podání odvolání, a to odměnu za 4x úkony právní služby po 28 940 Kč, tj. 115 760 Kč (vyjádření k odvolání žalované, účast u odvolacího jednání, doplnění skutkových tvrzení a důkazů, účast u jednání soudu), čtyři režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč podle shora citované vyhlášky a v neposlední řadě 21% DPH z odměny advokáta ve výši 116 960 Kč, tj. 24 517 Kč, tj. za řízení po odvolání činila odměna advokáta výši 141 522 Kč. 7 Výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl soud o nákladech soudního poplatku podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, se zřetelem ke skutečnosti, že ve věci zcela úspěšná žalobkyně, byla osvobozena z 90% od placení soudních poplatků, tudíž poplatek ve shora uvedeném rozsahu byla povinna zaplatit státu ve věci zcela neúspěšná žalovaná, tudíž částku 231 867 Kč. Uvedeným výrokem III. rozhodl soud zároveň o nákladech státu rozhodl podle § 148 o.s.ř. tak, že žalovaná ve věci zcela neúspěšná je povinna zaplatit státu na nákladech řízení částku 3 586 Kč, jež sestávala ze svědečného vyplaceného svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení].